2
masthead
V Praze, ve středu dne 16. ledna 1901
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předpláefi se
v Praze v admslnlstrael
2 K —p
na stěel
na čivrt lta . . . . 6 K —h
s dvoji denásko3 K 6o
na sizr
na čtvst lets . . . . 7 K 50h
ve filislkách
namátjo.. .. . 2 K 8o
Poštont
kori
s dvojí zfsilkon
dr. . k eo
Praha
5
article
Ku programu ústavověrných
velkostatkářů.
Ku programu ústavověrných
velkostatkářů.
Ve Štyrském Hradci přihlásilo se ve
schůzi tamního velkostatku ke slovu jádro
příští kohorty vládní v řadách něme-
ckých. Oba přední řečníci, člen sněmovny
panské hr. Kottulinsky i hr. Stürgkh mluvili tak,
jako by německé souručenství mělo
v rukou Shylockův úpis na národní i ústavní
práva zdejších národů slovanských. Prvý
žádal zvláště i odstranění posavadního fede-
ralistického označení této poloviny říše ja
kožto »království a zemí na radě říšské za-
stoupených« a aby německý ráz její byl
vyznačen zavedením němčiny jakožto jazyka
prostředkovacího jak ve správě státn
tak v parlamentě. Doporoučeje sjedno-
cení Němců ve velikou a jednotnou stranu
se společným výkonným výborem, pokladá
za přední její úkol: jednak získati posavadní
spojence Čechů, jednak vliv jejich odstraniti.
Sjednocení všech německých stran.
vyjma skupiny výstřední, zdá se vůbec
býti hlavním úkolem a cílem ústavověrného
velkostatku a byl to zvláště hrabě Stürgkh,
jenž ve schůzi dovozoval následující zásluhy
posavadního souručenství německého: na
silně zarazilo postup rozpínavých snah jed-
notlivých zemí a národův, uvedlo takto » po-
litickou morálku« do nuceného oběhu, sjed-
notilo německé strany ke společné obraně a
vytvořilo positivní národně politický program
(svatodušní), byť i ne pro potřeby okamžiku
a byť i okamžitě nedal se provésti.
Stürgkh
Shylockův
Němec
Čecho
Štyrský Hradec
6
article
Hledí-li předák ústavověrné šlechty takto
povznésti obstrukci německou na piedesta
zásluh a vyvýšenosti, nepřekvapí zajisté, za-
sypáváli všemožnými nechutnostmi strany
bývalé většiny, skupiny pravice, jež prý byly
osudným svazem »nenávisti k Němcůme
pokud vystupovaly činně.
Přes vše to nemůže zapříti a zakrýt
pravdu, že německá obstrukc
byla zneuznáním principu vět
šiny a že nezůstala bez hrozivých účinko
na zřízení parlamentní. Němci rakouští
volal, zjednali si jednotným svým vystou-
pením na obranu svých národních
práv (?l) u přátel i odpůrců zvýšený respekt
ale parlament jest bojem tím a jeho na-
sledky otřesen.
Srovná se to ovšem jen v německé
hlavě a tou patrně hlava hr. Stürgkha jest,
vychvaluje-li týmž dechem zásluhy německé
obstrukce, kterýmž nucen jest doznati, že
obstrukce ta podryla parlamentarism v této
polovině říše, a když dále se prohlašuje za
stoupence ústavních řádů, ač neuznává
práva parlamentní většinyl!
I on i hr. Kottulinský neustali totiž na
pomínati a připomínati, aby se odstraniloa
odklidilo z cesty, co by mohlo zavdati pod-
nět k zavedení zahaleného anebo dokonce
čirého a nezastřeného absolutismu! Pánově
kteří se již prohlásili pro absolu-
tism německé menšiny, kteří z vrhl
zásadu konstituční — právo vět
šiny — ovšem vypadají hodně fraškovitě.
vydávajíli se za stoupence parlamentního
zřízení!
Ale nejen to, pánové mají mimo to i ku
podivu krátkou paměť. Sotva že vyslovil
přesvědčení své, že nutno v příští radě říš-
ské odkliditi všecko z cesty, co by ohrozilo
dělnost parlamentu, již i vlekou do jeho
Němec
Stürgkh
7
article
bran trojánského koně nadpráví něm-
činy. Jakoby náleželi k účastníkům vý
pravy čínské, pánově v řeči hr. Stürgkha
ohlašují i požadavek nápravy ško
způsobených prý — Němcům ! Mocné vystou-
pení národnostní stránky samo o sobě prý
opravňuje očekávání, že otázka jazyková
bude ovládati mysli i v příští sněmovně
ale nemysliž si nikdo že mluvčí ústavověrné
šlechty přímo a rytířsky snad hodlá otázku
onu řešiti; ani zdání! Stanoviska stran se
nedají sblížiti — což jest ovšem prostý dů
sledek německé žádostivosti a co netřeba
ani zvláště připomínati — a proto nepomy
šlejí Němci nyní na zákonné upravení otázky
jazykové, ale budou se zabývati a všímatis
jazykové praxe u úřadů a žádat
neúprosně, aby v praxi nasta
úplný souhlas mezi stavem fo
málním a faktickýml
Kdo čteš, rozuměj! Pro Němce jes
formální stav totožný s tajnými, nepubli
kovanými nařízeními z dob předůstavních
jež zaváděla němčinu; stavem faktickým č
skutečným jest však užívání jazyků národních.
Hrabě Stürgkh takto tedy jmenem ústavo
věrných velkostatkářů přímo prohlašuje
úplné vytlačení neněmeckých
jazyků a rovného práva neně-
meckých národů ze státní ch
úřadů! To jest smysl jeho srovnání
stavu formálního a praktického, to jest onou
nápravou škody čili věcným zjedná
ním odškodnění, jak je jinak ješte
nazývá.
Netřeba podotýkati, že takovéto pocho
pování otázky jazykové musí při prvé příle
žitosti vésti k bouřím ještě větším, než jak
zažily říšské rady posavadní.
Co jsou ostatně tito štyrští němečkové.
jaký pak mají význam pro staré kulturn
národy v této polovině říše, že se osměluj
hůře než Schönererovci a Wolfovci napadati
a ohrožovati práva neněmeckých národů
jazyků? Domnívají se opravdu, že se na
lezne mezi poslanci slovanskými i jen jediny
jenž by mohl vydati lid svůj na po
spas němčící a německé byro
kracie?
Stürgkh
Němec
8
article
Tyto štyrské programové řeči velko
statku ústavověrného jsou zlými předzvěstm
nejen pro dělnost příštího parlamentu, nejen
pro základy parlamentního řízení vůbec
Upozorňujeme zvláště p. hr. Stürgkha,
aby si přečetl v pařížském, němectví rakou
skému vždy nakloněném »Tempsu«, kterak
charakterisuje v posledním svém čísle směry
jež se dostavají na povrch mezi rakouským
Němci . . ..
Mohli bychom vlastně již s politickým
rozumy pánů z velkostatku štyrského se roz
loučiti, protože se vyjímá jako eskamotáže
přecházejí-li od věcného odškodněn
Němců k úkolům, jež se zatím nahroma
dily pro příští říšskou radu a z nichž nen
neposlední rakousko uherské vyrovnání, jeho
nezdar pokládá hr. Kottulinsky za » počátel
politické katastrofy«, ale nemůžeme čtenář
stvu zamlčeti, jak si ústavověrný velkostatek
představuje poměr Němců ke vládě.
Němci nemohou utvořiti parlamentní
většinu, a dle toho, jak se zachovali ku pra
vici, nedopustí též, aby vznikla většina mimo
ně a proto praví hrabě Stürgkh: »Práve
Němcům vláda mimoparlame nt
ního ministerstva úřadnického
jest jedině vhodným prostřed-
kem výpomocným. Z poměrů samých
vyplývá nutnost, trvati na zásadě vlády
úřadnické.« — n
Jest opravdu jíž na čase, aby se něme
ckému mastičkářství v této polovině říše dalo
důkladně za vyučenou, nemá-li tato polovina
říše propadnouti německé slepotě, jejíž vážné
známky jeví se již i na pánech z táboru
hraběte Stürgkha. Máme za to, že jest posa-
vadních experimentů na úkor slovanských
národů až až dosti
Stürgkh
Němec
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. ledna. (Volby.) Dnes
utichl volební ruch po všech korunních zemích,
vyjma Dolní Rakousy, kde zbývá vykonati ještě
volby za obchodní komoru a velkostatky. Po-
slední volební zápas odbude se též v Dol
Rakousích zejtra ve středu v městské skupině
novoměstské, kde bude nutno provésti užš
volby mezi nacionálem Kienmannem a sociali-
stou Dobiaschem, který asi protivníku svému
podlehne. Dnešní velkostatkářské volby v Če-
chách, v Haliči, Štyrsku, Korutanech, HI. Ra
kousích a Solnohradsku vykonány hladce dle
připravených kompromissů a překvapení nija-
kého přinésti nemohly. Pro politic k
strany mohou míti význam jen užší volby, ježs
dnes konají v Bregenci a v Korneuburku, jichž
výsledek však dosud není znám. Další defini-
tivně provedené volby sestaveny na následujíe
tabulce
Vol. okres
Dobiasch
Praha
Dolní Rakousy
Dolo Rakousy
Halič
Štyrsko
Korutany
Solnohradsko
10
article
Zvolen
Zvolen
Štyrsko, obchodní komory, 14. ledna.
1. Št. Hradec J Fr. Hanisch, továrník Něm. nacior
2. Lubno Fr. Kuders, továrník Něm. pokr.
Korutany, obchodní komora, 14. ledna.
1. Celovec jHeřm. Hinterhuber, h. rad ojNám. nacion
Horní Rakousy, obch. komora, 14. ledna
1. Linecvt. zpal tovární raun Něm. polr
thal, továrník
Slezsko, velkostatky, 14. ledna.
Dr. Gust Hirsch
Ústavověr.
1. Slezsko
Bar. Eman. Spens
Ústavově.
»Bar. Arn. Sedlnický Ústavověr.
Tyrolsko, velkostatky, 14
ledna.
[Stře
1. Svěřenské Lev Treuinfels, opat
2. Nesvěřen.
Dr. K. Grabmayr, adv. Ústavověr.
Hr. Alb. Merzani Kons. Vlach
Hr. Rob. Terlago Ústavověr
Hr. Gotth. Trapp [Něm. klerik
Gorice, velkostatky, 14. ledna.
1. Gorice IDr. Fr. Verzegnassi, adv.Jlib. Vlach.
Istrie, velkostatky, 14. ledna.
1. Istrie Markr. Benietlo Pole J lib. Vlach.
sini
Do 15. ledna bylo zvoleno celkem 359
poslanců (velkostatkářské volby dnešní nejsou
v to počítány). Z nich je Čechů (i s feudál
ními šlechtici) 71, Poláků 51, Rusů 10
Slovinců 15, Chorvatů 10, Srbů
Rumunů 5, Vlachů 18, Němců 168
socialistů 9.
Hanisch
Kuders
Celovec jHeř
doktor
Hirsch
Eman
Ústavověrečný
K Grabmayr
Rob
Idr
František
Verzegnassi
Vlach
Markr
Čecho
Polák
Chorvat
Srba
Rumun
Němec
Zvolen
Štyrsko
Hradec
Francie
Německo
Korutany
Horní Rakousy
Slezsko
Tyrolsko
Stra 1
Gorica
Istria
obchodní komora
Slezsko Bara
Vlachy Hradec
Ústavověrečný Hradec
11
article
Dle politických stran je Čechů svobodo-
myslných 53, agrárních 5, nár. dělníků 5, kleri-
kálních 2, členů feudální šlechty 3 a moravsk
strany středu 3. Poláků z kola polského 42
(mezi nimi 7 demokratů), ze spojené strany
lidové 8, radikál 1. Rusů neodvislých 5, od-
vislých 5. Slovinců klerikálních 11, liberál-
ních 3. Chorvatů strany národní 6, strany
práva 4. Srbové 2. Rumunů 5. Vla cho
liberálních 13, klerikálních 5. Němeů ústavo-
věrných 11, strany středu 1, klerikálních 24
antisemitů 21, pokrokových 36, nacionálů 44
radikálů 22, agrárníků 3, novoklerikálů 2
divoci 4. Socialistů9.
Čecho
Rus
Chorvat
Srba
Rumun
národní
12
article
V Praze, 15. ledna. (Nový trestn
řád vojenský a žádost za úlevy
pro záložníky.) »Egyetertes« sděluje, že
návrh nového vojenského trestního řádu by
panovníkem schválen. Návrh, jenž bude nyn
propracován do podrobností, odstraňuje anomalii
že u vojenských soudů auditor byl v jedne
osobě vyšetřujícím soudcem, žalobcem i ob
hájcem. Dle nového řádu vyšetřování má se
vésti zvlášť a pře se má líčiti před soudem
trojčlenným, při čemž má býti postarán
o žalobce i obhájce. Vyjma případy, kde běž-
o válečné lajemství, přeličení mají býti veřejná
— Zemský výbor haličský, hově usnesení sně
movnímu, vypracoval návrh, dle něhož sněm
má podati vládě resoluci, v níž se bude žádati
1. aby záložníkům dostávalo se náhrady cestov
ného, kdykoli jsou povoláni ku cvičení; 2. aby
se jim dostalo náhrady za úrazy a zmrzačení
nezpůsobené vlastní vinou; 3. aby synové rl
níků byli na čas žní sproštěni vojenské služby
a cvičení záložníků aby se konala v době, kdy
není pilných prací polních; 4. aby se chudým
dovolencům ponechal obnošený vojenský šat
místo aby se prodával za babku.
Z Pešti, 14. ledna. (Sněmovní volby
uherské.) Naproti různým zprávám, že
v Uhrách v nejbližší době dojde ke všeobec
ným volbám sněmovním, sděluje vládní » M g
Nemzet«, že jest předčasno mluviti již nyn
o volbách, poněvadž předseda ministerstv
otázkou nových voleb dosud vůbec ještě se an
nezabýval. Doba rozpuštění nynější sněmovny
bude závíseti od vyřízení četných předloh, je
buď již jsou, aneb ještě budou podány této sně
Strana
Praha
Pešť
Uhry
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. ledna.
Sblížení rusko-české.
Nestor v »HoOM Be« věnoval zvláštn
článek rusko-českému sblížení, k němuž příleži
tost zavdala mu přítomnost českých hudeů
pěvců v obou stolicích ruských. Ukazuje upřím
nými slovy, jak horlivě a s jakou láskou český
národ ode dávna si všímá všech plodů ruského
umění a literatury. Cokoli dost málo patrného
vyjde v ruské belletrii, jistojistě vyjde v českém
překladě. Národní Divadlo pražské dobylo s
o ruskou operu zásluhu tím, že je mostem, po
kterém ruská opera kráčí dále do Evropy
Ruskou píseň rády zpívají české pěvecké spolky
zvláště na Moravě! I při domácím krbu českém
zaznívá. Vše to děje se z pohnutek v našem
praktickém věku neobyčejných. Ani hmotná vý
hoda, ani politická spekulace nevodí četné pra-
covníky česko-ruského sblížení, neboť dosu
všecko jejich úsili dávalo jim velmi nepatrný
hmotný užitek, ba mnohem spíše holou škodu
Díky své obětavé národní práci Čechové rychl
pohánějí slovanský obrod své vlasti. Mnoh
práce ještě jim zbývá, ale není pochyby, že o
toho, čím byli ještě před 30 lety, jsou ny
vzdáleni jako nebe od země.
Autor povzbuzuje své krajany, aby hojně
navštčvovali české země a seznamovali se s če
skými snahami a kulturnými úspěchy.
Rusové o německých operacích
v Číně.
»HoBoe BpeMa« velmi rozhorleně, ale ni
koli nespravedlivě píše o kouskách hr. Wal
Čecho
Rus
Praha
Evropa
Morava
Čína
národní divadlo
HoBoe Bpema
HoOM Be
15
article
V drobném prodejít
ranní číslo s sobě . . . za f h
oddpolesd lní
. . . za 2h
Ve hlialkách na venkově
ranní č6st5. . . .
odpolelí
Insera t
platí zo hotlově napl
Piedplageni a jnsevty přijímá zdmini-
atrace v Marlanské ulici č.
Tam nacházejí sei též rodslne
tiskárna a erpečice „ Národnich Listě-
Rakopiry se nevraeejl
10t
Marlanský ulice
16
article
derseca v Číně. K dobytí Pekina přišel pozdě
Položení jeho zdálo se komickým. Myslilo se,
že války nebude. Avšak německý polní maršálek
už čtyry měsíce bojuje bez oddechu. Číňaé
jsou protivník přenepříjemný, protože se nedá-
vají na německý pefel porazit. I. hr. Walder-
seeoví zmrzela se již úloha, kterou hraje v
Čině, a proto rozhodl se »vyhnati všecka tuzem-
ská vojska z oblastí, obsazených vojsky spo
jenců.« Nedají-li se vyhnat čínská vojska, přísní
Němci jmou se vyhánět ženy a děti. Potom už
nebudou mít nikoho, kdo by se jim dal po-
trestat, a výprava na potrestání sama sebou
bude muset přestat.
Vše to bylo by velmi směšně, kdyby ne-
bylo smutné. Kdyby hr. Waldersee soperovale
v Ohnivě zemi na svůj vlastní účet, s pánem
bohem, ale on provádí své junácké kouskyv
ruském sousedství s vojsky spojenců jako jejich
hlavní velitel. A ještě by bylo možno zamhouri
oko, kdyby dával na jevo opravdovou snahu
obnoviti pořádek. On ale boří chrámy a doniy
vesnice i města, maří zbůhdarma životy i ma-
jetek pokojných Číňanů, kteří zůstali ve svých
sídlech — nuže, jak nazvati takové voperace ?«
Pekin
Walder
Němec
Číňan
Čína
Waldersee
17
article
Z pruské sněmovny poslanecké.
Poslanecká sněmovna pruská zahájila včera
rokování o rozpočtu. Větší čásť dubaty vyplnila
diskusse o hospodářských otázkách a průplavn
předloze. Z politických momentů debaty
vyjímáme: Eugen Richter, vůdce svobodo-
myslné strany, žádal, aby odstranény byly zlo
řády policie berlínské, jež byly objeveny pro-
cesem Sternbergovým. Policie mohla by konati
více, kdyby nestarala se tolík o politické věci
Řečník odsuzuje dále způsob, jak se vykonává
nyní censura divadelní, kteráž připomíná doby
předbřeznové. Ještě štěstí, že Schiller nežil
v době ministra Rheinbabena, sice byly by bý-
valy zapovězeni i jeho »Loupežníci«, »Vilém Tell«
a »Úklady a láska«. (Veselost.) Řečník, nará-
žeje na šplhačství konservativců, projevuje po-
divení, že průplavní předloha nyní i přes prvoln
odpor jejich bude schválena, vždyťi tě rozpoče
zřizuje nových 25 míst vládních radů. (Veselost.)
Richter
Schiller
Rheinbaben
Tell
18
article
Ministr vnitra Rheinbaben snaží se obhájiti sta-
novisko vlády v otázce divadelní censury. Kdyby
prý zesnulý Schiller aneb — dí ministr —
šlechtie Schiller (Veselost.) žil ještě dnes, roz-
hodl by se v tomto sporu pro ministra. Tento
chce prý, jak praví, podporovati pravé umění
a nikoli lžiumění, jímž vlastně skutečné umění
strhuje se v kal. Obyvatelstvo samo mělo by
býti censorem divadelním, bohužel
dává si ale líbiti i taková díla jako »Dáma o
Maxima«, jež urážejí všechen mravní cit. Ministr
vnitra dále snaží se dovoditi, že zlořády policie,
odhalené v berlinském procese, byly rázu níkoli
organisačního, ale osobního. Bude prý proto
dbáno příště o lepší výběr osob. Úřadníci budou
musit sděliti, do jaké míry jsou zadluženi i bude
hleděti se, aby se jim pomohlo od dluhů, va-
dicich jejich povinnostem. Bude postaráno také
o lepší platy. — Po té bylo rokování odročeno
Boj proti řeholím
Včerejší sezení sněmovny francouzské vy-
plnil úvod k boji o předloze proti řeholím.
Úvodem tím byl dotaz socialisty Sembota, miní-
vláda trpěti zasahování papeže do vnitřní poli-
tiky francouzské. Byltě Lev XIII, jak známo,
v listu k Loubetovi, církevními orgány též pu-
blikovaném, vyslovil se proti zmíněné předloze.
Sembot žádal, aby se užilo proti uveřejňovatelům
listu toho 207. článku trestního zákona. Francie
Schiller
Francie
Bylta Lev XIII
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Prešernova alba,
F. T. Ke stoleté památce narozenin předního
slovinského poety výšla nákladem »Ljubljanského
Zvonu« zvláštní kniha »Prešernovo album«, jež ob-
sahuje mnoho zajímavého ze života i z literární čin-
nosti básníkovy. Vedle článků a statí, vystihujících
povahu člověka i literáta, nacházíme tu i překlady
jeho básní do různých jazyků a to s přípisy dotče
ných překladatelů. Dopisy v slovinském jazyku
zaslali Rus Ščepkin, Švéd Alfred Jensen, Vlach Ivan
Trinko, Srb Andra Gavrilovié a Čech Jaromír Bo-
recký. Čtenářům, kteří se zajímají o přehled slovan
ského světa literárního, poskytuje album hojnos
materiálu. Mezi črtami ze života básníkova jsou ně
které zpracované belletristicky. Obráží se v nich
jaksi průměrná úroveň dnešní belletrie slovinské
Podáváme na ukázku skizzu Zbašníkovu. Pre-
šern, doživ se trpkého zklamání v prvním svém čistě
platonickém poměru k Julii Dimicově, zahořel p
čase novou láskou k jiné sličné dívce, Anně Jelou-
škově. Poměr ten dal život dcerušce jeho Ernestině.
K němu se táhne jedna z nejdojemnějších jeho básní
»Nezakonska mati«. Črta Zbašníkova má stejný
nadpis. K obiasnění sluší doložili, že Prešern jak
svobodný muž, odkázán jsa k životu po hostincích
vlivem pomluvy nepřátel ocil se v pověsti pijana
Jakým právem, nelze však nijak dokázati.
Prešernův
Rus
Ščepkin
Švéd
Jensen
Vlach
Trinko
Srb
Andr
Čo
Jaromír
Bo
Dimicův
Jela
Prešern
Pre
Gavrilovié
20
article
Nemanželská máti.
Črta dra. Fr. Zbašníka
Seděl tam sám, sám . ..
Hlavu měl skloněnu k prsoum, zadumané
oči upřeny k číši z pola vyprázdněné, již tu
tam obracel mezi prsty ..
U okolních stolů sedělo pijáků, mladýeh
i starých. Novšímal si jich . ..
Pozorovali jej, šeptali si o něm . .. po
smivali se . ..
»Vídís jej, spitého, špinavého doktora ? ..
Dobře se dnes zase nacucal!.. . Hlava mu ji
iplně klesá . . .«
Tlumený chechot.
Slyšel úštěpky. Nikdy se tuze nestaralo
ásudek lidí, ale ošklivá slova, jež zaslechl
přece jím hnula.
Vstal, vzal klobouk a hůl a odešel ...
Měsíc svítil, ztápěje okolí v čarovný, stří
brný svůj svit . ..
Váb noci zaujal duši jeho, opájel jehc
Odměřeně, velebně zněly na věži údery
hiodin
František
Zbašník
21
article
srdce
Luna sije,
kladvo bije .
Vzpomněl těch svých veršů. Vzpomněl oné
lepé noci, kdy je byl napsal. Tenkrát rozkošná
radost prochvivala jeho duši. Sladkou upomínkou
se zachvěl
»Opilý doktor!« opakoval si trpce. »Co
po vašem úsudku, co po tom, jak o mně smý
šlejí moji vzdělaní i nevzdělaní nepřátelé ! M
verše budou se zpivati, budou obdivovány, kdy
z nás už nikoho nebude, a dosvědčí, že mů
život nebyl marný ! ..
A kráčel dále ku svému bytu. Srdce jeh
toho večera bylo jato přepodivnou touhou, ja-
kousi tajemnou dychtivosti . ..
»Ne, domů ještě ne! . ..«
Obrátil se a dal se jiným směrem —
»U ní ještě světlo? — Tak pozdě?
Na jeho znamení otevřely se dvéře . .
»Ach, ty zde? . . «
»A ty jestě vzhůru? Tak pozdě! . ..
»Cítila jsem, že bych spáti nemohla ! . ...
»A tak veselá! . . e
Horoucně jej objala. Pak řekla:
»Mám radost, že jsi zde! . . .«
Zasmušil se. Nevěděl v tu chvíli cosi
mysliti . . . Či to hlásí se chtivost? . . . Po-
hlédl jí do oči. Ne, to jen čístá láska září z těch
věrných očí a — bezmezná oddanost ..
Bylo mu teplo okolo srdce. —
»Ale jindy jsi z mé přítomnosti tolikse
neradovala.«
»Oh, vždy, vždy — a kdybys věděl! . ...
»Co mám vědět? . . «
»Jak tě miluji! . . «
A skryla obličej svůj na jeho prsou . .
Mlčel. Něco těžkého mu padlo na srdce ! . .
Z její slov vyznivala výčitka — zasloužená vý
čítka! . . . Aby přerušil trapné mlčení pravil
A přece se mi zdá, že jsem tě dosud ne
viděl tak roztouženu ..
»Dobře pravíš! Dnes jsem si zvláště přál
abys přišel . . «
»A proč-
»Musím ti něco sděliti . . «
Obrátil
22
article
»Sděliti — mně — co? . . .«
Objala jej znovu a zaplakala plnou sílou
»Pro boha — mluv, co je ti? . . . «
A rozplakala se ještě více, Bolestně zaštkala
»Proč nemůžeš býti mýml Proč ne mýmle
Nevýslovný žal obrážel se v těchto slovech.
Těšil ji, konejšil. Srdce mu při tom krvácelo
křečovitě se svíralo.
Poněkud se utišila. Pak mu zašeptala něeo
do ucha; a skryla opět tvář svoji na jeho
prsou . .
Růměnec studu ji polil. Plakala . . . Pl
kala ..
Byl ohromen na okamžik. Pak vzal jej
hlavu do obou rukou, přitiskl ji lehce k sobě
políbil ji něžně na čelo, na líc a rty a vstal . .
»Dobře spi — dobrou noc! . . .«
Odcházel hlavu maje skloněnu na prsou
— zamyšlen ..
Ve sluch a ještě více do srdce zařezával
se mu ta slova:
»Proč ne mým, proč ne mým! . . «
Doma ulehl ku spaní. Přemýšlel dloulo
dlouho . ..
Na to začal psáti. Psal rychle, kvapně
Mezi psaním řinuly se mu slze na papír. Z
srdce kanuly mu krůpěje krve . .-
»Tyto slze buďtež Tobě na útěchu! . ..«
vzdychl. — »Z těch řádků čerpej posilu ty
s tebou mnoho jiných, co jich ve světe
trpí . .
Před ním ležela jedna z nejněžnějších
nejhlouběji procítěných, nejsmutnějších básní
»Nezakorska mati«
23
article
Ještě jedna ukázka. Dojemná samomluva. Au
torkou jest sama dcerka básníkova.
Osamělá.
Sepsala Ernestina Jelouškov á. )
Ihr naht euch wieder,
schwankende Gestalten?
Göthe.
Na pustém břehu vyrostl malý keř; př
východě zlaté ranní slunce pozdravuje jej svým
*) Dcera Prešernova, v Lublani žijícl
paprsky a zapadajíc, jsmutně se s ním louči
Větry a bouře zmítaly jeho drobným, sla
bým tělem a zamračené nebe zlou mu okázoval
tvář. Avšak keřik vzdoruje nehodám, roste dál
a sní . . . . Roste a sní o světlém slunečném
paprsku, který jej ozářil z rána ve vší sv
kráse !. —
Osamělá, opuštěna, nemohu říci zapome
nuta. — neb kdo mě zná? — sedím ve sv
zastrčené světničce a sním o zlatém jitru zvého
života, kdy ještě žár otcovské lásky mne obři
val . .. Nemám mnoho upomínek, ale ty, kter
mi zbyly, mají pro mne nevýslovnou cenu
Stále slýchám, že etitelé Prešernovi chystaj
oslavu stoleté jeho památky narození. I cizinei
prý uznávají jej za největšího jihoslovanského
poetu. Budou jej vynášeti do nebe; s perlícím
poháry budou o něm pronášeti vzletné řeči
budou se jím chlubiti, že byl z našcho kmene
že byl Slovince m
A muž, jemuž platí tato sláva, byl mým
— otceml
Sním a ztápím se v žalostných vzpomí
kách. Tak záhy jsem jej ztratila!
Ernestin Jelouškov
Ihr
Göth
Prešernov
Slovinec
Lublaň
24
article
Tklivě položil mě máteři do náručí, řka
»Konečně mám přece bytost, která je má
bude mě oplakávat!« — »Snad se netěšíš, aby
po tobě plakala jako sírotek ?« — otázalas
matka.
A otec na to: »Divno-li, že vězi v každén
z nás tolik sobectví, aby se těšil, že někdo vy
hradně jej miluje!«.
Sama arci nepamatuji ta slova. Vyprávěla
mně je matka
A když mne matka dala na výchovu n
venek, ačkoli on k tomu nesvoloval
často trpce si povzdechl: »Kdybych byl aspoř
nejchudším ševcem! Ditě moje by snadno mohlo
zůstati u mně.«
Když jsem byla opět u matky, docháze
často k nám.
»O deset roků se zpozdila ! O dese
roků!« říkával tiskna mne se vší láskou
prsoum.
Jednoho večera přišel po osmé hodině
Dita
25
article
Omlouval se, řka, »že otec smí ke svému
ditěti přijíti třeba o půlnoci.« Louče se, pravi
k matce: »Neměl bych tak často docházeti.
přivyknu si na vás příliš; ale někdy mne to
tak popadne a nemohu se ubrániti.e
Jindy mne přinášela matka k němu. T
měl vždy něco dobrého pro mne.
Divil se, že tak málo jím, a říkal: »Bož
můj, to dítě skutečně nic nejí.«
Tak jsem jej začala — jako dítě — mi-
lovati. A tak jej vidím před sebou: s tím
žhavým okem, s přívětivým úsměvem, jak mn
oslovuje překypujícími slovy a tiskne mn
k sobě. A jak býval veselý v těchto okamži-
cích !
Bylo dne 15. srpna 1846. Přišel k nám
opět. Povídal babičce, že dostal advokátsk
místo v Krani, Ujišťoval, že dostojí svému
slovu! Sliboval, že přijde brzy pro mne a ž
mne poveze ssebou do Kraně, kde budu jeho
kuchařinkou. Mluvil li někdy s matkou o mé
budoucnosti, vždýcky vykládal, že mne dá vy-
učiti zpěvačkou anebo herečkou, což prý je
nejlepší budoucnost pro ženu.
A viděla jsem jej naposled
Byl již chorý. Stála jsem u jeho lože,
jež brzy stalo se mu smrtelným. A od toho
dne nebyla jsem již ono šťastné, bezstarostné
dítě. Poznala jsem mnoho trpkého zla.
Bylo o několik neděl později. Posel
Kraně vstoupil do našeho bytu; zároveň ozna-
movaly zvony na všech farách, že někde ze-
mřel .
Kraňský posel přinesl mé matce od dě-
kana Dagarina list, znějící: »Prešern uznal své
děti a klidně zemřel.«
A ten, jenž »ptice pod nebom živi«, od-
měřil mi velmi skromný počet šťastných a ve-
selých dnů. Do své otcovské ruky uchopi
můj osud a vodil mne po cestách trnitých
Dcera Prešernova — nezakonska *) . ..
Život — utrpení . .
*) Nema nželska
Krana
Prešern
Nemo nželska
Kran
Krana