2
masthead
V Praze, v ponděli dne 6. května 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol, listy
předpláeí s
v Praze v adminisl řkti
a msěeí
na čtvrt leta . . . . 6 R A
s dvují donáško
za čtnt leta . . . . 7 K 50
ve flialkácht
2Kn
na mněsfc ..
Poštou
pa muěsle
n erka: . . : K ook
s dvojí zísilkou
na nřet
črt lta . . . nK so
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Všeněmecký sjezd ve Vídni.
Z Vídně, 6. května. Včera konal se
zde všeněmecký sjezd, kterého se
zůčastnili všichni všeněmečtí poslanci a na
3000 osob. Předsedal posl. Wolf. Posl.
Schönererovi uspořádány demonstra-
tivní ovace.
Napřed mluvil dr. Berger o prová-
dění hesla »Pryč od Říma!« Nynější
ruch, za tohoto hesla prováděný — pravil
řečník — má příčiny národní, politické
svobodové. Jest nám k velikému povděku,
že toto hnutí jsme mohli chrániti, až stalo
se tak silným, že se nedá ani zdolati, an
vypleniti.
Hnutí toto má pevné kořeny, nedá se
zadržeti ani kletbami, ani hrozbami, an
modlitbami, ani persekucí. Toto hnutí musí
se rozšířiti také do Dolních Rakous
do alpských zemí.
Posl. Iro mluvil o reformách berních
Navrhoval takovou reformu, při které by se
veškeré daně přímé zrušily; na
místo nich zavedla by se daň výděl-
ková vzestupná, která by měla zřetel
na nynější poměry a na existenční minimum
daně prosté. Na druhé straně by se s tano-
vila vyšší sazba pro důchody
rentové a zavedla by se vysokopro-
centní daň bursovní a daň ze
zisku kursovního.
Zároveň by se měla státi pronikavá re-
forma daně z dědictví se zvláštním
zřetelem na chudinu a zvýšiti dan
z luxu. Nepřímé daně by se měly upraviti
tak, že by nezbytné potraviny nebyly zda
něny nebo jen skrovnou měrou, věci přepy
chové však co nejvydatněji.
V témž smyslu byla také přijata re-
soluce.
Wolf
Posl
Berger
Praha
Kněžná
Vídeň
Řím
Dolní Rakousy
5
article
Rafael Pacher mluvě o volebn
reformě pravil: Ve chvíli, ve které se
podaří vyloučiti Halič, Bukovinu
a Dalmacii ze svazku cislajtán-
ského, Všeněmci budou pro největší roz
šíření volebního práva. Řečník navrhl reso-
luci, ve které se žádá kurie se všeobecným
hlasovacím právem na sněmích zemskýcha
v obecních zastupitelstvech, jakož i zrušení
nepřímých voleb vůbec, zejmena v kurii
venkovské.
Posl. Stein pojednal o židovske
otázce. Připomenul, že bylo tomu včera
13 let, co byl Schönerer odsouzen. (Bouřlivé,
dlouhotrvající volání »Heil!« Shromáždění
kynou Schönererovi šátky.) Ve chvíli, kdy
byl Schönerer odsouzen, největší padouch a
kejklíř (Hlučné volání »Fuj Lueger !«) jakého
jsme kdy poznali, pokládal záhodným pra
covati pro svou ctižádost a místo něme-
ckého lidového antisemitismu plemenného
dal nám antisemitismus křesťansko-sociální.
Řečník žádal shromážděné, by trvali při
zásadách plemenného antisemitismu, nečetlo
žádných židovských novin, nekupovalo od
židů, nevolalo na pomoc židovské lékaře, ne-
svěřovalo právní zastoupení židovským advo-
kátům, konečně pak aby němečtí posluchač
vysokých škol odpírali židům satisfakci.
Posl. Wolf konečně vykládá smysl a vý
znam pojmu »Všeněmectví«. To jest —
pravil — náboženství, kterým musí býti pro
niknuti všichni Němci, zrovna tak, jako urči-
tým vyznáním. Všeněmci musí podniknout
boj proti všemu: proti Slo va-
nům, proti Římu a proti židům.
Všeněmectví jest však také projevem ne-
rozlučitelného příslušenství ra-
kouských Němců k bratrům v ně-
mecké říši. Od r. 1866 nenáležíme k ně-
mecké říši, nýbrž k Němectvu, k ně-
mecké říši nenáležíme — jenom pro-
zatím.
Při těchto slovech přerušuje vládní zá
stupce řečníka.
Pacher
Posl
Stein
Schönerer
Lueger
Wolf
Němec
Halič
Bukovina
Dalmacie
Řím
6
article
Wolf pokračuje: Stát musí si býti vě
dom svých povinností vůči Němcům. Proto
že se nyní nazýváme Všeněmci, nepřestal
jsme býti Schönererovci a radikály. My Vše
němci zvítězili jsme v Čechách nad liberály
a zvítězíme také v zemích alpských nad kle-
rikály. Nepřestaneme na tom, býti jenom
stranou v zemích sudetských. Všude vstou-
píme do volebního zápasu, kde jest úspěch
možný. V době nejblíže příští očekavají nás
dva velké boje: ve Vídni a v Čechách.
Při volbě poslance v VIII. okresu vídeň-
ském bude pro nás pěkným darem, podaří-li
se nám, způsobiti užší volbu. Při volbách
na zemský sněm království českého budeme
čeliti allianci německé strany lidové a po-
krokové. Srazíme německo-pokrokovou stranu
úplně k zemi a Pradovi ukážeme, že
má sice v Liberci vážnosti, že však něme-
cký lid v Čechách není tak měkkým, jako
jest on.
Řečník vznáší na četné účastníky z krá-
lovství českého prosbu, aby se vší horlivost
pracovali k nastávajícím volbám.
Schönerer promluvil jenom těchto
několik slov: »Budou-li všichni tady přítomní
pracovati pro »Los von Rom«, potom také
já tady promluvím.«
Pak schůze skončena
Wolf
Němec
Čechy
Vídeň
Liberec
Los on Rom
7
article
Vodní stavby
Z Vídně, 6. května. V popředí ve-
škeré diskuse publicistické nalézá se projev
předsednictva českého klubu
v pííčině vodních cest. »Sonn-
u. Montags-Zeitung« po té stránce
také praví: »Z osvědčení toho vychází na
jevo, že Čechové nejsou oehotni z nynějšího
zasedání odejíti s prázdnýma rukama. Pro-
tože je však smířlívé smýšlení, možno před
pokládati, že akce Čechů povede k positiv-
ním výsledkům.«
»NeuesWienerMontagsblatte
dovídá se, že dr. Körber v příčině če-
ských postulátů povolil, pokud se týká
regulace řek v Čechách, a že zajistil
sobě souhlas všech ostatních
rozhodujících stran k rozřešení
otázky té, které spočívá v tom, že polo-
vina půjčky, jež má býti učiněna na
základě zákona o vodních stavbách, jež činí
250 mill. korun, tudíž 125 mill. kor. má
býti věnováno výhradně na re-
gulaci řek. Ovšem nikoli v Čechách
na Moravě pouze, nýbrž také v Haliči a čá-
stečně také v zemích alpských.
Německé strany jsou prý srozuměny.
kladou však jenom jednu podmínku, aby tím
nebyla protahována stavba průplavu dunaj-
sko-oderského.
Orgán německého velkostatku »Mon
tagspresse« oznamuje, že jakmile při-
jdou do Vídně vůdcové německých stran,
meškající nyní ve svých domovech, bu de
pokračováno v rozpravácho
změnách, resp. doplnění záko na
ve příčině vodních cest.
Dlužno předpokládati, že vláda již uči-
nila svá opatření, aby o počtu a rozsabu
regulačních a melioračních projektů, které
se nalézají v různých resortech, podán byl
přehled.
Předsedové německých stran mají dnes
důvěrnou poradu o věci té. Zejtra večer
bude rokovati výbor železniční o nejdůleži-
tější části předlohy investiční — o refundaci
80 mill. K.
Čecho
doktor
Körber
Mona
Vídeň
Čechy
Morava
Halič
MontagsZeitung
8
article
Ke krisi pruské.
Z Berlína, 6. května. (»Montagsrevue«.
V informovaných kruzích se ujišťuje, že cí-
sař sám nalehal na rozhodnutí a že vyžádal
sobě od kancléře Bülowa určité zprávyo
stavu kanálové otázky v poslanecké sně-
movně. Když pak zpráva ta byla podána ve
smyslu nejnepříznivějším, byl ministr M i que
vyzván, aby podal demisi.
Císař uznává velký dosah, který má prů
mysl pro rozpočet velkých států a přeje si
aby byl fedrován všemi prostředky. Císa
přeje si, aby do kabinetu povolán byl liberál
a tím jest Mölier. Není vyloučeno, že bude
povolán též liberální úřadník za ministra
financí.
Z Vídně, 6. května. »Sonn- un
Montags-Zeitung« oznamuje na svů
vrub: Dle doslechu dostali všichn
arcivévodové okružní list, ve kte-
rém se jim připomíná ustanovení domácího
řádu, dle kterého členové císařského rodu.
než přijmou protektorát nad nějakým spol-
kem, musí vyžádati sobě svolen
císařova.
Bülow
Berlín
Vídeň
Sonn
uno MontagsZeitung
9
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
z Pešti, 5. května. (C. - B.) Císai
bude zejtra udíleti povšechné audience, na-
vštíví pak vychovatelnu anglických slečena
vrátí se odpoledne do Jedlové. Do Pešt
přijede opět ve středu, aby se zúčastnil při
svěcení praporu Ludvíkovy akademie.
Ze Zadru, 5. května. (C.-B.) Arci-
vévodkyně Alžběta opustila včerao
913 hod. dopol. parník »Almissu«, odjela
vozmo do Dubrovníku a odplula odtud parní
barkassou na Lakromu. Odpoledne učinila
výlet do Kanosy. Dnes odcestuje do Ce-
tyně.
Z Bukurešti, 5. května. (C. - B.)
»Agence Roumaine« upozorňuje na hlasy
rumunských časopisů, pojednávajících o dů-
ležitosti schůze rumunského
krále s řeckým králem v Opatii.
Tato schůze jest prý důkazem srdečného po-
měru mezi Řeckem a Rumunskem a zároven
posilou bezpečnosti a mírného rozvoje věcí
na východě.
Z Paříže, 5. května. (C.-B.) Některé
časopisy tvrdí, že sultán marocký po-
hlavárům v Tuatu, kteří ho o pomoc požá-
dali, písemně prohlásil, že není s to zahájiti
proti Francii žádného zjevného ne-
přátelství, že však nařídí marockým po-
mezním kmenům, aby ustavičný m
vpády na francouzské území vo-
jenské operace francouzské ve
východním Alžírsku ztěžovali.
N L
Alžběta
Pešť
Dubrovník
Bukurešť
Řecko
Rumunsko
Paříž
Francie
Alžírsko
Ludvíkov akademie
král s řecký král
10
article
Francouzský vyslanec v Tangeru obdržel
rozkaz, aby si ve příčině tohoto prohlášení
vyžádal úřadní vysvětlení. Křižák »D'Assar«
byl odeslán do Tangeru, aby žádosti této do-
dal důrazu.
Z Londýna, 5. května. (C.-B.) »Sunday
Special« oznamuje z Paříže z dnešního
dne: O povšechném výsledku petro-
hradské cesty ministra Delcas-
séa se dosud mlčí. V dobře zpravených
kruzích se tvrdí, že byly hlavní mi
předměty jednání Čína a Maroko.
Jinak jednali spolu Delcassé a ruský f-
nanční ministr Witte o finaněním
stavu Ruska. Witte prohlásil prý, že
jest jediným prostředkem na záchranu fran-
couzských průmyslových podniků v Rusku,
aby Francie poskytla Rusku půjčku aspor
500 millionů franků. Po svém návratu sna
žil se Delcassé získati vysoké finanční kruhy
francouzské pro ruský požadavek a docílil.
že jedna z prvních firem prove
dení žádané ruské půjčky pře-
v zala.
Z Tangeru, 5. května. (C.-B.) Dle
zpráv z Mara-Keše vypraví sultán do Lon-
dýna poselstvo, jež má předněsti král
Edvardovi blahopřání k nastoupení vlády.
Witt
Edvard
Tanger
Londýn
Paříž
Čína
Maroko
Rusko
Francie
Lon
D ' Assar
Sunday special
11
article
Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou-
Z Londýna, 5. května. »Reuterova kan
celář« sděluje ze dne 3. t. m. z Pekina: Vět
šina vyslanců odebere se příštím týdnem k let
nímu pobytu do západního pohoří a vezme se
bou k osobní ochraně vojenské hlídky. Zamýšl
prý zúčastniti se v Pekině jednání o obstarán
nutných obchodních záležitostí.
Jak missionář londýnské missie sděluj
jest prý na venkově dle zpráv z provincií velký
rozruch a nespokojenost. Trpká zášť a vý
hrůžky proti cizincům, jsou prý horší než před
stavem obležení vyslanectví. Stažení vojenských
oddílů znamená prý vyzvání k vraždění čínskýeh
křesťanů.
Z Petrohradu, 5. května. (C.-B.) »Ru
ský Invalid« sděluje podrobnosti o ruskýeh
operacích v Mandžursku v posledních dnech
Vojsko generála Zerpického mělo celkem
přes dvacet šarvátek s Číňany. Padli v nich 24
muži; dva důstojníci a jeden muž zemřeli ná
sledkem zranění, 7 důstojníků a 61 mužů byl
zraněno dílem těžce, dílem lehce. Ukořistěna
byla četná děla a pušky, jež byly většinou zni
čeny. Fundutumschen a jeho pomocníh
Syšejavančin byli zajati.
Celkový výsledek ruských operací je ten
že ze tří lupičských sborů, ohrožujících klic
v Mandžursku, byly dva na počátku roku úplně
zničeny a rozptýleny, kdežto třetí jest ješt
pronásledován ruským vojskem.
Zerpický
Číňan
Čína
Londýn
Petrohrad
Reuterův
Mandžursko
12
article
Od generála Volkova došel sem přede-
včírem následující telegram, datovaný ze dne
20. dubna: Plukovník Grjasnov porazil u Sin-
binpu čínské vojsko o 4000 mužích, jež prehlo
na severozápad. Na straně ruské padli dva
muži, 7 mužů bylo zraněno. Dne 13. dubna
opustil jeden oddil, vedený podplukovníkem So-
kolovem, Mukden a spojil se dne 16. dubna
s oddílem Grjasnova. Přední voj generála K on-
dratoviče narazil dne 12. dubna východně
od Čendi na čínskou tlupu, kterou beze všec
ztrát rozptýlil. Sto Číňanů bylo zajato.
Z Berlína, 5. května. (C.-B.) Naproti
nesprávným údajům zahraničních listů o poža-
dovaně Německem náhradě za výpravu čínskou.
za opevnění Kiaočau a za zřízení kabelu ze
Šanchaje do Čingtava a do Čifu píše » Nord-
deutsche Allg. Zeitung«, že- Německo žádá jen
náhradu oněch vydání, o něž se zvětšil nákla
na obyčejnou službu následkem nepokojů
v Číně. Obnosy za trvalá opatření v Čině byly
zařaděny do požadavků Německa jen percen-
tuálně. Říšský sněm povolil pro Čingtau obnos
4,770.000 marek a Čině počítá se jen něco
přes 3 milliony. Za stavbu kabelu, jež vyža
dovala náklad 3.7 millionů marek, žádá se o
Číny jen amortisační kvota 145.000 marek.
Volkův
Číňan
Sina
Mukden
Berlín
Německo
Nord
Čína
plukovník Grjasnov
Čendi
Zeitung
13
article
Pro úpravu a splavnění
Pro úpravu a splavnění
českých řek.
Schůze Labského komitétu v Hradci Král
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Včera konala se v Hradci Králové schůze
Labského komitétu, které zúčastnili se domácí
naši pracovnici pro splavnění středního Labe o
Mělníka až k Jaroměři.
Schůzi této náleží značný vyznam vzhledem
k domácí situaci naší v otázce splavnění střed
ního Labe. Byliť účastníky schůze, na které
panovala plná, ničím nerušená harmonie, zástup
cové měst a okresů polabských, většinou funk
cionáři samosprávy, tedy mužové, o nichž lze
právem říci, že zaslupovali okresy, ve kterých
žijí, a že jmenem okresů mohou mluviti. Po
této stránce také má velmi vážný význam projev
plné důvěry, učiněný svobodomyslným lidovým
poslancům českým na říšské radě.
Schůzi zahájil předseda Labského komitétu
a starosta města Hradce Králové dr. František
Ulrich. Uvítal účastníky jmenem města Hradce
Králové a okresu, jakož i hosty p. místodržitel
ského radu Filipa, vrchního inženýra z tech
nické kanceláře zemského výboru p. Dlouhého
zástupce pražské obchodní komory p. ředitele
Karlika, zem. a říš. poslance p. Formánka, zá
stupce svazu východo-českých eukrovarů pp
ředitele Raka a Vejra, a sděliv, že se omluvil
pp. Sazima a Filipi, podal obšírnou informační
zprávu o stadiu, ke kterému dospěla otázk
úpravy a splavnění středního Labe od Mělník
do Jaroměře vzhledem ke vládní předloze o vod
ních stavbách.
doktor
Ulrich
Filip
Dlouhý
Formánek
Rak
Vejr
Sazima
Filipi
Hradec Královský
Hradec Králové
Mělník
Jaroměř
obchodní komora
zá stupce svaz východní
14
article
Obsah zprávy p. starosty dra. Ulrichaje
následující:
Z informací, které čerpal jednou výbor z
svého nedávného pobytu ve Vídni, jednak před-
seda dr. Ulrich ze schůze zástupců obchodníeh
komor pražské, plzeňské a budějovické a in-
teressentů obchodních, průmyslových a země
dělských, dne 4. t. m. v Praze konané, ktere
se v zastoupení labského komitétu zúčastnil.
konstatovati lze následující průběh věci.
Jak známo, navrhuje vládní předloha zří-
zení těchto vodních cest:
a) plavebního kanálu z Dunaje do Odry
b) plavebního kanálu z Dunaje k Budějo-
vicům spolu s kanalisováním Vltavy z Budě-
jovic do Prahy; důkladné projekty obou těchto
vodních dráh jsou připraveny a pro komissionální
řízení způsobilé;
c) plavebního kanálu od Přerova k Pardu-
bicům spolu s kanalisováním Labe od Pardubie
až do Mělníka.
Generální projekt na úpravu a splavněn
středního Labe jest, jak známo, úplně hotova
i rozpočet má během prvé polovice tohoto mě-
síce býti dokončen.
Naproti tomu nebyly však o projektu ka
nálu odersko-labského z Přerova do Pardubie
potřebné práce technické vůbec ještě pro
vedeny.
d) plavební spojení kanálu dunajsko-oder
ského s Vislou až ke splavné trati Dněstru
o němž pouze všeobecné skizzy pořízeny byly
aniž pevný směr tohoto plavebního kanálu
a místa, jichž se dotknouti má, přesně byly
určeny.
Proti tomuto vládnímu projektu vystoupen
nejprve se strany českých interessentů agrár
ních a odtud pak rozšířeno toto hnutí i do
ostatních agrárních sdružení na radě říšské
a kladena na prvé místo potřeba regulace
řek, v něž byly zahrnuty i meliorace
vodstev.
doktor
Ulrich
Vídeň
Praha
Dunaj
Odra
Budějo
Vltava
Buda
Přerov
Mělník
Pardubie
Visla
Dněstr
15
article
Tužeb Polabí po brzké úpravě a splavnění
středního Labe dotkl se vládní projekt nepři
znivě ve dvou směrech: předně tím, že úpravu
a splavnění Labe klade na místo teprve třeti
teprve ve spojení s odbočkou dunajsko-oderského
průplavu od Přerova k Pardubicům; za druhé
pak tím, že nebéře naprosto žádného zřetele
k neodlučitelnému kanalisování Labe od Pardu-
die k Jaroměři. V Čechách odedávna pokláda
se úprava kanalisování Labe od Mělníka až do
Jaroměře ve všech kruzích se stanoviska náro-
dohospodářského za jediný, nerozlučný, organi
cký celek; dle něho vypracovalo též vodní od
dělení zemského výboru ve smyslu usnesen
sněmovních z roku 1884 a 1889 příslušné
projekty
Poněvadž pak rozdíl nákladu na nezbytnou
jinak regulaci této vynechané tratě od Pardubi
do Jaroměře a na její kanalisaci, je vzhledem
k celkovému rozpočtu nepatrný, poněvadž dále
tato trať je úplně způsobilá, aby po ní plaveny
byly lodi takového typu, jaké plouti mají po
ostatním Labi, a poněvadž právě tato traf, po
níž od Pardubic nahoru industrie bohatě a in
tensivně se rozvíjí, má býti důležitým a výnos
ným prostředníkem mezí tímto průmyslem a la
cinou silou vodní (a pro průmysl přece hlavn
řeky se splavňují) — naléhal výbor labského
komitétu v parlamentu i v úřadech kompetent-
ních a způsobem, o kterém v jednatelské zprávě
zmínka bude učiněna, na změnu vládní před-
lohy ve smyslu, příznivém solidárnímu stanovi
sku polabského sdružení.
Přerov
Pardubice
Jaroměř
Čechy
Mělník
Pardubi
Polabí
labský komitét
16
article
Ježto pak úprava a kanalisace středníh
Labe a sice až do Jaroměře je energicky pod-
porována nejen obchodní komorou pražskou,
nýbrž i — poněvadž jde o důležitý komerciáln
zájem průmyslu českého severovýchodu obouv
tomto směru svorných národností — též i ob
chodní komorou libereckou, jakož i se vší ver
vou i celým klubem lidových poslanců českých
a jak doufáme i velkostatkářských, kojí se v
bor nadějí, že svorným a solidárním tužbám
potřebám rok od roku hynoucího Polabí i v tomto
směru bude vyhověno, a že úprava a splavněn
středního Labe i od Pardubic až do Jaroměře
legislativně bude zabezpečena.
Vládní předlohou vodní obíral se zvláštn
subkomitét parlamentární komise klubu lidových
českých poslanců ve Vídni, do něhož vyslán
byli pánové dr. Kaizl, inž. J. Kaftan a J. Ma-
štálka. Po návrhu tokoto subkomitétu usnesl se
celý klub jednohlasně navrhnouti a o to se za
sadili, aby do zákona o vodních dráhách po
jato bylo:
I. na prvém místě zplavnění Vltavy z Bu
dějovie do Prahy u připojení k nynějším pra-
cím kanalisačním, dále kanalisace středního Labe
od Mělníka až do Jaroměře, po případě zřízení
kanalisace až po Králové Dvůr, mimo to pak
regulace následujících řek, pro něž jsou pro-
jekty hotovy a jež nejsou ani ve správě státní
ani zemské, totiž: Ohře, Berounky, horního
Labe od Jaroměře do Vrchlabí, Moravy, Dyje
Ostravice;
II. teprve pak na druhém místě kanálové
projekty ostatní, uvedené v § 1. vládní osnovy.
S pracemi jako první uvedenými má se po
číti r. 1903 a mají býti ukončeny za 10 let
tedy r. 1912.
Stavba kanálů a průplavů na místě druhěn
uvedených má býti započata o rok později, tedy
r. 1904 a býti dokončena za 20 let, tedy ro
kem 1923.
doktor
Kaizl
Ing
J Kaftan
Labe
Jaroměř
Polabí
Pardubice
Vídeň
Ma
Vltava
Praha
Mělník
Dvůr
Berounka
horní Labe
Vrchlabí
Morava
Dyje Ostravice
17
article
Zároveň bylo usneseno navrhnouti, aby
v zákoně samém určen byl náklad
a) na úpravu a kanalisování Vltavy obno
sem 70 mill. K;
b) na úpravu a kanalisování středního Lab
od Mělníka do Jaroměře obnosem 80 mill. K.
c) na úpravu šesti výše zminěných řel
3412 mill. K.
Poněvadž by pak na stavbu ostatních n
místě druhém uvedených kanálů a průplavů
zbyla suma pouze 651% mill. K, jedná se o tom.
aby vládní předlohou preliminovaný obnos
250 mill K byl o 50 mill. K zvýšen.
Avšak snaha agrárních interessentů nesl
se ještě dále: poukazováno k tomu, že by
dotýčném návrhu nebyly zahrnuty i jiné řeky
české, které taktéž naléhavě regulace potřebují-
jednalo se tedy o tom a bylo klubem usneseno
aby na úpravu řek dalších, nejmenovaných, byla
v zákoně o cestách vodních vyhražena sum
paušální a sice: 10 mill. K pro Čechy, 6 mill
K pro Halič a 4 mill. K pro Moravu a Slezsko
s čímž čeští agrární interessenti úplně se spo
kojili.
Náklady těchto projektů mají dle návrhu
klubovního býti uhraženy takto:
I. náklad kanalisace Vltavy a Labe a ná
klad všech vyjmenovaných regulací řek má být
hrazen výhradně z prostředků státních;
II. náklad ostatních kanálů a průplavů
způsobem, ve vládní osnově uvedeným, př
čemž snaha klubu nese se právem a důvodně
k tomu, aby přispěvek Prahy naprosto byl vy
loučen a aby příspěvky zúčastněných zemí ur
čeny byly již v zákoně jistým číselně vyslove
ným percentem; způsob totiž vládou navržený
o tom, jak jednotlivá království a země maj
V drobném prodeji:
ranni čísle o zobě . . . za 8
odpolední
. za z
Ve mlinlkéch na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
věpolední . . . . . . . . 8h
Inseráty
plaží se hotově zapě
Přečplacení a inserty přijímá dmini-
strape v Marisuské ulici č. a.
Tam nacházejí se též rodakae
tiskárna a ezpedice „Národnich Listůe
Rukupisy se nevraceji
Vltava
Laba
Mělník
Jaroměř
Čechy
Halič
Morava
Slezsko
Praha
Marisuský ulice
Národnich Listů Rukupisa
18
article
přispívati a o němž teprve později s nimi do-
hodnouti se třeba, chová v sobě tím spíše ne-
bezpečí buď nátlaku buď odkladu, ježto dle
§ 5. vládní přodlohy smí býti jen se stavbou
oněch průplavů r. 1904 započato, o nichž tato
dojednání stran příspěvku právoplatně byl
uzavřena.
Návrh klubu lidových poslanců českých
zlepšuje tudiž projekt úpravy a zplavnění střed-
ního Labe proti vládní předloze výhodně potud:
1. že klade požadavek úpravy a zplavnění
celého středního Labe od Mělníka nejen do
Pardubic, ale až do Jaroměře s eventuální ka-
nalisaci až po Králové Dvůr, aby tím umož-
něno bylo levné zásobování kvetoucího průmyslu
celého českého severovýchodu uhlím a aby
sprostředkován byl levný vývoz jeho výrobků;
2. že klade tuto úpravu a kanalisaci střed-
ního Labe současně s úpravou a kanalisaei
Vltavy na prvé místo v programu vodních
cest;
3. že má provedení tohoto projektu býti
započato již r. 1903, tedy o rok dříve a do-
končeno o deset let dříve než ostatní projekty
průplavní;
4. že určuje zákonem summu stavebníh
nákladu pro Labe a tím poskytuje záruku, ž
povolené úvěry do této sumy vskutku jen
úpravě a zplavnění středního Labe budou věno-
My pak nemáme vroucnějšího a naléha
vějšího přání, než aby návrh klubu lidových
poslanců českých co nejdříve stal se zákonem.
Nelze ovšem popřiti, že nad osudem pro-
jektu vodních cest stahují se mračna, nebo
požadavky agrárních interessentů narážejí na
energický odpor jiných stran.
Netřeba mluviti ani o obtíži otázky junetim
mezi investiční předlohou a předlohou zákona
o vodních dráhách. Ale požadavky současné
regulace českých řek vyvolávají stejná přání
klubů ostatních a je známo, že předsedové ně-
meckých sdružení v poslední společné anketě
již předem nároky svých zemí v tomto směru
ohlásíli.
Mělník
Pardubice
Jaroměř
Dvůr
Vltava
19
article
Mimo to požadavek, aby úpravy a meliorace
řek děly se nákladem státním, naráží na ener-
gický odpor zástupců oněch zemí, které na
meliorace svých řek značným nákladem přispěly.
i na odpor vlády, opírající se o předpisy zákona
melioračního a o opáčné praecedens, které v této
věci v jiných zemích (ve Štyrsku) i v Čechách
(projektem regulace Ohře) nastalo.
A tak není vyloučena obava, aby těmito
stále rostoucími požadavky regulačními a melio-
račními rámeový objem předlohy zákona o vodníc
cestách nevzrůstal do nemožnosti a konečně pod
ssutinami svými nepohřbil i úpravu a splavnění
středního Labe.
Polabí hledl však v této chvíli vstříc bu-
doucnosti s pevnou důvěrou: ví a věří, že vě
jeho spočivá v rukou schopných a přátelských,
v rukou naší delegace české, která životní
přední zájem národohospodářský, jejž má krá-
lovství české především na brzké úpravě
zplavnění Labe i Vltavy, znamenitě hájí, a jak
doufáme, také se zdarem obhájí. Je ovšem třeba,
aby se jí i s naší strany energické dostalo
podpory.
Nelze vskutku nalézti dosti vhodnýcha
vroucích slov díků a uznání za osvícenoua
obětavou práci, kterou česká delegace zájmům
těmto vstřic přináší. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Zpráva tato byla jednomyslně vzata na vě-
domí.
Jednatel »Labského komitétu« statkář pan
Váňa, referoval pak o činnosti komitétu. Čin-
nost ta byla informativní, orientační a agitační.
Výbor »Labského komitětu« vyšetřil zvláště po-
mocí dotazníků škody, způsobované povodněmi
středního Labe, a výsledek vydal tiskem jako
statistickou zprávu, postarav se také o pořízen
německého překladu.
Váňa
Čechy
Ohře
Vltava
Polabí
20
article
Když objevily se zprávy o předlohách
vodních stavbách, vstoupil výbor ve styk s če-
skými poslanci, aby u nich působil ve prospěch
svého úkolu, jmenovitě zasazoval se o to, aby
projekt úpravy středního Labe položen byl n
místo první. U zemského výboru království če-
ského zasazoval se výbor »Labského komitétu«
o to, by vypracování generálního projektu řeče-
ného bylo co možná urychleno. Když výbor po
znal, že ve vládním projektu zahrnuta je kana-
lisace středního Labe pouze k Pardubicům.
jednal s klubem českých poslanců, jakož i
ministerským předsedou drem. Körbrem a mi
nistrem drem. Rezkem o to, by projekt pro
dloužen byl až do Jaroměře. S jakým výsled-
kem, je známo.
če ský
Pardubice
Jaroměř
21
article
Nyní působením výboru komitětu je v proud
nové šetření o škodách, způsobených letošním
labskými povodněmi a zátopami. Podle dosavad-
ních zpráv činí škody ty více než pět mill. K
Takovým způsobem přispívá »Labský komitéte
k řešení velkých projektů, o něž nyní jde. (Vý
borně !«)
Zemský a říšský poslanec p. Václav For
mánek upozornil na politické zjevy, jež pro
vázely podání vládní předlohy o vodních cestách,
a upozornil, že předloha v jednotlivostechje
nehotova. Po té zmínil se o společných schů-
zích poslanců obou národností z našich zemi
v záležitosti splavnění řek a průplavů, a pravil,
že dokud neobvyklá, zvláštní tato společnost zů-
stane pohromadě, bude věc na cestě dobré.
Řečník poukázal v další své řeči na potíže,
které projektu činí agrárníci. Kdo se však
otázkou podrobně zabývá, dochází k úsudku,
že zamýšlenými stavbami vodními zemědělství
poškozeno nebude. O tom dlužno naše rolnictvo
přesvědčovati, ono pak musí míti na zřeleli jak
prospěch svůj, tak i ostatních vrstev národa.
(Výborně ! Hlučný souhlas.)
Poslanci naši ovšem nemají k nynější
vládě žádné důvěry, a proto nyní jednají o vše-
možné garancii, by podnik nynější, stane li se
Václav fórum