1
article
klidna: česko-německé ministerstvo je planý
svatodušní — přelu dl
Více ceny a zajímavosti má druhé »odha-
lení« — ač lze-li je vůbec odhalením nazvati —
že se historická šlechta česká
rozhodla, uzavříti s ústavověr-
nými velkostatkáři pro nastáva-
jící volby do sněmu českého krá-
lovství kompromis a popustiti něm.-lib. kava-
lírům dvacet mandátů. O tomto rozhodnutí vě-
dělo se v našem táboře již delší dobu a toto
odhodlání uvádělo se v jakousi příčinnou sou-
vislost s jednáním prince Bedřicha Schwarzen-
berga, o němž se poslední dobou tak hojně
mluvilo. Uzavíralo se totiž takto: konservativní
čili historický velkostatek přenechá ústavověr-
ným šlechticům dvacet mandátů, sklesne tím na
50 členů a přestane býti v českém sněmu roz-
hodujícím činitelem mezi Němci a Čechy, ja-
zýčkem na váze. Ale konservativní velkostatek
s výše svojí dosavadní moci a síly sestoupit
nechce a proto přičiní se, aby co ústavo-
věrným velkostatkářům postoupí,
jinde opět získ al.
Bedřich Schwardit
Němec
Čecho
2
article
A kde může si náhradu zjednati? V če-
ských volebních okresích lidových, v kuriich
venkovské a městské. Potřebí toliko převzíti ve-
dení české strany agrární a vyslati také sta-
ročeskou stranu do boje a urvati pomocí této
koalice při nastávajících volbách mladočeské
straně aspoň dvacet mandátů. Tím bude úbytek
nahražen a konservativní, šlechtou ve-
dená strana na českém sněmě bude v plné bý-
valé síle obnovena číli restaurována. Tak se
totiž kalkulovalo, při čemž se arci předpoklá-
dalo, že princ Bedřich Schwarzenberg jedná
v plné shodě s celým svým klubem, jakožto
jeho v tom směru diplomatický předbojník.
Zda-li se právem tak soudilo a zda-li vůbec
celá tato úvaha ze skutečného podnětu vyply-
nula, rozhodovati nechci. To ukážou další udá-
losti, ale jisto je, že má svatodušní »odhalení«
velkostatkářského kompromisu neskonale větší
cenu, než velectěného dopisovatele »Bohemiee
dobrodružný a předčasný »sen letní noci.«
Schwarzenberg
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Malování Potemkynových smiřova
cích vesnic u příležitosti císařovy návštěvy
v Praze obává se pražská »Bohemia«, píšíco
přípravách k uvítání panovníka. Jakkoli české
malířství i v samé »Bohemii« doznalo začasté
pochvaly a výslovného, bezvýminečného obdivu,
tento obor v českém krajinářství zastoupen není
i jest zůstaven bez výhrady umění druhé ná-
rodnosti v Čechách, kteréž »Bohemia« svými
mistrovskými školami poříditi hodlá. Náhodou a
tak zrovna a tempo dochází nás zpráva o »Po-
temkynské smiřovací vesnici«, kteráž byla nama-
lována ku podivu právě k návštěvě panovníkově
v samých Litoměřicích jakožto skvostná illu-
strace smiřovací nálady našich Němců. Nen
tomu dávno, rozhodla se zlatá mládež litomě-
řická, že k docílení líbeznějších styků s českou
menšinou litoměřickou ozdobí několika superior-
ními črtami kulturními litoměřické české firmy
a nápisy. Stalo se tak hned téže noci a páni
malíři Funkovy školy namáčeli při tom štětce
do nádob, jaké vyhraženy právě jen umění ně-
meckému v Čechách. Vypravuje fáma, že kritika
s české strany projevená o tomto uměleckém
výkonu nebyla valná a že někteří čeští živnost-
níci, německými nočními umělci vyznamenaní,
zakročili energicky o náhradu škody, způsobené
jim shovívavou ostražitostí policie litoměřické,
na jedno oko bdělé, u samého pana purkmistra.
Potemkynový
Litoměřic
Funkův
Praha
Čechy
Bohemia
4
article
Byli to zejmena pánové K. Schuman, hostinský,
jemuž zamalována firma »Schumanův hostinec«
a tabule »Sokol litoměřický« a hostinský v Če-
ské besedě p. Brož, ljehož fiirmu němečtí dile-
tanti v lakýrnictví zničili. Leč bohorovný Funk
rozjařil se na poškozené Čechy svým turem tak,
že uznali za hodno bez okolků se poroučeti,
při čemž jim bylo dáno na vědomí, aby své od-
škodnění hledali, kde jim libo. Rozhodli se tu-
díž poškození nechati své zohavené firmy tak,
jak jsou, na památku příkladné a svítivé kul-
tury. Leč ejhle, co se přihodilo! V pro-
gramu návštěvy panovnikovy v příčině Lito-
měřic vyskytla se změna, panovník nepři-
jede do Litoměřic dráhou, nýbrž kočárem z Te-
rezína, a tu jeti musí dvorní povozy nevyhnu-
telně kolem místností »Sokola« v Schumanově
hostinci. Zkrátka kolem Potemkynovy smiřovací
vesnice, bujarou zlátou mládeží litoměřickou
namalované. Pan Schuman rozhodl se, že ho-
stinec svůj vydekoruje co nejnádherněji, co
nejokázaleji a dekoračním středem při tom mají
býti obě tabule s důkazy litoměřické smířlivostí.
Jak tohle na radnici zvěděli, ihned svůj názor
o své povinnosti náhrady za způsobenou škodu
změnili a u pana Schumana objevil se z rad-
nice vyslaný diplomat s nejhorlivější nabídkou,
že obec na své útraty dá obě firmy co nej-
krásněji obnoviti. Leč také pan Schuman změ-
nil svůj náhled a trvá na tom, že tak, jak
jsou, obě tabule ani lépe vypadati nemohou.
Té doby nachází se obec s panem Schuma-
nem ve vyjednávání i proslýchá se, že prý mu
dokonce nabídnuto už i sto zlatých, dovolí-li,
aby tabule byly přemalovány. Co říká »Bohe-
mia« této litoměřické »smiřovací vesnici Potem-
kynově«?
Brož
Funk
Potemkynův
Schuman
Schum
Boh
Čechy
Litoměřice
Schumanův
Pot
Sokol litoměřický
Sokol
5
article
— Klofáčova afféra. Dnešní »ústředn
orgán« posl. Klofáče uveřejňuje výbuch vzteku
nad tím, že všechna spousta křídy, kterou posl.
Klofáč svým nedělním »Zaslánem« na povědo-
mou skvrnu nanesl, nestačí, a že ohyzdnost její
neztenčeně zase proráží. Úmysl Klofáčův, vy
světliti veřejnosti upuštění od žaloby na Fárka
tím, že mu Fárek za to nestojí, že proň ne-
existuje, že jej uraziti nemůže atd., zmařen
přece okolností do očí bijící, že Fárek pro Klo-
fáče přestal existovati, až před samým důka-
zem pravdy. Bezúhonnost Klofáčova vůčí nář-
kům Fárkovým má nyní býti dosvědčena pomocí
široce rozvětveného spiknutí, kteréž ke zničení
Klafáčovu vyšlo z — — mladočeských kruhů,
při čemž prý Fárek jest pouhým nástrojem.
Ani tato ubohá a směšná smyšlenka nepomůže
posl. Klofáčovi z ohavné bryndy, jakou mu
nadrobil »Jan Křtitel« strany národně-sociální,
jak Klofáč nazval druhdy bratra svého Fárka.
Jak možno mluviti o nějakých piklech a úkla-
dech proti Klofáčovi? Od Fárkova hanopisu až
po okamžik odvolání Klofáčovy žaloby zacho-
vávali jsme zejmena my nejklidnější reservu
vůči celé afféře, o níž jsme měli až do odvo-
lání žaloby nejen přesvědčení, nýbrž i přání
v listě našem vyslovené, aby z ní Klofáč vyšel
neporažen. Neboť Klofáč při všem svém poli-
tickém význání anebo poblouzení, jest přece je-
nom národním českým poslancem a na takovém
žádáme především bezúhonnost karakteru. Ne-
jenom my, ale celá veřejnost byla by si toho přála.
Klofáčův
Klofáč
Zaslán
Fárek
Fárkův
Křtitel
6
article
Naději tuto Klofáč zmařil odvoláním své žaloby,
neboť taková už veřejnost je a nikdo ji nena-
praví, že odvolání obžaloby pokládá za doznání
viny, rovnající se důkazu pravdy. Nic na
tom nezmění všechny sebe vroucnější reso-
luce a veřejná vysvědčení Klofáčovy kamara-
derie anebo celé strany. V tom okamžiku vy-
slovili jsme názor, že má Klofáč — aby se
aspoň něco stalo — složiti mandát a podrobiti
se nové volbě, aby na jevo vyšlo, že jeho vo-
ličstvo buď nevěří Fárkovým obviněním anebo
svému poslanci aspoň — odpouští. Vyslovivše
toto stanovisko, zastavili jsme všechny úvahyo
věci té, už svou povahou nejvýš nechutné, ne-
boť šlo nám jen o povinnost, abychom ve ve-
řejném, celého národa týkajícím se skandálu
pověděli své mínění. Naprosto mlč eti
přece možno nebylo! Tu však učinil
posl. Klofáč v neděli výpad na »Nár. Listy«a
když mu odpověděno — přejeme prý si kraj-
ního zápasu. Pravíme posl. Klofáčovi, že dokud
na něm lpí obvinění, Fárkem učiněné, nemá
práva mluviti ani o nejprimitivnějších zásadách
slušnosti a věcnosti. »Sensační obrat«, jaký
afféra jeho prý na se vzala podle ujištění
»České Demokracie« a listů Klofáčovi blíz-
kých, nemůže imponovati, a jestliže Klo-
fáč bude touto cestou odviněn, není
pochyby, že získá tím půda veřejné mravnosti.
Klofáč
Klofáčův
Fárkův
7
article
Nikde jsme netvrdili a dosud netvrdíme, že se
Klofáč činů za vinu mu kladených dopustil,
stojíme jenom na tom, že má to prokázati způ-
sobem pochyby nepřipouštějícím. Leč poslanec
Klofáč utíká se dnes k prostředkům terrorismu.
Tvrdí, že ví o celé řadě věcí, jichž se do-
pustili nejpřednější poslanci strany mludočeské.
věcí, jež zničily blaho rodin a končily přímo
tragicky. Muž, který na sobě nechal lpěti Fár-
kova nařknutí, nemá práva k soudcovskému
úřadu nad veřejnou mravností a počestností.
Muž, který chce vynutiti mlčení o své afféře
výhrůžkami podobnými, není vlastně hoden od-
povědi. Ale přes to vše, při nejlepší vůl
a chuti mlčeti, právě nyní musíme
mluviti i pravíme: »Ven s tím, coví
Klofáč anebo »Česká Demokracie« o předních,
nejpřednějších či jakýchkoli mužích strany mlado-
české! Uvidíme, zdali mužové, jím obvinění,
postaví se na stanovisko »neexistence« Klofáčovy
anebo »České Demokracie«.
Klofáč
Klofáčův
8
article
— Rodinné zprávy. Slečna Herminka So-
vova, dcera profesora v Pardubicích a pan Rudolf
Wagner, auskultant v Kutné Hoře slaviti budou
svůj manželský sňatek dne 3. června 1901 v děkan-
ském chrámu v Pardubicích. — Pan František B.
Hoblík, účetní Občanské záložny na Vsetíně,a
paní Marie Hoblíková roz. Koláříkova, slavili
sňatek svůj dne 28. května 1901 na Vsetíně.
— Pouť lipanská. Zvláštní vlak, který vypra-
ven bude s účastníky pouti v neděli dne 2. června,
vyjede o 8 hod. 30 min. ráno z Prahy ze státního
nádraží do Českého Brodu. Stavěti bude též ve sta-
nicích Karlín a Libeň. Zpáteční lístky za snízenou
cenu 60 kr. lze dostati v adm. »České Demokracie
ve Školské ul. č. 10. Věnce na mohylu lipanskou po-
loží české Sokolstvo, strana nár.-sociální, česká omla-
dina a studentstvo. »O bitvě lipanské a její kulturním
sociálním a mravním významu« promluví na táboru
lidu říš. posl. V. Choc a učitel J. Černý. Pro dámy
a starší účastníky pouti budou připraveny povozy.
Večer v Čes. Brodě lidová zábava v Sokolně. Návrat
vlakem do Prahy v 10 hod. 34 min.
Wagner
Hoblík
Hoblíková
Koláříkův
V Choc
J Černá
Pardubice
Kutná hoře
Vsetín
Praha
Český Brod
Karlín
Libeň
školský ulice
Čes . Brod
Herminka so
strana národní .sociální
9
article
— Spojeni vlakové z Prahy do zemí »Solné
komory«. Od 1. června do konce září nastane na
tratích c. k. státních dráh zavedením nového rychlo-
vlaku čís. 203/2308 na trati Vídeň-Attnang-Puchheim-
Úžice, k němuž rychlovlak čís. 204 z Prahy v 7 b.
25 m. ráno odjíždějící v Linci přímo se připojuje,
nové, výhodné spojení z Prahy do zemí »Solné ko-
mory«. Použíti rychlovlaku čís. 204 z Prahy nádr.
cís. Františka Josefa v 7 h. 25 m. ráno lze výhodně
i cestujícím, kteří s rychlovlakem čís. 2/n společ-
nosti státní dráhy přes Podmoklí nebo Ústí n. Lab.
do Prahy přijedou a dle zmíněného nového spojení
přibudou do Gmundenu již ve 3 h. 9 m., do Išlu ve
4 h. 8 m. a do Úžice v 5 h. 29 m. odpoledne. Cestu-
jící do slanice Kammer a do Solnohradu mohou
z Lince použiti osobního vlaku čís. 117, který do sta-
nice Kammer přijíždí v 5 h. 1 m., do Solnohradu
již v 6 h. 23 m, večer. U zmíněného ranního rychlo-
vlaku zaveden bude přímý vůz I. a II. tř. z Prahy
do Úžice a mimo to z Lince do Išlu vůz restaurační.
— Krádež v okresní stravovně. V noci z
dne 27. na 28. t. m. vloupal se, vytrhnuv okenní
mříže, neznámý pachatel do úřadovny okresní stra-
vovny v Pardubicích a odcizil z ní razítka »Okresní
stravovna v Pardubicích« (kulaté, uprostřed se zem-
ským znakem, lvem) a »Obdržel pracovní poukázku
do ...«, obě mosazné, pak gumové sčítací znaménko
»Pardubice 1901«, několik držátek s pery, tužky oby-
čejné i barevné (modro-červené) a gumy tří- i čtyř-
hranné. Zvláště však odcizil 2 pracovní knížky a to:
Františka Svatoše, obuvníka, nar. 1882 a příslušného
do Janoviček, okr. Vys. Mýto a Josefa Vítka, stroj-
níka, r. 1877 zrozeného a do Volanic, okres Nový
Bydžov příslušného, s průvodními listy pro stravovny.
František Josef
Kammer
Svatoš
Vítko
Praha
Vídeň
Attnang
Puchhem
Úžice
Linec
Gmunden
Išlu
Solnohrad
Pardubice
Janovičky
Mýto
Volanice
Nová Bydžov
okresní stravovna
10
article
Pachatel umazal se bezpochyby červeným inkoustem,
který rozlil.
— Oheň V uzenářském krámě p. Antonína Ne-
praše v čís. 1806—II. v Taborské ulici před půlnocí
na dnešek vypukl oheň. Uzenář vařil v kotli sádlo,
a když na okamžik z krámu se vzdálil, vypadlz
kamen řežavý uhlík, od kterého se vzňaly papíry,u
kamen nahromaděné. Plameny zachváceno bylo také
sádlo a uzenářské zboží. Kolemjdoucí automatem
povolali hasiče, kteří se dostavili ze Starého a No-
vého města a oheň uhasili. Přijeli také hasiči z Nuslí,
nezúčastnili se však již hašení.
— Nehoda kočího. U továrníka Goldschmieda
v čís. 452—II. zaměstnaný kočí Václav Novák včera
odpoledne jel od musea po Václavském náměstí smě-
rem ke Štěpánské ulici. Na srázné cestě praskla
brzda a vůz s rychlostí jel ku předu. Naproti Ště-
pánské ulici byl kůň stržen a kočí shozen s kozlíku
na dlažbu, náhodou však neutrpěl žádného pora-
nění. Příhoda měla v zápětí značné shromáždění
obecenstva.
Dělnice skočila s mostu do Vltavy.
Julie Hanová, 20letá tovární dělnice z Jesenic, při
práci utrpěla pohmoždění na pravé ruce a poněvadž
nemohla nalézti zaměstnání, odhodlala se spáchati
sebevraždu. Včera před 11. hodinou v noci skočila
s Palackého mostu do Vltavy, v jejíž vlnách dojista
by nalezla očekávanou smrť, kdyby jí náhoda ne-
prospěla. Pod mostem totiž lovili ryby cukrář Vladi-
slav Korostenský ze Smíchova č. 377 a zlatník Augu-
stín Münzberger, kteří zoufalou dělnici z řeky na
loďku vytáhli a na břeh dopravili.
Antonín
Goldschmied
Novák
Příhoda
Hanová
Palacký
Korostenský
Aug
Münzberger
Taborský ulice
Nusle
Václavský náměstí
štěpánský ulice
Vltava
Jesenice
Smíchov
11
article
— Otrávila se kostikem. Včera pokusila se
o sebevraždu požitím značného množství kostíku
20letá dělnice Marie Timisova, bydlící v čís. 407 ve
Staré Libni. Když se před půlnocí objevily neblahé
následky otravy, povolán byl tovární lékař p. dr. Mi-
láček, po jehož prvním přispění byla zoufalá dívka
v ambulančním voze záchranné stanice odvezena do
všeobecné nemocnice. Jako příčina sebevražedného
pokusu uvádí se okolnost, že dělnice měla mi-
lostný poměr, který nezůstal bez následků.
— Vrah své matky. V úterý ráno přivezli
dva četníci do Tábora Václava Votavu, 25letého
nádenníka z Lidmaně u Kamenice n. L., který v nocí
dne 24. května úkladně zabil vlastní matku. Hrozný
čin svůj provedl způsobem skutečně ukrutným,
zasadiv jí ne méně nežli sto a dvě rány. Vrah
podroben byl neprodleně výslechu vyšetřujícím
soudcem, panem adjunktem drem. ryt. Votavou,
Dle vypravování lidí z Lidmaně byla příčinou vraždy
Votavovy známost se starší vdovou. Matka Votavova
měla chaloupku, v níž požívala výměnek a kterou
spravoval její syn Václav. Votavová provdala se po
druhé za dřevaře Chytila, avšak Chytil záhy zemřel
a Chytilová byla opět vdovou. Syn její Václav Votava,
zamiloval se náruživě do 45leté vdovy Marie Ko-
courkové, dělnice, která dovedla mladého Votavu na
sebe zcela upoutati, že stále zdržoval se v její cha-
loupce až po došky prodlužené a roztrhané. Matka
jeho známosti této nepřála, následkem čehož nastaly
mezi nimi různice. Chytilová nechtěla přivolit, aby
Václ. Votava měl známost a uzavřel sňatek s osobou
již starší, která po muži svém měla syna již čtrnácti-
letého a netěšila se dobré pověsti. Chytilová
říkala synovi i před lidmi, jakým může býti chlapí-
kem, vezme-li si holku s penězi do chalupy místo
Timisův
Votava
doktor
Votavův
Václav
Votavová
Chytil
Chytilová
ko courková
Václ
Libeň
Lidmaň