Číslo 134.

V Praze, dne 17. května 1902.

Ročník VI.

Redakce, administracea expedíce Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—m. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevraceji Nezapečetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ko dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází ve 4 hodiny 14 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 39 minut večer.

Zprávy politické.

V Praze, dne 17. května.

K situací. Ve chvíli, kdy v naši polovlně říše mysli tísní se v příčlně vyrovnání, ozývá se z Peštl jásot. Dne 14. května konal se v královském hradě budínském dvorní ples, k němuž dostalo po- zvání více než 1600 osob, mezl nímiž byli přítomni členové sboru diplomatického, členové sněmoven, spo- lečných delegací, konsulové, atd. Uherská šlechta do- stavila se ve svých malebných krojích. Dny následu- jící: 15., 16. a 17. května věnovány jsou vzpomín- kám na starou slávu Uher. Pořádají se rytířské hry v krojích z doby nejnárodnějšího krále uherského Matyáše Korvína. Her těchto súčastní se i arcivé- voda Otto, Ferdinand Karel, Josef August. Hlavní zkouška ke hrám těm trvala tři hodiny a vedle členů panující rodiny účastnili se všech těchto cvlčení i četní sešedivělí již magnátové. — Předeslali jsme věci tyto k vyznačení nálady, jaká v této kritické chvíli v Uhrách panuje. Růžová je též nálada ma- ďarských listů, jež si starosti z vyrovnání ani dost málo nepřipouštějí. Kdežto p. dr. Körber v oddaných jemu lístech — víz »N. Fr. Pr.« — v náladě přímo elegické otěžuje si na neústupnost p. Szella zapřísa- haje ho, aby uvážili, jaké škody vzal by i uherský stát, kdyby ze svých požadavků nechtěl slevovati: páni Maďařl tím více troštují se. zrovna jakoby ví- tězství měli již v kapse. Pan Kolomann Szell do- konce prohlásil se ve sněmovně, že v době nejkratší může zavésti celní rozluku. Hrozba vyvolala sice ve Vídni značný rozruch, musí však uvážiti se, že Ma- daři takto vyhrožují při každé obnově vyrovnání.

Zlý dojem svých slov snaží se sice ve sněmovně zmírniti, ale nálada stísněná ve Vídni neustoupila. Pan dr. Körber ztrácí pojednou naprotl Maďarům svou okázalou ráznost. Ža to však poslanec Brei- ter přichystal si do příští schůze pilný návrh, v němž vláda se vyzývá, aby sněmovně podala zprávu o stavu vyrovnání a aby zaujala stanovisko proti stálým útokůn a podezříváním s uherské strany. Sněmovna má pro paličskou řeč uherského ministra pronesenou 15. května proti Cislajtanii, vyslovili mu rozhořčení! Mazl tím, co v Budíně konají se rytířské hry, ve Vídní panuje tatáž stísněná nálade. Pan dr. Körber svolal ministerskou radu, jež trvala skoro čtyřl hodlny. Mezi ministerskou radou měl předseda dr. Körber rozmluvu s presidentem panské sněmovny knížetem Windlschgrätzem. Pání Maďaři vystupují stále bezohledněji. Posl. Ratkay v Interpellaci s důrazem pravil, že za svého jednání s hr. Szaparym viděl a slyšel, jak důstojníci cizího národa s doutníkem v ústech v uherské dele- gaci německy hovořili. Protestuje protl tomu a pro- hlašuje, že se opět ve výboru objeví, aby použí- vání němčiny všemi prostředky zamezil. Ve druhé Interpellaci posl. Bárta vyhrožuje, že nebudou-li všichni delegáti připuštěni ke schůzím výborovým, strana neodvislosti všemi prostředky zakročí proti institucí delegací. Významné je, že Maďaři ve své de- legaci nechtí déle němčlnu trpěti. — Maďaři v této chvíli zanášejí se dalekosáhlými plány. »Budap.

Hirlap« napsal: »Jest nejvroucnějším přáním Ma- ďarů, aby dynastie habsburská stala se rodinou maďarskou.« V minulosti prý všecky nesnáze vznikaly odtud, že naši králové nám nerozumělI. Ča- stěji jsme viděli ve středu svém členy panující rodiny, arcivévody a arclvévodkyně a to nejen na vojenských cvičeních, ale i na výstavách a dostlzích. Ale od staletí poprvé se stalo, co vidíme dnes, že členové panující rodiny společně s národní společností zde v Pešti spolupůsobí pro dobročinný účel « — Páni Maďaři patrně tu uvazují se v roli, že oni jsou ted tím živlem stát udržujícím a nikoliv Němci. A nyní představme si vedle tohoto sebevědomí Ma- ďarů stísněnou náladu ve Vídni. Poměr mezi Clsa Trans krásně se rozvinuje. V Cis všeobecná roz- háranost a v Trans součinnost všech stran k jed- nomu účelu Uherská poslanecká sněmovna vyřídlla včera ve třetím čtení zákon o zásobování vojska, na- čež posl. Ratkay ze strany neodvlslých stěžoval si,

LKé

Sobata: Sv. Ubalda. že den před tím chtěl navštíviti s posl. Kubíkem schůzi delegačního výboru, avšak předseda hr. Sza- pary že k tomu nesvolil. Dále pravil řečník, že do schůzí tohoto výboru přicházejí němečtí důstojníci s doutníkem v ústech a rozmlouvají tam po německu. Ke konci prohlásil, že opět zajde do tohoto výboru, aby zamezil tam užívání němčiny. Skutečně také hned po rokování v poslanecké sněmovně o právu poslanců, aby mohli býti přítomni při jednání v dele- gačních výborech, i když nejsou členy delegace, vnikli členové strany neodvislých násilně do místnosti v bu- dově sněmovny magnátů, kde právě zasedal vojenský výbor uherské delegace. Předseda výboru, hr. S za- pary schůzi ihned přerušil a prohlásil, že nestrpí, aby mezi schůzí delegace někdo vcházel do místností kromě členů a zástupců vlády. Členové strany ne- odvislých prohlásili, že v tomto jednání před sedově spatřují porušení své immunity a že o záležitosti této pojednají zítra v parlamentě. Schůze tato bude podle všeho velice hlučná. Stávka na Ivovské technice. Několik set posluchačů lvovské polytechniky usneslo se, že ne- budou navštěvovati přednášky na technice, dokud jim nebude dovoluno konati schůze v budově techniky. Včera posluchači polytechniky dostavili se sice četně do vestibulu ústavní budovy, ale zdrželi se před- nášek. Německý císař Vilém oznámil telegraficky presidentu Rooseveltovi, že na památku ná- vštěvy prince Jindřicha chce darovati bronzovou sochu Bedřicha t. zv. Velikého, která má býtl postavena ve Washingtoně na náměstí. Presldent Roosevelt dar přijal.

Bavorská sněmovna přijala včera jedno- hlasně resoluci, již navrhl výbor ohledně z měny volebního řádu do sněmu. K záležitosti mons. Firmiliana. V Cařl- hradě soudí, že národnostní projevy v Bulharskua Makedonil u příležitosti jubilea bulharského exarchy učinily dojem v sultánském paláci, jakož i v ruských kruzích. Jsou obavy, že následkem opposice ex archatu proti vysvěcení msgra. Firmiliana mohlo by míti za následek znepokojení v Makedonii a proto bylo vy- svěcení Firmilianovo opět odročeno. Oběma švédským sněmovnám podána byla včera předloha, týkající se opravy volebního řádu. V první sněmovně prohlásil ministr spravedlnosti, že zavedení všeobecného volebního práva způsobilo by příliš veliký převrat a proto usnesla se vláda navr- hnouti méně dalekosáhlou opravu, jejíž přijetí ministr doporučuje. Blskup Billing navrhl, aby vláda vy- pracovala novou předlohu a podala ji říšskému sněmu roku 1904. Jako hlavní zásady nové předlohy necht jsou: všeobecné hlasovací právo, proporcionální volby, oprávněnost k volbě v 25. roce věku a postavení na roveň venkova s městy. — Návrh biskupa Billinga byl 83 proti 59 hlasům přijat. Počet stávkujících ve Štockholmu obnášel včera 75.000. Včera večer ne- vyšly ve Štockholmu kromě vládního orgánu žádné časopisy. Dlvadelní představení jsou zastavena, pro- tože strojníci a pomocný personál vypověděli službu.

Dělníci v elektrických podnicích stávkují také, za to však zdržuje se stávky dělnictvo vodárenské. Španělské královské slavnosti v Madridě jsou v plném proudu. Včera zahájena byla tam vý- stava společnosti krásných umění u přítomnosti čet- ných notabilit. Večer konalo se v královském paláci veliké vítání na počest cizích knížecích osobností. Během hostlny odevzdala královna-vladatka těmto udělené jim odznaky řádové. — Vévoda Connaught- ský odebral se včera s četným průvodem do králov- ského paláce, kde u přítomnosti královské rodiny odevzdal slavnostně králi odznaky řádu podvazkového. Později odevzdány byly králi udělené mu řády krále švédského a šacha perského. — Starosta v Bilbao chtěl zastupovat město při slavnostech v Madrldě. Většina obecní rady, která je republikánskou, zabrá- níla mu v tom. — Královna-vladařka udělila nejv. hofmistru J. cís. a kr. Výs. pana arcivévody Karla Štěpána contreadmirálu hr. Egonu Chorinskému velko- kříž řádu za zásluhy námořní. Předseda ministerstva Sagassta odebere se bezprostředně po složení pří- Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u Milosrdných sester v Karlíně od 17.-20. t. m.

sahy se strany krále do královského paláce, kdež král potvrdí také delší setrvání kablnetu v úřadě. Král složí svou přísahu dnes. Anglická vláda se usnesla, obsaditi krajinu u Čadského jezera a zříditi residenta v Kuka. Pošle tam posádku, která bude asi sestávati z 2 setnín východoafrlckých hraničářů. V Aleppu vypukly následkem zdražení chleba veliké nepokoje. Mnoho domů a pekařských krámů bylo vydranco- váno. Vojenský velitel Ali paša zjednal opět klid. Soudí se, že zdražení chleba nastalo následkem lichvy s obilím, při níž prý súčastněn jest také zemský správce Enis paša, proti jehož jmenování mocnosti protestovaly, poněvadž již při arménských výtržnostech v Diarbekiru byl kompromittován. Prodei západoindického dánského sou- ostroví. Dánský folkething přijal 98 proti 2 hlasům konečné odstoupení dánských Antill Americe s pod- mínkou, že obyvatelstvo ostrovů vysloví se pro/ě při hlasování absolutní většinou. Landthing v Ko- daní zamítl však včera 33 proti 30 hlasům rozhod- nutí, aby odstoupení západolndického souostroví bylo odročeno až do té doby, až by odhlasovali o něm ostrované, oprávnění k volbám do rady koloniální. Protože toto usnesení líší se od usnesení folkethingu z prodeje souostroví nejspíše sejde. Proslýchá se, že říšský sněm bude dnes uzavřen.

Z říšské rady. Sněmovna poslanecká. (Zasedání 17. Schůze 138.)

Politika českých svobodomyslných poslanců jest. opravdu nepochopitelná. Jednoho dne odeprou své svolení ke konání schůzí, protože jsou prý v příkré opposici proti vládě a druhý den svolují zase mlčky k tomu, aby sněmovna poslanecká konala svou schůzi i v den sv. Jana Nep., čehož jindy nebývalo. Roz- uměj si takovéto nedůslednosti kdo chceš, ale že přímo křičí, jest jisto. Schůze sama trvala od půl 11. hodiny dopledne až do čtvrt na 9. hod. večer, kdy musila býtl ukon- čena, protože nebyla pro nepřítomnost přehojných po- slanců schopna se usnášeti. Pokračováno bylo v ro- kování o rozpočtu ministerstva orby a melioračního fondu. Nejvýznačnější řeč promluvil posl. hr. Karel Max Zediwitz, jenž velmi ostře tlumočil, ačkoliv předseda ministerstva dr. šl. Körber toho si nepřál, přání, jež chovají zemědělci vzhledem k novému vyrovnání s Uhrami a vzhledem k ochodním smlouvám s clzinou. Veliké pochvaly do- znal zvláště výrok uhlazeně mluvícího řečníka, že zemědělni očekávají na základě slibu, jejž předseda ministerstva dal parlamentu dne 17. a 31. října m. r., že rakouská polovlna říše nebuďe tentokráte již trpěllvým beránkem, s něhož stříhají Maďaři jen vlnu, nýbrž že tentokráte neoprávněným požadavkům silně se oprou. Řečník žádal pak provádění mellorací pro malostatkáře a navrhl resoluci, aby vláda umožnila zemským ústavům, poskytujícím malým a prostředním statkářům meliorační úvěr, snížení úrokové míry aspoň o půl procenta a hradila úbytek, takto po- stavší, zemským ústavům z obnosů, určených pro melioraci.

Posl. Tambosi stěžoval si pak na zanedbávání jižního Tyrolska při rozdělování podpor na melioraci, posl. Schoiswohl žádal, aby hospodaření na Al- pách dostalo se zvláštní státní podpory, posl. Borčiě žádal za zrušení vinné klausule, posl. Lemisch do- kazoval, že německá lidová strana nemůže hlasovatl pro rozpočet ministerstva orby, posl. Potoczek do- volával se zákona, že kořalny smějí se zřizovati jen v takových obcích, kde žádají za to obecní zastupl- telstva a farní úřady. Posl. Udržal dokazoval, že vláda má v cukerní otázce na zřeteli vždycky jen zájmy cukrovarníkůa nikoliv malých řepařů. Protl podloudnému dovozu sa- charlnu mělo by se přísněji zakročiti a měli by se vypsati na dopadení podloudníků premie. Řečník vy- zýval ministra orby, aby otázal se ministra vojenství, je-ll pravda, že k vojenským konservám užívá se Předplatné pro Pranu s donáškou do domu: K 2.8 měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně. . .. K a3.2 Pro tuzemsko poštou; měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 9. 1 celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska; čtvrtletně . . . K 12. celoročně.. .. K 48. Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 13.20 eloročně K 52.80 Telef. administrace 1126.