Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází každý den mimo v neděli a svátek O 3. bod.'odpolední.

2

Předplácí te v ftdminiitnci v Ostrovní ulici ölslo 1508—II.

3 DOPISY

DOPISY I makované a podepaané přijímá r в dl a le c в v Ostrovní ulici čie. 1508—11.

ostrovní ulice le c в

4

mé«f£né . ôtTľtletoé půlletné . eeloméué

5

v Praze: . 8 „ 30 „ . 6 „ 60 „ . 18 „ 20 „

Praha

6

poštou:

7

Rukopisův nevracíme a nepodepaaných nedbáme.

8

REKLAMACE

9 Jednotlivá čiela 5 kr.

Jednotlivá čiela 5 kr. 8 nedělní prílohou в kr.

10

beultet erapeéeténé poiýlány nefirankoviny.

11

Ineeráty počítáme nejlevnějl.

12

ČÍSLO 124.

13

V Praze, v sobotu dne 2. Června 1894.

Praha

14

Ročník XXVI.

15 title

Pozvání k předplacení

16 article

na mčsic červen

17 article

polltleicóbLO d. в n. за! 3c лх

18 title

Wekerle, abeúg!

Wekerle

19 article „CECH”

„CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčné . - zi. 1-35 čtvrtletně zi. 4*— ročně zi. 16.— Pro Praha в donáškou do domu: měsíčně ........... zl. 1*10 čtvrtletně zl. 3-30 celoročně zl. 13-20 Za donášku do domu, kterouž výhradně adminiatrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zaeýlá se — nejlépe poitov* nimi poukázkami administraci „Čecha*4 v Praze, Ostrovní i lice č. 1508-11. V Prase, 2. žervna.

Cecha Praha

20 title

FEUILLETON.

21 article

Dvě události v těchto dnech přikvapily, ano i překvapily evropský svět skoro současně : Pád dvon státníků : Stambulova a Wekerle. Nás z příčin na snadě jsoucích, mnohem více musí zajímati pád posled nějěího. V pádu státníků novodobých z pravidla nemůže hledati se mnoho tragického Panování státníků dnes málo kdy bývá dlouhé. Přicházejí в jarním ptactvem a odcházejí obyčejně s ním. Toliko Bismark mohl se těšiti panování delšímu. Pád jeho nepostrádal na dobro tragiky. Státníkové nmírají obyčejně přede smrtí. Přeceňují se v domnění, že jaou nezbytnými a že po nich musí nastatí katastrofa a zatím svět bére ae dál svým hiato rickým kolotočem. A zrovna na tn smrt právě zemřel státník uherský dr. Wekerle Bližší příčina smrti udává se, že prý narazil na tu sedmou svátost, již si umínil stůj co stůj z maďarského globu odkliditi. Leč příčina tato byla toliko poslední pro něho ranou. Počátek jeho smrtelné nemoci datuje se již od smrti Eoáuta. — Wekerle zemřel na Košuta, zemřel na maďarský šovinismus, jenž neleká se ani prostředků nej výstřednějších. Košnt strhl Wekerla za sebou. Byla to bohopustá komedie se smrtí 'Eointovou, jež musila kruhů? dvorních dotýkati se co

Stambulov Wekerle Státníková doktor Košut

22 article

nejtrapněji. — Aby udržel ae při vesle, musil hledět učinili se levici populárním. Býti populárním a levice a loyalním ke trůnu, v Uhrách je holou nemožností. Wekerle byl prostým ramenářem. Levici sloužil a dvoru lichotil, nebo hrozil dle toho, jak kdy za dobré uznal. Jeho žurnalističtí pandurové konali divy ve lžích nej- nestoudnějších, a když ani ty mu nepomáhaly, harangoval nejhorší Moha z peštských ulic к zastrašení magnátů a církevních hodnostářů. — Nikdy snad nebyla uherské sně movně předložena lež nestoudnější, jako že ai uherští národové přejou civilní náboženství. Čelo Wekerlovo bylo věru neproniknutelnější nežli Dove-ův pancíř. S drzostí přímo mefisfáckon troufal si čtyřikráte za sebou předstoupili před korunu a dožadovali se garancii, aby předloha jeho prošla pověstným pairšubem Avšak velezrádnó jeho pletichy při Košutové smrti podrazily mu nohy a žádané .garancie* mu byly odepřeny. — čtyřikráte za sebou nechal se odmrštili, nežli uznal za nezbytné odstoupili.

Wekerlův Dov Košut Uhry

23 article

V císařském hradé dosud zní ten bohopustý ryk peštské luzy; a ty stokové nadávky, jež plnýma rukama se házely z Pešti do Vidně, dosud zní paličská řeč ministra spravedlnosti Szilagyiho, a konečné vyšly na jevo hanebné úplatky novin, jimiž měl býti činěn na magnáty, na episkopát a na dvůr nátlak co největší. Dál-li se příklad takový z kruhův vládních, pak ovšem akademická mládež musi a konati též svoji povinnost Pak muail následovali skaň dál za skandálem. A když tento politický .hezensabat* dosahoval vrchole, tu odvážil se Wekerle se svým „doweským* čelem do Vídně, žádali na panovníku „garancie*, aby dovolil pairschubem sňatku civilnímu ku vět šině. Větší politické sposticeli býti nemohlo. Tu ovšem nebylo divu, že Wekerle začal „wacklovati*. Nič mu nespomohlo volání kollegy jeho z Italie: Weckerle vac- cerle ; ba ani tlusté sympatie židovských a „Národních listů*, wackerle Weckerle wac- doval až dowackloval. Co bude teď? Rozumí se, že maďarský globus bude se otřásali, že maďarský a akademický Mob inde opět dělali svou povinnost, že bude řinčeli šavlemi a ostruhami a že bude te remtovati, avšak „a b c u g*, jejž z Peštu lvali do Vídně, ozval se ozvěnou z Vidně a Wekerle šel.

Wekerle Pešť Vídeň

24 article

„Buda-Pester Tagblatt* dosti vtipně laroduje Wekerlův „abcug* prorokováním, že nyní bode následovali konec světa. Všichni státníci — praví — byli nahradí telni. Nahraditelným byl Desk, nahraditel ným Andráasy, nahraditelným i Tisza ale ae všech nejnenahraditelnějším je ministr ■a švábským jménem. Z toho n&slednje — konec světa, aboag maďarského globnau a důsledně i abcui zeměkoule. Wekerle odcházi в kletbou ru manského národa maďaronskou justicí od aousenébo. Avšak osud nejhorší stihl jej tím, že mu i „Národní listy* odepřely své sym patio, jež mn po odmítnutí předlohy se strany magnátů tolik vřele věnovaly. - Toi přece přílišné. Za tahle alespoň zasluhuje soustrast Apologetica. Náboženské představy afrických (V.) Jaká maj( pohané představy o Bobo, o doli, o Životě po smrti, jsou ne v jedrom obledn sajfmavy. Zvláště pak sajfmavy jacu v tom, ie te odnáii dosti jasně a pa tre ě к dějinám Zjevení Božího. Jelikož te představy je jieb jen tradieí dědí a potomků na potomky, Jest ovšem mnoho přidáno, pozměněno, ale přece v tomto ohaosn představ mnobé i při VŠÍ tvé barvitosti odnáii se к jednomu pů* vodo. Missionář P. de Wilde na mistioniřské stanioi na Kongo uěinil v tom obledn skcuiku v miationářské škole, roamlonvaje s ditkami o věcech nábošentkýcb. Podotknout! třeba, že školo mittionářskeu navštévojí dítky mnohých kment. P. da Wilde píše takto : „Dejte posor, dítky I Zemře-li č!o*ik, sdali pak в ním všeeko nmíri?* — „V našich osadách“, od povídá jeden oblapec, „te nikdo o to nestará 1* —- „U nás*, odpovídá drnhý, „při smrti krále se mnoho otroků musí sabiti, aby dooh po hlayirův nebyl opnitěo.* — aA kam pak ae dostane duch pohlavárův?* — „Do lesů I Tam bo lidi alyii ráno a večer hn—hn třičeti, ano on i, kolamjdonoí vlastním jejich jménem volá.

Toi Wild Buda Kongo Pester Tagblatt Tisza

25 article

IJj, kdo! ho alyii, plni strachem utíkají prylt* — „Ale, vy víte, milé, dítky, ie je ještě více jiných dnohů mimo tyto duahy zemřelých. Nej větší a najdokonalejší dooh je Bůb. Zdali pak vědí n váa doma, ie je jeden Bčb.* — „Ano,* odpovídá jeden ehlapeo, „my ho naaýváme Nsami, Naaoomba, Fidie anebo také Hanza, a on má ještě víoe jinýoh jmen.* — „A kde bydli tan bůh, co myslí vaši rodičové ?* — „Nad námi velice a velice daleko 1* — „Bojíte ae ho ? Říká o něm někdo, ie je anad alý ?* — „Na, o něm nikdo tak nemluví.* — „Pak je ještě jiný dnob, ďábel. Zná také u vás někdo toho d aha ?* — »Ano, čarodějníci mají totéž jméno.* — „Jak ta jmenuje ten doch ?* — Moloobi (1), Ndoki a ječtě jinak.* — „A oo, když někdo někoho čarodějníkem nebo čertem jmenuje, elyěí to rád ?* — „O nikoliv, takový človčk jo alý * — „Tady nikdo namá d bia a čarodějníky rád?* — „Nikdo, nabcf jsou ali.* — „A oo činí alého?* — „Oni provo- aují taková konala, ia mohou některého člověka kn př. ndělati němým a to na tak dlouho, jak aamt ehtčji I* „Ještě něco, moje dítky I Dříve, nešli jste ■em přišly, nevšdšly jaté, že Bůh js dobrotivý a neznaly jata také jeho přikáaání. Stalo-li aa někdy, ie jste doma néoo alého udělaly, byly jaté od rodičů svých kárány ? Odpovčate nu opřímněl* — „Někdy ano. Та mi mčj otea říkával : Jest li ie to jeitě čaeto bodei dilati, bodci atonati. Někdy mne tloukl a hrosil mi krokodilem.* — „Ano, aoela správně, krokodíl.

Fidie Ndoki bůh Combi

26 article

Jaatiiše nikdo o váa od krokodíla ja lairán, tn prý ae říká, ie to krokodíl na roakaa nepřítele toho člověka nčiail, není lii pravda ?* — „Ano, nebof json lidé, kteří nad krokodilem takovou moo mají, ie, když mn ros- káží nějakého člověka aešrati, on to jiatě oěiní.* „Říká ae snad ještě něeo o tom svířeti?2| — „Zajisté; říká se také, áe krokodil a hroch éaatěji mesi aebon smlonvn naavírají. Hroch se savasnje nějakého člověka aabíti a pak ho krokodil dostane. Za to trpí krokodil hrocha ve vodě.* — „I hleďme I To json pěkné věoi !

Hroch

27 article

Ale poa’yite, dítky, jeitě něeo ! Já jsem Vám dříve řekl, že všiokni lidé kes výminky mimo Noema a jeho rodina při potopě avéta aahy- nnli. Zdali pak vali rodičové nebo jiní lidé něco podobného vypravují ?* — „Na, nevypravují nie.* „Vzpomeňte ai, anad přece něco vypravuji * — „Pravda I U nás vypravují, ia natí předkové jednoho dno aš kn měsíoi se chtěli destati. Oni stavěli mnoho a mnoho posahodí nad seba a chtěli ae tak nahorn destati.* — A sdali pak se dostali nahom?* — „Na, bndova ae a řítila a viiokni aa sabili.* — „Zdali pak a váa někteří lidi dovedou ěiití • paáti anebo něeo, čím by taková vypravováni so slavných ěaaů mokli sdititi tvým potom- rflm ?* — „Nikoliv, otěe 1 n Nás snají jen písmo, který ri někdo do к Aše dělá a jediná piameno, která aa kreslí, jest O a to dělají lidé, kdyi nám nii propichojí a to valioa bolí.* — „A proč pak vám uii propichují? К éemn je ta díra v uiieh, která je tak veliká, ša já avá dva praty jí dobře prostriiti mohu?* — „To je anameni, že jsme otroci.* Na to vypravojí žáci o amntnám oaudn otroků, na která se pravá honby odbývají a pak vlečeny jaoo a trhu na trh, aby jako dobytek prodáváni byli. Mnoho jiah umírá na cestách a mnoho ae jich etává obětí lidoiront- ských pánů, kteří ai aesvon svá přátely a boati e masem lidským. Dvě drahé slonoviny skytá dnes Afrika, a obě dvě aa velice draae platí a

Noe Aš Afrika

28 article Unitární listy.

Unitární listy. \ Praze, 2. červu». K. Jsem nadšen — cítím, že mi rostou křidla, že bych i při svých 87 dobře vážených kilogramech vznášel se do vzdušných výšin ze zemé radosti nad těmi tabulkami našich ulic. Jaká to rozmanitost a jaká v nich jeví se poětičnost ! Dobře, že náš mistr dr. Dvořák vrátil se z Ameriky, on nám musí na ty tabulky složit néjakou kantátu. Anebo snad by se na né hodila Apollova hymna ze 13. atol. před Kristem, kterouž nedávno odkryl v Delfích Theodor Reinach a již i dle not rozluštil Gabriel Faure. Původní partitura skomponována na flétu — bezpochyby proto, že tehdy před 3000 lety klavíry ještě neměli. Hymna ta byla nedávno provozována v Paříži, z níž já tuto dovolím ■i čtenářům podali úryvek

Dvořák Apollův Krist Faur Praha Amerika Delfe Theodor Reinach Paříž

29 article

Text na tyto noty zní : Ty bože se zla tou lyrou, o syne velikého Zeusa, jenž >ydlíš na sněžném Olympu a rozeaýláá na smrtelníky své orakule, — Tobě chci zpí vati, kterak jsi opanoval předzvěstnou třínožku — o musy Helikonské v hlubokých eších, vy dcerky Joviše, přichvátejte sem cu chvále Phöba zlatovlasého 1 Přineste se- >ou své cithary zlaté, cithary dvoublasné, o vy poutníci athénští, pějte slávu boha vítězného. To postačí. Vrchlický by mohl tento text upravili na naše ulice a já za to rodím, že poutníci až z Anglicka a až od iramenů Missisipi, a od Žluté řeky přijdou do Prahy poslechnout ei ódu na naše ulice Já, kdybych měl co poroučeli, já bych spor ten rozluštil rázem ku všeobecné spokojenosti. Já bych ty všecky tabulky : české, německé, francouzské, ruské, řecké atd. nechal strhnouti a dal na místo nich tabulky jen v jedné řeči, totiž hebrejské a ručil bych za to, že by se jich nedotkla ani j slavná policie a že by ani p. brabé Oswald Thun nežaloval pro rušení držby. Kdyby lidé ku př. na Příkopech četl-li : jfcÓíOJ DK< am Graben; anebo tandlmark — dostali by respekt, ani 1 nejrozpustilejšímu uličníku by nenapadlo buď je potřísnit blátem, anebo zamazati lakem, a to z té jednoduché příčiny, že všecko, co je hebrejského, jest pod internacionální ochranou. Uviděli bychom, kterak by tetička „Bohemie* okamžité obrátila a oplývala by chválou a jak by „Tagblatt* poskakoval, ukláněl se a říkal : menjy, mer^y, mer$y 1 I

Zeus Joviš Vrchlický Oswald Thun Olymp Praha Bohemia Anglicko

30 article

Ale již vidím, že naši otcové matičky Prahy pranic nedbají, co by mohlo к jejímu prospěchu sloužili. Oni to chtějí opravdu přivéeti až tam, aby, jak to již předpověděl slepý mládenec — jednou forman jel přes Vysočany, práskl bičem a ku svému synu pravil : Podívej se hochu, támhle kdysi stávala Praha. — Vyšlou oni do Ruska deputaci pro fune- brácké koné 1 Pořád jen samé demonstrace ! Oni do jista chtějí, aby i pani teta smrt, až by uhlídala ruské koně, začala štrajkovali. Co by si potom ubozí mužové jpočali s tchýněmi, starými tetami a zlatými strýčky, kdyby si pro né smrt nepřicházela. — Ci myslíte, že by si smrt nechala líbit ruské koně — takovou demonstraci? Pak by mu silo so zavádět v Praze pálení tchyň a tet a strýčků za živa. V Heidelberku, jak listy z Německa oznamují, zapověděli veřejné spalování mrtvol, proto, že prý vzbuzuje pohled přímo děsný, ž něhož by divák mohl zší- leti. — Spalme ku př. nad svíčkou kousek papíru, spatříme, kterak se kroutí a svírá, jako by bo to bolelo. Zapalme sirku, ona se ohýbá a kroutí. A tak prý i mrtvola náhle vložena do babylonské ohnivé pece,' jakoby oživla, otvírá oči, ošklýbá se, cení zuby, zvedá ruce, kroutí sebou — zvedá se. Nejbližší příbuzní, když prý se v krematoriu heidelberském na to dívali, padali do mdlob. Co je tedy pravda ? Pan Vojta Náprstek kdysi líčil, jaký prý to vznešený pohled, kdy obraci se člověk ohněm v prach a popel — a žatí v Heidelberku není ani příbuzným dovoleno, na upalováni mrtvoly se dívali.

Vojta Náprstek Praha Vysočany Rusko Heidelberg Německo

31 article

Jiná sensačuí zpráva došla к nám z Německa. — (čtenář pozoruje, že já dnes d§- ám jen v samých sensacích.) — Slavný pastor Paulsen ze Šlesviku dal do klatby vousy pastorů. Slyšme doslovně zprávu tu, již jsem si vypsal z „Frankfurter Zeitung*, evangelický šlesvicko holsteinský Landesverein slavil nedávno svůj sjezd, při němž řečnil pastor К. O této řeči podává pastor ’aulsen kritiku tuto: .Paitor K. byl opět velmi téško aresami- telný, protože nosí ohromný voní, do nifaoi ■vod řeč bručel. Stará církev včdčla dobře, oo čioí, kdyi knčiím přik&aala voosy holiti. My upřímně vyscávime, ie jíme proti vousům pastorů. Voosy přece nesouvisí ani a otáakoo dogmatickou, eoi ethiokoo. Máme aa to, i« vousy překážejí s.oinmitelnosti řečníků. Staří lidé dobře říkají, ša pastorům beavousým roe* smějí lépe, nešli vousatým. Jelikož u nás káláni střediskem je boboaluiby, myslíme, ša by kaaatel svému povolání mohl obětovati vous.* — Zde to máme černé na bílém. Co to stálo Lutra namáhání, nežli kazatelům vymohl vous a teď po 350 letech synové jeho darem tímto pohrdají. Až se o tom dozví učený románopisec Flammarion, uvede to jako doklad nový, že brzy nastane konec světa.

Paulsen Flammarion Německo Šlesvik Frankfurter Zeitung