Strana 2. Číslo 350

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 22. prosince 1900.

Posl. dr. Záhoř zmiňuje se nejprve o nemocech morech, které hrozí člověčenstvu nejen v ostatních dílech světa, ale i zde v Evropě, načež pojednává dále o moru lihovém. Úmrtnost od lihu od dvou desítiletí stoupá. Dříve obnášela úmrtnost 6 proc., nyní 7 proc.; to znamená, že stoupá konsum lihový, konsum piva a také vína. V Praze obnáší průměrně na jednoho 19—20 zlatých. Mor lihový jest horší nepřítel než tuberkulosa. Od této úmrtnost klesá z 5 na 4 proc Řečník vítá zdravotní pokrok v království českém za rok 1900. Sluší také — praví — s povděkem se zmíniti, že obce naše počínají chápati váhu opatření zdra- votních a že také v tomto směru již obrací se na sněm krá- lovství českého o pomoc. Zdraví je nejcennějším statkem lidským a není zajisté na škodu, když se předmět tento ventiluje. Řečník doufá, že pochopení u obcí pro věc zdra- votní bude pokračovati. Posl. Jaroš: My jsme zdraví až dost Posl. dr. Záhoř: To jste snad vy; ale dejte se vy šetřit, kdo ví, jak to bude. (Hlučná veselost.) Řečník končí appellem, aby věcem zdravotním byla nao s věnována náležitá pozornost. Debata jest skončena. Posl. prof. Fournier zastával dosti nejapně ně- mecké školy v Příbrami, jejichž nedochůdnost byla včera od posl. Hořici prokázána, podotýkaje, že je zbytečnou emfásí, že zástupčové německého lidu nezřídili svobodnou školu jen pro něho, nýbrž také pro lid český. Žpravodaj posl. dr. Fořt vzdává se slova.

Hlasuje se o návrzích rozpočtové komise, kterése přijímají Posl. Hořica polemisuje s posl. prof. Fournierem praví: V Příbrami byla konfesionální škola židovská, ovšem německá. V době Josefinské bylo nakázáno židům aby zakládali německé školy a dávali si německá jména U nás najdete ještě na židovských hřbitovech kameny s nápisy jmen židovek: Libuše, Božena, ale nikdy se národ český nesnížil tak, aby jim dával jména, jako ně- mecké „Bauchgeschwür, Canalgeruch, Unterleibgeschwür, Nothdurfe a p. Tak se představuje posud v Haliči ná- sledkem liberalismu Německa „Freulein Canalgeruch“ (Veselost.). Tento liberalismus německý jest toho příčinou, že jsou židé u nás živlem germanisatorským. Tento libe- ralismus německý, josefinský jest také příčinou toho, že my všude a všude stavěti se musíme proti židům, ne jako proti náboženství, nýbrž jako proti předním pionýrům

Němectva. Vy jste to, kteří židy jako ragu právě tak návidíte, nebo nenávidíte jako my, ale nastrkujete všude libera- lismus německý tam, kde židy potřebujete, aby Čechy dráždili, soužili a tyranisovali. Nestačí-li vám poměry če- ské, jděte se podívat na Moravu. Několik úředníků a obec židovská, to jest Němectvo. Tak to bývalo dříve také v Čechách, ale tak to nesmí zůstat Na to vrací se řečník opět k německé škole pří- bramské a tvrdí, že židovské tamní občanstvo konalo Ně- mectvu dobré služby. Po celém městě a okresu byly la- pány do ni české déti a slibován jim byl na zimu i teplý oděv. Němečtí liberálové doufajíce, že takovýmito pro- středky udrží německou školu v Příbrami, nedbají ani rozhodnutí kompetentních orgánů. Nedbají ovšem nikde práva a zákona, kde jedná se o jejich prospěch a nad- Nojvyšší maršálek zemský: Debata jest skon Zpravodaj posl. dr. Fořt vzdává se slova. Na to se při hlasování přijímají další návrhy ko- mise rozpočtové a rozpočet zemský na rok 1900 vyřízen hned na to ve třetím čtení.

Druhým předmětem denního pořádku je druhé čtení zprávy komise pro práce veřejné o zprávě zemského vý- boru ohledně podporování železnic ni ž- šího řádu. Po řeči zpravodaje posl. Kaftana, jenž přimlouval se za celou řadu návrhů, podaných od komise, posl. V oj- těch hr. Schönborn vytýká stanovisko zemského výboru oproti zprávě komise pro práce veřejné a konstatuje s potě- šením, že tato zpráva jako každá i tentokráte vyznamenává se velikou důkla dností a že jednotlivé body, o kterých po- jednává, jsou pádně a stručně vytčeny. Má však za to, že tato zpráva chová poněkud příliš růžové naděje do budouc- nosti, a že náhledy komise, pokud se týkají obtížení země z titulu lokálních drah, nesrovnávají se se skutečností. Jak- mile bylo možno na základě skutečných výsledků prohlédnout dosah akce železniční, pozvedl zemský výbor svůj varovný hlas a prosil, aby tempo, kterým podporování drah nižšího řádu dosud se dělo, bylo, pokud možná uvolněno. Zemský

výbor poukazuje k tomu, že nominální obtížení země z pod- niků železničních, zvláště oněch, kterým péčí sněmu dostalo se garancie zemské, nutno považovati za ohromné. Nominální obtížení to bude obnášet, až budou dráhy vystavěny, asi 4 mil. zl. V loňské zprávě bylo poukázáno k tomu, že sku- tečné obtížení, totiž výplaty země z toho titulu, obnášejí 98.2 proc. obtížení nominálního. Jest proto oprávněna obava, ba téměř jisto; že země to, k čemu se zavázala garančními smlouvami na základě usnesení sněmovních, skutečně bude musiti vypláceti. Pokud se nyní celá akce dá přehlédnouti, lze tvrditi, že loni vypočtený poměr 98.2 proc. se letos ještě zhorší tak, že brzy dojdeme k tomu, že skutečné obtížení bude obnášet celých 10 proc., ba snad i více obtížení no- minalního, poněvadž jsou některé dráhy, které vykazují schodek dopravní, který rovněž musí země hraditi. Břímě, které následkem toho země v příštích letech na se vezme.

bude obnášeti asi 37 mil., pokud se týče pak oněch drah, jež byly zabezpečeny příspěvkem zemským na kmenové akcie, jež neponesou úrok aspoň ne v prvních desíti letech, a ná- sledkem toho budou passivní, bude obnášeti obnos ten asi 3 mil. kor. Tedy v době příštích 10 let, přihlížíme-li je k drahám, jež již dosud byly zajištěny a nikoliv k těm, jichž zajištění se navrhuje komisí nyní, bude obnášet břemeno země země 40 mil. kor. Je sice pravda, jak p. zpravodaj ukázal, že pro jedno- tlivé kraje j, postavení dráhy velikou výhodou. Řečník má však za to, že nelze přehlédnouti následky stavby drah těch, pro hospodářství zemské v užím smyslu, totiž následky pro finance zemské. Pokud se týče toho, aby v zba na drahách byla přizpůsobena poměrům místním, jest si zemský výbor tho vědom, že jest toho třeba a hledí v každém případě všem požadavkům pokud možno vyhovět. Řečník prohlašuje, že po loňských zkušenostech nebude činiti návrhy zamítavé proti jednotlivým drahám a že spokojí se s vytknutím uvedených pochybností v debatě povšechné. (Výborně! Vý- borně l) Posl. Adámek oddává se naději, že sněm pohne k tomu, aby přidal se ku stanovisku hr. Schönborna, ježs on

vládu. čena

s ním úplně sdílí. Z ohledu sanování finane“ zemských není pro stavění zbytečných lokálních drah, kterých již máme nyní dosti a z nichž na některých bez toho již tráva roste. Spořiti krejcary a vyhazovati miliony, není hospodářstvím. Žádá za vysvětlení, zvláště ohledně projektů dráhy T e- plice-Trutnov, jejíž náklad jest v poměru k délce trati přímo ohromný a dráhy z Loun do Rako vní ka, kterou vystavěti jest povinností vlády. Prosí, aby byly pro- jekty tyto aspoň na rok odročeny. Posl. Heinzl polemisoval proti vývodům poslance Adámka, načež po závěrečném slově zprav. posl. Kaf- tana a po zamituutí dvou odchylných návrhů poslance Adámka byly návrhy komise, k nimž podle příležitosti ještě se vrátíme, přijaty. Posl. Vojt hr. Schönborn podával pak zpráva o zprávě zemského výboru, kterou se opět předkládá zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní ze dne 19. dubna 1900 ohledně změny zákonného pojmenování volebniho okresu měst a míst průmyslových Vildštein, Kynžperk, Hazlov a Falknov. Změna záleží v tom, aby na prvním místě stál Falknov. Posl. P. Opitz horlil při té příležitosti za zavedení přímého volebního práva pro venkovské obce v Čechách a učinil v tom ohledu zvláštní návrh. Nejvyšší zemský maršálek upozornil řečníka že jeho návrh nikterak nesouvisí s předmětem rokování a že následkem toho mu nezbývá, než-li aby návrh posl. Opitze považoval za návrh samostatný, a podle tobo s ním také naložil.

Protože zpráva, o níž bylo jednáno, týká se změny volebního řádu, musilo býti hlasováno o ní dle jmen, aby zjistilo se, že jsou přítomny tři čtvrtiny všech poslanců, z těch pak že hlasují pro ně dvě třetiny. ne- Návrh přijat byl 192 hlasy. Následovaso druhé čtení zprávy komise pro záleži- tosti okresní a obecní o zprávě zem výboru v záležitosti s pojení městské obce Libeňské s oblcí král. hlav. města Prahy. K slovu přihlásil se posl. prof. dr. Pražák. Vyslovil se již v zemském výboru proti návrhu a to jednak proto, že spojení projektované nemá za prospěšné a po druhé proto, že řízení, které se provedlo, je nedostatečné a že třeba je náležitě doplniti. Řečník je toho náhledu, že záležitost tak důležitá nemá býti vyřízována s takovým chvatem. Ve zprávě zem- ského výboru je uvedeno, jako bychom neměli co činiti se zákonným předpisem v tom případě, když se mají spojiti obce různých okresů zastupitelských. To jest ale omyl, po- něvadž v zákoně z 2. července 1897 č. 44. z. z. výslovně stanoví se v § 2. odst. 3, že ke spojení obcí různých okresů zastupitelských třeba je těchže podmínek, jako při spojení obcí téhož okresu zastup te ského, totiž schválení okresních zastupitelstev. Podmínky tyto splněny nejsou.

Řečník popírá, že by byla uzavřena přesná úmluva o převzetí jmění a závazku. Závazky obce libeňské činí tři mil. korun; k přev etí takového závazku potřeba dle § 107. pražského statutu kvalifikované většiny, které v dotyčném usnesení sboru obocníchstarších docíleno nebylo. Mimo to vyslovilo zastupitelstvo okresu karlínského nové požadavky a o těchto požadavcích nebylo ani jednáno. Co se týče další podmínky, vyslovila obec libeňská sice svůj souhlas, ale souhlas ten nejen nedošel schválení příslušného zastu- pitelstva okresního, nýbrž na druhé straně toto proti spojení takovému výslovně protestovalo. Návrh takového dosahu, jako je lento, potřebuje náležité úvahy. Snad by se objevilo, že spojení intendované není prospěšné.

Řečník poukazuje k tomu, že zákon z r. 1891, stano- vící berní úlevy pro případ spojení předměstí s Prahou ne- hledě k tomu, že již doba, na níž se vztahoval, minula, Libně vůbec se netýká. Obec Libeň předpokládá, že také úlevy Jdodatečně budou vymoženy, a že se docílí přislušné usnesení říšské rady v temto ohledu. Zdali však za nyněj- ších poměrů lze očekávati, že na říšské radě takový zákon k místu příjde a že finanční ministr odhodlá se k tomu z peněz, které již má v kapse vrátiti několik set tisíc korun, jest pochybno. Posl. dr. Podlipný: Holešovicům to dal. Posl, dr Pražák: Kromě toho předpokládají libeň- ští, že bude jim vystavěn nějaký nový most a tu ovšem třeba uvážiti, jak dalece má takový požadavek naději na splnění. Řečník jest toho náhledu, že by přijetí této předlohy bylo zvrácením celého stanoviska. Jsem přítelem — praví řečník — toho, aby předměstí spojila se s Prahou, ale mám za to, že bude-li tato předloha uskutečněna, že jest tím na- vždy odzvoněno spojení s ostatními předměstími, neboť se nebude jeviti žádná náchylnost ostatních obcí k tomu spo- jení, a nebude se také jeviti náchylnost finančního ministra, Řečník představuje si provedení té věci tak, že by se vy- hledala jednotná daň pro příští velikou Prahu tak, aby se obě meze sblížily, ale chce-li se toho docíliti, musí se spo- jení státi najednou. Dokud se však nejeví žádné náchylnosti se strany finanční správy státní, a naděje na tu náchylnost by se ještě zmenšila, kdyby v této příčině interesované obce již předem dávaly zbraň z rukou. Již ve zprávě zemského výboru se praví, že jest to první případ v Rakousku, že obce spojované nemají spolu přímého spojení. Také vrchní soud k tomuto momentu poukázal a nelze nahlédnouti, proč by pak také snad na příklad Slané nemohlo býti s Prahou spojeno.

Řečník shrnuje výsledky svých vývodů v ten smysl, že nedostává se podmínek předlohy, podmínek platného práva a navrhuje proto: »Slavný sněme, račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru č. t. 150 vrací se zemskému vý- boru k tomu konci, aby vyšetřil, jsou-li na snadě podmínky 3. odstavce § 2. z 2. července r. 1897 č. 42 z. z. o spojení obcí různých okresů zastupitelských. (Výborně! Bravo!) Návrh tento jest dostatečně podporován. Posl. dr. Herold vyvracel námitky posl. Pražáka. Posl. dr. Pražák replikuje proti vývodům poslance Herolda. Náhled, že v této příčině není třeba šetřiti pod- mínek, vytknutých v zákoně z r. 1897, jest velmi nebez- pečný, poněvadž pouze implicite ruší nabytá práva. K čemu pak vytknul zmíněný zákon takové podmínky? K čemu byly činěny, když se jich nemá šetřiti? Nelze popříti, že sněm může zmíněný zákon změniti, ale musí to výslovně říci, nebo jinak zjevně dáti na jevo, že tento zákon mění. Že by byla obec pražská ke spojení takovému přivolila, není správné, poněvadž dotčené usnesení nestalo se dle předpisů obecního statutu a nepřišlo tudíž platným způ- sobem k místu. Že okresní zastupitelstvo karlínské nesvo- lilo, o tom není sporu Řečník doporučuje návrh svůj k schválení. (Výborně ! Bravo l)

Zpravodaj posl. dr. Brzorád obhajuje návrhy ko- mise důvody, kryjícími se s vývody poslance dra. He- Při hlasování zamítá se odročující nárrh posl. prof. dra. Pražáka, přijímají se zakony I. a II. a při hlasování dle jmen o zákonu tomto odevzdány 154 hlasy s „ano“ a 18 hlasů s „ne“. Následkem toho, že bylo přítomno pouze 172 poslanců, prohlašuje nejvyšší zemský ma r- šálek, že nemůže problásiti zákon za přijatý, resoluce komisí navržená se přijímá. Pro pokročilou dobu přistupuje nejv. zemský mar. šálek k ukončení schůze. Návrh posl. Mareše a soudr. ve příčině podpory ži- velnmi pohromami stíženému obyvatelstvu v okresích hořovickém a zbirovském odkazuje se komisi bez prvního čtení. — Posl. Aigner a soudr. podávají návrh na zavedení dvouleté služby vojenské. Posl. Doležal a soudr. podávají návrh ve příčině podpory rolnictvu, stíženému živelními pohromami v okre- sích novobydžovském a chlumeckém. Posl. Krumbholz a soudr. podávají návrh za zem- skou a státní akci pomocnou rolnictvu, stíženému živel- ními pohromami v okresu berounském,š Posl. dr. Krajník a soudr. dotazují se místodržitele ve příčině ohlášeného spojení České eskomptní banky s dolnorakouskou eskomptní společností ve Vídni. Posl. Wolf a soudr. podávají dotaz ve příčině uží- vání českých razítek u hlavního berního úřadu v Hradcí Králové.e se vo

Posl. Stein a soudr. podávají dotaz k místodržiteli v příčině zamítnutí žádosti eva gelické fary v Langenavě o povolení aby směl katolický učitel hráti v evangelickém n e kostele na varhany. Příští schůze zítra, dne 22. prosince o půl 41. hod. dopolední.

Ze sněmovních komisí.

Rozpočtová komise. Předseda princ dr. Bedřich Schwarzenberg uvádí nutnost nového usnesení vzhle- dem k nastalému zpět vetí předlohy zázona o zemské při- rážce k dani lihové a prozatímného opatření ohledně úpravy platů učitelských. Posl. dr. Fořt projevuje rozhodné ohra- žení proti způsobu, jakým vláda ve věci té postupovalu, pro- hlašuje pak, že nicméně musí se státi okamžité opatření aspoň pro učitelstvo v nejnižších třídách učitelských a na- vrhuje: Zemský výbor budiž zmocněn, aby za účelem po- stupného provedení úpravy platů učitelských pro dobu, než dotyčný zákon v nejbližším jarním zasedání bude vyřízen, již od 1. ledna 19)1 vyplácel učitelským silám (podučitelům, učitelům, resp. řídícím) v V. a IV. t ídě škol obecnícha ve IV. třídě škol měšťanských jakožto za ímní přídavky ta- kové obnosy, kterých je potřebí, aby platy dotyčných sil učitelských na onu výši byly přivedeny, která pro né ve zprávě školské komise je uvedena. Princ dr. Bedřich

Schwarzenberg navrhuje, aby v bezpečném očeká- vání, že vláda v nejkratší době království českému vydá při- měřenou část přímých nebo nepřímých daní, zemskému vý- boru se uložilo, by hned přikročil k provisornímu upravení platů učitelských v nejnižších kategoriích uč telských ve smyslu návrhu školské komise až k opětnému zasedání sně- movnímu. Pak-li by se proti všemu očekávání nedostalo oné podpory zemi a u ázala-li by se potřeba speciálního úvěrního opatření na ukrytí toto, buďtež zemským výborem v příštím zasedání další návrhy předloženy. Posl. dr. E ppinge a dr. Schücker trvají na návrhu dřívějším, aby zem- skému výboru bylo uloženo, by vložil do rozpočtu pro rok 190) obnos 4.750.900 kor. s výplatou od 1. července r. 1900, pro úpravu platů učitelských v předpokladu, že dostane se zemi zemské přirážky z daně lihové, kdyby však to nena- stalo, aby zemský výbor ohle ně úhrady podal v příštím zasedání své návrhy. Posl. dr. Pippich navrhuje, aby zemskémo výboru se uložilo, by vstoupil okamžitě v noví jednání s vládou ohledně zavedení samostatných zemských přirážek k daním z nápojů lihových a aby do příštího zase- dání podal zprávu s příslušnými osnovami zákonů v tomto smě u. Po dalších vývodech posl. Jandy, hraběte Z e d- witze, dra. Schückra a dra. Fořta přijat byl návrh dra. Fořta, pak resoluční návrh dra. P ippi- cha, kdežto návrh dra. Schückra a Eppingra zůstal v menšině. Schůze skončena s projevem srdečného díku předsedovi priuci dru. Bedřichu Schwarzen- bergovi se strany dra. Záhoře a dra. Schückra a upřímným poděkováním předsedovým.

Školská komise. Ve schůzi včerejší stalo se usnesení podati návrh, aby uloženo bylo zemskému vý- boru, aby v nejbližším zasedání sněmu předložil všechny návrhy, zprávy a petice, jež v tomto zasedání pro nedo- statek času nemohly býti vyřízeny. Dále bylo vzato k vě- domí, že osnově zákona, dle něhož ve smyslu ustanovení § 33. zákona o dozoru nad školami měl rozmnoží n býti počet zástupců samosprávných úřadů v pražské německé okresní školní radě, nedostalo se císařského schválení.

Zprávy politlcké.

V Praze, 21. prosince. Theorie a praxe. Vídeňské obecní zastupi- telstvo se svým starostou drem. Luegrem se staví nepřátelsky proti Čechům a jich jazyku, ve skuteč- nosti pak přece jím nepovrhne, když z toho má ně- jaký prospěch. Tak rozesílá českým adresátům české přípisy s losy vídeňského města, což vrhá dojista smutné světlo na tuto Janusovu tvář městského za- stupitelstva. Německá státní řeč. Předseda obchodnía živnostenské komory vídeňské, Mauthner, [ro- hlásil na poslední schůzi vídeňské: »Když chceme jednotné Rakousko podržeti dále, musejí národnosti přece dojíti k poznání, že může býti pouze jediná řeč v Rakousku, která má platnost jako státní, v níž všecky úřady a všecky faktory, které mají vstoupiti do styku ve státě, také úřadovati musejí. Posila protestuntismu. Jak »Bohemia« oznamuje, přestoupil kaplan dvorního katolického ko- stela v Drážďanech Vogt v Halle s několika cizími