Dne 15. května 1902

KATOLICKN LIsTY

Číslo 132. Strana 5.

veřejných schůzích, kde nazvána obec dojnou kravou. V časo- pisech se o tom psalo, ale nikdo ani muk. Při včerejším líčení soudce důkazu pravdy nepřipustil, a p. Kaliba uznán byl vinným a odsouzen k pokutě 50 kor., event. na 5 dní do vězení; na útratách má hraditi 106 kor. Obhajce p. Kaliby p. dr. Klenka z Vlastimilů ohlásil odvolání co do viny i trestu. »Přátelé« Búrů dostali milost. Dne 25 června loni odsouzeni byli tři výrostci, a sice Sieber, Zeman a Da- vid, v stáří 16, 15 a 13 let, do žaláře, a sice prvý na 2 mě- síce, druzí dva na měsíc. Sieber totiž odcizil svému chéfo 1000 K a pak s třemi kamarády š-l na pomoc — Búrům. Leč za odsouzené hochy podána byla žádost o milost a té se jim dostalo. Každý z nich odsouzen byl ke sníženému trestu 7 dnů na odděleném místě. Všechny následky trestu budou zbloudilým hochům prominuty. Obhájci jich byli pp. dr. G Freund a dr. Zitek, pražští advokáti.

Postrach veřejnosti. Strašlivého »anarchistu« vy- pátral nedávno v Praze jeden zdejší německý list. Byl to 17letý typograf Ad. Kleinbauer z Brna, který letos 27. března vyšel z Brna, dal se přes Drážďany a Berlín do Hamburku, chtěl prý odjeti do Ameriky. Ale dostal »Heimweh« a tak od břehů německého moře vrátil se zpět. Cestou zdržel se jen v Berlíně, kde ho policie zatkla proto, že byl podezřelým — z anarchismu. Kleinbauer, jenž o anarchii nemá ani »šajnu«, byl vypovězen z celé říše německé a tak dostal se do Prahy, kde 23. dubna v noci zatčen byl pro tuláctví. Při prohlídce jeho šatů nalezeny u něho různé papíry s divnými klikyháky, jakýmsi klínovým písmem psané, a na jednom z papírů na- psáno bylo i »Hoch Esperancie Anarchia!« To mu dodalo. Hnedky považován byl za nebezpečného anarchistu, o věci alarmovány úřady a ježto zatčený nechtěl vůbec vypovídati, telegr fováno z policie zdejší na všechny strany, nsposled dán Kleinbauer do vyšetřovací vazby zdejšího zemského trest- ního soudu. A tu rozvázal se jazyk jeho. »Anarchista« mlu- vil. Uvedl, že v Berlíně zatčen byl na anonymní dopis, jejž psal sám. Také v Praze napsal na různé papíry vše ijaké klikyháky, ale co je anarchismus, o tom prý nemá ani po- tuchy. Byl prý jen zvědav, jak vše dopadne, neboť rád by se byl dostal postrkem domů. A tak dodán k okresnímu soudu na Ovocném trhu, kde včera odsouzen radou z. s. p. Ecklem pro tuláctví do vězení na 10 dnů se 2 posty. Žalobcem byl fankcionář p. dr. Sklenička.

Z říšské rady. Z Vídně, 14. května. (Tel. ) V dnešním rokování o rozpočtu ministra železnic vystřídala se celá řada řečníků. Čeští poslanci ká- rali zejména protičeský směr v ministerstvu železnic. Posl. dr. Ryba poukázal mezi jiným na to, jak státní dráhy odbývají své české stanice a uvedl mezi jiným také pověstné vinohradské nádraží pod Nuselskými schody. Nádraží toto jest skutečně unikum, neb ač tam často sta lidí nastupuje, má toto nádraží horri- bile dictu, jen půl záchodu, tak že proto v ji- stých případech musí obecenstvo choditi před vlakem na nádraží nuselsko-vršovické, kam je ovšem jen 10 mínut cesty. Sněmovna poslanecká. (Zasodání 17. Schůze 136.) Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzi o 10. hod. 25 mln. odpoledne. Sněmovna pokračuje v jednání o rozpočtu ministerstva železnic. Posl. Starzynski přidává se k vývodům posl. Kolischera o příčinách schodku státních drah. O dmítá tvrzení hraběte Khevenhüllera, že státní dráhy jsou passivní a dovolává se včerejších vývodů ministra že- leznic. Zřízení jednotné veliké síti státních drah jest prý první podmínkou úspěšné dopravní politikya rozřešení otázky schodku, poněvadž jen tím umožní se samostatná, cíle svého vědomá politika tarifová. Řečník doporučuje sestátnění severní dráhy 1. lednem 1904, neboť později bylo by mnohem nesnadnější.

Druhým spojením Vídně s Terstem stát bude mocl vykonávat svou tarifovou politiku také na jih. Rečník poukazuje k trudné finanční situaci jížní dráhy a praví, že jest povinností státu pečovati o to, aby vě- řitelé dostali bezpečně, co jim náleží. Přimlouvá se za vystavění jednotlivých haličských drah, zejména pří- mého spojení Lvova s Varšavou vystavěním dráhy ze Lvova do Belsce a Lublína. Poněvadž Rakousko žije s Ruskem v přátelství, rakouská vláda měla by vynaložiti svůj vliv, aby tato záležitost, která má ve- liký hospodářský význam, byla konsřně vyřízena. Po- sléze přednáší různé stesky a přeje si, aby také vnitřní úřední řečl u haličkých drah byla polština. (Hlučná pochvala.) Posl. Axmann dokazuje, že nezdar sestátňování zaviňuje soustava správní a okolnost, že stát musll koupiti za drahé peníze dráhy nic nevynášející. Řeč- ník žádá účelnou organisaci železníčního statutu, stě- žuje si, že byrokratismus překáží všem reformám, kritisuje službu při udržování železničních tratí, těžko- pádnou a nákladnou službu kontrolní. Zejména slu- žba dopravní jest chatrná. Řečník doporučuje, aby byla dosazena komise, která by studovala reformu drah a podala příslušné návrhy. Mluvě o důležitosti spojení Vídně s Prešpurkem, pojednává řečník o ob- tížích, jež koncessionářům klade společnost státní dráhy a žádá vládu, aby intervenovala. Dále ujímá se zřízenců, žádaje jejich všeobecnou stabilisacia žádá sestátnění soukromých drah. (Hlučný souhlas.) Posl. Baumgartner pronáší různá přání, tý- kající se staveb a zlepšení tratí v Solnohradě a

v Horních Rikousích, děkuje ministroví za splněná již přání a navrhuje dvě resoluce. Posl. Pogačník zasazuje se o zařadění tak zv. pětiny příjmů do pense a mluvil pak o poměrech u krajinských tratí. Dále vyčítá, že se u řiditelství v Běláku provozuje německo-národní politika. Ně- mečtí zřízenci imporiují se do země, slovinští pak s odstrkují. Na to stěžuje si řečník na odstrkování domácích sil pracovních při provádění investičních drah v Krajině. (Souhlas.) Posl. Basseví mluví o dopravních poměrech u jižní dráby. Posl. Hauck praví, že jeho strana nemůte vládě rozpočet povoliti a žádá obsáhlou sestáňo- vací akci. Posl Mosdorfer mluví o žefezničních pomě- rech ve Štýrsku. Posl. Maštálka praví, že řeč ministra železníe o sestáňovací akci neuspokojila v plném obsahua dokládá, že se polovičatými prostředky de ficitu stát- ních drah neodpomůže. Dále mluví o němčení u státních drah a odstrkování Slovanů. Ú řiditelství v Olomouci, tedy v zemi ze dvou třetin slovanské, jest 144 úředníků Némců, 40 Čechů a 2 Polácl. Systematicky se též poněmčuje u řiditelství v Plzní, kde byl vydán rozkaz, že úředníci mají ve službě mezl sebou mluviti jen německy. (Slyšte, slyšte!) Tento krok vyvolal v české veřejnosti bouři. O zna- losti obou jazyků není dnes už vůbec řeči. Při po- sledním jmenování úředníků povýšeni byli skoro vý- hradně Němci. Český národ jest neustálých chikan ministerstva už syt. Pro germanisující ministerstvo že- leznic, praví řečník na konec, není žádného rozpočtu.

(Hlučný souhlas a potlesk) Posl. dr. Ryba porovnává sestátňování v Ra- kousku a v Německu a shledává, ža Rakousko jest v tom ohledu všude v nevýhodě. Dále mluví roz- hodně proti dani z jízdních lístků a proti odstrko- vání Čechů i země české. Vinohradské nádraží na- zývá hanbou instituce, jako jsou státní dráhy. Strana bude hlasovati proti rozpočtu. (Souhlas a potlesk). Posl. dr. Fořt polemisuje s posl. Kolischerem stranu týmž navržené resoluce na zavedení kilome- trového tarifu a tvrdí, že by stupňový tarif byl i Haliči ku prospěchu. Posl. Schreiner polemisuje s posl. Maštálkou a útočí na české úředníky, kteří prý se v území po- němčeném cítí spíše Čechy, než úředníky. Posl. Kolischer polemisuje s posl. Fořtem. Dále mluvil zpravodaj Povše proti petici spolku železničních úředníků, která prý by prospěla jen še- stině úřednictva a ostatním by byla na škodu, pak posl. dr. Pergelt pro tuto petici. Na to byly odstavce železničního rozpočtu, a re- soluce i návrhy, s výjimkou 2. resoluce posl. Fořta schváleny. Mimo této schválena resoluce posl. Kolischera na ochranu domácí produkce. Zpravodaj posl. Kozlowakí zahájil pak poradu o první skupině rozpočtu ministerstva orby. Ostatní zpravodajové vzdali se slova. Po odpovědích několika ministrů na interpellace, schůze v 9 hodin večer skončila. Příští schůze zítra v 10 hod. dopol.

Interpellace. Posl. Klofáč a soudr. inter- pellovali dnes ministra spravedlnosti stran trestní zá- ležitosti, o níž bylo jednáno před soudem benešov- ským. Na zámku konopišťském ztratll se z koňského postroje bezcenný řetízek a kočí rodem Čech byl ob- viněn z krádeže tohoto řetízku. Na základě přesvěd- čivých důkazů však soud obžalovaného obžaloby sprostl. Rozsudek byl doručen arcivévodovi Františku Ferdinandovi k jeho žádosti, ovšem jelikož se j dnalo o stranu českou, v jazyce českém. Arcivévoda však rozsudek vrátil a nařídil, aby mu byl rozsudek doru- čen v jazyce německém. Soudce vyhověl, sám roz- sudek přeložil a s českým orlglnálem překlad arci- vévodovi poslal. Kečí byl propuštěn a soudce byl povolán do zámku, kdež ho arcivévoda káral za to, že se opovážil kočího osvoboditi. Jelikož se nyní pro- slýchá, že kočí na základě nespokojenosti arcivévody znova má býti podroben soudnímu řízení, táží se na interpellaci podepsaní poslanci, je-li mínistr spravedl- nosti ochoten informovati se o této záležitosti, uraže- nému soudci jako vůbec celému stavu soudcovskému dáti satisfakci, aby tím byl podán důkaz, že není žádné vyšší moci nad moc práva a zákona a že ka- ždý bez rozdílu, ale především povolaní strážcl zákona musí se podrobiti právu a zákonu. Posl. dr. Dyk podal interpallsci strau po- skytnutí pomoci obcím Čížicům a Staňkovu nouzí po- stiženým. Posl. dr. Šílený interpeliuje předsedu mini- sterstva a ministra spravedlnosti, že představení soudů na Moravě žádají na českých živnostnících německé kvitance na obdržené peníze za dodané zboží. Dále Interpelluje dr. Šílený ministra spravedlnostl stran obsazení notářských míst na Moravě a ve Slezsku.

Delegace. Z Pešti, 14. května. (T. k.) Výbor uherské delegace pro za- hraniční záležitosti konsl v 11 hod. dop. schůzi. Del. hr. Jan Zteby praví, že jest ministrovi za jeho vyjá dření v příčině obnovení trojspolku a do- hody s Ruskem velice zavázán. Tato dohoda uspo- kojovala by ho úplně, kdyby věděl, že jest naprosto zabezpačena. Předpokládáme-li však, že jest zabez- pečena, co z toho následuje? Že nyní trojspolek slouží jiným účelům, než k jakým byl uzavřen. Neboť ostří trojspolku obracelo se, jak známo, původně proti Rusku, nyní však nezdá se proti Rasku žádného za- bezpečení třeba. Z toho následuje, že trojspolek dnes pro nás nemá té důležitosti jako při svém vzniku. Proto nemůžeme ony oběti hospodářské, jež jsme v jeho zájmu přinesly, pro budoucnost udržeti v tak velikém rozsahu. Důležité jest, že za daných poměrů bude úkolem ministra, aby Uhrám v tomto spolku zabezpečil větší neodvislost, což dues při změněných poměrech spíše jest možno. Dal. Julius Lasdary jest se zahraniční pol- tikou spokojen, přeje si však, aby se ministr postarel o zamezení hospodářské války s naším spojencem, neboť sc hospodářská válka nedá sloučiti se vřelým přátelstvím a politickým spolkem Rozpočet řečník ne- přijímá, poněvadž Uhry ve společných záležitostech nepožívají parity.

Ministr zahraničních zálolitostí hrabě Golu- chowski nejprve odpovídá del Holóovi na jeho po- známky o cestě arcivévody Františka Ferdinanda do Londýna Pan arcivévoda — praví ministr — jede do Londýna výhradně jako zástupce Jeho Veličen- stva. O nějakém rozdělení zastupitelstva nemůže na- prosto býti řeči. Coordinování pana arcivévody s jeho pány průvodci, nechť si stojí sebe výše, bylo by ca- pltio diminutio, jež není v monarchickém státě pří- pustno. Pan arcivévoda nejede do Londýna v čele deputace, nýbrž jako osobní zástupce Jeho Veličen- stva. Jakmile zvěděl, že jest vyhlédnut za zástupce Jeho Veličenstva, vyprosil si dovolení, aby směl ně- kolik pánů k svému průvodu pozvati. Jeho volba byla Jeho Veličenstvem schválena. Pan arcivévoda postaral se o to, aby také vznešený člen uherské spo- lečnosti jej doprovázel a sice hrabě Tassilo Festetlcs. Byly pozvány také jiné osobnosti, ale tyto nezastupují nikoho a nic. Náleží k jeho družině, k rozšířenému dvoru a nemůže se z toho odvozovati žádné státo- právní gravamen, právě tak jako kdyby se v průvodu nalézalo více Uhrů a jen jeden Rakušan. To je pouhá dvorní záležitost, na kterou ministr nemá vlivu. Mi- nistr odmítá výtky, jež mu učinill někteří delegátl, jako kdyby byl v otázkách obchodních překročil svoji kompetenci. Nevyslovil prý ani radu, nýbrž jen přání, doporučení a nic více. Stejně byl by se mohl vyslo- viti o hospodářských poměrech Italie, Německa anebo jiného státu. Ministrovi zahraničních záležitostí, jenž monarchil zastupuje naproti cízině, jenž ví, jak velice hospodářské záležítosti účinkují zpět na politické, zbraňovati, aby o tom pronesl svůj náhled, jest asl těžce možno. Jeho věcí není uskutečniti vyrovnání nebo celní

tarif, on jen upozorňuje ná účlnek nynějšího stavu na cizinu. Mluví-li se v cizlně o středoevropském cel- ním spolku, který uzavírají úplně suverenní státy, vy- plývá to z poznání, že státy, jež se nalézají v celním spolku snáze se mohou chrániti v případu společného nebezpečí, než každý jednotlivě. Posl Holoovi a Pa- poví cdpovídá, že otázka praporů a znaků vyslanectev musí býti upravena dohodou mezi oběma státy mon- archie a nemůže mlnistr v té věci nic ustanoviti. To by bylo překročením kompetence. V dalším odpovídá řečník posl. Papovi v příčině konsulárních akademií a slibuje, že na těchto stane se maďarština pro všech 5 ročníků obligátní, od pánů však, kteří sloužiliu jiných úřadů a nyní jsou při konsulátech zaměstnáni, nemůže se tak beze všeho žádati znalost tohoto ja- zyka. Jsme však na ně odkázáni, vzhledem k roz- množení konsulárních úřadů. — Mlnistr mluví pak o reklamacích rakouskouherských příslušníků v ci- zině a praví, že se naši zástupcové národních zájmů horlivě ujímají. Ale takové reklamace spočívají často na zcela podvodných základech a jejich vyřízení táhne se často po leta. Zejména platí to o Turecku. Minístr odpovídá pak hr. Žichymu. Posl. Holoo není spokojen s odpovědí ministra v příčině družlny pana arclvévody a tvrdí, že paríta jest porušena a že se jedná o státoprávní falsum. O trojspolku bude mluviti v plenu. Posl. Rakovszky praví, že otázka průvodu ná- sledníka stala se politickou záležitostí teprve tím, že se do věci vmísil ministerský předseda, jenž svého času vyslovil nesouhlas s politlckým postavením uher- ského čestného kavalíra při cestě do Petrohradu. Řečník vítá, že se mlnistr nechce vměšovati do zále- žitostí vyrovnání. Ministr zahraničních záležitosti jest pře- svědčen, že mezi jeho prohlášením a prohléšením