1
article
Eorun. Každý dobročinný spolek a takovým má
býti Česká spořitelna, pokládal by za svou hrdost
a pýchu, aby veřejnosti pochlubil se skutky této
dobročinnosti, avšak Česká spořitelna jest v té
příčině nadána skrommostí co nejnápadnější. Jí
záleží na tom, aby česká veřejnost nezvěděla
ani potuchou o prasentech statisíců, věnova-
ných germanisačnímu systému německých Bundů
v Čechách a na Moravě. Těžké roucho nepronik-
nutelných záhybů spočívá na hlubokém tajem-
ství tohoto plenění českých peněz ve prospěch
vyvlastňovací politiky, provozované na jazyko-
vém pomezí českém, Taschky, Schreinery, Titty
a tutti quanti. Když tedy správa České spořitelny
ostýchá se uvésti jména obdarovaných německých
korporací, jak asi vypadá její jednání tam, kde
se vůbec ostýchati nemusí, kde může nestoud-
nosti své povoliti do syta?! Kolik takových ob-
chodů pupilární jistoty la Granhotel provedla
asi v božském šeru tajných svých schůzí, zastí-
němém reklamou formálního kuratorství a země-
panského komisařství, kteréž podle místodržitel-
ského večerníku může si zjednati povědomost
o povaze spořitelních obchodů, což podle sku-
tečných poměrů jest naprosto vyloučeno! Kdyby
se české vkladatelstvo svou vytrvalostí dokopalo
v stavbě České spořitelny hypotečního jezevce
v jeho nejzadnější díře, potvrzeno bylo by rčení
naše nepochybně nejedním flagrantním případem.
Schreiner
Titta
Čechy
Morava
Český spořitelna
2
article
Straní-li spořitelna německo-nacionálním
účelům při rozdílení výtěžku svého reservního
fondu, tedy věci zjevné, bude německo-nacionál-
ním účelům straniti tím horlivěji v poskytován
hypotečních půjček. Za takové německo-nacio-
nální tendence v České spořitelně rozhodující
kategoricky vnucuje se každému myslícímu člo-
věku úsudek, že před výbornou českou hypote-
kou bude vždy dávána přednost hypotéce ně-
mecké i když bude horší, ba i když bude na-
prosto špatná, pakliže s ní souvisí nějaký nacio-
nální německý prospěch.
3
article
Včera konala „Centrální banka německých
spořitelen v Praze“, taž, která rozesílala po
všech německých ústavech peněžních v Rakou-
sku a cizině tištěné letáky, v nichž vybízí k boji
proti českému úvěru, proti tak zv. českým pa-
pírům, a tedy zahájila akci, na kterouž jsme,
ovšem beze všeho účinku, upozornili příslušné
úřady — svou valnou hromadu. Ejhle, kdo zasedá
ve správní radě této německé spořitelní banky
centrální. Pan dr. Karl Střízek, ředitel České
spořitelny se členy ředitelství České spořitelny
Roedlem, drem Claudim a Ludvíkem Traganem,
vysokým úřadníkem České spořitelny, dále s po-
stavami proslulými, náčelníkem pošumavské
germanisace, plzeňským notářem a předsedou
německé zemědělské rady, emisarem mnichov-
ského odboru všeněmeckého Schulvereinu, drem
Schreinerem, posl. drem. Koliskem
drem. Emilem Pferschem, univ. professo
rem, drem. Werunským, dále náčelníkem
germanisace na českém severu, ústeckým purk
mistrem.
V téže včerejší schůzi učinil posl. dr. Ep-
pinger, jeden z ředitelů České spořitelny.
vůdce strany německo-liberální v Čechách, ná-
vrh na uveřejnění pamětního spisu,
v němž prohlášena bude povinnostsolida-
rity všech německých spořitelen
s největším sesterským ústavem
Českou spořitelnou v Praze. Tento
pamětní spis bude zejtra v německých listech
v plném znění uveřejněn.
doktor
Střízek
Claudi
Tragan
Schreiner
Pfersch
Ep
Praha
Čechy
Český spořitelna
Roedl
4
article
Tento spis jest v podstatě sice naprosto
zbytečným, a poslouží české veřejnosti jenom
za důkaz, že Česká spořitelna, kteráž dosud
vládne více než jednou tolikým obnosem mil-
lionů českých, jaký až dosud z ní výbrán, jest
vlastně peněžní maticí hospodářského,
vyvlastňovacího útoku germanisačního na český
majetek — českými penězi prováděného.
Příklad uvedený z německé Centralbanky
nasvědčuje nejtěsnějším stykům jednotlivých
pašů germanisace v Čechách s řediteli České
spořitelny a tím už jediným dokázáno jest, že fondy
České spořitelny vykonávají v nejširším rozsahu
poslání válečné germanisační pokladny. Může se
o tom vůbec pochybovati, že celá síť, ve kteréž
se bez moci zmítají naši národní bojovníci na
jazykovém pomezí, pořízena jest nákladem České
spořitelny a neustále svlažována vlahou prýštíc
z velké nádržky českých millionů v ní nashro-
mážděných ?!
Může se o tom pochybovati, že při hypo-
tečním a směnečním obchodě České spořitelny
rozhoduje tato německo-nacionální tendence nad
— pupilární. Železná logika, poučená na ekla-
tantním příkladu s Grand hotelem a na způsobu
rozdílení reservního výnosu České spořitelny nás
nutí k tomuto úsudku.
Čechy
Český spořitelna
Grand hotel
5
article
Česká spořitelna může nám svým notářem
poslati na tento náhled opravu, ale nikdo na
světě nevyvráti možnost takového rozlišování
a jeho pravděpodobnost v peněžním
ústavu, který spočívá na zásadě samodozoru a
hlubokého tajemství, střeženého i pohrůžkou od-
nětím výslužného úřadníkům, kteří by něco
z těchto obchodů veřejnosti prozadili. Má-li
správa České spořitelny příčiny tajiti jména
německo-nacionálních účelův a spolků, bundů,
heimův a vereinů, jež podílí, nebude povídati
a vykazovati věci, o nichž podle divuplného
zřízení své »politické osobnosti«, jak pravil šl.
Körber, ani povídati a jež vyka zo-
vati nemusí.
A to se vše děje za protektorátu c. k.
místodržitele v Čechách, který spolu s vice-
presidentem téhož c. k. místodržitelství jest
předsedou jejího kuratoria! Jaký tu zdreující
materiál k přemýšlení pro české mozky! Tváře
hoří českému člověku, když uváží,a že zanášel
po pětasedmdesát a více let peníze do banky,
jejíž správa vždy skládala se z nejodpověd-
nějších, nejvýslovnějších jeho nepřátel, v níž
vždy měl místo náčelník všeho Němectva
v Čechách, do níž také náleží historickým
právem pan dr. Eppinger, 25tisícový ně-
mecko-liberální vůdce. Týž Eppinger, kterýž
předvčírem na schůzi v Boru pořádané pro-
mluvil také »obšírně« o českých snahách na za-
stoupení v generální radě rak.-uher. banky a o runu
na »Českou spořitelnu«, kteráž prý r. 1825 založena
kapitálem 12.000 zl. konv. mince, německý ml
snahami z malých počátků vzro-
stla na imponující ústav, ale po
všechen čas také prý vstříc pod-
porou českým snahám snad více
než právěbylo zapotřebi! »Češi chtějí
runu využitkovati k tomu, aby vynutili změnu
statutu České spořitelny,« pravil dr. Eppinger,
»členy ústavu jsou ovšem jenom
Körber
doktor
Eppinger
Čech
Čechy
Bor
Český spořitelna
bund
6
article
Němci, kdo však může od členů Če-
ské spořitelny rozumně očekáv ati.
aby to odčinili, co si za zásluhu
pokládají? Tyto snahy Čechů jsou
útokem na státní pořádek a práv-
ní bezpečnost.«
A týž český člověk, který poznav povahu
České spořitelny a její tendence, její zločiny na
národnosti spáchané, ucítil úpal studu v tváři.
zblednouti musí hněvem nad těmito slovy jed-
noho z ředitelů České spořitelny a pomyšlením,
že snad české vkladatelstvo zůstane státi na
půl cestě ke své emancipaci, jíž se dr. Eppinger
ve své řeči posmíval!
Pod názvem »Křiklavý případ zneužití moci
úřadní« přináší olomoucký »Pozor« tuto zprávu
Dnes dopoledne konal se výslech redaktora našeho
listu v záležitosti runu na Českou spořitelnu. Jednalo
se tu o telegram, kterýž odeslán byl v pátek dne
20. února o 4 hod. 40 min. odpoledne z Prahy
naším zpravodajem pražským o poplachu, kterýž
téhož dne dopoledne v České spořitelně vypukl.
V telegramu tom oznamoval nám pražský zpravodaj
pouhé faktum poplachové a avisoval obširnější dopis
o tom pro číslo listu, které vyšlo v Olomouci v so-
botu večer a do Prahy a do Čech došlo až v neděli
k polednímu, tedy v době, kdy poplach dávno již na-
byl rozměrů přímo kolosálních. Ani telegram onen,
ani dopis tudíž na vznik a rozměry poplachu žádného
vlivu míti nemohly, neboť o tom přinesly vídeňskéi
pražské listy již v pátek odpoledne obsáhlé zprávy.
Němec
Čecho
doktor
Eppinger
Praha
Olomouc
Čechy
Český spořitelna
7
article
Jedná se tu ale o jinou věc: když redaktor dnes
k výslechu ke kraj, soudu zdejšímu se dostavil, byla
mu k nemalému překvapení jeho předložena věrná
kopie telegramu, jaký mu z Prahy zpravodajem byl
odeslán. Telegram ten přečten mu byl v doslovném
znění i s podpisem odesílatelovým. Jak ten telegram
do rukou soudu dostati se mohl? Dle všeho žádným
jiným způsobem, nežli porušením listovního tajem-
ství, tedy porušením státních základních zákonů
kteréž v čl. 10. co nejpřísněji porušení listovního ta
jemství zakazují a zároveň hrubým zneužitím moci
úřadní, kteréž trestní zákon jakožto zločin trescea
na kteréž dle zákona z 6. dubna 1870 č. 42. ř.z.
vyměřen trest vězení,až do 6 měsíců, vedle toho pak
pokutou až do 1000 K, anebo vězením až do tří měsíců.
Praha
8
article
Jedná se jen o to, kdo a kde trestného činu toho se
dopustil. Dopustil se toho telegrafní úřad v Praze, či
v Olomouci? Doufáme, že vyšetřováním se celá zá-
ležitost tato zjistí. My nemáme chuti nechat si líbit
takovéto hrubé porušování zákonů se strany c. k.
úřadů, zvláště když není to případ ojedinělý, jaký
zde se udál. Máme své smutné zkušenosti s tele-
gramem, jenž svého času z Olomouce odeslán byl
srbské oběti maďaronské zpupnosti Miletičovi. My
tehdy k tomu mlčeli. Nyní ale mlčeti již nelze, zvlá-
ště když už delší dobu vyskytují se vážné okolnosti.
které nasvědčují tomu, že i v jiných, daleko důleži-
tějších případech zneužívá se moci úřadní a to k úče-
lům čistě strannickým vždy pak jen na neprospěch
nás Čechů. Hned jak telegram onen jsme obdrželi,
zvěděla o telegramu tom a jeho obsahu ihned re-
dakce »Tagblattu«. »Tagblatt« na základě toho jal
se list náš denuncovati a vyzýval přímo příslušné
orgány, aby v redakci listu našeho pátraly, nebot
tam prý zcela jistě přijdou pachatelům runu na stopu.
Jak »Tagblatt« o telegramu tom zvěděl? Kdo zprávu
o tom »Tagblatu« donesl? To vypátrat a zjistit jsme
povinni nejen sobě, nýbrž i celé naší české straně,
neboť musíme vypátrati, jak se to mohlo státi, že
v záležitostech volebních měli naše zprávy kolikrát
Němci dříve nežli my, jimž zprávy ty vlastně byly
adressovány.
Miletič
Čecho
Němec
Praha
Olomouc
9
article
Závěť Slukovova.
Závěť Slukovova.
Dnešního dne vyhlášena byla k žádosti zástupce
rodiny Jakuba Vojty-Slukova pana JUDra. Ladislava
Klumpara u okresního soudu pro horní Nové město
poslední vůle Slukovova ze dne 11. dubna 1899 s
dodatkem ze 16. února 1901 a 27. prosince 1901.
Listinu prohlásil rada vrchního soudu Pátek za
přítomnosti soudních svědků.
Slukov sepsal poslední vůli svou, když poprvé
na sklonku své činnosti u Národního divadla odebíral
se na jih zotaviti se z choroby hlasivek.
Vedle ustanovení rázu soukromoprávního — bylt
zesnulý v záležitostech majetkových vždy velmi
správným — zasluhuje závěť povšimnutí pro svůj
nehledaný a srdečný ton, který karakterisoval celou
povahu našeho umělce. Slovy tklivými obrací se k
své rodině, kterou tolik miloval a tato rodina nám
promine, že uveřejňujeme několik řádků z poslední
vůle muže ryzího na důkaz ušlechtilosti jeho cítění
a myšlení.
Slukov praví ve své poslední vůli:
Má závět.
Slukovův
Vojta
Slukův
JUDr
Klumpar
Slukov
národní divadlo
10
article
»Ústřední Matici školské« a »Pošumavské jed-
notě« vyplať, má zbožňovaná ženo, na mou památku
po 100 zl.
Bůh milostivý popřej Ti, má dobrá šlechetná
ženo, síly, abys trpělivě snášela svůj osud a bez
velikých útrap žila s mými drahými dětmi počestný
životl
Poslednímá prosba k Tobě, nade vše milovaná ženo
jest, abys naše děti vychovala v bázni boží za řádné
křesťany, v lásce k trpící naší vlasti, v úctě av
lásce k našemu drahému národu. Nauč je znáta
plnit povinnost!
S bohem, má dobrá, šlechetná, nade vše milo-
vaná ženo! Ty vznešená, vzácná duše buď klidna,
vždyť sezase shledáme! S bohem, můj milý a hodný
Tomášku! Vzpomínej na otce a cti a miluj vždy
matku svouj! Láska k matce bude Ti ochranoua
vůdčí hvězdou po celý život.
S Bohem, má dobrá, má něžná dceruško, má
přítulná zbožňovaná, rozmilá Liduško! Buď matce
k radosti ! Bůh milostivý všechny Vás posilňuj
ochraňuj ! Bůh Vám požehnej!
Pohřeb můj budiž prostý, bez nádhery,
poobčansku křesťanskýl
Napsáno v Praze, dne 11. dubna r. 1899.
Jakub Vojta Slukov v. r.
herec při Národ. divadle.
Pohřeb budiž prostý, bez okázalosti jakékolivz
Ústřední kaple.
16. února 1901.
J. Vojta Slukov v.r.
Dodatek dne 27. prosince 1901.
Pro případ, že by mne manželka moje nepře-
žila, odkazuji všechen svůj majetek svým dětem To-
mášovi a Lidušce, stejným dílem. Úroků a ostatních
užitků z majetku mého vyplývajících, budiž až do
jejich zletilosti užito na jejich vychování. Vychovány
ať jsou na školách českých, v duchu vlasteneckém
V Praze, dne 27. prosince 1901.
Jakub Vojta Slukov v. r.
bůh
Tomášek
Vojta Slukov
J Vojta Slukov
Toba
Praha
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Orgie štváčů. Včera do půl noci a dnes
krátce po půl noci ještě byla klidná jindy jizba
„Platýzu“ jevištěm scén, jaké od let nebylo
v naši politické společnosti slýchati. V místnosti
tě konala se voličská schůze, jejíž pořadatelstve
svobodomyslně dovolilo přístup i nevoličům,
sehnaným ze všech čtvrtí našeho hlavního města
i z předměstí, aby rámusením provázeli jednání.
Do půl noci tito nevoličové spokojili se s rolí
klakérů, kteří přišli pomáhati svému muži, dru.
Baxovi, který tentokráte pro přestřelky své
gardy neměl ani slova napomenutí. Chování
Baxových kortešů do půl noci dalo se ignorovati,
po půl noci už to možno nebylo. Jedna z vůdčích
hlav štváčů umínila si promluviti. Předseda
schůze, dr. Podlipný, prohlásil, že nevoličovi ve
schůzi voličské slovo uděliti nemůže. Na to
družina dra. Baxy čekala: spustila kraval. Dr.
Podlipný se vzpřímil a se vším důrazem trval
a setrval na svém rozhodnutí. Čím více vřava
rostla, tím imposantněji stál dr. Podlipný na
svém místě, vypjat, s majestátní důstojnosti pře-
hlížeje hlučící hrstku, sotva 15—20 hlav číta-
jící. A když vřava neustávala — přeskok půl noci
jevil účinky neklamně patrné a zřetelné, pro-
hlásil dr. Podlipný hlasem, každý hluk přemáha-
jícím, že končí schůzi. Nová vřava, nový hluk,
ale vše marno: schůze byla skončena. Štváči
propadli: chtěli vynutit průchod své zvůli, ale
nepodařilo se jim.
Baxa
Baxův
doktor
Podlipná