Strana 4.

„Nový Jihočeský Dělník.“

Číslo 1.

Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku.

Z jihočeských okresů. Budějovice a okolí- Dnešním číslem počíná „Jihočeský Dělník“ jedenáctý, ve skutečnosti však patnáctý rok své existence. V roce 1897 vyšlo prvé číslo „Jiho- českého Dělníka“, nepatrného čtrnáctidenníku, který v roce 1901 byl úředně zastaven a od té doby nese hlavičku „Nový Jihočeský Dělník“ Čtrnáct roků poctivé práce ve prospěch všech strádajících máme za sebou. Můžeme s klidným svědomím prohlédnouti rekapitulaci svého půso- bení. Z nepatrného čtrnáctidenníku stal se dnes náš list nejrozšířenějším týdenníkem jihočeským, jehož jeden náklad jde do několika tisíců. List náš je listem sociálně demokratickým, orgánem našich organisací jihočeských a netřeba doklá- dati, že čtrnáct let takéve prospěch své strany působil. Ale nejen to. V široké veřejnosti je dnes náš list listem nejčtenějším a sta jihočeských exulantů po všech koutech starého i nového svě- ta udržuje své styky s domovinou právě jen po- mocí našeho listu. A v tomto svém poslání pů- jdeme dále se snahou list náš podávati čtenářům tak vypravený, aby hověl všem jejich potřebám, v naději, že i s jejich strany se nám dostane vše- stranné podpory.

Návštěvníkům výchovného kursu. Za příči- nou znovuzřizování hostinských místností v Děl- nickém domě, je nutno kurs na krátkou dobu přerušiti. Soudruzi nechť vezmou na vědomí. Po- kračování kursu bude v čas oznámeno. V předminulém čísle uveřejnili jsme lokál- ku, týkající se hospodářských poměrů úředníků zdejší Národní Rady. Fakta v lokálce tvrzená by- la tak určitá, že neměli jsme příčin o pravdi- vosti jich pochybovati. Dokazovalo se v ní, že třem úředníkům této všenárodní instituce pla- ceny jsou takové mzdy, které nenechají se srov- nati s lidskou existencí inteligenta. Za to, že jsme tuto pravdu odhalili, vrhli se na nás — oni tři úředníci Národní Rady a uveřejnili ve zdejších listech prohlášení, kde nejdříve lámou kopí za své chlebodárce a tvrdí potom, že všem jich žá- dostem bylo vždy a ve všem vyhověno. Aby ve- řejnosti bylo jasno, že necítíme se prohlášením pp. Drába, Foitla a Rosa odzbrojeni, prohlašuje- me, že šestidenním zaneprázdněním redaktora na sjezdu strany, byla tomuto vzata možnost re- pliky. Jinak dodáváme, že na původní zprávě trváme a interesovaní pánové ji neodčiní ani tím, když pustí se do nadávek našemu listu. Po- dotýkáme, že všichni tři pánové ve svém mrav- ním rozhořčení nad opovážlivostí starati se o je- jich zájmy, hned v prvý den, kdy číslo s lokál- kou onou vyšlo, dostavili se do naší redakce, hleděli fakt výmluvami zatušovati, ale na kone doznali, že se žádostí za drahotní přídavek b yli odmítnuti! Tak vypadá tedy věc ve skuteč- nosti a stydí-li se pánové za své královské pla- ty, litujeme je, jako litujeme jednoho z těch pá- nů, který redaktoru tohoto listu prohlásil, že nyní aby se bál na ulici — v cylindru, když každý dělník může mu říci, kolik má platu!!!

„Národní Radě“ bychom doporučovali, aby svému personálu místo drahotního přídavku dala po výtisku Čechových „Písní otroka“ Budou obecní volby? Studenou sprchou na tuto otázku našeho občanstva byla veřejná schů- ze, svolaná Národní Radou v prvý den letošního roku. Pánové dr. Zátka, poslanec Vodňanskýa dr. Hromada podávati zde měli zprávu o stavu české věcí v Budějovicích. Necítíme se povola- nými mentory, poněvadž jsme z národa vylou- čeni, ale tolik lze říci, že schůze svým obsahem sklamala a chceme-li glosovati, byla porážkou dosavadní české taktiky. Pan dr. Zátka mluvil zde o vyhlídkách na uskutečnění českobudějovi- ckého vyrovnání, které (a tomu věříme) vidí v dozírné době nemožným! Sliboval, že dojde-li někdy ku skutečné dohodě, že dostane se dříve voličstvu osnovy samé tak, aby toto mohlo podle

Ryzí pravda jest, že nejlepší uhlí hnědé, smolné a kamenné má František Sobota, svých třídních zájmů zaujmouti k ní sta- novisko a samo učiniti konečné a směrodatné rozhodnutí. (Registrujeme.) Pp. Vodňanskýa dr. Hromada učinili zajímavé doznání, že na če- ské straně jeví se značná ochota, prý z takti- ckých důvodů, pro dohodu, lépe řečeno, kom- promis s Němci pro příští volby! Za- stavujeme se u toho fakta, a myslíme, že uči- nila tak větší část schůze, ne příliš četně na- vštívené. Po desítiletých zápasech o spravedlivé vítězství české většiny v Budějovicích, které stá- ly českou stranu sta existencí, vedou národní vůdcové své massy ku kompromisu s těmi, o nichž dvě generace byly přesvědčeny, že rdousí každý krok za přirozeným právem většiny če- ského obyvatelstva! Na pondělní schůzi bylo to určitě prohlášeno a voličstvu podáváno jako ho- tový úspěch české věci! To dělo se jedněmi ú- sty a druhými bylo dokazováno, že třetí sbor pro českou stranu je zajištěn, v druhém sboru že plné české vítězství jest jen otázkou taktiky a času. A to že mají býti důvody na podepření

kompromisu? Tomu asi lid nebude rozuměti, po- něvadž cítí z toho všeho čertovo kopýtko, že ně- kde v zákulisí jedná se o jeho zájmy a budou- cím kompromisem, že zajištěny býti mají ne ná- rodní práva dvou kmenů, ale třídní zájmy něko- lika vyvolených, kteří na těchto zájmech posta- vili celé svoje jednání. že se nemýlíme, o tom přesvědčila nás nálada, jaká na schůzi a po schů- zi mezi voličstvem prosvítala. — Všichni tří re- ferenti shodovali se v tom, že naděje na brzké provedení obecních voleb není! Tomu věříme také, zejména je-li z české strany negace budějo- vické radnice podporována! Jistě že zájmům če- ského voličstva by nijak neuškodilo, kdyby če- ská delegace na radnici důrazně se provedení nových voleb domáhala a nepěstovala ve stu- deném, neživém kraji exotické kvítko kompro- misu, jehož početí je tak nepřirozeně připravo- váno. Napsali jsme, že lid kompromisu nebude rozuměti a budeme se také starati, aby se tak stalo. Zejména dělníci, pokud volební právo ma- jí, budou jistě náležitě ceniti význam hlasovacího lístku, jemuž pánové bezcenným kompromisem chtí ubrati na kvalitě i kvantitě.

Z tabákové továrny. Nepřekonatelný šlen- drián v oddělení doutníkovém se neustále obje- vuje. Ve čtvrtek dne 28. prosince m. r. byl dán dělnicím při doutníkách L. E. do práce tak mi- zerný materiál, že z něho nemohly doutník bez- vadný zhotoviti. Obal (špin) byl pupencovitý protrhaný — a tak křehký, že z něho nebylo možno pracovati. Na obal z pěti tabákových li- stů byl částečně k potřebě jeden a ten nebyl val- ný. Dělnice, nemohouce z takového materiálu pracovati, šly materiál ten ukázati adjunktovi Šolerovi, oddělenívedoucímu doutníkové přípra- várny. Ten je odkázal na assistenta Čermáka. Assistent Čermák odkázal dělnice na tajemníka Haina, co oddělenívedoucího doutníkového oddě- lení. Po této křížové cestě byly odkázány na to- ho pravého ú ředníka Haina, který jim za to vy- nadal brebtavých a dodal: „Jestli jim to není „recht“, by šly z továrny!“ Dělnice předložily tabák řediteli p. Starkovi a žádaly jej o nápra- vu. Reditel předložený tabák prohlédl a řekl; „No, on je“ špatný však neřekl, by p. Haina před dělnicemi neponížil. Reditel slíbil, že nápra- va se stane. Ovšem hněd ne, napřed prý se musí špatný tabák sdělat. Pane tajemníku, A. Haine Vy jako státní úředník hyste mohl vědět, že děl- nice, které vy neustále za vrata posíláte, kdyby nebyly zaměstnány v tabákové továrně, byly by zaměstnány jinde a zajisté že by se vyživily.

Otázkou však jest, kdyby vám někdo podobnou nabídku učinil, „když vám to není recht, můžete jít“, jestli byste uposlechl a učinil místo jiným, na které jich ke stu čeká. Uvědomte si, pane Haine, kdyby nebylo v tabákové továrně dělni- ctva, nebylo by ani vás. Bez dělnictva by tabá- ková režie nevykazovala ročně 180 milionů korun čistého zisku, ale bez takových Hainů by vykazo- vala zisk ještě větší. Nemyslíte? Šprávu tabá- kové továrny touto cestou žádáme, by dělnicím v oddělení viržinkovém bylo poskytnuto důsta- tek materiálu, by nebyly od výkonu zdržovány a dělnicím při doutníkách by byl dán takový ma- teriál, by z něho mohly bezvadný doutník zho- toviti. Konsumenti za peníze žádají bezvadné zboží. Z Velešína. Před časem vznikla myšlenka zříditi u nás veřejnou obecní lidovou knihovnu. Bylo mnoho pochybovačů, kteří mysleli, žek uskutečnění nikdy nedojde. Však ukázalo se, že myšlenka byla dobrá. Obecní výbor zvolil zvlá- štní komisi, jíž uloženo bylo o uskutečnění knihovny té pečovati. Místní odbor Národní Jed- noty Pošumavské věnoval k tomu účelu 150 kor., živnostenská záložna ve Velešíně 30 K, obec Ve- lešín 50 K, zpěvácký spolek „Vlastimil“ 25 K. Obec Velešín poskytla místnost k umístnění knihovny a uvolila se svým nákladem poříditi potřebné skříně. Komise z prostředků jí poskyt- nutých zakoupila spisy Jiráskovy (36 svazků)a spisy Třebízkého (16 svazků). Člen komise pan MUDr. Lev Hartman, lékař, věnoval knihovně na 50 knih, organisace strany sociálně demokra- tické věnovala 50 knih o 69 svazcích, vesměs vá- zaných. Člen komise pan L. Kučera, učitel, věno- val 6 knih a další člen pan Josef Oška 1 knihu.

Se stávající knihovnou místního odboru Národní Jednoty Pošumavské bude obsahovati knihovna přes 300 knih, což jest počátek velice pěkný. Dle usnesení komise počnou se dnem 1. ledna 1912 knihy půjčovati a to každou středu od 5 do6 hodin večer a každou neděli od 11 do 12 hodin dopoledne na místní radnici. Každý čtenář musí si o patřiti legitimaci a zaplatí zápisné 1 K, čte- náři z okolních obcí musí kromě toho zaplatiti ještě zálohu 2 K. Za půjčení knih vybírati se bude zvláštní poplatek 2 hal. z každého svazku za první dva týdny, za každý následující týden 4 haléře. Kniha půjčí se nejdéle na 4 týdny. Ku konci podotýkáme, že všechny zdejší spolky, živ- nostenská společenstva a politické organisace u- snesly se ve své schůzi dne 26. prosince m.r. konané, by dne 4. února 1912 pořádán byl spo- lečný ples, jehož čistý výnos věnuje se obecní lidové knihovně ve Velešíně. Komise odevzdá- vajíc tuto knihovnu ve veřejné užívání, považuje za svou povinnost všem příznivcům a dárcům výše jmenovaným vzdáti touto cestou vřelé díky a prosí, aby i na dále knihovně té přízeň svou zachovali. Dále obrací se ke všem přátelům Ve- lešína se snažnou prosbou, by darováním knih, aneb peněžitým příspěvkem jí v započatém díle podporovali. Rychlost našich dozorčích orgánů bezpeč- nostních je obdivuhodná. V sobotu 23. prosince m. r. našly děti ze Čtyr Dvorů v lese na Bořích na stromě oběšeného muže. O nálezu uvědomily četníky ve Čtyrech Dvořích, ale komise se dosta- vila na místo až druhý den 24. prosince v po- ledne. Totožnost muže nebyla zjištěna a mrtvo- la, která již byla v rozkladu, byla dopravena do obce Branšova. Bylo by záhodno, aby bezpeč- nostní aparát rychleji v takovýchto případech fungoval.

Požár. V pondělí 25. prosince m. r. vypukl v 11 hodin v noci požár v usedlosti pí. Valen- tové v Mladém. Shořela střecha na jednom obyt- ném stavení se zásobou sena a slámy. Oheň uha- síli hasiči z Mladého. Okolní hasičské sbory se k ohni nedostavily. Nedostavili se ani hasičiz Budějovic, ač bylo pro ně telefonováno. Dozvuky Sylvestra. V noci z 31. prosinc na 1. leden zatčeno bylo v Budějovicích 16 ob- čanů, které uctívání Gambrinova moku a z toho vzešlá přílišná r ozjařenost přivedla do stykůs policií. Prim v tomto směru dosáhlo Pražské předměstí. Ušlechtilé mravy soudruhů-centralistů. V jed- nom zdejším hostinci ve vnitřním městě schází se soudruzi, kteří jsou ještě přesvědčeni, že če- skému dělnictvu pomohou jen formy a ne ta- ktika a skutečné potřeby hnutí. Tam zavítali v těchto dnech dva odštěpenci, sekretáři vídeň- ského stavebního svazu Tetenka a Viktora,z nichž poslední vychovával své věrné následovně: „Soukup je tr...., v.. atd.“ Zaznamenáváme, abychom obnažili charakter lidí, kteří si chtěli kdysi také říkati soudruzi. Dodáváme ještě, že oba dva agitátoři Vídně jezdí nyní po jižních Čechách, a že namáhají se udržeti zbytky své armády. Jihočeští stavebníci však své „pappen- heimské“ počínají již poznávati.