Strana 2. Číslo 277

KATOLIOK LITY

Dne 9. října 1900.

dáta byl navržen dosavadní poslanec dr. Hynek Lang, advokát v Táboře. — Starostové okresu zbraslavského jednomyslně prohlásili se pro opětnou kandidaturu dosavadního poslance Václava Krumbholze z Malých Čičovic. Vážným jeho protikandidátem jest, jak známo, agrárník p. Kubr. Německo-lidová strana kandiduje za městskou skupinu karlovarskou zem. posl. Pochraa za V. kurii redaktora Hanische z Teplic. Morava. Ku včerejší schůzi, kterouž konali důvěrníci německo-radikální strany na Moravě v Olomouci, dlužno dodati, že K. H. Wolf prohlásil v ní, že Němcům v Rakousku může býti pomoženo jen radikalismem a že tvrdil, že ná- sledkem německo-pokrokářského sjezdu v Trutnově voličstvo prohlásilo se pro radikalismus a že jeho kandidatura jest v jeho starém volebním okresu úplně zabezpečena. Ohledně jiných volebních vyhlídek strany německo-radikální pravil řečník, že tato strana může dobýti a dobude 25 až 30 mandátů. Na to jedno- hlasně prohlášeni byli za kandidáty: za všeobecnou kurii šumpersko-zábřežskou proti dosavadnímu po- slanci, soc. demokratu Riegrovi R. Budischof- sky; za všeobecnou volební kurii olomouckou a mo- ravské enklávy proti dosavadnímu poslanci, soc. de- mokratu Bernerovi, Budčovsky a za skupinu venkovských obcí olomouckošumperských proti dosa- vadnímu poslanci Zimmrovi starosta v Římařově Kriesch. Jména všech těchto tří německo-radikál- ních kandidátů nesvědčí posud příliš o jejich nefalšo- vaném německém původu. Budišovský, Budčovský a Kříž !

Na Kroměřížsku, jak se proslýchá, míní proti dru. Stojanovi postaviti se některý živnost- ník a to buď pan Povondra z Kroměříže, aneb pan Küchler, obuvník z Tlumačova. Oba jsou členy vý- boru Zemské Jednoty živnostenských společenstev v Brně. Jaké zásluhy pánové tito o širší veřejnost mají, nechceme — píše »Našinec« — dnes rozebí- rati. Podotýkáme však, kdyby oba účastni byli té neúmorné práce, kterou musí v Brně za celou živno- stenskou organisaci pp. Holubička, Faust a dr. Rů- žička konati, věděli by dobře, že to právě dr. Stojan, který se o živnostnictvo vážně stará, do schůzí Zem- ské Jednoty příležitostně dochází a vůbec o zvelebení stavu tohoto veliké zásluhy má. Pro V. kurii severní Moravy vy- skytla se nová kandidatura. Socialisté českého jazyka kandidují totiž bohdíkovského nadučitele p. Kone- čného, z něhož se pojednou vyklubal socialista. Kdo by to byl řekl? Kandidátem národní strany katolické a tušíme kandidátem veškerého uvědomělého rolnictva českého jest pan Josef Zdráhal, rolník v Pa- loníně. Dol. Rakousy. Nebezpečí, že při nových vol- bách budou antisemité a katolicko-lidová strana se potírati, jest prý již nadobro odklizeno. Krajina. Za skupinu celjskou kandiduje, jak známo, proti dosavadnímu poslanci, něm. radikálu dru. Pommrovi, Slovinec dr. Dečko. Protože by tento mohl dosti snadně zvítěziti, nahonem rozmnožen byl počet německých voličů v Celji tuctem poslaných tam německých auskultantů. Ještě předevčírem dala vláda p. Körbrova vyhlašovati, že nevydala ani pí- semné ani ústní instrukce místodržitelům a zemským presidentům ohledně voleb, nýbrž že chce při nich zachovati se úplně nestranně. Němečtí, do Celje po- slaní auskultanti jsou arci důkazem pravého opaku.

historicky a aestheticky se k ní velmi dobře řadí. Zvláště krásně provedena jest tato věc v obrazu kladení Krista v hrob; obraz tento se umělci nej- lépe zdařil. Symetrie jest věrně a přísně všude zachována. Osoby pěkně a ladně jsou rozestaveny, obrazy nejsou vedlejšími osobami přeplněny, nýbrž roz- umně a pravidelně umístěny. Celkové provedení obrazů jest pěkné a hlavní moment malby chrámové: působiti na srdce di- váků a vyvolávati v nich zbožné myšlénky, roz- jímání a modlitbu se velmi dobře umělci zdařil. Tu zvláště dlužno jest se zmíniti o krásném pro- vedení obličejů, které zůstane vždy hlavním ve svatých a zvláště chrámových obrazech: a ty jsou velmi krásně a umělecky provedeny. Sem vložil umělec celý hluboký svůj cit, který zajisté s tou- ženým effektem u pozorovatelů obrazů se setká. Končíme tuto krátkou zprávu přáním, aby brzo byly vyplněny i ostatní prázdné plochy ná- stěnné v tomto velechrámu pro obrazy určené, aby tak doplněn byl mohutný dojem chrámový a celek proveden. Doufejme, že k tomu brzo dojde. Má zajisté Smíchov mnoho bohatých kato- líků, kteří by bez velikého sebezapření a ujmy mohli snadno věnovati nějaký groš na zvelebení své chlouby: krásného chrámu Smíchovského. Dlužno jen zaklepati, obětovati se a jsme jisti, že by práce ta neminula se s výsledkem. Jan Pauly. Štýrsko. Slovinští důvěrníci za Štýrsko konali v Mariboru schůzi, v níž byla jednohlasně přijata ná- sledující resoluce: »1.Očekáváme od slovinských po- slanců na říšské radé, že také v novém parlamentě všichni utvoří s Chorvaty a Srby jeden klub a zů- stanou ve stálých stycích se zástupci českého národa. 2. Očekáváme od slovinských poslanců na říšské radě a na zemském sněmě, že budou stále pamětlivi hesla! »Pryč od Št. Hradce!« a že veškeré své jednání za- řídí podle tohoto hesla.«

Zprávy politické. V Praze, 8. října. K situaci. Kdyby šlo po vůli ústaváckého velkostatku, byli by přivoláni na povalení českého odporu nejen snad Kollerové, nýbrž přímo kati. Ne- jinak aspoň rozuměti bylo orgánům tohoto velko- statku, kteréž v pomlouvání, pronásledování a stihání našeho národa konají téměř dostihy. Nebude prý v Čechách a na Moravě pokoje dříve, dokud ne- bude promluveno »mocné slovo« a dokud na ně ne- dopadne tíha »železné ruky». Jenom v povalení, ba rozdrcení českého národa spočívá prý velikost a bu- doucnost Rakouska. A jsou prý dovoleny také všecky prostředky, jimiž mohlo by ze srdce a prsou českého národa vypuzeno býti vědomí českého státního práva! Hrozba více dětinská a naivní, nežli děsná a nebez- pečná. Panstvo rázu hr. Stürgkha dostalo by se rádo k veslu a proto hraje si nejen — s odpuštěním na diplomaty a politiky, nýbrž i na státníky. Jenže zapomíná při tom na věc jednu a důležitou: že k poo valení Čechů jest potřebí nejméně činitelů dvou.

Předně toho, jenž by povaliti dovedl a za druhé toho, jenž by povaliti se dal. Vyskytl se sice v Čechách již kdysi jakýsi generál Koller, kterýž pokoušel se o to, k čemu radí nyní orgány ústaváckého čili libe- rálního (!) velkostatku, ale nikdo již nevymaže z dějin, jak hanebně pohořel v Čechách s takovouto, český národ vyhlazovací methodou. Nepochybujeme ani dost málo, že páni Stürgkhové a Grabmayrové, podporo- váni jsouce renegátem tak těžkého kalibru jakým jest baron Chlumecký, pán na Řikovicích, dovedli by ně- jakého takového Kollera poslati do Čech ještě také dnes, ale že by ani on nespravil ničeho, je také více než jisto. Možná, že by naplnil žaláře tucty nespoko- jených Čechů, možná také, že by při demonstracícha projevech uměle vyvolaných bylo jich hojně zastře- leno, probodeno nebo zraněno, ale vědomí českého státního práva nepozbyl by národ náš ani pak. Doba, v níž křivda vítězívala nad národy svých práv vědo- mými a dbalými, minula již dávno. Jest sice pravdou, že i dnes může křivda, doprovázena jsouc násilím, na- tropiti mnoho zla a škody, ale bohudíky! již jenom na čas. Stálá její nadvláda jest z dějin nynějších časů vyloučena již na vždy.

Posl. dr. Fořt promluvil včera ke svým vo- ličům v Benešově velikou řeč o politické situaci. Po- ukazuje na politickou činnost kterou rozvinovala česká delegace na říšské radě, hlavně za posledních tří let, dospěl dr. Fořt závěru, že tato činnost vy- kazuje také jakási aktiva. Hlavně prý to, že česká otázka byla mocným a úsilným tempem posunuta do popředí, že z ovzduší rakouského pozvedla se do ovzduší němeecké světové politiky a že český národ nalezl opětně sama sebe a proniknut jest přesvěd- čením, že mu nic jiného nezbývá, nežli aby se ubíral svými vlastními cestami, a nikdy při tom ne- zapomínal na své veliké cíle. Řečník načrtl potom obraz pravděpodobného příštího vývoje událostí,a projevil v tom ohledu náhled, že ústava, kdyby parlament poznovu prokázal svou nedělnost, byla by zastavena jen s těží. Spíše podnikne prý vláda ještě jiné pokusy; m. j. snad nový smiřovací pokus. Ale dr. Fořt nevěří ve zdar ani tohoto pokusu, poněvadž jest přesvědčen, že jest mezi Čechy a Němci jazy- kový smír nemožný. Nejpravděpodobněiším zdá se mu býti pokus o nezákonnou změnu sněmovního řádu, směřující k odstranění všeliké obstrukce. Dále pro- hlásil dr. Fořt za nejbližší úkol české delegace, aby ničeho nepodnikala, co by mohlo Rakousku pomoci z nynější jeho těžké krise a co by přivoditi mohlo zase pravidelné poměry, nýbrž aby spíše usilovala o to, by krise byla stupňováua a ústava aby byla zastavena. Není žádné pochybnosti, že řečník měl při tom na mysli hlavně německou obstrukci, ale se sta- noviska českého dalo by se dojista tak ledacos proti tomuto jeho náhledu namítnouti. Přes to byla řeč dra. Fořta přijata s velikou pochvalou, on pak sám zahrnut byl několikráte hlučnými a srdečnými ovacemi.

Jedinými odpůrci dra. Fořta byli jakýsi sociální demokrat a pak dr. Veselý, jenž položil dru. Fořtovi několik otázek jménem t. zv. české lidové strany, strany to bez českosti, a následkem toho také bez če- ského lidu. Dotazoval se dra. Fořta zejména ohledně všeobecného hlasovacího práva a pak ohledně hlá- šení se záložníků českým slůvkem »zde«. Dr. Fořt odpověděl, že přes smutné zklamání, jehož o posled- ních volbách dožili se přívrženci všeobecného hlaso- vacího práva, jest pro ně — on sám — přece, a pak že žádný, svých povinností vědomý poslanec nemůže raditi záložníkům, aby při kontrolních shromážděních hlásili se slovem »zde«. Proč, leží na základě smut- ných, loni nabytých zkuteností, na bíledni. Resoluce nebyla učiněna sice žádná, ale shromáždění projevili důvěru svému poslanci způsobem až lichotivým. Dr. Engel vyvrací ve svém benešovském or- gáně zprávu některých listů, že by byl zavázal se císaři, že se přičiní o odklizení obstrukce českých po- slanců. Ministr dr. Rezek onemocněl tyfovým zaně- tem střev. Praví se, že bude nucen, zdržeti se po ně- kolik neděl vykonávání svého úřadu. Či snad se při- pravuje, jak tu a tam se proslýchá, ke svému od- stoupení? Antisemitismus a socialisté. Křesťansko- sociální strana konala včera ve Štokravě schůzi, do níž dostavili se také četní socialisté. Když bývalý poslanec Axmann dokazoval, že jest antisemitismus oprávněn, nadávali mu přítomní socialisté. Socialisté chtěli se dopustit až i násilí. V tom přispíšili do místnosti policisté a četníci s nasazenými bodákya donutili socialisty k tichu. Axmann ukončil pak svou řeč za hlučné pochvaly a za volání: »Fí sociali- stům!« Potom mluvil bývalý poslanec dr. We is- kirchner o politické situaci, ale socialisté ztropili opětně takový hluk, že předseda schůze musilji ukončiti.

Uherská poslanecká sněmovna byla dnes- opětně zahájena. Když přečten byl přípis minister- ského předsedy ohledně císařského rozhodnutí o kvotě, navrhl posl. Fr. Košut, aby tento přípis dán byl na jednací pořádek za tou příčinou, aby sněmovna mohla zkoumati, zda-li toto rozhodnutí stalo se na základě zákona. Sněmovna schválila návrh v tomto smyslu. Ministr zemské obrany baron Fejerváry předložil zprávu o účastenství jedné honvédské divise při haličských manévrech. (Hluk na nejkrajnější le- vici.) Zpráva byla přikázána brannému výboru. Pra- covní, od předsedy ministerstva předložený program byl schválen. Podle něho bude rozpočet předložen sněmovně ve středu, an již po vyřízení ve finančním výboru bude sněmovna o něm ihned rokovati. Více poslanců naléhalo na projednání zákona o inkompati- bilitě. Předseda ministerstva Széll prohlásil, že si přeje, aby tato osnova byla ještě během tohoto za- sedání vyřízena. Příští scbůze ve středu. Poslední slova knížete Bismarka. Prof. Oncken z Gieszenu sdělil ve vědecké přednášce, kterouž měl v minulé zimě, že poslední slova k n. Bismarka zněla: »Milý Bože, vě- řím; odpomoz mé nevěře a přijm iž mne do svého království nebe- ského.« Překvapuje, že o těchto posledních slovech kn. Bismarka nedostalo se až dosud nic na veřejnost. Nyní teprve je přináší »Reichsbote«, jemuž arciť po- necháváme za ně zodpovědnost. Papežská encyklika o křesťanském so- cialismu. Zprávy, že tato encyklika bude vydána již 30. t. m., se nepotvrzují. Vydání encykliky z dů- ležitých, ale dosud neznámých důvodů odložene bylo prý na dobu pozdější.

Nové řeči francouzského ministra ob- chodu. Municipalita města Lensu dávala na po- čest ministra obchodu Milleranda hostinu, při níž Millerand mluvil a poukazoval k tomu, že vláda přes vnitřní krisi a vážné události zahraniční zacho- vala všude pokoj a poskytla světu obdivuhodné di- vadlo výstavy, které bylo korunováno 22. září za velkolepých projevů republikánského bratrství a věr- nosti. Kečník poukazoval pak k nebezpečí, plynou- címu ze stávek, chválil zřízení povinných rozhodčích soudů ve sporných případech a odmítal výtku, že chce organisovati sociální otázku. — Při hostině po- řádané municipalitou města Arrasu na počest mi- nistra obchodu Milleranda měl Millerand řeč, ve které pravil mezi jiným, že projevy 22.000 mairů uvítaly v ministerstvu ztělesnění republiky. Vláda je odhodlána provésti reformy, k nimž dala? podnět. Kříž čestné legie obdrží na základě návrhu francouzského ministra války kromě obcí Paříže a Bazeille ještě také města Lille a Valenci- ennes. První za obranu proti rakouskému sboru, kterýž je obléhal od 25. září do 8. října 1792, druhé za odpor, jež r. 1793 kladlo po 43 dnů sboru pruskému. Město Valenciennes ostatně na konec vzdalo se, zrovna tak jako Paříž r. 1871. Chystaný atentát (?) na belgického kra- leviče. O domnělém odhalení anarchistického spiknutí proti belgickému princi Al- bertovi kolují následující podrobnosti: Známý ne- bezpečný anarchista Emil Chapellier, kterýž právě odpykal si několikaletý žalář, do kteréhož byl od- souzen pro padělání peněz, usnesl se prý s 5 neb6 »soudruhy«, že zavraždí prince Alberta při vjezdu nově oddaných manželů do Bruselu. Ke spiknutí patřil také Penchos, spoluvinník Sipidův, kterýž jak známo, pokusil se o atentát na prince z Walessu.