Zprávy & dopisy z krsjflr óesko-

aékieré uévrh) ua opatrení v pftčiué cbndinitvi. Hlavní sákon, týkající •• opatřováni chudiny, chystá se také pro radu Hiskon. Za krátko m^jl být vydány nové stoiľatové bankovky a pôtky a síce opát jen v teči némecké a maďarské. Banka rakonsko* uherská trvá na tom, že poslední usneiení o úpravé bankovek musí z&stati v platnosti, v černi ji podporuje i uherská vláda, kteráž chce prý výslovně nařiditi, aby přepsané bankovky u uherských pokladen byly odmítány Kn včerejší správé .Deutsche Ztg." o obchodní komoře pražské sděluje se, že ministerstvo nařídilo spravedlivé prozkoumání všech žalob, jež proti volbé byly podány. Rytíř Kraus odjížděje z Vídně do Prahy obdržel v příčině té potřebných instrukci. Prozkoumáni voleb nedospělo však dosud к tomu, aby se podati mohly určité návrhy. Dokud nestane se rozhodnutí o žalobách a protestech, proti volbé podaných, nemAže se obchodní komora ustaviti. Dnes přijede císař z Islu do Vídně. Den schAze s německým císařem není ještě ustanoven.

Tyto dny kolovala zpráva, že zvláštní po> žel císaře ruského přinese oběma císařAm zvláštní listy ; zpráva tato nyní se vyvrací. Návrat ministra zahraničních záležitosti bar. Haymerleho z Nenenahrn stane se dříve, nežli se očekávalo. Týž odejel již včera v Neuenahru Příčinou urychleného návratu je stav otázek zahraničních, zejmena dunajské, ve které má se dosáhnouti předchozího dorozumění s Německem á s Itálií. Ze Solnohradu. (Příchod korunního prince a jeho choti.) Korunní princ Rudolf a jeho chot, arcikněžna Stefanie přijeli sem včera ráno po 6. hod. Na nádraží očekával je arcivévoda Ludvík Viktor ; odtud odebrali se bezprostředně do svého obydli v Heilbronnu, četné množství lidu přivítalo vznesené novomanžele. — Sděluje se dále, že korunní princ nevrátí se tak brzo do Prahy, jak bylo všeobecně mioěno. Po setkáni se s německým císařem v Solnohrade odeberou se knížecí novomanželé do Išlu к oslaveni narozenin císařových v rodinném kruhu; odtud provodí korunní princ císaře na slezských a uherských manévrech, kdežto korunní princezna ubytuje se zatím u císařovny v Gödöllö

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 23. července. ivěmeclto. Ze všech politických stran počíná si katolický střed poměrně nej- skromnéji v nynějším ruchu volebním a přece nejvíce jest pozorováno každé jeho hnuti v příčině té a časopisy neustávají psáti o tom, s kým asi zdraží se vAdcové katolického lidu při nastávající kampani volební. Liberálové soudí, že Bismark vynaloží vše, aby katolické poslance si naklonil, naproti tomu soudí protestantští kon- servativci, že střed spojí se s pokrokáři, aby Bismarka к ústupkům donutil. Na to prohlašuje „Germania,“ že strana středu vůbec ani перо mýšli na nějaké sdružení s jinou stranou politickou a tím méně s pokrokáři, že však za jistých okolností může jí býti pokrokářský poslanec milejší, než protestantský konservativec, kte rýž dovede sice slibovati mnohé, avšak ničeho nesplní. Za důvod к tomu uvádí „Germania.“ fe právě na posledním zasedáni říšského sněmu hlasoval pokrokář Löwe pro návrh Windhorstův, aby knéžlm bylo dovoleno neobmezené vykonávání jich úřadu duchovního, kdežto většina protestantských konservativců slepě poslechla na komando vlády a hlasovala proti. Vůbec jest postavení strany středu za nynějších okolností velice výhodné — tu i onde vyhledává se její spojenectví a není pochyby, že političtí vůdcové katoličtí dovedou využitkovati této příznivé situace.

— O zahraniční politice Bis- ma г к o v ě sděluje se londýnskému „Standardu“ : Nepochybuje se, že sblížení Francie s Německem tvoří hlavní «čel nynější politiky Bismarkovy Se všech strau uznává se veliká důležitost upřímné shody mezi Francií s jedné a spojeným Rakouskem a Německem s druhé strany. Nejlepším následkem toho by bylo postaveni evropského míru na pevný základ a vybaveni pevniny z ohromných břemen vojenských, které tíží státy a ochromuje jejich činnost. Spolu s tím má kníže Bismark na zřeteli ještě jinou věc Doufá, že by za kr.uko mohl se pokusili o celní spolek mezi těmito třemi velkými státy střední Evropy. Rád by vyloučil anglické a jiné to vary z Francie, Nèm-'cka a Rakouska, kdyby se totiž spojily v jediný veliký celní spolek. Anglickým čtenářům se něco podobného bude zdáti nesmyslem, ale byl jsem ujištěn, že s náhledy těmito, kteréž se připisují knížeti Bismarkoví, souhlasí také někteří vynikající státnici rakouští.“

Freauole Stále nové docházejí podrobnosti o dobyti Sfaxu, kteréž stálo Francouze, jak „Gaulois* tvrdí, mnoho krve. Ještě den po vzetí města musila býti posádka mnohými kmeny sesileua. Obleženi byli udržováni v naději, že jim 16.000 tureckých vojínů s bez- početným střelivem ku pomoci přispíší a víra tato rosobftovala je až do konce к fanatickému odporu. Počet obhaj A páčil se v čase, kdy Fran- couiové přistáli, na 2<i.000 mužA Francouzské ručnice způsobily mezi nimi pravou spoustu; krvavý boj, jenž po dvě hodiny trval, stál Araby 2000—3000 mrtvých. Francouzové měli asi 40 mrtvých a 200 raněných. Když povstalci ze Sfaxu vypuzeni byli. postavili se na jiných místech к odporu. V Chebbe. malé pobřežní vsi mesi Mehdií a Sfaxem, stříleli domorodci na francouzskou bárku, která ku břehu přistála, aby zásoby vody obnovila. Ali-Ben Halifa, vůdce tu­ niských povstalců, obsadil kmenem Urgemnou ostrov Gerba. Evropští kupci uprchli všichni na lodě, Miku úředníci konsulátu německého a italského sAstali, nebof, jak se sdá, těší se neobyčejné přízni Arabů. Přístav sfaxský poskytuje nyní velkolepý válečný pohled ; sakotvenof v něm 17 velkých válečných lodi. většinon obrněných. Italská obrněná loď „Maria Pia“ nahrašena byla lodi „Castelfidardo“.

Denní zprávy pražské.

Kronika církevní. * Odpověď na oNvědóťní noustrnsti. Ndp. biskup litoměřický dr. Antonín Frind obdržel dne 22 t m. ráno o 7. hod. na osvědčení soustrasti, které za příčinou známých vý stupů neblahých do Říma byl zaslal, v jazyku vlašském následující odpověď: „Svatý Otec hluboce zarmoucen z události sběhšicb se v noci 13. t. m. vyslovuje diky Nejdůstojnějšímn Pánu za výraz pocitů, a žehná ze srdce i kapitole a kněžstvu ďjecesanniinu.“ L. Card. Jacobini. * / Říma. Návrh bully, již má být prohlášeno obnovení katoiické hierarchie v Bosně a Hercegovině, podán již sv. Otci к schválení. Spis ten jest velmi ob sáhlý. uebot jest v něm přehled církev nich dějin obou zemi. Zařízeny budou tam tři biskupské stolice, a sice arcibiskupství v Sarajevu a biskupství v Mostaru a Baňaluce. Pro obé prvé jmenované diecése budou hodno stáři již v uejbližším konsistoriu praeconisováni ; pro Baňaluku bude ustanoven nejprvé biskup in part. inf. jako apošt. administrátor, poněvadž tamní poměry nedovolují ještě zavésti pravidelnou správu diecése. Biskup Strossmayer, jenž již více tří let bez umdlenl pracuje na obnovení pravidelné správy duchovní v těchto zemích, prohlásil se již z počátku, že se vzdává všech nároků, jež by mu z jeho titulu jako biskupu Bosny a Hercegoviny plynouti mohly. Bosna stála skutečně již ode dvou set let pod právomocností biskupů šidítcích v Ůakovaru, od nichž byla pomoci missionářů z řádu Františkánů vedena peče o spásu duší křestanů v Bosně žijících.

* Z Paříže. Arcibiskup pařížský, kardinál Quibert zaslal sv. Otci list, v němž vyslovuje mu svoji soustrast a své politování nad výtržnostmi, jež se při převezení mrtvoly Pia IX. v Římě udály. „Pak li že tito lidé“, praví se v listu, „na pokoji nenechali ani vůz. v němž vezeny tělesné pozůstatky velikého pa peže, lze sonditi, že si i vznešené osoby Vaší Svatosti málo váži. Co si ale máme mysliti o svobodě, jež dává se hájit! těmi, kteří oloupili nástupce Kristova o jeho majetek?“ Ostatní arcibiskupové a biskupové budou následovali příkladu kardinála Quiberta a pošlou rovněž svá osvědčení Arcibiskup Toledský žádá krátce, aby se katolíci celého světa o to zasadili, aby ne- odvislost a svoboda římským papežům zaručena a pojištěna byla způsobem jiným, než stalo se to dosud vládou italskou.

V Praze, dne 23 července.

* Odpověď mietodržitele ryt. Krause na oslovení deputace zem. výboru král. Českého zní doslovné takto : „Opětuji ze srdce přátelský pozdrav, kterého se mi právě dostalo od slavného výboru království Českého a protože se mi při prvuím úředním setkáni naskytuje příležitost a vidím u sebe vynikající a vzácné osobnosti obou národností, nemohu opomenouti a vyslovím se upřímně o hlavním směru své zamýšlené činnosti. Mluvím к vám, velectění pánové, jako c) sařský rakouský generál, kterýž není povolán prováděli žádnou politiku, nanejméně však politiku strannickou. К oběma národnostem chovám zcela stejně a sice jenom příznivé smýšlení ; dosavadní zákony jsou mi jediným měřítkem pro posuzováni národního suum cuique (každému co mu patří), čemuž upřímně přeji. Jako věrný tlumočník opravdového přání a vůle, jakou chová vláda i rozhodující místo, prohlašuji za první a hlavni úkol své zdqjši působnosti ukojení rozčilených myslí a bratrské svorné spolužití obou národností této krásné země, o čež se starati budu a čehož dosici troufám. Němci a Češi, kteří zemi tuto obývají. a se za Rakušany považují, budou proti všelikým nepřátelským činům vší mocí vlády ode mne chráněni Se vší objektivností, ale také se vší přísnosti vystoupím proti případům, které vznikají zúmyslně dle plánu spůsobeného a cho váného к zmatení pojmů o tom. co jest národní právo a co strannické rejdy. Prosím Vás, velectění pánové obou národnosti, abyste mne v obtížné, jeu ku blahu této země směřující práci poctivou vůli a veškerým svým vlivem podporovali a slibuji Vám slavně, že vždycky konali budu spravedlivé svoji povinnost naproti oběma stranám.“

* DIÍKtodržiteli ёенкётп ryt Krausovi představili se předevčírem: štábní důstojníci 72. pěšího pluku s plukovníkem Harrerem v čele, ředitel Bauer a jeho náměstek hrabě Schönborn jako zástupci pražského arcibiskupského semináře, provinciál řádu kapucínského Bernfuss předseda pražského obchodního gremia Dittrich, ředitel německé reálky v Karlině Kukala, ředitel prvního českého vyššího reál. gymnasia v Praze Valenta, ředitel německého ústavu pro vzděláni učitelů Bachmann a ředitel českého reál. gymn. na Malé straně M. Pokorný * Crou у z nadace Z nadace Tb. dra. Ad. Wttrfla, vdp. probošta metropolitního chrámu Páně n sv. Víta budou úroky obnášející 42 sl. 49 kr. dne 4. září t. r. rozděleny mezi dvě chudé, zasloužilé rodiny, do Prahy příslušné a vyznání katolického. Žádosti přijímá presi- diální kancelář na radnici staroměstské do dne 2«. srpna 1881.

* Žensky výrobni spolek v Praze měl dne 17. t. m svou desátou valnou hro madu. Z výroční správy vyjímáme: členů měl spolek 2296 kromě řady dárců a dobrodinců, mezi dimiž na prvém mlsté městská rada praiská ■ ročním příspěvkem 3600 sl.. Bilance vykazuje čistého spolkového jmění inventárního i peněžního 11.964 sl.--Obchodní a průmyslová škola měla ■a minulý rok 613 lákyů. Pátý kurs pro ošetřovatelky nemocných zakončen zkouškami, jimž se s prospěchem podrobilo 19 posluchaček. Celkem vyučovalo ve spolku 25 učitelských sil. * Zatčeni chabrusnei. V Kouradově ulici na Vinohradech v hostinci u „Konkordie* odbývala se včera veřejná dražba, к niž dostavilo se 6 židů chabrusáků. Nemohouce v dražbě uičeho urvati, použili příhodného okamžiku, každý chy til několik sklenic a dal se na útěk Aby nemohli býti stiháni, utíkali každý na jinou stranu. Hostinský, který má náhodou velikého psa. pustil se za jedním zlodějem, pes zase bez vybídnutí za druhým a oba byli doho- uěni a za velkého sběhu lidu přivolaným strážníkem ua policejní komisařství odvedeni.

* Nejetarším člověkem v Cechách jest asi žijící v Praze žebrák Matěj Korotvička. Týž narodil se r. 1767 v Kamenném Přívoze u Mníšku, čítá tedy nyní již 114 roků * Zakázaný výlet. Dva pražští hostinští zamýšleli uspořádali svým hostům výlet do krč skébo lesu. Policejní ředitelství však odbýváni výletu toho zakázalo * Zabavené ovoce. Včera ráno bylo zabaveno na zdejším ovocném trhu 30 kilogramů shuilých třešni, jež ihned zničeny. * Vražda na ulici v Praze. Včera před 12. hodinou byla Praha opět jevištěm vraždy, jejíž pohnutkou byla msta Pražský stavitel a majitel několika domů J Eliáš, muž v uejlepších letech, ne-lávno teprve po druhé ženatý, zastřelen byl včera po jedenácté hodině, sotva že byl z domu svého vyšel. Vrah, bývalý majitel statku Libuše u Prahy a bývalý majitel domu č. 435—III „u bílého preclíku“ v ulici Všehrdově, Matěj Kosiua, jenž dle vlastního vyznání ua stavitele po tři dni již čekal, dostihl jej v sokolské ulici a vystřelil ua oběť svou dvě rány, kteréž obé lebku zastihly.

Zraněný stavitel skácel se na zem, a smrtelné stenání jeho jevilo, že pracuje к poslední hodince. Po strašném činu svém zahodil vrah bambitku do blízkého sklepa a obrátil se klidným krokem do ulice na Bojišti Zmatek na ulici byl takový, že se z počátku ani uikdo po vrahu neptal, teprve když byl smrtelně zraněný do svého příbytku odnesen, sháněli se lidé po vrahu a dostihše ho, chtěli ho zatknout. On však klidným hlasem odpověděl: „Nestarejte se o mne, jdu rovnou cestou ua policii.“ Pohnutka hrozného skutku jest msta. M. Kosiua seznámil se r 1878 se stavitelem Eliášem a po delším vyjeduáváui dohodli se mezi sebou, že Eliáš Kosinoví přenechal výměnou za statek Libuši dům č. 435—III „u bílého preclíku“ na Malé straně v ceně přes 30 000 zl., na kteroužto částku měl Rosina v určitých lhůtách odváděli splátky. Kosina stal se majitem domu dne 19. dubna 1878. Zařídil si tam hostinec, ale živnost ta valně neprospívala, ačkoliv se Kosiua všemožně pričiňoval. Smutný následek toho byl, že Kosina nemohl ujednané lhůty splácet! a zůstával je dlužen. Prosil Eliáše, aby byl trpěliv, aby lhůty spia tebnl prodlonžil a na menší částky zmírnil.

Prosby jeho Eliáš nevyslyšel; naopak vedl na něho exekuci a dal mu vše zabavit!. Due 14. srpna 1879 byl dům číslo 435 -HL „и bílého preclíku* ve třetí exekuční dražbě hluboko pod cenou odhadni Eliášovi prodán a za několik dnů po prodeji byl Kosina exekučně z bytu vyhoštěn, jsa vůbec již úplně na mizinu připraven. Na to usadil se Kosiua se svou rodinou (sestá vající z 361eté manželky Kateřiny a 5 dětí, 2 chlapců a 3 děvčat, z nichž nejstarší jest 16 roků a nejmladší 3 roky staré) ve Vokovicích jakožto nádenník, ježto se do Hostivař, kde dříve býval majitelem velkého hospodářství a obecním starostou, styděl uavrátit Žil velmi nuzné a bezpočtukráte obrátil se na Eliáše se prosbou aby mu aspoň 500 zl. nahradil, by mohl si zařídili hokynářství a takto sebe а četnou rodinu uživili. „Když máte můj statek na Libuši a můj dům ua Malé Straně, ua němž jste nejméně 6000 zi. vydělal, pomůžete snad na mizinu připravenému dřívějšímu boháči několika sty zlatými,“ říkával mu častěji, ale ovšem marně Eliáš odpovídal prý mu vždycky, že obchod je obchod, že se při něm buď vydělá nebo prodělá. Zatím upadal Kosina do větší a větši bídy a aby vzmáhající se zoufalství zapudil, začal i kořalkou se opíjet. Ale bida nedá se upit. Kosiua obracel se poslední dobou opět snažnými prosbami ua Eliáše, aby mu vypomohl a líčil mu bidu svoji se slzami v očích — ale vše bylo marné. Ano na poslední prosbn řekl prý Eliáš Kosinovi, bodiv mn čtyrák : „Kapte si provaz a oběste sel* Tato necitelnost roztrpčila

Kotina ton měron, že ustanovil se na tom, skončit sebevraidon, později si to však rozmyslil a odhodlal к děsnému skalka, aby zemřel s nim i ten, jenž byl všeho jeto neštěstí vinen. Po předběžném výslechu dopraven vrah v průvodu strážníků к trestníma sonda, kde s ním vyšetřující soudce zavedl obšírný výslech. Mrtvola zavražděného odvezena do pathologicko anatomického ústavu к clil pytvánl Kosina, jenž jest 48 roků stár, má pět dítek, nejmladši čítá te- prvé 3 leta. Dítky ty nalezli se ve Vokovicích, kdež je matka jejich živl prací nádennickou. Zavražděný stavitel Eliái neměl z prvního ani z druhého manželství žádných dítek.

* К volbám do Boèma xeniekého Obecní saitnpiteDtvo města Lišova usneslo se v« svém zasedáni dne 18. červne jednohlasné, že přijímá za kandidáta к volbě poslance do inému zemského za města Třeboň, Vltavotýn a Lišov p. JUDra. V o k á d e, advokáta v Budějovicích. * Onemocněl. Mul. probošt v Staré Boleslavi vdp. P. Hlaváček roznemohl ze těžce • byl včera svátostmi umírajících zaopatřen. * Némecké reálka v Prostějov*. Z programu ředitelstvím toho ústavu vydaného se dovídáme, že jej letos navitévovalo 182 žáků. Z těch bylo 110 prostějovských, 58 z venkova, 3 ze Slezska, 5 z Dolních Rakous, 2 z Čech, I z Haliče, 3 z Uher. Co do národnosti bylo tn 105 Němců a 77 Čechů. Jelikož ale na ústava tom studovalo také 6в židů, kteří к Němcům připočteni byli, navštěvovalo vyšší zemskou německou reálku v Prostějově toliko 39, pravíme třicet devět Němců, jichž německost ale jest povahy velice problematické. Tedy pro 39 pochybných Němců vydržuje Morava německou reálku v Prostějově, v městě, kdei stává ještě druhá zem reálka česká, o jíž oprávněnosti sám inspektor Nacke musel vydat ue- předpojaté svědectví. Nedivme se pak, že takýmto spůsobem roste polovzdělauý proletariát a čí zásluhou?

* Zuřivá zášť brněnských pohlavar* proti všemu co českého vykazuje tyto dny nový, zbytečný doklad. Jak známo, zřídili si Čechové v Brně v dvoraně „Besedulho doma“ nové jeviště pro česká divadelní představení. Moravské místodržitelství vyzvalo obecní radu brněnskou, aby se vyslovila o žádosti dra. Hcppe-a o jeviště jmenované. Obecní rada, netroufajíc si přímo proti žádosti vystoupili, učinila toliko jizlivé poznámky, že prý v Brně není českého divadla třeba, poněvadž prý Slované v Brně jsou většinou dělnici, kteří do divadla nechodí atd. Když pak již zřízeno bylo jeviště, dostavila se pojednou do „Besedního domu“ městská komise pod záminkou, že prohledne si místnosti, je li vše řádoé proti ohni opatřeno. Vstoupivši do dvorany, stavěla se komise překvapenou uud změnou, která se к vůli jevišti stala, a tázala se, zdali správa domu si vymohla náležité povoleni к provedeným změnám. Rozumí se, že dána odpověď záporná, uebot dosud se v Brně nestalo, aby к postaveni jeviště v bodově již hotové vymáhalo se povoleni n stavebního úřadu. Avšak slavná komise „ryze německého“ Brna, kde i při sčítáni lidn napočtěno 33.000 Čechů, další práce v sále „Besedního domu“ zastavit! nařídila. Snad se tedy pomahačům Winterhollerovým podaří otevřeni českého divadla v Brně protáhnout!, zamezili je však nemohou.

* Ve prospěch Ústredni Matice školské pořádají v neděli dne 24. t. m. akademikové a sbor učitelský v Bernardicich hudební & dekla- maturni zábavn. * Zprávy školské. Na c. k. českém gymnasia v Budějovicích vyučovalo mimo ředitele dr Gustava Bozděcha předmětům povinným 19 učitelů. Na konci školního roku bylo v 12 třídách 508 žáků až na jednoho evangelíka všickni náboženství katolického ; národnosti české byli 504 žáci, německé 4. Vysvědčení s vyznamenáním obdrželo 136, žáků I. třídy 291, II třídy 45, Ш. tř. 5, jeden žák zůstal nezkoušen, oprav povoleno 30. Příští školní rok počne 16. záři. .— Na c. k. státním vyšším gymnasiu v Rychnově n. Kněžnou vyučovalo vedle ředitele Ond. Franty předmětům povinným 17 nčitelů. Žáků bylo v II třídách 474 a sice katolíků 453, ev&ng. 2, israelitů 18, Čechů 442. Němců 31. Vysvědčení s vyz amenánim obdrželo 129 žáků, I. tř. 290, II. tř. 28. III tř. 6 prozatímně 19, nezkoušení zůstali dva žáci. Příští školní rok počne 16. září — Na vyšším gymnasia v Domažlicích vyučovalo povinným předmětům 14 učitelů. Žáků bylo 285, z nichž obdrželi vyznamenáni 82, vysvědčeni I. tř. 167. II tř. 24, III. tř. 1, oprava povolena 9, pro nemoc nezkoušen 1, před zkonškon vystoupili 2. Budoucí rok počne dne 16. září.

* Kolik lidi se na Moravě oženilo a narodilo V prvním čtvrtletí t. r. uskutečněno bylo na Moravě 5161 vdavek. V 4113 případech byly obě strany svobodny, 254 obě strany ovdovělé, v 533 oženili se vdovci se svobodnými dívkami, v 271 vdály se vdovy za svobodné muže. Dle posledního sečteni obyvatelstva žen! se tedy na Moravě z 1000 lidi 5u mužských a vdává se 46 žen. — У tomže čtvrletí narodilo 19 398 živých, 475 mrtvých, dohromady 19.873 dětí Z těch, co živy přišly na svět bylo 1786 t. j. 9 pct., z těch mrtvé na ozených 69 t. j. 12 5 pct. původn nemanželského. Co do pohlaví přišlo živých na svět 10054 chlapců a 9344 děvčat, mrtvých 261 chlapců, 214 děvčat. Z porodů těchto bylo 396 dvojčat, 12 trojčat. Jelikož v tomto čtvrtletí zemřelo lidi 18821, narodilo se tedy o 677 lidi víc než jich zemřelo. * Skvrnitý tyfus vypukl v brněnském alumnátě. Dva slaninové museli býti dopraveni do nemocnice * Živelní pohromy. Po nesnesitelných vedrech, jež tyto dny panovala, strhlo se ve středu a ve čtvrtek v různých krajinách vlasti noli krupobití, jež všade nesmírné škody spů- sobilo, zničivši obili i ovoce úplné. Nejhůře řádilo krnpoblti v okresu českobrodském, kde vie jest zničeno. Zejmena byly kruté postiženy obce: Břežany, kde vše jest zničeno, Limuz, Rosto- klafy, Horka, Skřivaay, Tablety, Stolmfř, Požičaný a Vyšerovice, v okresu brandýsském nad Labem Jirná, Šestajovice, Bělin, Hořovice a Ze-