3
masthead
6. května 1901
5
article
zákonodárným usnesením, byl také proveden
Jako v této olázce, také ve všech jiných po
slanci čeští vykonaji vždy plně svou povinnosí
Výborně ! Pollesk.)
Ředitel cukrovaru mělnického, p. Václav
Karela, praví, že mu »zvláštní společnost če
ských a německých poslanců« v otázce, o kterou
jde, nevadí. Možná, že by bylo lépe, kdyby
tato prazvláštní společnost se byla sešla již
dříve; pokud jsme byli ve společnosti jiné, pod-
porovali jsme stále země passivní.
Řečník praví dále, že není s to, by svů
dík poslancům národní strany svobodomyslné
vyslovil dosti vřelými slovy. Pracují pro věe
s plným porozuměním a s neňmornou energii
Proto řečník navrhuje, by se předsednict e
svobodomyslných lidových poslanců českýeh
poslal děkovací telegram z této schůze Labskéh
komitétu. (Výborně!)
Co se týče věci samé, máme ovšem dosu
jen sliby; obsah jejich je však velmi cenný
Opakovav požadavky svobodomyslných poslanco
českých v záležitosti úpravy českých řek, do-
vozuje řečník, že my, kteří jsme tolika peněz
musili přispěti na passivní dráhy haličskéa
nyní máme přispívati opět na dráhy alpské.
které na nedohlednou dobu budou passivní
máme plně právo žádati řádné yplavnění našieh
řek, což bude podnikem aktivním. Řečník od
suzuje počínání zástupců jiných zemí na říšske
radě, kteří nyní staví se proti nám, shrábnuvše
dříve pro své země nejrůznější výdatné státn
subvence, ale z faktu samého vyvozuje, že s ně-
kterých stran budou vynalézány překážky proui
provedení oprávněného našeho požadavku p
kanalisací našich řek.
Václav Karela
6
article
Z té příčiny musíme stále býti na stráži
Mluvě o poměru mezi regulací a kanalisací řek,
dává řečník na uváženou, neměly-li by se obě
otázky od sebe odděliti a řešiti každá zvláštním
zákonem, a končí appellem, aby interessenti
nyní podnikli vše, čeho je třeba ke zdaru veli
kého podniku, o nějž se nyní jedná. (Výborně
Hlučný souhlas.)
Vrchní inženýr technické kanceláře zem
ského výboru p. Dlouhý sděluje jmenem tech.
nického oddělení pro stavby vodní, že plány na
zplavnění středního Labe jsou hotovy, ale ne
jsou posud odovzdány a to z té příčiny, poně-
vadž obnos, vzniklý sestavením rozpočtu, zdál
se některým činitelům velkým, a jde o to, po-
změněnými návrhy jej snížiti, tak aby každy
viděl, že výhody, jež podnik poskytne, odpo-
vidají rozpočteným výdajům. Jedná se ovšem
o zplavnění celého Labe od Jaroměře k Mě
Dlouhý
Jaroměř
7
article
Zlevnění výloh spočivati bude v tom, že
na místě původně projektovaných 34 jezů
sklápěcích má jich nyní býti 27 a místo 35 ko
morových plavidel má jich nyní býti 29. Touto
změnou budou zlevněny také správní výlohy
Průměrný spád vody stanoven je pro Labe o
Hradce Králové k Mělníku 37 cm., bude tedy
stejný, jako je spád splavněného Mohanuu
Frankfurtu a jako je spád splavněné Odry o
Kozel dolů. Spád středního Labe je sice o něco
menší nežli spád Vltavy od Prahy do Mělníka,
ale je o něco větší, nežli spáď Labe od Měl
níka do Ústí n. L. Výhodnost uplavnění střed-
ního Labe je již z toho patrna, že nyní je 14
pevných jezů a že nyní navrhuje projekt tech-
nické kanceláře zemského výboru 27 jezů sklá-
pěcích, tedy asi dvojnásobný počet. Množstv
vody, které ve vteřině Labem protéká, je dosta-
tečné, tak že i ve trati na vodu nejehudší,
mezi Králové Hradcem a Pardubicemi, mohou
býti projektována plavidla jako na Vltavě od
Prahy dolů a jaká jsou na trati od Ústí nad L.
dolů. O výhodnosti celého podniku vůbec nelze
pochybovat.
Hradec Králové
Mělník
Frankfurt
Vltava
Praha
Ústí
Hradec
Pardubice
Ústí nad L
centimetr
8
article
Při uplavnění má se prově st
zároveň regulace, jejíž náklad bude se
rovnati nákladu na uplavnění. Zemědělství pod-
nikem celým získá tím způsobem, že vývojem
průmyslu rozmnoží se i potřeba zemědělských
výrobků, a pak také zemědělství nabude laciněj-
ších dopravních dráh.
Po stránce technické dodává řečník, že vodní
profil projektovaný je takový, který pojme i tak
veliké množství vody, jaké protékalo Labem př
povodní roku 1897; již dle toho lze posouditi,
jak zmírněny budou labské zátopy a jakých
výhod uskutečněním celého podniku nabude
naše zemědělství. (Výborně ! Hlučný souhlas.)
Pan Finger, starosta z Králové Dvora,
doporučuje, by se projekt na zplavnění Labe
prodloužil až ke Dvoru Králové, kde je taktěž
vyvinutý průmysl.
Po kratší debatě, již se zúčastnili pp. řed.
Karela, starosta Finger a starosta předsedajíe
dr. Ulrich, usneseno příslušnou zmínku zařadi
do resoluce.
Na to jednatel »Labského komitétu« pan
Váňa přečetl návrh resoluce, jež po kratičké
debatě byla přijata.
Finger
doktor
Ulrich
Váňa
Dvůr Králové
Králové Dvůr
9
article
Resolucc zní takto:
»Shromáždění agrární, průmyslní a ob-
chodní interessenti z celého Polabí od Měl
níka až do Jaroměře, kladouce důraz na čistě
národohospodářský význam, který má úprava
a zplavnění středního Labe od Mělníka až
k Jaroměři pro veškeré stavy obou národ-
ností v království českém, uznávají s díkem
návrh klubu lidových poslanců českých, kte-
rým úprava a zplavnění středního Labe polo-
žena býti má na první místo v zákoně o vod-
ních dráhách a provedena nejenom do Par
dubic, nýbrž i do Jaroměře s eventuální ka-
nalisací do Král. Dvora, za naprosto správný
a hospodářským prospěchům veškerého oby
vatelstva království českého jedině odpovída
jicí, a vznášejí ke klubu českých poslanců l
dových a velkostatkářských a k vládě nalé-
havou žádost, aby se všemožným urychlením
přičinili se o uzákonění návrhů klubu českých
poslanců lidových a učiníli tak rok za rokem
hynoucí Polabí schopným nejen soutěže s ci-
zinou, ale i zdárného hospodářského života
vůbec, a zmoeňují výbor, aby potřebné kroky
bezodkladně provedl.s
Hiasováním byl též jednohlasně přijat návrh
p. řed. Karely na zaslání děkovného telegramu
svobodomyslným poslancém českým.
Následoval druhý oddii programu: roz-
hovor o budoucí činnosti »Labského komitétu«,
Předsedající p. starosta dr. Uirich pravil,
že agitační činnosti Labského komitétu je třeba
právě v těchto dnech. Jest třeba, by českému
poselstvu právě nyní dostalo se co nejúčinnéjs
Král
doktor
Uirich
Jaroměř
Mělník
Polabí
11
article
podpory odo všeho občanstva, jež na věci, 6 kterou
se jedná, má zájem. Řečník žádá, by výbor
komitétu byl zmocněn zaříditi, čeho v té věe
je třeba, a pravil, že je záhodno, by hlasu
svého pozvedly všechny interessované obco
okresy, obchodní komory, gremia atd. Navrhuje
pak, aby z této schůze zaslány byly ministor
skému předsedovi dru. Körbrovi a předsednictv
klubu svobodomyslných lidových poslaneů če
skýchi telegramy s prohlášením, že Labský ko-
mitét souhlasí s činností a postupem, jež po
slanci naši v otázce splavnění řek českých sle
dují. (Hlučný souhlas.)
Po krátké debatě, na které brali podil pp
dr. Formánok, starosta města Pardubic, V. Vávra
městský rada z Mělníka, továrník Sehnoutk
z Černošie, jednatel komitétu Váňa a starost
Finger ze Dvora Králové, byly oba návrhy před
sedajíeího p. starosty dra. Ulricha jednohlasn
přijaty.
O činnosti v další budouenosti pojednalp
ředitel Václav Karela. Řečník je přesvědčen
že další, hlavní díl činnosti Labského komitélu
teprve nastává. Vyskylnou se překážky — snad
také úmyslně — a ty bude třoba odstraňovati
Je dále nutno miti už nyní na mysli dobu, kdy
generální projekt, nyní hotový, bude scliválen
a kdy nastane potřeba projektu delailního. Je
třeba, by projekt detailní proveden byl bez od
kladu týmiž odborníky, kteří vypracovali projek
generální. Vzhledem k tomu deputace Labského
komitétu, jež minulý týden dlela ve Vidni, žá-
dala, by do rozpočtu vřaděn byl potřebný obno
na pořizení podrobného projektu.
doktor
Formánok
V Vávra
Sehnoutk
Váňa
Finger
Ulrich
Václav Karela
Pardubice
Mělník
Černošie
Dvůr Králové
12
article
Organisace »Labského komitétu« musíse
nyní specialisovati; je nežbýtno utvořiti okresn
komitéty, v nichž by v káždém zasedal člen
nynějšího »Labského komitétu«; do okresnich
komitétů je třeba povolati zástupce místních zá
jmových skupin: průmyslu i zemědělství. Okres
ním komitétům náležeti bude poučování všech
jednotlivců, seznamování jich s celým projektem
a všemi jeho podrobnými požadavky, vůbec čin
nost orientační a agitační. Krátco: okresní ko-
mitéty budou musit učiniti vše, co jim bud
možno, by podniku tak velikému, jakýmje
zplavnění středního Labe, dostalo se všemožn
poďpory a urychlení. Bude to práce na celou
řadu le.
Řečhík v té příčině podává návrh:
1. Předsednictvo a výbor se žádá, by se
na místech kompetentních neodkladně o to z-
sadil, by po dohotovení generálního projeklu
úpravy zplavnění středního Labe jhned přikro
čeno bylo k vypracováni projektu detailního.
2. Pro usnadnění této nezbytné práce, ja
kož i k urychlení - počátku práce definilivn
uznává komitét nutným utvoření agitačních. sku
pin okresních s přibráním zástupců zemědělství,
průmyslu a obchodu za tím účelem, aby inter
essenti o důležitosti a významu upravení a
zplavnění středního Labe byli řádně poučován
a informováni, jakož i ku podpoře snah komi-
tétu získáni a mimo to na včasné oznámen
svých oprávněných přání a tužeb, upravení s
týkajících, upozorňováni.
K této akci zavazují se veškeří členove
přikročiti neodkladně. (Výborně! Potlesk.)
Po poznámce architekta p. Křičky z Ko-
lina, který upozornil na formální stránku pro
jednání hotového generálního projektu, prohlási
vrchní inž. p. Dlouhý, že souhlasí s návrhen
p. řed. Karely ve příčině opatření podrobného
projektu.
Na to předseda p. starosta dr. UIriel
vřelým díkem všem účastníkům a řečníkům
skončil schůzi.
Křiček
Dlouhý
Karela
doktor
UIriel
kolino
13
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. května. (Úprava ře k.
Všechny německé kluby jsou svolány na úterní
dopoledne, aby zaujaly stanovisko k českému
požadavku, týkajícímu se úpravy řek v zemícl
koruny české. O téže věci pojednávají i dnešn
čelné listy vídeňské, vzavše si za záminku vče
rejší zprávu z českého klubu, v níž se hroz
po případě i nejostřejšími prostředky, bude-l
levice na dále činiti obtíže projednání kořaleční
přirážky a spravedlivé náhradě českým zamím
za oběti, jež mají tyto přiněsti na stavbu a vy
držování passivních železnie v. zemích alpských.
Oba hlavní orgány německé levice mluví tento
krát nápadně smířlivě. »N. Fr. Presse« doufá,
že »osvědčená« již cesta kompromisů přivede
i tentokráte k eili, že se najde způsob, aby su
vyhovělo i spravedlivým požadavkům českým
při úpravě řek a že bude odvrácena krise, při
níž by spolu s úpravou řek zmizely i průplavy.
jež byly z počátku tak vřele vítány. Zejmen
se naděje, že česká delegace nepůjde na lep
oné straně, jež by průplavní předlohu viděln
nejraději sprovozenu se světa a nedá se po
slati tam, kam »ona strana« se neodvažuje jit
sama. »Z toho — končí »N. Fr. Presse« —
lze zavírati, že přes projev českého klubu
tato nejnovější zápletka se dá rozřešiti a že
Čechové nebaží po tom, aby nechali parlamene
utonouti v průplavech a řekách.«
»N. W. Tagbl.« zaznamenává pověsť z kruhů
poslaneckých, že se objevila jakási cesta, která
může vésti k rychlému a současnému vyřizen
jak invostiční předlohy, tak i předlohy průplavni
a spojených s ní regulací řek. Kompromisu ve
věci té lze prý dociliti návrhem, aby se z vý
šením melioračního fondu a stano-
vením příspěvků zemských zmírnil nepřijemný
dojem českého návrhu a tento se stal přija
tolným.
Čecho
N W Tagbl
Praha
14
article
»Oesterr. Volks-Ztg.« vyslovuje nepokrytě
to, co »N. Fr. Pr.« nadhodila jen zastřeně
totiž že českou delegací požadovaná úprava řel
jest jen nová intrika feudální slechty proti prů-
plavní předloze. Na jiném místě pak sděluje,
že ve vládních kruzích jest naděje, že se pr
novém vyjednávání nalezne prostředek.
aby se odstranila vzniklá krise. Aby pak bylo
dosti času na toto nové vyjednávání, má být
na novo odloženo projednání kořalečn
předlohy v plenum. Má prý se totiž změ
niti předem už stanovený jednací pořad sně
movní tak, aby se prvé čtení rozpočtu položil
před druhé čtení kořaleční předlohy. Mimo t
vypomůže prý též zalímný rozpočet, jenž bude
vládou předložen tento týden.
Francie
15
article
Říšský posl. dr. J. Šusteršič zasílá nám obšírný
tištěný oběžník pod titulem k afféře posl. dra
Šusteršiče, v němž obiasňuie se svého stanoviska
vešketé detatly uďálostí s »Thomasovou strůlskou
pověstnou »šlindrou«. Z nářků naň v té příčině
vedených drem. Schalkem, Tavčarem a Planta
nem očisťuje se posl. dr. Šusteršič ve svám
letáku tím, že proti němu soudním ličením ni
jiného dokázáno nebylo, leč že nařídil jakožío
předseda dopisem řediteli »Gospodárské svezye
Ferd. Sajovičovi, aby strusku prodával zeměděl-
ským společenstvům o 20 kr. levněji než kra-
jinská zemědělská společnost svým členům
že prohlásil, že schodek »Gosp. svere« takto
vzniklý bude hraditi ze svého, že tato okolnos
má zůstati v tajnosti a že na konci správního
roku tento schodek také skufečné v obnosu víc
než 1000 kor, uhradil, Proti tomu, že by by
původcem článků »Domoljuba« a »Slovence
na jichž základě sestávena byla proti »Gosp
svezi výtka, že provozuje špinavon konkurene
proti SZémědělské společnosti«, hájí se dr
Šusteršič tvrzením, že až do dnešního dne
články tyto nikdy ani nevíděl. Prání, aby jeh
dar zachován byl v tajnosti, vzniklo prý z do
vodů osobní citlivosti dárcovy. Dr. Šusteršič na-
řídil peý řediteli Sajovičovi, aby strusku prodáva
přesně v takovém procentním oBsahu, v jakém
si ji objednatelé přejí, aby v té přičíně byla n
lo
účet spolku zkoumána.
doktor
J Šusteršič
Šusteršič
Thomasův
Schalek
Tavčar
Gospodárský
16
article
Při fom všem belo prý jeho ellem vý
hradně pozdvihnouti váznost zemědělského spol
čenstevního sdružení v zemi a spolku, v jehož
čele stojí, tím se členům těchto společenstee
dostávalo strusky za tyže levné ceny, za jak
ji prodává zemědělská společhost. Vše, co se
mu jinak vytýká — jest prý bozpodsjstným
podezříváním. Mimo to dotýká se dr. Šustersič
některých výtek menšího dosaku, zvlásť od dra.
Schalka pocházejících, i popírá že by byl mě
vědomosť o dopise gorického obehodníka Koně-
diče a jistého kaplana, z nichž vysvilá, že b
byla »Gosp. Zveza« dodávala strusku sice“ o 2
kr. levněji, ale o několik procent Horší. Tyto
věei potvrzuje »prohlášení« bývaléhio ředitele
»Gosp. Zvezy« p. Ferdinanda Sajoviče, k lotáku
připojeně Zajímavo jest, že svůj výrok
»Dr. Šusteršič zapřatil více než 1000 zl. a t k
si ruce pošpinil«, vykládá Sajovič tím, že b l
míněn ironicky. Tolik proti dru. Tavčarovi. Na
podezřiváni posl. Plhntánu, kterýz dostí pr
»hmatavě« obviňoval Šusteršiče, že 2000 K na
uhražení schodku z obchodů se struskou vza
z 10.000 K státní súbvence »Gosp. Zvezie po-
skýtnuté, odpovidá podezřivsný poukazem k tomu
že zmíněná sůbvence státní jest ve spolkových
knihách zvláště zaúčtována a vedena, a rovně
tak 2000 K věnovaných dřém. Šuisteršičémn
uhražení vzniklého schodku.
doktor
Šustersič
Schalek
Gosp
Sajovič
Tavčar
čenstevní sdružený
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
Krise v Prusku
Krise v Prusku
Co bude nejnovějšího v krisi pruské, mohou
dnes donésti jedině depeše: Od nich očekává se
oficiálního vyjasnění o tom, kteří ministři sku-
lečně odstoupi a kým nahraženi budou. Coo do-
sud o tom se praviloi psalo, byly ovšem jen
povósti a slechy více méně zdůvodněné. Jedn
z nich ovšem agrárníky pruské zarazila. Zvěst
to, že má býti národní liberál Möller povolá
v ministeratvo obchodu. Agrárni »Deutsche Tages-
Zeitung«také hned na zvěst tu takto ze roze-
psal: »Mají-li změny uchystané znaménatib sku
tečně změnu soustavy, značilo by to, že hrab
Bůlow názory své změnil. Prozatím dlužno al
držeti se jeho slova, kterým slibil slavnostně
zvláště výdatnou a bezpečnou ochiranu zemnědel
ství. Slib ten nemůže býti žádnou změnou mini
sterstvaotřesen.Buda se musit ovšem nat
v takém připadě co nejrozhodněji upozorniti
Prozatím nezbývá ale nežlí vyčkati.« Nepopíra
telno ovšem jesty že Vilém II. byll odporem ko-
servativeů proti průplavní předloze silně prot
nim podrážděn a když se mu dalo na jevo,ž
bývalo tradici královského rodu pruského jí
s konserrativci, odvětil prý — vůči vládnímu
presidentu šl. Jagovu — zostra: »Nedělám poli-
tiku se stranami, nýbrž s lidem a pro lid!«
Několik dat o dvou osobnoslech, jež uvádí
se v první řadě jako kandidáti ( ministerstva,
o posl. Mö1lerovi (pro obchod) a Beth-
maninovi- Hollwegovi (pro vnitro) ne
bude jistě od místa. Theodor Möll er,
komerční rada v Kupferhamru u Brackwede,
narodil se r. 1840. Po návštěvě gymnasin
obchodní školy zařídil si vlastní závod. V říš-
ském sněmu německém zasedal od roku 1890
v pruské sněmovně poslanecké od r. 1893.
Möller
Bůlow
Vilém II
Jagův
Beth
Möll
Brackwést
Prusko
Kupferhamr
Deutsche TageZeitung
Mö 1 ler
19
article
Jest členem obchodní komory a byl i členem
celního poradního sboru pro uzavření obchodní
smlouvy s Ruskem. V říšském sněmu
podal a odůvodnil Möller pře
časem dotaz po zabavení něme
ckých lodí Angličany v jižn
Africe. V celní a sociální politice stojí Mö
ler na pravém křídle národních liberálův
Ač se Möller r. 1898 vyslovil proti nutnost
obilní ela vázati, byl hr. Schwerinem napaden
že prý jednostranně zastává se zájmů průmyslu
Na sjezdu národních liberálů v Königswielsu
r. 1900 vyslovil se Möller sice pro mírne
zvýšení obilních cel, ale proti dvoji
tému — maximalnímu a minimalnímu — tarifu
jehož pevné stanovení agrárníci pruští ze zná-
mých důvodů požadují. Povolání Möllera zna
menalo by, že průmyslnické skupině má být
přiznán větší než dosud vliv na vládu. Posl
Möller jest také rozhodným stoupencem prů-
plavní předlohy. Jmenováním Möllora mělb
tedy Vilém II. rozhodného ministra pro prů
plavní předlohu, neměl by pro ní ale pořád
ještě — většiny.
Vrchní president provincie braniborské
Theobald šl. Bethmann-Hollweg, jenž
sídlí v Postupimi, býval současně s Vilémem I.
a nynějším policejním presidentem berlínským
Windheimem členem buršáckého spolku » Bo-
russia« v Bonnu; císař od té doby jezdíval i na
statek jeho, zvláště na hony. Bethmann-Hollweg
rychle také postoupil z »landratha« v rodném
svém (hornobarnimském) krají na vládního pre-
sidenta v Bydhošti a r. 1899 na vrchního pre
sidenta v Postupimi: V roce 1890 zvolen by
do říšského sněmu německého za Horní Barnim,
ale volba jeho měla býti prohlášena za neplat-
nou; Bethmann-Holiweg předešel tomu tím, že
sám mandátu se vzdal. Náležel k mírným kon
servativcům (k tak zv. »říšské straně«). Jes
44 let stár
Möller
Angličan
Posl Möller
Vilém II
Theobald
Vilém
Rusko
Afrika
Schwerin
Postupim
Bonn
Bydhošť
buršácký spolek » Bo
obchodní komora
20
article
O ženách slezských.
O ženách slezských.
Duchapinou, reelní přednáškou slezské vlastenky
pí. M alulové, zakončen včera důstojně cyklu
o Slezsku. Před forem četně shromážděné intelligene
rozvinula povolaná znalkyně poměrů slezských, obr
slozské ženy, obraz to pravdivý, v němž nebyl
ani jasných barev illusí ani pessimistické černi bez
nadějnosti; byla to věrná reprodukce fysického i du
ševního života slezské ženy, ať již dýšící v nádhe
rách města, neb na prostoduchém venkově, či továr
ních barácích dělnických. — Všude na místech těch
v kterékoliv třídě lidské společnosti má žena své ná
roky, ale má i své povinnosti hmotně i mravní
z nichž poslední krystaluje se v národní povinnost
ženy jako dcery k rodnému národu a v úkolu bu
doucí matky příštího pokolení. — A právě v těeht
posvátných povinnostech spočívá kámen úrazu ženy
slezské —o na, bohužel nezná kvý ch po
vinností národních, není si jich vědoma
Slezsko
21
article
Neznalá své vlastní síly, podává se mimoděk a ne-
tušeně nátlaku sveřepé germanisace, která jako koko
tice obepíná a dusí individualníživotisležské ženy. —
A není nikoho, kdo by ve vyprahlou souši jejíh
života tryskl krůpěj národního uvědomění a hrdosti
není, kdo by se jí ujal, ji poučil a přesvědčil,že
páše hřích sama na sobě i svých dětech. — C
plátnoříkati, že matka nynější intelligantní slazské
žený neumelalněmecky,když dcera její jest tak po-
němčena, že je ctitelkou chrpy a všeněmectví. Ve vzdě
laných společnostech vysoce postavených rodinách p-
nuje přesvědčení, že deery musí mluviti německy, aby
jednou mohly v světělexistovati. — Děvčata postlají se
šmahem na výchovu doněmeckých klášterů a ústavo
»na vzdělání«, zatím co rovnocenný ústav český ži-
voří nedostatkem žákyň. Není národně uvědomělých
žen v intejligenci sezské a hlas těch několika málo
zůstává hlasem volajíeího na poušti. —
Vypočítaví ženichové němečtí odvádějí, zámožné
české dcerky a slezští muži uzavírají sňatky s ne
věstami německými. Lichý stud a falešná domněnka
větší snad intelligence a noblessy bývají nejednou
příčinou, že dívky, jmenovitě po městech, zapíra
svůj jazyk! Odvislost služebního postaveuí mužova
ne poslední bývá pohnutkou, ža ženy z obavy, b
neškodily kariéře mužově, vyďávají se za Němkyně
Ovšem jsou — a to jmenovitě na moravském Ostrav
sku ženyí jež přinesly si národní uvědomění, ale ani
ty nepřišly s ideou, aby je utvrdily a rozšiřiiý; tak
tedy leží úborem. Velmi málo jest sil pracujících,
hybných mezi českou ženskou intelligencí ve Slezsku.
Němkyně
Ostrava
Slezsko
22
article
Co zmůže slabý hlouček vlasteneckých žen odboru
Matice lidové, když mnohé se domnívají, že zapra-
vením členského příspěvku, zúčastněním se na zá-
bavách, přečtením a odehráním českých listů, nčinily
národní své povinnosti zadost?
Kde zůstalo jejich poslání, aby umravňovaly
povznášely ženy třídy nižší, ženy dělnické? T
žije sobě a otázce hmotně u vědomí, že je pouze
pracovní massou velkokapitalistů německých, že ne
smí proněsti své myšlenky, jež diktuje jí národnostní
cit, aby nenarazila na odpor svého pána.
23
article
Snahou těchto velkokapitalistů jest jedině roz-
mach Němectví a činí li co ve prospěch svých děl-
níků pod rouškou ulevení sociální bídy, čini tak
zámyslem potlačování zbytku uvědomění národního
»Dobrodinci« dělného lidu slozského hr. Vltzek, mil-
lionáři Rolhschild a Gutímanu, jakož i severní dráha
nabizají svá dobrodiní dělnictvu v podobě německýc
škola
Jedíně žena rolnická a venkovská tam, kam
nezasáhla ještě otrava gorinanisační, zůstává tradicí
pravé české ženy slezské. Ve vesnicích rozptýlených.
v denní své klopolé neodcizuje se své národnosti —
ale také neví o své mravní síle. Nicméně zůstává
aspoň vní zrno ryzí; nabízí své výrobky sousedním
Němcům v jazyku mateřském, učí modliti své dítky
»po našem«, říká si ve zděděných kancionálech če-
ských. — Jediná tedy žena ryze z lidu zachovává
při své neuvědomělosti půdu nezkaženou, na níž
třeba práce úsilovné; je li kdy možno docíliti náron-
nílio vítězství, je tak možno jedině pod praporem
lidovým
Řoztříděním ženy slezské v trojí kategorii, ženy
městské, dělnické a rolnické, netrhá se páska, kter
má je spojovati v jeden celek, v němž za podpor
muže má žena slezska pracovati o probuzení a utv
zení národního vědomí
Ženě slezské schází výchova česká! Dejte Slezsku
českých škol, škol takových, aby do nich chodit
mohly děti všech tříd, dejte Slezsku ústavu, na něm
by učilelé českým jazykem a duchem se vzdě
lávali.
Němec
Slezsko
Slezsko český škola
24
article
Ano, jest to palčivá otázka reorganisace školství
kterou podniknouti má vláda; Ústřední Matice škol
ská nemá tolik prostředků, aby mohla zlizovati
vydržovati aspoň po hlavních městech slezskýc
nutné školy a ústavy. Pokud nezavládne duch ná-
rodní výchovy ve školách, pokud od mafička dětem
jazykem českým nebude vštěpováno uvědomění n-
rodní, požud žena slezská nebude st vědoma jakého
hříchu se dopouští na svých dětech posíláním
škol německých — potud bude živořiti český žive!
ve Slezsku, potud vznášetí se bude nad ním mra
Germanisace, hrozící průtrží . . . Vae victis
Vroucím appellem k vlasteneckým dámám č
ským ku podání ruky pomecné na záchranu české slez
ské ženy, skončila nadšená hlasatelka českého uvěd
mění ze Slezska svoji poutavou přednášku, která vy
slechnutas nemalým zájmem a provázena na něko
lika míštech vřelým soublasem.
V Praze, 5. května.
Slezsko
Praha
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Rovné právo. Opakujeme ještě jednou
s důrazem a jak jsme pevně přesvědčeni, ve sroz-
umění se vším lidem českým: otázka jazyková,
otázka rovného práva národa našeho v tomto
soustátí nesmí býti odstrčena, nesmí zůstati po-
sunuta na druhé místo, nýbrž zaujímati musí
dokud nebude rozřešena po právu a spravedl-
nosti, trvale místo první a hlavní v našem pro-
gramu, za práva jazyková a samostatnost národn
musí býti veden boj náš v řadě první. Jsonť lide
u nás, kteří ochotni by byli »za čočovici pro-
blematických úspěchů hospodářských«, z nichž
těžiti budou měrou nepoměrně větší než my
vždy jen národní odpůrci, vzdáti se práv národ-
ních, jako na příklad proklamováno nedávno
v jednom agrárnickém listě, mělnickém, jenž
napsal, že se matou Mladočeši, do-
mnívají-li se, že se dá ubohý lid
náš opentliti národními frásemi,
on že chce míti konec bídy a bla ho-
byt. Program takový ponecháme ochotn
oněm politikům, kteří v zaslepenosti své se
domnívají, že národu se poslouží, rozbíje-lise
v houf stavův a těm pak svěří se péče
o statek národní. Tak nechť činí páni ze sirany
agrární a jejich soudruzi v sociálním dělnictvu.
26
article
Strana svobodomyslná nikdy nepodceňovala po-
krok hospodářský, nikdy sílu a mohutnost ma-
jetkovou, však nad prospěchy hmotné kladl
vždy, oč vlastně zápasíme — e xi stene
národa, A ta dnes ohrožena právě tak jako
kdy jindy a proto neštěstím by bylo, kdybychom
k takové politice přilnuli, jež by snahu a na-
dšení v boji za práva jazyková a národní seslu-
bovati a umenšovati chtěla. Role národní
nesmí zůstati ani okamžik úhorem. To se ná-
rodním našim odpůrcům a zejmena vládě
upřímně a, bez okolků říci musí. Lid náš ne-
žádá na poslancích žádné divy, uznává jejieh
obtížnou situaci, vl, že tvoří v parlamentě je-
nom sedminu všech ostatních, ví, že upřímných
přátel a spojenců v parlamentě nemá, ví ale
také, co se mu kázalo po celá desltiletí a eo
dosud je pravdou, že každá stagnace v otázce
národní znamená u nás krok na zad. Dne
jsou národní odpůrci naši rozčílení následkem
toho, že zcela správně s taví čeští po
27
article
sIanci před stavbu kanklů, regula ci
uplavnění řek a melioraci pozemků.
I vzpírají se tak zvanému junctim — tomuto
v pravdě rakouskému vynálezu, na kterýž při-
padli státníci zdejší jen proto, aby otázky vnitřní,
bez toho dost již komplikované, ještě více se-
šmodrchali — otázky regulační s investicemi,
však poslanci naši spojiti mělifnvestice s neroz-
řešenými otázkami jazykovými. Kdo se n
příklad domnívá, že účet mez
námi a timto státem za to, co stal
se dne 17. října 1899, je vyrovná,
je ve hrozném omylu. Naopak my žá-
dáme, aby účet ten co nejdříve byl opět pre-
sentován.
— Odvota olomoucké radnici, jakéžj
přichystala Haná za prohlášení, že českým trhov-
níkům nebude pronajímáno stánků na olomou-
ckých trzích, dopadla o velikém výročním trhu
olomouckém předešlého týdne co nejvydatněji.
Podie zpráv moravských dopadl trh pro olo-
moucké Němce žalostně v každém ohledu;
heslo vydané k českému venkovu olomouckému,
aby se na trh nedostavil, bylo důsledně sledo-
váno a kdežto jindy jarní trh olomoucký vedle
podzimního bývá nejsilnějším, bylo ten-
kráte v trhu jako po vymření. Pouze v
středu příšlo prý několik lidí. Nářek prodavačů
byl hrozný a ježto mnozi z nich netr-
zili ani tolik, co zaplatiti musili z a mí-
sto, již ve středu a ve čtvrtek skládali
odjížděli. Nevyplatilo se tedy pánům terroristům
z olomoucké radnice jieh vyzývavé počínánía
šíp, vystřelený po českém obchodnietvu v Olo-
mouci, vrátil se oklikou do německého tiumu
a příšté snad búdou zacházeti páni střelci v
Olomouci i jinde se zbraní poněkud opatrněji.
Němec
Haná
Ola
Olomouc
28
article
Ukázalo se, že hrozby německé, že by se heslo
»Svůj k svému«, na ruby lod Němců obrácené,
špatně Čechům výplatilo, jsou pouhým dýmem
a postup Čechů na Olomoucku jeví se všem
ullačovaným menšínám i — většinám českým
na Moravě nyní v podobě tím vábnější, tak že
se nedívíme hlasům českých listů na Moravě,
vybízejícím k následování. Zejmena Hraničtí, pod
nátiskem na nich provozovaným, horlivě dovo-
lávají se pomoci proti zvůli dra. Plachikélo,
který svými neslýchanými volebními machina-
cemi dovedl zdržeti vílězství české věci v Hra-
nieieh již po dvacet let kynoučí a jen nezákoni-
izl
tými prostředky zadržované.
Němec
Čecho
Plachikét
Olomoucko
Morava
29
article
— Nesvédomitost. Je známo, jaké či-
nily se pokusy, aby záložna mělnická byla za-
chráněna a věřitelé jeji aby aspoň nepřišlio
vklady do ní učiněné. Je známo, jakou obětov-
nost v tomto směru osvědčil okresní výbor
jednotlivci. A skutečně mohlo dojíti při shodě
a vzájemných ústupcích k takovému arrange-
mentu, že by byli vkladatelé neutrpěli ztráty aspon
tak brozné, jaké utrpí dnes. Však ne. Osobnía
také politická nevraživost, jež ovšem u mnohých
lidr byla jen pláštěm nekalých záměrů, vseck
dobré úmysly v tomto směru překazila. Byl
ohlášen konkurs, na kterýž mnozí z důvodů,
které teprve snad později budou vysvětleny, na-
léhali, však věřitelům předstíráno, že nebude
stát více než 50.000 zl., za kteroužto sumu
zatím zesnulý advokát dr. Tieftrunk provedení
této právnické akce prý převzal. Jaké ho ale
dostalo se dnes účastníkům překvapení.? N
padesát, ale třistaltisíc zlatlýl ch
napočtala si kancelář Tieftrun-
ko v a. Tedy šestkrát tolík, než co se uvádělo. Lz
si představiti, jak toto sdělení na věřitele působí.
Osm set tislíc zlatých obnášel
sehodek. Na tři sta tisic zní a dvo-
kátní ůčet! Věřitelé by byli do-
stali bezmála o 40 procent vice,
kdyby nebyla se vělc prolvedla
konkursem. Ejhle, tak jednali s penězi
svých druhů a vlastních přátel ti, kteří chtel
afféry mělnické záložny znenžit k vítězství
politické strany, která hlásá, že jen ona je po-
volána hájit zájmy rolnictva. Zde vízte dílo ná-
hončleh konkursu.
doktor
Tieftrunk
30
article
— Osobní. Arcivévodkyně Alice Tosk an-
ská včera odpoledne přijela z Drážďan do Prahy a
odebrala se do kláštera srdce Ježíšova na Smichově.
— Ministr spruvedlnosti jmenoval c. k. auskultanta
JUDra Jaromíra Hornola v Novém Jičíně c. k.
soudním adjunktem v Holešově na Moravě.
— Rodinné zprávy, Slečna Anna Fundov
z Velimi a pan Václav Baše, evang. ref. farář v Lih-
šicích n. Víta, slaviti budou v úterý dne 7. května
t. r. o 12 hod. sňatek svůj v evang. reform. chrámu
u sv. Klimenta v Praze.
— Promioce. Pan MUC. František Jen čí k,
z Poříčka nad Sázavou bude v úterý dne 7. května
o 12. hod. pol. na českém vysokém učení v Praz
veřejně prohlášen doktorem veškerého lékařství. —
Pan MUC. Richard Schwank z Mratína v Če-
chách, bude v úterý 7. května o 12. hod. pol. na
české universitě Karlo-Ferdinandově na doktora ve-
škerého lékařství veřejně povýšen.
Úmrtí. Ve Volyni zemřel dne 3. května v
věku 64 let pan Václav Bernášek, c. k. okr. sekrefáh
v. v. Pohřben byl včera v neděli 5. května na hřbi-
tově volyňském
— Zemský výbor král českého učini
v sezení, konaném dne 1. května 1901 za předsed-
nictví nejvyššího maršálka zemského, mimo jiné ná-
sledující usnesení: Domácí řád všeobecné veřejné
nemocnice v Jindř. Hradci byl po dohodnutí s c. k
místodržitelstvím schválen. C. k. zemské školní radě
vysloven byl souhlas ke zřízení poboček při obecn
škole ve Spáleném Poříčí a k otevření nové měšt
školy dívčí v Jablonném. Zástupcem zemského vý-
boru ve výboru pokračovací školy průmyslové v Ne-
chanicích jmenován byl Boh. Vančura, tajemník okr.
zastupitelstva v Nechanicích. S výhradou souhlasu
c. k. místodržitelství povoleno bylo vybírati dávku
z nápojů obci Kařezu a obecní přírážku obci žatecké
540 a obci Srdovu 709%
Tosk
Ježíšův
Smichův
JUDr
Jaromír
Hornol
Fundov
Baš
Vít
Klimenta
František
Schwank
Bernášek
Vančura
Drážďany
Praha
Nový Jičín
Holešov
Morava
Lihlava
Poříček nad Sázava
Mratín
Ferdinandov
Volyň
Jindřichův
Hradec
Jablonné
Nechanice
Kařez
Srdov
český univerzita Karla
výbor pokračovací škola průmyslový
31
article
— Z pražského odboru Jednoty samo-
správných úřadníků obecních a okresních
v království českém, Na rozeslaná provolání
obcím a okresům v území odboru v přičině zavedení
úplného nedělního a svátečního klidu při jich úřa-
dování došly zprávy, že vedle míst v provolání tom
uvedených zavedly po colý rok, buď počínajíc rokem
letošním nebo již dříve, nedělní a sváteční klid
okresní výbory v Novém Strašecí, v Lihochovicích.
v Roudnici a na Zbraslavi, jakož i obecní úřady
v Březových Horách, Baštěhradě, Dejvicích, Chuchli,
Kralupech, Mělníku, Mšeně, Podolí, Rakovníku
v Unhošti a to bud úplný anebo častečný (se stří-
dáním úřadnictva), dále obecní úřad v Berouně (o
1. dubna do konce září) a v Staré Boleslavi (od
1. května do konce září). Dojista, že i ostatní obce
a okresy budou následovati tohoto příkladu a že po
výsledcích těchto zkoušek těšiti se bude za nedlouho
veškeré samosprávné úřadnictvo úplnému celo-
dennímu klidu nedělnímu i svátečnímu. — Statistické
tabulky za účelem sebrání dat o hmotných a právních
poměrech samosprávného úřadnictva vyplnilo a za-
slalo až dosud 38 obcí a okresů z území odboru
Předsednietvo odboru v zájmu věci žádá sl. obecní
a okresní úřady, jež zaslané jim tabulky až dosud
nevrátily, aby učiniti tak v době nejbližší sobě ne-
obtěžovaly. — Členstvo odboru se upozorňuje na
osnovu zákona o úpravě poměrů úřad-
níků okresních zastupítelstev, uve-
Nový Strašecí
Lihochovice
Roudnice
Zbraslav
Březová hora
Baštěhrad
Dejvice
Chuchle
Kralupy
Mělník
Mšeno
Podolí
Rakovník
Unhošť
Beroun
Stará Boleslav
obecní úřad