2
masthead
V Praze, v pondělí dne 14. ledna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplání ve
v Praze v administraci
a měsi
na čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
za měsíe
n čtnt leta . . . . 7 K 00
ve Elialkáck-
na zaěeta . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
za měsle
nrll : : . . koo
s dvojí zlsllkon
na měst
Bk čtvrt leta . . . . 11 K 40h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Dvě audience dra, Rezka.
Z Vídně, 14. ledna. Ministr-krajan dr
Rezek byl včera přijat arcivévodou Raine-
rem a arcivévodou Leopoldem Salvatorem
v audiencích.
Volby.
Z Vídně, 14. ledna. Nadešel poslední
týden voleb do poslanecké sněmovny. Dnes
pak konají se poslední zajímavé, ve
Vídni. Od počátku ústavní éry
nebylo zápasu tak tuhého a tak
vášnivého, jaký bude dnes. Je to
psychologické a je to politicky pochopitelno.
Staro-liberální strana s napjetím v pravdě
horečným hájí tu poslední své državy, pět
mandátů ve vnitřním městě a v Leopoldově.
Na druhé straně křesťanští sociálové napjali
všechny síly, by těchto mandátů do-
byli a tak odčinili ztráty, kteréž utrpěli
při volbách v kurii všeobecné a venkovské.
Sociální demokraté v těchto dvou
okresích svých kandidátů nepostavili, naopak
vyzývají voliče, aby dali hlasy
liberálům. Němečtí nacionálové však
radikálové ve třech městských obvodech své
kandidáty jmenovali. Jde celkem o 19 man-
dátů, ze kterých však spornými je pět nebo
šest. Výsledek bude znám v pozdních hodi-
nách nočních.
Rezek
Leopold Salvator
Praha
Elialkáck
Vídeň
Rain
Leopoldov
poslanecký sněmovna
5
article
Starý recept.
Z Vídně, 14. ledna. »Sonn- un
Montagszeitung« přimlouvá se opětně
za to, by zažehnána byla obstrukce
v centrálním parlamentě v ten způsob, a by
jazykové spory byly mu vůbe
a docela vzaty a dáno bylo sně-
mům zemským právo, jazykovou
otázku rozřešiti. Kdyby prý kabinet
Körbrův byl měl odvahu po rozpuštění říšské
rady svolati parlamenty zemské a jim místo
lihové předlohy podal osnovy zákonné, upra-
vující otázku jazykovou, nemůže prý být
žádné pochyby, že nové volby byly by do-
padly zcela jinak. Říšská rada, zbavena jsouc
jazykové otázky, byla by zproštěna bře-
mene, které brání její dělnosti; byla by po-
tom možna pravidelná působnost její, a Ra-
kousko bylo by vysvobozeno z nejtěžší krise.
Körbrův
Vídeň
Sonn
uno Montagszeitung
6
article
Tentýž dr. Lueger a tentýž prin
Liechtenstein, kteří na voličských
schůzích dnes hlásali válku obstrukci, žáda
jíce práci pro křesťanský lid, byli členy ně
meckého spoluručenství a byli spoluúčastni
oné obstrukce, která musí býti pokládána
za vzor a předchůdkyni české obstrukce
Oni jsou spoluvinni a hlavními vinníky, je-l
Rakousko dnes nad propastí. Pročež zavírá
list svou úvahu: »Pravíme ještě jednou
jednání parlamentu je myslitelným jen tenkráte.
dá-li se jazykový spor do zemských sněmů.
Tam je času a prostoru dost, aby se vybo
joval.«
Je záslužno, že nalezl se list, který při-
pomíná, že byla také jednou v cislajtánském
parlamentě obstrukce německá. Mloví-li se
zde o demolování parlamentu, pak myslí
a míní se tím obstrukce česká. Jsou lide
velmi četní a mající styky hodně široké a vy-
soké, kteří, seč jsou, usilují, by se o něme-
cké obstrukci nemluvilo, na ni nemyslilo a za-
pomnělo.
Myšlenka v »Sonn- und Montags-Zigue
propagovaná není ostatně novou. Tentýž pod-
nět vyslovil již na schůzi svých voličů posla-
nec dr. Stránský, který připomenul, že
německá majorita sněmu moravského může
doktor
Lueger
Liechtenstein
Stránský
Rakousko
Sonnund Montags
Zigue
7
article
poskytnouti nebo odepříti Čechům moravským
to, co poskytne nebo odepře majorita českého
sněmu Němcům a který kromě toho myslil,
že moravský sněm může držeti v šachu sněm
český a takovým způsobem že zjednati se
může junctim mnohem silnější, nežli by bylo
junctim formální.
Maďarští architekti proti rakou-
ským cizincům.
Z Pešti, 14. ledna. Pro nové národn
divadlo svěřeny plány známým architektům
Fellnerovi a Helmerovi ve Vídni
Ministerstvo vnitra dalo k tomu souhlas.
Zdejší architekti na společné schůzi prote-
stovali proti zadání stavby c-
zincům a usnesli se na resoluci, ve ktere
se pravi, že státní stavby v Uhrách mají se
offertním pořadem zadávati jen maďarským
stavitelům a architektům. Sepsáno memo
randum, které podáno bude šestičlennou de
putací ministrpresidentu K. Szello vi.
Říšský sněm uherský.
Z Pešti, 14. ledna. Zejtra sejde se
uherský říšský sněm. Opposice podá ve
středu dotaz ve příčině novoroční
řeči Falkovy. Strana lidová hodlá uvésti
na přetřes známou afféru křížovou na zdejší
universitě a podat interpellaci ve pří-
čině výsledku voleb do posla-
necké sněmovny cislajtánskéa
jejich důsledků na hospodářskou pospolitost
obou států. Dnes večer sejde se vládní libe-
rální strana, by, pokud možno, urovnala spor
mezi Falkem a hr. Vojt. Apponyiem.
Dle doslechu onen podá prohlášení uspoko-
jivé, které hr. Apponyiem bude prostě vzato
na vědomí.
Čecho
Němec
Fellner
Helmer
K Szello
Falkův
Falk
Pešť
Vídeň
Uhry
8
article
Před volbami v Uhrách.
Z Pešti. 14. ledna. František Košut
zaslal do všech volebních okresů, ve kterých
za posledních voleb vystoupili kandidáti jeho
strany, provolání, kterým vyzývá vzhledem
na nastávající nové volby k pilné a horlivé
organisaci. V proklamaci té se praví, že o
33 let neměly volby takové důležitosti jako
Neboť je skoro jisto, že bude nutno
základ vyrovnání z r. 1867 změ-
niti, a že poslanci, kteří budou nyní zvoleni,
budou míti úkol, zjednati podklad nový, n
kterém bude moci uherský stát snad odpo-
čívati dalších 30 let.«
nyní.
Košut
Uhry
Pešť
9
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Lvova, 13. ledna. (C.-B.) V Pře
myšlu byl dnes nový římsko- kato-
lický biskup slavnostně nasto-
len. Slavnosti zúčastnili se místodržitel hr.
Pininski, zemský maršálek hrabě Stanislav
Badeni a jiní hodnostové.
Z Niše, 13. ledna. (C.-B.) Bulharsky
kníže přijel sem dnes odpoledne navštívi
srbské královské manžele a byl s velikými
poctami uvítán. Představil se královně. Večer
pak odejel do Sofe.
Z Niše, 13. ledna. (C.-B.) Osnov
adresy, přečtená zpravodajem Štěpánem Čur-
čičem, byla skupštinou s bouřlivým sou-
hlasem přijata. Vílá se v ní s radostí sňatek
králův, jejž bůh požehnal a Srbsku je tudíž
trvání dynastie na dlouhou dobu zajištěno.
Se zvláštním uspokojením vítá skupština roz-
hodnutí cara Mikuláše, býti svatebním
svědkem. Za tento opětný důkaz přátelství,
v němž spatřuje národní zastupitelství novou
záruku budoucnosti a pokroku Srbska, bude
N L
Baden
Čur
Mikuláš
Lvov
Niš
Bulharsko
Srbsko
10
article
národ srbský císaři ruskému věčně vděčen
Se zadostučiněním berou poslanci na vě-
domí, že styky Srbska se všemi státy, zvláště
se sousedními, Rakousko Uherskem a Ture
ckem, jsou přátelské.
S velkým uspokojením vzala skupština
na vědomí sdělení, že král Milán navždy
zem opustil, čímž bude asi učiněn kone
všem politickým zmatkům a otřesům. Ná-
rodní zastupitelství lituje, že dřívější vláda
se ukázala ku provedení programu králova
naprosto neschopnou a uvedla zemi v ne
bezpečný stav. Cely národ srbský tuto vládu
zatracoval.
Po návrhu posl. Vojnoviče schválil
skupština osnovu adresy jednohlasně. Ministr-
president Jovanovi č poděkoval skupštině
za přijetí adresy a dal ujištění, že členové
kabinetu vytrvají nezdolně ve službách krále
a vlasti.
Z Petrohradu, 13. ledna. (C. B.
Hrabě Lamsdorf vrátil se z Jalty.
Z Petrohradu, 13. ledna. (C - B
»Petěrburgskija Vědomosti« uveřejňují velmi
pessimistický článek o pravde
podobném rozvoji vnitřního
stavu Francie, jež prý prodělává těžkou
politickou krisi. Jedním z nejvážnějších pří-
znaků krise jest prý agitace, již francouzské
a ruské časopisectvo provádí proti fran-
cousko-ruskému spolku. Za tako-
výchto okolností není prý změna
vládní formy ve Francii prav dě
nepodobna, ale pak bude francouzsko-ruský
spolek v základech otřesen. Třetí republika
sledovala politiku obrannou. Každá jiná
vládní forma, císařství nebo vo-
jenská diktatura, bude nucena
zahájiti politiku ůtočnou. V tom
spočívá hlavní nebezpečí pro
evropský mír. Proto musí všechny vel
moci rozvoj věcí ve Francii sledovati s na-
pjatou pozorností.
Jovan
Lamsdorf
Rakousko Uhersko
Milán
Petrohrad
Jalta
Francie
11
article
Z Paříže, 13. ledna. (C.-B.) Dle
zprávy »Gaulois« odpluje loďstvo středo-
mořské a severní na měsíc ke společným
maněvrům do středozemského moře.
Z Paříže, 13. ledna. (C.-B.) »Figaroe
oznamuje, že lyonská bankovní spol ečnost
zabývá se plánem, vystavěti novou zelez-
niční trať z Paříže do Ženevy.
jež by byla o 134 kilometry kratší nežl
dosavadní.
Z Cařihradu, 13. ledna. (C.-B.) »Ag
de Constantinople« vyvrací na základě úřad-
ních informací co nejrozhodněji zprávy ně-
kterých listů evropských o situaci v Ru-
melii a ujišťuje, že se tam nic nestalo, co
by mohlo veřejný pořádek ohrožovati. Zpráva.
uveřejněná v listech italských, pocházejíeí
ze Srbska, o únosu osmi mladých dívek
z okolí Monastýru Turky, jest dle »Ag. de
Constantinople« úplně vy myšlená.
Z Madridu, 13. ledna. (C.-B.) »Ag-
Fabra« oznamuje: Vláda usnesla se o vy
slání několika válečných lodi ku střežení
pobřeží u baskických provincií, aby zame-
zeno bylo zasílání zbraní pro Karlisty, kteří
v agitacích neustávají.
Volby do říšské rady,
Z Bolzana, 13. ledna. (C.-B.) Při volb
ve zdejší obchodní komoře obdržel dr. Pe-
rathoner 17 hlasů a Huber 2. Dr. Pera
thoner je tedy zvolen
Z Inšpruku, 13. ledna. (C.-B.) Př
volbě v inšprucké obchodní komoře obdržel
Turek
jít Constantinople
Bolzano
Huber
Paříž
Ženeva
Cařihrad
Srbsko
Madrid
Aga jít Constantinople
AgaFabr
12
article
dr. Erler 12 hlasů, prof. Malfatti 4, v
Feldkirchu Ondřej Gassner 3 hlasy a Jan
Drexel jeden hlas. Pro celkový výsledek ne-
má tento poměr hlasů důležitosti.
Z Rovereda, 13. ledna. (C.-B.) Při
volbě ve zdejší obchodní komoře obdržel
bar. Valerian Malfatti 13 hlasů.
Z Terstu, 13. ledna. (C.-B.) Při dnešn
volbě ve 3. volebním sboru města Terstua
jeho obvodu zvolen byl opětně Leop. Mau-
roner (italský liberál) 2710 hlasy ze 4758
odevzdaných. Slovinec dr. Rybar obdržel
1988 hlasů.
Z Terstu, 13. ledna. (C-B.) Volební
ruch byl velmi živý; 86 pet. k volbě opráv-
něných se dostavilo. Po vyhlášení výsledku
procházelo v prvních večerních hodinách asi
2000 lidí hlavními třídami. Jednotlivá okna
byla osvětlena. Mezi dnem zatčeno 7 osob
pro nekalé volební rejdy a 3 osoby pro jiné
přestupky; pět z nich ponecháno ve vazbě.
Při večerních demonstracích bylo 19 osob
zatčeno. Tou dobou je v městě zase klid.
doktor
Erler
profesor
Gassner
Drexel
Malfatti
Rybar
Feldkirch
Terst
Terstua
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. ledna. (Dr. Körbera
výsledky voleb.) Vídeňský týdenník »Zeit«
v souhlase s listy uherskými i českými vidí ve
výsledku voleb do řišské rady rozhodnou po-
rážku politiky dra. Körbra, jenž otákou chleba
chtěl umlčeli olázky národnostní. »Zeit« pro-
hlašuje, že sotva který volební program utrpěl
kdy tak důkladnou porážku, jako volební pro-
gram Körbrův. »Ať pohlédneme na kieroukol
z tří velkých národnosti rakouských — píše
vídeňský týdenník, — všude, u Němců, u Čechů
i Poláků zvílězily myšlénky národní nad hospo-
dářskými. Otázka jazyková, kterou dr. Körber
ve svém volebním programu označil jako otázku,
nedotýkající se celého státu, opanovala za doby
voleb vskutku celý stát od konce do konce,
a sice u všech národů a tříd tak dokonalea
výlučně, že žádná jiná otázka nenašla vedlen
místa . . . Úpadek dobře zorganisované sociální
demokracie a překvapující úspěch německo-radi-
kální strany v páté kurii nejprůmyslovější země.
Čech, ač tato strana nebyla tam ještě dobře
zorganisována, musí konečně otevříti oči rakou-
ské státní moudrosti, není-li už na věky slepá.
Byly doby, kdy zájmy hospodářské pro široké
vrstvy lidu platily více, než zájmy národní. Snad
se takové doby opět vráti. Ale dnes jich
není.
doktor
Körber
Körbr
Němec
Čecho
Polák
Praha
Čechy
14
article
O tom poučily nás poslední volby. Národo-
hospodářskou nedůvěru, kterouž rakouská státní
moudrost poctivala od třiceti let rakouské ná
rody, tyto jí nyní vracejí. Radikálně národní
výsledek voleb jest odpověď národů na dosa-
vadní národnostní politiku vlád. On znamen
zjevný projev nedůvěry rakouských národů ra
kouskému státu. Rakouská státní moudrost musí
obrátiti Chce-li v národech vzbuditi opět dů-
věru k státní existenci rakouské, musí se pře
devším sama naplniti důvěrou k národům, jimi
vládne. To jest naučení, jež volební kampan
přinesla rakouské státní moudrosti.«
V Praze, 13. ledna. (Další vý sledky
voleb.) V Dolních Rakousích vykonána užs
volba ve skupině mostecké, čímž ukončeny
volby ve venkovských obcích; v Tyrolsku vy-
řízeny volby v obchodních komorách, jimiž de
finitivně provedeny volby městské kurie. Vý-
sledky voleb těchto, spolu s výsledky definitivně
provedených voleb sobotních, sestaveny na ná-
sledující tabulce:
Praha
Dolní Rakousy
Tyrolsko
15
article
Volební
okres
Doln
16
article
Rakousy, IV. kurie,
1. Sv. Hypoli
2. Amstelten
3. Křemže
4. Světlá
5 Korneubur
6. Mistelbach
7. NovéMěsto
u Vídně
Rakousy
Křemže
Vídeň
Mistelbach 7
Hypoli 2
17
article
Jan Wohlmever, stavitel
Jan Oberndorfer, statkái
Leopold Daschl, statká
Karel Kittinger
Josef Kühschelm
Jan Schreiber, statkář
Jan Hofer
Wohlmever
Oberndorfer
Daschl
Kittinger
Kühschelm
Schreiber
Hofer
18
article
8. Most n. Li
Tyrolsk
1. Inšpruk
2. Bolzano
3. Brixen
Triden
5. Roveredo
Bolzano
Most
Brixen
Tyrolsk 1
19
article
František Huber
o, města a obch. komory
Dr. Edv. Erler, nám. sta
Dr. Parathoner, starosta
P. Schrott, farái
Ant. Tambori
Bar. Valer. Malfatti
Korutany, města, 12. ledna.
Jan Volfg. Dobernig, red. Ném. nacion.
Ant. Gratzhof, kloboučník Něm. nacion.
Dr. Otto Steinwender, prof. Něm. nacion.
Čechy, obchodní komory, 12.
Jos. Bromovský, továrník Svobodom.
Svobodom.
Václ. Sehnal, řed. cukrov
Dr. Karel Urban, sládek
Něm. pokrok.
Ad. Siegmund, inženýr
Něm. pokrok.
F. Holstein, továrník
Něm. nacion.
Max. Hájek, obchodník
Svobodom.
Josef Brdlík, továrník
Svobodom.
Huber
doktor
Edv
P Schrott
Antonín
Malfatti
Volfg
Steinwender
profesor
Bromovský
Svobodom
Václ
Sehnal
Urban
Siegmund
Holstein
Max
Hájek
Brdlík
Korutany
Německo
Čechy
Tambori Bara
20
article
1. Celovee
2. Sv. Ví
3. Bělák
I Praha
2. Praha
3. Liberec
4. Liberee
5. Cheb
Plzen
7. Budějo vice
Morava, velkostatky, 12.l
1. Morava
Praha 2
Praha
Liberec
Cheb
Morava
21
article
Hr. Quido Dubsky
Dr. Hub. bar. Klein
Bar. Max Kübeck
Ryt. Emil Tersch
Aristid Baltazzi
Alfred Skene
Hr. Moř. Vetter
Hr. Otto Serényi
Hr. Ant. Widtmann - Sed
nický
Quido Dubsko
doktor
Hub
bar
Klein bar
Kübeck Ryt
Tersch
Baltazzi
Skene
Serényi
Widtmann
Hradec
Vetter Hradec
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Ruský tisk o tom, jak v Rakousku
»vyrábějí Němce«,
Cizina začíná si všímati švindlu, kterým se
v Rakousku vyrábějí Němci. To vědomí na-
plňuje nás poněkud útěchou ve chvíli, kdy ně-
mečti násilníci na tisíce a statisíce českých a
slovanských synů v této říši kradou jejich při-
rozené národnosti a zapisují je »úřadně« za
Němce, aby umělým spůsobem svůj počet roz-
množili. Němci mají při tom účel dvojí. Prvým
je obalamucení ciziny, před níž chtějí ukázati,
že je jich v Rakousku takový počet, který jim
dává právo k nadvládě nad ostatními národ-
nostmi. Druhým účelem je vzbuditi zdání, že
ta část země české, již Němci nazývají ne-
právem »uzavřeným územím«, je živlu českého
prosta a že následovné je v Čechách takový
poměr mezi oběma národnostmi, který dává
oprávnění trhacím snahám českých Němců. Do
nebe volající skutky násili, jež Němci při ny-
nějším popisu obyvatelstva na Češích napáchali
a jež »Honoe Bpeva« už jednou spravedlivě
pojmenovalo »pobuřujícími«, přiměly petro-
hradský list, že opětně uvažuje o tomto před-
mětě. Píše:
Rakouské vlády navykly si sloužiti ne tak
trůnu a státu, jako Němcům, kteří zuby nehty
chtějí podržeti svou nadvládu, zapomínajíce, že
kultura a vzdělanost dávno přestala být jejich
monopolem. Početně Němci vždycky byli v men-
šině naproti Slovanům, avšak početnost nehrála
úlohu, pokud Slované mlčeli. Když ale věci
náhle se změnily a Slované — mezi nimi na
prvém místě Češí — nezůstávají už za Němci aní
vzdělaností, ani průmyslností, ani zámožností,
ano již je předhánějí i v umění, vědě a litera-
Němec
Čech
Slovan
Rakousko
Čechy
25
article
Strana
ledna.
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. nacion
Něm. antis.
Ném. antis.
Něm. nacion.
Něm. antis.
11. ledna.
Něm. pokrok.
Něm. nacion.
Něm. klerik.
lib. Vlaci
llib. Vlach
Vlach
Německo
27
article
edna.
Ústavověrn.
Ústavověrn.
Ústavověrn.
Ústavověrn.
Středu
Středu
Středu
Konservat.
Konservat.
28
article
V Praze, dne 13. ledna.
Praha
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Krůpěje samovaru
Avg. Eug. Mužíka.
Vyvolený.
Avg
Mužík
30
article
Každý z nás, ať kdokoli, vysoký či prostý
mysli o sobě, že je vyvolený, vybraný ze všech.
jediná výjimka ze všeobecného pravidla. K vůl
němu, k vůli mně, jenž si to myslím, stane se
zázrak. Bůh tak učiniti musí — k vůli mně!
Tam ta lávka — kdokoliv dosud po ní šel, po-
každé se s ním probořila, jenom se mnouse
neproboří — probořiti nesmí. To bych nebyl
ani já mnou a bůh by nebyl bohem!
Každý člověk myslí o sobě, že je pomě
rem k celému světu, ne pouhou části světa
toho. Všichni jsou blázny neb pošelilci, jenom
já mám rozum, já jsem neomylný. Já vymyslím
něco nového, čeho zde ještě nebylo, já, já, já
Tisíce a milliony lidí myslily již od věků o véci
té, ale ničeho nevymyslili; protože na mne
to čeká, až já počnu o tom mysliti a promy-
slím to poznovu. Najdu tam zlato a démanty
kde zela na lidi pouhá škvára a neplodné ka
mení. Vymyslím perpetuum mobile, navzdor
všem zákonům přírodním, protože — protože
to vymyslím já! ..
Ani až zemru, nemohu zajíti a býti zapo-
mněn tak, jako každý jiný; budoucnost mne
uzná, pochopí a s nadšením ocení — bude
žíti ze mne a já v ní nesmrtelné. Protože jsem
to já, jediný, všecko! Nemohu zemřiti a zajít
tak beze stopy a nikdy již nezrodí příroda člo
věka takového jako jsem byl já, ty, každýz
nás, neboť všichni si tak myslíme. Nero umíraje
volal: »Ejhle jaký to umělec umírá se mnou !«
Neměl nepravdu sám o sobě; byl o tom pře-
svědčen, že jest největším umělcem, jejž kdy
zrodil svět.
Směšné — pravda-li? ale kdo mu může
zazliui?
bůh
Najd
31
article
Karafláty
— Pojďte, řekl zahradník, kterého jsem
kdysi navštívil. Okážu vám zajímavý experiment
Snad ho už taky znáte. Vnutil jsem svým
karafiátům jinou, cízí barvu. Tyhle, ku příkladu,
byly by růžové jako ony tam. Ale teď budou
vidíte, už začínají rozkvétat — žihané
pestrými skvrnami jako hroznou nemocí. Tyto
bílé zrudnou záhy jako krví politě. Tak člo-
věk překonává a upravuje si přírodu, jak sám
chce. Jednoduchý výkon, píchnete do stvolu
aneb učiníte nožem malý řez, ale podél stvolu,
jak šťáva proudí, a do rány té vstřiknete
buď krůpěj cizí šťávy nebo vsunete proužek
listu — zkrátka, vlijete do květiny té barvivo
jiné, které smísí se s barvívem původním, pře-
může je často a zbarví potom květ po svém.
— Ach, není to jako u nás, lidí ? usmál
jsem se, také nové šťávy, cizí zbarvení duše.
srdce, povahy . .. Kolik nás je původních, ne-
zbarvených? .. . Zahradník se zamyslil. — T
myslíte — život ? otázal se.
— Ano, ano, život, řekl jsem. Každého
nás zbarví po svém. To je také strašný za-
hradník.
Porozuměli jsme si a smáli se, a květiny
se ukláněly a dýchaly divnou vůni, jakoby
také rozuměly a smály se s námi.
Zahradník
33
article
Byl to pohanský, starodávný bůžek, ne
známého původu a významu. Před časem od-
lehlým vzal kdosi kus dřeva, ořezal jej a obrou-
sil o kámen a dal mu tvar i podobu divocha,
odporného člověka, obarvil jej okrem a postavil
do primitivní svatyně, opuštěného brlohu divoké
zvěře. A lidé — dobři, ubozí prvorozenci zeme
přicházali, vzhlíželi v hrůze k sošce té a kořil
sejí jako tajemnému božstvu, mohouce ji zdrtiti
jedinou ranou svého hrubého, těžkého kyje. Mi-
nula staletí a snad tisíciletí a divochové pohy-
nuli, marně ždajíce ochrany u sošky svojí —
a nezůstalo stopy po nich kromě sošky oné,
pohozené a odpočívající na žhavém písku.
A přišel národ jiný, nesa s sebou nové nábo-
ženství. I nalezli pohozenou sošku tu, zvedliji
z prachu a očistivše ji, dali jí tvar boha svého
— — i zdálo se, že je soška spokojena
proměnou tou . . . a zase přicházely davy lidu
34
article
a klaněly se jí, a byla to nyní soška krásná
ryta a krášlena rukou umělcovou a nádherný
chrám mramorový na břehu modrého moře by
její svatyní.
A zase minula staletí a celé věky a po-
hynul národ sošky té. .. i spustnul její chrám
a zapadla soška do ssutin jeho. A po staletích
přišli lidé noví a neznajíce významu sošky nalezené
opravili ji a jali se ji ctíti jako boha víry své.
Kus hmoty přečkal věky a národy, jsa stále
bohem ubohému lidstvu, kterému je potřebou
věřiti v něco a těšiti se něčim v bídě své.
A lidé nevěděli dávno, že to dílo rukou jejich,
i věřili v ně jako v cosi nadzemského, i zdálo
se jim posléze, že soška ta je živá, usmívá se
na ně, cítí s nimi, plesá jejich radostmi a
truchli jejich bolestmi. A kdo vl, kolikráte je-
ště přemění se v boha nového, stále táž, ztě-
lesněná touha bídných lidí! : . . Na štěstí soch
nepamatuje minulosti; a vzpomíná-li přece.
mlčí, mlčí věčně, nechtíc mluviti, Ale zdá se.
že všechněm náboženstvím, kterým sloužila,
sloužila poctivě — ona si v ní nikterak nepře-
kážejí, výborně se snášejíce, ale těší a posilují
každého, kdo toho potřeben a přiblíží se k sošce
té. Což konečně je to hlavní.
35
article
Růže trpělivosti
»Trpělivost růže přináší«, četla kdysi jsoue
ještě malým děvčátkem — i zapamatovala si
pro celý život výrok ten.
Potom pracovala neúnavně od rána do
noci, a často i noc nebyla jí noci, ale stálým
dnem práce .. . Měla povinnosti k jiným, jak
se domýšlela, nemohla tudíž mysliti na sebe
nevzepřela se nikdy, aby vyplnila povinnosti
oproti sobě samé. Snad nosila na dně duše své
také nějaký ideál — neboť které něžné srdee
ho nemá? Ale o tom nikdy nikdo nezvěděl
Jenom se vždycky tak smutně usmívala —
pracovala znovu a znovu. Dále a stále. Trpěli
vost růže přináší — — jeji růže pořád ješte
nerozkvétaly . ..
Ochuravěla, ale nedbala toho a pracovala
dále. A když umírala, jakoby tím hasnoucim
zrakem hledala ty růže, které aspoň nyní na-
jisto přijíti musily.
Když ležela v rakvi, tichá a mlčící jako
za živa, bez výčitek a obžalob, prvně celá od-
počívající, objevily se růže její. Kdosi vložilje
— dvě bílé kytice — se svatými obrázky do
rakve její. A hle, tu byly, tu byly konečně ty
její růže . ..
Trpělivost růže přináší — — ale často az
do rakve.
36
article
Šperk.
Objevil se ve výkladní skříní bohatého
zlatníka mezi spoustou různých bijouterií, vět-
ších i menších, ale daleko hrubších a levnějších,
jako náhle zahoří svým bílým světlem veliká
lilije uprostřod peřestých květin. Drahocenný
brilliantový náhrdelník, trýskající bezbarvý čistý
zár; byl to klenot panensky svěži, nedotknu
telný jako květina a hvězda.
Na čí nádhernou šíji bude zavěšen rukou
královsky štědrou, aby rozdechl po ní svoje
světlo a příjal od ní teprve vlastní význam
cenu ? . ..
Bude to plooro zvité poprsí ženské, mramorově
lesklé a měkce zvlhlé jarem prvního mládí —
— a nad ním dvé jasných, usměvavých očí,
nepohlednuvších dosud nikdy za oponu tohoto
života, skrývající zločin, bolest a špínu — —
kde jsi ty krásná, šťastná duše mladá ? . ..
Kdo tento šperk koupí a kdo jej nosiu
bude? Čí ruce, chvějící se božským fluidem
lásky, ovážou jej na labuti, alabastrové hrdlo
vyvolené bytosti? Neboť jenom veliká a čistá
Láska dovede vymysliti a uskutečniti takovýto
dar, pod nímž jako pod dotekem Věčnosti, která
zjevuje se lidem bolestí a láskou, zachvěje se
osoba obšťastněná ! ..
Co přemýšlím takto, klada luzné svoje
představy jako nejměkčí podušku pod šperk
onen, stanul vedle mne, usmál se jízlivě a ve-
šel do krámu — starý, otylý, olezlý žid, pách-
noucí všechen krví cizích mozolů a potem
pracovníků; zlatník hluboko se ukloni! — vy-
ňal šperk z výkladní skříně, žid jej chvili
ohmatával a zkoumal znaleckým pohledem ...
až posléze koupil jej a odešel s ním . . . s tím
krásným, drahocenným šperkem.
Šperk
37
article
»Osudný dar danajský !. . «
Těm běda, jimž vrlošivá příroda místo
všech darů jiných s irohickým úsměvem vložila
do kolébky osudný dar danajský — hluboký,
bolestný cit k neštěstí jiných lidí ! . . . Neplodní
snilkové, trávící se cizími mukami, jimž vlastnl
jest věčná žalost z žalosti druhého! Nosív
sobě břemena, jež jim přisouzena nejsou, jako
soumar klesající pod ulži nákladu horké ambryl
Srdce jejich jest děravý štít, jímž každý šíp
projede, zvíře v okovech, jež samo se musí
uhlodati! Zbytečný duchu, k čemu truchlis?
Zdali jsi na užitek někomu? Jsi na obtiž sa-
mému tomu, kdo postižen hořem, jako nevitaný
host na pohřbu dlouho nemocného . . . Jdi
svou ceslou a věz, že to, co činíš, neprospěje
nikomu. Nevnucuj svůj soucit tam, kde oň ni-
kdo nestojí, a nemuč se, směšný trpiteli tam,
kde druhý sám už dávno se smířil s ranou
utrpenou a zcela na ni zapomně! ! . . . Ale,
když nelze vyplašiti z něčí duše ten smutný,
bolný dojem z cizího neštěstí, jako nemožno
vypuditi jisté zápachy z látek! Jaká to hlou-
post, nositi na sobě rány věčně zjitřené, a ne-
chtiti zbaviti se jich! »Nač litovat, když nelze
pomoci?« A člověk lituje přece a nemoha po-
moci mučí sám sebe — marně . .
O, záhadná, tajemná rozkoši sebemučení,
již pociťovali staří mnichové, bičujíce boky své
do krve! Ale oni činili tak aspoň pro odplatu
nadzemskou, kdežto my, jimž nalito do žil
hořké šťávy — citu křivd a utrpení cizích, tr-
píme, nemajíce zhola proč ! . .
Osudný dare danajský — ale jakým bohat-
stvím přece se zdáš — — 6, jak by život byl
bez tebe pustý a prázdný! A snad jsme náro-
dem jakýmsi vyvoleným, jichž nitro musí býti
věčně rozbolené, aby jako citlivá deska schopno
bylo přijímati v sebe mystické chvění nekoneč-
ného Mlilosrdenství a Lásky ? . ..
Cit