Periodikum ALTO Viewer

1

\ у ritiri kartdv dm Bimo po nedèli » «vitkn.

2

Pŕaipláei м y administraci Ой Iro VOI ollo* Oj*, II. t Oruct « P#*t#e:

3

DOI>l«V frankovaar a podepaaaé pHjlai X• dLalcc • ▼ Ostrovní olici è. 1608-П.

4

Rukopisüv

5

d.SOkr. •»0 . W .

6

t >1 Sh kr. tb . - .

7

DCTrarfm« a nepodbpiaoýck nedbáme.

8

«mtletsé relorneoé.

9

netnpeéeténé poiýlánjr buchet n e t r an- ко v in 7. InterWy poiitáae ее atJlm^L

10

HEKLA)! АГВ

11 Jednotlivá 6i8la po 4 kr.

Jednotlivá 6i8la po 4 kr. Za donaienl do doma misièné 10 kr.

12

^islo 254.

13 title

Andrássy o Itálii.

Andrássy Itálie

14 article

připravujíce tak půdu svým patronům к nastávajícímu zasedáni vídeňského parlamentu. — Jak známo, považován byl v posledních dnech hrabě Andrássy skoro všeobecné za nástupce barona Haymerle a nebylo již nikde pochybnosti, že kromě Andrássybo nikdo nenasedne na uprázdněné křeslo ministra věcí zahraničních. Nejnovéji ale sděluje se % tábora ústaváckého, že hrabě Andrássy úplně stal se nemožným, o čemž dávají si politikáři v židovsko liberálních redakcích telegra- fovati z Brna(l). Ze zcela spolehlivého pramene' dovídáme se, proč kandidatura hraběte Andrássy ho úplně padla. Andrássy žádal, aby Taaffe pohnut byl к odstoupení, jak mile roz počet bude schválen. Na rozhodujícím místě z počátku přijata byla tato podmínka ( t ), avšak Taaffe vlivem svým přece toho doká- BA nedělní schůzi rozpočtového výboru velice vyzývavě proti Itálii a učinil tak v pře- svědčení, že přes tal býti kandidátem ministerstva véj:í zahraničních.“ — Tímto chtějí novinářští šmo kové vídeňští říci asi tolik, že Andrássy byl by o It&lii zcela jinak mluvil, kdyby se bylo na rozhodujícím místě vyhovělo jeho přápí ohledné--Taaffe-a ! Včerejší „Deutsche Zeitung“ strašila již svět hroznými následky tohoto náhlého „obratu“ a vládní „Wiener Abendpost“ musila až ulejv&ti vzníténou takto koudel v táboře ústaváckém.

Andrássy Haymerle Taaff Wiener Brno Itálie Deutsche Zeitung

15 article

Nu — a co řekl hrabě Andrássy o Itálii -na nedělní schůzi rozpočtového výboru uherské delegace? — V politických zprávách včerejšího čísla zmínili jsme se již krátce o tom, kterak delegát Kárman interpeloval proza- tímnébo správce véci zahraničních. Kallaye. v příčině návštěvy krále Hum- berta ve Vídni. Odpověď Kailayova vrcholila v tom, že podnět ke schůzi krále fiumberta s císařem rakouským vyšel ze strany italské, že vláda italská sama se doprošovala přátelského shlížení a že Rakousko nemá od Italie co požadovali, ani se jí co báti. Po. tomto prohlášení, kteréž žurnalistice ústavácké také není po chuti, ujal se slova hrajtě Andrássy a pravil, že s odpovědí touto zcela jest spokojen, nehol se ona srovnává ae skutečným stavem věcí. Dále uvedl, že za nynějšího poměru Rakouska к Německu netřeba se bati „Itálie irredent/“, kteráž spíše jest nebezpečím pro Itálii, než pro Rakousko. Kdyby se výstředníkům italským podařilo dohnali Itálii к válce s Rakouskem, znamenalo by to pád dynastie savoj- s k é, necht by pak vítězství bylo na straně naší nebo na straně italské Vítězství Ita* liniiü bylo by potom vítězstvím inedenty, Továrny na ústavácké lži, jakž viím prá- vítězstvím republiky. Kdyby pak vem zvéti možno židovsko-liberální časopisy vyhráli Rakušané, byl by tento „obrat rakouské, pracují opét se zdvojeným úsilím věcí neméně osudným dynastii

Andrássy Kárman Kallay Kailayův Rakušan Itálie Huma Vídeň Rakousko Německo

16 article

zal, že jmenování Andrássy-ho bylo potia- byl i jen povrchní pozorovatel událostí na ceno. — Telegram tento, kterýž dnes také obzoru politickém dovede oceniti pravdivost židovský „Prager Tagbiatt“ tučně otiskuje, slov Andrássy-ovych. jenom smečka židovsko- přichází z čista jasna a na první pohled ne liberálních novinářň, kteráž z prosebné cesty zdál by se miti žádné souvislosti s politickou Humbertovy do Vídně učiniti chtěla „velikou situací z dnů posledních, kdyby nebylo dáleľ a vzácnou vymoženost“ pro Rakousko, uml- vypravováno následující : .Andrássy mluvil čuie, potlačme pravdu a na její místo staví

Andrássy Prager Tagbiatt Humbertův Vídeň Rakousko

17 article

savojské Tolik asi řekl Andrássy o Itálii a proto stal se — vedle tvrzení židovsko liberálních listů — nemožným pro úřad ministra ^cí zahraničních. Aby pak státní ckému věhissu Andrássyovu příliš neublížili, — nebol nevědí, kdy jim ještě může pro- spéti. — udávají, že všechno to mluvil kterýž schválně, proto že na .místě rozhodují- zásluh címa nechtěli mu obětovat! Taaffea! Ani nám nenapadá, hájili zde suad kandidaturu hraběte Andrássy-ho ; chceme jen ukázati zde к poučné té okolnosti, že po náhledu ústaváckych politikářů není možným u vesla zahraničně politiky muž. kterýž aspoň v tomto ohledu pravdivě posoudil poměr Italie к Rakousku a kterýž o stavu věcí v Itálii pronesl úsudek správny a ne předpojatý. Každý, drzou lež. Touže smečkou vídeňských novinářů napadeno bylo zuřivé katolické časopi- sectvo proto, že u příležitosti návštěvy Hum- hertovy ve Vídni o poměru Rakouska к Itálii povědělo totéž, co řekl v neděli — také Andrássy.

Andrássy Taaffe Itálie Rakousko Huma Vídeň

18 article Jednáni v delegacích.

Jednáni v delegacích. Po několika «chůzích delegačních výborů sešla se včera opét delegace rakooská v plné sehů/.i. Jednáni . samo nebylo příliš zajímavé, neboC pr<i veřejné schůze ponechávají se z většího dílu práce jen formální, kdežto vše, co „za jimavéjšlbn“, odbude se obyčejné na schůzích výborů, jakž o tom svědčí i nedělní schůze rozpočtového výborn uherského, o níž dodatečné ještě na jiném místě se zmiňnjeme. Na včerejší schůzi rakouské delegace schvá lena bez debaty zpráva výborn o rozpočtn společného účetního dvora a dále rozpočet ministerstva financí. — Když pak přešlo se к jed nání o rozpočtu ministerstva věcí zahraničních, njal se slova baron Hfibner a posuzoval letošní červenou knihu, o niž pravil : Json dvě otázky, o kterýchž míči červená kniha: o balkánských železnicích a o otázce dnnajské. Avšak obé otázky ty jsou dosud nerozřesené, a proto raohn jenom schvalovali, že červená kniha o nich se nezmiňuje. Ústa maže kterýž jediné by by) povolný, o svých cílech dáti nám vysvětleni, uzavřena j»on na věky, a proto vzdávám se širšího výkladu o zahraničních záležitostech. Nej- starštmn diplomata v tomto shromáždění bode snad dovoleno, aby vzpomél к našemu zármutku tak časné zesnulého státníka barona Haymerla.

Hfibner Haymerla

19 article

(Bouřlivá pochvala.) Nejhlavnějši státní akce, iteronž zemřelý ministr к zdárnému konci přivedl, bylo provedeni, resp. modifikováni berlínské smlonvy, pokud týče se otázky řecké. Tato otázka, zdálo se že mír Evropy nejvíce ohrožuje, avšak podařilo se, diky umírněnosti všech moci, že záležitost ta během několika měsicův šťastné byla vyřízena. — T»ť nový důkaz pro pravdivost mého tměni : Východní otizka exi sfnje jenom potud, pokud velmoci chtějí Když nechtějí, není východní otázky. Tato slova nzna- Insti domníval jsem se býti povinno-ti maži, o svého cisaře a vlast nabyl takových a kterýž mir zachoval. (Bravo.) Slova barona H ů b 11 e ra, jenž vším právem nazval se „nejstaršlm diplomatem“, př znivý nči- nila dojem na shromážděné. — Včtu, že „východní otázka existuje jenom pntnd, pokud velmoci chtéjf“, pro nesl baron Httbner i na loňské schůzi rakouské delegace v Pešti.

Httbner Evropa Pešť

20 article

Dn Hlagg rozebírá povšechně slav věcí v politice zahraniční a praví, že bylo to v přední řadě Rakousko-Uhersko, jež přispělo к pojištěni mírjj. v Evropě. Baronu Hsymerlovi přísluší o to nehynoncí zásluha, začež také já vyslovuji mn uznáni neméně vřelé, nežli řečnik předešlý. Řečník vzpomíná toho, že v depeši jedné, v čer vené knize uveřejněné, složen jest celý program východní otázky a to s přímosti a otevřenosti vši chvály hodnou. Jemu zejmena imponuje to místo, v němž baron Haymerle dovolával sc s rozhodnosti vůle a smýšleni pnrlamentův, kterýchž každá konštituční vláda respektovali mnsf. Řečník po té zajíždí si na vládu Taaffenvu, jíž vytýká, že „domýšlí se státi nad stranami a má za to, že vláda nemá miti žádného politického přesvědčeni“. Dále ralnvt proti východu! politice rakouské. Schůze gdánská zlepšila naše poměry к Rusku, «však více prý třeba dbáti na přátelství Německa a Italie, s nimiž <-elý „vzdělaný“ svět sympatisuje vyjímaje jenom ty. kdož by rádi pokrok (!) lidstva zadrželi. V podrobné debatě vyslovuje Wieséuburg přání, aby s obledám «a huspodářské zájmy říše zprávy konžuMtů rychleji byly uveřejňovány. P1 e n e r připojiye se к tomuto přání a vykládá, jaká opatřeni učinily jednotlivé státy vzhledem к uveřejňováni konsnlárnlch zpráv. Rozpočet mini sterstva zahraničních záležitosti schvalnje se na to beze změny dle návrhů výborn.

Baron Hsymerl Haymerle Taaffenva Wieséuburg RakouskoUhersko Evropa Rusko Německo Italia e můj e

21 article Politický přehled domácí.

Politický přehled domácí. V Praze, dne 8 listopadu. Z Vidné. (NástupceHaymerla — Petice к říšské radě. — „Montags- revue“. — Předlohy říšské radě — Přísaha vojenská.) Otázka obsazení místa ministra zahraničních záležitostí zabočila opét v jiné koleje. S kandidatury Andrássy-ho náble sešlo. Andrássy kladl prý za podmínka svého vstoupení do paláce na „Míčovém pláckn“, aby hr. Taaffe odstoupil, jakmjle rozpočet bude povolen. Však když zváženy okolnosti na uejvyššim mistě, rozhodnuto, aby hr. Taaffe zůstal a hr. Andrássy nepřišel. Jednou z hlavních příčin, proč Andnássy nemůže se vrátit v zahraniční úřad, jest prý chováni se Rnmnnska v otázce dnnajské. „Wr.

Andrássy Taaff Praha

22 article RoČnik XIII*

RoČnik XIII* Allg. Ztg.“ přináší zprávu, že za nástupce Haymerla bode zvolen některý ze starokonserva-ivců uherských, snad Senuyey. Říšským ministrem financi stal by se pak Depretis. Uherské politické kruhy pokládají jmenování Kallaye ministrem zahraničních záležitosti za jisté. Bode to asi malá jistota. — Nedávno odbýváno ve Vídni shromážděni knihtiskařských pomocníků a bylo při tom velmi ostře vystopováno proti vycházení pondělních listů, načež nenešeno se o petici, kteráž předložena bude říšské radě, aby byla všeliká práce nedělní zapovězena. — „Montagarevne“, list, jenž platí za polo- úřední, přinesl cynicky psaný článek, v němž vytýkal Čechům nenmirnénost (!) v požadavcích a doslovné praví: „Což pak se v českém táboře dosud neví, že Rakousko-Uhersko není slovanský, nýbrž německo-maďarský stát. který jest evropskými zájmy říše nucen, tento základ se vším důrazem zachovávati; že Slované v obou polovicích říše nanejvýš (!) vedle Němců a Maďarů v mira svůj rozvoj pěstovat! mohou, nikdy ale nemohou panství nad některým z těchto živlů vykonávat. Co znamená ta zaslepenost, tento křečovitý, směšný pokus o přemoženi němectvi v Cislajtáuii, když přece je nikdy přemoci nelze?

Kallay Bode Čecho Slovan Němec Maďar Vídeň Rakousko Uhersko

23 article

Však nastane doba, kdy pánové Clam a Rieger ke -vé škodě poznají, že jejich pretense také v nové formě v Rakousku uznali nelze, že ani rovnými ani křivými cestami Němce a rakouskou ústavu zmoci nemohou.“ Drvíme se, jak se mohla tato jak pitomá tak neomalená řeč dostali do poloúřadnlliu Ii<tu? — V říšské radě předloží ministr financi hned v prvním sezeni rozpočet pro rok 188.! Jedna z předních předloh vlády bade také návrh na vystavění česko-mo- ravské příční dráhy na státní náklad. Vláda тут nalož! všecek svůj vliv na to. aby předhha universitní panskou -némovnou prošit tak, jak byla usnesena v sněmovně poslanecké — V příčině přísahy vojenské v Bosně nenešeno s ohledem na to, že dosud právně trvá svrchovanost sultána nad těmito zeměmi, aby vojáci přisahali ponze ко praporu.^— Ve schůzi berního výboru delegace Mšské rady. dne 7 t. ni. rokováno o vládní předloze v příčině bosenských záležitostí. Del Grocholski podával výklad o nynější správě v Bosně a Hercegovině. Szlftvy odpověděl zevrubné na dotazy a výroky zpravodaje V debatě, jež na to následovala, sůčastnili se Plener. Hübner, Hohenwart a Königswarter. Schůze prohlášena za důvěrnon. Ze Lvova. (Noví pérové. — Konsul á t.) „Gazetě Národové* se plie, že prý se vláda odhodlala nčiniti přítrž hospodářství centralist ve vyšší sněmovně a proto prý vydatným jmenováním nových členů hodlá rozmnoiiti řady autonomistů. Jmenování nových ělenů stane prý se již v první polovici tohoto měsíce. — Ruský konsnlát v Brodech bode v března přeložen do Lvova.

Rieger Němec Szlftva Plener Hübner Hohenwart Königswarter Rakousko Boseň Boseň a Hercegovina Lvov delegace Mšský rada Gazeta národ

24 article Politick? přehled zahraniční.

Politick? přehled zahraniční. V Prase, dne 8. listopadu. TVenrieoLto. (Po volbách. — Probošt J. Jeschkef. — Interpelace Bebelova. — Výsledek nžšick

Probošt J Jeschkef Bebelův

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. rbTsLd-plaiTròi- Námořaký román od W. Clarka Russela. Hlava dvacátá osmá. Ná váté va.

W Clark Russel

26 article

(Pokračováni.) Ale na ten čas byl střízliv, tak střízliv, jak ien býti může člověk, jenž co z postele vstal, jenom jedinou sklenicí (silného piva) ni zavdal, ale jebož maso várkou pivnic napojeno a jehož mozek následkem neustále do něho vystupující páry trvale jest omžen. „Pan Hampden, nemýlím-li se?* zachrap til, zastaviv se u dveří, paní Parrotovou za ním zavřených, a otáčeje rozpačité klobouk ▼ rukou sem a tam. „Jsem ! Prosím, račte vžiti místo“, odtu- áil Holdsworth a pohlížel pevné na něho, nabyv přesvědčení, že byl strach jeho před vy zrazením zbytečný. Doktor Conway posadil se na sesli a a postavil klobouk na zem. Rozpačitost, jakou na jevo dával, než záležitost svou před- j nesl, připouštěla domněnku, že jest ještě jaké- ‘ mesi polepšení přístupen, aneb naznačovala aspoň, ie špatné vlastnosti, které se o něm roztrušovaly, na větším díle teprv mrzkým opilstvím se zmocnily povahy jeho. Žádný a kolene špatný Člověk nebyl by podléhal takové čivní slabosti, jaká v té chvíli zhotove- nost mysli jeho rozrušovala. «Jsem tak smělý obtižovati vás návštěvo«,

Hampden Parrotová Holdsworth Conway

27 article

pane Hampdene*, jal se poznovu říci, •bych se vám poděkoval za dobrotivost, prokázanou mé malé chovance. Věru, moje paní drabým i já vážíme si vaší přívětivosti u vysoké míře !“ „Celá věc nestojí za dík. pane doktore. Já jsem si Nelly oblíbil a jsem opravdu potěšen, mám-li ji okolo sebe“, doložil Holdsworth, jehož mysl se docela upokojila a jenž s rostoucím překvapením a napnutím pozoroval hosta. „Ano. ona je opravdu roztomilé dítě, klenot matčin a pravá sluneční záře mého domu, který, jakož к nemalé žalosti své vyznali musím, pohromami zatemněn jest, jichž mi nelze odvrátili a zažehnali * «То je mi od srdce líto.“ „Nelze mi ani dost poželeti, že jsem si zvolil povolání, tak nevděčné, jako to moje jest Nikdy a nikdy neměl jsem se státi zubním lékařem I Jsem к něčemu lepšímu zrozen. Otec můj zastával vysoké místo co vládní úřadník, ale zemřel ve veliké chudobé, a jeden strýc vzal mne do učení... Od- pustle, prosím, těmto rozkladům. Vím pře- dobře, ie vás záležitosti moje ani dost málo zajímat! nemohou; ale bída a nouze života Json ovšem s to, aby člověka v mých letech nadobro sklátily. Povolání mé zůstavilo mne' na holičkách, a přece nenalézám, jakkoli se pilně ohlížím. Žádné vydatné živnosti, к jejíž provozování bych byl schopen.* Povzdechl a vytáhl kapesní šátek, jímž sobě ústa «tirai. Holdsworth zachovával mlčení. «Kdybych stál samoten na svétě, snášel bych chudobu bes reptání,* jal se zubní lékař dále miaviti; «ale vědomí, že nejlepií man Želka, která kdy živa byla. se svým malým, dítětem nonzi trpěli mnsí, to mne

Hampden Nella Holdsworth Želka

28 article

tlačí náramnou tíží. Má nebohá žena nenaříká nikdy ; ale mně to přece neušlo, že jí naše společná bída mnohou tajnou slzu vy luzuje a jí zdraví užírá. A mně jest tak těžko okolo srdce, vidím-li ji tak sklíčenou a cítím li živé, že jsem bezmocen stav náš změnili.“ „Chcete mi tím snad říci, že ona v pravém slova smyslu nouzi trpí ?“ zvolal Holdsworth přimlklým hlasem. by takový poměr zjednala. — a vzpomínku na bídu její je horší smrti.“ Pohrával s kapesním šátkem a pohlížel na Holdswortha se žalostnou tváří.

Holdsworth

29 article

„Cim vám mohu posloužit?“ „Ach, milý pane", zvolal doktor Conway a dodal hlasu svému lahodného zvuku, kdežto vlhký lesk oko jeho zalil, Jakéhož práva bych měl, utíkat! se к dobročinnosti pána, jemuž jsem zcela cizí a jenž mi už tisíceré závazky a«« n„«„ „ т.ьп* „к,.; kí* neskonalou dobrotivostí uložil, kteron mé spasen mé celé jmTní v hotových Denézích 'raalé dcerušce Prok!,zal Cítfm celý objem své déľfľen Z dva šiHnkv“ У PeDézich j nehodnosti, uvážím-li ten hrozný stav, doně- deia jen asi ava sumky. ! hož jsem svou ubohou chot připravil. Když »A povolání svého nemáte docela jsein 8j jj ^ral, byl jsem zámožný;'byl jsem žádných jiných příjmů ? | s to, abych jí i dítiti pohodlné bydlo zaopa- .Žádných t Pokud jsem bydlel v hlavní třil, a činil jsem to také. Ale který stav třídé, vedlo se mi dohře ; ale já mám mnoho chrání poctivého člověka před nátisky svých soupeřův a nepřátel, kteří špatné pověsti o závistnťkňv a před lživými klepy oněch parném živobytí roztrušovali a mně ty nejlepší douchův, kteří z každého malicherného, Bé- známosti odvrátili. A nutno mi vyznali, že rozváženého činn svého souseda jistina vy- jsem se za příčinou toho nucena viděl, byt tloukají, kterouž sobě samým pomáhají z pra- svůj v srdci města opustit! a do této ulice chu? К ďasu s takovou zběří !* se přestěhovali, kde jsou byty lacinější. — a «Čím vám moha posloužit?* opětoval

Conway Cima

30 article

Bůh sám ví, jaký psí život jsem od té doby Holdsworth a dotkl se tudíž, nepozbyv ani vedl.“ Při těchto posledních slovech rozkřikl dost málo ze zevnější umírněnosti své. opét se mocným hlasem ; podrážděnost jeho vy- jádra jejich rozmluvy. Byl postačí tělně o potiskla licomérnon tichou mysl, s kteron až vaze sviho hosta poučen, aby nahlédl, ie tyto doposud o svých strastech a nespravedlivých jalové řeči nejson dále nic jiného, leč výmluvy křivdách, jemu činěných, vyprávěl. .Půjčova- na jeho dobromyslnosť vypočítané a dobře vy- tel na zastavy je na ten čas mým jediným myšlené. přítelem !" mluvil dále. „Chtějí mne, jak se „Kdybych vám svou potřebnost na srdce zdá, tak daleko dohnat, až bych peřinu pod vložili a na vaši štědrost se obrátili směl, hlavou zastavili musel ! O, drahý pane, jak jakou tak skvělým spůsobem mé Nellýuee se mé milé manželce a mému neštastnému prokazujete, jak itastný byl bych potom!* malému dítěti povede?! — Něhot Nelly je (Pokračování.) opravdu mým dítětem, je-li pravá láska z to,

Holdsworth Nellýuee Nella tichý mysl