Strana 2. Číslo 315

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 16. listopadu 1900.

hodlá učiniti říšský kancléř proti oněm úředníkům říšského úřadu vnitra, kteří žádali a obdrželi od ústředního spolku německých průmyslníků 12 000 marků, aby jejich pomocí prováděli agtaci pro osnovu zákona na ochranu poměrů práce živnostenské. V Rumunsku zabírá veškeru pozornost pře- líčení, konané právě v Bukurešti s Mihajleá- nem. Včera prohlásil před soudem Karambu- loo, že Trifanov jej ubezpečoval, že Ilič mu vyhrožoval, Fitovský pak mu oznámil, že něco proti němu se kuje. O spiknutí, sosnovaném proti králi Karlovi, zvěděl v prosinci od Bogdanova a v lednu od Pap-Argova Bosňakova. O atentátu, chystaném na život srb- ského krále, mluviti neslyšel. Na dotaz porotců doznal Mita, že pravil ve vyšetřování, že věděl o spiknutí proti životu krále Karla. Nový smír mezi králem Alexandrema Milanem. Z Bělehradu šíří se v posledních dnech s chvatem až přímo do očí bijícím zprávy, že král Alexandr smířil se s otcem svým Milanem a sice prostřednictvím svého stryce Catargiho, rumun- ského vyslance v Římě, který schválně přijel za tou příčinou do Bělehradu, aby porokoval o tom s krá- lem Alexandrem. »N. W. Tagblatt« dodává k tomu, že potom vyslán byl králův pobočník, plukovník Protič k Milanovi a že s ním ujednal toto:1. král Alexandr se zavazuje, že v nastávají- cím zasedání skupštiny vymůže zvýšení roční appanáže Milanovy na roční obnos půl mi- lionu franků (dosavadní činila 300.000 fr.); 2. král Alexandr prohlašuje, že prokazovati bude Milanovi úctu, která mu náleží jako otci a povolá ho na- zpět do Srbska, jakmile tomu poměry dovolí; 3. Milan se zavazuje navzájem, že nebude me- škati v Rakousku, nýbrž přestěhuje se z Ra- kouska do zemé jiné, nejspíše do Francie. Do ko- nečného uspořádání celé věci zůstane v Italii.

Nyní mešká v Benátkách. Král Milan dovoluje krá- lovským manželům, aby dočasně dleli v Niši v ta- mějším královském paláci, který je soukromým ma- jetkem Milanovým. V Bělehradě se prý nepochy buje, že skupština k finanční stránce této smlouvy dá souhlas ve dvou měsících. Ruský car onemocněl tyfem a nemoc jeho podle posledních zpráv se zhoršila. Telegramy, jež rozeslány byly včerejšího dne za tou příčinou z Petrohradu, praví: Car před několika dny lehce onemocněl a stav jeho nevzbuzoval obav. Nemoc se však včera zhoršila a nabývá vážné povahy. Pro- slýchá se, že car onemocněl střevním ty- fem. — Ministr carského domu baron Frederiek sděluje o carově ochuravění: Chřipka, kterou car dne 8. t. m. byl stižen a která provázena byla charakte- ristickými příznaky, nabyla dne 13. listopadu povahy tyfosního procesu. O průběhu nemoci vydá- vají se denní buletiny. — Véera o 10. hod. doplední vydaný buletin o zdravotním stavu carově zní: Jeho

Veličenstvo car strávil noc klidně. Všeobecný zdra votní stav je příznivý. Teplota 38 7, puls 72, hlava v pořádku, síly zcela uspokojivé. Dlagnosa nemoci objevila střevní tyfus s uspokojivým pro ten okamžik průběhem. Na buletinu podepsáni jsou tě- lesný chirurg Hirsch, lékař dr. Tišnov a ministr carského domu baron Frederick. — Protože car Mi- kuláš je slabého těla, lze se obávati, že nemoc mohla by skončiti co nejsmutněji. Ruští carští man- želé mají doposud tři dcerušky, ale carovna Alexandra jest poznovu ve stavu požehnaném. Za takovýchto poměrů mohly by arciť při osiření trůnu v Rusku vzniknouti nyní dalekosáhlé komplikace. Car Miku- 1áš II. narodil se 6. května 1868, dosedl na trůn dne 20. září 1894 po svém otci Alexandru III. Dne 14. listopadu 1894 zasnoubil se s Alicí, princeznou Hessenskou, kteráž přijala jméno Alexandra. Z man- želství tohoto narodily se velkokněžny: Olga (nar.

1895), Taťana (nar. 1897) a Marie (nar. 1899). Následníkem trůnu jest nyní velkokníže Michael Alexandrovič, nar. 22. listopadu 1878, kterýk prohlášen byl za nástupce trůnu po smrti velkokní- žete Jiřího, zemřelého 28. června 1899. V Petrohradě vzbudilo onemocnění carovo veliké rozčilení. Násled- ník velkokníže Michael povolán byl z Kodaně, kdež prodlévá u carevny-vdovy, jež, jak známo jest také nemocna. Zdravotní stav její zhoršil se tak, že návrat její do Petrohradu, jenž měl státi se v polovici tohoto měsíce, byl odložen. Kdyby nemoc carova se příliš zhoršila, převzal by vladařství velkokníže Michael až do narození nového čekaného potomka cara Mikuláše. Katolická strana ve Francii se usnesla, že založí pod vedením Eugena Venillota, bratra slav ného katolického polemisty Louisa Venillota, tiskovou kancelář »Office catholique«. Tisková tato katolická kancelář zásobovati bude z Paříže krajinské francouz ské listy pravými zprávami a správnými názory. Kéž něco podobně užitečného stane se na prospěch ka- tolického tisku u nás! Řádění židovsko-zednářského minister- stva Waldeck-Rousseaua ve Francii. Zednář- ské a s nimi spojené židovské listy přinášejí vítězo- slavnou zprávu, že ministr Waldeck-Rousseau předloží sněmovně podrobný seznam veškerého církevního jmění ve Francii, které odhaduje na 2 miliardy franků. Je- diný James Rothschild v Rue de Lafitte má více než 5krát tolik. Jeho jmění obnáší více než 10 mi- liard franků.

President Krüger přibude do Marseillu podle všeho již v neděli. Vláda francouzská nařídila tamním úřadům, aby nesúčastnily se chystaného uví- tání, protože Krüger přijíždí prý jenom jako sou- kromník. Stejně jako úřady státní zachovají se také socialisté a republikáni v Marseillu. Starosta tohoto města, kterýž jest socialistou, nepůjde uvítat Krügra a učinil zároveň nejrozsáhlejší cpatření, aby zmařil všecky protianglické demonstrace, které chystají mar- seillští nacionalisté. Za to strojí se ke hlučnému uví- tání Krügrovu město Brussel. Přihlásiloť se tamnímu výboru vítacímu již přes 500 belgických spolků, které prohlásily, že súčastní se demonstrací, pořádaných ve prospěch a na počest presidenta Krügra. Připravovaná adresa, vyjadřující mu sym- patie, jest opatřena již více než 20.000 podpisů a množství jich vzrůstá každým dnem, ba každou ho- dinou. V Italii byli jmenováni čtyři noví senatoři, a sice tentokráte ze řady mužů vesměs zasloužilých. Jsou to pp.: dřívější ministr zahraničních záležitostí Onorato Cactani, vévoda ze Sermonety, správní řiditel v ministerstvu vnitra Gianneto Cavasola, jenž ne- dávno v soudní síni v Neapoli odpověděl na otázku předsedy, považuje-li pana Casala za poctivce, vý- borně odpověděl: »Prosím, aby mi taková choulo- stivá otázka kladena nebyla«, — někdejší finanční ministr Giuseppo Golombo a náčelník generálního štábu armády, Tancredi Saletta.

Anglický parlament svolán jest, jak známo, na den 3. prosince. Všecky londýnské čssopisy na- zývají to velikým a neočekávaným překvapením. Tvrdí dále, že vláda rozhodne se pro svolávání par- lamentu proto, že si přeje, aby jí povolil větší poža- davky, které zavinilo prodloužení války v jižní Africe, ještě před Vánocemi. Veliká Britanie a Portugalsko, na počest indického místokrále Curzona, kterýž navštívil Sou, uspořádána byla v Honavaru portugalským gu- vernérem hostina. Místokrál, odpovídaje na přípitek, pronesený na zdraví královny Viktorie, pravil, že Ve- liká Britanie a Portugalsko byly postupně zákopníky západní civilisace na východě. Curzon dále pou- kázal na přátelství a nynější společné cíle obou zemí a připil po té na zdraví královských manželů portu- galských.

Statistika severoamerické armády, kteráž byla právě vydána, poučuje nás o tom, že pravidelná armá la severoamerických Spojených států sestává ze 2525 důstojníků a 63.881 mužů, nepravidelná armáda pak z 1548 důstojníků a 31.079 mužů. Z těch koná službu mimo Spojené státy: na Portoriku 98 důstoj- níků a 2406 mužů, na Kubě 260 důstojníků a 5468 mužů, na Filippinách 2367 důstojníků a 68.161 mužů, v Číně 80 důstojníků a 2060 mužů. Vidíme z těchto číslic, pokud je správné tvrzení, že imperia- lismus ruku v ruce kráčeti musí s posilněním milita- rismu, poněvadž osady vyžadují pro sebe větší části vojska. Úmrtní listina ze služby koloniální vykazuje 60 důstojníků a 1633 mužů; je tedy v poměru k malému stavu činného vojska velmi značná. Nad to vykazují listiny, zaslané z Filippin, raněných 147 dů- stojníkův a 2076 mužů, takže oběti na krvi, jež až dosud přinešeny byly na prospěch imperialísmu, na- zvati lze právem stránkou velice nebezpečnou. Při- pomínáme k tomu ještě, že ve zprávě, již podal ad- mirál Crowainsfield, náčelník kanceláře pro plavbu v úřadě námořním, se praví, že stav mužstva námoř- nického vykazuje sotva čtvrtinu mužstva, jehož bylo by zapotřebí k boji s kteroukoliv námořní evropskou mocností prvního stupně. Mužstvo toto vystačilo sotva pro válku španělsko-americkou, od té doby pak ho ještě ubylo. Kongres musí prý rozmnožiti počet dů- stojníků a mužstva, jako to učinily již Německoa Anglicko. Jinak bylo by americké námořnictvo na- prosto bezmocno.

Zprávy církovní. Zprávy římské. V pondělí přijal sv. Otec p. Deselée z Maredsous, jednoho z majitelů vydavatel- ské společnosti sv. Jana Evangelisty a Společnosti sv. Augustina, v trůnním sále, pak opaty různých kongregací bsnediktinských a jich převory, které představil opat primas Hildebrand de Hemptinne, který předčítal italskou adresu oddanosti za projevy přízně jich řádu sv. Otcem prokázané. Sv. Otec po- děkoval latinskou řečí a udělil jim apoštolské po- žehnání. Ve středu přijal sv. Otec vévodu z Alen- gonu s dcerou a synem a nuncia bavorského msgra. Sambucettiho. — Megr. Favier, apoštolský vikář v Pekingu, přibyl do Říma, byv povolán Vatikánem k vysvětlení věcí čínských. Po rozpravě s J. Em. kardinálem Rampollou Vatikán sestaví požadavky za odškodněnou ve vzpouře boxerské katolické církvi způsobených. Požadavky ty budou čínské vládě pro- střednictvím Francie, která tam vykonává protektorát nad katolickými missiemi. Nové velikolepé dílo sv. Otce. »Osserv. Romano« uveřejňuje apoštolský list papeže Lva XIII. ze dne 20. října, jímž sv. Otec zřizuje novou kollej portugalskou v Římě pro všecky diecése království portugalského, aby tam byli vychováváni nadaní mla- díci, kteří by pak ve vlasti zdárně působili. Hle, kterak sv. Otec zdárně užívá svatopetrského haléře ku všeobecnému vzdělání.

Královský prine Max saský koná své přednášky na frýburské universitě s patrným úspě- chem. Protestantské a Bůh ví, jaké ještě noviny ho za to hrozně napadají. Zrazuje prý královský princ své soukmenovce, dělá propagandu pro katolíky atd. Ano v neděli, dne 4. listopadu, prý o něm v Dráž- ďanech kázali všichni pastoři a někteří prý ho při tom výslovně jmenovali. Princ se nad tím nezabírá, nýbrž řekl mi, že prý jest lépe, když ti páni pastoři káží proti němu, než kdyby kázali, jak někdy činí, proti božství Krista Pána. Princ dostává též hrubé dopisy anonymní; kdyby je někdy uveřejnil, byly by krásnou illustrací jisté »zářící kultury«. Církevní slavnost. Dnes je sv. Otmara, opata kláštera sv.havelského ve Švýcarsku. Byl ve- likým dobrodincem lidu a zvelebil, klášter, kterého hájil proti útiskům lakotného hraběte Varina. Proto byl tímto polapen, a když podplacený svědek obvinil ho křivě ze skutku ohavného, byl nevinně odsouzen do žaláře, kde r. 759 zemřel. Hlavu a několik kostí sv. Otmara získal ve sv. Havle a r. 1353 daroval chrámu sv. Víta v Praze Karel IV.

Svěcení kaple Sv.-Václavské. V neděli, dne 18. listopadu 1900 po 2. hod. odpol. vysvěcena bude slavnostním způsobem starobylá kaple Svato- Václavská při silnici za Karlínem proti invalidovně obnovená zásluhou cís. král. stavebního rady pana Adolfa Pecenky a ozdobená obrazem sv. Václava, kterýž maloval akademický malíř p. Václav Kejmar a na nějž náklad obstaral Spolek katol. paní a dívek sv. Anny v Karlíně. Pouť do Svaté Země. Před rokem utvořil se ve Vídni spolek »Palästina-Verein«, který si vytkl za úkol pořádati poutní výpravy do Svaté Země. Před týdnem konala se první valná hromada tohoto zdru- žení, na níž přednášel vdp. P. Freund C. SS. R., také v kruzích pražských dobře známý. Mluvil o své pouti palestinské, kterou vykonal letošního roku s vý- pravou lineckou, již súčastnilo se 500 katolíků; na to povzbudil shromážděné, aby výpravy, kterou spolek uspořádá r. 1901, hojně se súčast ili. Dle proposice od funkcionářů spolkových učiněné, budon výlohy za celou cestu i se zaopatřením obnášeti v II. třídě ce- stovní 186 zl., v III. třídě 150 zl. Mezi katolíky ví- deňskými jest pro tuto manifestační výpravu veliký zájem a účastenství. Snad i někteří čeští katolíci užijí této příležitosti, aby za vydání poměrně malé navštívili místa památná, kde žil náš Spasitel.

Zprávy denní. * »Malostranské Listy«, které před osmi nedělemi začaly vycházeti nákladem a redakcí pana Karla Reyla, rodáka Josefovského, slibovaly velice, že hájiti chtějí zájmy Menšího města praž- ského a Hradčan, ale brzy obrátily. Před námi le- žící číslo 8. pustilo již šechen zájem tento mimo sebe, za to však ujalo se »moderní školy«, jíž stůj co stůj chce pomoci k platnosti a dokázati, že nic dokonalejšího nad ní ve světě není. Podobný článek přinesly již i v čísle 7., kde frází a bombastů jest tolik naházeno, že rozumnému člověku se to až hnusí. Nevíme sice, jak podobné články hodí se do místního listu a proto musíme za to míti, že stalo se tak jen proto, aby učitelstvo v očích malostranského voličstva o hodný stupeň stouplo a jeho svobodomy- slný kandidát p. řiditel Bláha proti staročeskému kandidátu p. Rusovi spíše prošel. Vždyť oba pá- nové Bláha i p. Reyl jsou členy Malostranského svobodomyslného klubu, který tak mnohého a trp- kého došel sklamání. Pochybujeme však, že zmíněné články pomohou jim na nohy, ježto každý laik ví, jak to s moderní školou dnes dopadá a s tou vý- chovou mládeže neméně. Dle článků oněch jest naše moderní škola pravým zázrakem. Vychovává národohospodářsky výborně, s dětmi dělá hotové zázraky, a třeba tyto nebyly ani nadány, tvoří z nich velikány, protože štěstí jest vždy při těch nej- pilnějších. Dobře, že ti naši buditelé národa a mnozí učenci čeští, jichž celá řada zanikla v bídě, nepo- cházeli ze školy moderní, neboť musilo by se psátí o nich dnes, že byly lenochy a že toliko pro lenost jejich štěstí je opustilo. O Bohu a náboženství, pan pisatel z kruhů moderního učitelstva nic neví a vě- děti nechce. Přiznáváme, že jest to zcela moderní