ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9cf351d0-65ff-11dc-9fc2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 114, place 59, work 2, org 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. ledna 1901. Číslo 16.
4 article
netrpěla by prý také vměšování se jiného suve- réna do svých věcí. (Zajímavo jest ovšem, že zrovna Sembotova strana dovolovala vmísení se Viléma II. do vnitřních záležitosti Francie sice na prospěch Dreyfusa při procesu ren- neském. Pozn. red.) Ribot, vůdce opposice, ukázal potom v řeči své k tomu, že nelze v připadě, o nějž jde. užiti zákona trestního, nýbrž že dlužno držeti se platného konkordátu. Klerikál Romel připomíná, že v r. 1883 president Grévy sám žádal papeže za vmísení se do vnitřních sporů Francie. Na jeho nalehání — a byl tehdy ministrem právě pan Waldeck- Rousseau — Lev XIII. napomenul duchovenstvo francouzské, aby bylo věrno republice. Za t republikáni dnes proti němu vystupují. Romei připomenul, že Lev XIII. není suverénem svět- ským, nemáť vojska ni území. Vlastí jeho jest prý colý svět. Neohrožujeme nikoho, ale ne- bojíme se také nikoho — končil Romel.
Sembotův Vilém II Ribot Grévy Waldeck Lev Francie Rousseau — Lev XIII
5 article
Předseda ministerstva Waldeek-Ro us- seau podal pak prohlášení, sdělené již telegra- fieky, dle něhož vláda nevidí v lista papežově výhrůžek, přiznává papeži, aby projevoval své mlnění jako hlava katolikův, ale jakmile bude předloha protiřeholní zákonem, nebude vláda trpěti, by Vatikán vzpíral se provádění její. Navrženo bylo několik resolucí, schvalujících prohlášení vládní. Také se strany opposice na- cionalistické, jež pokusila se tak odurhnouti so- cialisty od vlády. Vláda ponechala na vůli, kterou resolu chce sněmovna přijmouti na konec. Přijata re- soluce Labututova, sdělená již telegraficky schvalující projev vlády s projevující naděj v pevnost její. Dodatečný návrh radikálů, aby prohlášeno bylo o dloučení státu o církve, zamítnut 351 hlasem proti 146. návrh nacionalistův, aby konkorkát podržen by cele v platnosti, zamítnut 261 hlasem proti 246 Dnes teprve počne debata o vlastní předloze protiřeholní. Potrvá při obstrukci pravice mnoho dní, ba snad několik týdnů.
Vatikán ministerstvo WaldeekRo I
6 article Soutěž
Soutěž na pomník Mistra Jana Husa v Praze jest tak hojně obestána, že vzbuzuje pozornos i našich kruhů nejširších. Mezí projekty jsou díla vynikající ceny umělecké, jež zasluhu zvláštního posouzení a ocenění. Vyhražujíce od- borný posudek povolanému spolupracovníku na- šeho listu, cheeme prozatím všimnouti si pro- gramů, či myšlenek, jimiž v původním zněn návrhy jsou provázeny. I. Návrh pryní cenou poctěný s heslem 122.15 (sochaře Ladislava Šalouna architekta Ant. Pfeifra): Se stanoviska českého projevem nejvyšš zjevné úcty, jaká vzdána býti má MI. Janu Hn- sovi pomníkem, vyjádřiti dlužno grandio sn význam Husův pro národ český dojista spíše, nežli životní jeho působení samo. Ne sice první vůbec, ale první se zname- nitějším výsledkem vyrazil M. Jan Hus okna dusného středověku, dal vdechnouti lidstvu ostrý vítr svobodného myšlení a cítění a stal se bezděky průkopníkem velikolepého rozvinu lid- ského ducha, ale národu svému byl nepoměrně více! Svým životem, svým působením a především svou smrtí! Smr byla nejvýznamnějším a nejslav- nějším činem Husovým a nejpa- mátnější a nejosudnější událo stí českých dějin. Následky neseme do dnes. Národ, té doby nepatrný počtem a význa- mem, neboť dějiny české té doby jsou vlastně jenom dějinami panovníků, jeho smrtí vkročil na dějiště světové způsobem bezpříkladně mo- hutným. Velkolepý požár, naplnivši celou střední Evropu neslýchanou hrůzou, z něhož však ná rodu českému zaplanula koruna věčné slávy, zapálen byl jiskrami kostnické hranice. Za nejvyšší statky duše, za svobodu svědomí a víry malý tento národ zápasil slavně a hrdinně. A tu právě jeví se nezměřitelný osudný vliv Husův: pro vznešenou ideu du- chovní kráčel národ oslnivými paprsky slávy a pro tutéž ideu klesl až v samotný hrob.
Hus Šaloun Antonín Hn Husův M Hus Praha Pfeifr Evropa
7 article
Sám veliký, timto svým významem vzrostl Hus na obrovitou postav dějinnou: ba na samotný, tragický sice, ale nevystihle vznešený osu českého lidull Na staletých zkamenělých rá dech církve římské spočinula hra- nice Husov a. (Střed.) Zaplála a zhasla a v kouři jejím rozplynuly se myšlenky, které bouřily tehdejší svět, ale v Čechách vzplanul oheň nový, neočekávaný Vzrušení, jakého neznal svět, zachvátilo skoro celý národ. Lidé učení i prosti, bohat i chudí, staří i mladí, muží i ženy planuli sva- tým ohněm pro svobodu víry a volnost svě domi. Živelní silou sraženi sedlác a prostí lidé v hradbu, o niž roz tříštily se železné sily nepřátel.
Čechy Husov a
8 article
(Skupina pravá od diváka.) Vitčzně uhájil český lid svoji víru i svoji půdu a po 200 let svítila mu z hranice kost- nické jasná postava svatého mučedlníka. Ale mezi tím lid z jeviště dějinného zatlačen. Vy- rostla sice vzdělanost česká, vykvetl květ vzáčné krásy Jednota bratrská, ale místo lidu bylitu pání. A nastala zkáza! Pád strašný, stejně hlu- boký, jako byla výše zašlé slávy! Opět pro odkaz Husův, pro svobodu víry zápasili Če- chové! Padli! Na tomtéž Staroměstském rynku, na nějž po 200 let padaly papřsky kalicha s průčelí hlavního chrámu podobojích, s ko- stela týnského, na tomtéž rynku dokonána tra- gedie husitská dne 21. června 1621. Pokořen zdeptán, ochuzen a viry zbaven český lídl a vy- hnáni nejlepší jeho synové. Ale i tě m po sledním věrným na žaluplné ceste z vlasti jasným piříkladem svíti velký trpitell (Skupina levá.) Těmito třemi skupinami znázorniti chtěli autoři neobsáhlý význam Husův pro národ český a vlastní jeho veli- kost, vedle níž všechny ostatní historické osobnosti české ustupují do pozadí! Umístění skupin je dáno samo: skupina husitská ke chrámu týnskému, skupína pobělo- horská k radnici, kteréžto budovy tvoři nej důležitější body historie husitské a české vůbee Se zřetelem na nepravidelný tvar náměst rozvrhli pomník ve 3 nestejné massy, chtíce tím zároveň docíliti účinný kontrast mezi dobou husitskou, plnou ruchu a bouří a dobou po- bělohorskou, v niž země česká byla něma jejímž hrobovým tichem zněl jen sten umírají- cích a pláč nešťastných.
Husův staroměstský rynek
9 article
(Provedení postavy Husovy v bronzu, obě skupiny v kameni.) II. Návrh druhou cenou poctěný s heslem: »Carmen victoris« (sochař Jindřich Říha a architekti J. Brzák A. Stárek): Návrh co figurálního uspořádání se dotýče. dělí se na pět skupin. M. J. Hus umístěn je ve skupině horní; postaven na vrch piedestalu v prosté, však důstojné pose kazatele betlem- ského, tedy v postavě všem vrstvám národa nejpřístupnější a nejznámější. Obklopen jest třemi alegorickými posta vami. Tyto tři postavy znázorňují tří nejvý- znamnější charakteristické znaky, týkajícís života a smrti M. J. H. a souvisící tak úzce s jeho osobou, že jest úplně nemožno zaměnit postavu Husovu s postavou jiného národního velikána bez současného odstranění těchto tř postav. Z těchto značí: Mučednickou smrt jeho — ge nius, obětující M. J. H. trnovou korunu. Bezůhonnostjeho a čistotu — děeko s rozkvetlou lilií. Poslání jeho reformátorské učení — hošík s knihou kalichem na desce opatřenou. Všechny tři pak jako celek ostrým markantním rysem doplňují poslání ka- zatele betlemského na mučedníka, svétce a r formátora.
Husův Carmen Říha J Brzák A Stárek M J Hus
10 article
Skupina spodní, čelná, sestávající z ženy — Čechie — sedící na lípověm kmeni, opí- rající se levicí o obnažený meč, zatím co pra vici volně má položenou přes šiji lva; zrakem volně sleduje pohled zvířete povně do dálky upřený. Značí sílu, hrdost a ostražitost národní Ve skupině zadní zapisuje žena na blánu pergamenu, jejiž popsanou část rozvinuje osvětluje hošík rozžatou pochodní, což značí historii doby husitské, kterou doba nynějš s nadšením sleduje. Skupina po levé straně piedestalu znač J. Žižku, Prokopa Holého a selského bojovník s husitskou korouhví; představují dobu hu- sitskou, zastoupenou třemi hlavními stavy panským, selským a kněžským. Skupina po pravé straně piedestalu značí studenta s praporem v kroji z roku osmačtyři cátého, rolníka a živnostnika. Značí: dob národního probuzení, zastoupenou in- telligencí buditelů a vůdců národa a stavy ře- mesinický a selský, ve kterých mateřský jazyl a národnost byla nám zachována. Oběma témto posledním skupinám společná je obrana vlasti. Souvisí spolu též písni; na- značeno, jak důstojně a nadšeně zpívány obě světoznámé hymny — Škroupova »Kde domov můj« a Žižkova »Kdož jste boží bojovníci«. III. K návrhu třetí cenou vyzname nanému s heslem MCDX v. (sochař František Rous a architekt Ant. Balšánek není připojen program.
J Žižek Prokop Holý Škroupův Rous Antonín Balšánek Žižkov Čechie
11 article
IV. Návrh s heslem „Husovi“ před stavuje Jana Husa, když mu bylo pod nátlakem uchýlit se z Prahy do Sezimova Ústí a zde okolnímu lidu se úplně věnoval. V návrhu vystupuje Jan Hus na povýšen místo a opřen o malý hmotný kříž cyrillo-metho dějský se stopami Krista dle helmice svatováclav ské, promlouvá k lidu. Týž představen jest matkou s děckem, jino- chem a šlechticem (Žižkou) co poukazem ku příštímu vývoji věcí a válkám husitským. V zadu anděl pravdy pourá draka zla, jako parafrase výjevu, jenž obrácen ku předu. Pod vrchní částí napsáno v předu: »M i st Jan Hus, velký charakter a refor- mátor církve«; v levo: »Hluboký my- slitel, národa učitel, výmluvný ka- zatel«; v pravo: »Zakladatel spisov- ného jazyka českého a opravee pravopisu«. Spodní čásť pomniku, ve čtyřech částech kolem rozdělená, slouží jedné allegorické myšlence: V předu spatřujeme kámen kostnický položený na místě, kde Hus dokonal. jPozvedají ho ruce obrovské, genia lidstva a ze spoda ka- mene šlehají plameny na znamení, že plamen v roce 1415 zanícený není dosud udusen v dušt národa. Pod ním stoji nápis: »V Tebe, Pane, doufám, v Tvé ruce poroučím duš svoul«, poslední to slova Husova.
Hus Jan Krist Žižka Husův Praha Sezimův Ústí
12 article
Po levé straně stojí postava »Vl a sti«- hrozící se osudu jednoho z největších svých synů, pod níž stojí psáno: »Vlasť uch vátil hně nad upálením hrozný m!« Po pravé straně postava »Historie«, co representant vzdělaného světa, odsuzuje čin, jehož stopy vídí. Je tu psáno: »Historie s ta- nula u zjevu, jenž zachvěl věkyl« V zadu na pomníku povstává lev, pod jehož spárami jsou zbraně husitské, jako allegorie válek, které upálením Husa vzaly počálek. Zde stojí psáno: »Kdož jste boží bojovníei!« V. návrh s heslem: „Spěží dějiny Psáti“ provázen jest tímto výkladem: I. Východisko pro komposici pomníku: A) Znázorniti Husův význam způsobem vý značným; velké relieřy: Husovo kázaní, soud upálení. B) Podati pendant k sloupu marianskému obelisk s architektoniekým převodem k ploše náměstí (výška m. 20.50 proti 16.60). C) Tři osy Stároměstského náměstí: 1. předu, 2. z Dlouhé třídy, 3. od sv. Mikulás řešeny v trojůhlu. V předu vztyčující se lev, symbol če- ského lidu, který povstal ke slavným bo- jům husitským. 1. Hlavní relief (m. 4.60 — m. 3.20 skoro jako Brožikův Hus): Děj po upálen M. J. Husi u Kostnice; rozcho, v pravo čeští páni, dým z hranice a kůlu, vrhání popela do Rýna. Dým stoupající. V něm vidmo M. J. Husi (v m. 3.60) z kararskéh mramoru. Apotheosa Fenix duch a učen (kniha) zvěčněno po záhubě těla Dým stoupá dále kol polosloupů k vrcholu jehlance, končí dvěma proroky, tyčícími kovové zreadlo — pravdu — ke které v ždy u čen Husovo a jeho snahy se nesly; 2. relief: Hus káže před Betlemskou kaplí. Jeroným poblíž něho. Lid jeví živý zájem; 3. relief: Hus před soudem n kostnickém koncilu. Hus ve středu (plast.) Čeští páni za ním. (Velikost figur v předu na relieřu m. 1.20).
Husův Mikulás Brožikův Hus M J Hus Jeroným Stároměstský náměstí Rýn Lido
13 article
Na podstavcích nárožních jezdecké sochy v nadživotní velikosti bronzové: 1. Jan Žižka z Trocnova, otee Táborů: I. doba: boje husitské pro volnos 2. Jiří z Poděbrad a Kunštátu obhájce kompaktát vždy věrný. II. doba Převaha království českého mezi státy evrop skými. Diplomatické jednání s Římem. 3. Jan Amos Komenský r. 1628 opouští vlasť. Učitel lidstva. III. doba: du ševní převaha české intelligence. Geni u Vlasti, žehnající J. A. Komenskému (m. 3 20 vys.) Protiváha k soše M. J. Husi směrem hlavní osy. Za Žižkou: orel bojovný s pochodní války houfnicí atd. Za Jiříkem: sova chylrosti a vědy (knihy a listiny.) Za Komenským: sup s lebkou se vztahem na krutou persekuci Čechů v té době. Jako basis všeho pod reliefy: ú sel zeměkoule s obrubou žulovou. Trvanlivé umělecké mosaiky znázorní: rozšíření Husova učení a jeho ducha, vliv na současníky atd.
Žižek Jiří Jan Amos Komenský M J Žižka Jiřík Čecho Husův Trocnov Poděbrady Kunštát Řím otee Tábor I . doba
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Význam letošních voleb. Volby do rady říšské sluší míti za vykonané. Zbývají již jen některé volby ve velkých statcích a ty val- ných změn nepřinesou. Je rozhodnuto a možno učiniti již dnes konečnou bilanci o výsledku volebního zápasu. Pomineme-li mnohé drobné ač nikoli bozvýznamné zjevy, co je nápadno hned v prvém okamžiku, přehlédneme-li volebnl bo- jiště? Na celé čáře vítězství myšlénky nacionální. I v těch případech, kde by se snad zdálo, že vedl voliče interes jiný, přesvědčíme se bedli- vějším studiem, že myšlenka národní, nebyla-li vedoucí, i v tčchto případech mohutně spolupůso- bila. Vedle poražených jednotlivců, vedle zkla- maných nadějí stran a jednotlivých frakcí na- lezá se mezi padlými tradicio- nální politika rakouská, která po více než dvěstěpadesáte let se namáhala ubíjet my šlénku národnostní a nabražovala ji bezcennými surrogáty, jež tentokráte obyvatelstvo s rozhodnou indignací odmítlo. Rozhlédněmež se vůkol, v před i zad, v levo i v pravo: všude myšlenka národní vítězem. Všechny ostatní povalenyv prach, jen její prapor triumfálně vlaje nad do- bytým táborem. A eo obsaženo v té myšlence a proč se jí rakouská politika tak dlouho vzpí rala? Proč tlumila i dusila ji, když všůde jinde je vzpruhou k činům, které stát i státní společ- nost povznášejí a mohutnými činí? To je ra- kouský cireulus vitiosus. Státníci rakouští dokazo- vali, že Rakousko jako stát národnostní nemůže být národním a proto, až na Němce, všechny ostatní národy utiskovali a tím utvrzovali — jednotu státní. Paradoxon, jakým je vůbe všechna politika rakouská od té nešťastné doby, kdy vznikla v něm myšlenka státní unifikace,
Němec Rakousko
16 article
A tato protinárodní snaha, o niž se všechna politika rakouská od dob Marie Terezie opírala, dnes se tu válí na hromadě. A nejnebezpeč- nější ránu zasadili politice té právě ti, kteří noj- menší měli příčinu žalovati na křivdy ve směru národním — Němci. Jakkoli snaha, jež k tomu čelila, všechny ostatní národy zatlači v potupné podruží jednoho národa, jich se netý kala, neboť tímto národem měli se státi na ko nec oni, byli to tentokráte Němei, již bez vděku za to, co všechno pro ně Rakousko učinilo a co z nich učiniti zamýšlelo, postavili se na stano- visko nejpříkřejšího nacionalismu a prohlásili heslo: nejdříve my, německý národ a jeho zájmy, a potom zase my, a do třetice všeho dobrého opět my a teprve potom — stát s svými potřebami. Ale nejen mezi Němci, ve všech národech v nebývalou mohutnost vypučela myšlénka národní a marné všechno namahání Vídně ji zdeptat a neškodnou učiniti. Ta se již spoutati nedá. Marné namahání, politika vídeňská je u konce se svou nenárodní poli- tikou i bude nucena přiznati barvu. Bud vráti se ke starému ideálu svému, ke staré lásce a o to se pokusí, jak za pomoci osmi millionů Němců zgermanisovati říši, kde vedle ních žije patnáct millionů Neněmců, aneb konečně za svou přijme zásadu, na kteréž byla původně tato říše zbudována: stát se bezpečným útulkem menších rovnoprávnýeh národů v zemích če- ských, v Alpách a na Dunaji. Jen to je možno. Rakousko bude nuceno rozhodnouti se buď pro alternativu tu či onu. Stará nenárední, či vlastně národně německá politika dnes samými Němei byla poražena a stát tento pomýšleti musí na jiné směry.
Marie Terezia Němec Němei Rakousko Vídeň Buda Alpy Dunaj Němei
17 article
— Skromní liberálové jakoby vlastn své zdreující porážky neviděli, těší se tím, že dostalo se výprasku též křesťanským sociálům Bylo by těžkou úlohou, zjistiti, zdali bolest jejich nad vlastními ztrátami není menší než radost nad porážkou nenáviděných antisemitů. Velká. panující. tato druhdy strana, jež celému. Ra- kousku chtěla vládnouti, dnes stala se tak ma- linkou a skrovnou, dnes tak jí skles! hřebínek, že téší se jako dítě, že po tolika porážkách zaznamenati může opět vítězství, že v černo- vické obchodní komoře prošel její sloupenec — pan Rosenzweig. Ti lidé, kteří dnes nepřestávaji pokazovati k tomu, že podařilo se odbojným frakeím českým urvati Mladočechům několik mandátů, ti lidé úplně na to zapomínají, čím byla jejich strana ještě před málo léty, strana z níž vyšli Mühlfeld, Kaiserfeld, Giskra, Herb o atd. atd., a čím je dnes. Hloučkem lidí, který ve svých listech schönererovským odpůrcům spílá, jinak ale před nimi strachy se chvěje a aby nepozbyl poslední špetky renomé, po nich v všem se opičí. Smutně pochodilo německé sou- ručenstvo, pokud nehlásí se k výstřednímu na- cionalismu, ba titéž němečtí lidovei, kteří s ně- meckými liberály uzavřeli před volbami klid zbraní a s nimi navzájem se nepotírali, titiž ně mečtí lidovci chystají se zcela do opravdy po- stupovat společně s vítěznými Prušáky v tét říši. Nač by se také spojovali s liberálnt mrtvolou? Všude zní národní fanfáry a v t myšlénce ryzího, bezohledného nacionalismu musí postupovati i česká delegace.
Rosenzweig Gisker Herb Prušák
18 article
— Bez vůdců. Listy našich národních odpůreů rozradostněny jsou ve smutné nynější pro ně době aspoň tím, že v parlamentě vídeň- ském neobjeví se už ani dr. Engel, ani baron Dipauli. Jeden že prý proto prehl z bojiště, že je přesvědčen o mizernosti válečného plánu strany své; druhý odmítá mandát jednak z ura- žené marnivosti, že nebyl zvolen, kde sám chtěl, a potom rovněž z té příčiny, že tuší, jak zlá nastane nyní pro jeho stranu doba. Tím ale, že tito dva muži z parlamentu zmizí, strany v něm docela jinak než dosud se seskupí. Tolikje prý jisto, že 4řívější většina již se sehnati nedá Je známo, že opělné většiny pravice v našem parla- mentě Němci nejvíce se báli, před tou že nej- větší měli respekt a že blaženi jsou u vědomí že českým poslaneům sehůzeti bude muž, jenž nad jině vyznal se v umění vyrovnávati neshody a i různorodé živly sbližovati. Věříme, že jim velice jde k duhu, že do parlamentu nevráli se také baron Dipauli, jenž imponoval jinou vlast- ností cennou a sice svou chytrostí, však ně- jakého positivního zisku asi sotva budou mlti z toho, že tito mužové ve sněmovně již se neobjeví. S tím parlamentem, který tento týden stanes perfektním, vládnouti se vůbec nedá. Němcis děsili upřímného slova z nejedné české strany proneseného, že tento parlament, vypučelý z dosu platné ústavy, musí býti uveden ad ab surdum. Jak se věci mají, postará se o to par- lament ten sám. A tomu by ani dr. Engel, ani baron Dipauli nezabránil.
Engel Dipaout Němec doktor
19 article
— Resignace starosty Ústřední Matice školské. Pan prof. Čelakovský poslal začátkem ledna výboru Ústřední Matice školské tento list- Slavnému výboru Ústřední Matice školské Velevážení pánové: Brzo bude tomu deset let, co jsem důvěrou valně hromady Ú. M. Š. byl povolán v čelo naší předůležité obranné jednoty národní a po celý čas odtud plynouc snažil jsem se dle skromných svých sil přispěti k tomu, aby Matice doslála vznešeným úkolům směřujícím k udržení a zabezpočení národnosti česk v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pomocí ško pro národní menšiny našu zakládaných. Dobu půso- bení v čele tak blahodárného, napořáde nulného spolku budu počítati vždy k nejkrásuější části svébo života a s upřímnou vděčností budu uznávati všech velice zasloužilých mužů, v jichž středu a za jichž horlivého a nezištného přispění dařilo se a prospí- valo společné národní dílo. Neméně vděčně při- pomenu sobě vždy neustáté součinnosti svědomitého učitalstva a úřadnictva matičního, jemuž cítíms povinen dáli svědectvi, že za těžkých namnoze po- měrů a za skromnou poměrně odměnu hledělo s opravdovým nadšením dostáti svým povinnostem úkolům. V čele tak záslužné jednoty setrvati jest velice čestno: avšak, bohužel, mé zdraví, které v po slední době mi začíná nesloužiti, jakož i mnohé za- čaté a posud neukončené úkoly životní nutí mne neúprosně soustřeďovati dle možnosti síly na obory
profesor Čelakovský M Š Čechy Morava Slezsko Matica
20 article
svého hlavního povolání, i oddávám se proto nadeji že veřejnost česká uzná za spravedlivou moji tužbu aby mi bylo dopřáno času k provedení zejmen prací vědeckých. Z těchto důvodů vidím se nucena — jak už také v poslední valné hromadě jsem oznámil — složiti dnešním dnem hodnost starosty Ústřední Ma tice školské do rukou Vašich, velevážení pánové a činím tak už nyní, aby bylo možno uvážiti klidně a zrale otázku nástupnictví v předsednictví Matic do blížící se valné hromady. Odstupuju pak z tohot předsednictví s tím klidným vědomím, že Maticeje ústav založený na pevných základech, jednak na prokázané potřebě národní sebeobrany, jednak n osvědčené stálé obětovnosti našeho národa a že proto pro trvání a prospívání této přední naší jednoty ná- rodní olázky osobní mohou míti toliko podřízený význam. Kdokoliv vstupuje do výboru matičního po volán jsa důvěrou členstva a kdokoliv vyslupuje z něho, zůstává i nadále, jak 20letá zkušenost uká zala, věrným stoupencem této jednoty. — I nemůže býti té nejmenší zajisté pochybnosti o tom, že i ja. třeba odstupoval z hodnosti starosty Matice, zůstanu i nadále, kdekoliv a kdykoliv bude možno, přo svědčeným podporovateiem vážných vlasteneckých snah naší jednoty, jakož i osobním přítelem všech s kterými měl jsem štěstí společně pracovali po řadu let na kulturním díle matičním a jimž všem při odchodu tísknu s vřelými nejsrdečnějšími díky přátelsky ruku. V Praze, dne 1. ledna 1901.
Praha Maticea ústav Matica
21 article
Dr. J. Celakovský. Prof. Čelakovský již o poslední valné hro- madě matiční naznačoval, že hodlá funkci svou v Matici školské podržeti pouze ještě jen krátký čas a také ve schůzích výboru, zejmena koncem roku minulého netajil se tím, že mu nebude možno jednak z důvodů zdravotních, zvláště však pro nával prací vědeckých, vykonávati úřadu starostenského. Než přes to oddávali se všichni členové výboru naději, že se podařl resignaci starostovu oddáliti a to tím spíše, že činnost prof. Čelakovského s vývojem Ústřední Matice školské takřka srostla. Proto ve zvláštní schůzi předsednictva a pak výboru matičního dne 15. t. m. list professora Čelakovského vzbudil nepbyčejné vzrušení, i usneseno všemi hlasy, aby se stal pokus, by posavadní slarosta Matíci byl zachován. Za tou příčinou vyslal k němu výbor zvláštní deputaci, které se však podařilo po nemalém úsilí příměti p. professora Čelakovského jen k tomu, že slíbil úřad starosty Ústřední Matice školské podržeti pouze do příští valné hromady a na to po při- padě působiti ve výboru jako prostý člen. Z tohoto stavu věcí sotva se asi Matice školská vyhne nutností voliti si o příští výroční valné schůzi starostu nového. Příslušným činitelům nastává již nyní vážná povinnost, aby se stala úrada, koho na důležité a odpovědné toto místo v naší národní organisaci nejbližší valné hro- madě matiční navrhnouti.
doktor J Celakovský profesor Čelakovský
22 article
— Sčítání lidu v Litoměřicích. Piše se nám z Liloměřic: Dovoluji si vám podat krátkou zprávu o nejnovějším vynálezu městské rady litoměřické, jak »předělávati« Čechy na Němce. Nebylo dosti na tom, že si na radnici sami sčítací archy opravovali — ovšem, kdese to dalo — nyní rozesílají ještě v šem českým obchodníkům a živnostníkům listiny ve kterých jim vytýkají, že jejich udání jes nesprávné, poněvadž mají odhěratele německé jiným opět že mají dělníky německé, třetímu pak že má společníka Němce atd., vůbec sam malichernosti a vyzývají každého, aby se do tří dnů dostavil na městský úřad a tam listinu resp. své udání opravil, jinak že by se musila věc ta dle čl. 30. udati c. k. hejt- manstvI. Nejzajímavější jest však konec, ve kterém se praví: Kdybyste do 3 dnů tomuto předvolání nevyhověl, bude se míti za to, že svou chybu uznáváte a udání Vaše se »úřadně« () opravíl — — — Chytrý p. dr. Funke, který po svém opětném zvolen za poslance do říšské rady chce se ukázat horlivým Némcem, předpokládá zcela oprávněně, že veliká čásť Čechů na radnici vůbec se ne- dostaví, druhá čásť pak že se jím dá zastrašiti a opraví záznam obcovací řeči dle jeho přání, tak že se zdejší město jeho zásluhou stane »die scdeutsche Stadt Leitmeritz«. A c. k. hejt- manství? Když tam přijde někdo se stížnosu, odkáže ho pan komisař (Čech) na městský úřad, poněvadž prý sčítacích archů ještě nemá. Tak se zachází v našem městě s Čechy, kterých jest v něm přes 30 a kterých ovšem dle letoš- ního sčitání bude sotva 109.
Čecho Němec doktor Funke komisař Čo Litoměřice Čechy Stadt Leitmeritz
23 article
— Osobní. Pan Karel Himmer, professor na malostranském gymnasiu, povýšeu byl do VII. služební třídy. — Pan Jan Frauk z Prahy podrobil se u místodažitelství zkoušce z pozemního stavitel- ství a stal se úřadně oprávněným stavitelem. — Rodinné zprávy. Sl. Mařenka Kálalov a pan Antonín Ondříček, hötelier v Písku, slaviti budou sňatek svůj dne 22. t. m. v děkanském chrámu v Písku. — Sňatek hr. Frant. Thuna s braběnkou Vratislavovou konati se bude příští pondělí v arci- biskupské kapli na Hradčanech. — Úmrtí. V pondělí dopoledne zemřel v Praze po delší nemoci p Gabriel Slanina, syn hostin- ského na král. Vyšehradě, v 16. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes ve středu 16. t. m. o 1/24. hod. odpol. z domu smutku na král. Vyšehradě v Libu- šině ulici č. 51 na hřbitov vysehradský. — V Karlině zemřel v pondělí pan Antonin Štruppl. hostinský, v 31. roce věku. Pohřeb jest dnes ve středu o 1/22. hod. odpol z ústřední kaple na olšanském hřbitově. — Zemský výbor království českého učinil ve schůzi konané dne 9. ledna za předsednictví nej- vyššího maršálka zemského mimo jiné tato usnesení: Zamitnuty stížnosti obce Chrobol v příčině úpravy cesty obecní, Vojtěcha Vykoukala, pak Josefa Mohla a soudr. v Pochvalově pcto přikázání honební enklavy. obce slavkovské poto volby honsbního výboru a pro- nájmu honitby, Josefa Rojíka v Želvici peto pronájmu honitby. Josefa Svobody pcto stavby kovárny ve Hiře- dlech, Josefa Kafky a soudr. v Přibrami v příčině pronájmu obecního pivovaru a dvoru, dra. Váčfava Starka pro užitky z obecního statku ve Vejranově, okresního hejtmanství v Táboře v přičině odepření povolení k vypsání nucené přicážky v Oostrašicích,
Himmer Frauk Kálalov Ondříček František Thun Vratislavův Slanina Štruppl Vykoukal Josef moci Rojík Svoboda Kafka Váčfava Starek Praha Písek Hradčany Vyšehrad Olšanský Chroboly Pochvalov Tábor
24 article
Josefa Steklého a soudr. v Novém Méstů v přičině pronájmu obecního pozemku, A. Slefla v Malšicích pro jmenování čestným občanem, osady Vokřínku peto rozvrhu školních přirážek, V. Štěrby a soudr. pro uživání obecního lesa v Horočapsku. Zrušena roz- hodnutí okresního výboru v Hořovicích proti vykoná- vání myslivosti ve Všeradicích, v Nepomuku v pří- čině náhrady za pozemky enklavy čepinecké, v Hořo- vicích v příčině výměny obecního pozemku ve Zdi- cích, v Poděbradech v příčině placení školní přirážky velkostatkem tamním, v Nové Kdýni v příčině po- žitků k obecnímu statku v Loučimi. Vyhověno stíž- nostem obcí okresu nepomuckého v příčině příspěvku okresního na zakoupení kmenových akcií místní dráhy Stankov - Přeštice - Nepomuk. Neschváleno usnesení okresního zastupitelstva v Přešticích v příčině želez- niční zápůjčky 100.000 zl. Souhlas vysloven zemské školní radě proli zřízení zalímné pobočky při obecná škole v Kramli. Zpráva ředitelství král, českého zem- ského ústavu pro choromyslné v'Dobřanech o vzniku a postupu epidemie tyfu skvrnitého v ústavu vzata na vědomí a schválena opatření provedená, zvláště pořízení veškého stroje desinfekčního. Zástupcem zem- ského výboru ve výboru pokračovací školy kupecké v Mladé Boleslavi jmenován mag. pharm. Bohumil Matoušek. — Ze zemské školní rady. Ve včerejš schůzi českého odboru bylo povoleno zřízení měšťan- ské školy v Bechyni a ve Stupně, obecné školy v Horních Černošicích (okres Smíchov) a celoroční expositury v Markvartci (okres Louny) a Minkovicích (okres Krumlov).
Steklý A Slefl Vokřínek V Štěrba Matoušek Nový Méstus Malšice Hořovice Všeradice Hořo Poděbrady Nová Kdýně Loučim Přeštice Nepomuk Mladá Boleslav Bechyně Stupno Horní Černošice okres Smíchov Markvartec Louny Minkovice okres Krumlov výbor pokračovací škola kupecký zpráva ředitelství král
25 article
— Z městské rady pražské. (Schůza v úterý dne 15. ledna. Úřadní zpráva.) Schválen návrh kan- celáře elektrických podníků, aby zavedeno bylo elektrické osvětlení ve veliké zasedací síni na radnici staroměstské nákladem 1119 K. — Městské radě předložen seznam volných lístků na elektrických dráhách za rok 1900. — Pan m. r. Zikan před- ložil výkres ochranného přístroje při vozích elek- trické dráhy, zhotovený p. Stípkem. Přislušný návrh odkázán správní radě elektrických podnikůs k úvaze. — Konkursní lhůta ku podání upravovacích planů pro část Starého a Nového města končí dnem 31. ledna 1901. Spolek architektův a inženýrů podal žádost, aby lhůta ona byla prodloužena do konce června t. r. vzhledem k tomu, že někteří pánové již pracovali o upravovacích plánech Malé strany.
Zikan
26 article
Městská rada však usnesla se, setrvati zatím na původní lhůtě, ježto nelze předvídati, že v původní lhůtě žádné plány nedojdou. Vyprší-li lhůta marně, vyhoví se spolku archilektův a inženýrů. — Jmeno- váni byli: kancelářským adjunktem pan Václav Čadský, kancelářským oficiálem p. Emanuel Bu- járek, kancelářským akcesistou p. Edvard Šafář, kancelářským praktikantem p. František Paclt. — Usneseno vypsati veřejný konkurs v domácícha v některých cizozemských odborných listech na obsazení místa technického ředitele (české národnosti). — Příslušnost uznána byla pí. Barboře Růžičkové. — Usneseno, aby stavební úřad co nej- dříve vypracoval příslušné plány a rozpočty ve přl- čině rozsíření budovy vyšší dlvčí školy o 3. patro dvorního křídla. — Schváleny návrhy školního od- boru v přičině úpravy budovy pro dívčí školu na Hradčanech, jakož i v příčině novostavby školy chlapecké, která bude míti tři patra. — Kanalisační komise zvolila předsedou p. ob. st. Vlčka, inspektorem kanceláře p. ob. st. Gregora a zpravodajem pro radu městskou p. m. r. Kubra. — Dodávka kameninových žlabů k opravě betonových stok v Praze—VII. za- dána západočeské továrně v Horní Bříze za 9259 60 h. — Schváleny návrhy medaillové komise pro sbor obecních statších. Komise zvolila předsedou p. ob. sl. Gregora a zpravodajem pro městskou radu a sbor ob. starších p. m. z. Sokola. — Mužské od- dělení ústavu pro bezplatné sprostředkování práce bylo nedávno přeloženo do bývalé transportní bu- dovy »na Františku«. Pan vrchní ředitel Kasalický ke své žádosti zmocněn městskou radou, aby se ohlédl po výbodnějším místě, ježto ústav zdá s býti odlehle umístěným jak zaměstnavatelům tak i dělnictvu. — Pan ob. st. Ort povolán do patronátní komise jako účetní dozorce zádušního úřadu. Dp. P.
Václav Čadský Emanuel Šafář Paclt Růžička Vlček Gregor Kubr Sokol František Ort Hradčany Praha rada městský p . m
27 article
Labler jmenován členem této komise. — Kuratorium vychovatelny libeňské ko- nalo včera odpoledne na staroměstské radnicil schůzi. v níž zvolen předzedou p. prof. dr. Mašek, náměst kem p. Jirousek, paedagogickým dozorcem p. řed Rašín, dozorci: zdravotním p. MUDr. Klika, dílny truhlářské p. Schrötter, obuvnické p. Tichádekl a krej- čovské p. Jirousek. — Přednášky. V Akademické čítárn přednáší ve čtvrtek dne 17. ledna o 7. hod. večernl p. prof. dr. Fr. Drtina: O universitních extensích a lidových universitách. Hosté vítáni. — Z Ústřed- ního spolku českých žen. Loni uspořádán byl pro naše matky a vychovatelky kurs vychovatel- ský, jehož první čásť: »Tělesná výchova dítěte« před- nesena byla univ. prof. p. drem. Fr. Schererem. Letos uchystá Ústřední spolek svým členům a českým ženám vůbec pokračování tohoto důležitého kursu. Uvázalt se příznivec spolku univ. prol. p. dr. Fr. Čáda ve tři přednášky: »Vybrané kapiloly z dětské psychologie.« První přednáška bude dne 17. fedna o 5. hod. odpol. v sálo Typograflcké besedy, ostatní ve dnech 24. a 31. ledna v téže místuost-
Labler profesor doktor Mašek Jirousek Rašín Tichádekl František Drtina Scherer Čáda Ústřed Francie