Číslo 265

V Praze, dne 27. září 1900.

Ročník IV.

KArOICKE LIST

ops pro domu otne a8.80 pioročně ostpo o vnzems ko tvrtietně ... K a9.— Předplatné do cizozer- ka:ěmeoka srbaka: stvreleln píhédo kmn ersk raneje. varska. e re K 32. 20 aetočttinistrkoe iize

vychází v 5 hodin 54 minuty ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 47 minuť večer

Čtvrtek: Sv. Kosmy a Damiana Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Matky Boží před Týnem od 26.—29. t. m.

Světová obilní těžba a spotřeba. —a. Německo jest dnes po Anglii největším kupcem cizího obilí. V posledních 3 letech bylo do Německa dovezeno cizího obilí následovně metráků pšenice žita ječmene r. 1899 13,708 505 5,612.563 11,042.000 r. 1898 14,774554 9,140.723 11.530 670 r. 1897 11,795 211 8,568 315 10,635.147 metráků ovsa kukuřice pšeničné mouky r. 1899 2,591.472 16,265.952 426.315 r. 1898 4,562.013 15,805.856 282 424. r. 1897 5,4.8.803 12,663,052 364.022 Zajímavá jest veliká spotřeba kukuřice v Ně- mecku v poslední době. Ještě před 5 lety nepřišlo do Německa ani 5 milionů metráků kukuřice. Dnes se jí tam dováží třikrát tolik. Kukuřici tu spotře- bují nejvíce mlýny, ve kterých se mouka kukuřičná smíchá s pšeničnou k pečení chleba. Rakousko jest odkázáno na dovoz plodin hlavně z Uher. Ještě před čtyřmi lety mohli jsme prodávati obilí do ciziny, dnes vyvážíme jen ječ- men a slad, ostatní sklizeň nestačí na výživu množícího se lidu. Za posledních 5 let koupili jsme z Uher ná- sledující množství metráků plodin; pšenice žita ječmene roku 1895 5,587.526 2,080 531 1,156.609 2,499 887 1896 6,261.818 2,618.722 „ 1897 3,419 472 1,471.177 2,440.403 „ 1898 3,479.742 1,823 245 2,262 381

1899 3,681 837 2,053.573 2,222.597 pšeničné ovsa mouky roku 1895 1,067.153 1,055 360 5,203.074 1896 1,664 507 2,888.110 5,866.791 „ 1897 2,004.552 3,376 214 4,748.713 „ 1898 2,301.918 2,870 661 4,453 786 1899 2,252.020 2,916.418 4,505.749 My platíme Uhrám do roka daleko přes 200 milionů zl. za plodiny, maso a potraviny vůbec. Obyvatelstvo Rakouska potřebuje nyní asi 30 mi- lienů hektolitrů pšenice; z toho se musí dobrá po- lovina kupovat z ciziny. Italie jest zemí, která lid svůj uživiti nedovede. Příčinou toho jsou zbědo- vané státní poměry. Daně jsou tak ohromné, že lid opouští rodnou zem, nechává pole ladem a jde za chlebem do ciziny. Italie jest dnes v mnohých pá- smech, hlavně na jihu, pravou pustinou. Loňského roku bylo zde sklizeno 1 milion hektolitrů žita,3 ječmene, 6 ovsa a 25 kukuřice.

Italie koupila z ciziny metráků 1899 r. 1898 8,782.350 pšenice 4,739.440 3,742 580 2,298 490 kukuřice Osevní plocha Ruska jest rozdělena dle vý- sevu z r. 1899 následovně: zimní pšenice . . 4,200 000 desjalin letní pšenice . . 12,800.000 zimní žito . . . . 23,200.000 letní žito . . . . 600 000 oves . . . . . . 15,000 000. ječmen . . . . . 7.200.000 kukuřice . . . . 1,000 000 Má tedy Rusko osevní půdy okrouhle 70 mi- lionů hektarů (1 desjatina — 1.09 ha), což jest na tak obrovskou říši skutečně pramálo. Co tu půdy leží ještě na zmar ladem, jaký by tu mohl býti blahobyt? Lonského roku bylo sklizeno asi 61a půl milionu hektol. pšenice zimní, 163 a tři čtvrtě mil. hl. letní pšenice, 313 mil. hl. žita zimního, 7 mil. hl. žita letního, 326.2 mil. hl. ovsa, 76.- mil. hl. ječmene 145 mil. hl. kukuřice, celkem 903.5 mil. hl. obilí. Poněvadž Rusko čítá daleko přes 120 milionů obyvatelstva, stráví se aspoň 85 procent veškeré sklizně doma a zbytek přijde na světový obilní trh. Rusko prodalo roku 1899 za hranice milionů pudů pšenice 106, žita 56, mouky 1.6, ječmene 74.2, ovsa 27.7, kukuřice 28 a půl. kukuřice

Obilní těžbu Uher jsme již v několika zprá- vách našeho listu přinesli. Zbývá nám ještě krátce zmíniti se o státech balkánských, o Rumunsku, Bulha rsku a Srbsku. Pobalkánské tyto státy zásobují pšenicí pešt- ské veliké válcové mlýny, odkud semletá mouka jde k nám. Mlýny ty platí za nejlepší rumunskou pšenici na místě nejvíce za metrák 4 zl. našich peněz. Dovozné jest nepatrné. Podle toho si vy- počítejme zisk peštských židovských mlýnů. Rumunsko sklidilo obilí následovně: metráků pšenice žita ječmene ovsa kukuřice r. 1896 259 4.31 11.20 5.19 23 06 9.18 9.7 1.6 2 22 9.77 r. 1899 Letos r. 1900 sklidí prý se ještě méně. Dle toho si představíme děsnou bídu v této zemi. Rumunsko prodalo do ciziny metráků pšenice mouky žita r. 1898 . . . 5,802.604 185.282 1,173.887 r. 899 1,813.309 233.558 305.167 Bulharsko mělo r. 1893 osevné půdy a sklizně následovně: hektarů sklizeno metráků 9,248 930 pšenice . . . . . 782.500 1,380946 žita . . . . . . . 140.111. ječmene . . . . 201.986 2,654. 219 ovsa . . . . . . 139.037 1,545.116 kukuřice . . . . 495 438.

9,592.258 Z Bulharska prodáno bylo r. 1899 1,004.004 pšenice a 1,571.745 q kukřice, ostatní druhy obilí v nepatrném množství Srbsko má přibližně osevní půdy následovně: pšenice na 330 000 hektarech, žita na 65.000, ječ- men na 120.000, ovsa n 130 000, kukuřice, na 550.000 hektarech. Plochy ty zůstávají každého roku skoro stejny. Letos bude sklizeno v Srbsku asi 5 milionů hektarů pšenice, 0 82 mil žita, 2 miliony ječmene, 3 a půl mil. ovsa a 11 a půl milionu hektolitrů kukuřice. Ze Srbska bylo roku 1899 vyvezeno 775.421 metráků pšenice do Pešti. Tím jsme po- dali dle uveřejněné statistiky maďarské přehled těžby obilní v předních státech evropských, V pří- štím závěrečném článku podáme přehled obilní těžby v krajích zámořských. Ostatní menší země, jako Švýcary, Belgii, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko i Španěly po- míjíme, nemají pro nás valné důležitosti. Za to si nutno podrobněji všímnouti Ruska. Statistika o ho- spodářské těžbě v Rusku jest kusá a jen přibližná Je známo, že v Rusku hlad nezmizí. Jsou vesnice, kde ruští mužíci zimu přespávají a jen jednou za den kus černého chleba a trochu vody požijí. Pří- činy neblahých těchto poměrů hospodářských jsou různé. V přední řadě rozhoduje zde strašná lenost mužíka v obdělávání půdy, není zde ani potuchy o nějakém řádném hospodaření. Než by mužík pracoval, raději hladoví. A v tom spočívá zkáza ruského lidu. Kdyby pole byla dána jedné rodině aspoň na 30 let, a kdyby dnešní ruský »mir« pře- stal každého třetího roku s novým rozdělováním parcel mezi příslušníky obce, pak by z Ruska hladomor zmizel. Ačkoliv doma řádí hlad, přece se každého roku prodávají do ciziny ohromné spousty obilí.

Volební ruch. Ve všech královstvích a zemích na říšské radě zastoupených rozmáhá se volební ruch vždy víca více. Přes to nelze prozatím jinak, nežli zaznamená- vati nově se vyskytující pozoruhodnější kandidatury. Počet kandidátů bude podle všeho přímo obrovský Přece možno však pozorovati, že nejvíce kandidátů vyskytne se mezi Němci a Poláky. Starostové okresu broumovskéh usnesli se ve zvláštní důvěrné schůzi, že setrvávají na opětné kandidatuře dosavadního říšského poslance za venkovskou skupinu broumovskou. Ryt. Streeruwitz, starosta města Stříbra prohlásil, že kandiduje na základě programu německé lidové strany. Německo-pokrokovým jeho protikan- didátem bude Jindřich Šwoboda, dlouholetý bý- valý poslanec a německý — odpusť mu to všemáti

Germanie — básník. Za městskou skupinu olomoucko-prostě- jovskou kandidovati bude německý pokrokář Brandhuber, purkmistr města Olomouce. Ze Slezska sapznumuje, že býv. poslanci, prof. Fr. Kotmann a prof. August Kai s e oznámili vedení tamní némecko-lidové strany, že po- znovu budou se ucházeti o mandát. První o mandát za město Opavu a tamní obchodní a živnostenskou komoru, druhý o mandát za venkovskou skupinu frý- valdovsko-bruntálskou. Za městskou skupinu krň ov. s kou, kterou zastupoval německý lidovec H ee g er bude kandidován o l většiny voličstva německý ra- dikál. V Dol. Rakousích kandidovati hodlají ra- dikálové v městské skupině korneuburské proti dosa- vadnímu posl. prof. Richtrovi zem. poslanec dr. Koliska, pověstného českého odrodilce, kterýž maje na zřeteli úplné ubití Čechův dolnorakouských, učinil na sněmě návrh, aby v Dol. Rakousích nesměly býti mimo německé žádných jiných obecných škol. — Křesťansko-sociální spolek v Badenu kandidovati bude na místě dosavadního poslance F ol- lera, radního tajemníka ve víd. Novém Městě, ryt. Strohbacha. — Německo-nacionální voliči ve městské skupině Lernfel- denské v Hor. Rakousích kandidovati budou proti dosavadnímu poslanci Michalovi Muhrovi předsedu německého lidového spolku pro Horní Ra- kousy dra. Benerle.

Katolický lidový spolek pro Ho Rakousy konal minulou neděli schůzi v Koptingu. Schůzi tu navštívilo neméně než 800 mužů. Hlavní slovo měl přísedící zemského výboru Zehetmay er, kterýž jako veterán téhož spolku načrtl v zajímavé řeči dějiny jeho. Vypravují o nepřetržitém boji libe- ralismu proti náboženství a venkovskému obyvatelstvu. Skutky, jež konal tento liberalismus, byly vesmě ranou, vedenou do tváře venkovského obyvatelstva. Volební řád do říšské rady, pořízený liberály, zkrátil venkovské obyvatelstvo o 35 mandátů. Po řeči bývalého poslance Eltze, jenž, vychá- zeje od jazykových nařízení pro Čechy a Moravu, líčil úpadek parlamentarismu za posledních let, upozornil předseda schůze zem. poslanec Hauser na to, ž uherské vyrovnání je skutkem liberálů; že niče o ne- učinili pro němectví, za to však velmi mnoho pro židy, a že dnešní liberálové si nepočínají jinak. O nad- cházejících volbách bude míti obyvatelstvo příležitost, vysloviti se jak o obstrukčnících, tak o hrdinech, hlá- sajících heslo »Pryč od Říma!« Katolický lidový spolek bude ve volebním boji jednotně a pevně státi na dvou základních pilířích, na kterých byl zbudován — na náboženství a vlastenectví. Čísař a papež re- presentují tyto ideály katolického lidového spolku. Slova ta přijata byla s bouřlivým potleskem, načež zdařilá schůze byla ukončena.

Důvěrníci selského spolku v Štýrsku konali ve Št. Hradci sjezd, na němž byl zvolen zvláštní ústřední zemský volební výbor. Spo- lek zřídí co nejdříve i volební okresní výbor. V Haliči první vystoupila na kolbiště volební sociálně-demokratická strana P. Stojalowskiho. Vydalať již své volební provolání a uchází se o důn věru voličstva hlavně tvrzením, že byla jedinou stranou, kteráž vždycky byla proti obstrukci a při tom také prý vždycky, když jednalo se o národní otázky, hla- sovala s Kolem polským, třeba že prý v ostatních otázkách rozcházela se s jeho šlechtickou frakcí. Vo- lební provolání P. Stojalowskiho prudce útočí dále na polské Kolo a vyzývá k boji proti němu vytý- kajíc, že jest nepřítelem lidu a žádajíc na konec vše- obecné přímé volební právo. Ve schůzi, již konal »Klub Reformy- v Haliči přijata byla následující resoluce: Solida- rita polskýeh poslanců ve věcech národních uznává se za žádoucí. Za tím účelem polské Kolo změniž svůj statut v tom směru, aby solidarita omezena byla pouze na polské národní záležitosti. Nepřistoupí-li Kolo polské na tuto změnu stanov, zavázáni jsou po- slanci utvořiti zvláštní organisaci. Rusíni před volbami. »Narodnij ko- mitet« rusínský vydal právě volební provolání, jak je nalézáme ve lvovském »Dile«. Provolání vytýká, z