1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 8. dubna 1913.
Praha
4
article
Ma ranní a večerní listy
předplšcí se
V Praze v administraci-
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou,
na měsic, . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K ežk
ve fliálkách
na město.. 2 K B0n
Poštou-
a měsla. . . . .
na čtvrt leta : . . . 9 K en
s dvoji zásílkou
na měslc. .
nn čávrt lota ! . . . 11 K S0h
Praha
5
title
Nová válka no Balkn
6
article
Lodní demonstrace proti
černé Hoře a blokáda.
Lodní demonstrace proti
černé Hoře a blokáda.
Anglie omezuje rakouské návrhy.
Z Londýna, 8. dubna. „Pall Mall Gazette“
oznamuje: Anglie prohlásila, že požadavek
Rakouska, aby blokáda byla rozšíře-
na po 41. stupeň zeměpisné šířky, to jest až
po řeku Skumbu, provésti se nedá. Ra-
kousko žádalo 24hodinné ultimatum Černé
Hoře, Anglie vyslovila se pro lhůtu nejméně
třídenní.
Blokáda bude provedena.
Z Říma, 8. dubna. („N. Fr. Presse“.) Tady
se proslýchá, že blokáda černohorského po-
břeží od Baru až po Ulcín a Medvu bude zítra
zahájena.
Z Paříže, 8. dubna. Francouzská a angli-
cká vláda dodaly v příčině demonstrace proti
Černé Hoře velitelům lodí svých tyto sou-
hlasné informace:
1. Pobřeží barské se blokuje a
k ústí Driny.
2. Blokáda záleží v tom, že se z ame-
zuje vylodění vojáků a střeliva
které by mohly býti pokládány za válečný
kontraband.
3. Blokáda počne třetího dne
po dodání nóty v tomto smyslu
Černé Hoře.
Anglie
Londýn
Rakousko
Černá hoře
Řím
Paříž
Drina
Mall Gazette
7
article
Výklad černohorského delegáta Mijuškoviče
Z Terstu, 8. dubna. Sem přibyl na par-
níku rakouského Lloydu černohorský delegát
Mijuškovič, který zastupoval Černou
Horu na první mírové konferenci londýnské.
Prohlásil, že jede do Paříže na mezinárodni
finanční komisi a že snad také bude při ko-
nečném jednání mírovém v Londýně. Na do-
taz redaktora „Piccola“, jak se mají věci před
Skadrem, prohlásil, že Černá Hora je pevně
odhodlána nepovoliti v příčíně Skadru a že
v záležitosti té půjde do posledních krajností.
Ke druhé otázce, zdali pád Skadru je blízkým,
odvětil, že možno říci jen tolik, že závisí to
na několika okolnostech. Není-li pád Skadru
zcela blízký, je jistě blízký. Celý Taraboš na-
lézá se v rukou černohorských, toliko vrcho
je hájen Turky. Dobytí náspů na Tarabosi
vyžádalo si velmi mnoho obětí, poněvadž pří-
kopy byly vytesány ve skále a pokryty drnem.
Lloyd černohorský
Mijuškovič
Turek
Terst
Paříž
Londýn
Piccolo
8
article
takže Černohorci, nic netušíce, při útoku byl
z ukrytých zákopů zasypáni vražednou pal
bou. Skader je ostatně hájen toliko mohame-
dány, albánští křesťané již nebojují. Mijuško-
vič pravil, že chování Ruska v době poslední
způsobilo na Černé Hoře velké zklamání. Na
dotaz, jaký dojem učinila lodní demonstrace
prohlásil: „žádný zvláštní, neboť Černá Hora
je zvyklá křivdám a hrozbám. Vylodí-li vel-
moci svoje vojsko na půdu černohorskou, za-
stavíme neprodleně obléhání Skadru a Čer-
nohorci pospíší ku pobřeží, aby podnikli bo
na núž.“
Z Bělehradu, 8. dubna. V politických kru-
zích proslýchá se, že cesta býv. ministra fi-
nancí na Černé Hoře Lazara Mijuškovi-
če do Paříže a Londýna souvisí se záležitost
skaderskou a že Mijuškovič pojede potom také
do Petrohradu.
S černou Horou se vyjednává o náhradu z
Skader.
Z Londýna, 8. dubna. Z Cetyně došly růz-
né zprávy, které souhlasí v tom, že právě
vyjednává se s černohorskou vládou a kabi
netem římským a petrohradským, aby se sta-
novily finanční a teritoriální náhrady, které
by mohly Černou Horu přiměti, aby vzdala
se držby Skadru.
Jednání o mír-
Velevyslanecká konference.
Z Londýna, 7. dubna. (K. k.) Velevyslanc
se zítra opět sejdou.
Mijušk
Rusko
Bělehrad
Černá hoře
Paříž
Londýn
Petrohrad
9
article
Srbská odpověď velmocem v příčině Skadru
a Albanie.
Z Bělehradu, 7. dubna. (K. k.) Dle uve-
řejněné dnes poloúřadní zprávy prohlásila
srbská vláda, odpovídajíc na notu velmocí
albanské otázce, že odvolá srbské vojsko o
Skadru po uzavření míru nebo po dobytí
Skadru, srbské vojsko z Albanie pak po ozná-
mení hranic. Požadavku po zárukách pro mo-
hamedány a katolíky nemůže srbská vláda
vyhověti, poněvadž odporuje právům státn
suverenity a poněvadž ústava jest dostateč-
nou zárukou nejdalekosáhlejší svobody vy-
znání.
K povšechné situaci. — Nová námořní demon-
strace na obzoru.
čm. Ze Sofije, 8. dubna. (Zvl. telegr. zpr
„N. L.“) Dnes ze zmatených událostí posled-
ních dnů se vynořuje určitější jádro situace.
Ukazuje se, že prohlášení velevyslanců ze
dne čtvrtého dubna bylo učiněno jenom zde
a nikoli také v Bělehradě a v Athénách
že ono na vzdor příkrému svému tónu má za
účel přijíti Bulharsku vstříc v otázce hranie
a válečné náhrady. Tím je tedy otázka míro-
vých podmínek mezi Tureckem a Bulharskem
vyjasněna a snad už v nejblížších dnech do-
jde ne-li k formálnímu zastavení válečných
operací mezí oběma státy, tedy aspoň k čá-
stečnému odvolání vojsk od Čataldže a Bu-
lajru. Ztížena je však povšechná situace body
druhým a třetím spojenecké odpovědí ze dne
čtvrtého dubna. Řecko, které na londýnské
konferenci svěřilo osud Egejských ostrovů
Evropě, žádá je nyní výslovně pro seben
mimo to činí nové nároky i ve příčině jižních
hranic Albanie. Nastává tedy velmocem nové
smlouvání a přemlouvání a snad jako před
Skadrem tak i v moři Egejském dojde k mezi-
národním námořním demonstracím
Albánie
Bělehrad
Atény
Bulharsko
Turecko
Řecko
Evropa
Sofij
10
article
Hrozba balkánským spojencům.
Z Londýna, 8. dubna. „Westminster Ga-
zette“, jejíž projev byl již stručně ohlášen
korespondenční kaceláří, adresuje tuto hrozbu
balkánským spojencům: „Kdyby se útok na
Skader podařil, co bylo by toho bezprostřed-
ním výsledkem? Poněvadž byla by pochována
část dohody s balkánskými státy jedna, byly
by pochovány také všechny části ostatní, ne-
boť bylo podmínkou, že přijat bude celek.
V tomto případě nedostane Srbsko Dakovou
a nedostane podstatnou část sandžaku, který
ničl připadnouti Srbsku se souhlasem Rakou-
ska. Černé Hoře bude kromě toho vytrpěti
blokádu přístavů jejích, jež jakkoliv bezpro-
středně nebude efektivní, přece po několika
nedělích stane se vážnou formou nátlaku.
Demonstrace pro balkánské Slovany.
Z Kyjeva, 8. dubna. (P. t. a.) Studenti u-
spořádali před bulharským a řeckým
konsulátem projevy sympatií pro
jihoslovanské bojovníky za svo-
bodu. Před pomníkem cara Alexandra II.,
kde byly proneseny vlastenecké řeči, byla
demonstrace skončena. Pořádek nebyl nikde
porušen.
Daková
Alexandr II
Londýn
Westminster
Kyjev
Slovan
11
article
Boje o Skader.
Boje o Skader.
Z Vídně, 8. dubna. „N. W. Tagblattu“
telegrafují z Baru, že čelný funkcionář, jenž
se zúčastnil posledních zápasů před Skadrem,
vypravoval, že Srbové a Černohorci dosud
žádných nových posic v okolí Skadru neza-
ujali. Turecké baterie na Taraboší, Barda-
ňolu a Brdici odpovídají na stálou palbu jen
slabě. Myslí se, že ve Skadru je nedostatek
střeliva. Praví se, že srbská i černohorská
vláda mají úmysl tento týden vyhlásiti anexi
území již obsazených, Drač a Skader v to čí-
taje. Tady, v Baru, pokládají hlavní útok spo-
jené armády srbské a černohorské na dnes
večer, to jest včera večer, jistým.
Z Bělehradu, 8. dubna. („Mali Journal“.)
Ministr vojenství generál Bojovič vyslovil s
v příčině akce Srbů před Skadrem: „Mohu
prohlásiti, že srbská armáda postupuje úspěš-
ně. Každou chvíli očekává se zpráva o pádu
Skadru.“
N W
Srba
Černohorec
Bard
Brdice
Bojovič
Vídeň
Drač
Bělehrad
Skadr
Skadr Impreza
12
article
Z ostatního bojiště.
Z ostatního bojiště.
Nové srbské vítězství.
Z Bělehradu, 7. dubna. (K. k.) [Úřadní
zpráva.] Mezí srbským vojskem a vojskem
Džavída paše, který, jak známo, chtěl se
vzdáti, došlo u Liusme k tuhému bojí. Nepří-
tel čítal 8 praporů a měl 4 děla, 3 kulomety
a něco jízdy. Turecké vojsko utrpělo úplnou
porážku a uprchlo, jato zmatkem, v nepořád-
ku k Figeri. Srbské vojsko obsadílo Liusme
a zajalo více než 1000 vojáků a 18 důstojníků.
V nemocnici bylo nalezeno 500 nemocných
tureckých vojáků a větší počet nemocných
důstojníků. Obyvatelstvo přijalo naše vojsko
s velkým nadšením. Zdravotní stav srbského
vojska jest nejlepší.
Bulhaří se v Makedonii opevňují.
Ze Soříje, 8. dubna. Bulharsko počalo již
opevňovati území, kterého dobylo v Make-
donii. V území tom sestavuje se nová brigáda.
Jeden pluk její dán bude do Seresu, druh
do Kavaly.
Bulharský rytmistr v Drinopoli úkladně za-
střelen.
Ze Solije, 8. dubna. Z Drinopole telegra-
fují: Když včera bulharská hlídka brala s
ulícemi městskými, střeleno bylo na rytmistra
Kosteva několikráte. Těžce zraněný klesl
s koně a cestou do nemocnice zemřel. Pře
zevrubné vyšetřování nezdařilo se útočníka
přistihnouti.
Proč bombardoval řecký torpedoborec město
Vurlu.
Z Athén, 7. dubna. (Ag. d'Athěnes.) Ře-
ckým torpedoborcem, který bombardo-
val Vurlu u Smyrny, jest „Kerav-
nos“. Namířil svá děla výhradně na vojenský
tábor v Klazomenae, tedy nikoli proti městu
Bombardováním 8 tureckých vojáků zabit
a 120 raněno. Ve zprávě ministerstva námoř-
nictví se praví, že torpedoborec „Keravnos!
dostal od admírála Kunduriotisa rozkaz, kři-
žovati na asijském pobřeží, poněvadž došly
zprávy, že Turci ve smyrenské zá-
toce soustřeďují vojsko, aby je
dopravílí na Chios.
Džavíd
Bělehrad
Makedonie
Bulharsko
Drinopol
Vurlo
Atény
Turec
Chios
Keravnos
Soříj
Solij
Aga . d ' Athěne
13
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Maďarské smyšlenky.
Z Vídně, 8. dubna. Maďarský list uveřej-
nil v posledních dnech rozmluvu s bývalým
ministrem vojenství Auffenbergem, ve které
bylo tvrzeno, že vyslovil se, že není mu po-
vědomo nic o blízkém zvýšení kontingentu
nováčků a že věc ta v době dozírné nen
akutní. „Zeit“ dovídá se z pramene naprosto
věrohodného, že rozmluva ta nekonala se vů-
bec a že všechny výroky, Auffenbergovi při-
suzované, jsou prostě vymyšleny.
Nový tajný rada.
Z Vídně, 8. dubna. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař udělil, jak sděluje „Militärische Rundschau“
veliteli námořnictva viceadmirálu Antonínu Hau
sovi hodnost tajného rady.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 8. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Paní arcivévodkyně Marie Josefa
udělila Eleonoře hraběnce Nostitz-Riene-
ckové, dvorní dámě paní arcivévodkyně Zity,
řád hvězdného kříže. — Ministr financí jme-
noval celní revidenty Josefa Jacoba, Josefa
Knobla, Richarda Křížka, Richarda Pradla
a Antonína Krella celními inspektor
pro služební obvod zemského finančního ředitelství
v Praze.
Arcivévoda Joseř v Alžírsku.
Z Colombecharu (Alžírsko), 7. dubna. (K
k.) Pan arcivévoda Josef a paní arcivévod
kyně Augusta sem přijeli.
Německý tisk o včerejší řečí kancléřově.
Z Berlína, 8. dubna. (K. k.) Oposiční listy
kladou vůči včerejšímu příznivému vylíčení
mezinárodního postavení Německa říšským
kancléřem otázku, k čemu tedy to o b-
dání.
rovské zbrojení? Konservativní orgány
upozorňují na upřímný a poctivý ráz řeči, kte-
rá jasně a zřetelně osvětlila politickou situac
Německa a učinila z ní bezprostřední vojenské
důsledky pro budoucnost.
Hau
Wiener Ztg
Josef
Eleonora
Nostitz
Zita
Josef Jacob
Knobl
Křížek
Pradl
Krell
Joseř
Vídeň
Praha
Alžírsko
Berlín
Německo
Militärische Rundschau
paní arcivévodkyně Marie
Colombechar
14
article
Ohlas řečí německého kancléře ve Francii.
Z Paříže, 8. dubna. (K. k.) Řeč říšského
kancléře je ve veškerém tisku živě projedná-
vána. „Figaro“ praví: Skutečnost od-
povídá velmi málo obrazu, nama-
lovanému říšským kancléřem čer-
ně v černi. Jako v Rusku nemá an
veřejné mínění ve Francii váleč-
ných myšlenek, které semu připi-
sují. Ve Francii není ona chauvinistická ná-
lada, ona absolutní jistota vítězství, o nichž
mluvil říšský kancléř. Většina Fran-
couzů přeje si se vší rozhodnost
míru, ale míru důstojného, hrdého. Ukázal
přece příhoda Zeppelinova korektnost a zdvo-
řílost vlády francouzské a úplný klid obecen-
stva francouzského. Německo chce vy-
užitkovati přebytku svého oby.
vatelstva. To jest jeho právem
Avšak je také právem a povin
ností jeho východních a západních sousedů.
aby svou vlastní vojenskou sílu
touže měrou zvyšovali.
Figaro
Fran
Zeppelinův
Francie
Paříž
Rusko
Německo
15
article
„Autorité“ praví: Jestliže po této řeč
francouzský parlament ještě bude váhati po-
voliti neomezenou tříletou služební dobu, pak
provinili by se jeho členové prostě velezrá-
dou a zasloužili by trest smrti. „Lanterne
vykládá: Aby ospravedlnili sve
branné předlohy, vyvolávají Něm-
ci strašidlo válečné a chauvini-
stické Francie. Toje pouze fanta-
sie. Chce-li Německo míti důkaz toho, ne-
potřebovalo by nežli svou brannou předlohu
odvolati, a francouzská vláda též bez nátlaku
veřejného mínění odvolá svou. Ale říšský
sněm povolí všecko, co se bude o
něho žádati, a proto musí Francie
na takové napětí síly odpovědět
stejným napětím síly.
Prohlášení francouzského ministra vojenství
Z Rouenu, 8. dubna. (K. k.) Ministr vo-
jenství Etienne, který promluvil na banket
záložních důstojníků, poukázal mimo jiné na
to, že ježto trojspolkové státy pravidelně
zvyšují své efektivní stavy, musí vláda žádati
nezbytné obětí. Zákon o tříleté služební době
jest nezbytným. Ministr jest přesvědčen, že
všichni dobří Francouzi jej přijmou.
Francouz
Německo
Francie
Rouen
16
article
Papež zase onemocněl.
Z Říma, 8. dubna. (K. k.) Papež, který se do-
sud úplně nezotavil, znovu onemocněl. Proslýchá
se, že ho přijetí lombardských poutníků dne 4.
t. m. a včerejší audience velmi unavily, ačkoliv
svatý otec z opatrnosti nemluvil proslovů. Lékaři
radili Jeho Svatosti, aby se na delší dobu šetřil
Papež nechtěl však audience odložiti a chtěl kon-
stantinské oslavy zahájiti známým proslovem.
Nízká stále teplota, jaká panuje v beatifikačním
sále, jímž papež při tom prošel, přispěla k tomu
že jeho stav se zhoršil. Skutečně byla po včerejš
sudienci zjištěna horečka. Večer o půl 10. hodině
byl dr. Marchiafava povolán do Vatikánu, kde h
očekával dr. Amici. Oba lékaři měli delší poradu
Dr. Marchiafava opustil svatého otce o 103/2 hod
Dr. Amici převzal noční stráž. Dnes ráno o v
hod. přišel dr. Marchiafava k opětné návštěvě
která trvala hodinu. Papež leží na lůžku. Jeho
sestry, které byly zpraveny o onemocnění, přišly
dnes ráno k lůžku nemocného. Audience byly za-
staveny.
Kvašení v Mongolsku.
Z Petrohradu, 7. dubna. (K. k.) Petrohradsk
telegralní agentura oznamuje z Mukdenu: Dle čín-
ských zpráv vzrůstá ve vnitřním Mon-
golsku nespokojenost s činským re-
žimem. Jedna část knížat zamýšle
dátí se pod protektorát Japonska.
kdežto jiná usiluje o připojení k se
vernímu Mongolsku.
Papež
Marchiafava
Amica
doktor
Řím
Vatikán
Mongolsko
Petrohrad
Japonsko
17
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za sh
večorní
za th
Ve fliálkách na venkově.
vanní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
inserátv
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se táž
redaken, niskárna a ekpedlce
„Národnich Listů
Rukopisy se nevracejí.
18
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Poslanec A. Švehla
předseda klubu zemských poslanců agrárnícha
svazu českých stran sněmovních promluvil v neděli
v Jílovicích na Jílovsku ke svým voličům o ny-
nějších politických poměrech. V této své řečí, kte-
rou si dnes uveřejnil ve „Venkově“ v krátkém vý-
ňatku drobným tiskem v rubrice „Dopisů“ za den-
ními zprávami, pojednal posl. Švehla hlavně o če-
sko-německém dorozumívání a o jeho politických
důsledcích. Poukázav na fakt, že nyní se jednáo
dosažení dělnosti sněmu pro záležitosti hospodář-
ské, nepolitické, sdělil posl. Švehla, že, nezdaří-l
se toto jednání, budou podniknuty nové pokus
o sjednání dělnosti sněmu na základě dorozumění
národně politického.
A Švehla
Švehla
Jílovice
Jílovsko
19
article
Nezdaří-li se ani tyto pokusy, pak nastane otáz-
ka, co dále; řešiti ji možno jest buď ústavně nebo
mimoústavně. Bude-li se sněmovní krise řešiti
ústavně, bude sněm rozpuštěn, a rozhodnutí zůstaví
se voličstvu; bude-li se sněmovní krise řešiti mimo-
ústavně, stane se tak činem koruny. O takovém
činu pronesl posl. Švchla úsudek zamítavý, řka
že ústava nedává proň podkladu. Ježto se o míně-
ném činu mluví se zřetelem na rozvrat zemských
financí, vyslovil se posl. Švehla v ten smysl, že
této krise financí zemských má býti použito jako
záminky pro ohlášený čin mimoústavní; dodal však
že ve skutečnou katastrofu zemských financí ne-
věří, a že tedy rozvrat zemských financí nemůže
uznati za dostatečný a pravý podklad pro nějaký
čin mimoústavní.
Posléze promluvil posl. Švehla též o parlamentě
vídeňském, jemuž vytkl nemohoucnost, nápadnou
právě v době nynější, kdy se jedná nikoliv jen o
zájmy stran nebo jednotlivých národů, nýbrž přímo
celé říše. Z tohoto úpadku vídeňského parlamentu
posl. Švehla vyvodil poučku, že by se mělo vše-
možně usilovati o politické povznesení a posílení
parlamentu.
Posl. Švehlovi i všem agrárním poslancům byla
na schůzi v Jílovicích vyslovena plná a neobmezená
důvěra.
Švehla
Posl
Jílovice
20
article
Povrchnost „Času“.
21
article
Vší české veřejnosti se nemile dotkla aféra
Vší české veřejnosti se nemile dotkla aféra
rodiny dvorního kapelníka černohorského Fr.
Wimmra, obviněné z vyzvědačství a donášečství
pro Vídeň. Ovšem také v „Nár. Listech“ byla tato
aféra zaznamenána, a při této příležitosti bylo v
„Nár. Listech“ zcela otevřeně dodáno, že dvor.
kapelník Wimmer býval do počátku nynější bal-
kánské války cetyňským dopisovatelem „N. Listů“,
a že pro tyto svoje dopisy měl informace černo-
horské vlády.
Hledati informace u té které vlády, nabýti jich
a použiti jich není dojista nic nečestného; naopak,
novináři stejně jako politikové jsou přímo povinni
pečovati o to, aby o stanovisku a informacích t,
které vlády zvěděli a aby o nich mohli veřejnosti
referovati. To se děje nezávadně na celém světě
— částečně aspoň — také u nás v Čechách; čá-
stečně potud, pokud realistický „Čas“ se neusnese
o něčem jiném. Proto, když na př. poslanec prof.
Wimmr
Wimmer
profesor
Vídeň
Čechy
22
article
Masaryk si zajel do Bělehradu, aby se tam infor-
moval o balkánské politice, tu každý nepředpo-
jatý člověk uznal samozřejmým, že prof. Masaryk
tam mluvil s vládou, t. j. s ministerským předsedou
Pašičem, a že pak prof. Masaryk svým způsobem
užil informací, jichž se mu od srbské vlády do-
stalo. Důsledně tedy nikdo prof. Masarykovi neza-
zlíval, že v Bělehradě připravoval schůzku Paši-
čovu s hr. Berchtoldem ve Vídni. Při tom nikomu
nepředpojatému ani na mysl nepřípadlo vytýkati
prof. Masarykovi jednání s ministerským předse-
dou Pašičem snad proto, že Pašič byl — před vál-
kou — srbskou oposicí protivládní potírán jako
samovládce, jako člověk drsné ruky, bezohledný
vůčí politickým odpůrcům svého směru.
Z těchto faktů si „Čas“ nedovedl — nebo ne-
chtěl — sestrojiti ni nejmenšího poučení pro sebe,
Neboť aféry rodiny černohorského dvorního k-
pelníka Wimmra využitkoval „Čas“, aby na „Nár.
Listy“ hodil pomluvu, že uveřejňovaly dopisy člo-
věka „s policejní duší“, dopisy, jež — prý — bývaly
„skvrnou slovanskou“ a jimiž — prý — „Nár. Listy“
„pěstují vzájemnost s černohorskou vládou“
Masaryk
profesor
Pašič
Paša
Berchtold
Wimmr
Bělehrad
Vídeň
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Mechanické zákony dějín.
Ruský spisovatel V. A. Moškov, vystou-
pivší před několika lety na veřejnost se své-
ráznou theorií kruhů dějinného vývoje náro-
dů, vydal nyní novou knihu, ve které pokra-
čuje v této theorii a srovnává ji s historií
balkánských států. Moškov zastává mínění.
že historický život všech států a národů je
podřízen jednomu společnému, čistě mecha-
nickému zákonu. V historii každého státu
vidí Moškov přesně ohraničené periody úpad-
ku a rozkvětu, následující za sebou v nezmě-
nitelném pořádku vždy po 400 letech s přes-
nou pravidelností tak dlouho, pokud se stát
nerozpadne. Každé toto období může býti
rozděleno na čtyři věky, jež Moškov nazývá:
zlatým, stříbrným, měděným a železným
První dva věky obyčejně jsou rozkvětem kaž-
dého státu, druhé dva jeho úpadkem. Jedno-
tlivé čtvrti každého věku střídavě rovněž se
vyznačují úpadkem nebo rozvojem. Tak první
čtvrt věku jeví úpadek, druhá je přechodem
od úpadku k rozkvětu, třetí je rozkvětema
čtvrtá opět přechodem od rozvoje k úpadku.
Moškov
24
article
Doba rozkvětu vyznačuje se obyčejně hospo-
dářskými úspěchy národa, vítěznými válkami.
rozkvětem věd, literatury a umění, zvýšením
duševní úrovně, vzrůstem fysických sila
pod. Doba úpadku souvisí s ochuzením ná-
roda, oslabením jeho vojenské moci, politi-
ckými nesnázemi a fysickým úpadkem. Moš-
kov srovnává svou theorii s dějinami celé
řady různých států a podává doklady o jej
správnosti. V Rusku na příklad r. 1612 končil
„železný věk“, čili úpadek, a počínal „zlatý
věk“, doba nového vzkvétání. V Německu je
r. 1237 rozhraním železného a zlatého věku
a v dějinách Anglie rok 1485. Dle Moškova
možno tedy rozvržením dějin jednotlivého
státu na období — což neni těžké — před-
pověděti budoucnost toho kterého státu i ná-
roda. Rusko prošlo už třemi věky a rokem
1912 nastal věk železný. „Největší úpadek,“
píše autor knihy, „bude u nás pokračovat
po celou první čtvrt věku, až do r. 1937, pak
nastane nenáhlý přechod k věku zlatému a
r. 1962 bude ne sice velké zlepšení poměrů.
ale přece takové, že bude vnitřní klid a vnějš
bezpečí. Letos se počali roditi u nás pracov-
níci druhé čtvrti železného věku, z nichž
mnozí budou zdravější a lepší nežli nynější
pokolení. R. 1937 vstoupí do veřejného života
a zavedou nový pořádek. Mezi tímto pokole-
ním objeví se znova geniální lidé a s nimi
vznikne zdravější literatura, která zatlačí ny-
nější dekadenci a pornografii.“ Koncem že-
lezného věku, to jest začátkem příštího sto-
letí, bude Rusku přestáti krisi, jakou prodě-
lalo začátkem století 17. Srovnávaje svou
theorii s osudy balkánských států, vidí Moš-
kov, že v nejpříznivějších poměrech je Bul-
harsko, které nyní prožívá třetí čtvrt zlatého
věku čili takovou dobu historického života
jež vždy naznačuje se největším rozkvětem
Moškov dokazuje správnost svého tvrzeníi
Moš
Rusko
Německo
Anglie
25
article
statistikou. Tak r. 1903—4 narodilo se v Bul-
harsku za 1 mrtvého 1.93 a r. 1905—6 už 2.02
člověka. R. 1903 bylo 59.9% branců, r. 1906
už 66.3%. Nyní má Bulharsko ještě 6 let třetí
čtvrti zlatého věku, ve kterých může tak
skvěle bojovat, jako dosud a ještě snad skvě-
leji. Vzrůst jeho je zajištěn skoro na 50 let.
Zcela jinak má se věc s Tureckem. To nyní
prožívá 1 čtvrt stříbrného věku, čili úpadek.
„Pří dalším postupu úpadku rozpadne se Tu-
recko na menší části, mezi nimiž bude nepřá-
telství... čili bude rozděleno sousedy,“ prav
Moškov.
Také ostatní sousedé Bulharů prožívají
špatné doby. Srbsko žije v 1. čtvrti stříbrného
věku (1904—1929). Očekává je delší úpadek.
který skončí teprve 1955, až nadejde jeho
3. čtvrt stříbrného věku. Černohorci prožívají
tutéž fasi, jako Srbové. Také je očekává déle
trvající úpadek, který už se jeví. S Řeckem
je teď ještě hůře, tam je nyní 4. čtvrt želez-
ného věku (1903—1928), t. j. nejhorší doba pe-
riody, „kdy nezřídka nastává ve státě úplná
anarchie“. V Rumunsku rovněž úpadek první
čtvrt měděného věku (1895—1920). Albánsko
je právě tak, jako Bulharsko, ve svém zlatém
věku, jenže nyní prodělává úpadkovou2.
čtvrt (1903—1928). Po roce 1928 může čekati
Albánsko lepší časy. — Kdyby byla theorie
V. A. Moškova správna, byla by ovšem velice
cenná, ale ať tak či onak, bude vždy zajímati
pro svou originálnost.
Moškov
Bulhar
Černohorec
Srba
Moškův
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Řecko
Rumunsko
26
article
= Překvapující odkazy. Z Athén, 8. dubna
[„Neues Wiener Tagblatt“.) Na ruském vyslanectví
v Cařihradě, které je pověřeno zastupováním
zájmů řeckých za války, byl otevřen testament
řeckého, nedávno zemřelého, v Cařihradě trvale
bydlicího obchodníka Stferidisa. Závět
způsobila velké překvapení. Kromě různých
velkých legátů byl též odkaz pro otomanský
patriarchát, pro národní školy řecké při patri-
archátu tom a pro řecké nemocníce v Cařihradě.
Kromě toho nalézá se v závěti ustanovení, dle
kterého Siferidis zůstavuje 4 miliony franků
pro národní loďstvo řecké. Zajímavo je, že
Siferidis považován byl vždycky za boháče, avšal
nikdy do své smrti nenalézal se v seznamu
milionářů a notáblů řeckých.
— Stav lesů v mocnářství Rakousko-uherském.
Lesnický čtrnáctidenník „Háj“ v posledním svém
čísle píše: V celém mocnářství zaujímá les as 211
mil. ha, tedy asi 31.7% celkové plochy. Z toho
připadá na Rakousko as 934 mil. ha, z nichž asi
mil. ha zaujímají dřeviny jehličnaté (hlavně smrk
pak jedle a borovice) a přes 2 mil. ha na dřeviny
listnaté (hlavně buk a jen asi 1/4 na dub), konečně
pak asi 13/4 mil. ha na porosty smíšené. Roční
přírůstek v Rakousku obnáší asi 30 mil. m2, z
čehož však jen menší díl jest dříví užitkové, vět-
šina palivo. Co do lesnatosti zaujímá přední místo
Halič se 2 mil. ha, pak následují Čechy s 11/2 mil.
ha a konečně Štyrsko a Tyroly as po 1 mil. ha.
V Uhrách obnáší celkový stav lesa přes 9 mil. ha
z čehož připadá na dub asi 2.4 mil. ha, na buk a
jiné listnaté stromy 4.7 mil. ha a na jehličnaté
1.9 mil, ha. Na Chorvatsko a Slavonii připadáz
celkové výměry asi 11/4 mil. ha. Roční přírůstek v
Uhrách i v Chorvatsku-Slavonii obnáší přes 26 mil.
krychl. metrů. V Bosně a Hercegovině zaujímá les.
Stferidiso
Siferidisov
Atény
Cařihrad
Rakousko
Čechy
Uhry
Chorvatsko
Slavonie
Boseň a Hercegovina
Neue Wiener Tagblatt
národní škola řecký
ha
27
article
plochu asi 21/2 mil. ha. Polovina z toho připadá na
čisté porosty listnaté (z toho asi 50% buk, 30
dub a 20 porosty smíšené), čtvrtina na porosty
jehličnaté a čtvrtina na smišené porosty jehličnaté
s listnatými. Roční výtěž obnáší asi 4 mil. me.
= Ztráta světla ve světovém prostoru. Dopo-
sud není jednotného úsudku mezi astrofysikyo
tom, zdali světlo pohybem ve světovém prostoru
jest částečně absorbováno. Někteří astrofysikové
popírají vůbec jakoukoliv ztrátu světla v nekoneč-
ném prostoru vesmírovém, mnozí však ji uzná-
vají. V posledním čase zabýval se tímto problémem
E. C. King na observatoří harvardské university.
ha
28
article
Při výzkumech shledal, že u 28 hvězd se známou
vzdáleností, seřaděných dle velikostí, činila ztrá-
ta 0.038 velikostní třídy při fotografických a 0.18
velikostní třídy při vidítelných paprscích, při vzdá-
lenosti dvou milionů vzdáleností slunečnícha
149.48 mil. km (při paralaxe 0.1). Dle toho vskutku
existovala by nepatrná ztráta světla na jeho cestě
světovým prostorem. Nutno ovšem více počítati
s tím, že všude ve světové prostoře rozsetá malá
tělíska jako na př. meteority, komety, kosmický
prach a j., oslabují paprsky a že sotva bude tím
vinen éther
= živelní katastrofa v severní Americe. (M.)
Z Kolína nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár.
Listů“.) Do zaplavených krajů amerických vyslaný
zvláštní zpravodaj „Köln. Zeitungu“ telegrafujez
Columba, že je škoda povodněmi způsobená
ohromná a že ji dlužno počítati na 3 miliardy
marek. Jenom ve státě Ohio bylo strašně spusto-
šeno 30 měst a vesnic jakož i nesčíslné množství
farm a selských statků. Spousty v Daytoně jsou
nade všechno pomyšlení děsny. Přímá železniční
doprava není dosud možna, ježto koleje jsou po-
demlety a mosty strhány. Vlaky jsou nuceny jezdit
ohromnými oklikami. Záplavy a škody byly způ-
sobeny, jak guvernér Cox udává, třídenními
strašnými lijáky.
Köln
Cox
severní Amerika
Kolín nad Rýn
Ohio
Daytona
km