ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 8df01953-e5e1-4b02-83e2-0afa9566c5bd
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 25 celkem · entity: person 26, place 8, work 1, org 2
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
„Nový Jihočeský Dělník".
3 masthead
číslo 14.
4 article
štvu pamětní spis, v němž Rénana tupí a vyhrožuje trestom božím, pakli opravdu bude pomník Rénanův postaven. Za farářem přispěchal i biskup a varuje obec rovněž před Rénanem, byl prý odrodilec, bezbožník a rouhač. Postaviti mu pomník, bylo by svotokrádeží, proti níž by prý co nejdůrazněji jménem Bretónska, Francie a všech křesťanů protestoval. Odvolá prý poutě a procesi. Bretónsko by se ovšem bez poutí a procesí nerozpadlo, ale pan biskup by brzy obrátil, kdyby mu lid poutě i procesí nechal a pro sebe podržel peníze, které nejen na procesí a poutě, ale i na vydržování biskupa vydával. * Dělnický kalendář na r. 1903. Jednalo-li se o to, by kalendář náš byl účinnou protiváhou nesčíslných, jak špalky tlustých kalendářů klerikálních, pak dlužno bez nadsazování říci, že dostál tomuto velmi důležitému úkolu měrou svrchovanou. Je zde viděti účinnou soustavnou práci protiklerikální, která odhaluje podstatu klerikalismu právě v jeho dvou velkých slabinách, totiž při falšování historie a odporu proti vědám přírodním.
Rénanův Bretónska Francie
5 article
Historický článek o Janu z Pomuku přijde zajisté vhod všem, kdož chtějí se způsobem velice instruktivním poučiti o tomto zajímavém rozporu církevní politiky s vědou historickou. Též dlouho postrádaný stručný životopis Giordana Bruna bude jistě velmi vítanou pomůckou v boji protiklerikálním. Neboť spor Giordana Bruna s církví římskou a jeho poměr k církvím protestantským je nejen velmi zajímavý pro poznání povahy klerikalismu, ale spolu dospívá čtenář k závěru, že Bruno, tento velký mučeník vědeckého přesvědčení, zasadil svou velkou naukou o nekonečnosti vesmíru smrtelnou ránu klerikálním dogmatům. Vedle těchto poučných článků rázu protiklerikálního nalézáme zde články přírodovědecké, psané velmi plynně a populárně, dále články z oboru věd sociálních, jež vhodně doplňuje velmi důkladný roční přehled sociálních a politických událostí na celé zeměkouli. — Také části beletristické a ilustrační věnována zvláštní péče. Působnost klerikálů a její demoralisující vliv vyfotografován je výtečně v několika pracích novelistických a vystižen břitkými protiklerikálními karikaturami slavného francouzského kresliče Jossota. Velmi šťastna byla volba překladů.
Jan Giordano Brun Bruna Pomuk
6 article
Hluboký básník chlopské bídy, Vasil Štefánik, zastoupen zde výtečnými skizzami. Tklivou tragedii dělnickou líčí povídka »Kouř« od polské básnířky Marie Konopnické. Malichernost buržoasie karikuje výtečný novelista polský, Niedzwiecki, jehož práce náleží k nejoblíbenější četbě soudruhů polských, a s humorem psaná črta Američana Bergesa tepe nemilosrdně kapitalistické švindle, které se slepou bohyní Spravedlností provedly snadno originelní taškářský kousek. Ze života horníků a hutníků upoutají hlubokou tragikou povídky »Konec huti« a »Jupiter«. Břitká podobenství Multatuliho a množství originelních aforismů doplňují velmi případně knihu, která beze všeho přepínání stojí velmi vysoko nad obyčejnou úrovní mnohých kalendářů. — Jsou-li bohužel někde lidé, kteří odhadují cenu kalendáře dle tlouštky hřbetu (při čemž ovšem právě nejhorší klerikální škváry,
Štefánik Konopnický Američan Bergesa Jupiter Multatuli
7 article
tištěné na velmi silném papíře, jsou nejtlustší), pokládáme za nutné upozorniti takové krátkozraké lidi na důležitost kalendářního obsahu, neboť jen dle toho nutno kalendáře oceňovati. Jest to věru smutné, nutno-li upozorňovati ještě na věc tak samozřejmou, ale bohužel dosud je dosti lidí, kteří kupují klerikální a literárně bezcenné kalendáře jen proto, že jsou nebo zdají se jim hodně tlusté. Že obsah těch »tlustých« knih je strašlivě bídný — na to se neptají. Neváhám proto náš »Velký Dělnický kalendář« co nejvřeleji doporučiti všem, neboť kniha ta přístupností, obsažností, uměleckou, vědeckou i literární cenou převáží vysoko celou řadu kalendářů I jiných, je v ní složeno tolik myšlenkového bohatství, že četba tato nevyčerpá se ani za všecky zimní večery, ale bude vždy trvalou ozdobou domácí knihovničky každého uvědomělého dělníka. L. N.
L N
8 article
* Odborový sjezd v Anglii. Dělnické odborové organisace v Anglii konaly svůj sjezd, na němž silněji stále vyznívalo přání, by utvořena byla samostatná dělnická strana politická o to v době nejbližší.
Anglie
9 article
* Ze Štokravi. Dne 21. září t. r. odbývala se konference VIII. volebního okresu (V. kurie) ve Štokravě. Odbory a organisace byly všechny slušně zastoupeny až na strojníky, kteří vlastně o organisaci nestojí. Po referátu soudr. F. Máchy, přednesl delegát zprávu za vzdělavací spolek lidový ve Štokravě, soudr. Petr Vojta. Tento ve svém referátu dokázal nutnost české organisace, neboť v krátké době co pěstovány jsou přednášky v řeči české, spolek vzrostl o 26 členů. Po řeči soudr. Vojty promluvil říšský poslanec soudr. Seitz. Krátkými ale břitkými slovy vylíčil, jakých výsledků se může docílit v řeči srozumitelné, mateřské. Soudruzi byli dojati i potěšeni uznáním jejích snah založiti ve Štokravě českou organisaci. Soudruzi čeští, vzchopte se chutě k dílu osvobozujícímu, nechť dokážem, že tu důvěru a naději v nás vloženou též splníme. Tak jako svorně pracují s námi soudruzi němečtí, pracujme i my, a tak dokážem nejlépe solidaritu mezinárodní. Šumavský.
F Mácha Vojta Seitz Štokrava
10 article
* Štváči. V Čenstochově v Ruském Polsku odehráli se protižidovské výtržnosti, při nichž zabito bylo 15 osob při srážce s vojskem. Za příčinu bouři udává se, že z několika židů obchodníků v hádce se selkou, uhodil jeden tuto holí. Ve skutečnosti však byl odpor proti židům jiz dávno organisován stranou klerikální, která nenávidí židy, že prodávají na poutích dotýkané růženečky, kříže a sošky jako farářové. Mezi zatčenými pro podněcování k bouřím nalezají se i dva kaplanové.
Polsko
11 article
* Krvavé události ve Lvově zaměstnávají dosud naše soudruhy. Soudruh Hudec, obecní starší ve Lvově učinil v poslední schůzi obecního zastupitelstva návrh, by státní policie za svoje jednání při poslední stávce zemědělců byla zaměna policii obecní. Dále má žádati město, by cizí oddíly vojenské posádky byly odvolány hlavně uherští husaři — a rodinám, jichž živitele byli ubiti, by poskytnuto bylo náležité zaopatření.
Lvov
12 article
Podomní obchod, který považavali obchodní a živnostenské kruhy bůh ví za jak veliké zlo, místo soutěže kapitalistické, zakazuje i se změnou §§ 59. a 60. živnostenského zákona, kteráž vešla dnem 15. září v platnost. Podíváme se rádi, mnoholi živnostníkům bude tímto pomoženo. Po našem soudu ani jedinému, zničených však rodin, jejichž existence jedině na podomním obchodu byla odvislou, budou tisíce.
13 article
* Nový román Zolúv. V pařížském »Aurore« počal právě vycházeti nový román Zolův s titulem »Pravda«. Zola líčí prý v něm neblahé následky pro národ, jsou-li vrstvy lidu nevzdělané, a nabádá k šíření osvěty v širokých spodních vrstvách. Jen tak vzejde blaho národům.
Aurore Zolův Zola Zolúv
14 article
* Objednávky železničních vozů. Ministerstvem železnic mají býti učiněny objednávky 470 různých železničních vozů v ceně více jak 3,000.000 K a rozděleny na všechny rakouské továrny na vagony. Jest třeba, aby jen dlouho s objednávkami těmi se neodkládalo, dělnictva jest bez zaměstnání až hrůza. A valnou část má ho na svědomí naše vláda, že pranic nedbá aby nutné práce, na které i peníze již má říšskou radou povoleny uspíšila. * Směs. V Mnichově konal se minulý týden zajímavý sjezd německé sociální demokracie. Zabýval se spornou zaležitostí redakce »Neue Zeit« s jednotlivými soudruhy, kteří píší do »Socialistische Monatshefte«, soudruhy za orgán strany neuznaných. Pojednal o stanovisku polských soudruhů v Německu a usnesl se, na návrh soudr. Bebla, vyjednávati s ními, aby docílila se shoda mezi polskými a německými sociálními demokraty. Přijal více návrhů z oboru komunálni politiky a ochranného zákonodárství; hlavně pojišťování dělnictva se týkajících a po zaujmutí určitého stanoviska k nejbližším řišským volbám, zdařilým refe-
Mnichov Německo Neue Zeit Socialistische Monatshefte
15 article
otec tvůj jest v hrobě. Hluboko on dřímá — nad námi bouř hřímá. Jeho srdce věrné ztichlo v šachtě černé. Tělo skála stiskla, až krev vřelá tryskla. Když den nastal prvý, vychladl v své krvi. Když den nastal druhý, vyvezli jej s druhy. Když den nastal třetí, hlahol zvonů letí.
16 article
ústrk s bídou kruší. Matka zaplakala, dítě celovala. »Moje drahé robě, šiji obejmouti a se přivinouti, když tělo i duši hřmí o panské vině . . . Hrubé rakve sbili, v jámy uložili. Tam jim zazpívali a nám bídu dali.« Zaplakalo děcko, když slyšelo všecko. S lety hořkost pilo, i když mužem bylo. A kde zřelo muku, dalo svoji ruku . . .
20 article
tvé mladé tvářičky? »Po cestě z fabriky švadly mi v podletí, každý je pošlape pak s vichrem odletí. Kam’s dala, dívenko, ohníčky z tvých očí, které jak hvězdičky plály z pod obočí? »Ohníčky vyhasly ve fabrice v noci — v slzách jsou ztopeny, není jim pomoci.« Kam’s dala, dívenko písně a veselí, které tě věrně dřív všude provázely?
24 article
šťastně budem žít, pokoj ve svých bytech mít. V. L. Liberté. (F. Cajthaml). Mužné slovo. (»Kolik’« dala hubiček . . .«) Mužné slovo, mužný čin, krásu muže tvoří, když nad křivdou spáchanou líc nevolí hoří. Před odpůrcem necouvej v zápolení smělém a postav se před něho přímo s jasným čelem. Zvítězíš-li, ku smíru první podej ruku — odpuštění lahodí, jak růže v rozpuku.
Libertý F Cajthaml