ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96bdb650-7632-11dc-a4d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 82, person 34, org 17, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
V Praze, v ponděli 21. prosince 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 35í.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácl se V Praze v administraci na měsic. . . . . na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na něsln. na čtrt leta ! . . . 7 K 50 ve GIIAlkácho na měslo. . . ... 2 K s0h Poštou: na měslc. na čvris: : : . s k ol dvojí záeilkonz pe na mě sie Ba čtvrt iota . . . . 11 K so
Praha
5 title
Telafonické a telegraf. zprávy
6 article „Národních Listů“.
„Národních Listů“. lnv zled edl a Koalice k vůli decenatu. Z Vídně, 21. prosince. Z uherského, oby čejné dobře zpraveného pramene sděluje se nám; Koalice rakouská v parlamentě bu duje se také za tím účelem, aby schválila zvý šení vojenského kontingentuo 22.000 mužů na celých 10 let. Posléz zaveden byl vojenský decenát po nastoupení hrabělo Taaffa a platil na období od 1879—89. Od té doby děly so pokusy jej obnoviti, alo zůstaly marnými. Protože podle ústavy rezpočel a vojenský kontingent stanoví se par lamentem rok za rokem, znamená pov - lení decenátu změnu ústavy a jes k němu potřebí dvoutřetinové vět šiny. Tu schnal hr. Taaffe před 30 léty teprve př čtení třetim a teprve když bylo několik členů německé levice, zvláště nebožtík di. Wecber povoláno k císaři. Ke zvýšení vojenského kon- tingentu nováčků na dobu 10 let má přispět v uherské polovině říše fuse koaličních stran v této polovině říše pak parlamentní koalice vládní. Avšak dosavadní zkušenosti učí, že v této polovině říše parlamentní koalice nebude nutně potřebí, neboť zde vynutí si vláda všechne prostou hrozbou, že sněmovnu rozpustí. pe Dr. Wekerle do Vídně. Z Vidně, 21. prosince. Ministerský př seda uherský dr. Wekerle, který byl zd včera očekáván, odložil svůj odjezd na zejtra Přibude sem ve středu ráno.
Taaff doktor Wekerle Vídeň
7 article
Venezuela a HIolandsko. M. Z Kolina n. R, 20. prosince. (Zvl telegr. »N. L«) »Köln. Zig« uveřejňuje tento telegram z Amsterodamu: V politicky do bře zpravených kruzích ujišťují, že Ni z o zem proti Venezuele prozatím neučin žádných dalších odvetných opa tření, nýbrž že vyčká, k jakým koncům revoluční hnutí ve Venezuele do- spěje. Očekávajíť se tam v nejblíže příštích dnech vážné převraty. Z kra jů valí se do hlavniho města Car- easu četné davy revolucionářo. kteří za zjevné pomoci nizozem ských (holandských) jednatelů peněžníků a přestrojenýchdůstoj níků nejdéle v úterý rozhodný útok chtějí provéstl. Od tě doby, co preziden severoamerických Spojených států Roosevelo s Anglii řadou depeši se dorozuměl, má se z jisté, že Anglie holandský postup oproti Vene zuele schvaluje. Zakázaná sbirka důstojníků pro admirála Germi nela. Z Paříže, 20. prosince. (K. k.) Ministr ná mořnictví zakázal sbírku, zahájeno důstojníky loďstva středomor- ského, jejímž účelem bylo věnorati admirálu Germinetovi, zbavenému svého místa čestnou šavli na důkaz vděčno st za to, že se pokusil vysvobodit námořní brannou moe Francie z její zirnulosti. nee
N L Köln Germi Germinet Venezuela Kolina můj Amsterodam spojený stát Anglie Paříž
8 article Nový italský křižák.
Nový italský křižák. Z Castelomare di Stabia, 20. prosince (K. k.) Dnes byl zde za přitomnosti vévody z Aosty jakožto zástupce králova a čelného obe censtva spuštěn šťastně na mor obrněný křižák „San Mareo“. Zemědělské společenstvo v Biheči. Ze Sarajeva, 20. prosince. (K.k.) Pro Bilae bylo založeno okresní společen- stvo zemědělské, jehož předsedou by zvolen tumější velkostalkář Meiharem Deg Ibra himpasič. Venezuelský president Castro v Berlíně. Z Berlína, 20. prosince. (K. k.) Presíden Castro přestěhoval se dnes dopoledne na sou- kromou kliniku profesora Izraela. Z francouzského parlamentu. Z Paříže, 20. prosince. (K. k) Sená schválil v odpolední schůzi rozpočete mi nisterstva vyučování a zahájil pak rokování o finančním zákoně. Ministerská krise v Portugalsku. Z Lissabonu, 20. prosince. (K. k.) Beirao. zástupce onemocnělého vůdce strany pokrokové Lutiana Castra, pokračuje v úsilí se- staviti kabinet. Proslýchá se, že král bylo doporučeno, aby Beiraa pověřil seslavenín kabinetu. voi l a Minislerská krise v Obili o seoee e ze Santiaga de Chile, 19. prosince (K. k) Ministerstvo podalo demisi.e Mezinárodní střelecké závody ve Vídni. z Washinglonu, 20 prosince. (K. k. Slatní tajemnik Root doporučit kongresu schvá- liti výdaj 250.000 dolarů, aby vláda mobl vyhověti pozvání Rakousko Uherska k me zi- národním střeleckým závodůme ceny ve Vídni.
Stabia Castro Izrael Sený Lutian Castro Beiraa Aosta Sarajevo Berlín Paříž Portugalsko Lissabon Santiago jít Chile Vídeň Washinglon Rakousko Uhersko Meihar Deg Ibra Sana Marea
9 article
Události v Marokku. Z Pařiže, 20. prosince. (K. k.) „Temps“ ostře odmítá požadavek, který pronesly dva ně mecké listy „Köln. Ztg. a „Frankf. Ztg.“1, aby hranice alžírskomarocké byl nyní přesněji vyměřeny. List soudí že Marokko není zemí ani civilisovanou, ani spořádanou. Hranice mezi Alžírem a Marokkem chránily by jenom Marokko, avšak Franeii by vydaly všem útokům. Ostatně možno již na zá- kladě smlouvy, uzavřené v Lalla Marnii roku 1845 dále dle francouzsko-alžírské úmluvy z r. 1895 a akty algeciraské, žádati Něme- oko, aby se nevméšovalo do o tá zek do nichžmu nic není. Německ není zrovna tak oprávněno vyz- vatiFrancii a Marokkokvymezen jejich državy, jako Rakousko-Uhersko Italie by nemohly vyzývati k podobnému opa- tření. „Köln. Ztg.“ a „Franf. Ztg.“ zapominají, že třetí se nemají vměšovati do po- měrů dvou samostatných států toto zapomínání, které je dobř vypočítané, znamená vůči Franeii ošklivé jednání, jež posouditi se ponechává Evropě. „Temps“ prohlašuje konečně: Pokud jde o vyhlídky této zavržitelné kampaně, odpovídáme i kdyby vláda německá na ni přistoupila, jenom několik slov, jež jsou dobře uvážena a jež jsou v souladu s rozhod- nutím vlády francouzské, totiž 1. Kdyby Ně- mecko chtělo přímo zakročiti, a b žádalo vymezení hranic, prohlá- sili bychom, že všeliké doty čn projednávání s ním zamítáme. 2. Kdyby Německo — jak možn ehtělo nastrčrti Muleje Hafida aniž by samo zakročilo, prohlásili bychom su- tánu marockému, že by jednání jeho př- vrženců na hranicích mohlo Fran- cii více nežli kdykoli jindy donu- titi, aby vykonávala všecka práv dle smluv jí příslušná.
Köln Fran Maroko Pařiže Alžír RakouskoUhersko Evropa Německo
10 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně Svár v mladotureckém výboru. Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) Poslane Husejn Džahid v »Taninu« mlado turecký výbor proti útokům a praví- Nespokojenost vznikla ve výbor samém a to jednáním velvezira Kiamila paše. Z toho, že člen výboru žádal za jeho rozpuštění, možno posouditi situaci ve výboru. Musí však býti výbor zachován. Nesmí se mysliti, že exi stuje už pravá ústava a svrchovanost lidu. Nen dosud parlamentního režimu. Zanikne li výbor bude národ armádou bez vojevůdcs. Pohyby tureckého vojska. Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) Dle »Jeni Gazetty« stihly již do Plevlje dva pra pory. Dva prapory a jedna baterie se očekávají pn Turecký senát. Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) Jmeno vaní senátoři přísahali včera na úslavu. Někdejšt velvezir Said paša byl iradem jmenován před sedou senátu. Odvrácený atentát na sultána. Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) »Jen Gazetla« sděluje, že sullán odevzdal včera vel kému vezírovi lisl, jímž se mu oznamovalo, že přišlo do Cařihradu 60 ameri ckých anarchistů s úmyslem sp chat minulého čtvrtku atentát Psali prý jej dva plukovnici, kteři byli vylou čeni z pobočnictví u sultána. Policejní ministn popřel, že by byl býval zatčen americký an archista. Naděje německého kanoléře. Z Berlína, 20 prosince. (K. k.) »Nordd Allg. Zig « píše v týdenním přehledu: Jasný výklad ministerského předsedy svob. pán Bienerlha plně nasvědčuje tomu, že Rakousko- Uhersko chce pouze hájiti svá práva a své zájmy a že je ochotno vyhověti přáním druhě strany, nebudou-li se příčili jeho zásadním ná- zorům. Zvitězi-li, jak se dá čekati, na všech stranách slejně věené názory, dojde k do- hodé. Pak i kosference, klerá bude svolána. přispěje k uklidnění a nebude příčinou vzrušení
Poslane Husejn Gazetta Balkán Cařihrad Nen Plevlje Berlín Rakousko Uhersko Nordd Allgie
11 article
Proli záboru!
12 article
Pod tím záhlavím »Novoje Vremja« uve- řejňuje dopis haličsko-ruského poslance na ví- deňské říšské radě dra. Glěbovického. V článku svém pan Glébovický vykládá, jak se slovanšt poslanci na říšské radě chovají k otázce zábor Bosny a Hercegoviny. Zásadných odpůrců zá- boru je dosud menšina. Slovanští poslanci věl šinou se oddávají bludu, že zábor poslouží sla visaci Rakousko-Uherska. »To však se nestane následkem záboru, nýbrž teprve, až Rakousko Uhersko dostane k tomu závazné dovolení Berlína«, hořce poznamenává pisatel a dále praví: »Vůbec se přesvědčujeme, že v posledn době rakeub. diplomacie dělá nikterak »rakou- skou«, nýbrž pruskou zahraničnou politiku. Ne- může býti už dvojího mínění o tom, že po chybná »podpora« Německa v »bosenském dobroďružsiví« byla koupena za úplnou a ko- nečnou ztrátu samostatnosti Rakousko Uherska v zahraničně politice«,ellá Dále: »Nemůžeme podati svých hlasů pro zákon o záboru Bosny a Hercegoviny také z ohledu na státní a mezinárodní právo. Ani rakouský, ani uberský parlament nemá práva rozhodovati o státní příslušnosti Bosny a Herce- goviny. To právo náleží výhradněa pouze obyvatelstvu těch zemí, ať už by se to stalo hlasováním zákonitých představitel obyvatelstva na zemském sněmu nebo plebis- citem.« Pan Glébovický konečně ukazuje na to, že Rakousko - Uhersko i potom, provede-li zábor bude na Balkáně bezsilným následkem bojkolu proti němu zorganisovanému v Turecku, v Srb sku i na Černé Hoře. Ale z jeho bezslli těžit bude Německo, jež, splní-li se jeho přání stane se pánem položení na celém Balkáně v Csřihradě, na cařihradských průlivech, odkudi rozšlti svůj vliv na Kavkaz a Krym ai vsEu ni heto sn d o
Novoj Vremja Glébovický Srb Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Berlín Německo Bosna Rakousko Balkán Turecko Černá hoře Kavkaz Krym
13 article Ceská technika v Praze ve stát ním rozpočtu na r. 1909.
Ceská technika v Praze ve stát ním rozpočtu na r. 1909. S dychtivostí a netajenou zvědavosti čekal česká veřejnost na státní rozpočet pro rol 1909, o kterém počala jednati říšská rada, aniž byl při počátku rokování poslancům předložen Stalo se tak teprve v pátek 11. prosince 190g a našimi denními listy uvedena byla již některá fakta, která překvapila nemile českou veřejnost Na českou universitu v Brně postrádáme v státním rozpočtu každé položky, ačkoliv na vlašskou právnickou fakultu vložen je do rozpočtu obnoa 24 830 K. Pouze položka na vzděláníse vysokoškolských sil učitelských byla zvýšena z 84.000 K na 90.000 K. Neuspokojil před- ložený rozpočet mnohé naše požadavky a ne- uspokojil je zejména pokud se týče české vysoké školy technické v Praze.
Praha Ceský technik český univerzita v Brno vysoký škola technický v Praga
14 article
Na vysokou školu technickou ve Vídni při padá v rozpočtu 1,200 886 K řádných vydání; obě pražské vysoké školy technické jen 1,504.58 1K řádných vydání. Vídeňská technika vy azovala v zimním semestru 1907 celkem 2983 poslu- chačů, německá technika v Praze 957 a česká techníka v Praze pak 2276 posluchačů. Po- čátkem školního roku 1908/9 čítá pak česká technika v Praze 2813 posluchačů. Další ne poměr celkového nákladu jest opět mezi českou a německou vysokou školou technickou v Praze Na německou techniku jest preliminováno 591.990 K a na českou, která má trojnásobný počet posluchačů pak 909 103 K. Tento nepo- měr vynikne tím více, uvážíme-li, že má česká technika o tři odbory či fakulty více než vídeňská technika, na které není odbor kul- turně inženýrský, odbor zemědělský a oddělen pro kandidáty učitelství vyšších obchodních škol Na české vysoké škole technické, které při- délují se nové odbory, se všemožně šetří. Poslu- chači nových odborů přikazují se prostě trvají cím již stolicím učitelským aneb zřidí se para lelní přednášky, které obstarávati musí docení a asistenti za nepstrný hororář. Tak n. př. na obchodním oddělení není dosud ani jediného profesora a přednášky konají honorovaní docenti. kteři do Prahy dojiždějí aneb jen ve volné chvili svého úřadního zaměslnání přednášky konají.
tento Posl Vídeň Praha 957 Praha vysoký škola technický vysoký škola vysoký obchodní škola Na český vysoký škola technický
15 article
Nejlepším dokladem tohoto nemístného šetření jest počet učitelských sil. Na vídeňské technice působí (die rozpočtu) 43 řádných a 11 mimořádných profesorů, na- německé tnchnie v Praze 21 řádných a 7 mimořádných profe sorů. Na české technice v Praze jen 32 řád ných a 17 mimořádných profesorů. Uvedená čísla o české technice v Praze nutno přívěst však na pravou míru, jelikož stav tento má býti dosažen až 1. října 1909. Dnešního dne jest na české technice jen 24 řádných a 12 mimořádných professorů. Ode- čitáme-li dva řádně professory, kteří mají být jmenováni k 1. březnu 1909 a jednoho pro fesora, který má býti jmenován k 1. říjnu 1909 zbývá 5 neobsazených řádných professur, jejichž platy ušetří ministerstvo, ač poměr mimořád- ných profesorů k řádným profesorům jest příliš křiklavý a mnohdy po dobu 5 až 7 roků čeká na své jmenování řádným profesorem. Na vl- deňské technice jest jen čtvrtina mimořád- ných profesorů; na německé technice v Praze třetina, ale na české technice bude více než polovina mimořádných proťesorů z počtu řádných profesorů. Uvážíme-li, že mimořádný profesor má zá kladní plat 3600 korun a řádný 6400 korun. poznáme opět jakým způsobem šetří stát i v tomtc směru na profesorech české techniky, když ne- vyřizuje návrhy na jmenování 5 mimořádnýeh profesorů profesory řádnými, ač leží v minister stvu po několik roků. Příčiny toho jsou čá- stečně t. zv. interkalární úspory, kterými má se ušetřiti 3 proc. všech osobních platů, tedy z po volených osobních platů na pražských vysokýeh školách techniekých má se ušetřiti 21.405 K Následkem toho neobsazují se i rozpočtem syste- misovaná místa řádných profesorů a jmenování se odkládá, aby docílilo se na újmu jednolliveů státních úspor.
Praha
16 article
Poměry tyto jsou neudržitelny a rychlá ná- prava nutná. Uvedené nezdravé poměry docházejí ná sledkem toho uplatnění v předloženém státním rozpočtu v položce platů profesorů. Na vídeň skou techniku, kterou dostihufe česká technika počtem posluchačů a předstihuje počlem od- borů a oddělení, jest praeliminováno 441 625 k na německou techniku v Praze 202 134 K českou techniku v Praze 303.708 K což jest v naprostém nepoměru uvedeného počtu posluchačů a uvedeného počtu odborů české techniky v Praze. Snadno lze určiti, na kolik posluchačů české techniky připadá jeden pro- fesor a jaký náklad věnuje státní správa n jednoho českého a na jednoho německého po- sluchače vysokých škol technických. Tato nestejná přízeň jevi se též v po ložkách na učebné prostředky. Pro německou techniku v Praze uvádí rozpoče 35.000 K, pro českou techníku v Praze 49. 845 korůn, pro vídeňskou techniku však 99.650K Jak různý náklad věnuje státní správa na učebné pomůcky pro českého a pro německého tech- nika, lze snadno vypočisti. Z uvedené všeobecné části jest patrno, že státní rozpočet na rok 1909 neupokojí českou vysokou školu technickou v Praze, a že tatc odsouzena jest na dále strádati v nedostateč ných místnostech při nedostatečném počtu spra vedlivě honorovaných učitelských sil. Nastane nám asi éra mimořádných profesur, honorov ných docentur a suplontur. nte
Praha Praha 49 český vysoký škola technický v Praga
17 article
Není dnes tajemstvím, proč netěší se česk vysoká škola technická v Praze přízni vyučovae správy a přízní vládních kruhů. Česká vysoká škola technická zavedla toti od 15. září 1907 výhradné če s k úřadování a předkládá dnes mini- sterstvu vyučování jen česká p - dání. Jest to přirozeným právem a národní povinnosti české vysoké školy, jejíž úřadním vyučovacím jazykem jen jediné čeština a ne- stává nikde ustanovení, že by profesoři musili skádati zkoušku z němčiny, aniž že musí s reforovati německy o záležitostech české tech- niky. V plné platnosti jest statut bývalého če ského polytechnického ústavu král. českého, který nezná jiného než českého úřadování.
vysoký škola technický v Praga Český vysoký škola technický polytechnický ústav král
18 article
Po celý rok 1907 a až do 1. října 190 přijímalo ministerstvo vyučování česká podání jež v ministerstvu český úřadník překládal do němčiny pro příslušné referenty. Naše vídeňské politické kruhy měly se zasaditi o to, aby zřl- zeno bylo v ministerstvu místo českého refe- renta pro české vysoké školy, což jest příro zeným požadavkem rozvoje českých vysokýeh škol, které mají miti svého referenta nejen v Praze, nýbrž i ve Vídni. Nestalo se tak a příslušné kroky nejen že nebyly podporovány. nýbrž docilena mezi dvěma ministry dohoda, že jiným způsobem odstraněno býti má vládě ne- pohodlné české úřadování českých vysokýeh škol. Ministerstvo vyučování nemohlo přímo na- říditi české technice, aby podávala německá po- dání. Proto nařídilo dne 1. řijna 1908 místo- držitelství v Praze, aby z českých podání českých vysokých škol vypracovalo stručný a věcný výtah v německém jazyku a tento předkládalo do Vídně. Současně zasílá z Vídně zpětdo Prahy veškeré spisy české, přimo ministerstvu vyučování předložené, s odvoláním se na uve- dený výnos a žádá, aby místodržitelství vyhoto- vilo německé překlady českých podání z techniky a z university.
Praha Vídeň
19 article
Zřizuje si tedy c. k. minister- stvo kultu a vyučování v Praze mistodržitelství svou filiálku chce podříditi takto české vy so ke školy c. k. mistodržitelství. Tak porušuje vláda autonomii českých vysokých skol, tak trestá vláda lyto vysoké skoly. Jest svatou po- vinností našich poslanecký ck kruhů vládní kruhy na uveden upozorníti a nestaneli se náprava z tohoto jednání vlády dalš! dů ledky propostap odvoditi. V podobném poměru shledáváme ostatní položky, na př. položku remunerace a honoráře suplentům, docentům a asistentům. Na německ technice v Praze činí tato položka 99.120 K na české technice v Praze 168.995 K a n vídeňské technice 202.183 K. Jediné, v čem vyniká česká technik v Praze nad ostatní vysoké školy technické zejména nad techniku vídeňskou nespornou zá- sluhou vyučovací správy, jest roční nějemné které plati stát z činžovaích domů, najatých k účalům vysokoškolským. Za českou techniku v Praz platí stát ročního nájemné h 141.237 K, za vídeňskou tech ni k však ročně jen 1448 K. Uvedená čísla nejlépe charakteris uj zvláštní péči vídeňské vlá d o českou vysokou školu tech- nickou v Praze. A jest dnešního dne třeba dobré paměti a orientačního plánu, aby se člověk vyznal v umístění české vysoké školy technické v Praze.
Praha vysoký škola technickýnicka český vysoký škola technický v Praga
20 article
Ve Vodičkově ulici jest to rozsáhlý nárožn dům »u Helmů«; na Karlově náměstí dům »u Sedlerů«, rohový dům »u Müllerů- a rohový dům Karlova náměstí a Moráně V Ječné ulici jest to zadní čásť domu» Čížků«. Na Král. Vinohradech bývalá e v an- gelická modlitebna různé budovy v H ličkových sadech (Giröbovka). V lelech 70 počal budovati zemský výbor novou budovu české techniky na Karlově ná městí; správa státní neměla dosud peněz anel dobré vůle dokončiti stavbu české techniky které by bylo zajisté lépe, kdyby zůstala ve správě zemské. Loňského roku, když zahájena byla stavh chemického ústavu české techniky v Praze zdálo se, že nastal obrat k lepšímu. V letošním rozpočtu zařaděna jest však položka jen 200. 000 korun, což nestačí, aby ve stanoveném čase byla tato budova dokončena. Naproti tomu po- voleno jest pro německou techniku 250 000 K. aniž udáno jest, pro kterou stavbu platí tatc položka. Snad jest v tom odměna za odvolané pílně návrhy německých poslanců, kteří položi jako prvou podmínku vybudování německé tech niky v Praze.
Sedler Müller Král Vodičkův ulice Helm Karlov náměstí Karlov ný Praha chemický ústav český technik
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 20. prosince. (Vánoční prá z niny.) Poslanecká sněmovna, vzešlá ze vše obecného volebního práva, zdědila po starém zájmovém parla mentě jednu dobrou vlastnost. vyplývající z její špatné vlastnosti, že nemí nijaké pevné většiny. Parlamentní strany tahaj se půl leta s vládou a mezi sebou o jednae pořad, staví si pilnými návrhy navzájem pře- kážky, ale v poslední chvíli, když je naděje, že pojedou na dovolenou, odhlasují v několika ho dinách vše, oč se dříve přely celé týdny. Tal bylo i v sobotní schůzi. Vyřízeno ve 12 hodi nách neméně než deset předloh, z nichž zmoe ňovací zákon sám zabral šest hodin času. A n Vánoce půjdou všechny strany spokojeně. Pri myslnici dostali zmoeňovací zákon, a grár nicj meliorační zákon, s oc i a listé vymohl V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . čk lnseráty platí se hotové nspřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul.,e. Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů Rukopisy se novracejl.
Praha Tal poslanecký sněmovna Vánoce
22 article
že se starobní pojišťování přikázalo výboru Rozumí se, že ani česká delegace nejde na svátky s prázdnou. Dostala na cestu s lib, že po Nověm roce bude svolán český sněm. dovolí-li ministr dr. Schreiner Parlamentní prázdniny započnou však te- prve v úterý, neboť v ponděli bude míti schůzi ještě panská sněmovna, aby schválila četná usnesení sněmovny poslanecká. V Praze, 20. prosince. (Ke svolání če- ského sněmu.) V pondělí, jak už sděleno. sejde se u bar. Bienertha konference českých německých sněmovních poslanců z královst českého, aby zjistila, je-li naděje na klidnou práci ve sněmě, který by byl svolán po Novém roce asi ke dvounedělnímu zasedání. »N. Fr. Pr.« sděluje za té přiležitosti, že vůdcové německých stran na sněmě českém chtějí připustiti klidné zasedání, splníli se tři podmínky. Má jim býti dána záruka, že úřadníci v království českém budou příště jmenováni dle přesně smluveného klíče; že se počet německých přisedicích zem- ského výboru rozmnoží ze dvou na tři; a ž co nejdřive budou na říšské radě podány předlohy o tak zvaném česko-německém doroz- umění. Za těchto podminek Němci prý dovolí, aby se český sněm po Novém roce ustavil, zvolit nový zemský výbor a učinil nějaké opa- tření v zemském rozpočtu. Sněm by mohl za- sedati ovšem nejděle do 19. ledna, poněvadž toho dne má se opět sejíti říšská rada.
Schreiner Bienerth Němec Praha Francie
23 article
V Praze, 20. prosince. (S ch reinerov péče o haličské Němce) Německý mi- nistr krajan, dr. Schreiner, ospraveďlňuje v polské korespondenci, proč přijal deputaci haličských Némců. Nešlo prý nikterak o poli- tické otázky, nýbrž výhradně o hospodářské kulturní potřeby Němců, jichž je v Haliči na 140.000 a kteři se těší všude prý pověsti pil- ných hospodářů a inteligentních občanů. Tim, že přijal deputaci občanů haličských, nepřekro- čil prý nikterak pravomoc své působnosti. Jako se polský ministr krajan stará o potřeby svých soukmenovců ve Slezsku a Bukovině, jimž při- spěl svým zakročením nejednou zejména otázkách školských, tak má i německý ministn krajan právo ujímati se potřeb svých soukme- noveů, ať bydlí ve kterékoli korunní zemi. Jinak dr. Schreiner chce ochotně v ministerské radě působiti, aby se starý přátelský poměr mez Némci a Poláky nezhoršil, nýbrž dle možnost jeste zlepsil. Z Lublaně, 19. prosince. (Potrestan auskultant.) Nedávno byl z Mariboru do Kamnika v Kraňsku přeložen elovinský auskol- tant Ferd. Lasič. Ve Štyrsku pro národn uvědomělého, slovinského soudního úřadník není totiž místa. Lasič nezapřel ovšem ani v Kamniku, že je Slovinec, a pochválil kdesi, že se slovinské obce radikálně zbavují něme- ckého nátěru, odstraňujíce německé tabulky štity. Za to štyrsko-hradecký vrchní zemský soud zavedl proti němu disciplinární vyšetřo- vání a na základě tohoto vyšetrování vylou- čil jej ze soudni služby.
Němec doktor Schreiner Polák Lasič Praha Halič Slezsko Bukovina Lublaň Maribor Kraňsko Štyrsko
24 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Indické spiknutí proti anglickému panství! Na tichomořském pobřeží Spojených státův objevili dva angličti policejní úřadníci, podporo vaní mnohýmijndickými »tajnými«, velikou orga- nisací Indů, která ehtěla vyvolati povstání britské Indii v dubnu, kdy za veder ohromných mnoho unglických důstojníků odchází na dovo- lenou. Mohamedání i Brohmani jsou stejně zů častněni. Rychlé připlutí anglických posil mělo býti zdrženo ponořením poutnické lodi do Suez- ského průplavu. (Divný prostředek. Třaskaviny odstraní překážku takovou ihned.) Je ke cti an- glickému rozumu, že přes to vše pokračovati chtěji v reformách v této obrovské osadě svojí, a právě tak maříti nejlépe pletky a podněcování tajných sgitátorů německých mezi lidem in- dickým
spojený státův Indie Suez
25 article
Šach o ruskéma přátelsivi Šach prohlásil k dopisovateli »Nového Vremene«, kterého tyto dny příjal, že pokládá Rusko za nejlepšího přítele Persie a že počítá na jeho podporu při provádění reform. On re- formy chce a provede je postupné třeba i proti silně straně reakcionářské. »Persie, « děl šach. »dostane ústavu, jakmile lid pochopí smysl její e Nový revoluční sněm nesvolá však již, ale dá zemi zatím zákony, na nichž pracuje již zvláštni úřad. Ještě v prosinci budou nové reformy vy- hlášeny. S bývalými ruskými důstojníky, kteře vstoupili do perských služeb, je šach úplně spokojen, poněvadž konají službu svou a nemisí se do politiky Bojkot rakousko-uherských tovarů v Turecku. Záhřebský „Obzor“ oznamuje: Z Cařihradu dccházejí stále smutnější zprávy o bojkotu, jenž se pořád více šíří a bezpochyby se nejvíce při- ostří na jaře. V Solunu je pořád hůř. Na trati Solun-Skoplje lid vyházel z vagonu náklad ra- kousko-uherského cukru, polil petrolejem a za- pálil. V Bajrutu i Smyrně bojkotové hnutí roste. Smyrně už uhasínal, ale vzplanul znova V Cařihradě lid nechtěl dovolit ani, aby s par- níku rak.-uh. „Lloydu“ složena byla dělová mu- nice, objednaná tureckou vládou. Vojsko mu silo lid rozehnat. Z Turecka se rozšířil bojkot rakousko-uher ských tovarů i do Tripolisu. Čtyři rakouské parníky musily od tamějších břehů odplouti Obchodníci přerušili s Terstem všecko spojent
Lloyd Nový Vremen Rusko Persie Turecko Cařihrad Smyrna Tripolis Terst SolunaSkoplje