1
masthead
V Praze, v úterý dne 14. července.
Praha
2
masthead
K číslu 192.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošťou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
Pošťa
4
article
NAk
NAk
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
6
article
Z vídeňského parlamentu.
Z vídeňského parlamentu.
Z Vídně, 14. července. Dnes bude posla-
necká sněmovna projednávati osnovu zákona o
státní podpoře -rodin chudých záložníků, do
zbraně a ke službě vojenské povolaných. Je
pravděpodobno, že debatou o záležitosti té vy-
plněna bude větší část dnešní schůze, ale čeká
se, že bude lze projednati částečně také ještě
osnovu zákona o státní dotaci do melioračního
fondu.
Ministr Prade o své demisi a jejích příčinách.
Z Vídně, 14. července. Ministr Prade vy
slovil se k redaktorům zdejších listů o své de
misi souhlasně a stručně v ten rozum, že odstu
puje z důvodů jednak osobně zdravotních, jed-
nak politických. Byl by prý velmi rád,
kdyby rozhodnutí o jeho nástupci stalo se
ihned. Nižádným způsobem nezůstane prý
v kabinetě déle nežli do nové kampaně říšské
rady. Především přeje si, aby veliká nesvor-
nost v německém táboře přestala. Nesvornost
ta jeví se také v záležitostech, jež nutno teprve
upraviti; tak na př. byly o úpravě statusu
soudcovských úřadníků podány tři naprosto
různé návrhy německému ministerstvu krajan-
skému. Dokud nebude status upraven zákonem,
není možno nynější příkrosti a nespravedlivosti
ukliditi. Proto dlužno prý přikročiti k vyřízení
jazykového zákona pro Čechy, dávno již zača-
tého. Dokud tyto věci nebudou spořádány, ne-
bude prý žádný německý ministn
moci dosíci nějakéhoúspěchu pr
Němce v Čechách.
Prade
Němec
Vídeň
Čechy
7
article
Kdo bude nástupcem ministra Prada?
Z Vídně, 14. července. V »N. Wr. Tgbltu.«
se upravuje poslanci Pacherovi cesta do něme-
ckého ministerstva krajanského. Je prý vylou-
čeno, že by nástupcem Pradovým stal se něme-
cký poslanec z alpských zemí, protože těži-
sko německé politiky v Rakousku
pořád ještě tkví a na dobu dozírnou také zů-
stane v Čechách. Není prý žádné příčiny, proč
by se nemohl státi ministrem-krajanem člen
německoradikální skupiny. Tato skupina prý
není, jako bývala, na stanovisku příkře zamíta-
vém, má sice radikálněhospodářský program,
ale její zástupce v kabinetě měl by úkol, stře-
žiti zájmy Němců předlitavských. Dojde-li na
podzim k obsazení německého ministerstva kra-
janského, potom bude nutno také vybudovati
německé ministerstvo krajanské v ten rozum,
že dostane samostatný, třeba malý status
v něm také parlamentního sekčního chefa (snad
mají páni na mysli učiniti p. K. H. Wolfa c.
k. rakouským sekčním chefem? Pozn. zprav.).
V N Wr
Pacher
Pradová
Němec
Wolf
Vídeň
Rakousko
Čechy
Prado
8
article
Bez zvláštního statusu úřadnického nemůže mi-
nistr krajan hájiti svobodně a neodvisle zájmy
Němců.
Z Vídně, 14. července. »N. Wr. Tgbtt.
sděluje, že němečtí poslanci z alpských zemí
žádají, aby německé ministerstvo krajanské,
nežli bude jmenován nástupce Pradův, bylo vy-
budováno tak, aby zvýšen byl jeho vliv, pokud
jde o Němce ze zemí alpských.
Demonstrace proti bánu bar. Rauchovi.
Z Pešti, 14. července. O demonstracích,
kteréž se udály proti bánovi Rauchovi v No-
vém, sdělují se tyto podrobnosti: Když bán jel
automobilem tímto městečkem, demonstrovali
proti němu občané velmi prudce. Poházeli je
vejci, shnilým ovocem a kamením; jen stěží
s revolverem v ruce (!) vynutil prý si bán prů
chod. Na silnici mezi Novým a Cirkvenicou na-
pjali demonstranti drát, by bán nemohl tudy
klidně projeti automobilem. Projel však přece.
protože drát byl napjat příliš vysoko. Když se
dostal se svým průvodcem do hotelu »The-
rapie« v Cirkvenici, byl celý pokálen a zablá-
cen. Tam pravil bán, že přes všechna protiven-
ství konati bude také nadále svoje povinnosti.
Makedonské reformy.
Z Vídně, 14. července. Berlínskému zpra-
vodajovi »N. Wr. Tgbttu.« odpověděl ministr
zahraničních záležitostí ruských Izvolskij na
Němec
N Wr
Rauch
Nová
Vídeň
Pešť
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
10
article
dotaz, kdy bude vyhlášen návrh nových re-
forem makedonských: »Co chceme předložiti
velmocem, není ještě hotovo, ale pracuje seo
tom horlivě«.
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 14. července. (K. k.) »W. Ztg.« ozna-
muje: Ministr spravedlnosti přeložil notáře ve Vrch-
labí Antonína Köhlera do Broumova.
Anglické a německé loďstvo.
Z Londýna, 13. července. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) Za rokování o rozpočtu na stavbu lodí
kritisoval Lee lodní program vlády jako nedosta-
tečný. Srovnával ho s programem Německa a pro-
hlásil, že na podzim r. 1912 bude míti Německo 17
lodi typu »Dreadnought« a »Inflexible«, kdežto An-
glie jich bude míti jen 12. O sporech v námořnictvu
podotkl řečník, že každý má důvěru ve vládu, že
chápe vážnost této věci a urovná ji taktně, nestranně
a pevně. (Pochvala.)
Mac Kenna nemyslí, že by sněmovna měla
příčiny znepokojovati se pro otázku »Dreadnoughtu«.
Této chvíle staví se v Německu pět velkých lodí,
kdežto v Anglii je jich 10 skoro již hotovo. V červnu
r. 1911 bude míti Anglie 8 »Dreadnoughtů« a 4 křiž-
níky, kdežto Německo 7 lodí typu »Dreadnoughtu«a
dvě typu »Inflexible«, předpokládaje ovšem, že pro-
vede svůj program v době neobyčejně krátké, jakou
si samo stanovilo, do čehož asi ani v Německu ne-
skládají se nejrůžovější naděje.
W Ztg
Köhler
Ana
Mac Kenn
Vídeň
Broumov
Londýn
Německo
Anglie
Dreadnought
12
article
Cesta presidenta Fallira.
Z Paříže, 13. července. (K. k.) Program cesty
presidenta Fallira jest stanoven takto: 18. čer-
vence odjede president ze severního nádraží do
Dunkergue; 20. července přibude do Kodaně ; 21.
července dává Fallires královské rodině hostinu na
vyslanectví. Večer bude pozván ministrem zahranič-
ních záležitostí k hostině. 22. července jest snídaně
ve Frederichsborgu, Večer president odjede. 24. čer-
vence přibude do Štokholmu. Tam bude velká ho-
stina u dvora. 25. července dává president královské
rodině hostinu na vyslanectví. 26. července jest sní-
daně u dvora. Večer odjede president. 27. července
vystoupí president v přístavě revelském. Car a pre-
sident vzájemně se navštíví. Na carské vachtě bude
hostina 28. července posnídá car na obrněnci »Vé-
rité«. Večer president odjede. 31. července bude
v Kristianii, kdež súčastní se u dvora veliké hostiny.
1. srpna dává president královské rodině snídani na
vyslanectví. 2. srpna odpoledne odjede president do
Francie.
Fallira
Paříž
Dunkergue
Kodaň
Kristiania
Francie
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z pamětí lady Churchillově.
V „Century Magazine“ uveřejňuje lady Randolp
Churchillová zajímavé vzpomínky na známé osob-
nosti, s nimiž se ve společnosti setkala.
O zemřelém perském šachu praví, že byl úpl-
ným barbarem a jen s těží dal se pohnouti, aby se
přizpůsobil evropským zvykům. Vypravovalo se o
něm mnoho zábavných příběhů. Jednoho večera př
banketu v Buckingham-Palace byl vyzván, aby podal
rámě královně Viktorii, ale odmítl prostě, poněvad
celá jeho pozornost byla upoutána na jistou dvorní
dámu, jejíž objemná postava jej vábila. Musili nai
velmi důrazně naléhati, než se vzdal svých úmyslů
S odporem a rozmrzelou tváří odhodlal se konečně
uvésti královnu a vlekl ji na rameni do jídelny. Ji-
ného večera seděl v opeře a k zoufalství svého prů-
vodu se nesmírně nudil a byl ve špatné náladě, až
orchestr v přestávce počal laditi nástroje. Při těchto
neharmonických zvucích se perský panovník zřejmě
rozveselil, oblíčej jeho se rozjasnil a hlučně tleskaje,
žádal opakování.
K důvěrným známým v domácnosti lady Chur-
chillové náležel také plukovník North, zvaný „král
Nitrat“, velký boháč, jenž si založil také galerii obra-
zů. Zvláště hrdým byl na veliký obraz, za nějž za-
platil 200.000 korun. „Tázala jsem se ho na jméno
malíře, ale nemohl se upamatovati ani na malíře,
ani na to, co obraz představuje. „Je však dvanáct
stop dlouhý a osm stop široký!“ připojil vítězně.
Churchillův
Randolp Churchillová
North
BuckinghamPalace
Chur
Nitrat
Viktoria
galerie obr
Centura magazín
14
article
Lady byla také nadšenou ctitelkou hudby a sa-
ma vynikající pianistkou. Setkala se v životě s mno-
hými slavnými osobnostmi z říše tonů a vypravuje
ve svých vzpomínkách četné anekdoty. „Na ruském
vyslanectví v Londýně setkala jsem se, když byl
vyslancem pan de Staal, s abbé Lisztem. Seděla
jsem vedle tohoto velkého muže, jehož přísné a char-
akteristické tahy byly tak často zobrazeny štětcem
i dlátem, takže se zdál jaksi důvěrně známým. Byl
tak krátkozraký, že jedl chřest na opačném konci,
až jsem ho upozornila na jeho omyl. „Ach!“ zvolal
francouzsky, „děkuji, zdálo se mi už také, že to nemá
žádnou chut.“ Po jídle žádali jej, přes to, že měl
prsty zkroucené pakostnicí, aby něco zahrál. „o,
bože,“ povzdechl si, „nejhorší můj žák hraje dne
lépe, než já.“ Byla to skutečně pravda. Neslyšela
jsem ho nikdy hráti na výši jeho umění.
Na Rubinsteina pamatuji se dobře; dlouhý jeh
vlas poletoval neklidně a pot perlil se na jeho tváři
zatím co jeho dlouhé ruce jezdily po klavíru. V Ru-
sku mi vyprávěli, že se ho ieditel renomované hu-
dební školy pro dámy v Petrohradě tázal, kolik hodin
denně mají jeho žačky hráti na piano. „Ani jedinou,
odvětil Rubinstein.
Staal
Liszt
Rubinstein
Lada
Londýn
Petrohrad
15
article
Lady Churchillová byla dříve velkou ctitelkou
Wagnera a přispěla značně k vítězství skladatele
v Anglii. V Bayreuthu seznámila se u Cosimy Wag-
nerové také s jejím synem Siegfriedem. „Pamatuji
se, že jsem se při diner, uspořádaném na jeho počesti
otázala, kteří skladatelé by se měli označiti jako
největší, kdyby se směli zvoliti jen dva. Bylo nás
dvanáct u stolu a já jediná neuvedla jsem jméno
Wagnerovo jako jednoho z obou. Jmenovala jsem
Bacha a Beethovena. „Můj otec byl by rovněž zvolil
tyto dva,“ pravil Siegfried a uvedl tím své obdivo-
vatele poněkud do rozpaků.
Pro komické stránky, jež bývají často spojeny
s hudebním enthusiasmem, má autorka bystré oko.
Tak vypravuje o nadšeném Wagnerovci, jenž vzal
s sebou nemusikálního přítele na představení „Lohen-
grina“. Když housle počaly protáhlé tony ouvertury
pohlédli oba přátelé udiveně na sebe. „Co je to za
šumot?“ tázal se nemusikální. „Nevím,“ pravil Wag-
nerovec, „nejspíše někde uchází plyn.“
Vždy ještě sympatičtější než takovíto domýšliví
znalci jsou návštěvníci opery, kteří pokládají divadlo
vůbec jen za rendez-vous vznešené společnosti. „Jed-
nou večer seděla jsem vedle vévody z G., jenž se
právě vrátil z Paříže. „Nádherný večer včera v ope-
ře“, pravil. „Bylo tam všechno.“. — „Co se vlastně
dávalo?“ tázala jsem se, „ach, to nevím, ale přijali
jsme ve své loži 54 návštěvy.“ To jest jeden druh
návštěvníků opery, ale k zoufalství mohou člověka
dohnati lidé, kteří bzučí melodie spolu. Lord L., hor-
livý návštěvník opery, jenž měl tuto necnost, počal
jednoho večera ve své loži tiše spolu hvizdati a bzu-
četi. „Jak mne Jean de Reszke vyrušuje!“ pravíl
náhle pán vedle něho sedící, „Jak to?“ tázal se lord
L. udiveně. „Poněvadž mi ten chlap po celou dobu
překáží, abych vás mohl zřetelně slyšeti ...
Churchillová
Wagner
Siegfried
Wagnerův
Bach
Beethoven
Reszke
Anglie
Bayreuth
Cosimo Wag
Paříž
Lohen
16
article
— Z dějin gnillotiny. Rozhodnutím francouz-
ských poslanců a socialistického ministra spravedl-
— Z dějin gnillotiny. Rozhodnutím francouz-
ských poslanců a socialistického ministra spravedl-
nosti Brianda, že trest smrti má býti zachován, stal
se proslulý nástroj, kterým se tento trest vykonává,
opět důležitou součástkou v inventáři justiční sprá-
vy. Guillotiny používá se ve Francii, jak známo, od
doby revoluce, ale není, jak se obecně myslí, vyná-
lezem dra. Guillotina, po němž obdržela jméno, stej-
ně jako Ameriku neobjevil Amerigo Vespucci. Celá
„zásluha“ — smí-li se tak říci — dra. Guillotina zá-
leží v tom, že dne 10. října 1789 v konstitučním
shromáždění, kdež byl jedním ze zástupců Paříže,
navrhl, aby se trest smrti všeobecně vykonával stí-
nacím přístrojem. Důvodem byla mu jednak lidskost,
vyžadující pokud možno rychlého způsobu popravy,
kromě toho pak občanská rovnost, která vylučuje růz-
ný způsob popravy dle stavu zločince. Počátkem
prosince byl návrh, drem. Guillotinem přímo nadšeně
zastávaný, projednáván a již téhož měsíce navrhl
jistý royalistický list, aby se přístroj pojmenoval dle
navrhovatele „guillotine“. Roku 1790 byly první
čtyři články Guillotinova návrhu přijaty, dva poslední
pak, navrhující „jednoduchý mechanismus“, přidě-
leny komisi, jež teprve po 18 měsících podala zprávu.
Briand
Guillotin
Vespucci
Guillotinův
Francie
Paříž
17
article
Dne 3. června 1791 odhlasovalo národní shromá ždění
sice článek: „Každý k smrti odsouzený bude sťat“,
ale o dalších podrobnostech nebylo shody, takže po
několik měsíců vůbec nedošlo k žádné popravě, až
v březnu r. 1792 direktorium pařížského departe-
mentu společně s ministrem spravedlnosti Duportem
stěžovalo si u presidenta zákonodárného shromá ždění
a žádalo za rychlé vyřízení. Shromáždění obrátilo se
na sekretáře chirurgické akademie dra. Louisa a ten
dne 7. března v podrobné zprávě navrhl, aby stínající
kat byl nahražen dobře pracujícím strojem. Při tom
poukázal na přístroj, kterého se používalo jižv
Anglii a doporučil, aby byl -napodoben. Přistroj měl
by se tedy vlastně nazývati dle muže, který, třeba
nebyl jeho vynálezcem, přece jej do Francie uvedl,
„louisette“. Muž, který první guillotinu ve Francii
zhotovil, byl německý stavitel pian Tobiáš Schmidt.
Přístroj, jenž stál 960 franků, byl dne 18. dubna
drem. Louisem vyzkoušen na pěti mrtvolách a dne
25. dubna bylo ho poprvé použito při popravě jistého
lupiče. V usnesení pařížské komuny ze dne 21. srpna
1792 objevuje se poprvé název „guillotina“. Komuna
ustanovila, že guillotina má postavena býti na ná-
městí Carrousel a tam zůstatí až do odvolání. Jen
padací sekera měla po každé popravě býti odstraněna
a k této proceduře jmenování dva komisaři,
Duport
Louisa
Schmidt
Anglie
Francie
Louis