1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 192. ze dne 14. července 1908.
2
masthead
Z kulturní ciziny.
3
masthead
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Vodní sporty-
4
article
Na všech universitách německých
v říši bylo v letošním letním semestru zapsáno do-
hromady 47.799 studujících. Před třiceti lety — v letě
1878 — bylo jich pouze 18.584. Z tohoto úhrnného
počtu je nejvíc filologů — 12.311. Právníků bylo jen
11.760, medíků 8190, posluchačů matematiky a věd
přírodních 6267, evangelických theologů 2321, kato-
lických 1785, farmaceutů 1607, zemědělců 1203, po-
sluchačů lesnictví 1168, zubařů 1071, posluchačů
zvěrolékařství 116. — Podle jednotlivých měst při-
padalo z těchto studentů vysokoškolských na Ber-
lín 6527 posluchačů, na Mnichov 6276, na Lip-
sko 4100, na Bonn 3447, na Freiburg 2608.
na Halle 2230, na Vratisla v 2014, na Hei-
delberg 2036, na Göttinky 2014, na Mar-
burk 1924, na Tubinky 1783, na Štrasburk
1702, na Münster 1694. na Jenu 1622, na K ie
1426, na Vircpurk (Würzburg) 1322, na Gies-
sen 1213. na Královec 1135, na Erlanky
1072, na Greifswald 886, na Řoztoky (něm.
Mnichov
Bonn
Freiburg
Halle
Göttinka
Mar
Štrasburk
Münster
Jena
Würzburg
Gies
Královec
Erlanka
Greifswald
5
article
Rostock, v Meklenbursko-Zvěřínsku) 730.
Přední listy evropské hemží se sympati-
ckými zmínkami, osobními vzpomínkami a charak-
teristickými příspěvky, věnovanými památce jemného
norského básníka a novelisty Jonase Lie, jehož
úmrtí jsme nedávno zaznamenali. Není divu, nebot
J. Lie, jenž dlouhá léta žil ve velkých kulturních a
uměleckých střediscích evropských, v Paříži,v
Berlíně, v Kodani, v Římě, ve Florencii
i v Benátkách, byl velmi dobře osobně znám ta-
kořka s celou Evropou literární, vysoce ceněn a spo-
lečností zbožňován. Za několikaletého pobytu svého
v Paříži byl Jonas Lie zván patriarchou norské ko-
lonie tamní a miloval mládí, společnost, ruch velko-
města, radost ze života. Teprve v několika posledních
letech, kdy valem stárl, stával se těžkomyslným
uchýlil se do tichého Frederiksvaernu, svojí
domoviny, aby tu dožil život, jenž mu po tolika
slunných letech začal pojednou téměř všeho odpírati.
Jonas Lie
J Lie
Jonas
Lie
Rostock
Meklenbursko
Paříž
Berlín
Kodaň
Řím
Florencie
Benátky
Evropa
tichý Frederiksvaern
6
article
Jeho poslední léta v mnohém upomínala na hasnutí
I bsenovo: byl pouhou ruinou, bezmocnou a téměř
bezvládnou, napolo oslepl a od podzimu minulého
roku nad to ještě těžce postižen byl smrtí svojí
choti, na níž lpěl celou duší. To jej zkrušilo nej-
více a uspíšilo jeho smrt.
Universita varšavská, která pro stu-
dentské bouře, demonstrace a potom ovšem i pr
stálé revoluční vření byla již několik let zavřena,
bude otevřena opětně s letošním podzimem. Aby jí
bylo opatřeno posluchačstvo, usnesla se ruská vláda
že abiturienti všech gymnastí učebného okruhu var
šavského nemají býti za žádných výminek přijímáni
na jiných universitách v Rusku, než právě ve Var
šavě. Úsnesení v této formě, nepřipouštějící ani vý
minky nutné třeba z nahodilých okolností (přestěho-
vání atd.), jest příliš drakonické.
Mezinárodní kongres pro otázky, týka-
jící se lidské výživy, konati se bude ve dnech
7.—9. listopadu t. r. v Gentu (v Belgii). Sjezd roz-
dělen bude v jedenáct sekcí a prací jeho zúčastní se
zástupci vědeckého, obchodního i průmyslnického
světa celé Evropy. Se sjezdem spojena bude světová
výstava potravinářská a umění kuchařského i všech
oborů průmyslových, které s tím souvisí. Bližší
podrobnosti sděluje a přihlášky účastníků (legitimace
stojí 5 fr.) přijímá generální sekretariát sjezdový
Gentu (Rue Porte aux Vaches, 25).
Německému humoristovi Vilému Buschovi,
před několika měsíci zemřelému, postaví pomník
jeho rodné město Wiedensahl (v Hannoversku).
Busch
Rusko
Gent
Belgie
Evropa
Wiedensahl
sjezdový Gent
Rue Port aux Vaches
7
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Dívčí školy a pensionát »Světlá« ve Velkém Me-
ziříčí na Moravě rozesílají právě svou ročenku pro
příští školní rok. Knížka tato vypravuje historii
tiché, ale silné práce osvětové pro celý národ. Z ne-
patrných začátků vlastní silou ústav »Světlá« zorga-
nisoval za sedm let následující školy: 1. Dvou-
letou průmyslovou dívčí školu pokra-
čovací; učí se šití šatů a prádla a jsou pro život
a jeho potřeby sloužící osvětové přednášky a učí se
řečem, zejména úsilovně němčině, jakož i hudbě.
Vysvědčení po dvouletém pobytu na této škole rovná
se výučnému listu živnostenskému a opravňuje k za-
ložení živnosti krejčovské. 2. Jednoroční dívčí
škola obchodní, která vedle jiných, na tako-
vých školách předepsaných předmětů, pěstuje něm-
činu velice důkladně. 3. Celoroční bospody ň-
skou školu pro střední stavy, jež má
dívku vzdělati na dokonalou, osvícenou hospodyni,
naučit ji vařiti, šíti, práti, žehliti, vedení domácnosti,
domácímu účetnictví, pěstování zeleniny, květina
mimo to dáti potřebné vzdělání duševní. 4. Školu
kuchařskou o třech stodenních kur-
sech ročně. Krátká, ale důkladná příprava ne-
věsty pro vedení domácnosti. 5. Selskou školu
hospodyňskou. 6. Učení se zahradni-
ctví. 7. Krejčovskou dílnu, do které přijí-
mají se dívky dle živnostenského řádu na učenía
učí se střihům, účetnictví, korespondenci a bydlí
v pensionátě. Šijí denně osm hodin. Pensionáty
pro žákyně těchto škol jsou pěkné a výchova v nich
pečlivá. Ústav učí pracovati, zušlech ťuje tělesně
duševně své chovanky, vede je k samostatnosti, ale
bojuje proti zpanštění. Seznamuje žákyně se životem
státním, politickým i hospodářským a připravuje je
způsobem rodinným a přatelským pro život. Ročenku
zašle a žádané zprávy i rady podá a přihlášky při-
jímá Damský odbor Národní jednoty ve
Velkém Meziříčí (Morava).
Morava
Velký Meziříčí
8
article
Městská obchodní škola na Mělníce (s právem
veřejnosti) jest nejstarším z českých istavů dvoj-
třídních. Zápis žáků koná se od 10. do 19. září. Při
ústavu jest zřízen jednoroční dívčí kurs obchodní.
Prospekt zašle ředitelstvi na požádání zdarma.
Zemská vyšší česká reálka v Hodoníně. Konečný
výsledek maturitních zkoušek ve šk. r. 1906/7 byl
tento: dospělými s vyznamenáním uznáno 3, prostě
dospělými 13, reprobován nebyl nikdo. Zápis doT
třídy koná se dne 16. a 17. září od 8—10 hod. dopol.
Žáci škol měšťanských zapisováni budou dne 16.
záři od 7. hod. ranní. Zápis nových žáků z jiných
škol středních koná se dne 16. září. Zkoušky opravné
konati se budou dne 17. září o 8. hod. ranní.
Ředitelství české obchodní školy v Č. Budějo-
vicích oznamuje, že byl již zapsán do prvního roč-
níku přípustný počet žáků t nebudou tudíž letos
další přihlášky žáků a žákyň do prvních ročníků
přijtmány,
Hodonín
Č . Budějo
městský obchodní škola na Mělník
9
article
** XXXVIII. mezinárodní závody, pořá-
dané za záštity Ústřední jednoty veslařů z Čech,
měly dokonalý úspěch. Na klidné vodě pod smavým
nebem v horkém vzduchu — jak se na veslařské zá-
vody sluší — vybojováno několik zajímavých zá-
pasů.
Výsledky jejich byly vesměs regulérní. Krásné,
athletické mužstvo V. K. Blesk obhájilo včera
v seniorských čtyřkách posíci v Roudnici před
týdnem dobytou proti mužstvu Slavie, která uči-
níla na stroku změnu tak šťastnou, že z mužstva
na Labi kapitulovavšího se stal urputný soupeř,
který provázel Blesk a byl mu nebezpečným až do
V. K. Slavi a se odškodnila plně zaslouženým
vítězstvím v juniorských a druhotřídných čtyřkách.
V obou to bylo mladičké mužstvo Č. A. C. Roudnice,
které se zasloužilo o zajímavost závodů, z nichž
zejmena druhý probojovalo s nadšením až před cí-
lové hledí. Český veslařský klub dobývá
Křížem mistrovství zemí koruny české, když před
týdnem týž skuler mu přivezl z Roudnice mistrov-
ství Čech. Křížovi jediným soupeřem byl lounský
Halla, jenž opravdu překvapil. Už v mistrovství,
které prohrál o 3 lodi, bylo patrno, že nejhorším
nepřítelem Hally veslaře jest Halla kormidelník.
Blesk
Slav
A C
Kříž
Hall
Čechy
Roudnice
Slavia
Český veslařský klub
10
article
O diferenci, kterou konstatovali soudci u cíle mezi
oběma loďmi, možno právem říci, že ji zavinil Halla
špatným kormidlováním. Halla se odškodnil vítěz-
stvím nad Knoblochem v jednoveslovkách o cenu
V. K. Slavia, kde Kříž nestartoval. Vítězství Křížovo
bylo sesíleno úspěchem jeho klubového kolegy
Dobrkovského v juniorském skiffu.
S potěšením konstatujeme, že se dostavilo četné
obecenstvo na Královskou louku, aby shlédlo boje
našich statečných veslařů, povzbudilo své favoritya
odměnilo vítěze bouřlivým potleskem. Největší ovšem
rozruch vzbudily závody v národě plaveckém, jenž
s veslaři sdílí živel, žije po jejich boku, sleduje jich
práci — jest s nimi zkrátka »jedné krve«. To zna-
mená, že plovárny vyšehradská, podolská i branická
byly plny, až se ponořovaly. Průběh a výsledky jsme
přinesli včera.
Hall
Knobloch
Kříž
Křížův
Slavia
12
article
** Mistrovství Dunaje, vybojovanéhov
neděli mezi Klosterneuburgem a říšským mostem ve
Vídni (9 km.), dobyl po boji L. Meyer za 48 : 583/%
nad Orlikem 49: 051/; za nimi skončil o 100 m
Rodler 49 : 473/s; celá řada plavců se vzdala.
L Meyer
Dunaj
Klosterneuburg
Vídeň
km
Rodler 49
14
article
** Protestní schůzi proti zákonu
o povinném ručení automobilistů svolal
na sobotu do Vídně svaz rakouských průmyslníků.
Byla četně obeslána z kruhů průmyslových i auto-
mobilních; rovněž několik poslanců sledovalo jed-
nání, při němž zdůrazněno, že průmysl ještě v po-
slední chvíli pozvédá svůj hlas na odvrácení škody
od domácího průmyslu. Dr. K. Rintelen ze Štyr.
Hradce kritisoval rakouský zákon a srovnav jej
s německým, dovodil, že rakouský jest mnohem ne-
příznivější, poněvadž příliš mnoho theoretisuje,
kdežto německý počítá. Autor osnovy dr. Patiai
tvrdil, že se průmyslu užívá stále jen jako záminky
K Rintelen
Štyr
doktor
Patiai
Vídeň
Hradec
15
article
Gabriela, jíž se zdálo, jakoby těžký balvan na srdci
jí ležel, spokojeně si oddechla. Myšlenka, že skutečné
žije ten baron, jehož jmena sice neznala, ale jejž Gaston
s takovou jistotou představiti jí sliboval, poněkud ji
upokojila.
Ale nejobtížnější část výslechu nebyla ještě u konce.
Ještě bylo nutno vysvětliti jednu věc: příhodu se ztrace-
nou, vlastně zlámanou, opravenou a spálenou hůlkou.
Gabriela váhala. Nebudou-li Gastonovi odpovědi
rychlé, jasné a určité — bude-li na rozpacích, bude-li se
vytáčeti, nehledě na důkazy, jež proti němu svědčiti se
zdály — zmocní se jí zajisté všechny ty dřívější děsné
obavy a pochybnosti, ba ještě více, potom bude věcí svou
jista, osud její bude zpečetěn!
Co ji nutilo, aby tak osudným způsobem — osud-
ným pro ni i pro Gastona — pravdy se dověděla ? Byla
to závrať před zející propastí, kteráž se jí zmocnilal
Nuže buďsi, raději smrt než nejistotu !
Takto se rozhodnuvši, Gabriela náhle s mateřskou
téměř něžností uchopila manžela svého oběma rukama za
hlavu a rychle mu ji pozdvihla, takže Gaston až slabě
vykřikl a sklonivši hlavu svou k němu a pronikavě do
očí mu hledíc, zašeptala chvatně:
»Pověz mi, proč jsi po svém příchodu domů onehdy
hůlku svoji schoval? Proč byla zlámána? Proč jsi mi ji
vyrval z rukou, když jsem ti ji opět vracela? Proč jsi
ji spálil? Proč —«
»To jest pěkná řada otázek!« přerušil ji Gaston
a dal se do hlasitého smíchu.
Gabriela pustila hlavu jeho, ale očí svých od něho
neodvrátila.
Gabriel
Gaston
16
article
Opírajíc se o jeho stolici čekala na odpověd.
Opírajíc se o jeho stolici čekala na odpověd.
161 —
17
article
»Ano, vím to! Myslíš zajisté ono kladívko —«
Gabriela nemohla domluviti. Měla strach a ulekla
se ještě více, když po nastalé pomlčce viděla, že Gaston
ji nevyzval, aby větu svou dokončila a že také sám pře-
rušené věty nedokončil, ač závěrek snadno bylo lze
předvídati.
Svíčky u krbu hořely a zdvojnásobňovaly se ve
dvou proti sobě visících zrcadlech.
Gaston opět vstal, třel si nohu, jež mu byla trochu
zdřevěněla a chtěl shasiti svíčky, jejichž světlo oči jeho
oslňovalo. Ale přiblíživ se k svícnu, upustil od svého
úmyslu, vzpomenuv si na zákaz, daný sluhovi.
Chvíli tak stál, opřen jsa zády o krb. Na protější
stěně salonu spatřil však v zrcadle tam visícím řadu
světel, jež připomínala mu osvětlenou silnici, kteráž v dáli
se ztrácela.
Trhl sebou a chodil po salonu, vrážeje tu a tam
do nábytku, až si konečně sedl na stolici blíže lampy,
jakoby světlo její nejméně oči a svědomí jeho znepo-
kojovalo.
Gabriela div si nezoufala. Gastonovo podivné rozči-
lení znova všecky její obavy vzbudilo. Zpráva v novinách
a dodatečná poznámka zpravodajova zdály se jí býti
děsnou hrozbou. Ale návštěva ženy Mortierovy dodala jí
hrdinské mysli a tato chvíle zdála se ji býti nejpříhod-
nější, aby se dověděla pravdy.
Musí tomu býti již jednou konec. Jen pravdu chce
věděti, především pravdu! Potom uvidi, co se dále
dá dělat.
Vstala, přistoupila k svému manželu a položivši mu
ruku svoji na rámě, pravila něžným, ale přísným
hlasem:
-Ocelové kladivko.“
Gabriel
Gaston
Svíčka
Gastonův
Mortierův