Periodikum ALTO Viewer

1 article

Rakousku celní válku. Vykofístuje nás v tomto ohledu. (Souhlas na obou stranách.) Po některých poznámkách ministra Pino, posi. T e r 1 a g a a dvorního rady Bažanta přijímá se konec debaty, načež gen. řečník Auspitz polemisuje proti Neuwirthovi a hájí Bismarka. Obchodníci rakouští sami to zavinili, že obchodní smlouvy s Německem jsou nám namnoze nepříznivý. Poslanec Xeuwirth hájí předešlé své tvrzení. Poslanec dr. Rieger připomíná, že jest tomu rád, že nebyly proti zákonu učiněny žádné výčitky. Rakousko není vinno, že nemohlo dosud shodnouti se s Německem o výhodné smlouvě obchodní. Řečník pochybuje, že kníže Bismark soudí tak přátelsky o Ra kousku, jako líčil Auspitz. Řečníku zdá se, že spor mezi ochranáři a přátely volné tržby jest marný. On býval také přívržencem této, ale musil uznati, že obklopeni jsme od ochra nářských státftv, kteréž vedou proti nám celní války Když střílí se proti nám, musíme stří- leti také my a když zavírají se hranice všude, nesmíme my nechat je otevřené. (Pochvala.) Proto přejeme si, aby vláda energicky naše zájmy hájila (Pochvala.) Rakousko potřebuje peníze, aby vyhovělo všelikým svým povinnostem a nelze mu zazlívati, že zavádí veliká cla, aby financím svým pomohlo Jest potě- šitelno," že následkem agrární politiky kní žete Bismarka také v Uhrách se uznává, že hrozí jim záhuba z Němec. Bylo by výhodno, kdybychom vždy hleděli docílili rozumné shody s Uhry. (Pochvala na pravo.) Tím skončena generální debata. Obchodní smlouva s Německem přijímá se po té v druhém a třetím čtení. — Také dodatečný úvěr pro školu tkalcovskou ve Vídni se přijímá (21 000 zl.).

Pina Bažant Neuwirth Bismark Xeuwirth doktor Rieger Němec Rakousko T e r 1 Německo Uhry Vídeň

2 article

Posi. Toimer a Tilšer přimlouvají se za rychlé provedení česko-moravské příční drahý. Konečně schválen návrh železničního výboru stran spojení dalmátskych drah s železniční sítí rakousko - uherskou — Žádosti o soudním stihání posi. hr. Dürckheima pro urážku na cti bylo vyhověno. Předseda dr. Šmolka: Dovoltež mi, pánové, teď, když již záležitosti sněmovní jsou vyřízeny, abych vám, vzhledem к tomu, že bezpochyby nebudu tak brzy moci ustanovit den příští schůze, přál všem. pánové, at z pravice, ať z levice, ať ze středu (veselost), počítaje v to i pány ministry (hlučná veselost), nejlepšího zdaru, abyste přerušení toho užili, co nej spokojeněji, abychom až se pak opět sejdeme, setkali se při nejlepším zdraví a při dobrém a smířlivém smýšlení. (Všeobecná hlučná pochvala a potleská Tím schůze skončena. Poslancům oznámeno bude písemně, kdy se sněmovna opět sejde.

Toimer Tilšer doktor

3 article

(Sněmiivna panská. — Schůze 41.) Předseda hr Trauttmaunsdorff zahájil schůzi po 11. hod. Přítomni jsou ministři: Taaffe, Pražák. Falkenhayn, Welsersheimb, Dnnajewski. Presidium poslanecké sněmovny sděluje výsledek voleb do delegace a usnesení v příčině pražské university. Předloha o dodatečném úvěru pro universitu pražskou odkazuje se к návrhu hr. Bed. Schönborna v prvním čtení výboru hudžetnímu. aby o ní v příští schůzi podal ústní zprávu. — U přechodu к dennímu pořádku odkazují se předlohy o popírání právních skutků, jež týkají se jmění dlužníka ku placení neschopného a o některých změnách řádu konkursního a řízení exekučního právní komisí. Zákon o úlevách na poplatcích při konvertování hypotečních požadavků, desátá výroční zpráva komise pro kontrolu státního dluhu, zákon o uměleckém vyzdobeni a o topení budovy říšské rady odkazují se v prvním čtení finanční komisi Dalším předmětem denního pořádku je druhé čtení finančního zákona a státního rozpočtu na r. 1881. Bar. Winterstein podává zprávu hudžetniho výboru. Rozpočet i finanční zákon přijaty téměř bez rokování v druhém i třetím čteni. V povšechné debatě kladl hrabě Lev T h u n důraz na nutnost toho, aby bylo pracováno к dosaženi méně nákladné správy opatřeními organisatorskými a zákonodárnými Hrabě Taaffe ujišťuje, že změny týkají se ponze úspor výloh, které povstávají dnalismem ve správě zemské. Nařídil již všem místodrži tělům, aby podali svá dobrozdání, a jakmile se tak stane, dojde celá záležitost rychlého zákonitého vyřízení. Zpravodaj Winterstein připomíná jmenem komise, že tato jenom pak může o záležitostech administrace jednati, když jí podána byla dotyčná předloha. Přechází se к speciální debatě. Bndžet a finanční zákon přijímají se na to jednohlasně v druhém i třetím čteni.

Trauttmaunsdorff Taaff Pražák Dnnajewski Schönborn Winterstein poslanecký sněmovna

4 article Petice o zřízeni zvláštní obchodní komory v Chrndimi.

Petice o zřízeni zvláštní obchodní komory v Chrndimi. Poslanec dr. Mattnš podal na říšské radě petici, v kteréž žádá se za vyloučeni chrudimského a čáslavského kraje z obvodu pražské ob chodní komory a za spojeni řečených krajů v obvod zvláštní nové obchodní a živnostnl komory se sídlem v Chrndimi. Petenti mimo jiné žádost tnto odůvodňuji těmito důvody : 1. V chrudimském kraji žije dle sčítáni z roku 1869 na 58 34 čtv mílích v 671 obcích 361.298 obyvatelů a mezi nimi 11.835 obchodníků a živnostníků, v čáslavském kraji na 76 90 čtv. mílích v 861 obcích 411.672 obyvatelů, mezi nimi 13.264 obchodníků a živnostníků, a tvoří oba tyto kraje o ohledu territorialnim uzavřený celek. 2. Oba kraje vykazují se, jak již svrchu uvedeno, znamenitým obchodem a převelikým počtem továren, z nichž nejvíce jich cukrovar- nictvlm. velmi mnoho ale prostředně zemědělstvu tím prospívají, že odpadky surovin tam spracovaných velmi důležité hnojivo tvoři a naše zemědělství na takový stupeň povznesly, že ekonomie naše nejen po celých Cechách, ale téměř v celém Rakousku považována jsou za hospodářství vzorná. 3. Město Chrudim jest nejlépe spôsobilé státi se sídlem toužené obchodní a živnostenské komory. Jsouc krajským městem, jest Chrudim zároveň sídlem c. k. krajského a okresního soudu, finančního okresního ředitelství, okresního hejtmanství a mnohých jiných c. k. i samosprávných úřadů. Reálné a vyšší gymnasium, hospodářská a opakovači průmyslová škola v Chrndimi čítají tak veliký počet žáků, jako sotva které jiné školy v okolí. Zdejší cukrovar, lihovar, sladovna, pivovar, několik parních a uměleckých mlýnů representuji důstojně náš průmysl. Mezi živnostmi jest to hlavně koželužstvl, jehož výrobky jmenovitě ve Francii nacházejí vydatného odbytu.

doktor Mattnš Chrndim Cecha Chrudim Francie živnostenský komora 90

5 article

Město samo leží konečně skoro uprostřed chrudimského a čáslavského kraje a v středu jeho nachází se tak značné množství vzdělaných, inteligentních a zámožných obchodníků i živnostníků, že jest tu zajisté výběru osobností takových, které by co členy výboru komory nejen dobrou vůli ale i schopnosti měly, aby zdejší obchodní i průmyslové zájmy hájily. — Petici podepsali : A Okresní zastupitelstva: v Chrndimi, Pardubicích, Kolíně, Poličce, Poděbradech. Vysokém Mýtě, Holicích, Skutči, Ústí n. O., Nasavrkách, Ledči, Uhelných Janovicích, Dolních Královicích, Humpolci, Hlinsku, Přibyslavi — B. Městská zastupitelstva a živnostní spolky : v Kutné Hoře, Kolíně, Vysokém Mýtě, Litomyšli, Čáslavi, Německém Brodě, Kouřimi, Poděbradech, Nymburce, České Třebové, Skutči, Poličce, Přelouči, Labské Týnici, Humpolci, Sezemicích, Přibyslavi, Heř manově Městci, Bohdanči, Holicích. Golčově Jeníkově. Lnži, Polné. Nasavrkách, Chocni, Trhové Kamenici, Rychenburku, Žlebn, Chronstovicícb, Seči, Nových Dvorech, Kaňku, Svratce, Nových Hradech. — C. Samostatné továrny a obchodní podniky: v Čáslavi, Dolních Královicích, Holicích, Přelouči, Dašicích, Moravanech, Hrochově Týnici, Vysokém Mýtě.

Chronstovicícb Chrndim Pardubice Kolín Polička Poděbrady Vysoký Mýto Holice Skuteč Ústí Nasavrky Ledeč uhelný Janovice Humpolec Hlinsko Přibyslav Kutná hoře Litomyšl Čáslav německý Brod Kouřim Nymburk Český Třebová Přelouč Labská Týnice Sezemice Heř Městec Bohdaneč Golčův Jeníkov Polná Choceň Rychenburk Seč Nová Dvůr Kaňk Svratka Nová Hrad Dolní Královice Dašice Moravan Dolní Královice Hrochov Týnice

6 title

Politický přehled domácí.

7 title

V Praze, dne 2. června.

Praha

8 article

Panská sněmovna, kteráž nyní koná každého dne schůze, zasedali bude je$tě po svátcích svatodušních, aby vyřídili mohla veškeré nahromaděné práce Zákon o pražské universitě uveden bude na denní pořádek ještě před svátky a přijetí jeho jest zabezpečeno. Aspoň koluje zpráva, že člen panské sněmovny, hr. Widmaun, řekl některým poslancům, že zákon o pražské universitě v nynějším jeho znění možno přijmouti a že pro něj hlasovali budou také ústavověrní členové vyšší sněmovny. Včera kolovaly v poslaneckých kruzích ústavověruých zprávy o uěkterých změnách V ministerstvu. Sdělováno, že ministru dru. Ziemialkowskému nabídnut prý byl úřad ministra vyučování, že však nabídnutí toto nepřijal. Dr Ziemialkowski, jak známo, zastupoval v posledních dnech ve sněmovně i na schůzích školského výboru churavého ministra vyučování a počínal si při tom velice obratné, jakož i získal si uspokojení všech stran ve sněmovně Dále měl prý býti hr Harrach dosazen na místo dra. Pražáka, jenž zaujme definitivně úřad ministra spravedlnosti, poněvadž ale s jisté strany bylo se tomu opíráno, upuštěno od toho.

Ziemialkowski Harrach Pražák panská sněmovna vysoký sněmovna Zákon o pražský univerzita

9 article

Z Vídně. Včerejší „Wiener Allg. Ztg.“ sděluje z pramene zcela prý spolehlivého, že příčinou obmezeni pražských slavností jest stav korunní princezny, arcivévod- kyně Stefanie, z něhož lze se nadlti radostné události pro vznešenou rodinu císařskou i pro národy říše rakouské К tomu nkaznje také zmínka v posledním listu císařském, že zdravotní stav korunní princezny vyžaduje právě nyní zvláštní šetrnosti. Petice četných obci, aby od Jilemnice přes Rokytnici do Nového Světa byla zřízena železná dráha, odpornčena vládě к nejpiinějšimu uvážení a ocenění. Petice okresního výboru v Se milech, aby mezi Starou Pakon a Libercem bylo žádonci spojeni železniční, odporučeno vládě rovněž к bedlivému uvážení. Návrh posi. Lienbachera v příčině obmezeni osmileté nncené návštěvy školní zůstane v tomto zasedání již nevyřízen, poněvadž panská sněmovna setrvá na svém původním nsnešení a poslanecká sněmovna, kteráž včera měla poslední schůzi v tomto zasedáni, к vůli tomn již svolána nebnde. Zůstane tedy návrh Lienbache- rův prozatím „viseli“ mezi oběma sněmovnami. — „Presse“ vypočítala tyto dny, že většina poslanecké sněmovny, pro návrh Lienbacherův hl&sovavšl, skládala se ze 70 velko- a malo- statkářů, 18 duchovních různých vyznání, 17 úředníků, 36 advokátů, notářů a lékařů a konečně z 11 profesorů. V poslaneckých kruzích se proslýchá, že ministr obchodn, baron Pino, v nejbližši době cestovati bnde po severních Čechách, aby osobné se přesvědčil, kde třeba provésti stavby spojo vacích drah.

Wiener Allg Stefanie Lienbacherův Vídeň Jilemnice Rokytnice Liberec Pino Čechy poslanecký sněmovna Presse

10 article

Ze Lvova. (Královská residence na Waweln. — Obecni půjčka) Nej- vyšší hofmistrovský úřad zaslal haličskémn zemskému výboru žádost, aby mn poslány byly ve škeré plány královské residence na Waweln, kteráž loňského roka nabidnata byla elsaři při poslední jeho cestě. Staroslavný Wawel dočká se tedy opět důstojného upravení. — Na včerejší schůzi obecního zastupitelstva Ivovského podán návrh na uzavření obecní půjčky pro veřejné stavby & investice v částce čtyř milionů. Z Pešti. (Redaktor před poro- t o n.) Ludvík Henthaller, redaktor časo pisu „Fttggetlenseg“, postaven před porota pro nrážky proti armádě, obsažené v několika článcích dotčeného listu. Byl uznán nevinným. — Oposiční listy ostře zmiňuji se o prominutí trestu oněm důstojníkům, kteříž pro ztýrání redaktora Bartha byli odsouzeni. Vůbec lze pozorovali, že nepříznivé smýšlení proti armádě ustavičně se vzmáhá.

Henthaller Barth Lvov Wawel Pešť

11 title

Politický přehled zahraničili.

12 title

V Praze, dne 2. června.

Praha

13 article

IVémocliO. Včera námi zde uvedené sděleni „Allg Ztg “ o obsahu dopisů mezi sv. Otcem a císařem německým potvrzuje částečné také berlínská „Germania,“ kteráž jen připomíná, že dopis císařův, v němž projeveno přání, aby nejen v diecéslch Paderbornu a Osna- hrílckn, ale i v ostatních diecéslch mohla býti upravena rádným způsobem správa duchovní, zaslán byl do Říma před tím, než rozhodlo se záporné o volbě trevírského správce biskupství. A dále dovídá se „Germania,“ že sv. Otec nehledě к události trevirské odpověděl opět císaři na jeho list; o obsahá tohoto ale nemožno veřejnosti ještě ničeho sdělili. — Kníže Bismark jest nemocen. Časopisy dopodrobna probínyí jeho chorobu; trpí rheumatismem a nemůže prý sebou ani hnonti. „B. Tagbl.“ praví o této jeho nemoci, že kancléř zachvácen jest dávnou svojí chorobou v témž okamžiku, kdy oba diplomati, kníže Gorčakov a anglický vyslanec vyslanec G ö s eh e n, jeti mají Berlínem. Od berlínského kongresu má kníže Bismark velikou tu potíž, že povždy zachvátí ho rheuraatické bolesti, kdykoli jen Gorčakov к Berlínu se přiblíží. Očekává se tedy, že „bolesti“ kancléřovy pominou, jakmile se ruský státník z Berlína uchýlí.

Gorčakov Paderborn Osna Řím Berlín Allgie Ztg

14 article

JF'i'a.xioi©. U příležitosti cesty Gam- bettovy podali republikáni důka z svého patolízalstvl a lokaj ství. Ani za Ludvíka XIV. neplazili se Francouzové v prachu tak, jako to činí nynější republikáni před Gambetton. V Cahorsu podáno bylo 2300 žádostí za slyšení a 2700 žádosti druhu nejrozmanitějšího, jímž ovšem „veliký občan“ Gambetta ovšem vyhověli nemohl. Kromě toho přijal na cestě ve všech stanicích nesčetné deputace a blahosklonně jim slíbil, že o záležitosti jejich se „postará.“ V Cahorsu usadil se pak jako opravdový mocnář. Nejen zástupci úřadů, ale i generálové a prefekti sousedních departementů pospíšili si, aby Gamhettovi přednesli své holdováni. Také spolkové a vůbec veškeré korporace, kde jaké bylo, přišli se pokořit „velikému občanu.“ Ti všichni nechť sami přičtou sobě vinu až politický tento dobrodruh šlápne špinavou botou celému národa na šjji, jakž to byli Napoleonové učinili. Jediné duchovenstvo zachovalo se důstojně a netají se tím, že všeliké to holdováni Gamhettovi není ani se stanoviska republikánského oprávněno a že Gambetta okázalým přijímáním deputaci a žádostí, dále svým neoprávněným vyjednáváním s generály a úřady podniká vlastně útok proti dosavadní ústavě.

Ludvík Francouz Gambetta Gamhett Napoleon

15 article

Kdyby takto jednal muž, hlásící se к jiné straně politické, byl by jistě obžalován pro velezrádn. — Boj o opravu volebního řádu rozzuří se na novo a sice následkem oposice senátu, jehož většina již nyní prohlašuje se proti zavedení voleb podle listin. Většina výboru, jenž pro opravu voleb ního řádu v senátu byl zvolen, skládá se z protivníků předlohy. Krutý to bude spor, který následkem toho vypukne mezi oběma sněmovnami francouzskými. Gambettova „Repnbl. Fr.“ nžlvá již proti senatu nejhrnbšího střeliva. Hrozí opravou ústavy v tom smyslu, aby zavedena byla instituce jediné sněmovny, aby tedy zrušen byl senát, nepohodlná tato sněmovna vyšší, jež v středu svém až posnd mnoho má „zpátečníků“.

Gambettův Repnbl František

16 article

BlxltiarsIiO. Opět docházejí zprávy o nejistém postaveni knížete Alexandra Nejnověji vydal kníže rozkaz, aby se přestalo se stavbon nové knížecí residence, což vykládá se tak, jako by nedoufal v dlouhý svůj pobyt na území bulharském Zprávy z provincí potvrzují, že nebezpečí vzpoury vzmáhá se každým dnem Kníže odhodlal se к posledníma pokusu, aby neblahé toto hnnti mezi lidem potlačil ; chce totiž cestovati po jednotlivých městech bulharských a osvědčovali tak svoji náklonnost ku svým poddaným Zdá se ale, že vzdá se již tyto dny i tohoto pokusu. Gubernator jižní části Bulharska (Vých. Rnmelie) dostal ze Srědce zprávy, vedle nichž jest cdstonpení knížete Alexandra za nynějších okolností nezbytné.

Bulharsko

17 article

Z Berlinu, 1. června. (Srbský kniže Milan) přibude prý v prvních dnech tohoto měsíce do Berlína. Yšeobecná panuje domněnka, že kníže Milan podniká cestu za tou příčinou, aby vymohl si n evropských dvorů schválení к povýšeni Srbska za království. Z Marseilli!, 1. června. (Odsonzeni revolucionáři.) Účastnici posledního sjezdu sociálních demokratů, kteříž protestovali proti odsouzení ruské nihilistky Jesse Helfmannovy, postaveni byli před sond a odsouzen S n s i n i, rodilý Vlach, na tři měsíco do vězení a Pavlína Minckova na měsíc. Ostatním účastníkům vyměřeny menší tresty. v Kyjevě přelíčeni proti 24 obžalovaným původcům výtržnosti protižidovských. Z obžalovaných json toliko tři přlslnšni do Kyjeva: jistý kostelní zpěvák, dále jistý zahradník a úradník telegrafní. Ostatní json rolníky. Prokurátor Střel- nikov pravil, že příčinon nepokojů jestvyssávánídělnickétřídyžidov- skými spekulanty. Svědek Rosenbaum, žid, namítal, že přičinon výtržnosti jest stěsnání židů v jednotlivých okresích, kdežto naopak v okresích jiných židé vůbec zdržovali se nesměji. Proti tomu namítal prokurátor, že židům uzavřeny jsou toliko končiny východní, končiny západní json jim volny, proč jich tedy neponžiji. Ž i d é a 1 e v y h ý b a j 1 se krajům, kde lze jen namáhavou prací uhájili živobytí a to jest dosti pončné. Křidelni pobočník carův, Katalisov, byl při přelíčeni a činil si zápisky. Rozsudek posud nebyl vynesen.

Milan Helfmannův Vlach Rosenbaum Berlín Srbsko Marseille Kyjev

18 title

Z Petrohradu, 2. června. (Přelíčeni proti výtržníkům.) Předevčírem započalo

Petrohrad

19 article

К pouti Cyrillo-Metliodějskó do Říma. К mnohým nás došlým dotazům v příčině výše cestovného můžeme s plnou pravděpodobností sdělili, že cestovné do Říma a zpět nebude přesahovali částku 54 zl. — Ježto však slavnosti v Římě počnou již 3. července a Poláci již к 26. červnu dojedou do Vídně, hodlá, jak se dovídáme, deputace česká vyjeti z Prahy již 24. června u večer. Ostatně doufáme, že ještě během tohoto tý- hodne vydá komitét přípravný oficielní oznámení v této příčině. * Adresa, kterou polští pontnici sv. Otci podají, psána jest na pergameně a ozdobena iniciálkou a příslušnými znaky, od malíře Jul. Kossáka. Uprostřed ozdob mají hýti obrazy svátých věrozvěstův. Adresa vložena bnde do hedvábných desk v papežských barvách, zevně bílých, uvnitř žlutých. Na líci desk bude obraz Matky Boži Čenstochovské. na spodní straně znak Lva XIII. Na adresu tu se sbírají podpisy po všech farních kostelích a kněhkupectvích.

Polák Jula Matek Bož Lev XIII Řím Vídeň Praha CyrilloMetliodějskó

20 article

* Divotvorné uzdravení a obrácení. „Vaterland“ přináší v č. 149 ze dne 31. května následující zprávu z péra svého římského koresp. : „Naše milá Máti z Lourdu proslavila jí zasvěcený měsíc máj v blízkém poboří albánském (20 kilometrů od Říma) dvojím zázrakem. 171etá sl. Torquati z Marino, která asi před měsícem těžce se byla roznemohla zánětem střevním a žalúdkovým, přišla к radě svého strýce Mons. Ingami-ho, svět. biskupa albánského do téhož města, aby v mírném ponebí jeho uzdravení vyhledávala. Zatím se tu neduh její zhoršil v takové míře, že po celých 14 dnů nižádný pokrm snésti a vůbec nic v žaludku podržet! nemohla, než něco málo ze zázračné vody lourdské, kterouž jeden známý ve francouzském semináři v Římě sobě opatřil. Dne 18 května prohlásili čtyři lékařové, z nichž jeden z Říma povolán byl, že následkem dostavivší se silné krise není žádné pomoci více. A skutečně počala nemocná v pátek, 20. května umírat! a žádala sama vroneně poskytnutí sv. svátostí. Lékaři navštlvivši ji dopoledne, jsouce opět к ní voláni, rozhodně prohlásili, že všecko jejich přičinění by marné bylo. Již se modlili přítomní modlitby za umírající a podoba dívky jevila již na sobě povaha mrtvoly (facies hyppo- cratica). Pojednou však otevírá oči, povstává a s největším namáháním žádá vodu lourdskon.

Řím Marino Mons Inga

21 article

„Naše milá Pani chce mne uzdravili“, pravila s výrazem podivuhodné důvěry, chopila se láhve se zázračnou vodou, již před několika dny jen několik kapek snésti mohla a vyprázdnila pojednou celou láhev. V témž okamžení přešla ze smrti к životu; prohlásivši, že zdráva jest, vstala, sama se oblekla, žádala jisti a dobře si pochutnávala. Konečně chtěla se ubírali do kostela, aby nebeské pomocnici poděkovala, což se jí však nepodařilo, ješto příbuzní, přátelé a známí, mezi nimi lékaři v houfech do domn se valili obklopujíce dívka v pravdě z mrtvých povstalou, otázkami ji zahrnujíce a s nevyslovitelným pohnutím společně s ni chválu Marii Panně vzdávajíce. Na náměstí shromáždilo se po vyhlášeni zázraku velké množství lidn, pročež se slečna Torqnati v okně okázala na důkaz, že skntečně za pomoci naši milé paní z Lonrdn zdráva nčiněna jest. Tisíceré „Viva Maria“ zavznělo na náměstí osvědčujíc radost všeho shromážděného lidu Tu pak ale nový, abych tak řekl div, před tváří všeho lido se stal. Mezi přítomnými nacházela se totiž jedna židovská rodina albánská, otec, matka a dítky. Ti vidouce div Torqnati, v slzách se ztápějíce zvolali: „I my chceme býti křesťany a dítky Marie.* — Světící biskup mons Ingami odeslal po vp. Dean- gelisn, který za mladé děvče na smrtelném lůžkn modlitby za umírající konal, po náležitém zjištěni všech okolností a svědectví do Říma zpráva přiměřenon.

Pan Marie Torqnat Marius Dean Na náměstí Řím Viva

22 title

Kronika církevní.

23 article Denní zprávy pražské. V Prase, dne 2. iervna.

Denní zprávy pražské. V Prase, dne 2. iervna. * К návštěvě korunních manželů v Praze. Dle nejnovějších zpráv odpadne kromě přivítání se strany šlechty na hradě pražském všechen ostatní program slavnostní. Také s průvodu se světly sejde. Korunní manželé pobndoa na Hradčanech jen asi 10 dni, načež se přestěhuji na letni byt do Záknp, od- kndž vydají se na cestn do Moravy, Haliče a Slezska. Do Prahy navrátí se kornnnl manželé teprvé na podzim. Během léta navštíví některé šlechtice české, zejména: knížete Kariöse Auerspergs ve Vlašimi, knížete Adolfa Schwarzenberga

Schwarzenberg Praha Hradčany Morava Halič Slezsko Vlašim