1
masthead
Ročník XXXXVIIL
2
masthead
V Praze, v ponděli 21. prosince 1908.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácl se
V Praze v administraci
na měsic. . . . .
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na něsln.
na čtrt leta ! . . . 7 K 50
ve GIIAlkácho
na měslo. . . ... 2 K s0h
Poštou:
na měslc.
na čvris: : : . s k ol
dvojí záeilkonz pe
na mě sie
Ba čtvrt iota . . . . 11 K so
Praha
5
title
Telafonické a telegraf. zprávy
6
article
„Národních Listů“.
„Národních Listů“.
lnv
zled
edl a
Koalice k vůli decenatu.
Z Vídně, 21. prosince. Z uherského, oby
čejné dobře zpraveného pramene sděluje se nám;
Koalice rakouská v parlamentě bu
duje se také za tím účelem, aby schválila zvý
šení vojenského kontingentuo 22.000
mužů na celých 10 let. Posléz zaveden
byl vojenský decenát po nastoupení hrabělo
Taaffa a platil na období od 1879—89. Od té
doby děly so pokusy jej obnoviti, alo
zůstaly marnými. Protože podle ústavy
rezpočel a vojenský kontingent stanoví se par
lamentem rok za rokem, znamená pov -
lení decenátu změnu ústavy a jes
k němu potřebí dvoutřetinové vět
šiny. Tu schnal hr. Taaffe před 30 léty teprve př
čtení třetim a teprve když bylo několik členů
německé levice, zvláště nebožtík di. Wecber
povoláno k císaři. Ke zvýšení vojenského kon-
tingentu nováčků na dobu 10 let má přispět
v uherské polovině říše fuse koaličních stran
v této polovině říše pak parlamentní koalice
vládní. Avšak dosavadní zkušenosti učí, že
v této polovině říše parlamentní koalice nebude
nutně potřebí, neboť zde vynutí si vláda všechne
prostou hrozbou, že sněmovnu rozpustí.
pe
Dr. Wekerle do Vídně.
Z Vidně, 21. prosince. Ministerský př
seda uherský dr. Wekerle, který byl zd
včera očekáván, odložil svůj odjezd na zejtra
Přibude sem ve středu ráno.
Taaff
doktor
Wekerle
Vídeň
7
article
Venezuela a HIolandsko.
M. Z Kolina n. R, 20. prosince. (Zvl
telegr. »N. L«) »Köln. Zig« uveřejňuje tento
telegram z Amsterodamu: V politicky do
bře zpravených kruzích ujišťují, že Ni z o zem
proti Venezuele prozatím neučin
žádných dalších odvetných opa
tření, nýbrž že vyčká, k jakým koncům
revoluční hnutí ve Venezuele do-
spěje. Očekávajíť se tam v nejblíže
příštích dnech vážné převraty. Z kra
jů valí se do hlavniho města Car-
easu četné davy revolucionářo.
kteří za zjevné pomoci nizozem
ských (holandských) jednatelů
peněžníků a přestrojenýchdůstoj
níků nejdéle v úterý rozhodný útok
chtějí provéstl. Od tě doby, co preziden
severoamerických Spojených států Roosevelo
s Anglii řadou depeši se dorozuměl, má se z
jisté, že Anglie holandský postup oproti Vene
zuele schvaluje.
Zakázaná sbirka důstojníků pro admirála Germi
nela.
Z Paříže, 20. prosince. (K. k.) Ministr ná
mořnictví zakázal sbírku, zahájeno
důstojníky loďstva středomor-
ského, jejímž účelem bylo věnorati admirálu
Germinetovi, zbavenému svého místa
čestnou šavli na důkaz vděčno st
za to, že se pokusil vysvobodit námořní brannou
moe Francie z její zirnulosti.
nee
N L
Köln
Germi
Germinet
Venezuela
Kolina můj
Amsterodam
spojený stát
Anglie
Paříž
8
article
Nový italský křižák.
Nový italský křižák.
Z Castelomare di Stabia, 20. prosince
(K. k.) Dnes byl zde za přitomnosti vévody
z Aosty jakožto zástupce králova a čelného obe
censtva spuštěn šťastně na mor
obrněný křižák „San Mareo“.
Zemědělské společenstvo v Biheči.
Ze Sarajeva, 20. prosince. (K.k.) Pro Bilae
bylo založeno okresní společen-
stvo zemědělské, jehož předsedou by
zvolen tumější velkostalkář Meiharem Deg Ibra
himpasič.
Venezuelský president Castro v Berlíně.
Z Berlína, 20. prosince. (K. k.) Presíden
Castro přestěhoval se dnes dopoledne na sou-
kromou kliniku profesora Izraela.
Z francouzského parlamentu.
Z Paříže, 20. prosince. (K. k) Sená
schválil v odpolední schůzi rozpočete mi
nisterstva vyučování a zahájil pak
rokování o finančním zákoně.
Ministerská krise v Portugalsku.
Z Lissabonu, 20. prosince. (K. k.) Beirao.
zástupce onemocnělého vůdce strany pokrokové
Lutiana Castra, pokračuje v úsilí se-
staviti kabinet. Proslýchá se, že král
bylo doporučeno, aby Beiraa pověřil seslavenín
kabinetu.
voi l
a Minislerská krise v Obili o seoee e
ze Santiaga de Chile, 19. prosince
(K. k) Ministerstvo podalo demisi.e
Mezinárodní střelecké závody ve Vídni.
z Washinglonu, 20 prosince. (K. k.
Slatní tajemnik Root doporučit kongresu schvá-
liti výdaj 250.000 dolarů, aby vláda mobl
vyhověti pozvání Rakousko Uherska k me zi-
národním střeleckým závodůme
ceny ve Vídni.
Stabia
Castro
Izrael
Sený
Lutian Castro
Beiraa
Aosta
Sarajevo
Berlín
Paříž
Portugalsko
Lissabon
Santiago jít Chile
Vídeň
Washinglon
Rakousko Uhersko
Meihar Deg Ibra
Sana Marea
9
article
Události v Marokku.
Z Pařiže, 20. prosince. (K. k.) „Temps“
ostře odmítá požadavek, který pronesly dva ně
mecké listy „Köln. Ztg. a „Frankf. Ztg.“1, aby
hranice alžírskomarocké byl
nyní přesněji vyměřeny. List soudí
že Marokko není zemí ani civilisovanou, ani
spořádanou. Hranice mezi Alžírem a Marokkem
chránily by jenom Marokko, avšak Franeii by
vydaly všem útokům. Ostatně možno již na zá-
kladě smlouvy, uzavřené v Lalla Marnii roku
1845 dále dle francouzsko-alžírské úmluvy
z r. 1895 a akty algeciraské, žádati Něme-
oko, aby se nevméšovalo do o tá zek
do nichžmu nic není. Německ
není zrovna tak oprávněno vyz-
vatiFrancii a Marokkokvymezen
jejich državy, jako Rakousko-Uhersko
Italie by nemohly vyzývati k podobnému opa-
tření. „Köln. Ztg.“ a „Franf. Ztg.“ zapominají,
že třetí se nemají vměšovati do po-
měrů dvou samostatných států
toto zapomínání, které je dobř
vypočítané, znamená vůči Franeii
ošklivé jednání, jež posouditi se
ponechává Evropě. „Temps“ prohlašuje
konečně: Pokud jde o vyhlídky této zavržitelné
kampaně, odpovídáme i kdyby vláda německá
na ni přistoupila, jenom několik slov, jež jsou
dobře uvážena a jež jsou v souladu s rozhod-
nutím vlády francouzské, totiž 1. Kdyby Ně-
mecko chtělo přímo zakročiti, a b
žádalo vymezení hranic, prohlá-
sili bychom, že všeliké doty čn
projednávání s ním zamítáme. 2.
Kdyby Německo — jak možn
ehtělo nastrčrti Muleje Hafida
aniž by samo zakročilo, prohlásili bychom su-
tánu marockému, že by jednání jeho př-
vrženců na hranicích mohlo Fran-
cii více nežli kdykoli jindy donu-
titi, aby vykonávala všecka práv
dle smluv jí příslušná.
Köln
Fran
Maroko
Pařiže
Alžír
RakouskoUhersko
Evropa
Německo
10
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Svár v mladotureckém výboru.
Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) Poslane
Husejn Džahid v »Taninu« mlado
turecký výbor proti útokům a praví-
Nespokojenost vznikla ve výbor
samém a to jednáním velvezira Kiamila paše.
Z toho, že člen výboru žádal za jeho rozpuštění,
možno posouditi situaci ve výboru. Musí však
býti výbor zachován. Nesmí se mysliti, že exi
stuje už pravá ústava a svrchovanost lidu. Nen
dosud parlamentního režimu. Zanikne li výbor
bude národ armádou bez vojevůdcs.
Pohyby tureckého vojska.
Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) Dle
»Jeni Gazetty« stihly již do Plevlje dva pra
pory. Dva prapory a jedna baterie se očekávají
pn
Turecký senát.
Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) Jmeno
vaní senátoři přísahali včera na úslavu. Někdejšt
velvezir Said paša byl iradem jmenován před
sedou senátu.
Odvrácený atentát na sultána.
Z Cařihradu, 20. prosince. (K. k.) »Jen
Gazetla« sděluje, že sullán odevzdal včera vel
kému vezírovi lisl, jímž se mu oznamovalo, že
přišlo do Cařihradu 60 ameri
ckých anarchistů s úmyslem sp
chat minulého čtvrtku atentát
Psali prý jej dva plukovnici, kteři byli vylou
čeni z pobočnictví u sultána. Policejní ministn
popřel, že by byl býval zatčen americký an
archista.
Naděje německého kanoléře.
Z Berlína, 20 prosince. (K. k.) »Nordd
Allg. Zig « píše v týdenním přehledu: Jasný
výklad ministerského předsedy svob. pán
Bienerlha plně nasvědčuje tomu, že Rakousko-
Uhersko chce pouze hájiti svá práva a své
zájmy a že je ochotno vyhověti přáním druhě
strany, nebudou-li se příčili jeho zásadním ná-
zorům. Zvitězi-li, jak se dá čekati, na všech
stranách slejně věené názory, dojde k do-
hodé. Pak i kosference, klerá bude svolána.
přispěje k uklidnění a nebude příčinou vzrušení
Poslane Husejn
Gazetta
Balkán
Cařihrad
Nen
Plevlje
Berlín
Rakousko
Uhersko
Nordd Allgie
12
article
Pod tím záhlavím »Novoje Vremja« uve-
řejňuje dopis haličsko-ruského poslance na ví-
deňské říšské radě dra. Glěbovického. V článku
svém pan Glébovický vykládá, jak se slovanšt
poslanci na říšské radě chovají k otázce zábor
Bosny a Hercegoviny. Zásadných odpůrců zá-
boru je dosud menšina. Slovanští poslanci věl
šinou se oddávají bludu, že zábor poslouží sla
visaci Rakousko-Uherska. »To však se nestane
následkem záboru, nýbrž teprve, až Rakousko
Uhersko dostane k tomu závazné dovolení
Berlína«, hořce poznamenává pisatel a dále
praví: »Vůbec se přesvědčujeme, že v posledn
době rakeub. diplomacie dělá nikterak »rakou-
skou«, nýbrž pruskou zahraničnou politiku. Ne-
může býti už dvojího mínění o tom, že po
chybná »podpora« Německa v »bosenském
dobroďružsiví« byla koupena za úplnou a ko-
nečnou ztrátu samostatnosti Rakousko Uherska
v zahraničně politice«,ellá
Dále: »Nemůžeme podati svých hlasů pro
zákon o záboru Bosny a Hercegoviny také
z ohledu na státní a mezinárodní právo. Ani
rakouský, ani uberský parlament nemá práva
rozhodovati o státní příslušnosti Bosny a Herce-
goviny. To právo náleží výhradněa
pouze obyvatelstvu těch zemí, ať už by
se to stalo hlasováním zákonitých představitel
obyvatelstva na zemském sněmu nebo plebis-
citem.«
Pan Glébovický konečně ukazuje na to, že
Rakousko - Uhersko i potom, provede-li zábor
bude na Balkáně bezsilným následkem bojkolu
proti němu zorganisovanému v Turecku, v Srb
sku i na Černé Hoře. Ale z jeho bezslli těžit
bude Německo, jež, splní-li se jeho přání
stane se pánem položení na celém Balkáně
v Csřihradě, na cařihradských průlivech, odkudi
rozšlti svůj vliv na Kavkaz a Krym ai
vsEu
ni
heto
sn
d o
Novoj Vremja
Glébovický
Srb
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Rakousko Uhersko
Berlín
Německo
Bosna
Rakousko
Balkán
Turecko
Černá hoře
Kavkaz
Krym
13
article
Ceská technika v Praze ve stát
ním rozpočtu na r. 1909.
Ceská technika v Praze ve stát
ním rozpočtu na r. 1909.
S dychtivostí a netajenou zvědavosti čekal
česká veřejnost na státní rozpočet pro rol
1909, o kterém počala jednati říšská rada, aniž
byl při počátku rokování poslancům předložen
Stalo se tak teprve v pátek 11. prosince 190g
a našimi denními listy uvedena byla již některá
fakta, která překvapila nemile českou veřejnost
Na českou universitu v Brně postrádáme v státním
rozpočtu každé položky, ačkoliv na vlašskou
právnickou fakultu vložen je do rozpočtu obnoa
24 830 K. Pouze položka na vzděláníse
vysokoškolských sil učitelských byla zvýšena
z 84.000 K na 90.000 K. Neuspokojil před-
ložený rozpočet mnohé naše požadavky a ne-
uspokojil je zejména pokud se týče české
vysoké školy technické v Praze.
Praha
Ceský technik
český univerzita v Brno
vysoký škola technický v Praga
14
article
Na vysokou školu technickou ve Vídni při
padá v rozpočtu 1,200 886 K řádných vydání; obě
pražské vysoké školy technické jen 1,504.58 1K
řádných vydání. Vídeňská technika vy azovala
v zimním semestru 1907 celkem 2983 poslu-
chačů, německá technika v Praze 957 a česká
techníka v Praze pak 2276 posluchačů. Po-
čátkem školního roku 1908/9 čítá pak česká
technika v Praze 2813 posluchačů. Další ne
poměr celkového nákladu jest opět mezi českou
a německou vysokou školou technickou v Praze
Na německou techniku jest preliminováno
591.990 K a na českou, která má trojnásobný
počet posluchačů pak 909 103 K. Tento nepo-
měr vynikne tím více, uvážíme-li, že má česká
technika o tři odbory či fakulty více
než vídeňská technika, na které není odbor kul-
turně inženýrský, odbor zemědělský a oddělen
pro kandidáty učitelství vyšších obchodních škol
Na české vysoké škole technické, které při-
délují se nové odbory, se všemožně šetří. Poslu-
chači nových odborů přikazují se prostě trvají
cím již stolicím učitelským aneb zřidí se para
lelní přednášky, které obstarávati musí docení
a asistenti za nepstrný hororář. Tak n. př. na
obchodním oddělení není dosud ani jediného
profesora a přednášky konají honorovaní docenti.
kteři do Prahy dojiždějí aneb jen ve volné
chvili svého úřadního zaměslnání přednášky
konají.
tento
Posl
Vídeň
Praha 957
Praha
vysoký škola technický
vysoký škola
vysoký obchodní škola Na český vysoký škola technický
15
article
Nejlepším dokladem tohoto nemístného
šetření jest počet učitelských sil. Na vídeňské
technice působí (die rozpočtu) 43 řádných a 11
mimořádných profesorů, na- německé tnchnie
v Praze 21 řádných a 7 mimořádných profe
sorů. Na české technice v Praze jen 32 řád
ných a 17 mimořádných profesorů. Uvedená
čísla o české technice v Praze nutno přívěst
však na pravou míru, jelikož stav tento má
býti dosažen až 1. října 1909.
Dnešního dne jest na české technice jen
24 řádných a 12 mimořádných professorů. Ode-
čitáme-li dva řádně professory, kteří mají být
jmenováni k 1. březnu 1909 a jednoho pro
fesora, který má býti jmenován k 1. říjnu 1909
zbývá 5 neobsazených řádných professur, jejichž
platy ušetří ministerstvo, ač poměr mimořád-
ných profesorů k řádným profesorům jest příliš
křiklavý a mnohdy po dobu 5 až 7 roků čeká
na své jmenování řádným profesorem. Na vl-
deňské technice jest jen čtvrtina mimořád-
ných profesorů; na německé technice v Praze
třetina, ale na české technice bude více než
polovina mimořádných proťesorů z počtu
řádných profesorů.
Uvážíme-li, že mimořádný profesor má zá
kladní plat 3600 korun a řádný 6400 korun.
poznáme opět jakým způsobem šetří stát i v tomtc
směru na profesorech české techniky, když ne-
vyřizuje návrhy na jmenování 5 mimořádnýeh
profesorů profesory řádnými, ač leží v minister
stvu po několik roků. Příčiny toho jsou čá-
stečně t. zv. interkalární úspory, kterými má se
ušetřiti 3 proc. všech osobních platů, tedy z po
volených osobních platů na pražských vysokýeh
školách techniekých má se ušetřiti 21.405 K
Následkem toho neobsazují se i rozpočtem syste-
misovaná místa řádných profesorů a jmenování
se odkládá, aby docílilo se na újmu jednolliveů
státních úspor.
Praha
16
article
Poměry tyto jsou neudržitelny a rychlá ná-
prava nutná.
Uvedené nezdravé poměry docházejí ná
sledkem toho uplatnění v předloženém státním
rozpočtu v položce platů profesorů. Na vídeň
skou techniku, kterou dostihufe česká technika
počtem posluchačů a předstihuje počlem od-
borů a oddělení, jest praeliminováno 441 625 k
na německou techniku v Praze 202 134 K
českou techniku v Praze 303.708 K
což jest v naprostém nepoměru uvedeného počtu
posluchačů a uvedeného počtu odborů české
techniky v Praze. Snadno lze určiti, na kolik
posluchačů české techniky připadá jeden pro-
fesor a jaký náklad věnuje státní správa n
jednoho českého a na jednoho německého po-
sluchače vysokých škol technických.
Tato nestejná přízeň jevi se též v po
ložkách na učebné prostředky. Pro
německou techniku v Praze uvádí rozpoče
35.000 K, pro českou techníku v Praze 49. 845
korůn, pro vídeňskou techniku však 99.650K
Jak různý náklad věnuje státní správa na učebné
pomůcky pro českého a pro německého tech-
nika, lze snadno vypočisti.
Z uvedené všeobecné části jest patrno, že
státní rozpočet na rok 1909 neupokojí českou
vysokou školu technickou v Praze, a že tatc
odsouzena jest na dále strádati v nedostateč
ných místnostech při nedostatečném počtu spra
vedlivě honorovaných učitelských sil. Nastane
nám asi éra mimořádných profesur, honorov
ných docentur a suplontur.
nte
Praha
Praha 49
český vysoký škola technický v Praga
17
article
Není dnes tajemstvím, proč netěší se česk
vysoká škola technická v Praze přízni vyučovae
správy a přízní vládních kruhů.
Česká vysoká škola technická zavedla toti
od 15. září 1907 výhradné če s k
úřadování a předkládá dnes mini-
sterstvu vyučování jen česká p -
dání. Jest to přirozeným právem a národní
povinnosti české vysoké školy, jejíž úřadním
vyučovacím jazykem jen jediné čeština a ne-
stává nikde ustanovení, že by profesoři musili
skádati zkoušku z němčiny, aniž že musí s
reforovati německy o záležitostech české tech-
niky. V plné platnosti jest statut bývalého če
ského polytechnického ústavu král. českého,
který nezná jiného než českého úřadování.
vysoký škola technický v Praga
Český vysoký škola technický
polytechnický ústav král
18
article
Po celý rok 1907 a až do 1. října 190
přijímalo ministerstvo vyučování česká podání
jež v ministerstvu český úřadník překládal do
němčiny pro příslušné referenty. Naše vídeňské
politické kruhy měly se zasaditi o to, aby zřl-
zeno bylo v ministerstvu místo českého refe-
renta pro české vysoké školy, což jest příro
zeným požadavkem rozvoje českých vysokýeh
škol, které mají miti svého referenta nejen
v Praze, nýbrž i ve Vídni. Nestalo se tak a
příslušné kroky nejen že nebyly podporovány.
nýbrž docilena mezi dvěma ministry dohoda, že
jiným způsobem odstraněno býti má vládě ne-
pohodlné české úřadování českých vysokýeh
škol. Ministerstvo vyučování nemohlo přímo na-
říditi české technice, aby podávala německá po-
dání. Proto nařídilo dne 1. řijna 1908 místo-
držitelství v Praze, aby z českých podání českých
vysokých škol vypracovalo stručný a věcný
výtah v německém jazyku a tento předkládalo
do Vídně. Současně zasílá z Vídně zpětdo
Prahy veškeré spisy české, přimo ministerstvu
vyučování předložené, s odvoláním se na uve-
dený výnos a žádá, aby místodržitelství vyhoto-
vilo německé překlady českých podání z techniky
a z university.
Praha
Vídeň
19
article
Zřizuje si tedy c. k. minister-
stvo kultu a vyučování v Praze
mistodržitelství svou filiálku
chce podříditi takto české vy so ke
školy c. k. mistodržitelství. Tak
porušuje vláda autonomii českých
vysokých skol, tak trestá vláda
lyto vysoké skoly. Jest svatou po-
vinností našich poslanecký ck
kruhů vládní kruhy na uveden
upozorníti a nestaneli se náprava
z tohoto jednání vlády dalš! dů
ledky propostap odvoditi.
V podobném poměru shledáváme ostatní
položky, na př. položku remunerace a honoráře
suplentům, docentům a asistentům. Na německ
technice v Praze činí tato položka 99.120 K
na české technice v Praze 168.995 K a n
vídeňské technice 202.183 K.
Jediné, v čem vyniká česká technik
v Praze nad ostatní vysoké školy technické
zejména nad techniku vídeňskou nespornou zá-
sluhou vyučovací správy, jest roční nějemné
které plati stát z činžovaích domů, najatých
k účalům vysokoškolským.
Za českou techniku v Praz
platí stát ročního nájemné h
141.237 K, za vídeňskou tech ni k
však ročně jen 1448 K. Uvedená
čísla nejlépe charakteris uj
zvláštní péči vídeňské vlá d
o českou vysokou školu tech-
nickou v Praze. A jest dnešního dne
třeba dobré paměti a orientačního plánu, aby
se člověk vyznal v umístění české vysoké školy
technické v Praze.
Praha
vysoký škola technickýnicka
český vysoký škola technický v Praga
20
article
Ve Vodičkově ulici jest to rozsáhlý nárožn
dům »u Helmů«; na Karlově náměstí dům
»u Sedlerů«, rohový dům »u Müllerů-
a rohový dům Karlova náměstí a Moráně
V Ječné ulici jest to zadní čásť domu»
Čížků«. Na Král. Vinohradech bývalá e v an-
gelická modlitebna různé budovy v H
ličkových sadech (Giröbovka).
V lelech 70 počal budovati zemský výbor
novou budovu české techniky na Karlově ná
městí; správa státní neměla dosud peněz anel
dobré vůle dokončiti stavbu české techniky
které by bylo zajisté lépe, kdyby zůstala ve
správě zemské.
Loňského roku, když zahájena byla stavh
chemického ústavu české techniky v Praze
zdálo se, že nastal obrat k lepšímu. V letošním
rozpočtu zařaděna jest však položka jen 200. 000
korun, což nestačí, aby ve stanoveném čase
byla tato budova dokončena. Naproti tomu po-
voleno jest pro německou techniku 250 000 K.
aniž udáno jest, pro kterou stavbu platí tatc
položka. Snad jest v tom odměna za odvolané
pílně návrhy německých poslanců, kteří položi
jako prvou podmínku vybudování německé tech
niky v Praze.
Sedler
Müller
Král
Vodičkův ulice
Helm
Karlov náměstí
Karlov ný
Praha
chemický ústav český technik
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. prosince. (Vánoční prá z
niny.) Poslanecká sněmovna, vzešlá ze vše
obecného volebního práva, zdědila po starém
zájmovém parla mentě jednu dobrou vlastnost.
vyplývající z její špatné vlastnosti, že nemí
nijaké pevné většiny. Parlamentní strany tahaj
se půl leta s vládou a mezi sebou o jednae
pořad, staví si pilnými návrhy navzájem pře-
kážky, ale v poslední chvíli, když je naděje, že
pojedou na dovolenou, odhlasují v několika ho
dinách vše, oč se dříve přely celé týdny. Tal
bylo i v sobotní schůzi. Vyřízeno ve 12 hodi
nách neméně než deset předloh, z nichž zmoe
ňovací zákon sám zabral šest hodin času. A n
Vánoce půjdou všechny strany spokojeně. Pri
myslnici dostali zmoeňovací zákon, a grár
nicj meliorační zákon, s oc i a listé vymohl
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za sh
večerní . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní cislo . . . . . . . 10h
večerní
. . . . . . . . čk
lnseráty
platí se hotové nspřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul.,e.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů
Rukopisy se novracejl.
Praha
Tal
poslanecký sněmovna
Vánoce
22
article
že se starobní pojišťování přikázalo výboru
Rozumí se, že ani česká delegace nejde
na svátky s prázdnou. Dostala na cestu s lib,
že po Nověm roce bude svolán český sněm.
dovolí-li ministr dr. Schreiner
Parlamentní prázdniny započnou však te-
prve v úterý, neboť v ponděli bude míti schůzi
ještě panská sněmovna, aby schválila četná
usnesení sněmovny poslanecká.
V Praze, 20. prosince. (Ke svolání če-
ského sněmu.) V pondělí, jak už sděleno.
sejde se u bar. Bienertha konference českých
německých sněmovních poslanců z královst
českého, aby zjistila, je-li naděje na klidnou
práci ve sněmě, který by byl svolán po Novém
roce asi ke dvounedělnímu zasedání. »N. Fr. Pr.«
sděluje za té přiležitosti, že vůdcové německých
stran na sněmě českém chtějí připustiti klidné
zasedání, splníli se tři podmínky. Má jim býti
dána záruka, že úřadníci v království českém
budou příště jmenováni dle přesně smluveného
klíče; že se počet německých přisedicích zem-
ského výboru rozmnoží ze dvou na tři; a ž
co nejdřive budou na říšské radě podány
předlohy o tak zvaném česko-německém doroz-
umění. Za těchto podminek Němci prý dovolí,
aby se český sněm po Novém roce ustavil,
zvolit nový zemský výbor a učinil nějaké opa-
tření v zemském rozpočtu. Sněm by mohl za-
sedati ovšem nejděle do 19. ledna, poněvadž
toho dne má se opět sejíti říšská rada.
Schreiner
Bienerth
Němec
Praha
Francie
23
article
V Praze, 20. prosince. (S ch reinerov
péče o haličské Němce) Německý mi-
nistr krajan, dr. Schreiner, ospraveďlňuje
v polské korespondenci, proč přijal deputaci
haličských Némců. Nešlo prý nikterak o poli-
tické otázky, nýbrž výhradně o hospodářské
kulturní potřeby Němců, jichž je v Haliči na
140.000 a kteři se těší všude prý pověsti pil-
ných hospodářů a inteligentních občanů. Tim,
že přijal deputaci občanů haličských, nepřekro-
čil prý nikterak pravomoc své působnosti. Jako
se polský ministr krajan stará o potřeby svých
soukmenovců ve Slezsku a Bukovině, jimž při-
spěl svým zakročením nejednou zejména
otázkách školských, tak má i německý ministn
krajan právo ujímati se potřeb svých soukme-
noveů, ať bydlí ve kterékoli korunní zemi. Jinak
dr. Schreiner chce ochotně v ministerské radě
působiti, aby se starý přátelský poměr mez
Némci a Poláky nezhoršil, nýbrž dle možnost
jeste zlepsil.
Z Lublaně, 19. prosince. (Potrestan
auskultant.) Nedávno byl z Mariboru do
Kamnika v Kraňsku přeložen elovinský auskol-
tant Ferd. Lasič. Ve Štyrsku pro národn
uvědomělého, slovinského soudního úřadník
není totiž místa. Lasič nezapřel ovšem ani
v Kamniku, že je Slovinec, a pochválil kdesi,
že se slovinské obce radikálně zbavují něme-
ckého nátěru, odstraňujíce německé tabulky
štity. Za to štyrsko-hradecký vrchní zemský
soud zavedl proti němu disciplinární vyšetřo-
vání a na základě tohoto vyšetrování vylou-
čil jej ze soudni služby.
Němec
doktor
Schreiner
Polák
Lasič
Praha
Halič
Slezsko
Bukovina
Lublaň
Maribor
Kraňsko
Štyrsko
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Indické spiknutí proti anglickému panství!
Na tichomořském pobřeží Spojených státův
objevili dva angličti policejní úřadníci, podporo
vaní mnohýmijndickými »tajnými«, velikou orga-
nisací Indů, která ehtěla vyvolati povstání
britské Indii v dubnu, kdy za veder ohromných
mnoho unglických důstojníků odchází na dovo-
lenou. Mohamedání i Brohmani jsou stejně zů
častněni. Rychlé připlutí anglických posil mělo
býti zdrženo ponořením poutnické lodi do Suez-
ského průplavu. (Divný prostředek. Třaskaviny
odstraní překážku takovou ihned.) Je ke cti an-
glickému rozumu, že přes to vše pokračovati
chtěji v reformách v této obrovské osadě svojí,
a právě tak maříti nejlépe pletky a podněcování
tajných sgitátorů německých mezi lidem in-
dickým
spojený státův
Indie
Suez
25
article
Šach o ruskéma přátelsivi
Šach prohlásil k dopisovateli »Nového
Vremene«, kterého tyto dny příjal, že pokládá
Rusko za nejlepšího přítele Persie a že počítá
na jeho podporu při provádění reform. On re-
formy chce a provede je postupné třeba i proti
silně straně reakcionářské. »Persie, « děl šach.
»dostane ústavu, jakmile lid pochopí smysl její e
Nový revoluční sněm nesvolá však již, ale dá
zemi zatím zákony, na nichž pracuje již zvláštni
úřad. Ještě v prosinci budou nové reformy vy-
hlášeny. S bývalými ruskými důstojníky, kteře
vstoupili do perských služeb, je šach úplně
spokojen, poněvadž konají službu svou a nemisí
se do politiky
Bojkot rakousko-uherských tovarů v Turecku.
Záhřebský „Obzor“ oznamuje: Z Cařihradu
dccházejí stále smutnější zprávy o bojkotu, jenž
se pořád více šíří a bezpochyby se nejvíce při-
ostří na jaře. V Solunu je pořád hůř. Na trati
Solun-Skoplje lid vyházel z vagonu náklad ra-
kousko-uherského cukru, polil petrolejem a za-
pálil. V Bajrutu i Smyrně bojkotové hnutí roste.
Smyrně už uhasínal, ale vzplanul znova
V Cařihradě lid nechtěl dovolit ani, aby s par-
níku rak.-uh. „Lloydu“ složena byla dělová mu-
nice, objednaná tureckou vládou. Vojsko mu
silo lid rozehnat.
Z Turecka se rozšířil bojkot rakousko-uher
ských tovarů i do Tripolisu. Čtyři rakouské
parníky musily od tamějších břehů odplouti
Obchodníci přerušili s Terstem všecko spojent
Lloyd
Nový Vremen
Rusko
Persie
Turecko
Cařihrad
Smyrna
Tripolis
Terst
SolunaSkoplje