2
masthead
„Nový Jihočeský Dělník".
4
article
štvu pamětní spis, v němž Rénana tupí a vyhrožuje
trestom božím, pakli opravdu bude pomník
Rénanův postaven. Za farářem přispěchal i biskup
a varuje obec rovněž před Rénanem, byl
prý odrodilec, bezbožník a rouhač. Postaviti
mu pomník, bylo by svotokrádeží, proti níž by
prý co nejdůrazněji jménem Bretónska, Francie
a všech křesťanů protestoval. Odvolá prý poutě
a procesi. Bretónsko by se ovšem bez poutí a
procesí nerozpadlo, ale pan biskup by brzy
obrátil, kdyby mu lid poutě i procesí nechal a
pro sebe podržel peníze, které nejen na procesí
a poutě, ale i na vydržování biskupa vydával.
* Dělnický kalendář na r. 1903. Jednalo-li se o to,
by kalendář náš byl účinnou protiváhou nesčíslných,
jak špalky tlustých kalendářů klerikálních, pak dlužno
bez nadsazování říci, že dostál tomuto velmi důležitému
úkolu měrou svrchovanou. Je zde viděti účinnou soustavnou
práci protiklerikální, která odhaluje podstatu
klerikalismu právě v jeho dvou velkých slabinách, totiž
při falšování historie a odporu proti vědám přírodním.
Rénanův
Bretónska
Francie
5
article
Historický článek o Janu z Pomuku přijde zajisté
vhod všem, kdož chtějí se způsobem velice instruktivním
poučiti o tomto zajímavém rozporu církevní politiky
s vědou historickou. Též dlouho postrádaný stručný
životopis Giordana Bruna bude jistě velmi vítanou
pomůckou v boji protiklerikálním. Neboť spor Giordana
Bruna s církví římskou a jeho poměr k církvím protestantským
je nejen velmi zajímavý pro poznání povahy
klerikalismu, ale spolu dospívá čtenář k závěru, že
Bruno, tento velký mučeník vědeckého přesvědčení, zasadil
svou velkou naukou o nekonečnosti vesmíru smrtelnou
ránu klerikálním dogmatům. Vedle těchto poučných
článků rázu protiklerikálního nalézáme zde články
přírodovědecké, psané velmi plynně a populárně, dále
články z oboru věd sociálních, jež vhodně doplňuje
velmi důkladný roční přehled sociálních a politických
událostí na celé zeměkouli. — Také části beletristické
a ilustrační věnována zvláštní péče. Působnost klerikálů
a její demoralisující vliv vyfotografován je výtečně v
několika pracích novelistických a vystižen břitkými
protiklerikálními karikaturami slavného francouzského
kresliče Jossota. Velmi šťastna byla volba překladů.
Jan
Giordano Brun
Bruna
Pomuk
6
article
Hluboký básník chlopské bídy, Vasil Štefánik, zastoupen
zde výtečnými skizzami. Tklivou tragedii dělnickou líčí
povídka »Kouř« od polské básnířky Marie Konopnické.
Malichernost buržoasie karikuje výtečný novelista polský,
Niedzwiecki, jehož práce náleží k nejoblíbenější
četbě soudruhů polských, a s humorem psaná črta Američana
Bergesa tepe nemilosrdně kapitalistické švindle,
které se slepou bohyní Spravedlností provedly snadno
originelní taškářský kousek. Ze života horníků a hutníků
upoutají hlubokou tragikou povídky »Konec huti«
a »Jupiter«. Břitká podobenství Multatuliho a množství
originelních aforismů doplňují velmi případně knihu,
která beze všeho přepínání stojí velmi vysoko nad obyčejnou
úrovní mnohých kalendářů. — Jsou-li bohužel
někde lidé, kteří odhadují cenu kalendáře dle tlouštky
hřbetu (při čemž ovšem právě nejhorší klerikální škváry,
Štefánik
Konopnický
Američan
Bergesa
Jupiter
Multatuli
7
article
tištěné na velmi silném papíře, jsou nejtlustší), pokládáme
za nutné upozorniti takové krátkozraké lidi na
důležitost kalendářního obsahu, neboť jen dle toho nutno
kalendáře oceňovati. Jest to věru smutné, nutno-li
upozorňovati ještě na věc tak samozřejmou, ale bohužel
dosud je dosti lidí, kteří kupují klerikální a literárně
bezcenné kalendáře jen proto, že jsou nebo zdají se jim
hodně tlusté. Že obsah těch »tlustých« knih je strašlivě
bídný — na to se neptají. Neváhám proto náš »Velký
Dělnický kalendář« co nejvřeleji doporučiti všem, neboť
kniha ta přístupností, obsažností, uměleckou, vědeckou
i literární cenou převáží vysoko celou řadu kalendářů
I jiných, je v ní složeno tolik myšlenkového bohatství, že
četba tato nevyčerpá se ani za všecky zimní večery,
ale bude vždy trvalou ozdobou domácí knihovničky
každého uvědomělého dělníka. L. N.
L N
8
article
* Odborový sjezd v Anglii. Dělnické odborové
organisace v Anglii konaly svůj sjezd,
na němž silněji stále vyznívalo přání, by utvořena
byla samostatná dělnická strana politická
o to v době nejbližší.
Anglie
9
article
* Ze Štokravi. Dne 21. září t. r. odbývala
se konference VIII. volebního okresu (V. kurie)
ve Štokravě. Odbory a organisace byly všechny
slušně zastoupeny až na strojníky, kteří vlastně
o organisaci nestojí. Po referátu soudr. F. Máchy,
přednesl delegát zprávu za vzdělavací spolek
lidový ve Štokravě, soudr. Petr Vojta. Tento ve
svém referátu dokázal nutnost české organisace,
neboť v krátké době co pěstovány jsou přednášky
v řeči české, spolek vzrostl o 26 členů.
Po řeči soudr. Vojty promluvil říšský poslanec
soudr. Seitz. Krátkými ale břitkými slovy vylíčil,
jakých výsledků se může docílit v řeči
srozumitelné, mateřské. Soudruzi byli dojati i
potěšeni uznáním jejích snah založiti ve Štokravě
českou organisaci. Soudruzi čeští, vzchopte
se chutě k dílu osvobozujícímu, nechť dokážem,
že tu důvěru a naději v nás vloženou též splníme.
Tak jako svorně pracují s námi soudruzi
němečtí, pracujme i my, a tak dokážem nejlépe
solidaritu mezinárodní. Šumavský.
F Mácha
Vojta
Seitz
Štokrava
10
article
* Štváči. V Čenstochově v Ruském Polsku
odehráli se protižidovské výtržnosti, při nichž
zabito bylo 15 osob při srážce s vojskem. Za
příčinu bouři udává se, že z několika židů obchodníků
v hádce se selkou, uhodil jeden tuto
holí. Ve skutečnosti však byl odpor proti židům
jiz dávno organisován stranou klerikální, která
nenávidí židy, že prodávají na poutích dotýkané
růženečky, kříže a sošky jako farářové. Mezi
zatčenými pro podněcování k bouřím nalezají
se i dva kaplanové.
Polsko
11
article
* Krvavé události ve Lvově zaměstnávají
dosud naše soudruhy. Soudruh Hudec, obecní
starší ve Lvově učinil v poslední schůzi obecního
zastupitelstva návrh, by státní policie za
svoje jednání při poslední stávce zemědělců byla
zaměna policii obecní. Dále má žádati město,
by cizí oddíly vojenské posádky byly odvolány
hlavně uherští husaři — a rodinám, jichž živitele
byli ubiti, by poskytnuto bylo náležité zaopatření.
Lvov
12
article
Podomní obchod, který považavali obchodní
a živnostenské kruhy bůh ví za jak
veliké zlo, místo soutěže kapitalistické, zakazuje
i se změnou §§ 59. a 60. živnostenského zákona,
kteráž vešla dnem 15. září v platnost. Podíváme
se rádi, mnoholi živnostníkům bude tímto
pomoženo. Po našem soudu ani jedinému, zničených
však rodin, jejichž existence jedině na
podomním obchodu byla odvislou, budou tisíce.
13
article
* Nový román Zolúv. V pařížském »Aurore«
počal právě vycházeti nový román Zolův s titulem
»Pravda«. Zola líčí prý v něm neblahé
následky pro národ, jsou-li vrstvy lidu nevzdělané,
a nabádá k šíření osvěty v širokých spodních
vrstvách. Jen tak vzejde blaho národům.
Aurore
Zolův
Zola
Zolúv
14
article
* Objednávky železničních vozů. Ministerstvem
železnic mají býti učiněny objednávky
470 různých železničních vozů v ceně více jak
3,000.000 K a rozděleny na všechny rakouské
továrny na vagony. Jest třeba, aby jen dlouho
s objednávkami těmi se neodkládalo, dělnictva
jest bez zaměstnání až hrůza. A valnou část
má ho na svědomí naše vláda, že pranic nedbá
aby nutné práce, na které i peníze již má říšskou
radou povoleny uspíšila.
* Směs. V Mnichově konal se minulý
týden zajímavý sjezd německé sociální demokracie.
Zabýval se spornou zaležitostí redakce
»Neue Zeit« s jednotlivými soudruhy,
kteří píší do »Socialistische Monatshefte«, soudruhy
za orgán strany neuznaných. Pojednal
o stanovisku polských soudruhů v Německu a
usnesl se, na návrh soudr. Bebla, vyjednávati
s ními, aby docílila se shoda mezi polskými a
německými sociálními demokraty. Přijal více
návrhů z oboru komunálni politiky a ochranného
zákonodárství; hlavně pojišťování dělnictva
se týkajících a po zaujmutí určitého stanoviska
k nejbližším řišským volbám, zdařilým refe-
Mnichov
Německo
Neue Zeit
Socialistische Monatshefte
15
article
otec tvůj jest v hrobě.
Hluboko on dřímá —
nad námi bouř hřímá.
Jeho srdce věrné
ztichlo v šachtě černé.
Tělo skála stiskla,
až krev vřelá tryskla.
Když den nastal prvý,
vychladl v své krvi.
Když den nastal druhý,
vyvezli jej s druhy.
Když den nastal třetí,
hlahol zvonů letí.
16
article
ústrk s bídou kruší.
Matka zaplakala,
dítě celovala.
»Moje drahé robě,
šiji obejmouti
a se přivinouti,
když tělo i duši
hřmí o panské vině . . .
Hrubé rakve sbili,
v jámy uložili.
Tam jim zazpívali
a nám bídu dali.«
Zaplakalo děcko,
když slyšelo všecko.
S lety hořkost pilo,
i když mužem bylo.
A kde zřelo muku,
dalo svoji ruku . . .
20
article
tvé mladé tvářičky?
»Po cestě z fabriky
švadly mi v podletí,
každý je pošlape
pak s vichrem odletí.
Kam’s dala, dívenko,
ohníčky z tvých očí,
které jak hvězdičky
plály z pod obočí?
»Ohníčky vyhasly
ve fabrice v noci —
v slzách jsou ztopeny,
není jim pomoci.«
Kam’s dala, dívenko
písně a veselí,
které tě věrně dřív
všude provázely?
24
article
šťastně budem žít,
pokoj ve svých bytech mít.
V. L. Liberté. (F. Cajthaml).
Mužné slovo.
(»Kolik’« dala hubiček . . .«)
Mužné slovo, mužný čin,
krásu muže tvoří,
když nad křivdou spáchanou
líc nevolí hoří.
Před odpůrcem necouvej
v zápolení smělém
a postav se před něho
přímo s jasným čelem.
Zvítězíš-li, ku smíru
první podej ruku —
odpuštění lahodí,
jak růže v rozpuku.
Libertý
F Cajthaml