Periodikum ALTO Viewer

1

Politický přehled zahraniční.

2

Starém městě pražském jest ke oti ее dm i bolestí nejev. Rodičky Boží osmidenní pobožnost. V Rabenitejně n Stříbra jeat pontni slavnost. V soboto dne 17. břesna jest sv. Patricia, apoštola Irčanův.

Patricius Irčanův Stříbro

3

V Praxe, due 14. března.

4

Denní zpiáyy.

5 article

Mia Drásaném na prátdná místo. Slávnostná odáný bojovník mi obvalobsá o ptadeioh saja tábo. Zajateo odpoví, že pyiniti se mobon ndatnf na to, ie se smrti nebojí ; sám ie za bil také mnoho nepíátel, ie saoeobává pH bnsná mstiteli svého oando. Jakmile mu byla sasasena smrtonosné rána, býyé mu paleo pravé roky níeiin, poněvadž j m natahoval lek ifpy stíílel. Potom bývá rossekán. sněden. ZAitaly li děti -po sajatoi, stihne je tentýž osnd jako otce, byt to bratti nebo ay novoi vítézft byli ; dítky patti prý jen otci s míněni to saitávají matky samy. Podobně a ve stejnon sivou bývají s^ěiéna těla v bitvě sabitýcb. Tento svyk jest snámkm největiiho ueptátelstvi proti tobě. V mnohoienství a v zabíjení neptáte! spočívá u nich veikerá sláva ; v tom vidí svoji blaženost. Ptíěinon válek nebývá tooha po majetku, po kotiati ; nebot nepottebnjí vfoe, než co jim akytá hon a rybolov a země ivoo úrodooetí ; záit a pomstyootivoit json jedině ptíčinou válek. Jiou vanětbvi, Sesto roshnévàni na oesté ■e posti do sebe kyji a ktmením, konsajioe ae. Udělalo li někomn některé avite něoo, bývá tent) tak roisnten, ie je roatrbá snby a požije Pomstyobivost evadi je až к nelidekým surovostem. Nikdy ntztp monou na kHvdn, která jim byla něiněua, a mohon-li, pomst! se tíebas i na smrtelném loži. opeěen

Mia

6 article Utiská rada.

Utiská rada. Poslanecká sněmovna. Nchůze 263

poslanecký sněmovna

7 article

Ve Vídni, 13. bteana 1894.

Vídeň

8 article

Sobůsi aabájil dr. K a t h r e i n o 7. čtvrt hodině v e ě e r. Z jednáni poněknd žertovné sobüse této vyjímáme : Ministr fíuanoi dr. Plener podal pted lobu. aby výpomoo nižším státním úíedníkům byla в 1 milionn slatýcb svýlena na 1 a půl milionu alatýeb. Vídeňský zemský trestní sond žádá sněmován o povolení ke stihání posi. Blooba pro urážka na oti tiskem spáobanon. Žalobcem jest dr. Vergani. Poslanec rytíř Proskowets táže ae ministra spravedlnosti, ohce-li navrbnonti aá kon, aby osoby alkoholismem stižené mohly kýti léěeny ve svláitníoh ústaveob. Poslanec P. Bianchini navrhl, aby o předeiló odpovědi minilierského předsedy stran sámyslův Rakonska při nynějií sitnaci v Sobíka byla zahájena debata Zamítnuto. (Pro hlasovali Mladoěeii, Chorvaté, někteří Slovinci a antisemité.) Po té pokračováno v debatě o aákoně stran obchodů splátkových. §*7. ustanovuje, že každý prodavač, kter; by lehkomyslnosti ěi slabého roaamn nebo ne aknianosti kapajícího vyažitkovel v tom směrn, aby jej přiměl ke konpi věoi na splátky aa takových podmínek, kteréž jeho obobodním po* měrům neodpovídají, má potrestán býti věse ním od 1 měsíoe do 2 let anebo pokuton od 100 al. do 2000 sl. Po řeči ministra hr. S o h ö n b o r n a, jenž přísnost tohoto paragrsfd byl odůvodnil tím, ie řádění nesvědomitýoh agentův a prodavačův splátkářskýoh nemá bránic, byl § 7. přijat.

Plener doktor Vergani Proskowets P Bianchini Chorvat e ě e milionn b o r můj a

9 article

К 11. hodině pak, když někteří páni po slanci sačsli ve svých říiskýoh poaleneokýob křeslech již jakž ts*ž libé pozdřimovati, učinil sice poslanec dr. Exner lidnmiloý návrh na konec debaty, aviak návrh byl aamítnnt; ve- licaf horbvě vyslovil se proti němu i sám předsedající místopředseda dr. Katbrein. Poslanec Exner sa to tedy, snad aby mu olla chvíle, řečuil od 11 hodin až přea půl noc, při čemž mu chvílemi na místo „Vý boruě ! Tak jest 1 Ohol Slyitel* do jeho vý mluvné řeěi vpadlo marně tlcmené či vůbec aoi netlnmené velice významně aývnntf některého a neposlouchajících pánů posluchačův. Když pak poslanec Exner posléae přece již akončil, tot tedy již i sám předsedsjíoí psn místopředseda dr. Kathrein osmělil se nčiniti poněknd nesmělý návrh: „Kdyby tedy alavné eněmovně bylo snad libo, mt.hli byohom tedy anad j.ž skončit!.* Bonře veselosti aabnráoela sněmovnou po těchto slovech, bouře npřimué veielosti, tak že ti pánové, oo j i byli dosti tvrdě podřimovali, aase к novémn iivotn byli proboleni bonřlivcn tonto veselostí svých nad oacdy rakouských národův dosnd stále bdíoíoh pioů soudruhů. Po několika formálnostech byla tedy eohůse akončena a příští schfise ustanoven» byla ihned na týi den, t. j. na etíedo na 11 hodin dopoledne.

doktor Exner Katbrein Slyitel Kathrein

10 title

Politický přehled vnitřní.

11 article

V Praxe, dne 14 března

12 article

К volbě vídeňského starosty. Sen sační událost, jei v poslední obvili |.řed volbou vídeňského starosty dottala se ne veřejnost, ssméstnává snad vieeky listy, v nejprv nějil řadě oviem listy vídeňské. Do poslední ohvfle tvrdilo a věřilo se, ie dr. Richter, jenž platil sa kandidáta nejváinéjifho, bade jisté svolen, ta viek, a to teprve předevčírem, byla iidovekoliberální strana sěista jasna překva pena otáskou antieemitiokébo ergánn : je-li dr. Richter jeité bea vyznání, ěi atal-li • e jii katolíkem. Útok byl tak pádný, že dra Riobtrovi neikylo nežli vzdáli ae v po sledním okamžiku kandidatury. Dr. Ritbter navřel totiž před 17 lety občanský sňatek s dceron židovského obchodníka a Preipctkn ; iňttkt! předoháaelo probláienf obou snoubcbců že jsou bea vyauání. Dr Richter Inžil nyní aám, že ky jeho volba nedusí» ntjvyftiho potvrzení, kdyby aůstal bes vyanání a pr*to dne 8 t. m. podal žádost в» přijeti do církve katolické. Liberální stiana oeměla ani tužení o tomto kroku, jejž «uti- «emité sledovali tím poaoruěji. Dr. R ijoier navštívil v té věci samého arcibiskupa dra Augerora i měl se jii v neděli konat* církevní obřad jeho katolického tňsťiu, a'e poídéji di žel od sroibi.kupa .zkas, že к obřadu lomu má dojiti teprve ve středu, a sice — p> totkě pnrkm stra. Toto roshodnutí p ič tá se a německé strany viivn kníre e AI. Linchtecetiina, jenž prý také způsob í, že a vládal strany bylo prostřednictvím m'vtodršitele dái.o drn Riohlroti sroznménon, íe by jtbo volba za рзгк mistra sotva byla potvrzena, protože jest tea vyanání, Dr. Richter oanémil na to erci- biakopovi, že jest в odkladem sňatku sros- uměn, i sdělil sároveň, ie nikterak jii — ne reflektuj* na hodnost porkmistr*.

Sen doktor Richter Riobtr Ritbter Inžil Linchtecetiin sroznménon

13 article

Po Riťhtrovi Grübl Oihaüv námi již nvedeoé sajimavosti a minulosti dra R cetra, prvního náměstka a kandidáta na purkmittrov- ství vídeňiké podává ai nyní „Deutsches Volksblatt* stejným způsobem i druhého ráméstka dra Grilbla, drahého kandidáte. Zmíněný list klade mn tot i na prsa tyto otázky : 1. V jakých stycích byl a jest dr. G tíhl к jistému Ed. Brodymn, jemni svého času bylo se před sondern zodpovídati s anarchistických rejdů a jenž odsouzen byl na 12 .et do ža-iře ? 2. V jakých styoioh b. 1 a jest к jisté Anně Sohatsingroré ? 3. Jest dru G-ůhlovi saámo, kde jeho tchán Beyfuss nyní se zdržuje ? 4. Posmívá se dr. Grübl ježté dnes oném křesťanským členům městské rady vídeňské, kteří se súčastňuji p r o o e s í B o i í h o T č 1 a ? — Drn R cbtrovi pak zatopil tase ve včerejší schůai mestské rady člen její Gessman, an so jej táaal, jak se aachová к obviněoí uveřejněnému v „Reicbipost*, že před soudem vydal křivé avédeotví? Slova tato vyvolala veliký povyk. Utěěeoé to poměry

Riťhtr Oihaüv Grilbl Anna Sohatsingrorý Beyfuss doktor Grübl Drn Deutsches Volksblatt í B R cetra

14 article

Z parlamentárního zákulisí. President státních drah Biliňski prý odstoupí pro neshody, které má s ministrem obchodu hr. Wormbrandem.

15 article

К církevně-pelit otázce v Uhrách. Pežtskě židovskomtdarské a vládni listy tvrdí, ie prý nedávného sjezdn liberálův uherských, pořádaného na prospěch oírkevaě-politiokých předloh vládních, súčastnily se také vieeky uherské národnosti nemaďarské. Oproti tomu viak protestuje srbská „Zaatava* a prohlaiuje jmenem Srbův, Romanův a Slovákův, ie jménem jich se sjezdu a demonstraci nikdo ne- súiastnil. Snad ti vláda ta a tam povolala nijakého notáře a krajů nemaďarských, ale ae aástnpoův Srbů, Slovákův a Rumunů nedostav-! ■e nikdo. Ostatné jest scémo, a je to anámo dostatečně, ie všecky nemaďarské národnosti, mimo Němce, prohlásily že proti cirkevně-polittokým předlohám (třeštěné Ma- ďárie.

Srbův Romanův Slovákův Srba Rumun Němec Uhry Ma

16 article

Dr Weckerle — jako sv. Krištof. The oity cf Jndapest* jest dle výroku jistého pana dra. Bambergra bohatá čtvrt Leopoldova. A v této city jest save leopoldovské kasino „nejfajnějžím* shromaždištěm po klobn, jeni má v téže čtvrti avé aid o. V tomto „nejfajnějiím* kasino předsedá jako pontif x m*x mna — jak jej pos’. Asboth ve své řeči nazval — pan dr. Msx (reote Mardocbai) Falk, ohefredaktor „Pester Lloydn*. Tomut se vi dělo podkonřiti předsedevi ministerstva drn. Weckerlovi — doknd nim totiž jiště jest, poněvadž se neví, bude-li к toma po „vitéaitví* otásoe sňatku civilního příleiitost. Minulou neděli uspořádalo tedy toto kasino večer pro pány, к nžmui sezváni byli všichni židé občanského klobu, svobodní zednáři a podobné jim živly. Že předseda kasina Pavel Täuaer jest pro civilní sňatek, vysvětluje aspoň tím, že jest židem, oož jest lépe, než tak ivaní liberální „katolíci*. Ale když si velmož s „P.

Weckerle Krištof doktor Msx Falk Pester Lloydn Pavel Täuaer Leopoldov

17 article

Lloydn* brsje na církevního otce a cituje pro své nasory svatě legendy, to jest již tr. chu mnohí. Dr. Fslk totiž porovnal Weokerla ae sv. Knštofem, jenž nese Ježíška — církevně politické předlohy — vlnami pposioe. Pravit: Poslanci nasývaji ministra preaidenta, když nralyii, vihledem к jeno mohutné postavě žertem „velkým Kr-itofem*. Já tento náaevu přítomnosti ministra opakují, neboť dr. Weckerle bnde skutečně neším velkým Krištcfun. Tak jako Christcforni v Irgendé malého Ježíška ví těžně pronesl vlnami, tak nese i předseda ministerstva ve svých silných rokách ono sdravé, životaschopné, ačkoliv ještě poněknd útlé dítko, které nazýváme svobodomyelnon rtfirmou. I kolem něho bouři prond reakce, vlny její vapí- ráji ее převysoko, ale smáčejí jen jeho nohy a on jistě na bespeěný břeh přenese to nadějné dítě : svobodomyslnou reforma, aby tam rostlo prospívalo a konečně ее stálu — spasitelem Jher, jenž osvobodí sem od posledních sbytků „středověkých předsudků*. Na toto „spaseni* sme skutečně svědavi Z Némecka. v poslanecké sněmovně prnskž skončila se včera ve drohém čtení debata o roapočtu ministerstva kultn a církevních •álešitcatí. — V B-rlíně aahájeu byl včera proces pro nráškn nimeckéh < kancléře Capri- vibo a finančního ministra M qoela. Obžalováni json Plaok-Pudgorski a Schweirhsgen, kteří oba itátnl předák? obvinili a „paoamtkýoh imej dův německých při akoiich románské dráhy i jinýob finančních speknlacfob.

Fslk Knštof Weckerle Jher Capri PlaokPudgorski

18 article

К výbuchu v Římě. Italské listy osnsmnjt, že původce dynsmitovéh) atentátn, jenž se ndál před sněmivnon poslaneckou, jest již chycen. Zpržvy však jméno útočníkovo tají ; policie prý vůbec všeoken ten atentát vyšetřuje největší tejneetí, aby se prý do veřejnosti dostalo správ oo nejméně

Řím

19 article

Paříž (O aávěti markýaky de Plessi«.) Doslovné znění týkající an papeže, jest toto: „Žádám nejvrouoněji, aby Jeho Svatost přijala můj botel na náměatí de la Concorde v Pař ji, jakožto rea denti apoštolského nuntia ve Francii. Stejně žádám, aby Jeho Svatost přijala zámek de Moreuil i в parkem jakožto residenci apoštol-kého nnntia pro leto.* — Dnen q, největší právník na Sorbonně, pravil že dědictví toto, dis práva veřejného a vůbeo dis práva mezinárodního náleží papeži, který není ponte š-fem katolické církve, ale i sonve ránem ode všech mcoností uznaným.

Plessi jít le Concord Moreuil Paříž Francie Sorbonna

20 article

Irsko. K B. oznamuje: V dolní sně movně anglické promluvil včera pokladní kancléř Harooort vřele o G adstonovi. Vláda bode appelovati к i bčacs vo, ai bude moci poaon- d ti jednání oboo stran v borni i dolní sněmovně. Vláda bnde pokračovati ve svých před- lobáub, doknd ji dolní sněmovna bnde podpo- rovati. У horní sněmovně byla po Sbodinné debatě přijata adresa kn královně. Rosebery ae vyjádřil o irské samosprávě, že nestal* se 0 ni šminka ve trůnní řeěi, proto, poněvadž vláda nehodlá podali předlohu, kteráž by v horní vnémovně mohla aase propadnonti. Anglie aechr vá se к homernle tak, jak se bnde obovati Irsko. Po případě povolí se prý taková samospráva jako Ir-kn, též Skotsku a Walesu. Na předvčerejší pak schůzi liberálního klubu prohlásil R'seber/, že nové ministerstvo neznamená směnu politiky, nýbrž jen směna osob. Vláda bnde háj ti čest Angl e a evropský mir, Roseberr. Jsem věrným přívržencem homernle, ■a nějž liberální strana zaručila se čestným slovem. Stojím na sákladě Gladstonových deklarací a jeho poslední ’parlamentní řeči proti horní aněmovně, jejíž sařiseni jest zastaralé a hrotí semi stálým nebespečím, jsono ponse ahromáždécím toryův, kteří poslonohají vůdce koniervativoův. Váda vynasnaží se všemožně, aby ponči’a občanstvo ústavně o této asataralé institneí i o nebezpečí, které odtnd hroší. První předlohon pro dolní sněmovnu bnde od loučení anglikáneké církve wale s s k é od etátn.

Ir Gladstonův Irsko Anglie Skotsko Wales dolní sněmovna evropský mir Roseberr

21 article

„Revoluce“ v Brasili! skončena. Z Ameriky správa přiohásí, ie prý „revoluce a občanská válka v Brasilii jest nkončena.* Donfejme tedy, že skončeny jsou i všecky všelijaké „kachny* růaných listův a telegrafních kanceláří o věci té.

Brasit Amerika Brasilia

22 article

Japonsko. (P n m у již zde.) Dae 10. března stihla do Paříže správa, ie ohismne jii ve rosplasnje i tam. Bylo totiž od- liberálním krytu ep knnti proti života citaře a jeho ministro. Aei tislo spiklenců je savřeno, kteří měli prý v úmyslu vyhodili do povětří hrobky někdejších p»novn'ků při nejbliiií cfficielní pobožnosti, při níž měl ae súčastníti též 1 oítař.

Japonsko Paříž

23 article Kronika církevní.

Kronika církevní. * Ze svaté Stolice. Důležitý papežský dekret o čestných kanovníoícb byl těchto dni uveřejněn v Hitech římských. Pod-e tohoto dekretu může biskup jen ее svolením své kapitoly jmenovat! čestného kanovníka. Patří-li jmenovaný к cieoési oiaí, tedy o avolení musí dřivé býti požádán bisknp příslniný. čestné odznaky kanovnické smi čestný kanovník nositi ponte v té discési, kde byl čestným kanovníkem jmenován.

svatá Stolica

24 article

* Kardinál Bénoit Léon Thomas nedávno aesnnlý narodil se dne 24. května r. 1826 v Paray le Moniti a jmenován byl roka 1807 biskopem v La Rochelle, rokn 1883 arcibiskupem roneuikým. Pro svá politické smýšlení byl s několika stran pronásledován, ačkoliv toto úplně vyhovovalo d rekťivě avat Otce, jeni jej proto také jmenoval kard nálem. Monseigneur Thomas byl abožným, nčeným a horlivým knížetem církevním, jenž v obon die- eéeíoh svých mnobo dobrého spúsohii.

Bénoit Léon Thomas Moniti Thomas Paray Le Rochelle

25 article

Probatická kázáni. Ne Boií Hod velikonoční sepočnon otpp. paetoralieté knížecího arcibiskupského semináře v Praze v kostele u sv. Salvatore na Starém městě nový oyklns dogmatických a liturgických k&sání: o svátostech. — Káláni konají se vždy v na- děli a ve svátek po elavnýoh nešporách (ve */43. hod ).

Salvator Praha

26 title

* Slavnosti a pobožnosti. V pátek

27 article

. : Ague«, odsndi se vrátila o páté dne 16 břeana t. r. jest sedm kolestí nejev. ' hodině do hoteln. Císař rdjel v kočáře o 7. Rodičky В ší Marie Panny; po epiitole čte sej hodině večer ■ hrabětem Patrem do Mooaoa, sekvence „Stahat Mater*. Ve farním a klášter--na večeři n kníšete monackého. Císař odjede ním obrámn Páně minoritův u sv. Jakoba na již v pátek dne 16. t. m. a Mentonn, aby

Marie Mater Jakob Mentonn Mooaoa

28 article

Radikál, jenž čekal na potvrzení Císařovo Pan Hi-řmen Jenda, pes aneo na sněmu sem-kém, jenž nedávno avolen byl ta předieda českého oddělení eemědélské rady, nebyl v této hodnosti J. V. o »»řem po- tvraen. Kdyby n ného platily ty pojmy a tradice o povsse pilitike jalépln'í n všech oi- vilisovených národů, nebyl by p»ri Jenda jnn. vůbeo se neháael o hodnost, v jejíž uršení uvádí teprv souhlas Jeho Vel čenstve. Neboť nemohl nevěděti, že dHve než císař jej potvrdí, dá si reíerovati o jobo dosavadní kon- dnitě, nu. a to pan Jenda fám mnsí přiznali, ie tato byla '.roohu m o „revolučně* načichlá. Pan Heřman Janda jest jako pos aneo a politik vtělením té „endemické psyehósy*. do níž národ český z velké části «trancio mladečeskon byl nveden a neměl také nic pilnějšího než ve své „panenské řeěi* to ihned projevit’. Pra- vilť doe 6. května rokn 'onakého na here evé řeči; „Aš budeme sorgenisováni, etant-me ►« vědomými své moci, a re lid terganieovati dovedeme, aa to Vám rnčím. A když pak baderne

Pan Jenda jnn Heřman Janda Aš

29 article

Borgtnisováni a »i vlády a nejvyšěí hlavy v této říši к nám přijdou, tedy jim nkáieme, jak ее к nám chovali od roku 1526, učiníme z toho své důsledky, jak se máme zaehovetil* (Potlesk a pochvala na lavicích mladočeekých. Říčního se něko ika stran gratnloje.) — Na to povstal místodriitel hrabě Than а na hrozbu Jandova takto odpověděl : „Musím proti těmto projevům a místa, jei mi milost Jeho Veličenstva svěřila, se vši rozhodo o я ti protetto va ti. (Hlučná pochvala v pravo ) Vidím se zavázána protestovat! proti nim téi jako zástupce této semě. Celé dějiny této země dokazují, ie tvrzení toto jest nesprávné, celé dějiny eemě této — vyjma perirdn malého poblonaeni — dokainjí, ie obyvatelstvo toto lne s věrnou loyalní oddaností к říši této, ie rysí loyalností svémuoisaři oddáno jest.* (Hloěná pochvala vpravo.) A vyvodiv aprávný úsedek s chování se národa českého r. 1866, jei Janda ve své řeči tendenčně vjavětloval, pravil místodriitel dále : „Povaioji takové fráee sa smntné znamení doby, neboť v ús'eob vážných mužů vedon к tomu, že třeba ■ velkým anepokoje- ním do bndononosti hleděti. (Výborně I Bravo 1 v pravo. Odpor n Mladočechů.) — Máte-li pravdu, nevím, ale já mám to pevné přesvědčení, ie národ Vás na této cestě následovat! nebnde*. (Hlnčoá pochvala v pravo.) — Mohli bychom nyní šíře se rozepsali o tom, jak národ český stejně skvěle nechal pana Janda et consortes в jejich revolučními ohontkemi na holičkách, jak skvěle dal aa pravda místodriitel), eie nám se jednalo o mnemotechnickou pomůcko pro pana Jandu. Jest totiž silně možná, ie by nedovedl ei vysvětlili, proě J. V císař nepotvrdil volba jeho, a tn jsme mn chtěli býti poněknd nápomocni.

Than Jandův Janda Bravo 1

30 article

* Ke kapitole o utiskování Němců. Z Moravské Ostravy oznamnje se brněnským „L. N.* : „Dva páni ■ Moravskú Ostravy byli v neděli v nedalekém Hrni >?ě na vyohásee. Navštívili hostinec Lindentbalův, v němi jest umístěno také místní kasino, a bavili se nenuceně po česku. To dopál lo páni kasiňáky, a jakmile ostravští češi vjšli před hostinec, byli přepadeni Zeati citimi a místnosti vedlejší, té, ve které seděli, a aa nadávek „v.... Celil*, „mažte je* atd. abiti a spoličkování. Trestní ndání je učiněno * — Ze Šternberka aase píší olomouckým „S. L.* : V nooi ae soboty na neděli byla veškerá okna českémn čtenářsko- pěvcokémn spolkn „Moravann* ae Šternberka ětětkon blátem zamaaána. Vyšetřování jest navedeno.

Němec L N Lindentbalův S L Ostrava Šternberk

31 article

O pobytu JJ. V V. císaře a císařovny v Cap Saint Martinu došly dále tyto aprávy : V pondělí dopoledne odebral se oisař ne paluba lodi „Greif*, kamt jej brsy téi císařovna, arcivévoda Lndvík Viktor a dracma následovala. O čtvrt na 11. hodina vy táhl „Greif“ kotvy a dal ae směrem к ostrova svsté Merk é y n Cannes. Zadní část paioby osdobena byla selení a květinami. Pro tato jfada najata byla těš cigáoská kapela. Umě leoký lahradník monsieur Fernand Debrai Mentono vyprosil si a nejvyiiiho podkonfho prince L’echteniteine dovoleni, aby směl císař, ským maoielům podati štít a květin předsta- vnjíeí soak rakonsko-uhertbý. Ke ahotovení itila, jeni jest 2’2 m. široký а 1 2 m. vytoký, niito 70 krásných drobů květin. Princ Liechtenstein vyslovil sehradoíkovi dik a dal květinovon ozdoba postavili v aalonn oísařovž na „Greifn*. 0 9. hvdioě večer vrátil se císař císařovna do Mentonn a jeli v kočáře do svého hoteln. V úterý vykonal císař « oisa- řovnon obvyklon ranní proobáakn, načeš císařovna o 11. hodině vyšla ai do okolí a sice do Saints

Greif Viktor Debrai Liechtenstein Cannes Uma Cap Saint Martin