1
masthead
Převrat na Balkáně.
Balkán
2
article
podlnaveei en a
3
article
Rákousko-uhežský velevyslanec prý opusl
Cařihrat
Z Cařihradu oznamuje se německým čáso-
plsům, že rakousko-uherský velevyslaneč v Caři-
hradě markrabě Pallavicíni ohlásil Portě, že na
pokyn své vlády Cařihrad ňa ne-
určitou dobu opusti. Záležitosti vysla-
necké hude zatím obstarávati velevyslanecký
Fada Ott8. Odjezd velevyslance markraběte
Pallavicina dlužno prý považovati za
ostrou a vážnou demonstraci R-
kousko„Uherska oproti fneochabujícímu
dosud boykotování rakouského a uherského ob-
chodu v Turecku, proti němuž Portá dosud
neučinila žádných vydatných opatření. Spolu
6všem bude odjezd velévyslančův hr o zi v o
ddpovědi na nékterá vojefskt
opatřeni Túřtcka.
Pallavicíni
Ott
Pallavicin
Túřtck
Cařihrad
Uhersko
Turecko
Rkouský
4
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
pe
lnani
úřadnihé věstniku.
z Víně, 25. listopadu. (K. k) „Wieneř Zailint-
oznámuje: Cisař potvřdil úshěšeff dě rez t c
říšské radý. — Císar údělil bez poplatků rad ž
ležně koruný tretí tfídy odporovkmu řad ov i v
ministerstvů vhitrá Emanuelu dře
Tovi, který jest pridělen ku presfdití ministéršké ra-
dy. Cisár úděm béz poplakků tád zelézné köruty
třeti tídy štátnímu zástpči v 6. hodň. (řídě v Čes.
Budějovicích Janu Krátkému z Demekfíha
— Císař jmenoval ad personam dvorním radou vice
presidenta zemského soudu a spráyce zemského ja
kožto trestního soudu v Praze drá. Víktora Wokau-
na, který měl Gtul a charakter Gvorního rady. —
„Wener Zeitung uveřejňůje nařízen čelěho mii-
sterstva ze de 24. listopadu 1908, jímž se pozměňů
některé články nářízení z 15. červenče 1906 k 23
března 1907 o kancelářském pomocném
persomálu u statních úradů a ústávů.
Holdovací deputace bosenských katolíků,i
Z Vídně, 25. listopadu. (K. k.) Včera o půlnoci
přibyla sěm, vědeha šouč árcibíslupém úrem. Sta-
dlerem, hoduoýací depútace hbsk nškýc
a hercevovských katolíků, zpozdivší se
ět hodin což býlo zaviněno vyšinutím se náklad-
ního vlaku před Peští Ná nádraží byla deputace slav-
nčstně uvítána záštupci obce, říšského ministerstva
financí atd. Po proslovu místostarosty dra. Neu-
mayera, odpovědi arcibiskupa dra. Stadlera a jiných
vílacích proslovech odjeli hosté do zvých bytů.
Emanuel
Cisár
Krátký
Stadler
Čes . Budějovice
Praha
Víktor Wokau
Vídeň
Pešť
Ná nádraží
Wener Zeitung
Neo
Wieneř Zailint
5
article
Dozvuky tak wané velkosrbské aféry.
že káhřeba, 24. ištopádu. Uh. tér. kor. kang.
Z rozkážu státního zástůpktefstoí v ýkotaiy v8e-
ra policejní orgány v místnostech Srp
ského Sokola po. druhédomoyní Pro
hlídku, která trvala 2 hodiny. Souvisí to, s vyše
třováním va věcech velkosrbské propacandy. mla
50 aole oz kmro drlelic
de
Z Brussklu, 24. listopadu. K. k.) Ř osl. s p
m vna) v dnešní schůzí iterpeluval katolický po-
slnec bar. Laby kšee ,kt er
Pyy üčiněný v belkidké armádě od rokt
1902 smystémem náhradních zálož n
ko. Ministr vojenstvi eneršl Hell aba u te odppvě-
d 2 aý betvrké rmáy a nsr
ši 12.800 mužů, mé nflž ješt 900ó oto
volníků. Z počátki Bylo vlce záložníků, než bylo
potřebí Odroků 1906 všák neustále klesal. počel
tech, řteri e nlásn, ač býly platy zvysény ze 160e
na 1800 franků. Přes to pědá se mluvti 8 dpack
tohoto systému. Musí také žně odmílnouf vku.
jakoby byl oma jeho předchůdci se snažili přivodii
Borážků ystémů zářóžníků Počat dobrovolníkůli za
visí ná průmyšťové kohjumtuře. Nyni nemi bel
zická armáda sni nulnéko počtu vileč
ného,ani mír ového. Jast nezbytnou re-
brgánisače Minísír samojest stoupiencem i va še
bec, soBn s1ůž poviosti, předevšín
z9 cns Ke ký a
ovšem sprostil služby. uavoroso sko aA not
ioidií an šlo
livý v
ov anq Zmatky X Pezsl vlobaor si
2 fehoranu, 25. listopadu. (Reuter?) A n glické
a rýsk výskanectvt podála v fedv
MznÝProest Poli ac tok
maci, žeonechceosvolati pa rlament. Ne
kolik výtisků této proklamuce byl ous tržen o š tu-
čních átožt a meitoehv vče-
ra bylo zatčeno několik osob, protože jekly,že' ške
aerz ptonevěřil přisazena ústavu. Čelkem
však jest obyvatelstvo kotázces svoláni« parlamentu
lhostejno. M e za o, ze se boji kozků. Na vy.
zlanectvech mluvlo ze s polšsením o ton, ze šac
sbo r k
uznal dohré aadr
Srp
Laba
Sokol
Reuter
6
article
Němci a správa zemská.
Včera předložili Němci čeští svým praž-
ským tiskem veškeré veřejnosti čtyři požadavky.
týkájlcí se změn v uspořádání zemské samo-
správy; dodali pak, že za zkušební kámen če-
ské smířlivosti považovati budou stanovisko,
jaké Čechové a zejmena zemský výbor a většín
sněmu k vyhlášeným německým požadavkům
zaujmou.
Jedním z požadavků těch domahají s
Němci změn v rozdělení referátů přísedicíeh
zemského výboru. Již včera řekli jsme, že také
poslanci češti přesvědčeni jsou o potřebě různých
změn v oboru tom, že však nepochybujeme o
zamitnuti takového požadavku německého, smě-
řuje-li k národnoštnímu dělění země.
Toto podezření nebylo bekpodstálně. Je t
vidět ze zprávy, s kterou o věci té dnes uveřej-
ňuje tišk pražškého kasinun. V »Bohemitk je
dnes 6Bsažena stäť s Výkladem přisedicího z, v.
dra. Rppingra o řozdělení referátů zemského
věbořur Předsedaklubu německo pokrokových
poslaněů vyklkdáp že dosavadní způsob vyřizu-
vání prací zemského výboru nevypiývá ňezbýte
ze zřízeni zěmského nebo z jednaelho řádů
zemského výborh, nýbrž že ze zákona neplýme
žádně prekážka proti třídění spisů podle jich
povahy nářodní nebo jazykové a proti přikake-
váhí jiek zpravodajovi českélu febo něme-
ekému. Triáění takové lze provésti. Vo oboru
školství je věc samožřejma a v oborech ostat-
ních dochází většina podání od obcí a okresů,
nikolí bezprostředně od stran a proto — vy-
kládá dr. Eppingěr můzě jednáčí jažy k zá-
ležitostí öněci býti zhákeh pro jich tříaén
kdéžto pödání střán rozděloval Bý se ate ja
zýká, kleřým spis je sepsán.
Němec
Čecho
Bohemitk
doktor
Eppingěr
Bsažen
7
article
Dr. Epprgeř zábýva se pák námtkou, ze
byzpři rozdělení agend dle národnostní jich po-
vahy, jak ouje žádá, porušena byla jednotnost
a srovnalost právních nálezů. Naproti tomu
mysli dr. Eppinger, že by se český a německý
zpravodaj o záležitostech ve věcí totožných, ale
národnostně různých vždy dobrovolné dohodli,
aby se tak uchránili porážky. Toto mínění dra.
Eppingra je zámyslně falešně; vždyť ze zpráv
o schůzích zemského výboru je známo, že ve
věcech národního zájmu jsou Němci vždy proti
Čechům i v sezeních zemského výboru. Stejně
falešně mluví dr. Eppinger, když vykládá, že
národnostní rozdělování spisů prospělo by kon-
ceptnímu úřadnictvu, které by jím získalo širše
praxe, než jaké nabývá nyní, kdy po lěta pra-
guje v jediném oboru a tak se specialisuje.
Jestliže takové specialisování práce koncepknie
úřadníků zemského výboru považuje dr. Eppinger
za chybu, pak je specialisace ta chybou také
ve Vídni v ministerstvech, kde by ve sku-
tečnosti běz úřadníků specialistů se ne-
obešlid v onobovak obs .
s koa ol i og
Dále připomenul dr. Eppingež, že v
sněmě rozděfování jednacich přědíněta dle jich
povahy marodnöstní jažykové e béž závadjy
Sbvyklé, že porüsení obvýklošti té Známena o
by příčinu k válce a že teď neni přičiny, aby
se stéjně nepostupováto v zemském výbóru
Tkkě ténto vkau ůže se snád zalbíti někte
rému vídeňskému býrokrätovi, sfe ve skutečno-
štioje lichý Ve sněmovdě, vlastně v komisích
snemuool se pravodaj prou každý přípa
zýlášt káždoů záfežitost řeší napřed celá ko-
ise, polom celý sněm, kdežto žemsky vybo
vede aprávu zemskou, která zarok vykazuje
přes půidruhého sta tišíc číšelu Jižií z tohon e
doktor
Epprgeř
Eppinger
Němec
Čecho
Jižie
Vídeň
8
article
Ptrno, ze pro vřizokní agenay tak velké
onom odporu roztříděně, je treba ářaänik
specialistů a že vyřizování agendy té nelze
srovnávati s pracl sněmovníehv komisi, které s
d bud V záležitostecm, zemským výpören
ž pro ně „připravených, nébo o inietativRic
návrzích poslanců nebovvládysloz nošnsnia . no
Konečně snižůje dr. Eppinger zemský vý-
bor, jehožje členem Rozdělení referátů, jak je
žádáy, Svaz zemských poslanců německých ,
vzüdí prý něfckélo obývatelsta spokoju-
vědahi, že na životních pravch kležito.
stech německých obcí a okresů pracoyati budou
jeho soúkmenovči Vůči tomu dlužňo postavti
gtázků. mají česti Něnci Joďstnou příčini
ku práyní nespokojenosti s výtizováním svých
podání a zemského výboru ? Nikoli1 Nejlepším
toho důkázem je skutečnost. Z rozhódnutí zem-
kého výboru ze e odvolát z pravidla ke sprav
nímu soudu, A právě v tomto oboru může zem-
ský zvýbor království českého hrdě se odvolat-
n syou spravedlnostt sneluoee utexO monem
Přehldne-lise tedy cela odstava vý vod
ra. ppiněra, erojnoslá podanich a oaě
vodnění německého požadavku o změny v roz-
dělení agend zemské správy, pak lze krátee říci:
důvody dra. Eppingra nemají toho významu,
aby německý požadavek věcně opodstatňovaly,
nejvyšší maršálek zemský nemá tudíž nejmenší
příčiny, by mu vyhovoval, zvláště když poža-
davek ten zřejmě směřuje proti jednotě země,
čelým dosávadním právním stavem země zaru-
čené.
Pražská delegace v Paříží.
(Od našeho zvl. zprávodáje.)
doktor
Eppinger
Něnec
Paříž
9
article
V Paříži, 23. lištopadu.
Paříž
10
article
Na vyzvání města Pařiže za vítali do hlav-
ního města francouzské republiky representanti
královské slovanské Prahy, aby opětně za okol-
nosti zvláště významných a povznášejících ma-
nifestovali upřímné a stále se vzmáhající city
přátelství franeouzsko-českého. en
b Nesmíme podéeňovati význam cesty starosty
pražského dra. Grdše, náměstka Jirouska a dra.
Podlipného de Paříže, Není to pouze ákt zdvo-
řilosti. Má pozadí hluboké a vážné a tlumočí
velkou myšlenků, jež dominuje všemi těm aktům
slavnostním, s nimiž je spojena návštěva našich
representantů. Paříž »město světla«, jak je na-
zval Victor Huko, sídlo pokréku a osvěty, ovlá-
dajícíi čelý vzdělaný svět, vitá s největšími
poctami zástupee české Prahy v době, kdy di-
voká zášť odvěkých nepřáteli tupi Prahu, a kdy
chcě ji pomoci sfanatisovaného tisku pangermán-
skélo ponížit a chrli na její hrdou krásu bahno
nejpůstších potup a dává ji na pospas ulični-
ckých demonstrací hrstky pangermanistických
floutků z university německé. Paříž vzdávát čest
té Praze, pošpiněné německými šmoky a krava-
listy. Jak je to povznášející pro násl
a verká, vznésená Paříž, jež je stále
vůdět mistem civilisovaněho světa, sklán
se k Praze v přátelských, bratrských pöčitech
Praha, které svorné uznání Slovanů dalo vůdčí
p8sani ve sěté slbýanskěníei se posil-
něnou nadšenými projevy přátělství francouz-
ského a čerpá nové naděje v budoucnost
z toho vroucího přívalu sympatií a družnosti.
doktor
Jirousek
Podlipný
jít Paříž
Huka
Pařiže
Praha
Paříž
Slovan
11
article
Naše veřejnost, naše poplatnictvo pražské mělo
bý výstilnoat celý význám pouti zástupeů
Práhy d Paříže v této tobs ( Neni to poúze
akt 2dvořilostí, nejde tu jen o slavnošti a ban-
kety. Naší délegáti měsra Přahy výkonávají pro-
spěsňý skutek, ktěrým sě poslbuží Přazě i čer
věci ňátoda vuškého: A néňajds 86 Bohůlá p-
kd6, kdo by dovedř něčo námftati z jakýčhkoli
davodů proti tomůto novemu einů zaštupiteſství
Přahy, jež ušřluje o upěvnění a rožšlrění štýki
čestó-fran cdtzských!
Zasrupč ěsta Prá starosta pkn gr.
Groš, náměstek p. Jifoüšěk, bývi statosis
. or. Podp ekreta výpravy ma.
rada p. dr. z Čenkova přibyli do Paříže
včera odpblédním rýchlíkem. Na perroně gar
de l'Est /ehromáždito ke velmi četré obecenstvo.
Groš
Jifoüšěk
Paříž
Čenkov
12
article
Ačkoliv Paříž právě v té době vítala vjezd špa-
nělského krále, jemuž vstříc vyšel celý úřadní
svět a jenž byl pozdravén 401 výstřelem z děl,
přišla do nádraží skoro celá municipialita pa-
řížská s presidentem p. Cheriouxema v a čele. odo
tPřišli anozisz našich dobrých přátel zárůt
ých krafv,kepresentínt gymnástů BySafs-
čeňf, püblčistě Reně Henrý atěh. Charle
Normand, redaktor »Eclairu« p. Carré, sekreláři
municipální vlády pařížské pp. Weisa a Schwérta,
zástupce české kolonie sochař Mačehla a před-
seda českého Sokolavav Pařížíe poo Čapek. i Dav
několika set lidí, mezi nimiž bylo noho daní,
očekával prazskou detgaci, Kdž vfak vjet do
nádraží, byli Ceší uvítání hrímavým provolává-
ntm »Vívela Boheme«a »Na zdaril« Členové
funicipality, zvláště ti, kteřr již byli v Prazě,
Sbjímah se prazškými deregáty: Byly t8 pro-
jevy nejupřímnějšího a nejradostnějšího uvítánt.
s V saloně nádraží shromáždili se pako obecn
vadové pařížštřa razsti delegati, jimž dáný
pařížské odevzdaly škvostňě kýtice.
President městské rady päřížské p. C hé-
onx pronesl, Meobýčejně vřelou úvitaci řeč.
Projevil radost obyvatelstva pařížského nad pří-
ehodemí zástupců sdrahého města o Prahy, úcenií
to. že Praha v Pohňutých istastnýcfi Bobach
udržuje přátelské styký s Paríží. Projavil po-
těšení nad tím, že Praha přijala pozvání měst-
vké rady pärízskév doběj kdy Paříž je vvě plném
leskuspolečenskéfo života a tůže e ukazit
v celé své kráse. Prohlásil, že o byvatels t vo
pařížskérádo přijímá Čechy j a k
drakě midov ané hros ty projsvil nadějí,
že tech několik skoupřéh dnů, ktéro prazek
Henrý
Charle Normand
Carré
Mačehl
Paříží
Čapek
Vível Bohemus
Čecho
Paříž
Praha