Ročník XX.

V Praze, dne 7. září 1911.

Číslo 36.

Cena 6 h.

SKY Vychází každou středu s datem následujícího dne. Cena 6h.

Stávka dělníctva v Anglii a účast žen v této. Vítězná mezinárodní stávka rejdařů a lodníků dala podnět k dalšímu velikému stávkovému hnutí dělnictva. Po lodnících následovalo dělnictvo do- kařské v Londýně, jež bylo nuceno stávkou vy- moci si zvýšení své mzdy, a k tomuto dělnictvu při- pojili se nakladači uhlí a povozníci. Všichni žádali upravení mzdových poměrů, svého osudu a pra- covní doby i uznání organisace na svých zaměst- navatelích. Mnohé odbory ze solidarity k ostatním stávkujícím se přidali s nadšenou jednomy slností, tak že veřejný život počal citelně váznouti. Želez- niční zřízenci zasáhli stávkou do zápasu dělnictva, dožadujíce se úpravy doby pracovní, zvýšení mzdy týdně o dva šilinky. Střediskem hnutí dělnictva do- pravního stal se Liverpool, kde docházelo i ku krva- vým srážkám a plenění. Ve stávce stálo tam 60 tisíc dělnictva a prohlášen tam výjimečný stav. V Glasgově ve Skotsku sáhnuto k zastavení po- uličních drah a 150 vozů zapáleno. Dělnictvo u vě- domí spravedlivého svého boje postupovalo jed- notně a svorně. Soudruzi Thorne a Tillett byli vůdci, stojíce v popředí stávky. Dělnictvo nedalo se ve svém boji zastrašit ani brutálním vystupováním policie a vojska. Ku stáv- kujícímu dělnictvu v Londýně přidalo se 1500 děl- nic, pracujících při konservování ovoce, a 5000 z nich podařilo se vymoci si zlepšení svého posta- vení a zvýšení mzdy. Ženy stávkující dělnictvo po- vzbuzovaly k vytrvalosti.

Ještě jiný obor vyssávaného dělnictva vzchopil se k boji za lepší budoucnost. Nejvýznačnější úlohu ve stávce konaly čtyři organisace železničních zří- zenců, strojníků, topičů, výhybkářů a železničních hlídačů, jichž celkem bylo ve stávce 170.000. Spo- lečnosti drah, jež zdráhala se se zástupci dělnictva vyjednávati, pohrozili jenerální stávkou. Obrovskou stávkou železničních zřízenců ohrožen čilý obchodní ruch téměř celé Anglie. Dělnictvo ukázalo tu svou moc, a v pádu jene- rální stávky těžko by bylo dnes odhadnouti její ho- spodářské neblahé důsledky. Jeden z důležitých po- žadavků dělnictva docílen, a to uznání odborových organisací zaměstnavateli a uznání zvláštní komise ku vyšetřování stížností a žádostí dělnictva. Třeba že obrovský boj dělnictva anglického není všude ukončen, můžeme jej považovat za vítěz- ný, neboť zaměstnavatelé jsou všude na ústupu. Dělnické strany, které dříve důvěřovaly v ho- spodářských i politických otázkách zaměstnavate- lům, osamocují se, vstupujíce v těchto směrech v sa- mostatný boj. Soukromé hospodářské řády jsou pří- činou a vzpruhou i dělnictvu anglickému, ač jeho mzdové a pracovní poměry oproti dělnictvu na kon- tinentu jsou mnohem lepší; demonstruje a volá po zlepšení svého postavení a uznání svých práv. Po- číná jedině důvěřovati ve svou sílu a moc, a proto

ve velkém stávkovém boji ona solidarita, ona jed- notnost. Kapitalisté angličtí počínají chápat moc a sílu osamostatněného dělnictva a proto volají stát, aby chránil pomocí policie a vojska jich měšce a vý- sady, volají po zákonu pořádku, jehož vláda proti stávkujícím za každých okolností a za každou obět má užiti. Někteří ministři angličtí v parlamentě byli v sou- hlase s ostrým tonem nepřátelských listů a odpoví- dali vyhýbavě k otázce stávky. Obrovská stávka anglická, která stála tolik mi- lionů na penězích, zdraví, ba i životech dělnictva, jest výstražným připomenutím celému kapitalisti- ckému světu a i těm bloudům dělnickým, již věří v soulad práce s kapitálem. Angličtí dělníci svou stávkou podali vysvětlení celému světu, že souladu práce s kapitálem nebylo, není a nebude. Příliš široká je propast mezi dělníkem a jeho bídou, a pohodlím, bohatstvím a přepychem buržoasie. Ka- pitalisté angličtí vidí, že dělnictvo přervalo s nimi všecky styky a že vlastní silou domáhá se přeměny společenských řádů. Dělnictvo anglické, které věřilo v liberalismus, jest na postupu k socialismu, čehož důkazem jest poslední obrovská stávka.

Čím menší jest byt, tím dražší. Stálým zdražováním bytů jest dělník nucen ze svého výdělku zaplatit největší část na byt, a zbývá tudíž na potřeby životní, to jest k ukojení hladu, ošacení, otop a světlo nejmenší částka. Jest známo, že čím menší byt, tím dražší jeho plošná rozloha u porovnání k bytům velkým a nejlépe položeným. Čím menší má dělník příjem, tím vyšší jest mu platit nájemné, a to nejen ve velkých městech, ale i na venkově. Krychlový metr vzdušného prostoru v bídně položeném bytě přijde ve městě na 9 K, kdežto na hlavní třídě přijde pouze na 6 K. Malý mizerný byt chuďasa přijde rozhodně dráže než pohodlný elegantní byt boháče. Vysoké ceny bytů malých nutí dělníka k největšímu omezení se, a proto každé místo hledí využitkovati. Proto též ku vlastním členům rodiny přijímají se cizí nocle- háři, noclehářky, strávníci a strávnice, což nemálo přispívá ku rozkladu rodinného života. Poměry by- tové mnoho přispívají i k tělesné zdravotní a mravní kleslosti. Nejen pronajímající, ale i nocleháři, zvláště ženy a dívky, trpí tím, že po lopotné namáhavé práci nemají koutku vlastního ku svému odpočinku, nebot za své nájemné, jež platí, jsou trpěnými osobami v cizím bytě. Noclehářce jest snášeti rozmary bytné a její rodiny. Přijde-li neděle, jest taková nocle- hářka tak říkaje bezpřístřešnou, odkázána na ulici nebo do dusných dupáren, tančíren, nebot není pro ni místa v těsném, přeplněném bytě ve dne.