ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9fd58bc0-8d73-11dc-ab6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 30, person 74, org 9, work 4
1 masthead
OOA
2 masthead
Ročník XXXXIX.
3 masthead
mlzio jšův ačve smnod« — bně d tá mbověb nre
4 masthead
V Praze, ve čtvrisk 8. července 09.o vys
Praha
5 masthead
šulany sa nšido jsou odtotj a a milssud isam tnsloge s nlanele
6 masthead
Číslo 186.
7 article
Na ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administrania na E lsta . . . . 6 K — dvoji donáškou na prěsie. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchi na měsíc. . . . . 2 K 30h roštou: ,s na piěsie, na vrt ista . . . . 9 K 6o dvnji zásilkou na dtvrt ieta : . 11 K soh
Praha
8 article Jak hra skončí?
Jak hra skončí? Podobně klopotné tahanice, jako jest vyjednávání ministrů Weiskirchnera, Bráfaa Žačka s oběma obstrukčními skupinami Slo vanské jednoty: česko-agrární a slovinskou a podobného denního střídání se bulletinů, sobě zhola odporujících, věru zde již dávno nebylo. »Oposiční většina Slovanské jednoty neupustí za žádnou cenu od ob- strukce, ani za hospodářské koncese, ani za ministerská kře- sla,« zní to dnes z tábora obstrukčního, ale současně tvrdí se opět v táboře vládním: »Dohoda byla na zákl a d včera navržené formulky šťastně dosažena, oposice odvolá své pilné návrhy, slovem, mír mez vládou a oposicí jest hotov, i byl již předsedovi sněmovny Pattajovi k uvol- nění parlamentu blahopřáno.« Ještě uvažujete, kterému z obou tak diametrálně protilehlých tvrzení lze dáti víry, a již přikvačí nová zvěst: »Ještě nie nen ujednáno, ještě k dohodě nedošlo; takto čeští agrárníci se shodli s vládou o »zá- kladnu« kompromisu, totiž o jisté hospo- dářské koncese, ale za to Slovinci ještě tvrdošíjně setrvávají na svém nesmířitelném stanovisku obstrukčním, směřujícím ku po- ražení nynějšího Slovanům nepřátelského sy stému vládního.
Weiskirchner Bráfaa Slovinec St
9 article
Oproti tomu opět z kruhů agrárních přiklusá opravný koník, že agrár níc čeští rovněž jako Slovinci ozna- čují svou akci za politickou, i ne- hodlají upustit od svého ob- strukčního boje proti vládě Bie- nerthově za žádné koncese ho- spodářské. Všechny jejich četné však nezávazné konference s označenými třemi ministry kabinetu Bienerthova, kteří vyna- ložili všechnu svou výmluvnost na zažehnán mraku obstrukce, zůstaly prý bez úspěchu, poněvadž ministři ne- nabídli obstrukčním stranám ničeho, čím bylo by vyhové no politickému stanovisku Slovan ské jednoty. Kterak s tím srovnati potom vše to, o čem dnes vypravuje německý vídeňský tisk a čemu věří se v táboře německých po slanců? Vypravuje o zlepšení situace, o zda- řeném zbudování mostu mezi vládou a ob- strukcí slovanskou, a čeká již na zejtř odvolání všech pilných návrhů obstrukčních. Hledá prý se toliko ještě formuje, která by obstrukčním stranám Slovanské jednoty usnadnila slušný ústop.o Poslanec Šusteršič prý klade podmínku. aby vůdcové vládní většiny parla- mentní se zaručili, že do podzimu bude utvořena nová pracovní (t. j. vládní) vět- šina přibráním některých skupin z tábora oposice a ze bude vláda u poměru k této nové většině znovuzřízena. Obětováni mají býti při tom ministři Biliňski a Hochenburger. Ačkoliv Něm- cům tyto podmínky jsou proti srsti, přece prý pp. Chiari, Sylvester, princ Liechtenstein. Gessmann, jakož i předseda kola polského o nich na porade u presidenta sněmovny Pattaje — jenž před tím mluvil s mini- sterským předsedou Bienerthem — vážně uvažovali. Bienerth prý prohlásil, že ou
Bienerthův Biliňski Chiari Sylvester Liechtenstein Bienerth Německo Slovan
10 article
ejov onoleua meložai n
11 article
lovomsa je
12 title
Ařéra ministra bar. Haerdtla.
13 article
osobně nevyjednává a že nižádným způsobem nepovolí Slovanské jednotě nějakých ná- rodnostních koncesí. Tolikéž prý sám nechce učinit žádaného Šuster- šičem prohlášení ve sněmovně; ale ne- měl by prý ničeho proti tomu, kdyby ně- který z německých vůdců do své řeči podobnou přípověď zapředl. K tomu prý se asi také některý z vůdců německých pro- půjčí. Stačí-li tato »promessa« obstruk- čníkům a vezmou-li po ní své pilné návrhy zpět, pak se během týdne vyřídí obchodní smlouva s Rumunskem, zmoeňovací zákon, provisorní zákon o kontingentování daně z lihu, jakož i předlohy vladní — obsahu- jící hospodářské náhrady pro agrárníky, o nichž se poněkud blíže zmínil již také p. Glabiňski v kole pol ském, řka, že českým agrárníkům bude zu- staveno na vůli, aby obnos, určený ke zve- lebě zemědělství, věnovali účelům, které po kládají za nejpilnější. — Pakli však ani »promesa« ani konces hospodářské obstrukční většině Slovanské jednoty nestačí, pak radí němečtí vůdcové k neprodlenému odročení parlamentu až do podzimu, však bez újmy — poslaneckých diét. — Proto, proto! — Konečně pak po veškeré té kinematograficky divoké honbě pověstí — přichází ze samé sněmovny posla- necké — rokující většinou v kuloarech — tento zajímavý doslov: »Všechny posavadní konference ministrů Weiskirchnera, Žáčka a Brafa s obstrukčními skupinami Slovanské jednoty byly jen pouhou průpravou pro vlastní vyjednávání, jež podnikne pak teprv — až shledá cestu schůdnou — ministerský předseda bar. Bienerth, který bude dle doslechu zejtra přijat císařem ve zvláštním slyšení.« —
Weiskirchner Žáček Braf Bienerth Rumunsko polo ský
14 article
Lze konečně tohoto sdělení se držeti jako pravdy, či opět je slunce zítřka roztrhá a odvěje jako noční mlhu? Tolik jest ze všeho patrno, že vládě a její německo- polské většině sice nemálo na tom záleží, aby Slo- vanská jednota od svého odporu upustilaa své pilné návrhy, přes něž nemůže se vládní trén živou mocí dostat, rychle odvolala: ale že nicméně se nechce vykoupiti ze zajetí žádnými poctivými a řádnými ústupky ná- rodními neb politickými, nýbrž hledí všemožně česko-agrární a slovinskou obstrukci přiměti, aby vzala za vděk pou- hou esauovskou čočovicí pe- něžní náhrady ve způsobě subveneh zemědělských, rovnajícících se větší almužně. Jak čeští agrárníci tak Slovinci prohlá- sili však svou akci za politickou proto jim není se ctí možno couvnout z podobnou cenu; vědí, že by se tím u svého národního voličstva mravně popra- vili. Proto váhají a houževnatě požadují vý- kupné v minci politické a ne v pouhých »promesách«, které po tahu jsou bezcenným hadrem. Tak trvá a roste svízel obapol, ale dlouho ta svízelná tahanice přece jen již nemůže trvat. V málo dnech uvídí se, kdo s koho, a kdo zaplatí útraty procesu.
Slovinec St
15 article
Z Vídně, 7. července.
Vídeň
16 article
Poslanecká sněmovna má velkou aféru imunitní. Způsobil ji min. vnitra bar. H ae r d tl,
H ae r d tloušťka
17 article
který také v záležitosti, o kterou jde, zaujal sta- novisko tuhého byrokrata. Imunitní výbor žádal. aby vyslechnuti byli jako svědkové policejní komisaři a strážníci a vypověděli jako svědkové o zatčení poslanců Beera a Wutschla. K tomu podle zákona o jednacím řádu pro obě sněmovny má imunitní výbor nesporné právo Ministr vnitra nepopírá zásadně tohoto práva zůstavuje však sobě rozhodnutí, vyhoví-li žá dosti výboru. To jest zrovna tak, jako kdyby Ra kousko-uherská banka někomu, kdo přijde k ní. by si zaměnil papír kovem, odvětila: Právo do- stati kov máš, já však mám právo rozhodnouti, zdali se tomu má vyhověti. Scény, které se udály ve sněmovně, jsme již stručně vylíčili. Byly bouřlivé. Naposledy bylo na ministra vnitra hozeno posl. Buřívalem a Lisým několika papíry, ze kterých jeden ho zasáhl. toho velké mravní rozhořčení v táboře německém, jako by se bylo stalo něco nebýva- lého. Co se dnes však přihodilo Haerdtlovi, bylo pravou maličkostí proti tomu, co snésti musil David Abrahamo wicz, jako před- seda poslanecké sněmovny. Na toho házeli poslanci německé obstrukce celé knížky jednací protokol, ba tlusté folianty, potom hodili po něm i těžkým kalamářem atd. Ovšem, co dělají Čechové proti Haerdtlovi, jest po soudu německém násilím a surovou sprostotou, co Němci dělali měrou mnohem horší, bylo „nutnou obranou“. Tak přesunují se ve sně movně jako v celé vnitřní politice cislajtánské pojmy právní. Že ministr vnitra bar. Haerdtl porušil zákon o jednacím řádu pro obě sněmovny, o tom ne- může býti mezi lidmi soudnými žádněho sporu.
Beer Wutschl Buříval Lisá Abrahamo Čecho Němec poslanecký sněmovna Ra kouskýuherský banka
18 article
Nebyla by se stala rakouské administrativě žádná újma, kdyby policejní komisaři a strážníci byli se dostavili do výboru a tam opakovali své vý- povědi, které již učinili před soudem. Potom mohli prostě odejíti. Výbor nepředvolal je před své forum jako obžalované, niýbrž jako svědky. Připomínáme, že státní úřadníci již vyslechnuti byli v aféře imunitní výborem imunitním, aniž by se byla budova rakouské byrokracie zatřásla, nebo sesula. Připomínáme, že v aféře Kamin ského byli také vyslechnuti lidé mimo parlament a stará budova na Školském náměstí, nazvaná „Divadlo Schmerlingovo“, v základech svých se ani nezachvěla, jakoli to byla budova velmi cha- trná a na spadnutí. Jest novým svědeetvím ducha, který zavedl bar. Haerdtí do ministerstva vnitra, co dnes vy- vedl imunitnímu výboru. Nejen věc sama dotkla se nemile jeho členů a všech poslanců, nýbrž také příkrá forma, ve kteréž požadavek byl od- mitnut, aby policejní úřadníci před výbor se do- staviti. Činiti nějaký rozdil mezi úřadníky poli- cejními a úřadníky jinými, jest naprosto ne- možno.
školský náměstí divadlo Schmerlingův
19 title
Řišská rada.
20 article Poslanecká sněmovna. nd (Schůze 171.)
Poslanecká sněmovna. nd (Schůze 171.) Z Vídně. 7. července. (K. k. ) V další debatě o pilném návrhu Metelkově stran českých menšinových škol ujal se slova posl. Velich. Líčil význam obecné školy pro zachování a vývoj národního vědomí. Slihům nýnějšího ministra vyučování o menšinových ško- lách nelze věřiti, nenít o nic lepší než jeho před- chůdce. Zabývaje se olázkou českých škol ve Vidn poukázal na záhubnost německého vyučování v ně- meckých obecných skolách ve Vídní oněch českých
Metelkův Velich Vídeň poslanecký sněmovna
21 article
dětí, které nejsou mocny němčiny. Tam vštěpuje se dělem nenévist k jejich mateřskému jazyku k jejich vlastním rodičům. České soukromé škole v Vídni odpírá se právo veřejnosti proto, že Čechov nejsou prý ve Vídní usedlým kmenem národním Toto odůvodnění je v rozporu se skutečností, což vyplývá také z toho, že sám císař ve svém listě ze dne 6. ledna 1855 při znovuzřizení kláštera r- demptoristů u chrámu „Maria am Gestade“ mluví o usedlém obyvatelstvu českého jazyka ve Vídnia stanoví pro ně české bohoslužby v tomto chrámu.
Čechov Marius Vídeň Český soukromý škola
22 article
Řečník přimlouvá se za zřízení českých škol v Vídni a Dolních Rakousích. Německé obecné školy vláda podporuje všemožně, ale zdráhá se uděliti prá- vo veřejnosti škole Komenského, která je vydržována národními dary. Zemská školní rada posu- zuje poměry této školy na základ zpráv inspektora, který vůbec nen mocen českého jazyka. (Hlučně se volá- Slyšte! Slyšte!) Spolek Komenského zřídil loni v či- stě české obci Poštorné v Dol. Rakousích obec- nou školu, ale vzdor tomu, že tato byla umístěn v budově úplně vyhovující, zemská školní rada dala ji zavříti z důvodů zdravotních. (Slyšta! Slyšte!) Posl. J. Sláma: To je drzost, které není rovno To je sproslola Posl. Velich: Stejným způsobem šikanuje se tento spolek, pokud jde o obecnou školu ve III. okre- su vídeňském. Ruku v ruce se zem. šk. radou jde tu vídeňská městská rada, která zdráhá se pro stavbu školy stanoviti stavební čáru. Pro dolnorakouský sněm vypracoval dr. Gessmann zákon o pokračova- cích školách, kterým německá řeč stanoví se za řeč vyučovaci. Poprve opovážila se vláda podobný zá- kon předložiti k sankci. Avšak čeští učedníci, kteř tvoří ve vídeňských pokračovacích školách většinu nedají se ani násilím přiměti k návštěvě těchto ně- meckých škol; vynutí si obecnou stávkou novelován tohoto zákona. Přes 50.000 českých školních, dět mrzačí se v německých vídeňských obecných školách a propadávají proletářství. Taková sociální politik jest komedii.
Komenský Slyšta Posl J Sláma Vídeň Dolní Rakousy Poštorná Dolo Rakousy
23 article
Zřizováním a podporováním obecných škol, v nichž vyučování dítek děje se v jejich mateřské řeči naskytuje se nejlepší příležitost bojovati proti pro- letarisaci mládeže. (Hlučná pochvala.) Posl. Goslinčar pojednal zevrubně o odstrko vání Slovanů ve školství, zejména v jižních zemích. (Hlučná pochvala Slovinců.) K návrhu posl. Němce byla debata uzavřen a hlavními řečníky zvoleni poslanci Kunicki (pro a Hyrš (proti), načež bylo jednání přerušeno. Předseda immunitního výboru dr Sláma v do- tazu ku předsedovi dovozuje, že svého času při kázána byla na základě usnesení sněmovny záležitost zatěení poslanců Beera a
Posl Goslinčar Němec Kunický Hyrš Sláma Beer Slovan
24 article
Wutschela immunitnímu výboru. Tomuto výboru také bylo dáne právo zkoumati, byla-li imnunita jmenovaných po- slanců jejich zatčením porušena nebo ne. Za tín účelem předložena byla výboru pouze policejní zprá- va o blizších okolnostech, které vedly k zatčení po- slanců, a výbor proto žádal, by posl. Beer a Wu- tschel vyjádřili se o policejní zprávě. Tato vyjádření obsabovala však zcela jiné vylíčení věci, než poli- cejní zpráva, takze výboru nebylo možná na základě příručního materiálu rozhodnouti o otázce, byla-li immunila event. porušena. Vylor usnesl se proto na základě § 8. jedn. ř., aby policejní orgánové, kteří byli přitomni zatčení, byli předvolání k ústnímu výslechu jako svědcí. Po tomto usnesení obrátil se řečník jako předseda immunitního výboru ve smyslu § 30. jedn. ř. na předsedu sněmovny písemnou žá- desti, by dal předvolati jmenované osoby. Předseda obrátil se na ministra vnitra, ministr vnitra všaks zdráhal (Hivčné dlouho trvající výkřiky, volání „Fuj!“ a výkriky „Abcův Härdtl:“ u soc. de- mokratů a českých radikálů.) povoliti výslech stát- ních orgánů z těchlo důvodů: „Veden jsem při tom úvahou, že zmínění orgá nové byli v dolyčné záležitosti už vyslýcháni před- stavenými úřady s poukazem na služební přísahu a že výsledek tohoto úřadního šetření byl mým při- pisem ze dne 26. dubna t. r. oznámen předsednictvu.
Beer jítmokrat Abcův Härdtl
25 article
Ostatně dotyčný případ byl předmětem rekvisice c. k. vrcliního zemského soudu ve Vídni ve věcech trestních, kterou bylo žádáno za vydání poslaneů Beera a Wutschela. Čstnímu výslechu jmenovaných státních orgánů před výborem mohl by se přikládal. význam, že jednání policejních orgánů má býti před- mětem vyšetřování výboru, následkem čehož dotyč- ně oscby nebyly by předvolány jako svědkové nebo znalci ve smyslu § 8. zákona o jednacím řádu, nýbrž jako obvinění. (Volá se hlučně: Slyštel Slyštel Vý- lnovaton V drobném prodejir ranni číslo o sobě . . . . . . za th večarní Ve miliálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijlmu administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se též redakce. tiskárna a sxpedice Národních Listů“ Rukopisy se novracejl.
Beer Wutschel Vídeň Slyštel Slyštel Vý
26 article
křiky soc. dem.) Poněvadž myslím, že Kezprostřední vyšetřování proti orgánům státních úřadů může býti provedeno jen příslušnými úřady disciplinárními nebo trestním soudem, nemohl jsem v daném případě projeviti souhlas, aby oni státní orgánové dostavili se před immunitní výbor, při čemž dovoluji si ještě jednou poukázati, že § 8. zákona o jednacím řádu nezakládá svědeckou povinnost.“ (Hlučné výkřiky: Slyšte! Slyštel u soc, demokratů a českých ra- dikálů.) Rečník vystříhá se kritiky tohoto příplsu a chc jen jménem immunitního výboru a ve smyslu jeho usnesení (Hlučný trvalý potlesk a pochvala soc. demokratův a českých radikálů. Velá se „Fuj! Ab- cúg Härdtll“) energicky protestovati proti tomuto porušování a proti nedbání zá- kona. (Opětný hlučný potlesk a pochvala soc. de- mokratův a českých radikálů.) Táže se předsedy. co hodlá učinili na obhájení práva poslanecké sné- movny a jejich výborů? (Hlučná pochvala a pollesk. Opětně se volá: Abcůg Härdtlí) Předseda dr. Pattai: Na učiněný dotaz odpoví- dám tolik: Dle § 8. zák. o jedn. ř. je výbor oprávněn předvolati také znalce a svědky k ústnímu výslechu, Výbory a sněmovna nemají při tom exekutivya prete nelze přímo zakročiti. Jak došel tento přípis odebral jsem se k min, předsedovi a k ministrovi vnitra.
mokratův doktor Pattai Abcůg Härdtlit
27 article
Posl. Seitz: Toho nebylo třebal Předseda dr. Pattai: Přec ode mne žádáte. bych zakročil. Ostatně posuzuji sám, čeho třebaa nemá také smyslu podávati zde na mne dolazy, c chci učiniti na ochranu immunity, ale při tomn hned prohlašovati to za nepotřebné, když oznámím, že jsem již mluvil o tom s min. předsedou. Nemohu přece chrániti immunitu modlitbami. Ministr vnitra ve své odpovědi odvolal se zejména na část svého přípisu, kde sděluje, že dotyčné osoby byly vyslech- nuty pod svojí služební přísahou, protokol byl dán výboru k disposici, věc podáním žaloby nalézá se u soudu a také soudně bude vyřízena, vyhoví-li immunitní výbor žádosti za vydání dotyčných po- slanců. Volá se: Nepotřebujeme žádných protokolů. máme právo na osobní výslechl Předseda dr. Pattai: Protokoly o výslechu byly postoupeny vyboru. Volá se:
Posl Seitz doktor Pattai
28 article
Výbor má vyslýchati ústně a nedbati na profokoly! Předseda dr. Pattai: Prosím, bych nebyl pře- rušován. Ministr tedy prohlásil, že věc je dále před- mětem soudní procedury, za které své doby také dojde k sovdním výslechům. Odvolal se však také dále na jiný článek zákona o jednacím řádu, totiž na § 15., podle něhož má sněmovna přicházeti do styků s ústředními úřady jen prostřednictvím svého předsednictva a pochopuje to tak, že styk s úřad- ními orgány má se stále dít jen cestou ústředních úřadů a ne výslechem svědků (Odpor.), takže usta- novení § 8. týkalo by se jen výslechu soukromých osob jako svědků. Ministr dále podotkl, kdyby se urustilo od této zásady, že mohlo by se v průběhu každého soudního vyšetřování přikročiti k výslechu dotyčných funkcionářů, ba dokonce i soudcové mohli by býti předvolání výborem jako svědkové. Na tomto názoru ministr pevně trvá. Mohu tedy ve své vlast- nesti jako předsedy poukázati jen na to, že dle §7. jedn. ř. mají komise a výbory právo pozvati ministry do svých schůzí, aby podali žádoucí vysvětlení, před- seda výboru může použíti tohoto práva a pak ve výboru zastupovati práva snémovny a immunity, dále výbor může pak podati zprávu a učiniti při- měřené návrhy, načež sněmovna sama může učiniti usnesení o této zprávě. Jiné zakročení předsedyv této věci není možné. (Odpor a výkřiky.) Posl. Seitz: Co podnikáte, p. předsedo, na uhá jení důstejnosti sněmovny?
doktor Pattai Posl Seitz
29 article
Předseda dr. Pattai: Právě vy, p. poslanče neměl byste to říkati, prohlásiv dokonce moji kon- ferenci s ministrem za zbytečnou. (Výkřiky. Velký hluk.) Nevěděl bych skulečně, co vlastně mám pod- niknouti Posl. Seitz: Máte hájiti důstojnost sněmovny Předseda dr. Pattai: Ilájím důstojnost sně- movny tím, že poukazuji na zákonné předpisy, dle kterých ministři mohou býti pozváni do výboru a sněmovně může býti podána příslušná zpráva. Nikdo nemůže činiti ničeho jiného. (Velký trvalý hluk výkřiky.) Mezi
doktor Pattai Posl Seitz Iláj
30 article
došlými spisy
31 article
je pět pilných návrhů ruských.
32 article FEUILLETON
FEUILLETON Slovanské lázně. Na dlouhá léta nebylo v Luhačovicích tak veselo, jako minulého roku v letní lázeňské sai- soně. Z počátku vyslovovány sice obavy, že snad pražská komorní výstava či kroměřižská přece jen značně omezí každým rokem stoupající pří- liv lázeňských hostí, ale již prvé dny červencové přesvědčily ředitelství, jak plaché byly a před- časné tyto starosti. Lázeňské hotely, soukrome vily i domy podnikatolské zaplnily se v krátké dobé tou měrou, že v polovici července témět všude měli již svého nájemníka, hosta či ma- jitele. Počasí bylo překrásné a krátké doště sotva že jen napojily žíznivou zem, aby znovu silnou kořennou vůní opojilo se vše, co vykvetlo z je- jího velikého, dobrolivého srdce. Mirné stráně hebce se zazelenaly, lesy změnily v koncertní síň ... Bylo líbezno prodlíti několik hodin pod vonnou klenbou a v zelených, osvěžujících stí- nech nekonečných lesních promenad. Ze „Slamce“ nesly se sem v něžném ozvu- ku ušlechtilé zvuky lázeňského orchestru — do léhal jemný, dráždivý šelest elegantních dam ských toilett. Bylo volno komukoli sejíti v rušnou tu ve- selost, soustředěnou kolem pavilonků s minerální vodou, či u důvěrných stolečků na kvap impro- visované kavárny. Každý tu rád byl viděn, kaž- dý přátelsky uvitán. Staré známosti se obnovo- valy, nové navazovaly s pravou českou upřím- nosti. Saisona slovenských hostí, jimž patří čer- venec, byla v plném proudu. Za hvězdnatých vlahých soumraků, kdy ve vilách zažehla světla ze slovácké půdy na kopci za lázněmi luhačovi- ckými nesl se široko daleko rozjařený ten hla- hol plesavých písní slováckých; a dlouho do večera bývalo tam veselo, ba někdy i hluboko do noci, kdy již temná křídla nočního cheruba ležela pokojně po širokém údolí luhačovickém.
Mirná Luhačovice
33 article
A s novým jitrem, sotva že ranní chorál dozněl a kolonady vyprázdnily se od léčících se, znovu počal příjemný ten styk s novými hosty a přá- teli od včerejška. Správa lázní s oblíbeným ředi telem p. MUDrem. Fr. Veselým v čele všemožně také snažila se, aby o zábavu hosti pestře bylo postaráno. Sport všeho druhu, výlety na Slo- vácko, zbojnické výpravy, čítárna, divadlo, ta- neční zábavy, koncerty, národní slavnosti, to vše střídalo se na programu týdenního rozvrhu s příjemnou vytrvalostí a uspokojovalo zajisté každého, kdo zajel sem s dobrým srdcem a duší zjasnělou. A myslím, že těch byla většina. Prosluly Luhačovice skutečnou slovanskou pohostinnost a kdož jednou je navštivili, rádi znovu je vy- hledali.
František Veselá Luhačovice
34 article
Všechny vrstvy společenské měly tu své zá- stupce. Zvláště umělecký, spisovatelský a diva- delní svět rád sem vysílal čelné své zástupce, a i politikové, kněží, učitelé, továrníci i ostatní ty třídy naší inteligence hojně zde byly zastou- peny, aniž by příslušníkům jich omezována byla svoboda jejich názorů či přesvědčení jakýmkoli způsobem. Na několík těch týdnů každý rád zanechal doma své starosti a ujel sem do Luhačovic, aby si oddechl, či posílil k další životní klopotě .. A přece ani tento útulný moravský kout loňského roku nezůstal nezachycen širokou tou rozlevou oživených slovanských plánů, k jichž uskutečnění slavnostní dny pražského všeslovan- ského sjezdu prý položily základy. Neušlo asi všeobecné pozornosti při vý- znamných oněch slavnostech, že slovenští našt pracovníci kulturní nebyli při nich vůbec zú- častnění. Jejich želaná nepřitomnost ovšem záhy byla vysvětlena: maďarská vláda nepřipustiln prostě příslušníky svého „svobodného státu ku pražským poradám v patrné obavě, že by snal nesmrtelná velikost maďarské myšlenky nebez- pečné snad došla újmy účastí slovenských dele- gátů při schůzích okázale velkoslovanských. Leč konec konců styk slovenských předáků se zástupci všeslovanského hnutí přece jen pře- kaziti se nedal a také neuřekazil.
Luhačovice
35 article
Luhačovice — to byla ta svobodná půda. kde v přátelském rozhovoru bylo možno dále natkati přízi pražských porad, aniž by účastní- kům těchto důvěrných večerů hrozilo jakékoli nebezpečí. A proto měli jsme loni v Luhačovicích tak živou, veselou a významnou saisonu. Za přítom- nost čelných slovanských hostí slavili jsme tu dozvuky pražských porad, jichž praktický vý- znam den za dnem okázaleji se projevuje — — A tehdy, v těch večerech mile srdečných padlo také ono významné heslo: slova nské lázně! „Učiňme,“ řekli jsme si, „z Lu- hačevic letní středisko slovan ských hostí, v němž kromě tělesného osvě- žení, zvláště k duševním stykům mezi jednotli- vými bratrskými kmeny zvlášť upřímná bude dána příležitost. Buďme si konečně jedenkráte důslední a odmítněme starý zvyk zanášeti peníze v ruce svých národních protivníků, očisťme vše- chen náš společenský život od nebezpečnéh toho kazu vlastenecké lhostejnosti a hrdě s láskou obraťme se tam, kde stejně, ne-li lépe bude nám poslouženo a kde bez zvláštní obe tavosti přispějeme i k podmínkám národohospo dářského rozkvětu své vlasti.
Luhačovice
36 article
„Hle,“ pokračovali jsme, „je to možno tin spíše, poněvadž již dnes pozornost slovanských hostí stejně jako vážného světa vědeckého obrá- cena je k léčivým zřídlům luhačovickým, u nichž Rus, Polák, Srb, Čech, Slovák jeden vedle dru- hého svorně mohou sbližovati se a poznávati, A jako doklad k našim slovům záhy shle- dali jsme souhlasné úsudky věhlasných lékařů- kteří hojivost a účinky minerálních vod podro- bili vlastnímu zkoumání; a nebylo možno nedáti za pravdu varšavskému vrehnímu lékaři dru Pawiňskému, jenž studuje poměry luhačovické a prohlásil, „že duševní stav nemocného v láz- ních je při léčení velmi důležit a že za stejně dobrých léčebních prostředků třeba Slova- nu dávati přednost lázním slovan ským, kde cílí se jaho doma, kde není ne vážen, tím méně pak dotýkán ve svém vlastene- ckém cítění.““ — Podobně pak vyslovil se profesor klinického ústavu v Petrohradě dr. Petrov, který píše v dopise, adresoveněm řediteli lázní p. dru. Fr. Veselému- Ani na jedno místo nevzpomínáme s ta kovým blahým pocitem, jako na Luhačovice. tak se nám tam žilo přijemně. Ovšem, velmi k tomu přispívala přivětivost a srdečnost jako Vaše, tak Vašich spolupracovníků. My jsme se necítili jak v zahraničních lázních, nýbrž jako doma mezi svými — — — Jak jsem Vám již ústně řekl, Luhačovice jsou pro nás Rusy jako nalezeny a myslím, že za krátkou dobu stanou se oblíbenými lázněmi Rusů.
Polák Srb Čo Slovák Pawiňský Petrov František Veselý Vaš Rus Rus Petrohrad Luhačovice
37 article
Tak jsem si řekl, tak jsme slyšeli a s takovým slibem odjížděli jsme loni z Luhačo- vic. Letošní rok má poprvé dokázati, zda — jak tak často u nás — nezůstalo opět jen při slovech. Dostala se nám alespoň zpráv, že ředitelstv lázní s plnou důvěrou očekává plnění loňských slíbů a připravuje již mnohé milé překvapen svým hostům i pacientům. Tak víme, že vodoléčba je zvětšena, ko telna oddělena a postavena při ní prádelna. D minerálních lázní přivedena voda z nové studny minerální u Janovky. Zlepšeny lázně sedací učiněno opatření proti unikání volné kyseliny uhličité z vody minerální při jejím ohříváni. Postaveno mnoho nových vil, (akže možn přes 2000 hostí na ráz umístiti. (Návštěva již nyní je o 252% větší loňské). Počet lázeňskýeh lékařů dostoupil úcty hodné číslice 17. Ordinují se více teplé vody t. j. ohřaté a přidává se Saratice, takže se do- ciluje těchže výsledků, jako v Karlových Va rech, odkudž nyní do Luhačovic se stěhují ne jen slovanští lázeňští hosté, nýbrž i boykotovan řemeslníci. Luhačovické novinky saisony 1909 slibují dále slavnosti Smetanevy, Gogolovy a Slowa ckého. Pro letošní období rozšířen též „Luhačo vický lázeňský list“, rodigovaný pí. Calmou- Hurychovou-Veselou a založený drem. Jankem Nová vila nazvána „Dům B. Smetanyl“ a v jejím vestibulu bude postaveno poprsí tvůrce české opery. Provádí se druhá emise akcií, čímž akciový kapitál zvýší se postupem na K 3,600.000.
Smetaneva Gogolův Slowa Calma Hurychův Luhačo Janovka Karlová Virginie Luhačovice dům B
38 article
Za přispění zemského výboru dokončuje s projekt pitného vodovodu a lze očekávat, že bude během 3 let zcela proveden. Atd. Atd. — Lze se tudíž nadíti, že i letos hlavní saisona Luhačovická bude rušná a veselá. Chceme vě- řiti, že naše společenské kruhy ochotně při- hlásí se ke své povinnosti a nebudou napříště zanášeli svě jmění do kapes našich odedávných nepřatel. Učiní rozhodnutím svým zajisté všestranně chvályhodný čin, který může býti ještě zmnožen, nezapomenou-li návštěvníci luhačovičtí, že jen krok a skck z lázní moravských je na — uher- ské Slovensko, jemuž již před lety slíbili jsme mravní i hmolnou součinnost co nejhorli- vější. Častými výlety na Slovač posílí se tamější národní život a myšlence budoucí svobody slo- venské dostane se nového osvěžení. A snad právě tato obětina, položená na oltář krásného eíle, téměř bez našeho přičinění, pouhou naší zábavou, bude tou nejrozkošnější památkou, kterou si odvezeme letos z Luha- čovic — Kéž je ta památka skutečně upřímně daná, a kéž potěší ty, již se k ní odhodlali — — 1 Nuže, po tom všem, co jsem vám zde po- věděl, milostivá paní, smím se těšiti, že uvidím vás opět na lesní stezce, u drobného ručeje s elegantní udicí? Vaše krásná, temnovlasá hlava bude se odrážet v plynném zreadle bystré- ho toku, a vaše malá ruka neklidně chvěti nad opatrností drobných rybek, jež unikly vašim ná- strahám . .. Nuže, smím se těšit, milostivá paní, že uvidím vás tam opět a že usmějete se na mne, až mne zahlédnete na lesní pěšince s onou roz- košnou, útlou krasavicí z přísného domu augu- stinianského? Smím se těšít?
Slovensko Slovač Luha
39 article
O. M. Vyskočil.
O M Vyskočil