Dne 15. září 1900

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 253. Strana 5.

všichni bez rozdílu divili jsme se vzácnému divadel- nímu temperamentu a pohotovosti její herecké, s jakou hned jako novicka se byla uvedla. Jako by na je- višti byla domovem. Žádná nesmělost, ztrnulost po- hybů, jež dává vždy tušiti přísnou kázeň školy a těžké naučenosti. I hlas její byl silný, příjemný k po- slouchání, lahodný hlavně v nižších polohách. Každý v ní znamenal výbornou akvisici pro Národní divadlo, a to hlavně pro úlohy soubrettek. Minulý čtvrtek pí. Olivová s obecenstvem Národního divadla se loučila. Vystoupila v úloze Fatinici naposled. Jaké příčiny a vlivy tu pů- sobily, že opouštějíc náš přední umělecký ústav dává přednost kterési scéně vídeňské, leží mimo povinnost naši referentskou. Tolik však jest jisto, že divadlu našemu prokázala mnohou platnou službu a že četné posluchač- stvo jako vždy rádo vídalo ji na scéně, tak i na dále jí zachová vděěnou pa- měť. Vynikala vždy pí. Olivová vzácnou vervou hereckou, pravým divadelním chikem, dobrou hudební vyškoleností i jemným vkusem, ba řekl bych přímo snahou po appartnosti ve volbě úborů a toilett. V úlohách operettních, jichž pole téměř opanovala, obecenstvo svou hrou začasté přímo elektrisovala. Že hlas její nezachoval ve svém rozvoji stejný krok se vzrůstajícím uměním hereckým, jest ovšem pravda.

Snad delší choroba, kterou před časem byla stí- žena, ochromila jeho rozvoj. Možná však, že i ono nerozumné přepínání hlasu, na něž často bylo od znalců na slovo vzatých dříve poukazováno a kteří přímo dávali výstrahu, že při takém forsirování ne- bude lze hlas mnohých pěvců na dlouho při svěžesti a pružnosti uchovati, mělo za následek dočasné ochab- nutí umění pí. Olivové po stránce zpěvné. Nechceme však pochybovati, že při náleži tém še- tření sil a rozumném dalším pěstování zpěvu hlas pí. Olivové znovu zaskví se ve svém lesku a síle. Obecenstvo, jež naplnilo hlediště Národního di- vadla téměř do posledního místa, uchystalo paní Olivové velice srdečné, spontanní ovace a vyzname- nalo loučící se umělkyni hojnými květinovými dary.

Z kanceláře Národního divadla. Dne vystoupí naposledy paní Růžena Koldovská ve Ver- diově opeře »Violetta« (»La Traviata«), v níž zpívá titulní partii. Dnešní představení připadá na první čtvrtku předplatitelů. — Zítra večer bude slav- nostní představení Smetanovy opery »Dalibor«, které jest sté. Premiera »Dalibora« byla dne 16. května 1858 v divadle Novoměstském, v němž se dával pouze dvakráte a jednou provedeno I. jednání; v král. zemském českém divadle prozatímném hrán »Dalibor« desetkráte, v Novém českém divadle dva- kráte a divadle Národním osmdesátpětkráte. Prvních jedenáct představení a zmíněné první jednání diri- goval sám zesnulý mistr Smetana, po němž převzal řízení první kapelník pan Adolf Čech; tento dirigo- val »Dalibora« celkem 81, kapelník pan M. Anger třikráte a poslední 4 představení chef opery Národ- ního divadla pan Karel Kovařovič. — Představení zítřejší jest mimo předplacení. — Zíta odpoledne hráti se bude Langmannův »Bartoš Tuřanský«.

Hudba. Českoslovanská akademie klavírní v Praze, v Marianské ulici č. 2, počíná nový školní rok dnem 16. září a zápis ode dne 10. t. m. Násled- kem každým rokem stoupajícího počlu svých cho- vanců, dam i pánů, viděl se řiditel akademie p. Cim pohnuta, počet učebních síní rozmnožiti na 11, po případě na 12 a zavésti elektrické osvětlení v učeb- nách těch. Akademie sama obsahuje oddělení vyšší, kapelnické, učitelské, orkestrální (instrumentální), vše- obecně hudebně vzdělavací a elementární. Sbor uči- telský skládá se z 22 osvědčených sil a zdatnost aka- demie nejlépe znáti na oblíbenosti její a stále stou- pající frekvenci, jakož i na výsledcích, jež vykazují celoroční zkoušky na konci školního roku pořádané. — Pěvecký a operní ústav pí. Anny ze Pštrossů-Kupkové, Praha, Pštrossova ulice čp. 196-II. zahájí XV. ročník vyučování dnem 15. září 1900. Vyučování jak ve zvláštních, tak i společných hodinách udílí výhradně majitelka a řiditelka ústavu sama osobně. Přijímání žáků děje se denně v ústavě. — V klavírní a pěvecké škole J. A. Starého v Jakubské ulici č. 648—I. (4 nové) po- číná se vyučovati dne 15. září. Chovanci přijímají se každodenně od 9. do 12. hod. dopol. a od 2. do 4. hod. odp.

Ze soudní síně. Porotní období. Pro čtvrté řádné zasedání porotního soudu u c. k. krajského soudu v Táboře které dne 12. listopadu 1900 počne, ustanoveni byli c. k. president krajského soudu Vojtěch Exle za předsedu a c. k. radové zemského soudu Josef Ve- selý, Karel Jahoda, Matěj Boubelík, Matěj Fryca Frant. Hlávka za náměstky předsedy. Milionové dědietví zdejší university. Známo, že mecenáš český dr. Kadlčík odkázal skorem celé své jmění české universitě. Leč odkaz ten byl nemilým matce jeho, 83lsté výměnkářce Fr. Kadlčíkové a ta podala proti němu protest — prohrála však ve všech třech instancích. A když se sporů vzdala stará výměnkářka, ujal se jich druhý syn její, kontrolor Fr. Kadlčík v Mürzzuschlagu. Podal německou žalobu i obvinil svého zesnulého bratra dr. Kadlčíka — že bylvdobě spisování testamentu šíleným. O žalobě jednáno včera před zdejším zemským soudem, jemuž předsedal rada vrchního zemského soudu p. Schroubek. K líčení dostavila se řada lékařů a soudních znalců i práv- níků. Na konec vynesen však rozsudek, jímž se žaloba zamítá. Žalobce odsouzen k náhradé soudních útrat.

Nedovolená hra v karty. Hostinskému Janu Frídovi v Nuslích č. p 183 ukradena byla v 1 hod. v noci na den 16 srpna z výčepního pultu krabička od cigaret »Drama«, v níž nalézala se ho- tovost a. 20 K. Podezření padlo na truhlářského po- mocníka, který tu nec u Frídy popíjel a v karty hrál, Karla Č rného, 25 roků starého. Černý, byv zatčen, udal, že u Frídy hraje se zapovězená hra jednadvacet, následkem čehož zjištěni byli i druzí hosté a včera před okresním soudem vinohradským měli se zodpo- vidati: Hynek Černý, 25letý truhlářský pomocník, bytem v č. p. 816—I. z přestupku krádeže a zaká- zané hry v karty dle §§ 460. a 522. tr. z, pak ho- stinský Frída, kočí Alois Pecháč, 27 roků siarý z Nuslí č. p. 171, řezník Václav Král, 33 r. starý z č. p. 94 v Nuslích, J. Burián, 38 roků starý sklenář z č. p. 194 v Nuslích a Antonín Pe- třina, 41 roků starý cídič stok v č. p. 135 v Nu- slích z přestupku § 522 a odsouzeni: Černý do vě- zení na 10 dní s 1 postem, Petřina do vězení na 24 hodin, Burián, Král a Pecháč k pokutě po 6 korunách, v pádu nedobytnosti do vězení na 12 hodin. Přelíčení řídil adj. p. dr. šl. K o- přiva, veřejným žalobcem byl pol. komisař p. P o- korný.

Odvaha žida. V Konicích stal se zajímavý případ, jejž vyvolal jistý drzý žid. Případ ten svědčí o nezkrotné, fanatické zášti židů proti všemu křesťan- skému. Dne 9. května t. r. byl 74letý žid Judas Lazarus, majitel domu v Zampelburce, s malířem Ti- xem v jisté restauraci, při čemž Tix při rozmluvě ja- kési vyjádřil se k židu: »Jaká je to víra, kde c izí krev se obětuje?« Tím se starý israelita tak roz- čilil, že zlostně odsekl: »A jakou máte vy víru? Je- žíš Kristus byl . . . . .« Žid pro tato slova, jichž nelze uvésti, dostal se před konický soud pro rušení náboženství. Přivolán lékař, zda stařík není »na duchu chorý«, ale ten doznal, že žid jest úplně normální. Státní návladní navrhoval 1 a půl roku vězení a nazval infamií takovéto drzé urážení Boha, neboť nelze si mysliti urážky horší. Obhájce žid dr. Maschke márně hájil svého klienta; soud ho uznal vinným a odsoudil Lazarusa na šest měsíců do vězení. Falešný zlatník. Již přede dvěma roky vylákal Josef Černý, zlatnický pomocník v Bráníku č. 72, na Marii Moudré, manželce hostinského tam- též v č. 117, obnos 10 korun, falešně předstíraje, že jest od jejího manžela Františka Moudrého k ní po- slán, na čemž však nebylo ani slova pravdy. Moudrá mu uvěřila a 10 korun vydala. Od těch dob však nebyl Černý k spatření, až včera shledali se man- želé Moudrých s Černým před okresním soudem vino- hradským, kdež Černý žalován byl veřejným žalobcem policejním komisařem p. Pokorným pro přestupek podvodu dle §§ 197. a 461. tr. zák. Černý, který zapíral, ale svědky z podvodu usvědčen byl, odsouzen adjunktem p. drem. šl. Kopřivou do vězení na pět dní s jedním postem a k náhradě 10 korun manželům Moudrým, kteří snad po této příhodě zmoudří a nedají se podruhé tak napáliti.

Povstání v Číně. Časopisectvo, sloužící vládě německé říše, poci- ťuje pojednou potřebu vyvraceti zprávy zahraniéních časopisů, kteréž vyličovaly prý německou politiku v Číně v docela nepravém světle. V první řadě vy- stupuje proti tomu »Köln. Ztg.«, kteráž přinesla za tím účelem zvláštní, z Berlína jí zaslaný dopis. Konec jeho zní: »Již vícekráte byly učiněny pokusy, pode- zírající Německo, že postupuje v údolí řeky Yangtse za ctižádostivými a panovačnými záměry. Nebude proto snad neužitečno, jestliže ještě bude položen důraz na to, že Německo nejde v tomto mezinárodně tak důle- žitém území za žádnými zvláštními zájmy a jest úplně za jedno s velmocemi, jež vzhledem k ostatní Číně a vzhledem k údolí řeky Yangtse učinily politiku zjev- ného skutku svým nejpřednějším vodítkem. Jestliže při ústí řeky Yangtse byl shromážděn větší počet ně- meckých válečných korábů. Jestliže Německo jdouc za příkladem ostatních mocností vylodnilo setninu prvního východoasijského pěšího pluku, bylo toto opa- tření plnou měrou ospravedlněno vážnými obavami, kteréž vyslovili příslušníci všeck národů v Šanghaji.

Skutečnost, že ve středním toku řeky Yangise jedná se skutečně o značné německé hospodářské zájmya nutnost, abychom poskytli ochrany našim tamním příslušníkům, vysvětluje také, proč též k Hankau byly vyslány dvé menší válečné lodě.« Jinak, nežli Německo, počínají si severcamerické Spojené státy. Co totiž Némecko dosti nesměle omlouvá svou politiku v Číně, Spojené státy hrozí Oznamujeť z Washingtonu včera rozeslaný telegram, že se tam myslí, že mocnosti dorozumějí se v čínské otázce o tom, že komisaři na společném základě usta- noví náhradu za jisté druhy spáchaných zločinů a že tímto způsobem mohl by býti učiněn dobrý krok ku definitivnímu upravení záležitostí. Když však pokus se nezdařil zabezpačiti shodu mocností v jejich akci, budou Spojené státy hájiti své vlastní zájmy a jme- novati vlastní komisaře, kteří vešli by ve spojení přímo s čínskými komisaři. Generál Chaffé é jest hotov nastoupiti pochod k pobřeží a očekává jen pří- slušné instrukce z Washingtonu. Tato hrozba Severních Spojených států jest at příliš snadno pochopitelna, protože od počátku záple- tek v Číně chtěly v otázce čínské zaujati zvláštní stanovisko. Chtěly podle všeho Evropě jen ukázati, že od nynějska chce také Amerika býti při všem. Nyní ovšem, chtějíc mír uzavříti na vlastní pěsť, touží opět odvrátiti se od Evropy, k níž ani nepatří ani patřiti nechtějí. Americe je to věcí dosti snadnou, protože nemůže tolik požadovati jako evropské státy. A kromě toho nevyhnutelně potřebuje Amerika svých vojáků pro Filipiny.

Zprávu nad jiné poplašnou přinášejí londýnské »Timesy«. Telegrafuje se jim totiž z Pekingu, že v tamních dobře zpravených kruzích se udržuje mí- nění, že Rusko a Německo učiní dohodnutí. Rusko prý hledí, aby definitivně nabylo velikého území se- verně od velké čínské zdi. Německo pak touží po anexi provincie šantungské, Kiangsu a Yankce. Ru- sko se snaží také, aby obnovilo moc císaře a císa- řovny, aby jejich prostřednictvím mohlo míti vliv na ostatní čínské provincie. Rozdělení Číny z dá se býti věcí nezbytnou. Neočekává se, že Rusko za všech okolností chtělo vojsko své odvolati, spíše prý své vojsko, které nyní obsadilo Mandžur- sko, sesílí! K těmto zprávám svého dopisovatele při- pojují »Timesy«: Kdyby takového německo-ruského dohodnutí, jak se z Pekingu oznamuje, bylo skutečně dosaženo, bylo by to přímým vyzýváním Anglie v aféře její zvláštních zájmů, vyzývání to, které by si národ, který sám sebe ctí, musil odmítnouti.

V Pekingu pokoj zjednán. Z Tokta, 13. září. (T. k.) Z Taku se ozna- muje 8. t. m.: Pokoj v Pekinga je zjednán. Roz- prchnuvší se obyvatelstvo se vrací. Cizinci počínají město opouštěti a ubírají se většinou do Japonska zotavit se po útrapách dlouhého obléhání. Ježto spo- jení parníky mezi Taku a Šangajem je přerušeno, poskytla japonská vláda své dopravní lodi plující mezi severní Činou a Japonskem. Také dvě nemoc- niční lodi japonské společnosti Červeného kříže, plu- jící mezi Japonskem a Taku, budou dopravovati ra- něné různých národností z Taku do nemocnice spi v Hirošimě. Spojenecká vojska v Pekingu. Z Londýna, 14. září. (T. k.) Pekingský do- pisovatel »Timesů« oznamuje ze dne 4. t. m.: Rusko se odhodlalo k tomu, že své vyslance z Pekingu od- volá a že tam zanechá jen ryze vojenské velitelství. Ostatní mocnosti bezpochyby prý rovněž svá vysla- nectva odvolají a Peking v zimě zůstane pod vojen- skou kontrolou spojených mocností. V poslední schůzi generálů ohlásil ruský velitel, že Rusko ponechá v Pekingu přes zimu 15.000 mužů. — Německý ve- litel prohlásil, že Německo bude míti v Pekingu rovněž tak silný kontingent. Japonský generál pravil, že Japonci budou míti v Pekingu 22.000 mužů. An- glický generál nemohl se o politice své vlády ještě vysloviti.

Návrhy prince Činga. Ze Šangaje, 14 září. (Reuter.) Z dobrého pramene obyčejně pocházející zpráva z Pekingu dí, že princ Čing zahájil s velmocemi vyjednávání a že žádal, aby předmětem jeho byly tyto návrhy: 1. uznání neutrality Tientsinu i s městem domorodců; 2. prohlášení mandžurských provincií i s poloostrovem Liaotungem za stát bucharkový (Pufferstaat. Menší stát, kterýž dělí od sebe území dvou velmocí a ná- sledkem toho jako bucharka zabraňuje nebezpečnému tření a srážkám mezi nimi, a kterýž má býti z toho důvodu pokud jen možno, zachován ve své celistvosti. Za stát takový považuje se nyní Afghanistan pro ruské a anglické území v Asii. Red.); 3. oprávnění cizích mocností k tomu, aby ve smluvních přístavech,