1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 29. května 1913.
Praha
4
article
Na ranni avečerní listy
předpláci ne
V Praze v administracii
na měsle.
na čtvrt leta . . . 5 K =
s dvojí denáškou-
na Pěrti . . . . K es
na měsía ve Mliálkáck
Post 9 K aC
na měslc. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 6n
s dvojí zásilkou
a měsle
2 rie : : kooi
Praha
Mliálkáck Post
5 K
5
article
Událostí dne jest výklad srbského mini-
sterského předsedy Pašiče o situací na
Balkáně. Pašič touto řečí znovu dokázal, že
patři k nejlepším státníkům na Balkáně: klid-
ně shrnuje v ní důvod za důvodem pro srbské
požadavky, kde třeba, odhaluje záclonu se
státního tajemství, bulharsko-srbské smlouvy,
ale činí tak diskretně, aby neprozradil více,
nežli je třeba. Na pomezí bulharsko-srbském
již se haraší zbraněmi, v Sofiji táhnou prý po
ulicích nováčci s výkřiky: „Na Bělehradl“
ale v tak podrážděné době Pašič nedal se
strhnout k žádnému ostřejšímu výrazu proti
Bulharům, ani z daleka nenarazil na to, že
ultima ratio, posledním prostředkem k vyrov-
nání mezi Srby a Bulhary mohla by být válka
Provokativní jistě nebyla řeč Pašičova, třeba
že neostýchala se ukázat na některé slabiny
bulharského spojence.
Pašič tvrdí, že pohnutkou ke smlouvě me-
zi Srbskem a Bulhaskem bylo smutné posta-
vení křesťanského obyvatelstva v Turecku
jakož i sympatie, které „jistý stát“ projevoval
k albanskému ruchu. Ve smlouvě si Srbsko
vymínilo pobřeží Jaderského moře, bylo však
odtud zapuzeno zákazem Rakousko-Uherska
za nimž se kryla též Italie. Srbsko bylo tin
silně poškozeno, poněvadž byla mu odňata
možnost získat právě ty země, které patřily
ke Starému Srbsku. Zde obrací se Pašíč velmi
důrazně proti rakousko-uherské krátkozraké
politice, která mohla si v dané chvíli získa
stálé sympatie na Balkáně a zabezpečit
tam politickou i hospodářskou přednost, kdy
by byla měla ohled na spravedlivé požadavky
srbské.
Pašič
Bulhar
Srba
Pašičův
Balkán
Srbsko
Turecko
jaderský moře
RakouskoUhersko
6
article
Co se týče smlouvy bulharsko-srbské, na-
značuje Pašič, že Bulharsko bylo zavázáno k
společným krokům se Srbskem nejen proti
Turecku, nýbrž i proti jiné mocnostil
„Zeit“ soudí z toho, že rakouská politika.
která teď tak chvatně lichotí Bulharům a spí-
lá Srbům, nemá příčiny příliš důvěřovat au-
strofilskému nadšení Bulharů. Podle mínění
Pašičova není třeba dnes ještě odůvodňovat
potřebu revise smlouvy, poněvadž fakticky
smlouva byla několikráte překročena. Tehdy.
když Srbsko bylo nuceno zříci se Jaderského
pobřeží, ač si je ve smlouvě vymínilo, když
bylo poslalo na makedonské bojiště více vojá-
ků. než bylo zavázáno, když poslalo 50.000 vo-
jáků a moderní obléhací děla, kterých Bulha-
ři neměli, k Odrinu, ačkoli Bulhaří ve smlou-
vě Odrin a země na východ od něho ležící si
nevymínili! Kdyby nebylo rozhodného přání
Bulharska dobýt Odrinu, mohl býti mír uza-
vřen již v lednu, nebylo třeba ještě tolik mě-
síců věsti válku dále. Proto Srbsko dnes, kdy
se jedná o jeho požadavky, má právo nespě-
chat s podepsáním míru, když tak dlouho če-
kalo a podporovalo vyřízení požadavků bul-
harských. Velmoci, které odňaly Srbsku doby-
té území, dovolily Bulharsku dobýti území
jehož nežádalo.
Pašič
Bulhar
Srba
Pašičův
Odrin
Bulharsko
Srbsko
Turecko
7
article
Kritika vojenských opatření bulharských.
kterou vykonal Pašič, zní, že Bulhaři byli nu-
ceni 100.000 mužů, které podle smlouvy měli
poslat do Vardarského, nyní sporného území.
použít na bojištích u Marice, následkem čeho
i Srbsko bylo nuceno zvýšit svoji válečnou
pohotovost o 100.000 mužů, takže mělo na bo-
jišti přes 400.000 bojovníků, Bulhaři se odvo-
lávají, že zvýšená srbská pomoc byla vyřízena
dohodou velících generálů; ale tato dohoda
samozřejmě nevylučuje práva na zvýšenou ná-
hradu za zvýšené oběti. Proto smlouvy v pů-
vodní formě už není, proto srbská vláda již
v únoru žádala revisi smlouvy. Odvolávat
se na národnostní princip při rozdělení
nelze, poněvadž národopisně je obyvatelstvo
Balkánu příliš pestré a samo Bulharsko nabý-
vá území ve značné míře nebulharského. Bu-
doucí hranice musí býti tedy stanoveny ne
podle zásad etnografických, nýbrž ho-
spodářských a politických, jen za
těch podmínek může být balkánský spolek
udržen a proto Pašič doufá, že přátel ské
Bulharsko dobře uváží srbské požadavkya
nezapomene, že Srbsko za války odmítlo.
Pašič
Bulhar
Marika
Srbsko
Balkán
Bulharsko
8
article
V Praze, 29. května.
Praha
9
article
když mu byla nabízena náhradou za Jaderské
pobřeží celá Vardarská dolina a Solun.
Srbsko vyložilo své důvody. Slovo má
nyní Bulharsko. Od toho, co odpoví, závisí
brzký a trvalý mír na Balkáně. Slovo by slu-
šelo nyní také ruské diplomacii, která urov-
náním srbsko-bulharského sporu složí teprve
pravou zkoušku státníkovu.
Srbsko
Bulharsko
Balkán
Soluna
10
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Z Českého klubu.
Z Vídně, 29. května. Český klub ko-
nal dopoledne schůzi, ve které posl. Ma-
štálka referoval o výsledcích včerejší po-
rady českých předsednictev klubovních. Ten-
to referát vzat byl na vědomost. Usnesen
vyčkati dalšího vývoje věci v pří-
čině možnosti ustavení Českého
jednotného klubu. Řečníky pro vše-
obecnou rozpravu o finančním plánu ustano-
veni byli posl. dr. Rašín a dr. F un k.
Audience hr. Stürgkha.
Z Vídně, 29. května. M.-p. hr. Stürgkh
byl dnes dopoledne přijat císařem ve zvláštn
audienci, ve které referoval o běžných zále-
žitostech.
Potvrzený zákon o loteriích.
Z Vídně, 29. května. Jak se dovídáme
potvrdil císař zákon oběma sněmovnami při-
jatý, kterým se v Rakousku postupně zru-
šuje číselná loterie a zavádí lo-
terie třídní. Tento zákon bude vyhlášen
v nejbližších dnech a současně s ním organi-
sace statutu pro třídní loterii, jež bude ne-
prodleně aktivována.
doktor
Rašín
Stürgkh
Vídeň
Ma
Rakousko
Český klub ko
F uno
11
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 29. května. (K. k.) „Wiener Zt.
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil vrchním
poštovnímu správcí s titulem a charakterem ře-
ditele poštovního úřadu Albrechtu Wagnerov
v Marianských Lázních, který z vlastní žádosti
vstupuje do trvalé výslužby, rytířský kříž řád
Františka Josefa. — Jeho Veličenstvo císař uděli
stav. radoví zemského výboru v Praze Rudoliu
Heindlovi rytjřský kříž řádu Františka Josefa
— Jeho Veličenstvo císař udělil rytci skla Aloisu
Brandveinerovi, zaměstnanému ve sklárně
firmy C. Stölzela synové v Suchdole, v uznání jeho
více než 50leté jednomu a témuž závodu věno-
vané věrné a chvalné činnosti, stříbrný záslužný
kříž.
Kurs pro vycvičení učitelů v péčí o mládež
—Z Vídně, 28. kvštna. (K. k.) Ministerstvo ve-
učování uspořádá v době od 9, až včetně do 30
června t. r. v sále vídeňské Uranie kurs pro vy-
cvičení učitelů v péči o mládež. Počet návštěvníků
kursu v užším slova smyslu stanoven jest na 50
Tohoto kursu zúčastaní se representanti učitel-
stva ze všech království a zemí, na říšské radě
zastoupených. Ostatní osoby, činné v pěčí o mlá-
dež, jakož i přátelé mládeže mohou se zúčastnit
tohoto kursu, pokud stačí místo a po předehoz
přihlášce.
Nový předseda municipální rady pařížské.
Z Paříže, 23. května. (K. k.) Municipální rad-
zvolila liberála Chassaigne-Goyona předsedou.
Wiener
Wagnerov
František Josef
Brandveiner
Stölzel
Chassaigne
Goyon
Vídeň
Praha
Suchdol
Paříž
12
article
Vojenská reforma v Belgii.
Z Bruselu, 28. května. (K. k.) Sněmovna schvá
lila vojenskou reformu ve druhém čtení.
Anglický král zase doma.
Z Londýna, 28. května. (K. k.) Královští man
želé přijeli sem dnes večer.
Carská rodína k oslavám romanovského
jubilea.
Z Carského Sěla, 28. května. [P. t. a.) Caršt
manželé s korunním princem a dcerami odjeli
7. hodině večerní, aby zúčastnili se oslav romanov-
ského jubilca. Carská rodina jede do Vladimiru
Nižní Kostromy, Moskvy a jiných měst.
Belgie
Brusel
Londýn
Moskva
Vladimir nižní Kostroma
13
title
Válka na Balkáně.
Balkán
14
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Z Londýna, 29. května. Mínění dnešních
ranních listů o stavu mírového jednání ne-
jsou jednotná. „Daily Chronicle“
tvrdí, že řečtí zástupci obdrželi již včera
informace, aby podepsali předběžný
mír. Smlouva o předběžném míru bude zcela
jistě dnes podepsána. Také „Times“ se do-
mnívají, že smlouva bude dnes nebo
Londýn
Daily Chronicle
Times
16
article
zejtra podepsána. Jiný spolupracovník
„Daily Chroniclu“ se dovídá prý z na-
prosto spolehlivého pramene, že situace
se nezlepšila a že jest pochybno, zdali
dohoda bude docílena. „Daily Express“
praví, že Bulharsko se nyní rovněž zdráhá po-
depsati smlouvu a to z té příčiny, poněvadž
mezi Srbskem a Řeckem jest tajná
smlouva, dle které oba státy mají
podepsati mírovou smlouvu spo-
lečně. V Srbsku pracuje se zřejmě k tomu,
aby Bulharsko smlouvu nepodepsalo, a aby
bulharská vláda mohla býti obviněna z poru-
šení smlouvy.
Z Cařihradu, 28. května. (K. k.) Na Portě
se prohlašuje, že první oficiáln
schůzka mezi delegáty Turecka
balkánských spojenců bude se ko-
nati dne 31. května, a možná také, že budou
podepsány mírové prelimináře.
Z Cařihradu, 28. května. (K. k.) Proslý-
chá se, že bylo příměří mezi Ture-
ckem a Bulharskem prodlouženo
na neurčitou dobu.
Z Londýna, 29. května. (K. k.) Dle „Ti-
mesů“ jest skoro jisto, že smlouva o míru
bude zitra všemi delegáty pode-
psána.
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Cařihrad
Turecko
Londýn
Daily Chronicl
Daily Express
17
article
Spor rumunsko-bulharský také formálně
ukončen.
M. Z Kolína nad Rýnem, 29. května. (Zvl
telegr. „N. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela
z Bukurešti telegram, ve kterém se pra-
ví: Tím, že rumunský senát schválil petro-
hradský protokol, dle něhož obdrží Ru-
munsko Silistrii (čili Derster) s tvr-
zemi a zevním pásem, jakož i zá-
ruku, že valašským obcím v Ma-
kedonii dána bude národní samo-
správa, je spor rumunsko-bulharský po for-
mální stránce vyřízen. Jsou pak známky, že
je Bulharsko ochotno učiniti je-
ště další ústupky, aby Rumunsku
možným učinilo postaviti se v
hrozícím balkánském boji po bok
Bulharsku. Mocné vlivy pracují v tomto
směru, usilujíce, aby smlouva rumunsko-bul-
harská nesloužila jenom uzavření míru, nýbrž
aby jí Bulharsku také zabezpeče-
no bylo získání a udržení ně-
kdejších tureckých území prot
Řecku, Srbsku a snadi proti Ture-
cku.
Z Bukureští, 29. května. Ve zdejších vlád-
ních kruzích sledují vánné diference mezi bal-
kánskými spojenci s velkou pozorností. O pří-
zeň Rumunska ucházejí se všichni spojenci
Očekává se, že rumunská vláda využije ny-
nější sítuace, aby z ní získala úspěchy pro
vlastní zemi.
Kolín nad Rýn
Bukurešť
Silistrie
Ma
Bulharsko
Rumunsko
Řecko
Srbsko
Kölnische Ztg
18
article
Z Bukurešti, 29. května. (K. k.) Senát skon-
čil dnes důvěrné projednávání petrohradského pro-
tokolul Pak byla schůze prohlášena za veřejnou
Místopředseda Stefanescu podal tento návrh
Senát, vzav na vědomí protokol, podepsaný v Pe-
trohradě zástupci velmocí, jako závěrek výkladu
ministerského předsedy a připojené debaty, z mo-
cnil vládu, aby učinila náležitá opa-
tření k jeho provedeni. Vůdce liberální
strany Bratianu prohlásil, že liberální strana
hlasuje pro návrh na provedení protokolu, který
odčiňuje jednu z nespravedlností minulosti a sta-
noví naše zákonné náboženské a kulturní pásky
s makedonsko-rumunskými soukmenovci. Hlasu-
jeme pro schválení, ježto důvěrným projednáváním
se ukázalo, že usnesení konference nevyhovuje do-
statečně našim nárokům, formulovaným následkem
teritoriálních změn na Balkáně, aby politická akce
království v nynější situaci na balkánském polo-
cstrově nijak nebyla vázána. Naše hlasování, kte-
ré nijak neobsahuje souhlas s politikou vlády, má
výhradně ráz zmocnění ku provedení bodů 1. a 4
zmíněného protokolu. Návrh byl pak 77 proti
hlasům za pochvaly senátorů schválen.
Zastavená doprava na srbských hranicích.
Z Bělehradu, 28. května. (K. k.) Dle vy-
hlášky ředitelství státních drah byla zasta-
vena veškerá osobní a vagonová
doprava na srbských hlavních že-
lezničních tratích Bělehrad-Niš.
Niš-Pirot a Niš-Skoplje na tři dny
včetně 30. května t. r.
Slovinci a srbsko-bulharský spor.
Z Lublaně, 28. května. V měsící dubnu zaslala
»Bulharská akademie pro vědu« ostat-
ním slovanským akademiím a vědeckým slovanským
aní
Bukurešť
Balkán
Bělehrad
Niš
Pirot
Lublaň
19
article
spolkům »Vyjádření«, v němž zastává myšlenku, že
náleží Makedonie dle ethnografických známek oby-
vatelstva a dle národnostního vědomí jedině Bul-
harsku; vyzývala takřka slovanské akademie, aby
se jakožto zástupkyně vědy a vědecké pravdy vy-
slovily pro tu pravdu a zachránily bulharskost
Makedonie. Zdali vyzvané akademie na to odpově-
děly čili nic, a jakou odpověď daly, není nám zná-
mo. Předseda »Matice slovinské v Lubla-
ni« dr. Fr. Ilešič obšírně odpověděl bulharské
akademii v tomto smyslu: Makedonie jest jake
mnoho slovanských oblastí, země ethnogr a-
fických a jazykových přechodů a nelze
přesně ohraničiti jeden a druhý živel ve středu
slovanského kontinia. Věda tudiž tuto spe-
cificky politickou o tázku nemůže ře-
šiti ve smyslu dělby; věda může konstato-
vati toliko slovanskost země a na základě
této jediné vědecké pravdy smířlivě působi-
ti na obě strany, které jsou mezi sebou ve
sporu. Dr. Ilešič k těmio svým vývodům připoji
vřelé přání a prosbu, aby slovanské státy balkán-
ské ušetřily ostatni Slovany hanbou
škodou nebratrských konfliktu.
Srbsko se zařizuje a opevňuje na obranu
proti Bulharům.
Ilešič
doktor
Bulhar
Makedonie
Francie
Srbsko
20
article
Z Bělehradu, 29. května. („N. Fr. Pr.
Doprava osob a zboží na srbských drahách je
na tři dny zastavena. Mužstvo třetí vý-
zvy, které posláno na dovolenou, bylo
znovu povoláno do zbraně. Ve vo-
jenských kruzích se prohlašuje, že opatření
stala se nutnými proto, že následkem octnuti
se srbsko-bulharského sporu v kri-
tickém stadiu ukázalo se nezbyt-
ným provésti všechna vojenská
opatření, kterých je třeba k zajištění sta-
rých a nových hranic země. Vážnost situace
ukládá velitelství armády, aby postaralo se
čas o náležitou dislokaci vojska.
Z Bělehradu, 29. května. Srbsko je odho-
dláno stůj co stůj území vojskem obsazené há-
jiti. Aktivnímu postupu Šrbsko se vyhne
zaujme stanovísko výhradně obranné. Srbská
vojenská správa zřídila opevnění na všech
tratích, na kterých je možný vpád bulharské-
ho vojska. Na tato místa dopraveno dělostře-
lectvo. V armádě je smýšlení válečné.
Z Londýna, 29. května. „Daily Mail“ ozna-
muje ze Sofije: 20 vojenských sběhů srbských.
dopravených do Sofije, vypravovalo, že
hlavní srbská armáda soustředěna jest u Pi
rotu. Sdělili dále, že u Pirotu táboří 100.000
mužů srbského vojska a že srbští důstojní
považují válku za neodvratnou.
Bulharsko žádá prý Solun a celou Makedonii.
Z Paříže, 29. května. Londýnský kore-
spondent „Figara“ oznamuje, že jest oprávněn
z kompetentního místa prohlásiti, že Bulhar-
sko v záležitostí Soluna není ochotno ani
krůček ustoupítí. Bulharsko nepomýšlí ani za-
hájiti nějakou rozpravu o eventuelních kom-
pensacích za Solun. Bulharsko žádá Solun
celou Makedoníí, k čemuž jest prý nuceno
svými životními zájmy.
Figar
Bulhar
Bělehrad
Francie
Srbsko
Londýn
Bulharsko
Makedonie
Paříž
Daily Maila
Pirot
Soluna
21
article
Boje mezi Bulhary a Řeky.
Z Londýna, 29. května. „Daily Telegraph“
oznamuje ze Soluna: Situace stává se každou
chvílí spletitější. Řecký ministr presi-
dentsemvčerao polednách přiby
a měl dlouhou rozmluvu s králem.
Poslední pohyby bulharského vojska staly se
za tím účelem, aby se celé pohoří Pangeonské
dostalo do rukou Bulharů, což by byl velký
strategický úspěch, neboť tím byly by nejen
zpětné závazky Bulharů zajištěny, nýbrž také
levé křídlo Bulharů sahalo by až po záliv Or-
fanos. Tímto úmyslem zabývalo se Bulharsko
již po několik týdnů a stáhlo na zmíněné mí-
sto veškeré vojsko. Na bulharské straně byly
také rozestaveny baterie, které ovládají řecké
tvrze u Elensteru. V úterý očekával se
všeobecný útok, ale byl odložen.
Bulharské přední hlídky napadly
Řeky a došlo k nepatrné srážce.
Z Bukurešti, 29. května. Zdejší bulhar-
ský vyslanec obdržel zprávu, že Řekové za-
čali bombardovati železniční násep mezi Se-
resem a Dramou, že na to bulharské vojsk
Bulhar
Řek
Londýn
Or
Bulharsko
Bukurešť
Daily Telegraph
Soluna
res a Drama
22
article
V drobném prodejit
ranni číslo o sobě
za sh
vačerni
za s
Ve fliálkách na venkové
ranni sáslo
veěerní
Inseráty
platí se hotově papředi
ředplaceni a inserty příjin
sdministrace v Marianské al.. a
Tam nacházejí se těž
vdakce, tiskárna a axpediee
„Národních Listů
Rukopiay se nevraest.
23
article
řeku Anguistu překročilo, ale palbou řeckých
baterií nazpět zapuzeno bylo.
Generál Ivanov vrchním velitelem bulhar-
ského vojska v Makedonií.
Z Paříže, 29. května. Podle telegramu
„Matinu“ ze Sofije byl generál Ivanov jme-
nován vrchním velitelem bulhar-
ského vojska v Makedonii. Ivanov
— a nikoli tedy Savov — odcestoval do Solu-
na, aby vyjednával se řeckým generálním štá-
bem o stanovení neutrálního pásm a.
Přístav Kavala minami uzavřen.
Ze Sofije, 29. května. Přístav Kavala byl
minami uzavřen. Před přístavem křižuje ře-
cké loďstvo s pancéřovým křižákem „Avero-
vem“ v čele.
Kiamil paša.
Z Cařihradu, 28. května. (K. k.) Kiamil paša.
který chtěl plouti do Smyrny, sem přijel, poně-
vadž jeho loď nezastavila ve Smyrně. Bude však
nucen opustiti pásmo stavu obležení v Cařihradě
a odjede tudíž pozitří do Smyrny.
Vehid bej.
Z Cařihradu, 28. května. (K. k.) Bývalý velitel
tvrze janinské Vehíd bej, jehož Řekové propustili,
přijel sem a byl přijat velvezirem.
Maršálek Goltz-paša odstupuje.
Z Berlína, 29. května. „Vossische Zeitung“
uveřejňuje s autentické prý strany potvrzenou
zprávu, že polní maršálek svob. pán Goltz,
známý reformátor poražené nyní turecké ar-
mády, který ještě o Božím Hodě svatodušním
na úvodním místě „Neue Fr. Presse“ pustil se
v dlouhém článku do udílení rad Turecku,
podal žádost za propuštění a že záhy vzdá se
místa armádního inspek tora.
Pašičův výklad o zahraničné
situaci a srbské politice.
(Dokončeníy
Ivanov
Matin
Savov
Řek
Goltz
Neue
Pašičův
Makedonie
Paříž
Sofijá
Cařihrad
Smyrna
Goltz
Berlín
Francie . Presse
Turecko
Solo
Vossische Zeitung
24
article
V Bělehradě, 28. května.
Bělehrad
25
article
Tímto nespravedlivým postupem byly po-
měry mezi spojenci přesunuty a spo-
jenecká smlouva od základu změně-
na. Mimo to jsou ještě jiné úchylky od smlouvy.
a nyní přišla chvile, aby byly konstatovány. Jak
dle spojenecké smlouvy, tak dle vojenské konven-
ce bylo Bulharsko povinno vyslati 100.000 bojov-
níků na vardarské bojiště, jež dle dobrozdání obou
generálních štábů pokládáno bylo za důležitější.
Krátce před počátkem války však, dne 23. srpna
a 15. září, žádal bulharský generální štáb, aby od
tohoto ustanovení smlouvy bylo upuštěno a Bul-
harskoaby zbaveno bylo povinnosti dét k disposici
100.000 mužů. Srbsko vyhovělo tomuto přání Bul-
harska, musilo však za to zvýši ti vlast-
ní vojsko na nepředvídanou číslici
350.000 bojovníků, pozdě ji dokonce na
vice než 400.000 bojovníků. Důvody, jež
pohnuly bulharský generální štáb, že použil slíbe-
ných 100.000 mužů nejen na vardarském, nýbrži
na bojišti kolem Márice, byly zajisté velmi vážné.
Jest dovolena domněnka, že bulharský generální
štáb nesprávně odhadoval sílu bulharského vojska.
anebo že byl donucen válečným operacím dáti jiny
směr a větší rozsah, čímž opětně přivoděna byla
změna smlouvy. Protože však každá změ-
na smlouvy má za následek nové po-
vinnosti, jest jasno, že Srbsko tím na-
bylo práva žádati odškodné za ne-
splnění podstatného smluvního bo-
du. Tato změna spojenecké smlouvy vyžadovala
rozmnožení srbského vojska a znamená hmotnou
oběť, což přirozeně také v tomto směru musí při-
voditi změnu spojenecké smlouvy.
Bulharsko
Srbsko
26
article
Tím octli jsme se v situaci, že při rozdí-
lení dobytého území obdržíme více
než uvedeno ve smlouvě, uzavřené za
jinýchpředpokladů. Avšak to není všechno.
Během války ukázalo se, že Bulharsko samo po
přesunutí své vardarské armády k Marici nemělo
dostatek sil, aby zvítězilo nad Tureckem a vynutilo
mír. Proto musilo Bulharsko žádati Srb-
sko o pomoc. Poslali jsme Bulharům 50.000 mu-
žů a moderní obléhací dělostřelectvo, jehož se jim
nedostávalo. S naší pomocí podařilo se
také Bulharům udržeti se u Čataldže
a zvítěziti nad nepřítelem u Drino-
pole. Tato Srbskem poskytnutá pomoc nebyla
však ve spojenecké smlouvě uvedelna,
ani zmínka o ní. Srbsko nebylo k tomu povinno.
Události dokázaly tedy jasně, že předpokl a-
dy smlouvy se nedostavily, že ne Srb-
sko, nýbrž Bulharsko potřebovalo
pomoci a že tedy všechny tyto změny
smlouvy prospěly pouze Bulharsku.
kdežto Srbsko přineslo velké oběti na lidských ži-
votech, válečném materiálu a penězích.
S bulharské strany se namitá, že změny vo-
jenské konvence byly výsledkem dohody
Marik
Srb
Bulhar
Čataldža
Bulharsko
Turecko
Drina
Srbsko
28
article
Vzkříšení loutkového dívadla.
Vzkříšení loutkového dívadla.
Loutkové divadlo zdá se býti bezvýznamnou
hračkou, nedůstojnou úvah vážných mužů, jenom
vlivem jeho úpadku. Mnchým olevřely se oči
při loňském a letošním pohostinském vystoupení
Arnoštky Kopecké, která jest poslední nosi-
telkou tradice Kopeckého. Kopecký byl vynikající
stylisátor děje, scény i mluvy. Český Kašpárek
tak příznivě se lišící od Hansvuřta — je dojista
z velké části jím vytvořen.
Loutkové divadlo spojuje v sobě umění pro-
duktivní a reprodukční; není — ač nemá být —
jen reprodukci, nehraje tu herec své memorované
úlohy, hraje tu loutkoherec jako pán všech svých
loutek, jimž nitkami část vlastního života přene-
chává. Pozorujme zoufalá gesta hrající Kopecké
nebo rozčílení pravého loutkoherce — když jde
jen o směšnou scénu na prkýnkáchí
Kopecká nedovede odříkati hru z paměti —
umi jich dosud prý pětadvacet v 71 letech —
avšak dovede ji bezvadně sehráti, má-li fidury
v ruce. Loutkoherec, figurky a hra, vše splýváv
jedno. Kopecká je dokonalou reprodukcí tradicí
své rodiny, není však vrcholem loutkového umění;
její erudice jí nedovoluje tvořiti v momentě hry.
Lašťovka byl improvisátor, který každého rána
nastupoval k výslechu pro své politické narážky
(také místní), ale nevěděl, co provedl, co ty fi-
gury vlastně povídaly.
K pravému loutkovému umění, jež spojuje im-
provisaci s dějem, jest ještě cesta daleká, nebot
špatní a — přímo řečeno — nevzdělaní a někde
i sprostí loutkáři, pomáhají ubíjeti pro vše cit
porozumění. Letos na staroměstském náměstí, na
Kopecká
Kopeckij
Lašťovka
staroměstský náměstí
Český Kašpárek taka
29
article
Josefské pouti, bylo možno pozorovati oba ostře
vyhraněné typy: sprostého loutkáře s dřevěnými
figurami a oplzlou řečí a také loutkáře dbalého
na svůj stav, s loutkami upravenými, s pořádkem
v hledišti, s řečí ušlechtilou. (Je to Hubička.)
Arnoštka Kopecká — ač skoro žebračka —
zná důstojnost svého stavu a má pýchu pra-
vého umělce. Nelíbí-li se ti to, dobrá. Já hraju jen
to, co se mně líbí. A bylo pravé štěstí, že Kopecká
— byl jsem při tom — přeslechla poznámku kte-
rési dámy z kteréhosi ženského spolku — aby Ko-
pecká na příště mluvila vybraněji. Poznámka sama
neobyčejně najvní — Kopecká nedovede, leč to,
co dovede — byla by Kopeckou neobyčejně roz-
čílila.
Loutkové divadlo — buditelské — svoji úlohu
dokonalo. Všeobecně to pravda zase není. Důka-
zem jsou divadělka menšinová. Nastupuje tedy
jeho další úloha: státi se uměleckým genrem na
základě našich vlastních bohatých tra-
die. Český svaz přátel loutkového divadla v Pra-
ze (jednatel na Smichově 1078) a jeho duše Ph. dr.
Jindřich Veselý, práci svoji již započali na všech
stranách. Není to práce od letoška. Vydávání re-
vue „Český loutkář“, „Knihovny vzorných loutko-
vých her“, kde podány ukázky loutkářské litera-
tury polské, ruské, dánské, francouzské, hry kla-
sika Pocciho i české, pořádání her Kopecké, péče
o zřízení stálého moderního českého divadla lout-
kového a zavádění her do rodin jest prognam ne-
obyčejně rozsáhlý; mimo to dr. Veselý připravuje
monografii „Bramborové divadlo“, s pře-
četnými obrazy — v „Uměleckých snahách“ vydá-
vaných A. Hlavatou, v nichž jako 1. č. vydány
„Slovanské tance“ od Němcové a jako 2. č. roz-
šířená publikace „Aleš mládeži“. K tomu přistu-
puje vydání Alešových loutek a z poslední doby
Hubička
Kopecká
doktor
Veselá
A Hlavatá
Němcová
Aleš mládež
Alešová
ko
Kopecká
loutkový divadlo
Český svaz přátelit loutkový divadlo
30
article
projekt na vydání českých dekorací
prosceniem, za nepatrnou cenu 3.50 K
pro toho, kdo se v čas přihlásí — za obnos směšný
uváží-li se, že německé importo vané de-
korace — známe je dojista všichni z rodin, jsou
dražší, nemotorné a zhola nečeské (o 66% dráž-
šíl). Dekorace jizby, kde na dveřích straší portrét
kteréhosi Viléma, straší dojista v mnohých českých
domácnostech. Probouzení veřejnosti, zejména
upozornění našim otcům, aby již teď pamatovali
na vhodný a laciný vánoční dárek, je ovšem
obtížné a dosud vykazuje málo úspěchů; neníť ani
desetina potřebného počtu subskribována.
Nové tyto dekorace budou reprodukovány dle
návrhů Aleše, Kašpara, Livory, Mater-
ny, Procházky, Štáfla a Váchala v roz-
měrech 45x70 cm, proscenium v rozměrech dvoj-
násobných. Kdo se přihlásí do 10. června Českému
svazu přátel loutkového divadla v Praze-Smíchov
č. 1078, dostane proscenium s pěti dekoracemi za
subskripční cenu — toho by si měly povšimnouti
ve vlastním zájmu zvláště mateřské školy
a školy vůbec (zábavy o dětských dnech!), ze-
jména pak české menšiny, kde loutkové di-
vadlo skutečně může nahraditi (je-li uvědoměle
řízeno) školky i školy!
korace
Vilém
Aleš
Kašpar
Livor
Mater
Procházka
Štáfl
Váchal
Český svaz
PrahaSmíchov
loutkový divadlo
centimetr
31
article
Před několika dny obracelo se Ústředí staro-
stenských sborů slezských v denních listech k če-
ským lidem dobré vůle s prosbou o rodinné lout-
kové divadélko pro slezské dítky, v nichž by lout-
ky probouzely národní vědomí. — dávno, velmí
dávno před tím daroval Český svaz přátel lout-
kového divadla do mnohých slezských
menšin divadla i Alešovy loutky (do Klim-
kovic, do Bialé a t. d.), s nimiž čeští lidé navště-
vují též okolní vesnice s českou menšinou, —
mimo to však pamatuje Svaz i na jiná místa ohro-
žená, neboť dal též loutky do Poštorné, do Hlulu
a do jiných ještě míst. Zasluhuje proto činnost
Svazu všestranné podpory české veřejnosti, zvlá-
ště pak nový podnik Švazu v oboru hračkářsk?ho
průmyslu: První české a slovanské dekorace k r -
dinnému loutkovému divadlu!
Architekt Vladimír Zákrejs,
Alešův
Zákrejs
Český svaz přátelit lout
Klim
Poštorná
32
article
= Pohřeb plukovníka Redla. Neobyčejné vzru
šení vyvolaly ve Vídni okolnosti pohřbu pražského
plukovníka Redla, skončivšího sebevraždou. Po-
hřeb konal se ve středu dne 28. května o 1. hod
odpol. z vojenské nemocnice v Sensengasse. H -
dina pohřbu byla chována v tajnosti. Zvláště ná
padna jest okolnost, že pohřbu se nezúč ast-
nily žádné oficiální osobnosti a že
nebylo vojenského průvodu. Desel mi-
nut před 1 hod. vynesli rakev s mrtvolou plukov-
níka Redla dva muží, z nichž jeden nemě
na sobě kabátu a vnesli ji do kaple nemoe-
nice. Tam byla rakev zcela prostě vykropena
vložena do otevřeného dvojspřežního vozu pohřeb-
ního. Hrstka pohřebních hostí, většinou příbuz-
ných, vsedla do kočárů a průvod se hnul na ústřed-
ní hřbitov. Rakev zdobilo několik věnců od pří-
buzných.
— Protest proti přísné kontumací. Ve Špandavě
u Berlína událo se v poslední době několik případů
pokousání vzteklým psem a na základě toho byla
nad celým psím národem vyhlášena přísná Mon-
tumace. S tím však nejsou majitelé psů spokojeni
a na schůzi, jejíž účast (přes 1000 osob) byla by
jistě hodna vážnější věci, protestovali proti přísné
kontumaci. Na schůzi bylo rozhodnuto zaslati cí-
saři protestní telegram a podati říš-
skému sněmu protestní resoluci. —
Někde mají zvířata větší zastání než lidé.
— Pomník zakladateli poštovní spořitelny. Z
Vídně, 27. května. (K. k.) Dnes dopoledne ko-
nalo se za přítomnosti ministra obchodu, financía
vojenství, místodržitele, starosty a četných jiných
osobností slavnostní odhalení pomníku Jiřího Co-
cha, zakladatele poštovní spořitelny.
Redl
Hrstka
Vídeň
Špandava
Berlín
Jiří Companycha
33
article
— Trpělivý model. Excelsior“ vypravuje pěk-
nou anekdotu z atelieru největšího francouzského
sochaře, jehož jméno neudává. Známý člen ruského
baletu, dlicího právě v Paříži, tanečník Nišinský,
nabídl se velkému mistru dláta, že mu bude státi.
Mistr nabídku s radostí přijal a hned bylo smlu-
veno první „sezení“. Tanečník přišel, zaujal jednu
ze svých nejklasičtějších pós, upřel pohled do
kouta atelieru a mistr se dal do práce. Prohlédl
uměleckým zrakem celý model a pak začal skizzo-
vati záda. Model stál nepohnutě a aby nerušil
práci, nepromluvil ani slova. Také sochař, patrně
zaujat tvořením, byl němý. Tak uplynulo 10 minut.
20 minut. 30 minut. Po dalších pěti minutách obrá-
til se unavený model: velký francouzský sochař se-
děl, list na klíně a — spal. Potichoučku odplížil se
tanečník, aby mistra nevzbudil. I ve snu bývaií
umělci inspirováni a což kdyby právě.
— 200 let starý mlýn na papír na lipské mezi-
národní výstavě knihařské. Spolek německých ma-
jitelů továren na papír zakoupil pro německé mu-
seum v Mnichově 200 let starý mlýn na papírz
Haynsburku u Zeitzu. Než bude mlýn umísténv
museu, bude vystaven na knihařské výstavě v Lip-
sku. Bude stále v chodu a návštěvníci celou výro-
bu papíru dle starého způsobu budou viděti, o
rozmělnění hadrů, až po hotový papír.
Excelsior
Paříž
Mnichov
Haynsburk u Zeitz