ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 82db9eb0-764e-11dc-9c2a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 36, org 5, person 36, work 2
1 masthead
V Praze, v úterý dne 14. července.
Praha
2 masthead
K číslu 192. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošťou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou
Praha Pošťa
4 article NAk
NAk na měsíc 3 K 80h
Naka
5 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
6 article Z vídeňského parlamentu.
Z vídeňského parlamentu. Z Vídně, 14. července. Dnes bude posla- necká sněmovna projednávati osnovu zákona o státní podpoře -rodin chudých záložníků, do zbraně a ke službě vojenské povolaných. Je pravděpodobno, že debatou o záležitosti té vy- plněna bude větší část dnešní schůze, ale čeká se, že bude lze projednati částečně také ještě osnovu zákona o státní dotaci do melioračního fondu. Ministr Prade o své demisi a jejích příčinách. Z Vídně, 14. července. Ministr Prade vy slovil se k redaktorům zdejších listů o své de misi souhlasně a stručně v ten rozum, že odstu puje z důvodů jednak osobně zdravotních, jed- nak politických. Byl by prý velmi rád, kdyby rozhodnutí o jeho nástupci stalo se ihned. Nižádným způsobem nezůstane prý v kabinetě déle nežli do nové kampaně říšské rady. Především přeje si, aby veliká nesvor- nost v německém táboře přestala. Nesvornost ta jeví se také v záležitostech, jež nutno teprve upraviti; tak na př. byly o úpravě statusu soudcovských úřadníků podány tři naprosto různé návrhy německému ministerstvu krajan- skému. Dokud nebude status upraven zákonem, není možno nynější příkrosti a nespravedlivosti ukliditi. Proto dlužno prý přikročiti k vyřízení jazykového zákona pro Čechy, dávno již zača- tého. Dokud tyto věci nebudou spořádány, ne- bude prý žádný německý ministn moci dosíci nějakéhoúspěchu pr Němce v Čechách.
Prade Němec Vídeň Čechy
7 article
Kdo bude nástupcem ministra Prada? Z Vídně, 14. července. V »N. Wr. Tgbltu.« se upravuje poslanci Pacherovi cesta do něme- ckého ministerstva krajanského. Je prý vylou- čeno, že by nástupcem Pradovým stal se něme- cký poslanec z alpských zemí, protože těži- sko německé politiky v Rakousku pořád ještě tkví a na dobu dozírnou také zů- stane v Čechách. Není prý žádné příčiny, proč by se nemohl státi ministrem-krajanem člen německoradikální skupiny. Tato skupina prý není, jako bývala, na stanovisku příkře zamíta- vém, má sice radikálněhospodářský program, ale její zástupce v kabinetě měl by úkol, stře- žiti zájmy Němců předlitavských. Dojde-li na podzim k obsazení německého ministerstva kra- janského, potom bude nutno také vybudovati německé ministerstvo krajanské v ten rozum, že dostane samostatný, třeba malý status v něm také parlamentního sekčního chefa (snad mají páni na mysli učiniti p. K. H. Wolfa c. k. rakouským sekčním chefem? Pozn. zprav.).
V N Wr Pacher Pradová Němec Wolf Vídeň Rakousko Čechy Prado
8 article
Bez zvláštního statusu úřadnického nemůže mi- nistr krajan hájiti svobodně a neodvisle zájmy Němců. Z Vídně, 14. července. »N. Wr. Tgbtt. sděluje, že němečtí poslanci z alpských zemí žádají, aby německé ministerstvo krajanské, nežli bude jmenován nástupce Pradův, bylo vy- budováno tak, aby zvýšen byl jeho vliv, pokud jde o Němce ze zemí alpských. Demonstrace proti bánu bar. Rauchovi. Z Pešti, 14. července. O demonstracích, kteréž se udály proti bánovi Rauchovi v No- vém, sdělují se tyto podrobnosti: Když bán jel automobilem tímto městečkem, demonstrovali proti němu občané velmi prudce. Poházeli je vejci, shnilým ovocem a kamením; jen stěží s revolverem v ruce (!) vynutil prý si bán prů chod. Na silnici mezi Novým a Cirkvenicou na- pjali demonstranti drát, by bán nemohl tudy klidně projeti automobilem. Projel však přece. protože drát byl napjat příliš vysoko. Když se dostal se svým průvodcem do hotelu »The- rapie« v Cirkvenici, byl celý pokálen a zablá- cen. Tam pravil bán, že přes všechna protiven- ství konati bude také nadále svoje povinnosti. Makedonské reformy. Z Vídně, 14. července. Berlínskému zpra- vodajovi »N. Wr. Tgbttu.« odpověděl ministr zahraničních záležitostí ruských Izvolskij na
Němec N Wr Rauch Nová Vídeň Pešť
9 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
10 article
dotaz, kdy bude vyhlášen návrh nových re- forem makedonských: »Co chceme předložiti velmocem, není ještě hotovo, ale pracuje seo tom horlivě«.
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 14. července. (K. k.) »W. Ztg.« ozna- muje: Ministr spravedlnosti přeložil notáře ve Vrch- labí Antonína Köhlera do Broumova. Anglické a německé loďstvo. Z Londýna, 13. července. (K. k.) (Dolní sně- movna.) Za rokování o rozpočtu na stavbu lodí kritisoval Lee lodní program vlády jako nedosta- tečný. Srovnával ho s programem Německa a pro- hlásil, že na podzim r. 1912 bude míti Německo 17 lodi typu »Dreadnought« a »Inflexible«, kdežto An- glie jich bude míti jen 12. O sporech v námořnictvu podotkl řečník, že každý má důvěru ve vládu, že chápe vážnost této věci a urovná ji taktně, nestranně a pevně. (Pochvala.) Mac Kenna nemyslí, že by sněmovna měla příčiny znepokojovati se pro otázku »Dreadnoughtu«. Této chvíle staví se v Německu pět velkých lodí, kdežto v Anglii je jich 10 skoro již hotovo. V červnu r. 1911 bude míti Anglie 8 »Dreadnoughtů« a 4 křiž- níky, kdežto Německo 7 lodí typu »Dreadnoughtu«a dvě typu »Inflexible«, předpokládaje ovšem, že pro- vede svůj program v době neobyčejně krátké, jakou si samo stanovilo, do čehož asi ani v Německu ne- skládají se nejrůžovější naděje.
W Ztg Köhler Ana Mac Kenn Vídeň Broumov Londýn Německo Anglie Dreadnought
12 article
Cesta presidenta Fallira. Z Paříže, 13. července. (K. k.) Program cesty presidenta Fallira jest stanoven takto: 18. čer- vence odjede president ze severního nádraží do Dunkergue; 20. července přibude do Kodaně ; 21. července dává Fallires královské rodině hostinu na vyslanectví. Večer bude pozván ministrem zahranič- ních záležitostí k hostině. 22. července jest snídaně ve Frederichsborgu, Večer president odjede. 24. čer- vence přibude do Štokholmu. Tam bude velká ho- stina u dvora. 25. července dává president královské rodině hostinu na vyslanectví. 26. července jest sní- daně u dvora. Večer odjede president. 27. července vystoupí president v přístavě revelském. Car a pre- sident vzájemně se navštíví. Na carské vachtě bude hostina 28. července posnídá car na obrněnci »Vé- rité«. Večer president odjede. 31. července bude v Kristianii, kdež súčastní se u dvora veliké hostiny. 1. srpna dává president královské rodině snídani na vyslanectví. 2. srpna odpoledne odjede president do Francie.
Fallira Paříž Dunkergue Kodaň Kristiania Francie
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z pamětí lady Churchillově. V „Century Magazine“ uveřejňuje lady Randolp Churchillová zajímavé vzpomínky na známé osob- nosti, s nimiž se ve společnosti setkala. O zemřelém perském šachu praví, že byl úpl- ným barbarem a jen s těží dal se pohnouti, aby se přizpůsobil evropským zvykům. Vypravovalo se o něm mnoho zábavných příběhů. Jednoho večera př banketu v Buckingham-Palace byl vyzván, aby podal rámě královně Viktorii, ale odmítl prostě, poněvad celá jeho pozornost byla upoutána na jistou dvorní dámu, jejíž objemná postava jej vábila. Musili nai velmi důrazně naléhati, než se vzdal svých úmyslů S odporem a rozmrzelou tváří odhodlal se konečně uvésti královnu a vlekl ji na rameni do jídelny. Ji- ného večera seděl v opeře a k zoufalství svého prů- vodu se nesmírně nudil a byl ve špatné náladě, až orchestr v přestávce počal laditi nástroje. Při těchto neharmonických zvucích se perský panovník zřejmě rozveselil, oblíčej jeho se rozjasnil a hlučně tleskaje, žádal opakování. K důvěrným známým v domácnosti lady Chur- chillové náležel také plukovník North, zvaný „král Nitrat“, velký boháč, jenž si založil také galerii obra- zů. Zvláště hrdým byl na veliký obraz, za nějž za- platil 200.000 korun. „Tázala jsem se ho na jméno malíře, ale nemohl se upamatovati ani na malíře, ani na to, co obraz představuje. „Je však dvanáct stop dlouhý a osm stop široký!“ připojil vítězně.
Churchillův Randolp Churchillová North BuckinghamPalace Chur Nitrat Viktoria galerie obr Centura magazín
14 article
Lady byla také nadšenou ctitelkou hudby a sa- ma vynikající pianistkou. Setkala se v životě s mno- hými slavnými osobnostmi z říše tonů a vypravuje ve svých vzpomínkách četné anekdoty. „Na ruském vyslanectví v Londýně setkala jsem se, když byl vyslancem pan de Staal, s abbé Lisztem. Seděla jsem vedle tohoto velkého muže, jehož přísné a char- akteristické tahy byly tak často zobrazeny štětcem i dlátem, takže se zdál jaksi důvěrně známým. Byl tak krátkozraký, že jedl chřest na opačném konci, až jsem ho upozornila na jeho omyl. „Ach!“ zvolal francouzsky, „děkuji, zdálo se mi už také, že to nemá žádnou chut.“ Po jídle žádali jej, přes to, že měl prsty zkroucené pakostnicí, aby něco zahrál. „o, bože,“ povzdechl si, „nejhorší můj žák hraje dne lépe, než já.“ Byla to skutečně pravda. Neslyšela jsem ho nikdy hráti na výši jeho umění. Na Rubinsteina pamatuji se dobře; dlouhý jeh vlas poletoval neklidně a pot perlil se na jeho tváři zatím co jeho dlouhé ruce jezdily po klavíru. V Ru- sku mi vyprávěli, že se ho ieditel renomované hu- dební školy pro dámy v Petrohradě tázal, kolik hodin denně mají jeho žačky hráti na piano. „Ani jedinou, odvětil Rubinstein.
Staal Liszt Rubinstein Lada Londýn Petrohrad
15 article
Lady Churchillová byla dříve velkou ctitelkou Wagnera a přispěla značně k vítězství skladatele v Anglii. V Bayreuthu seznámila se u Cosimy Wag- nerové také s jejím synem Siegfriedem. „Pamatuji se, že jsem se při diner, uspořádaném na jeho počesti otázala, kteří skladatelé by se měli označiti jako největší, kdyby se směli zvoliti jen dva. Bylo nás dvanáct u stolu a já jediná neuvedla jsem jméno Wagnerovo jako jednoho z obou. Jmenovala jsem Bacha a Beethovena. „Můj otec byl by rovněž zvolil tyto dva,“ pravil Siegfried a uvedl tím své obdivo- vatele poněkud do rozpaků. Pro komické stránky, jež bývají často spojeny s hudebním enthusiasmem, má autorka bystré oko. Tak vypravuje o nadšeném Wagnerovci, jenž vzal s sebou nemusikálního přítele na představení „Lohen- grina“. Když housle počaly protáhlé tony ouvertury pohlédli oba přátelé udiveně na sebe. „Co je to za šumot?“ tázal se nemusikální. „Nevím,“ pravil Wag- nerovec, „nejspíše někde uchází plyn.“ Vždy ještě sympatičtější než takovíto domýšliví znalci jsou návštěvníci opery, kteří pokládají divadlo vůbec jen za rendez-vous vznešené společnosti. „Jed- nou večer seděla jsem vedle vévody z G., jenž se právě vrátil z Paříže. „Nádherný večer včera v ope- ře“, pravil. „Bylo tam všechno.“. — „Co se vlastně dávalo?“ tázala jsem se, „ach, to nevím, ale přijali jsme ve své loži 54 návštěvy.“ To jest jeden druh návštěvníků opery, ale k zoufalství mohou člověka dohnati lidé, kteří bzučí melodie spolu. Lord L., hor- livý návštěvník opery, jenž měl tuto necnost, počal jednoho večera ve své loži tiše spolu hvizdati a bzu- četi. „Jak mne Jean de Reszke vyrušuje!“ pravíl náhle pán vedle něho sedící, „Jak to?“ tázal se lord L. udiveně. „Poněvadž mi ten chlap po celou dobu překáží, abych vás mohl zřetelně slyšeti ...
Churchillová Wagner Siegfried Wagnerův Bach Beethoven Reszke Anglie Bayreuth Cosimo Wag Paříž Lohen
16 article — Z dějin gnillotiny. Rozhodnutím francouz- ských poslanců a socialistického ministra spravedl-
— Z dějin gnillotiny. Rozhodnutím francouz- ských poslanců a socialistického ministra spravedl- nosti Brianda, že trest smrti má býti zachován, stal se proslulý nástroj, kterým se tento trest vykonává, opět důležitou součástkou v inventáři justiční sprá- vy. Guillotiny používá se ve Francii, jak známo, od doby revoluce, ale není, jak se obecně myslí, vyná- lezem dra. Guillotina, po němž obdržela jméno, stej- ně jako Ameriku neobjevil Amerigo Vespucci. Celá „zásluha“ — smí-li se tak říci — dra. Guillotina zá- leží v tom, že dne 10. října 1789 v konstitučním shromáždění, kdež byl jedním ze zástupců Paříže, navrhl, aby se trest smrti všeobecně vykonával stí- nacím přístrojem. Důvodem byla mu jednak lidskost, vyžadující pokud možno rychlého způsobu popravy, kromě toho pak občanská rovnost, která vylučuje růz- ný způsob popravy dle stavu zločince. Počátkem prosince byl návrh, drem. Guillotinem přímo nadšeně zastávaný, projednáván a již téhož měsíce navrhl jistý royalistický list, aby se přístroj pojmenoval dle navrhovatele „guillotine“. Roku 1790 byly první čtyři články Guillotinova návrhu přijaty, dva poslední pak, navrhující „jednoduchý mechanismus“, přidě- leny komisi, jež teprve po 18 měsících podala zprávu.
Briand Guillotin Vespucci Guillotinův Francie Paříž
17 article
Dne 3. června 1791 odhlasovalo národní shromá ždění sice článek: „Každý k smrti odsouzený bude sťat“, ale o dalších podrobnostech nebylo shody, takže po několik měsíců vůbec nedošlo k žádné popravě, až v březnu r. 1792 direktorium pařížského departe- mentu společně s ministrem spravedlnosti Duportem stěžovalo si u presidenta zákonodárného shromá ždění a žádalo za rychlé vyřízení. Shromáždění obrátilo se na sekretáře chirurgické akademie dra. Louisa a ten dne 7. března v podrobné zprávě navrhl, aby stínající kat byl nahražen dobře pracujícím strojem. Při tom poukázal na přístroj, kterého se používalo jižv Anglii a doporučil, aby byl -napodoben. Přistroj měl by se tedy vlastně nazývati dle muže, který, třeba nebyl jeho vynálezcem, přece jej do Francie uvedl, „louisette“. Muž, který první guillotinu ve Francii zhotovil, byl německý stavitel pian Tobiáš Schmidt. Přístroj, jenž stál 960 franků, byl dne 18. dubna drem. Louisem vyzkoušen na pěti mrtvolách a dne 25. dubna bylo ho poprvé použito při popravě jistého lupiče. V usnesení pařížské komuny ze dne 21. srpna 1792 objevuje se poprvé název „guillotina“. Komuna ustanovila, že guillotina má postavena býti na ná- městí Carrousel a tam zůstatí až do odvolání. Jen padací sekera měla po každé popravě býti odstraněna a k této proceduře jmenování dva komisaři,
Duport Louisa Schmidt Anglie Francie Louis