2
masthead
Praze, dne 28. února 1900.
Praha
4
article
Rodakce, administrace
oxpedice:
Praha, Pštrossova ulice.
číslo 200—II.
Refrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Praha
Pštrossův ulice
5
article
KAl
KAl
loxapečetěnéreklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vřdy po dvanácté ho-
díně polední.
Jednotlivé číslo xa g
Telefon redakce č. 1126.
Kala
7
article
Předplatné pro
Praku
s donáškou do
domu
měsíčně . . . ..
K 2.80
čtvrtletně . ..
8.40
celoročné . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . ..
celoročně. . . . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně,. .. K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
le, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 18.20
celoročně
. K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belale
Anglie
Rusko
celoročný
Italia
8
article
Slunce vychází v 6 hodin 48 minut ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 38 minut odpol.
9
article
Středa:
Středa:
Popelec. — Sv. Roman, opat.
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Kajetána od 25. února až do 1. března.
svazek . Roman
10
title
Církevní krise v Rakousku.
Rakousko
11
article
III.
III.
= Nechceme nijak na bílo barviti, co samo
sebou není čisto, nechceme bráti v ochranu, co
Diefenbach místy dosti právem vytýká, ale chceme
ukázati na potíž, která se staví každé opravě
v cestu.
Diefenbach vidí vinu krise církevní, při níž
věřící kruhy ztrácí, v jistém zděděném laxismu,
který se zahostil v některých řeholích, v klerua
církvi. Starou instituci »inkorpovaných far« odsu-
zuje, ovšem podotýká na str. 35: »Všechna čest
před jednotlivými osobami.« Jestliže Diefenbach
jen jednotlivých osob vyjímá, pak zajisté celek
odsuzuje a zde opět třeba říci: »přestřelil jsi. «
Diefenbach urážel necírkevní šat několika řehol-
níků na cestách a necírkevní šat a chování se ně-
kterých duchovních a život v některých kommuni-
nitách. O nápravu se však stará církev stále, jak
vidíme za Pia IX. a Lva XIII.
Avšak důležito jest zvěděti, jak právě naše
veřejné mínění se ke všem opravám těmto chová.
Pius
Lev XIII
12
article
Vzpomeňme si na dějepisné již události posled-
ních desítiletí, jak se chovalo naše české veřejné
mínění, když do Čech vstoupil některý řád, jenž
nemůže býti viněn z laxismu.,
Když Jesuité přišli do Prahy, co tehdy psal
Barák, co mluvil? Jesuité nemohou býti viněni
z laxismu. Tehdy byla jim jednou vytlučena okna,
podruhé znesvěcen kostel způsobem nevyslovitel-
ným. Veřejné mínění tisku našlo půdu. Když Re-
demptoristé přišli do Prahy, kongregace to sv
Alfonsa, která nemůže býti viněna z laxismu, kte-
rak veřejné mínění ji přijalo? I lidé věřící zma-
teni z počátku viděli v nich tvory docela zvláštní
a k nim neměli důvěry následkem prvotních štva-
nic. Co psaly naše listy, když kongregace mnichů
beuronských přestěhovala se částečně do Emauz
v době svého kulturního vyhnanství? »Tah čer-
ných ptáků«, »černí Španělé« a podobné články
hemžily se v našich listech, ač kongregace beu-
ronská měrou nejvyšší se přibližuje řeholi velikého
reformátora sv. Benedikta.
Řekne se snad, že to byla novotina, a odtud
odpor proti ní.
Avšak vzpomeňme si, jaký vítr zavanul ve
veřejném míněni českém, když na popud sv. Otce
Lva XIII. zavedena měla býti náprava a když
skutečně zaváděna byla, jak psáno bylo o této
Barák
svatý Alfonso
Španěl
svatý . Benedikt
svatý . Otka
Lev
Čechy
Praha
Re
Emauzy
13
article
snaze z Říma? Budiž nám odpuštěno, že nebu-
deme uváděti ukázky z této květomluvy. Nechut
některých ku každé nápravě úmyslně podporována
byla souhlasem veřejného mínění, které každé opravě
vzdorovalo (vzpomeňme na milosrdné bratry).
Nepotřebujeme ani tak daleko jíti, ale spokojiti se
můžeme s ukázkou nejposlednější, již jeden z bi-
skupů rakouských učinil projev o pohoršení osob
duchovních.
Zvláštní zjev v listech! Osoby jako Komen-
ský, Hus, Savonorala, které vesměs jako mravo-
kárci zatracovali každé pohoršení, velebí se jako
velicí »reformátoři«, kterým třeba doznati čest.
Avšak sotva biskup učiní, co mu úřad jeho při-
kazuje, tu hned jest pohotově národní pranýř.
Vzpomeňme si ještě na chválu, jaká se cír-
kevním představeným vzdává a na hanu, jaká se
kydá na každého církevního hodnostáře, když od-
soudí laxní projevy duchovního stavu! a máme zde
obrovskou překážku každé reformy. Bolestín najde
ochranu, reformátor liberální pranýř. Veřejné mí-
nění jest moc, a každá oprava vzbudí odpor v na-
šem liberálním veřejném mínění, které stále naříká,
ale nápravy připustiti nechce, a tak se stává krise
vleklou a trvalou.
Komen
Hus
Savonoral
Řím
14
article
Kdo více reformy žádá a kdo více reforem
provede než církev a její hlava? Kdo nejvíce pro-
vedl oprav? Zase jen církev, ale vždy jen za nej-
většího křiku svých nepřátel. Pravda tato jest
dokázána událostmi z minulých desítiletí a z pří-
tomnosti.
Biskupové v r. 1867 stěžují si, že jen hlouček
věřících za práva církve bojuje a jiný rakouský
vlastenec stěžuje si, že devět desítin tak zvaných
vzdělaných tříd jest odcizeno kleru a často záštím
k němu naplněno. Že jest příčin mnoho, dozná
každý.
Nemalou vinu toho nesou poměry církevně-
politické, které jsou považovány za nezměnitelnya
na mnoze působí nepříznivě následkem zřízení pa-
tronátního, které brání utěšenému rozvoji církve.
15
title
Zprávy politické.
16
article
V Praze, 27. února.
Praha
17
article
K situaci. Vážnost situace osvěcuje nejlépe
okolnost, že císař, jenž odjel do Pešti dne 15. t. m.
a hodlal tam pobýti plné tři neděle, vrátí se do
Vídně zase již pozítří. Urychlí patrně svůj odjezd
z Pešti na základě zpráv, jež podal mu o situaci
Pešť
Vídeň
18
article
předseda ministerstva, dr. šl. K örber. Tento
vyjádřil se vůči uherským ministrům, že o trvání
jeho kabinetu rozhodne dělnost nebo edělnost ka-
binetu. Dr. šl. Körber sám v dělhost kabinetu
příliš mnoho nedoufá.
Pokud se týče schůzí pošlánécké sněmovny,
konány budou zítra, ve čtvrtek av pátek, Aby
mohla býti vyřízena v nich i debata o vládním
programu, budou prý konány táké schůze večerní.
Následkem toho nesejdou se vyrovnávací konfe-
rence, jejichž schůze byla na tyto dny opovězena.
Není to možno také již proto, že sestoupí se roz-
počtový výbor, aby rozdělil referáty o předloze
investiční a pak i výbor branný, aby vypracována
býti mohla ještě během tohoto téhodne zpráva
o předloze, týkající se odvodu nováčků.
doktor
šl
Körber
pošlánécký sněmovna
19
article
Společná porada výkonných výborů
mladočeského a jihoslovanského, která se
měla, jak se aspoň včera proslýchalo, dnes konati,
konána nebyla. Stanovisko Jihoslovanů jest zcela
jasno. Myslí se, že výkonný výbor pravice nebude
dříve svolán, dokud Mladočeši nepodají zřejmého
důkazu, že upouštějí od obstrukčních úmyslů.
Ostatně se má za to, že obstrukce včerejším dnem
nadobro přestala.
Nový kulturní boj ve Francii jest víca
než pravděpodobný. Předzvěstmi jeho jsou: známé
přelíčení s Assumptionisty, třenice mezi vládoua
několika biskupy, jakož také různá vládní opatření
proti biskupům, především však nová osnova zá-
kona, který zapověděti má biskupům všeliké pro-
jevy o vládních opatřeních. Přes to jsou mnozí,
kdož tvrdí, že na nový kulturní boj ve Francii
přece jenom nedojde. V čele jejich stojí zvláště
»Univers«, vedoucí orgán ralliovaných. Stojí totiž
na tom, že mír mezi církví a republikou zachován
býti musí. Na zhoršování poměrů mezi papežema
vládou mohou míti zájem pouze ti, kdož přes po-
kyny papežovy nechtějí k republice se připojiti, a
pak trojspolek.
Vláda stojí patrně však na příkřejším stano-
visku. S ní zároveň většina sněmovny poslanecké.
Těchto dnů zabýval se petiční výbor této sně-
movny dvěma velice zajímavými peticemi. Jedna
žádala za vyhnání Jesuitů, druhá za použití
zákona z r. 1848 o tajných společno-
stech proti svobodným zednářům.
Petiční výbor schválil, pokud se týče Jesuitů,
následující zprávu: »V uvážení, že dekretem ze
dne 30. března 1880 neautorisované kongregaci
Jihoslovan
Nová kulturní boj
Francie
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Malá domácí zábava v pensionátě
u sv. Voršily.
K. — V neděli dostalo se mi pozvánky: Cho-
vanky pensionátu u sv. Voršily v Praze
dovolují si pozvati uctivě kmalé do-
mácí zábavě, konané dne 26. února. Nu,
tak vida, chovanky samy zvou a tu ovšem bylo by
svrchovaně negallantním pozvání nepřijati. Níže na
pozvánce uveřejněn byl program tak bohatý, že by
stačil vyplniti celý divadelní večer.
Mělo se hráti a zpívati česky, francouzsky a ně-
mecky — dokonce tři divadelní kousky za jediný
večírek a každý z nich v několika jednáních. Byl
jsem věru zvědav.
Ačkoliv klášter ctihodných dcer sv. Uršuly, čili
jak řeholnice samy po staročesku říkají: sv. Vor-
šily, nalézá se v nejkrásnější pražské ulici, skoro
u samého Národního divadla, o němž tudíž ví každý,
kdo snad jen jednou v Praze pobyl; nieméně ale to,
co se v tomto imposantním domě děje, kruhům širším
je skoro úplně neznámo. Uršulinky bydlí sice v nej-
živější čtvrti Prahy, samy však žijí, měl bych chut
říci: v nejpřísnějším zátiší, kdyby to jen bylo pravda.
Ve skutečnosti však se to v jejich domě hemží od
rána do večera jako v ohromném úlu. Nahodí-li se
komu jíti mimo okolo 11. hodiny dop., setkává se se
zástupy dívek, jež se z kláštera jeden za druhým vy-
rojují. A pak to povídání, zrovna jakoby jim před
východem hubinky byly rozvázány.
Voršila
svatý . Voršila
Uršula
Praha
pražský ulice
národní divadlo
svatý . vor
21
article
V Praze samé klášter ten náleží k nejpopulár-
nějším, protože bude poměrně rodin málo, jež by
v klášterní škole jednu anebo i více dcerušek nepo-
měly.
Škola u Uršulínek v Praze čítá se k elitním a
chová též mnoho dorůstajících dívek v pensionátě.
S dívkami dnes mají rodiče starostí větších, nežli
jindy. Dnes je svět pokročilejší, on činí na pohlaví
ženské nároky vždy větší. Kteří rodiče mají více dcer
starají se, aby je vypravili někam na vzdělání a které
mají jen dceru jednu, tím více se o její vzdělání sta-
rají a proto táží se: kam s ní?
V Čechách máme pro dívky pensionátů již
mnoho, řeholních i světských, ze kterých je jich
mnoho v Praze, jakožto středisku vyšších škol. Avšak
pensionáty světské pro dívky mají tu velikou chybu,
že jsou příliš drahé. Platit za dcerušku až 50 zl.
čili 100 korun měsíčně, je pro větší počet rodičů
příliš mrzuté. Každý otec mnohem raději ohlíží se
po pensionátě lacinějším: takhle za 10—15 zl.a
třeba ještě laciněji. Zde vězí tajemství, proč pensionáty
klášterní poměrně čítají chovanek nejvíce.
Škola i pensionát u Úršulinek náleží k nejstar-
ším v Praze, nejsou-li vůbec nejstarší ze všech. A ne-
chci tím křivditi školám ostatním, dodám-li, že náleží
i k nejpopulárnějším. Zde scházejí se dívky boháčů
i chuďasů a sedí sestersky vedle sebe. Kdo může
platit, platí a kdo nemůže — — k tomu mají přece
Uršulinky po dvou očích, aby brzy jedno, brzy obě —
přimhuřovaly.
Praha
Čechy
škola u Uršulínek
22
article
Až do nedávna byly ctihodné dcery sv. Voršily
podezřívány z němčení. O nespravedlivosti výtky
té jsem se zmínil již dříve. Ta prožlouklá němčina
u nás nadělá mrzutostí mnoho. Který papínekje
hodně zámožný, neptá se nikoho o dovolení a zaveze
svou slečinku hodně daleko z Prahy, třeba až do
Berlína a do Švýcar, aby se tam naučily německy.
Kdož ale může zazlívati rodičům méně zámožným,
starají-li se, aby svým dceruškám též trochu té něm-
činy dali jaksi výbavou. I kdyby sebe palčivějšími
články v novinách proti němčině se psalo, němčinu
z Čech přece nevyženeme. Zesteronásobněné komuni-
kační prostředky směsují u nás Čechy s Němci
a Němce s Čechy tak, že — zejména v Praze —
při každém kroku obě národnosti se setkávají aco
nejzdvořileji spolu obcují. Hrubství mezi oběma
lze slyšeti pouze v parlamentech.
Němčině se též vyučuje v klášteře Uršulinek.
Zde pod jednou střechou sestersky obcují dívky české
s německými, příští to družky života a matky budou-
cího pokolení.
Přál bych, aby všecky matky české a německé
pobyly pod útulnými krovy našich řeholnic a jsem
pevně přesvědčen, že by národnostní spory u nás
přestaly na dobro. Ve stínu kříže nedaří se koukolu
národní nevraživosti. Zde nikomu ani ve snu nena-
padne někým pro národnost pohrdati. Zde je pravá
rovnocennost obou řečí. Práh klášterní školy národní
nevraživost doposud nepřekročila, o čemž může každý
na své oči se přesvědčiti a může jedné chovanky po
druhé se dotazovati, panuje-li uvnitř dokonalý míra
smír. Zde dívky české a německé uzavírají přátelství,
jež trvá i v pozdějším věku.
Abych ale na to nejhlavnější nezapoměl: v klá-
Voršila
Švýcar
Čecho
Němec
Praha
Berlín
Čechy