Ctihodným doerám sv. Angely bndii áest a díky oej vřeleji! I — U sv. Klimenta káaal vdp. dr. Josef Doubrava, rektor knfi. aroikiak- ekáho semináře, ao iivotá váinám* jakoito posledním článku apoitolského vysnánl viry, kterái velmi dúmyalná svoleno sa předmát májových kásáni a výmluvnými úvty rúsnýob ka> satelft důkladná bylo vysvátleno Na vysvéni pak kasatele, aby váříoí obnovili a nim křestní slib a na otáskn jeho : aVářli*li v Boha Otoe viemohonoibo* odpovádál všecek ohrám třikráte nadšeným .Věřím 1* Tak jevila ae ve čtvrtek Praha, jei jest a jistá na vždy sfiatine Pre- boa katolickou, Prahou Marianakon. — V Žilkové byla májová poboinoat slavným apfiiobem P. T. V. Černý (7), V. Červinka, P. F D u- brava, L. Fiala (2), J. Houžvička (2), A. Ka špárek, J. Koioář (2), J. Nosek (2), Pastora* liaté, A. Postřihač, J. Pust, J Rumi, V. Stejskal, °’E. Stránský (6), J. Sprongl (2), J Ôteinoober, P. F. Vaněček, P. S. Vítek, V. Vítek, V. Zykán. * Na stavba chráma Páaé v Zižkově darovala česká spořitelna 300 sl.

* Z Oseká u Rokycan. Dne 27. kvátna t. r. lončil ее s milými svými o>adníky a Oseka- Voldnohy dp. farář Fr. Klíma, jenž po 16. roků v osadě této byl působil s osadníky cítil a pro ně id; proto také není divu, ie jemn i osadníkům lončeni boleatný okamžik spôsobilo. Aby milému pastýři dokásali, jak jej milovali • jak neradi jej ntráof, uspořádeli mu oaadnioi I Oseká Voldooh slavnostní večer. V týž den ahromáidili ae spolky v místnostech hospodářského spolkn v Oseká a v 9 hodin večer vy , žel průvod, jehož četní účastníci nesli lampióny. Prfivod prov&sen obecenstvem aa nvukúv hudby doiel před farní budovu, utvořil sde polokruh, я v jeho středu sapčii pak pěvci, řlaanlm p. J. Závory Hd. učitele ae Svejkovie tři chory; hudba přestávky vyplňovala vláčte neekými pianimi. Hluboce dojat dékoval dp. farář srdečnými (lovy sa poetu mu prokásanoo я odebral ke pak s průvodem do míatnosti spolkových, kdež se roivinula přátelská sibava.

Zpěv •' hudba stále se střídaly ; dp. farář ku shromážděni i srdečnou řeč promluvil, v niž k vroucí lásce ku sv. církvi a sároveň i k milé česká vlasti » národu nabádal, načež ae ujal slova p. Jos. Závora, říd. nčitel se Svejkovie vyslovil dp. faráři se veikera příseň alásku vroucí dik, ns cestu přál mu srdečná s Bohem ss blahodárné působeni jeho provolal mn s hlonbí ardue .Sláva*, což oalým množstvím upřímně bylo opětováno. Také občan Aobrecht s Voiduoh promlnvil několik srdečných nehledaných slov, sa náž mu dp. farář vřele podá* koval, jakož i aástopoe mladíkův, jenž pravil : .Také jsme tn my, Vali odohovanoi, důstojný pane, a také my Vám sa veikeron liskn vy- Та Dana laadamui* a prtvod po ооМш ко* alo mj am a saia díky Trono! a ZtpUÍ Pán В&Ы* itele, iakoi m ùSaatn! aieoak konvenfc' Slova iato viaeky pHtomné atiálté doj Ja à * Zakonéení májových slavnotti a dp. farář pobnnt tonto opManoatí, dikoTal a pobožnosti V Praze. Zatli jama «i do tři kladl mladlkftm na ardoe, aby vidyóky 't tèmi koatalft, a Tinda jak br toabil, otitalft Marian jdnobn pravdy a láiky k Bobu, к národu a'vinati akfeh'hlava na hlavá, ba boately ani naataáily. kn která je vidy vedl, netrvali a povidy krá

Mimo koatel dominikánaký, kdei provedeno tali. Zvláitá dojemná bylo drahého dne lonáeni bjlo velkolené , Ave Maria* od Mendelaaohna, : v koatele. Taká ikolnl mládei ■ Voldooh a se holdováno Královná máje avláitá v ohrámn Svejkovie ae doatavila, к nit pak připojena Páni nriolinakám a ev. Klimenta v Karlovi mládei a Oaeka, a tolik bylo obenenetva, ie alici. V onom mál sáváreáná kásani vdp. dr. koatelláek ani pojati nemohl veikerá mnoiitvi, Lev Sehneedorfer, profesor nniverahy ; která přišlo, aby jeitá napoiledy spatrilo tn cámeoké ; irdeòoà, ptesvidáivá slova jeho ila milon tvář svého pastýře, eljielo ■ jeho úst vára se ardoe к ardoi. Pontifháln! ptiebnáni slova loaáeni a prijalo od náho poslední po mál generál a velmistr rytířského řádu kHio j iehnáni. Po 8. hod. vyetonpü dp. farář na vniokáho ‘a Servenon bvásdon vadp. dr. Václav kasatelnn, aby se aa avými milými roslonáil.

Horák. Vieoek obrám plál v moři avátel. ] Dosna), ie mn táiko lonáiti ae stárni, s nimii ukončena vadp. generálním vikářem drem j deli milá, opatrovali a dobrou tá vždy sacho* Františkem Hrádkem. Tisíce věřících, kteří í vali.* 8 bolestným svoláním „3 Bohem vám oblákali satímní koatel a museli pro obmese-j viem I* opnstil dp. fsrář kasatelnn, aby napo- nost místa státi pod š rým nebem, dávad hla-j sledy vykonal v útulném chrámu Páně, kterýž šitý dftkas, jak stavba nového chrámu v Žii-jjebo přičlnácím byl upraven, obát mše sv. Po ková jest naléhavá. Po celý máslo kásali : mši sv., sv éknuv mešní roucho přišel opát jest

po 16 let dobrá i slá snášel a kterái jako pečlivý otec dítky svá vřele miloval a ie by byl snad mesi nimi do smrti setrval, kdyby vystoupení takřka sákeřnická nebylo jej při málo míato toto opnstiti a jinam ae odobratí Slíbil však, ie vidy na svá milé a lá>kon vspo- mfnati bode Při dojemné řeči jeho málo které oko sfiatalo nasaroseno, avšak tiobý pláč pro mánii ae v hlaiitá itkánl, kdyi dp. farář se obrátil bu mádeii školní a pravil: „Tebe je mi nej íoe lito, ty milá mi a drahá mládeii, ie ti opuitíti musím. Tys mi к ardoi přiroatla, v tebe kladl jsem Veikerá avé nadéjc. Odporoučím ti vlak tvým dobrým rodičům, matičce Marii Panně a Andáli strážci, aby tebe, mil oltáři a tu louáila ae ■ nim A. Siukulova i Oseká, žákyně méšf. ikoly v Rokycan eob, pak žákyně s Volduob a konečná i iákyné školy Svejkovioké by naposledy vídaly dp. faráři dik sa přlseň, kterou dítkám školy Svejkovioké, ač k firnosti jeho nepřináleiely, vidy přece prokasoval; ve obvili této ani dp. farář, ani veškeři přítomni alsám nbrániti se nedovedli. Potom všecko školní mlálei, spolky a bod bon a obecenstvo šlo pochodem ku kapličce sa obol, kdei utvofen špa ir, jeboš středem jei dp. farář v kočáře, provásen hodnosty spolkův, volaje ještě všem poslední .8 Bobem I*, coi e pláčem bylo opětováno. Tak dokásali dobří naši osadtíoi, jak umí otiti pastýře, kterýi o nč poctivé a upřímným srdcem pečoval.

Denní zprávy. ИГ* К dnešnímu číslu přiložena nedělní příloha „Čecha“ čís. 22.

* Pan Ignat Hořica o straně Slezsko-katolické. Brněnský .Hlav* ve svém dopise s Opavy ns konec píše : Pan pirate Igoát Hořica, který se simoičnou horlivostí sbíral látka ku svým článkům meškaje ve Sienka jeko sprevodej .Nár. L.e, totiš útoč! na dra. Grada a Findin.bého, kteří pořád chtějí lakládati sleaiko-katoliobou strano. Ve Sleiskn prý nemůie býti neš jedna «trana: strana národní. Docela sonhlaiime, neš v tom se ■ p. Hjřicon rosoháalme, co anamená .národní*. Národností rosnmíme my všechen obor emýšleni a cítění národe, tedy i jeho nábo* ženttvf, ješ vice nei 1000 let nrěcvalo, řídilo a pronikalo ve všech iměreoh jeho iivot, totéž bylo jemn vidy a všudy vspruiinon rejmoo- néjii života národního ; píše to sám p. Hořica, řka : .Jietá míra národního vědomí v čeekám obyvatelstvu sleaském nesmiaela. Uš jsme pověděli, ie příáinou toho bylo především náboženství. V kostele lid áeeky se modlil, česky splval, česky se mu kázalo* atd. (.Osvity* á, 6., str. 499.) Náboiecstvl jest duší národa, jeko tělo bes dele, tak národ bes náboženství hrns. Dobřé to vědí němečtí liberální vůdcové s esiti, ti nspřtrd lid poštvou proti kuáifm, o rkri, sncmrsval jej a pak eaačrao odnárodní. [ obrý katolický křesťan ví, ie jasyk jest dir boil, ie si bo váiití musí', jinak by hřešil. Kdyby nebylo náboženství, již dávno tiob •edmdeiát tisíc Moravců v Pruském Slesiku by bylo docela ponžměeno, eie (jak přece ještě iivoří e poslední doba náboženství bylo hlavni přišinou, ie se jemn vydává .moravský* list. Kdyby tento výměr národnosti měl p. Hořica na mysli, tož jistě by se ani nezmiňoval o katolicismu, nýbri byl by téhož miniai jako my, tdtiž ie pod .národní* stranou myslíme si n nás katolicko národní strane, která hájí práv šsskýob batolikfi ve S etiku.

* .Reichspoet“. Kterýsi s čtenářů našich ae dotasoval v našem listě po směru ve ▼(dni vyohásejfciho denníka .Reichspost*. Jelikož tn a tam dostane se mně tento list do mhy, ohei podali stručná svůj úradek o «míněném liste. Iniciativa k salošení .Reiobspostn* yila a posledního sjesdn katolického v Linci. Sbíráno ai sebráno na 60.000 al. a aaloiena .Reichspost*. V čele p dnikn stálo mimo německého kněžstva a předcích mužů katolických téš i mnoho šlechticů — uvádíme meai jinými hraběte 8;lva-Taronoon a mnoho jiných veřejnosti i áeské inámých kavalírů. Účelem salošení listu byle hájili aájmy blavnš rolnictva a živnostniotva a to vydatněji nešli jiný katolický ve Vídni vyobáaejfoi list, orgán to šlechty kon- servativní — Vaterland, kterému se od katolických Němců vytýkalo, še hájí ’pensa áeské šlechtice s jich aájmy s spíše ještě ěeský lid nežli německý. .Reichspost* slibovala spoěátku bojovali vedle .Vaterlandn* pro katolickou věc také se směry obou braly paralelně. .Reichs- poct* si učinila programem vybíseti katolické poslance německé, aby si vyhledávali spojenců mesi katolickými poslanci národností jiných, slibovala smírné působitij na třenice národní a njímati se jiných potlačovaných národnosti by se každé dostalo jejího práva. Z té příč ny mošno si i vysvětlili, ie přispěli snaěnými Obnosy i čeští knšii mesi lidem nimeokým působící, protože měli na sřeteli jednak obroseni svěřeného lidu na sákladeoh nábožensko mravních, jednak vymaněni katolického lidu 'a podruží židovského kapitála а a ním spřeiené lživé svobodomyslnosti, jednak také slakání spojenců a přátel naiemn národu v lidu německém.

Nyní však vyohásí na jevo, ie se stala .Reichspost* vlastně orgánem tak svíných křesťanských sootalů pod vedením dra. Lnegra a prince Liechtensteine. Poslední doby si zaútočila .Reichspost* několikráte na hraběte Hohenwarta hlavně v otásoe upravení valoty. Nemíníme tu kritisovatí dále a ilřeji příčiny kroku toho, aniž ae ponltěti do diskusi o tom, podotýkáme jen, že .Reichspost*, nabývá mesi lidem německým velikého rosifřenf, a ie jako katolický list má — budononosť. К našemu národu chová ec mošno říci velice přátelsky dosnd, «nad pro to okolnosť, še tak svanì antisemité в drem. Lnegrem a princem Liechten* Steinern tvoří oposiění koalici vládní většině téš koalici sváné, jednak ale také proto, že usnává práva národa českého a na prapor svůj •i napsala : antonomii a federatívni aříseni státní bájiti. Nechceme tu předbíhali do bo- doucnoati, jaký vítr bode posdšji totiš váti, můžeme českým knéiím .Reichspost* doporn čiti, těm totiš, kterým osudem dopřáno té slasti půfobiti mesi Němci, aby síla falešného liberalismo byla slome.na a lid německý ae nedal dota Vsdn jmi vůdci vodití ia *— noa.: .Reichspost* má éinnosť reformátora!, ’ aby německý lid se spojil na sákladeoh křesťanských k odporu proti židovsko - aednářsko • liberálnímu prondu Strhujícímu virem svým všeliké vrstvy lidu do sihnby. A kdvby neměla jiného účelo, jako ávě posledního.— rosdvojeui Němců ,na dva ibory liberální a katolický — pak jíž tim na*

10' poklonil dobré vici. 1 K« (bntártrn „Viaei“ přistoupili aa ny aakládajloí : Jeho Jasnost vysoce urosený , n Adplf Josef knfie ßcbjrarsenherg. yésoda nmlovský, a Ondřej Neureottar, brupař va eném. — К fondu pro katolické cpiaovatcla istoupili : a) aa člena safclždajlcího Vojtěch Kamei, farář v Ohřenovioíob ; b) aa členy přispívající : Joeef Slavík, farář v Zemiakové, % Fil. Šubrt, farář v Miletíně. Dar aasUl Frant. Wildmann, farář v Sudomčřiofob u Bechyně. — Knihovní fond obdarovali : Jsknk Prooháska, koop. ve Křtioáob, a fsrář Josef Slavík. — Na koupí spolkového domu pró družstvo.., .Vlasť* příspěvky saslali : Frant Husar, kaplau. ^ v Hoaínš, á farář Frant. Wildmann. Mi pio to sloiil v redakci .Vlasti* Ondřej NeureotJer, kro pař ve Slaném, pro cpoleti přátel katoli* ukýoh škol bratrských 2 al. četl o tom v .ča­ óhn*, spolek roveti. Týž pán. i .Dělnické Novihy* odebírá rosvoj jejich dle možnosti podporuje. Kéž bychom takových podporovatelů katolická vici máli vice I

Д pobytu ndp. knížete arcibiskupa dra Th. Kohna. J. M. ndp. kníše, arcibiskup dr. Tb. Koho na svá spátečnf aeill s Berlina (tavil se opět n kardinála Koppa ve Vratislavi. Jak berlínská listy sou-, hlesná tvrdl, byl J. M, ndp. knfie arcibiskup dr. Th. K o h n v Berlíně všade oo nejokéseleji uvítán a byl téi dojem, jaký ndp. kníie-arci- biskup všade spůsobil, oo nejpřísnivšjií. * J. eie. Y. arcivévoda Rainer přijel věera večer po 9 bod. do Prsby. К Uvítáni jeho dostavili se pa nádraží mfstodršitel hrabě Than, velici generál hr. Grflune s plukovníkem Kolleřů, generálové Lehmann a Netueohill a plukovník rytíř Želswvki. * Stříbrná svatba. Sušický .Svatobor* přináší tato noticku : .V pálek dne 26: května 1894 konala, ae na blíakém aámkn ve Volip.vě řídká slavnost rodinná. Majitelé velkostatku . urosený pán Ferdinand hrabá Chotek se avojf oboli orosenou pani Josefinou hraběnkou, ros.

Sohweerta se Sporků, slavili po 261eteoh svého šťastnéko sňatku svatba itřibrnou v domácí kapli lámeoká, kami sjeli se nejbliiií přátelé oslavenců. Zámecký kspjan dp. Tomáš Chval tklivými slovy vyliěil blahodárná рф«оЬоа_1,^ vrchností a výsnam konané slavnosti, naéei pak vykonal církevní obřad. Dá'e svěcen byl nový krásný obrss na památku slavnosti pro oltář kaple uitanovený. Ačkoliv řídká slavnost tato měla miti rás pouse rodinný, přece povšimnula ei veřejnost širší táto vaáoni, ra dostná události a savdala přišinu k osvědčením boldúvacím. Deputace blahopřejné vyslaly mesi jinými den před tím na sámek voliov- ský : Okresní výbor, výbor hospodářsko-leeni- ckébo spolku в představenstvo okresní nemocenské pokladny, vesměs v Snšioi, kterýchžto korporací oslavenec jest dlouholetým obětavým i tarostou a předsedou. Den 26. května 1894 aůstane pro veškeré obyvatelstvo voliovaká a okolní v milé památce. Jak ye dovídáme, bylo veikerá služebnictvo na sámku oslavenci hojni ,, obdarováno,* — К této , noticce připojnjsme i my vroucí přáni, aby dobrotivý Bůh vyeoce- uroseného pána Ferdinanda hraběte Chotka v neúmorné jeho činností pro dobro veškerou štva jen sdii a dnů života mu trodlocid! * Slévané v „Lidových Novinách“. ‘, se mn salibil, i chce jej podpo- .Mor. Orlioe* píše: .Semctwos*. Co je to ? Nalesli jsme toto alovo ve včerpjiínj ryferità .Lidových Novin* s poslanecké sněmovny. Stálo tam doslovně: .v Semstwosu*. Nominativ tedy dle vieho: .Semstwos* — snad nějaká jméno města ? Alp ohýba lávky ! Zemstvo, eemstva json na Rasi jistého druhu krajské snámíky prp hospodářské a školská náležitosti dotyčného'kraje. Němci to

Předsednictvo spolku s ochotou by tomuto ' třebují.

vého klimatického přímořského pro zdraví potřebného místa užívající kněze již před lety postavilo v Ice sanatorium. Mimo celé zaopatření, můžeme říci výborné zaopatření za malý poplatek 1 zl. 20 kr. denně, jenž však při nemajetnějších ješté snížen býti může, má tn patient pěkoý, se vším pohodlím zařízený pokoj na straně sluneční ; v domácí kapli může každý den sloužili mši svátou ; i pokud možno dostává se mu I stipendií ; posluhu má zdarma a v čas-li se přihlásil, bývá mn opatřen i volný lístek |na dráze jižní. Pro takové výhody zajisté ani jednoho i kněze nebude, který by neuznával důležitosti |a prospěšnosti spolku, jako jest spolek pro I podporo nemocných knéží, ale také každý nahlédne a kdo jen poněkud může, za po* biunost si uloží, spolek ten co možná pod- I porovati a P. T. pp. spolubratřím vřele I doporučovat! a to ve vlastním prospěchu, I neboť nikdo neví, kdy a kterého ze tři domů, Iv Merané, v Gorici, neb v Ice bode pro 1 zdraví své potřebovati. Přikládáme zde výtah ze stanov, pokud Ise členstva týká: Členem .zakládajícím* se htává, kdož 100 zl. složí (§ 7.) ; členem ladoživotním*, kdo 20 zl. složí ; členem .přispívajícím*, kdo každoročně nejméně 1 zl. ■platí ; .dobrodincem*, kdo spolku jednou Ipro vidy penéžitý dar vénuji Mimo to za* h&zuji sa knéži, kteří se stávají údy spolku, jednou za rok za zemřelé členy • za dobro­

dince mši sv. sloužili a při každé mši svaté za spolek Memento učiniti. Aby i zcela nemajetní kněží mohli státi členy, netřeba, než obrátiti se na presidium spolku, kteréž mu zašle 40 intenci ku persolvirování, začež se ten který kněz stává členem doživotním, a k tomu ještě i toho dobrodiní účasten býti může, že pak i po případě placená stipendia obdržeti může. Jen na jednu věc bndiž upozorněné. Až posud byli výminečně do sanatorií přijimáni kněží, kteří nebyli členy spolku za vyšší 50 kr. denní plat, než ostatní čle nové. Ve valné hromadě ze dne 24. února 1893 však ustanoveno, že tato výjimka nemá miti vícemistaažejenten může býti přijat, kdož aspoň pojeden celý rok byl již členem s p o 1 k u. Pročež neměl by žádný kněz vá- hati a co nejdříve kn spolku přistoupili, tím spíše, že každý, kdokoli k tomu přispívá, by nemocný kněz opět svého zdraví nabyl, nejen tomuto prokazuje dobrodiní, kle stará se těž o blaho nesmrtelných dnší, jimž chorý kněz, nabyv svého zdraví, opět své síly věnovati může. Jaká to záslnha před Bohem I A ku konci ješté něco podotknouti sluší. Ve zmíněné valné hromadě s mnohých stran bylo projeveno přání, by v Karlových Varech dům pro choré kněze zřízen byl.— * ca* хл%лштл fsax* ш aia taevtA л» ял I с» o ra j

přání vyhovělo, kdyby jen po ruce bylo pro- k tomu stačí, by udržován mohl býti stav domů již stávajících, stavba nového domu (náklad asi 150 000 zl.), 'vyžaduje nových prostředků, nových obětí. Mluvil jsem o tom s p. presidentem, pravil mi : „Záleží jen na kněžích samých, chceme-li miti v Karlových Varech dům pro sebe.* — .Jak to ?* táži se. .Kdyby každý hatě kláštery kněz v rakousko-nherském mocnářství dal bytku svého lázních karlovarských.* — Jednoduchá trefná to odpověď, buďme jí pamětím ! Slavné presidium hodlá se obrátit kpp. biskupům v naší i v německé říši za vydatnou podporu tohoto podniku, rozešle na potřebí, ihned se ku stavbě přikročí. Dobře tedy pravil vsdp. prelát .na nás samých záleží, chceme-li miti dům v Karlo- zlaté, třeba mnohý i s těží, přece každý vé novati může ; nikdo neví, kdy bude potřebovati lázní karlovarských, na sta kněží tu každoročně se léčí, a kdyby i nikdy jich nepotřeboval, nechť tento vdovin haléř složí z lásky kú svým spolubratřím, kteří jich po- středků. Reservní fond spolkový právě jest dům pro kněze vystavený a spravovaný jen 2 zl, máme za rok dům ve světových bohumilému. Kdyby jen dobré vůle bylo. všecky vikariáty subskribční listiny ; peníze uzná jisté dobrodiní, jakéhož se mn tn dose prozatím neskládají, jen se subskribuje stává a žehná z plna srdce tomu, jenž z nej- částka, kterou každý přispěti hodlá, a bude-li čistší lásky k trpícím bratřím položil roka tolik subskribováno, mnoho-lí bude poměrně k jich zbudování. vých Varech pro sebe*. —Nnže tedy nikdo i Byla by to koruna jeho šlechetné, požehnané z nás neváhej nikdo se nevymlouvej, ty 2 činnosti, jeho v pravdě křesťanské lásky a

Neříkej nikdo, že v Karlových Varech od sester milosrdných. Pravda, avšak dům sám není v příznivé poloze, a potom nikdo z chudších kněží nemůže podjati se výloh, jakých se požaduje. V zamýšleném domě novém i ten nejnemajetnějží mohl by najiti útulku, ježto by byt, posluhu a snídaní dostával zdarma. Proto zvláště by tu měli bo- a majetní praebeedáři z nad- přispěti hojně k skutku tak požehnání Božíhp sebázeti nebude. Patrným důkazem toho jsou ony tři domy, které takřka z ničeho povstaly. Kdokoli mél jen příležitost v jednom z nich za přičinon svého zdraví meškati. Kéž by láskyplné srdce stařičkého pana preláta, milého krajana našeho, dočkalo se radosti, by viděl své vroucí přání vyplněno! lidumilnosti. Nuže s pomocí Boží I Všecky dotazy nebo dopisy ve věd této buďtež adresovány na presidium Spolkn pro podporováni chudých knéží v Gorici.