2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. února 1904.
5
article
Ale autonomní tarif článkem 14. zdělat —
tu už »právní cit národů« se vzpírá a snad
přece se vzepře. — Tu ale také Košu
vstupuje do akce, jenž pravil, že
rakousko-uherské narovnání uher-
ská strana neodvislosti připustí
jen tenkráte, bude-li parlamentně
zděláno; rakousko-uherské narov-
nání článkem 14. zdělané, že bude
obstruovat. — Dodrží-li Košut své slovo, již
tu není postavení Körbrovo tak utěšené, jak je
líčí. Však dejme tomu, že vzhledem k tomu,
že narovnání to je na prospěch Uher — Košu-
tovo svědomí se upokojí při článku 14., co bude
se smlouvami zahraničními ? Slyšeli jsme v dele-
gacích dva býv. ministry obchodu markýze
Bacquehema a dra. Bärnreithera
o věci té mluvit a oba byli toho náhledu, že
to nejde. Z jejich slov alespoň to jasně vyzl-
ralo. Ministerský předseda K örber všecky
listy dementuje, které praví, že zahra-
niční smlouvy článkem 14. zdělat nelze, a ze-
jmena charakteristické a zvláštními okolnostmi
provázené bylo dementi příslušné v »Gra ze
Tagespostu«. —
Ale všecka ta dementi pochá-
zejí, jak to všeobecně známo, je
a jen od ministerského předsedy
Körbra, nikde jsme ale nečetli
dementi, v němž bychom se byli
dozvěděli, že pochází od ministra
zahraničních záležitostí. — Proč
to? — Ostatně je to možné, aby zahraniční
státy spokojily se se smlouvami obchodními
článkem 14. zdělanými, jež mají upravit poměry
obchodní na desítiletí, které říšská rada každé
chvíle může zrušit? Uhlídáme.
Koša
Košut
Bacquehem
Bärnreither
Uhry
Körbro
6
article
Dejme však tomu, že všecko min. před-
sedovi Körbrovi se zdaři a on bude moci užiti
»rakouského státního práva z nouze« — čili
absolutismu čirého. Tu pláme se, vydrži
tato říše experiment absolutismu
na dlouhou dobu, vydrží to ze-
jmena rakouský státní úvěr?
Za nynějšího poloabsolutism
má stát už dnes 33 mill. deřicitu,
10 millionů zjevných a 23 mill. za-
krytých (výnosem úpravy mincovní) — j ak
by to pak vypadalo za absolu-
tismu? A k tomu ke všemu se kurs žene,
aby se nemusilo vyhovět spravedlivým poža-
davkům českého národa.
Přicházím nyní k záležitosti druhé. V petro-
hradském časopisu »Kraj« čtu interviewy tři
polských vynikajících poslanců, poslance Ja-
worského, Abrahamowicze a Du-
lemby, o nynějších politických poměrech.
Předpokládaje správnost zpráv »Kraje«, mám
za nutné k nim několik poznámek učiniti. Pan
poslanec Jaworski praví: »Mám ve svém
psacím stolku dopis dra. Pacáka s postuláty
Čechů a porovnám-li jej se zamitnutými návrhy
Körbrovými, nemohu nalézti rozdílu. « Je pravda,
že pan poslanec Jaworski má ode mne elaborát
jazykový, který sdělán byl odborem jazykovým,
parlamentní komisí a výkonným výborem. Divím
se ale velice tomu, že pan Jaworski, veřejně
v novinách o tom vykládá, kdežto, jak také
jemu dobře jest známo, tento elaborát dán
jemu byl důvěrně. Že on nevidí rozdílu
mezi elaborátem naším a Körbrovým, tomu se
nedivím. Neznáť on jednak poměry, ale také
nemá znalost rozeznávání, poněvadž se s jazy-
kovými věemi v Čechách nikdy nezabýval. Jak
naprosto není zasvěcen do věcí jazykových, na-
svědčuje okolnost, že tvrdí, že prý jednání
svého času s Körbrem rozbilo se o to, mají-l
býti tlumočníky úřadníci manipulační nebo kon-
ceptní.
Jaworský
Pacák
Čecho
Körbrový
Körbrův
Čechy
7
article
A přece je známo, že my ústav tlu-
močniků co nejvíce potirali a po-
liráme, žádajíce, aby s příslušne-
ky obou národů v celé zemi jed
náno býti mohlo oběma ja zy ky
stejně. Pan poslanec Abrahamowicz se vy-
jádřil, »že Čechové na Körbra nemohou si na-
říkati.« Nechci ani věřiti možnosti těch slov
vždyť z veškerého jednání s Poláky vyzíralo,
ano přímo řečeno bylo, že naše požadavky jsou
zcela odůvodněny a že odmítání se strany
vlády je naprosto neodůvodněně. — Přicházím
k věci třeti a poslední. Čtu v jednom časopise,
tuším že staročeském, vzhledem k poměrům
králohradeckým výtku, proč se koncentrované
strany nedohodly o společných kandidaturách
do rady říšské, aby podobných zjevů, jako na
Králohradecku, bylo uvarováno. Výtka jest
zcela oprávněna, nutno ale veřejně konstatovati.
že již při sdělání koncentrace bylo navrhováno,
aby vždy při každé volbě do rady říšské sešl
se příslušní důvěrníci všech tří stran a roz-
hodli o kandidátu do rady říšské a ať pak ná-
leží kandidát kterékoli straně, aby ostatní
strany jej podporovaly. Tento návrh nebyl při-
jat a následek toho známé zjevy, jaké vidíme
na Králohradecku. Končím tento rozhovor své
poslední politické schůze v tomto období tím,
že pravím: My jsme na boj připraveni, jen
na rozhodujících kruzích jest, bude-li mír nebo
válka.
Abrahamowicz
Čecho
Polák
8
article
Po řeči poslance p. dra. Pacáka stálým
souhlasem provázené a odměněné všeobecným
potleskem, ujal se slova p. Václ. Novotný
statkář v Přítoce. Vítal časté schůze p. dra. Pa
eáka v poslední době: »Pan dr. Pacák
pravil řečník — je jediným z nejsvědomitějšíeh
našich poslanců a jest smutno, že ani on nen
útoků ušetřen.
Řečník souhlasí s vývody dra. Pacáka
situaci a vítá prohlášení předsedy klubu svobo-
domyslných poslanců českých, že tito odmitl
vyjednávání s vládou, pokud nebude vyhověno
spravedlivým požadavkům českého národa.« (Vý
borně!)
Pan prof. Diviš žádá od nového výbor
spolkového, aby pořádal časté schůze okrskové,
spojené s přednáškami a rozpravami o záleži
tostech hospodářských, živnostenských atd.
Slarosta, zemský poslanec p. J. Macháček
nabádá k horlivé činnosti, neboť na všech stra-
nách zjevují se stíny reakce.
Pak navrhuje po krátkém odůvodnění ná
sledující resoluci:
Dnešní shromáždění vyslovuje dru. Pacá
cákovi a celému poselstvu českému důvěru
schvaluje jeho postup a žádá jej, aby ne
ustoupilo a setrvalo vůči nynější vládě v ny
nějším svén. bojovném stanovisku na tal
dlouho, pokud by nebylo vyhověno oprávné
ntm oožadavkům českého národa.
K dotazu předsedajícího, kdo s navrženou
resolucí souhlasí, povstává celé shromáždění ze
svých míst a souhlasí. Při opačné zkoušce ne-
zvedla se ani ruka. Doslovem p. starosty Vepřka
byla tato velice zdařilá schůze skončena.
Pacák
Václ
doktor
profesor
Diviš
J Macháček
Vepřek
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. února. (Příští delega c e.)
„Pester Lloyd“ opětuje svou nedávnou zprávu.
že delegace za r. 1904 sejdou se dle dosavadních
disposicí již v měsíci květnu, aby vyřídily
společný rozpočet pro rok 1905. V ministerstvě
vojenství pracuje se již na vojenském rozpočtu
pro r. 1905 a dle informací „P. L.“ pohybuje
se tento opět v mezích rozpočtu letošního.
V Praze, 14. února. (Rozšiřenípravo-
moci zákonodárstvízemského.) Člen
dolnorakouského zemského výboru, antisemita
dr. Gessmann mluvil ve voličské schůzi v March-
eggu, aby vysvětlil nynější parlamentní poměry
v Rakousku. Poměry, jež zavládly v rakouském
parlamentě, nutí ke změnám, které, nemohou-l
se provésti způsobem ústavným, musejí se pro-
vésti jinak. Uherské vyrovnání a celní tarif nelze
déle odkládati a jestliže se parlament ukáže vte
věci neschopným, nezaslouží jiného osudu, než
aby byl smeten s povrchu země. Veškeré oby-
vatelstvo tohoto státu jest prý rozhořčeno nad
nečinností parlamentu, čímž trpí životní jeho
zájmy. Jednání Čechů jest prý neodpustitelné,
Lloyd
P L
doktor
Gessmann
Čecho
Praha
March
Rakousko
10
article
ale stejně energicky musí se odsouditi chovánt
oněch radikálů na straně německé, kteří z pou-
hých strannických zájmů snaží se zmařiti každé
dorozumění neb aspoň zatlačení národnostních
sporů. Dnes nechce už nikdo o parlamentě ani
slyšeti a jedinou spásu spatřuje každý v rozšíření
činnosti zemských sněmů. Přes to, že Dolní Ra-
kousy v zájmu Vídně mají také zájem na centra-
listickém státnín. zřízení, nieméně tento zájem
pro centrální parlament bude přímo ubit a každý
se bude domáhati jeho odstranění, aby učinil
místo zemským sněmům, jestliže se strany v
brzku nepolepší a nebudou-li si více všímati
svých zanedbávaných povinností.
Z Pešti, 13. února. (Dementi.) Polo-
úřadně „Mag. Nemzet“ vyvrací zprávu, že
uherští náhradní záložníci ponecháni budou ve
zbrani až do 1. října. Jakmile bude proveden
odvod za r. 1903 a novobranci budou na tolik
vycvičeni, aby mohli konati službu, budou zá-
ložníci ihned propuštění na dovolenou. Ovšem,
kdy se to stane, jest dosud pochybno, poněvadž
se ani neví, kdy bude možno odvod za r. 1903
vykonati.
Mag
Nemzet
Dolní Ra
Vídeň
Pešť
11
article
O zřízení čtyřtřídní akademie ob-
chodní pro dívky v Praze.
O zřízení čtyřtřídní akademie ob-
chodní pro dívky v Praze.
Kuratorium a výbor Sboru pro vydržování česko
slovanské obchodní akademie v Praze schválil pro-
jekt zřízení podobného učiliště dívčího při Č. O. A
a jak minulé dny ukázaly, narazil projekt na značný
odpor absolventů Českoslovanské obchodní akademie
Leč veškeré protesty a námitky nedoznaly ohlasu v
rozhodující korporaci, ve Sboru pro vydržování Č
O. A. a včerejší mimořádná valná hro-
mada rozhodla velkou většinou hlasů
aby čtyřtřídní akademie obchodní pro
divky byla zřízena.
V přítomnosti 23 členů Sboru zahájil schůz
předseda správního výboru řed. p. Fr. Procház ka
Po vřelém uvítání přítomných pravil, že otázka dívči
akademie obchodní byla velmi bedlivě a pozorně
uvažována v kuratoriu a ve dvou schůzích správního
výboru. Členové snesli velmi pozorně veškeré dů-
vody pro i proti tomuto novému učilišti, proto nelze jim
vytýkati, že by o věci té rozhodli ukvapeně a ben
rozmyslu. Záležitost tato byla uvažovůna i ve sbo-
rech jiných, zejmena ve spolku absolventů Č. O. A
Ve veřejné schůzi, která byla velmi bouřlivá, byly
projevy proti i pro zřízení dívčí akademie a konsta-
tuji, že mezi absolventy je mnoho přátel dívčího
vzdělání. Dnes jsme se sešli k vůli tomu, abychom
objektivně posoudili tuto otázku, jež má sloužit
k našemu národnímu pokroku a obchodní vzděla-
nosti. Konstatuji, že kuratorium i výbor Sboru jed-
nohlasně usnesly se pro zřízení dívčí akademie,
poněvadž to považovaly za spravedlivý požadavek
slabého pohlaví. (Souhlas.)
Ve věci formální přečetl ředitel p. Řežábe
zápis o řádné valné hromadě. Při té příležitosti pre
sident p. Řivnáč vyslovil vřelé díky za poctu
které se mu dostalo udělením čestného členstv
sboru.
Řivnáč
Praha
Francie
Č . O
Č O . A
12
article
Dále ředitel p. Řežábek přečetl přípisy, za
slané Sboru v záležitosti zřízení dívčí akademie ob
chodní. Spolek absolventů Č. O. A. referoval o schůz
členské, u Choděrů konané o usnesení, že protestuje
proti zřízení dívčí akademie, jíž neuznává spolek za
potřebnou, poněvadž dosavadní učiliště vyhovuji.
Předsedající p. řed. Procházka připomenul, že
usnesení ve schůzi nebylo jednohlasné, neboť mnozh
účastníci schůze byli pro zřízení dívčí akademic. —
Dále byl přečten přípis Ženského výrobního spolku
českého o tom, že spolek má svou ohchodní školu.
Řežábek
Choděra
Č . O . A
13
article
Pan řed. Procházka uvedl, že mezi členy Sboru
zajisté není nikoho, kdo by neuznával záslužnou
činnosť Ženského výrobního spolku. Korporace tato
odchovala řadu zdatných sil, absolventky její učiliše
jsou zdatnými pracovnicemi. Jestli dnes jde o pro
hloubení vzdělání, aby emancipace učinila další
krok, je to práce, která se koná ruku v ruce s Žen
ským výrobním spolkem českým. Nejen my, ale celý
národ český je spolku tomuto vděčen za blahodárno
výsledky jeho činnosti. (Souhlas)
Potom promluvil o zřízení dívčí akademie ob
chodní původce této myšlenky ředitel pan Řežábek
Pravil, že před 32 lety patřilo k tomu mnoho od-
vahy, aby vedle německé obchodní školy byla zií
zena česká škola. Nyní jde o neméně důležitý pro-
jekt, o zřízení školy dívěí. Samo Kuratorium, tří-
členné, nebylo v této věci souhlasné a také ve vý
boru četné námitky byly proti akci té projevovány
Ale po důkladném uvážení všech okolností usnesl se
výbor jednohlasně, aby dívčí akademie v příštím
školním roce byla zřízena. Proti akci této uvodeno
několik výtek. Především ta, že zřízením nové školy
mají býti poškozeny zájmy našich absolventů. Ne-
sdílíme stanovisko, že akademie má povinnosť sta
rati se o absolventy po jejich vyjíti ze školy, jako
otec, který má více dětí, aby staral se o jejich vý
živu. Náš ústav nikoho neláká a aby se staral o své
absolventy, to nečiní žádný ústav.
Na vysokých školách také se o studenty nikdo
nestará. Na některých fakultách byl tak veliký nával
posluchačů, že dosud mnozí z nich těžce strádají.
Řežábek
dívčit akademie
14
article
Ovšem dlužno přiznati, že jistou morální povinnost
má ústav přece. Kdo není osobně statečný, učení za-
nedbává, k tomu ústav nemá žádné povinnosti, ale
k hodným a zvláště pilným posluchačům povinnos
už je: Kdyby mně někdo dokázal, že po zřízení dívčí
akademie budou prospěchy jinochů poškozeny v ohledu
pilnosti, byl bych proti dívčí akademii. Ale takového
důkazu nikdo nepodal. Kdo se obává těch slabých
dívek? Ti snad, kteří jsou již absolventy? Jest-li se
ti bojí, tedy nechť padnou, takových není škoda. A bojí
se ti, kteří jsou na ústavé? I ti nejmladší budou na-
před o rok před absolventkami, tedy se nemohou je-
jich konkurence obávati. Konkurence mohou se snad
obávati jen ti, kteří vstoupí do prvního ročníku záro-
veň s divkami. Ale kteří se bojí, to jsou slaboší ati
ať do našeho ústavu raději nejdou. Kdo sem jde, ten
vidí, s kým má co počítat. Na konkurenci naříkal
nemůže nikdo. Je to trpké bezpráví a křivda, co se
dělo proti dívčímu vzdělání, až nezřízeně proti němu
se útočilo. Ústav náš pečuje o to, aby neby přebytek
absolventů. Vždýť usnesl se, aby zřížen byl čtvrtý
ročník a aby obmezen byl počet posluchačů. Dřive
jich vycházelo z ústavu více, než jich bude na příšlě
vycházet z akademie i dívčí akademie dohtomady
15
article
Faktické konkurence bude tedy méně. Také byly pro-
neseny útoky na sbor professorský, že je veden osob-
ním ziskem pro dívčí akademii. Těchto výtek lituji
Prohlašuji, že všichni professoři mají tolik hodin, že
jich více vzíti nemohou. Oni také nechtí absolventům
podráželi noby zřízením dívčí akademie.
Vážnější jsou obavy, že akademii stihne defici
zřízením dívči akademie, ten dá se ale odstranit zvý-
šením subvence. Dlužno také uvážiti, že nový ústav
bude mít společného ředítele, společné vyučovací pro-
středky, společnou laboratoř. Kdyby vše to nově mu
silo být zřizováno, vyžadovalo by to velikých nákladů
Nové dívčí učiliště nebylo by také konkurrenčním
Ženskému výrobnímu spolku. Tomu se nikterak ne-
ublíží, poněvadž učiliště spolku bylo by nižší, kdežto
akademie byla by ústavem vyšším. Oba ústavy pro-
spěšně vedle sebe mohou působit.
Přecházeje k důvodům pro zřízení dívěl akademi
obchodní praví řečník: Touto akci odstraňuje se křivda
a bezpráví, které se ženě provozovalo. Žena byla o
výdělku neustále odstrkována, lakže jí nezbylo ničeho
jiného, než aby se modlila: „Pane bože, dej mi muže-
A když nedal, zůstala opuštěnou, nikam se nedostala
Novým ústavem má se dívkám poskytnoul příležitosti
aby se poctivě uživily. Nevidím v ženě žádného andě-
la, ale také na ni nepohlížím okem orientála. Ženy
u nás tvoří polovinu národa a povznést ženu, lo zna-
mená o polovinu povznést národ. Zřízením nové školy
mají se dívky důkladně vzdělati tak, aby se staly
rovnocenny mužům, aby se dostaly do bank, spořite-
len, i do státních úřadů (pošt, berních úřadů a pod.).
bůh
16
article
Konkurrence jich nemusí se žádný obávati. Podobných
škol v Rakousku je 50 a jsou také absolventky ze škol
soukromých. Zřízením čtyřtřídní akademie konkur-
rence se sníží, neboť po důkladném vzdělání dívka
nebude se uspokojovati s malým platem, nýbrž bude
požadovati plat takový, jaký má muž. Pak prospěje
mužům i ženám, když se budou domáhati zlepšení
svých požadavků. A proč by se taková absolventka
nemohla provdati? Což když má chřipku, nezůstane
také doma? Což by nemohla zůstali doma také jako
matka? Vždyť se učitelky také toho domáhaji! Jedna
okolnost by vadila. Když se úřadnice vdají, kdo se
bude starati o jejich rodinu. Tomu lze dobře čelit tím,
aby vedle opatroven a vychovatelen byly zřízeny školy
pro takové dílky, jichž rodiče nemohou se věnovati
výchově děti. A proč by si absolventi nemohli brát
absolventky? Děti rodičů obchodně vzdělaných budou
míti náklonnost k obchodu a takově náklonnosti je
třeba u Čechů a Slovanů vůbec. Přimlouvá se za jedno
hlasné usnesení, aby čtyřtřídní dívčí akademie byla
zřízena. (Souhlas.)
Pan Polter jménem Spolku absolventů vykládal
stanovisko této korporace proti dívčí akademii. Sdě-
luje, že na veřejné schůzi „u Choděrů“ 263 účastníků
vyslovilo se proti této akci a také z venkova došly
četné souhlasné projevy. Navrhuje, aby se od zřízení
obchodní akademie pro dívky upustilo a kdyby tomu
nebylo vyhověno, tedy aby se zřízení to alospoň po-
odložilo. Navrhoval dále hlasování o tom dle jmen.
Čecho
Polter
Choděra
Rakousko
Slovan
17
article
Řečník uvedl v delší řeči, že akademie má se staraii
o absolventy a nikoli o ženy, o něž se starají kor-
porace jiné; žádal dále, aby absolventi byli propou-
štěni z ústavu s větším praktickým vzděláním, dopo-
ručuje zřízení oddělení pro velkoobchod a zřízení kursů
jazykových, konečně, aby se akademie postarala o
umistění absolventů.
Ředitel Živnostenské Banky p. Růžička z prak
tického života radil, aby se absolventi ohlíželi více
za hranice. Tam mohou dosíci doplnění svých vědo-
mostí i štěstí. Aby se mohla opatřit taková zkušenost
za hranicemi, bylo založeno Tonnerovo nadání, kter
však pro nedostatek přízně zaniklo. Obava absolvent
před dívčí konkurrencí je přílišná. Svět je široký a
absolvent může si opatřit živobytí jinde. Nemusí všich-
ni jít do bank, do světa ať se hrnou! Řečník přimlouvá
se za podporu Tonnerova nadání.
Růžička
Tonnerův
živnostenský Bank
18
article
Pan Nicek míní, že akce na zřízení dívčí aka-
demie jest snad předčasnou. Vždyť nikdo po ústavě
tom nevolal, není tedy nutné jeho zřízení zapotřebíl
Když nutnost tu nevidí kruhy ženské, proč má být
akademie první? Věc ta byla náhlá, neboť ani v řádné
valně hromadě zmínky o ní nebylo učiněno. Navrhuje.
aby sbor na len čas od zřízení dívči aaademie upustil
President obchodní komory p. Řivnáč pravil,
že měl z počátku také námitky proti dívčí akademii,
ale později nabyl přesvě.dčení o tom, že jde o věc
dobrou, s ideálním nádechem pro povznesení celého
národa. Před 30 lety byla naše akademie založena se
zápalem, ale z celé řady tehdejších nadějí nebyly pře-
mnohé splněny. Po celou řadu lel je vidět, že z ny-
nější akademie nevychází dostatečný počet zkušených
absolventů. Nečiním nikomu výčitky, neboť leží to
v naší národnosti. My nejšme zrození obchodníci, ale
my máme všemi silami pracovali, abychom se jimi
stali. Bez obchodu a průmyslu významného a velkého
zůstaneme stále slabými! Uěme se od židů a od
Němců! Z toho, co jsme zde slyšeli od zástupce absol-
ventů, nevidím, že pánové chtějí se polepšiti. Viděl
jsem u toho pana řečníka lapidárními písmenami na-
psané slovo dřina. Ano, pánové, oni se dříti nechtějí!
Řivnáč
Němec
19
article
Ale bez dření nikdo se nedomohl ničeho! (Souhlas.)
Je to nynější celý směr naší mládeže: bavit se! (Sou-
hlas). Do zábavy všechno, ale ke vzdělání nikdol
(Souhlas.) Dnes je nedělní klid úplný. Proč? Poněvadž
se to šikovně zařídilo. Než by se otvíralo jen do 10
hodin, raději vůbec nic. Deset hodin denní práce je
tuze mnoho, ale z praktického živola je známo, že
té práce není ani 9 hodin. Mohu prohlásiti, že tu se-
riosnost a chuť ku práci mužové nemají jako ženy.
Žena má nyní vyčistiti, co je kalného a kalného je
mnoho! Naříká se, že bez peněz těžko něčeho pod-
nikati. Ale skutečnost ukazuje, že naší obchodní ve-
likáni začali s prázdnými kapsami, ale za to s plným
hlavami. (Souhlas.) Je žalno, že s obchodního stano-
viska cely národ náš pokulhává nikoli o jedné noze.
ale o dvou berlích. Naše výsledky literní a v umění
jsou veliké, ale v obchodu jsme pozadu! Jestli se na-
lezne nějaká konkurence nynějšímu stavu, bude
dobrá. Nechť se každý „dře“, to bude ku prospěchu
všem. Vřele přimlouvá se za návrh na zřízení divčí
akadamie. (Souhlas.)
V debatě další, jíž zúčastnili se pp. Polter, prol
Henner, řed. Růžičká, řed. Kavka, cís. r. Tichý, prok.
Henner
Kavka
Tichá
20
article
Špitálský, řed. Režábek a předseda p. řed. Procházk
— bylo vysloveno přání, aby v případě zřízení dívě
akademie byly posluchačky přijímány se stejným vzdě-
láním jako jinoši; dále vyslovena rada těm, kdož se
bojí konkurence, aby odjeli za hranice, což prospěje
nejen jim, ale i našemu obchodu a doporučováno ab-
solventům, aby netoužili po tom, státi se úřadníky,
nýbrž obchodníky.
Po skončené rozpravě přikročeno ke hlasovánía
sice dle jmén. Pro návrh, aby čtyřtřídní akademie
obchodní pro dívky byla zřízena, hlasovali pp. Špi-
télský,, cís. r. Tichý, Sochor, Mráz, J. Řivnáč, No-
votný, posl. Krejčí, Štětka, řed. Růžička, pres. Řivnáč
Bradáč, Nefí st., dr. Henner, Kremlička, Lambl, admin.
Mellan, Lefner a Kavka; návrh přijat tedy 18
hlasy proti třem hlasům (pp. Polter, Urban a Nicek).
Vřelým doslovem předsedy p. řed. Procházky
byla schůze skončena.
Na schůzi spolku absolventů zvolal p. Ločák.
když mu shromáždění zmařili obšírné výklady: „Já
vám dám v září odpověď! Toto zvolání p. Ločák nyní
vysvětluje v ten rozum: „Nechcete-li dnes nás sly-
šet, ledy vám dáme odpověď v září, až přjdou sem
noví kollegové, kteží jsou už názoru jiného než vy.
Špitálský
Tichá
Sochor
Mráz
J Řivnáč
Krejčí
Štětka
Růžička
Řivnáč Bradáč
Nefí
doktor
Henner
Kremlička
Lambl
Mellan
Lefner
Kavka
Polter
Urban
Ločák
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá universita v Praze a univer-
sitní dorost německý. Když se jednalo o obsa-
zení professury na české lékařské fakultě,
úmrtím prof. Maydla uprázdněné, kde jaký ně-
mecký šmok popadal se za břich nad nesnáze-
mi, jaké má česká universita s touto appertu-
rou. Zatím uprázdnila se i na německé práv-
nické fakultě stolice národního hospodářství
včera uveřejnily pražské listy německé úřadní
návrh na obsazení tohoto místa. Při známěm
nedohledně strmém stupni německé kulturní
vědecké vyvýšenosti Němců v Čechách mohlo
by se bezpečně očekávati, že tito naši Němei
budou sami míti čeho tak živě u nás postrá-
dají — universitního dorostu. Aneb aspoň, že
při tak hojném počtu německých universitv
Rakousku, jichž jest až dosud pět, bude jim
aspoň pětkráte snáze než nám Čechům, kteří
máme vůbec jen jedinou universitu, sáhnouti
po některé vědecké lampičce někde v Inšpruku
Št. Hradci, v Černovicích, aneb ve Vídni a uči
niti z ní vědeckou pochodeň na německé fa
kultě právnické v Praze. Leč nikoli! Professor-
ský sbor právnické fakulty na zdejší německé
universitě nemá nikoho, koho by navrhl, le
primo loco prof. Jindř. Herknera z Curychu,
secundo loco prof. dra. Alf. Webera z Berlína
a tertio loco dra. Jindř. Sievekinga z Marburgu,
tedy vesměs síly zahraničné
— Českoslovanský sociální demokrata
Rusko. Jak se zdá, jest láhev slečny Zahradní-
kovy s pověstnou nahnědlou tekutinou v redakei
sociálně demokratického českoslovanského orgánu
nevyčerpatelná, už se zas někdo z výrobců čer-
veného denníku napil rozjařujícího nápoje vino-
hradské nešťastnice. Je to vidět zé včerejší jeho
zprávy, věnované našemu utkání s vídeňskou
»Zeit« pro její tvrzení, že Japonsko jest státem
evropským, kdežto Rusko státem asijským.
profesor
Maydl
Němec
Čecho
Jindřichův
Herkner
doktor
Weber
Praha
Čechy
Rakousko
Hradec
Černovice
Vídeň
Curych
Berlín
Marburg
Rusko
Japonsko
český lékařský fakulta
nický fakulta
právnický fakulta
Zeit
22
article
List optuje rozhodně pro Japonsko jako bez-
myšlenkovitý jektavý papoušek názorů vídeňské-
ho žurnalistického modelu sociálně-demokrati-
ckého »Arb. Zigu.«. S »vycházejícím sluncem-
říše nejdálnějšího východu tvoří sice jitřní čer
vánky sociálnědemokratické pohled politicko-
krajinářský zrovna rozkošný, sociologové západu
evropského, jichž apparát zařízen jest na samo-
statné myšlenky, vidí ve vítězství evropského státu
japonského nad asijským ruským nejhroznější
katastrofu veškeré hospodářské a tudíž i sociální
Evropy, kteréž by přikvačilo mnohem dřive, než
by socialně-demokratičtí spásové její vůbee
mohli pomýšleti na položení základů svého
socialně-demokratického státu v Evropě, na nějž
nepochybně také asi Rusko čeká, aby jej ihned
u sebe zavedlo na místě své absolutistické caro-
vlády, jakmile se na západě osvědčí, ježto do-
savadní vzorky státních forem, v nichž se také
socialní demokracie — pokud povědomo — ne-
smírně blaženou cítí, nemají patrně přiliš svůd
nosti do sebe. Za to půl sta millionu hlav mongol
ského plemene dle japonského vzoru zevropštěného
a zindustrialisovaného a konečně zajisté i so-
ciálně zdemokratisovaného, jaký to prospekt pr
světovou budoucnost sociálně- demokratickoul
Bobužel však viděly již i Spojené státy ukázku
této evoluce a známé bouřlivé hnutí proti
kuliům podalo velice negativní přiklad hranie
mezinárodnosti a bratrství sociální demokracie.
Ziga
Japonsko
Evropa
Rusko
říše dálný východ
23
article
Než se však uskuteční velkolepý ten sen, bude
lépe pro českoslovanský orgán sociálně- demo-
kratický, když se bude výhradně věnovati zpra-
vodajství o hudebním nadání slavných uměleů
a vinohradského »Monaka«, ve kterémž oboru
vyniká rozhodně původnosti.
— Pojišťovací společnost „Gisela“, která
vytkla si za úkol zabezpečovati nevěstám výbavy
a věna, získala v Čechách během několika let
dosti slušnou klientelu. Přijímá ochotně vklady
českých pojištěnců, má z nich hojný užitek, ale
nezachovává k nim ani nejmenší míru slušnosti,
která u všech ostatních cizích pojišťoven dávno
jest obvyklou. Jest spravedlivým požadavkem
českého pojištěnce, aby mu všechny tiskopisy
vydány byly jeho jazykem mateřským, aby
českém jazyku bylo s ním korrespondováno, aby
na své vklady obdržel české potvrzení. Ředitel-
ství „Gisely“ českými tiskopisy české pojištěnee
sice přivábí, jakmile ale se mu zapsali, jedná
s nimi po wolfiansku. Zasílá jim jen něme-
cké tiskopisy a jen německé stvrzenky, patrně
v domnění, že pro pohodlí assckuračního úřad-
nietva mají se češti pojištěnci učiti německy.
Pražské zastupitelství „Gisely“ ve Spálené ulici
upozorněno bylo několikráte na tuto více než
urážlivou bezohlednost, ha zjevnou urážku če-
ských pojištěnců, ale nic na plat: vídeňské ředi-
telství korresponduje s českými klienty i nadále
jen německy a jen německé stvrzenky jim zasílá.
Když tedy důtklivé žádosti a protesty nepo-
máhají, bude nutno českou veřejnost důrazněji
upozorniti, že „Gisela“, jako ústav německý,
naši národnost a náš jazyk urážející, o české po-
jištěnce vůbec nestojí.
Gisela
Monako
Čechy
24
article
— K soutěži feuilletonů. Práce redakčn
poroty budou dnešním dnem ukončeny. Vý-
s ledek soutěže ohlášen bude v zejtřejším
ranním čísle »Nár. Listů«.
— Osobní. Z Vrchlabí do Rakouska přeložený
notář Ferd. Ruth začne úřadovati na novém místě
22. t. m. — Úřadně oprávněný báňský inženýr Jan
Sedlák přesídlil se ze Všerub do Lažánek Ju Brua.
— Arcibiskup baron Skrbenský včera odjel z Prahy
do Ústí n. L.
— Rodinné zprávy. Pan Josef Kubík, režisěr
Smíchovského divadla a slečna Maruška Hallová.
člen tamějšího divadla slaví sňatek svůj zítra dne
16. t. m. o 81/2 hod. dop. v chrámu sv. Ludmily na
Král. Vinohradech. — Sleč. Mařenka Sukova
pan Josef Höfer, úřadník nemocenské pokladny
nového ubchodního gremia kr. hl města Prahy, slaví
sňatek svůj dnes v pondělí 15. února o půl 11. hod.
dopol. v chrámu sv. Petra v Praze.
Ferd
Ruth
Sedlák
Skrbenský
Kubík
Maruška Hallová
svatý . Ludmila
Král
Sukův
Höfer
Petro
Vrchlabí
Rakousko
Všeruby
Lažánky
Bru
Praha
smíchovský divadlo
25
article
— Úmrtí. Včera odpoledne zemřel na Vyšehradě
Frant. Kočí, děkan kapituly vyšehradské. Narodil se
v Černém Kostelci 14. července 1821 a vysvěcen na
kněze 2. srpna 1846.— Dne 14. l. m. zemřel v Praze
ve věku 49 let pan Václav Kutí lek, pražský mě
šťan, býv. uzenář, člen pražského Sokola a člen Mě.
šťanské besedy pražské. Pohřben bude zejtra o 3.b
odpol. z hlav. farního chrámu sv. Jindřicha na hřbi
tov olšanský. — V Libni zemřel ve věku 64 let to-
várník pan Jindřich Weis s. Pohřeb koná se zejtra
o 2. hod. odp. z domu v Praze-VIII., Královská tř. č.
370, na. isr. hřbitov ve Strašnicích. — Ve Skuhrově
zemřel dne 13. t. m. ve věku 74 let pan Jan Plitzka.
majitel mlýna a realit a člen správní rady mělnického
cukrovaru. Pohřeb koná se zejtra o 31/2 h. odpol. ze
Skuhrova na hřbitov mělnický. — V Horšově Týně
zemřel dne 11. t. m. ve věku 62 let pan František
Jošt, ředitel panství knížete Trauttmansdorffa. Po-
hřben byl v neděli 14 února o 1/23. h. odp. na hřbi-
tov v Horšově Týně.
František
Kutý
Jindřich
Weis
Plitzek
Jošt
Trauttmansdorff
Praha
Libeň
Strašnice
Skuhrov
Horšův Týn
Horšův
Sokol
Olšanský
VIII
26
article
— První vědecký sjezd českých právníků. Vy
konný komitét sjezdový bude nyní konati pravideln
schůze každou středu o 6. hod. večerní v místno-
stech »Pražského klubu« (Praha, II., Jungmannova
tř. č. 25). První pravidelná schůze koná se ve středu
dne 17. února 1904 o 6. hod. večerní. Páni členové
komitétu se prosí, aby se ke schůzím těm dostavo
vali, zvláštních pozvánek nečekajíce. Dotazy v při
čině tisku prací sjezdových vyřizuje jednatel komi
télu p. dr. Vilém Pospíšil v Praze, II., Jenštejn
ská ul. č. 1776.
— Všestudeniská slavnost. Schůze sekcí zábav
ního odboru jsou pro tento týden taklo stanoveny
V pondělí due 15. února o 7. hod. v Karolinum č.I.
artistická komise divadelní sekce. Ve středu v 7 hod
v Karolinum č. I.: C sekce akademie. V pátek va
hod. v Karolinum č. I.: nová ustavující schůze sekce
A (výstaviště). V pátek o 6. hod. ve Veleslavínsk
ulici č. 96 koná schůzi ústřední komitét. Plenárn
schůze zábavního výboru (všechny 3 sekce společně
každou neděli od 10 hod. dopoledne v Klementinum
čísle Il.
— Valná hromada spolku majitelů domů v Žižkov
koná se dnes o půl 8. hod. večerní v místnosti re-
staurace pana Uhlíře »U bílého beránka«, Robá-
čova ulice.
— Závěť nešťastného studenta. Časté sebevraždy
žáků středních škol vzbuzuií velkou nozornost obe
censtva, které uvažujíc o nich, vyslovuje o příčinách
sebevražd nejrozmanitější náhledy. V případě, který
se stal na Karlově náměstí, vyšlo na jeve, že škola
nebyla příčinou tohoto politováníhodného skutku.
Jungmannův
doktor
Pospíšil
Uhlíř
Robý
Praha
Jenštejn
Karolínum
Veleslavínsk ulice
Klementinum
Žižkov
Karlov náměstí
II
C sekec
bílý beránek
27
article
Nejlepším dokladem toho jest závěť, kterou nešťastný
jinoch František Hanus, žák V. třídy státního českého
gymnasia v Žitné ulici, napsal a z níž vysvitá,
že jedině nezhojitelná nemoe byla pří-
činou sebevraždy. Vyjímáme z listu toho následující
Moje závět. (Vyznání zmučené duše.) V Praze;
12. února 1904. Motto: Vezměte stromu listí a uschne
Vezměte člověku naději, a zničíte blaho jeho. Nej-
dražší rodiče, bratře a sestro! S třesoucí se rukou po-
čínám psáti, co máte čísti teprve potem, až srdce noje
bíti přestane a líce navždy zblednou. Odejdu z tohoto
světa přemožen neůprosným osudem! Dřive, nežli
Hanus
Žitná ulice
Praha
28
article
Vám vyjevím, co mne tížilo, prosím Vás, pro vše co
jest Vám ne světě drahé, odpusťte, že jsem tak
jednal. Neviděl jsem už nikde výchovu a před oči
vždy jasněji a jasněji se mi stavěl ironický, šklebící
se osud. Věřte mi, nemohl jsem jinak! Nemusím Vám
snad tvrditi, co duševních muk jsem vystál, co nocí
proplakal, než jsem se odhodlal přejíti tu pásku k ži-
votu mne vížící. A vždy jsem si představoval Vás,
věděl jsem, že Vás činem svým v zoufalství peivedu-
Ale pak jsem si myslil, že musíle uznati, že smrt
jest jediný východ prc mne, chci-li se vyhnouti živo-
ření žalostnému. A důvod hledáte, proč jsem smr
dobrovolnou volil? Nebylo by rozumno, abyste se do-
mnívali, že mne k tomu pohnulo to, že jsem nedo-
slačil svým povinnostem ve škole. Já jsem se učil,
můžete mi věřit, učil jsem se svědomitě. Často až
namábáním jsem plakal a přece jsem se nemohl vy-
šinouti. Starostí jsem nespal a v noci jsem se zmítal
neklidným spánkem. Prohouzel jsem se, vzpomínal
na Vás, a slzy mi vstupovaly do očí. To tedy není
důvod moji smrti. Kdyby jen toho bylo, myslil bych,
že přes to, že Vám výlchy způsobím, mi odpustíte,
a že si vše opravím. Ale nemoc, děsná nemoc, kteráž
mne po celých 16 let sužovala, vliskla mi do ruky
zbraň smrtící. Nikdo to nevycití co bolestí jsem každo-
denně snášel. Již často mne napadlo, že se mohu ne-
snesitelných svých bolestí zbaviti, ale vždy jsem tu
myšlénku zatlačil a trpěl dále. Ale nyní již nemohu.
29
article
Jednoho krásného dne by se mohlo přihodili, že bych
nemohl choditi, a tu by ce vyplnila ona předpověd
zemřelého professora Maydla: „Jednou si musí nechat
nohu amputovat!“ To jest tedy ten přízrak, který se
mi stále před oči stavěl a spánek z nich zaháněl.
Zkoušel jsem hrozně bolesti a pozoroval jsem, že
choroba se šíří pomalu — ale jistě. A nyni si před-
stavte. V bolesti ztrávený den, po něm druhý, týden,
městc, rok a roků takových šestnácte. A trpěti bez
naděje v zlepšení, nemíti žádných nadějí v budouc-
nost — to je pomyšlení strašné! Pomyšlení, při němž
se mi vlasy ježily. Uvážíte-li tedy moje utrpení, snad
mi odpustíte a smíříle se s osudem. Vždyť můj život
byl celým pásmem bolestí a vzdechů. Jedinkou moji
vinou kterou na věčnosl s sebou béřu, je to, že jsem
Vás okrádal o peníze, věda, že ze mne nic býti ne-
může. V dalších odstavcích loučí se nešťastný zbloudilý
jinoch velmi tklivě se svým bratrem a sestrami a končí
slovy: Miloval jsem Vás všechny stejně, znamenali
jest pro mne všel Poslední moje myšlenka bude se obí-
rati Vámi. Také všechny přátele v Kamenici u Planě,
na Smíchově, v Braníce a všechny známě ode mne
pozdravujte! Poslední s Bohem že jim všem posílám!
Za vše, o mi dobrého učinili že jim děkuji. A ať mi
všichni odpustí, že jsem Vaše jméno poskvrnil.
Maydl
Plana
Smíchov
Braník
30
article
Prosím Vás ještě drazí rodiče a jsem přesvědčen, že
přání měmu, které jest na tom světě poslední, vyho-
víte. Vystrojte mi pohřeb co možná nejlevnější. Po-
děkujte také za mne všem pp. professorům. Že jim za
všechna dobrodiní upřímně děkuji! Zvláště p. prof.
Brendlovi poděkujte! Byl mým dobrodincem. Také
všechny moje kamarády pozdravujte! Byli mi všichni
bratry a všecky jsem miloval Omenuje každého
zvlášť.) Váš nešťastný syn a bratr Hanuš Franlišek.
— Zatýkání žebráků. V pražském police jním ob-
vodu byly v minulém týdnu zatčeny 102 osoby pro
žebrotu.
— Hrozné poduzžení. Do vazby k okresnímu
soudu ve Ždánicích dopravena byla v pátek dom-
kářka Marie Nováková z Karlína pro podezření, že
své tří može zprovodila násilně se svěla. První její
muž Jakub Španěl nalezen byl dne 9. prosince 1897
v předsíní svého bytu oběšený, druhý. Meth. Daněk,
dne 10. února 1901 náhle zemřel za příznaků otravy
a třeti, Karel Novák, nalezen by) dne 8. t. m. obě-
šený ve stáji. Novák prohlásil starostovi obce Fran-
tišku Práškovi, aby jeho mrtvola, až zemře, byla
pytvána, protože se bojí, že jej manželka otráví.
profesor
Brendl
Franlišek
Nováková
Jakub Španěl
Daněk
Novák
Fran
Prášek
Ždánice
Karlín
31
article
Domkářka Magdalena Skoumalová udala, že se jí
Nováková příznala, že druhému svému muží pro
jeho opilost přimíchala něco do vína. Četnictvo na-
lezlo v bytě Novákové, která se všemi svými třemi
muži žila v nesvárech, hrnec s roztokem fosforu.
— Usmrcen klenutím. Ve Hřbinci u Lituvie se-
sulo se v těchto dnech v noci klenutí stáje rolnika
A. Puše a zasypalo čeledína V. Neumanna tam spí-
cího, kterého zabilo.
— Zmizel. Třináctilelý hoch Jana Beneše v Kli-
mentské ulici č. 24 odešel dne 4. t. m. z domovaa
více se nevrátil. Na hlavě měl chlupatou čepici, na
sobě šedivý zimník s kostkovanou světlou podšívkou,
vzadu a dragounem, sametové krátké kalhoty, modre
sako a modrý šářek a bílými puntíčky na krku. Na
nohou měl zelené punčocby, červeně pruhované a
černé šněrovací botky. Kdo o něm ví, nechť to laskavě
ohlásí rodičům.
Skoumalová
Nováková
Novák
A Puš
Beneš
Kt
mentský ulice
32
article
— Vylovená mrivola. Plavci Jan Mašek a Václv
Nemanský, zaměstnaní u převozníka p. Vaňhy v Ho-
lešovicích, včera dopoledne nedaleko Kubinzkého to-
várny v Holešovicích vytáhli z Vltavy mrtvolu muže,
která uvízla na řetěze u přívozu. Neznámý utopenec.
který dle dobrozdání lékaře p. dra. Královce ležel ve
vodě přes měsíc, byl asi 45 roků starý, měl kulatý
ohličej, prošedivělé vlasy, přistřižený plnovous, na
sobě měl tmavý sakový kabát, tmavé pruhovaně kal-
hoty, bělumodrou náprsenku, trikotovou košili, modré
ponožky; v kapse měl 5 hal. a hnědý šátek na krk.
Mrtvola byla odvezena do pathologického ústavua
zavedeno pátrání za účelem zjištění jména utonulého.
— Pátrání po vrahovi Barbory Smrčkovy do-
posud není provázeno pražádným výsledkem. Rozumi
se samo sebou, že bezpečnostní úřad je v napjelía
poněvadž každý další den stopu pachatelovu oddaluje,
už i ti, největší oplimisté ztrácejí naději na vypátrání
vraha. Stopu nějakou může označiti pouze ten, kdo
nešťastnou dívku viděl v posledních hodinách před
vraždou a může popsati jejího průvodčího. Včera večer
v bezpečnostním oddělení byla vydána vyhláška
tohoto obsahu: „Dne 11. února 1904 k 1. hod. odpo-
lední byla na jetelišti náležejícím do katastru obce
vysočanské na návrší „Balkáně“ za Žižkovem na-
lezena mrtvola zavražděné 111/2 roku staré Barbory
Mašek
Václv
Vaňha
Kubinzký
Smrčkův
Barbora
Holešovice
Vltava
Královec
Balkán
Žižkov
33
article
Smrčkovy, naposled na Smíchově č. 379 bydlíci, která
měla několik bodných ran na krku, prsou a na zá-
dech. Smrčkova byla poněkud slabomyslna, 145 cm
vysoká, na její stáří velmi vyvinutá, takže činila dojem
14—15 roků staré dívky, měla světlé vlasy, podiouhlý
obličej, špičatý nos, zdravé zuby; na sobě měla černou
bluzu s červenými kvítky, v předu s krajkou a pasem,
modrobíle puntíčkovanou sukni, černobíle puntíčko-
vanou dětskou sukénku (v zadu na knoflík k zapinání
a na ramenou s bělofialovou okrasou), tmavohnědou
spodničku, bílou, černě pruhovanou flanelovou košili
s biločervenými okraji rukávů, černočerně puntičko-
vané kalhoty, černé punčochy, staré tmavožluté polo-
botky a byla prostovlasá. Dívka dne 10. února o 10.
hod. dopol. z domu uprchla, byla ještě téhož dne
k 8. hod. večer v hostinci „U zlaté štiky“ v Praze,
Dlouhá třída viděna, odtud záhy odešla a od té doby
není známo, kde se dívka nalézala. Kdo může udati
takovou stopu, která povede k vypátrání vraha, anebo
kdo označí bezpečně místo, kde se dívka od toho
okamžiku až do zavraždění zdržovala a podá popis
jejího průvodčího, nechť to oznámí bezpečnostnímu
úřadu palicejnímu. Připominá se, že na místě činu
byly nalezeny hodinky s niklovým pláštíkem, které
mají tovární značku 838 a náležely pachateli. Tomu,
kdo označí takové okolnosti, které povedou k vypá-
trání vraha, zaručuje se odměna v obnosu 200 korun.“
— Nejnovějším pátráním jest zjištěno, že Smrčkova
před návštěvou svého bratrance, číšníka Smrčky v ho-
stinci „U zlaté štiky“ umyla se v teplé vodě, tekoucí
stokou z kláštera Milosrdných v páté čtvrti do Vltavy.
Smrčkův
Smrčka
Smíchov
Praha
Vltava
centimetr
34
article
Umyla si nejen obličej, ale také nohy a než si obula
polobolky vstoupila v punčochách do blátivé půdy.
Tím se vysvětlilo, proč po nalezení mrtvoly měla
divka zablácené punčochy. Když přišla Smrčkova ke
„Zlaté štice“ vyprávěla stoličné a služce, že se kou-
pala ve vodě, která zaváněla jako z nemocnice. Mlu-
vila pravdu, neboť kanál vede z nemocnice Milosrdných
bratří. Z hostince, kde dostala od bratrance 10 hali
Smrčkův