1
masthead
Dne 28. dubna 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY
3
masthead
Číslo 115. Strana 3.
4
article
věcí. Což neví se o vlivu kn. Eulenburga, o jeho
práci proti hr. Thunovi, když ujímal se rakouských
občanů vypovídaných z Pruska. Českým úředníkům
v německém území vytýkalo se provokativní jednání,
kdežto českým úředníkům nedává se v německých
hostincích ani píti ani jísti.
Bylo nám také kladeno za vinu, že jsme přivedli
princip majority do extremu. To se věru povedlo; ta
majorita seděla jako putička a neodvážila se ani
hnouti; čekala jen, až ten lomoz, to pískání a to tlu-
čení trochu přestane, mohla-li by pak trochu pojed-
nati. To bylo to celé vyhnání majority do extremu.
Ale může-li se o nějakém takovém vyvedení něčeho
do extremu mluviti, pak jsou to páni z druhé strany,
kteří přivedli princip minority k takové platnosti,
který zajisté uvede veškerý parlament v nivec. (Tak
jest! Souhlas.) Ovšem, budovatelé dnešního řádu jed-
nacího měli na zřeteli, že poslanci budou lidé jisté
úrovně ve vychování ve vzdělání. Zdá se však, že to
niveau poslanců silně klesá, a že snad bude se mu-
siti zříditi také nějaká zkouška pro poslaneckou způ-
sobilost. (Veselost. Souhlas.).
Též se nám vyčítá, že jsme přivedli policii do
parlamentu. Nebudu znova mluviti o tom, jak to tehdy
bylo, ale kdo včera viděl některé pány na druhé
straně, jak volali a křičeli v jednom kuse po policii,
ten mohl si udělati úsudek o tom, jak by to vypa-
dalo, kdyby páni ti měli moc v rukou, jak by nás
vynášeli jednoho za druhým z parlamentu. Pak by to
byl ovšem ten důležitý rozdíl, že by to byla židovská
policie. (Velmi dobře!) Řečník hájí poslance velko-
statkářské před některými výtkami této debaty a za-
bývá se některými vývody posl. dra. Funkeho. Dr.
Thun
Funke
Prusko
5
article
Funke řekl, že neuzná nikdy autoritu nejvyššího soud-
ního dvora. Vím, že nejvyšší soudní dvůr jest celý
pryč, že ho p dr. Funke neuznává. Oni to ale sami
ve všem všudy tak neberou. Když učinil nejvyšší
soudní dvůr ve věci liberecké usnesení, tu dr. Funke
a dr. Schücker s emfasí řekli: Nejvyšší soud pro-
mluvil. »Roma locuta est.« Vynese-li však nějaké
usnesení v náš prospěch, toho neuznávají.
Co jest Němcům k dobrému, ať jim to dá čert
anebo ďábel, ať jim to dá ve formě zákona nebo na-
řízení, to vezmou. (Souhlas a veselost.) Nemáme prý
dále příčiny se rozčilovati nad zrušením jazykových
nařízení, poněvadž prý jím jest odčiněno nezákonné
oktroi. Na čem pak se zakládá stav před vydáním
toho oktroi? Na nařízení z r. 1852, kterým nám
byla vzata naše práva, v jichž držení jsme byli na
základě zákonném. Pánové na druhé straně nejsoua
nebyli ve všem všudy proti cestě nařizovací v otázce
jazykové. Dopustili ji pro Halič v r. 1869 a bylo jí
použito v Dalmacii za Giskry dokonce s výslovným
odvoláním se na § 19. A když tedy již říkáte, že
cestu nařizovací neuznáváte, proč pak uznáváte to
nařízení Claryho, proč Kidingerovo?
To jednou historie postaví na jisto, třeba by vás
zítra vaše noviny sebe více omývaly, že vy jen k vůli
té pouhopouhé formě postavili jste si hlavu, že to
zadostučinění národu českému dáti nemůžete a že
když byla u nás nálada taková, srovnati se s vámi,
aby provedl se takový veliký historický fakt, bylto
malicherný důvod na straně vaší, který vám nedo-
pustil tento historický akt provésti.
Funke
doktor
Schücker
Rom
Němec
Halič
Dalmacie
6
article
Promluviv o otázce kompetence, zmiňuje se řeč-
ník o jednom projevu vládních listů, dle něhož prý
zásady návrhu zákona, na nějž prý ministerstvo Kör-
berovo pomýšlí, nám v německo-českých konferen-
cích byl sdělen. Řečník konstatuje, že ten návrh zá-
kona v konferencích předložen nebyl a prohlašuje, že
byl-li jazykový návrh Körbrův takový, jak v listech
byl sdělen, že jest pro stranu řečníkovu naprostoa
úplně nepřijatelný. Řečník konstatuje také, že návrh
takový jest podle výroku dra. Schückera nepřijatelný
také pro Němce a praví: Docílili bychom tak aspoň
přec nějaké souhlasné resultanty ve souhrn: Totiž
dosažení dohody negativní.
Němci řekli, že nepůjdou do konferencí, dokud
nebudou zrušena jazyková nařízení. My jsme také
řekli, že nebude-li restituováno právo nám vzaté, že
o jakési dohodě mezi námi a Němci nedá se mluviti.
My jsme to dali na jevo na počátku konferencía
stanovili jsme si, ovšem důvěrně, jistou lhůtu a již
dr. Herold vyslovil, že to byla lhůta do 5. května.
Na tom setrváme a setrvati musíme. My v té věci
nemůžeme učiniti žádného ústupku; buď se nám dá,
co nám bylo vzato, anebo se zachováme, jak jsme se
usnesli.
Körbrův
Němec
doktor
Herold
7
article
Kdyby byli pánové z druhé strany nebyli stále
se obraceli na barona Körbra s různými těmi důvěr-
nými sděleními, kdyby ho byli nechali jednat sa-
mého, snad by bylo možno ještě další jednání. Ale
tak stvořili oni opět tu svou kompensanční theorii,
které my nikdy a nikterak sdíleti nemůžeme.
Přejeme si vždycky dohody, ovšem jen dohody
spravedlivé. Přistupte k tomuto dohodnutí, dokavad
je ještě čas. (V tom zavzní v couloirech elektrické
zvonky poslance na hlasování upozorňující.) Jest třetí
zvonění, slyšíte je? (Hlučná veselost v celé sně-
movně.) Já jsem přesvědčen, že jestli toho posledního
zvonění nebudete dbát, že pak na dlouhou řadu let
mezi námi nebude lze o smíru mluviti a že zase na-
stane boj, který již tak dlouho trvá. Jsem však pře-
svědčen, že pokavad nám nebude restituováno to, co
nám k vůli vaší státoborné neodůvodněné obstrukci
bylo vzato, že s námi o smířeni není řeči. (Výborně!
Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se blahopřeje.)
Při hlasování přijímá se návrh posl. dra. Pa-
cáka, aby byl jeho návrh přikázán 24členné ko-
misi, volené z polovice kuriemi a z polovice sněmem.
Pro pokročilou dobu přistupuje nejv. maršá-
lek k ukončení schůze.
Posl. dr. Bedřich hr. Deym, šl. Hrubý z Je-
lení, Janoušek a Kasper, jichž volba bude
dnes schválena, skládají slib.
Körbr
Posl
doktor
Bedřich hr
Deym
Janoušek
Kasper
8
article
Posl. dr. Engel, hr. Buquoy a soudr. podá-
vají návrh v příčině ukončení přítomného zasedání
sněmovního. Šlavný sněme, račiž se usnésti: C. k.
vláda se vyzývá, aby vzhledem k ustanovení § 10.
zem. zřízení, dle kterého zasedání sněmu z pravidla
tak dlouho trvati má, pokud záležitosti sněmovní
ukončeny nejsou, sněmu království českého přiměře-
nou lhůtu — nejméně do konce měsíce května trva-
jící — poskytla, by bezodkladné záležitosti, týkající
se království českého, řádně projednati mohl. Ná-
vrh ten budiž bez prvního čtení přikázán komisi roz-
počtové.
Posl. Kožmín a soudr. dotazují se místodržitele,
chystá-li se c. k. vláda k tomu, aby vyhověla nalé-
hání se strany vlády uherské a zjednala uherským
státním papírům osvobození od daně rentové, které
dle platných nyní zákonů berních jako každý jiný
cizozemský papír podléhají.
Posl. dr. G. Blažek a soudr. dotazují se, z ja-
kých důvodů vláda dosud neodpověděla na důležité
dotazy českých poslanců. Zdali c. k. vláda jest si vě-
doma své povinnosti, by v záležitostech uvedených za-
chovala rovné právo národa českého a jeho jazyka
bude-li povinnost onu plniti.
Příští schůze koná se v pondělí,
dne 30. dubna o 11. hod. dopol.
Konec schůze o 3. hod. 46 min. odpol.
Posl
doktor
Engel
Buquoy
Kožmín
G Blažek
9
title
Zprávy politické.
10
article
V Pra ze, 27. dubna.
V Pra ze, 27. dubna.
Sněm markrabství moravského. Schůze
sněmu, konající se ve čtvrtek, prohlášena byla na konci
za tajnou, první to případ, na jaký se asi zpravodaj-
ství novější doby ve sněmovně brněnské pamatuje.
Lože i galerie musily býti vyklizeny. Tajnou schůzi
tuto vyvolala interpelace posl. dp. Sevčíka, která
měla za účel vydati na soud veřejnosti pohoršlivýa
rouhavý způsob psaní v listech socialistických a spe-
cielně se týkala socialistického listu »Volkawacht«
v Šumberku. List tento přinesl totiž v čísle svém ze
dne 19. dubna článek »Eine neue zeitgemässe Li-
tanei«. Jest to vysoce pohoršlivá a rouhavá travesti
litanie ke všem svatým, ve které se zvláště ze sv.
Alfonsa z Liguori a sv. Petra Arbueza pusté po-
směšky tropí a jiným svatým, kteří byli kněžími,
nejhorší zločiny a neřesti se přidělují. K projednání
interpelace této dle jednacího řádu jmenoval před-
seda — poněvadž i všichni úředníci zemského vý-
boru vzdáliti se musili — zapisovateli posl. dra. bar.
Sevčík
Eine
Alfonso
Petro Arbueza
Liguori
11
article
Pražáka a dra. Plachkyho, kteří interpelaci
česky a německy přečetli. Místodržitel hr. Ziero-
tin odpověděl, že lituje, že takové věci tiskem ve-
řejnosti se podávají. Poněvadž prý však článek ten
vyšel již dříve v jakémsi časopise v Čechách, nemůže
klásti za vinu censurnímu úřadu v Šumberku (okr.
hejtmanství, v jehož čele stojí hejtman Khoss), že
zanedbal povinnou péči. (?) Posl. dp. Ševčík na-
vrhl, aby se o této odpovědi místodržitelově zahájila
debata, volaje: »S takovou odpovědí nemůžeme býti
spokojeni!« Hlasováno o návrhu tom povstáním. Po-
něvadž předseda nemůže zjistiti poměr hlasů, zavádí
hlasování druhé, dle jmen. Výsledek byl: 36 hlasů
pro, 36 proti. Tím byl dle jednacího řádu návrh na
zahájení debaty zamítnut. Předseda nehlasoval. Pro
hlasovali poslanci čeští a konservativní velkostatkáři
a z německých poslanců z lidu Neunteufel, proti:
němečtí liberálové a německo-liberální velkostatkáři.
Střední strana se vzdálila. Odpověď místodržitelova
vzbudila však u stran, o mravní zásadu se zajímají-
cích, nemilé rozrušení, což bylo pozorovati i u stran
německých a všeobecně se pochybuje o správnosti
její, Místodržitel poznávaje také účinek nevhodné sty-
lisace své odpovědi na poslance, zvláště české z kon-
servativního velkostatku, sdělil těmto, že projev jeho
na interpelaci dp. Ševčíka nebyl odpovědí od vlád-
ního stolu v přesném slova smyslu, nýbrž jen před-
běžným vysvětlením a že parlamentárně kvalifikova-
nou odpověď na ni ještě podá.
Sociální demokracie a řemeslnictvo. Na
zemském sněmu v Sasku mluvil 19. dubna sociální
demokrat poslanec Fräzsdorf následovně: Jsem proti
návrhu, aby na veliké bazary uvalena byla větší daň.
Posl
Ševčík
Fräzsdorf
Čechy
Šumberk
Sasko
Khoss
12
article
Bude se mi a mým stoupencům vyčítati, že jsme proti
stavu řemeslnickému. Z výtky té však si ničeho ne-
dělám. Vývoj společnosti jde železným krokem ku
předu, na tom podaný návrh nic nezmění. Jest otázka,
zda jest vůbec nutno, aby středni stavy byly zacho-
vány. My, sociální demokraté, tuto nutnost popíráme.
Střední stav nestojí ani za to, aby žil do zítřka. —
Tady máme opět nezvratné přiznání stoupence soci-
ální demokracie, která sama světu hlásá, že jí neběží
o společenské nápravy, nýbrž pouze o štvanici. A ta-
kové straně důvěřuje dnes naše dělnictvo.
13
article
Ukrutnosti ve státě konžském. Jest ku
podivu, jak na ducha Evropanů působí ovzduší afri-
cké. Nejinak, než jakoby vzduch tamní naplněn byl
nějakým fluidem, jež vdechováno, vyvolává náklon-
nost k vraždění a mučení. Ještě není rozhodnuta
záležitost německého prince a důstojníka, jenž pro nic
za nic zavraždil domorodce, snímž dříve žil v přá-
telství, a již opět přichází zprávy, při kterých se
zachvěje i srdce dosti otupělého člověka. Tentokráte
jsou to Belgičané ve státě konžském, kteří v závodéní
s Němci a Angličany vyhráli palmu ukrutnictví.
O jejich řádění vypravuje bruselský list »Petit bleu«
následující: Dodávají-li domorodci pryskyřici, bývají
obklíčeni vojskem a jejich koše se váží. Není-li v nich
plných 5 kilogramů, dostanou černoši po
100 ranách holí, jinak dostávají látky neb jiné
předměty jako výplatu. Donese-li ze 100 obyvatelů
pryskyřici jen 50, vezmou se jako rukojmí, kdežto-
vojáci ostatních 50 pobijí a vesnici
zapálí. Porobení černoši vřaďují se mezi pomocné
vojsko a používá se jich pak proti ostatním domo-
rodcům. Při tom se jim dovoluje pojí-
dání zabitých nepřátel. Zpravodaj zaslal
listu duplikát protokolu tří vojáků, dle jichž vý-
povědí dal agent van Eycken zapáliti vše-
cky vesnice, muže, ženy a děti usmr-
titi a hlavy mužů nabodati na koly.
Evropan
Belgičan
Němec
Angličan
Petit bleu
14
article
Kromě toho dal zavražděné zmrzačiti
způsobem, který nelze ze slušnosti
označiti, a ženy i děti křížem přibíti
na sloupy. Dle protokolu, jenž obsahuje výpovědi
6 vojáků, týž van Eyken černošskému pohlaváru,
jenž se zdráhal dáti mu uspokojivou odpověď o zmi-
zelé zbrani zavražděného bělocha, vrazil svou
hůl 10 cm. hluboko do zadku. Pohla vár
byl později zastřelen a jeho hlava
taktéž nabodnuta na kůl. Na to poručil
van Eycken, aby vesnice byla obklíčena, obyvatelé
pobiti a jejich ruce i nohy naházeny na hromadu.
Seržantům pohroženo, že budou sesazeni, neprovedou-li
tyto jeho rozkazy. Tak tedy vypadá evropská kultura
v Africe. Patrně Evropan přijímá tu mravy divocha
místo naopak. — Dle večerního telegramu prohlásil
bývalý praporník Lothaire v přípise k listu »Petit
bleu«, že jeho neočekávaný návrat nestojí v žádném
spojení s obžalobou, kterou proti němu pozvedl agent
Marey. Lothaire upírá Mareyovi právo k vyšetřování
proti agentům konžského státu. Mareyovo jednání jest
prý skutkem pomsty. Lothaire nepopírá, že osoby
s porouchanými mravními zásadami časem se dopou-
štějí přečinů, popírá však, že Bundžové byli bělochy
dohnáni ku povstání. Jsou prý to lidožrouti, kteří již
zavraždili četné bělochy.
Pohl
Evropan
Petit bleu
Bundžová
Afrika
centimetr
15
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Májová pobožnost na Smíchově konána
bude letos po čtvrté. Kázati budou tito dpp.: Msgr.
Vinc. Švehla, kanovník a farář, 30. dubna a 31.
května, Roudnický, kaplan v Praze (1. a 24.), Černý,
kaplan v Týně (2.), prof. Müller (4.), katech. Slavíček
(5. a 28.), katech. Pihler (3. a 26.), kapl. Tauš (6.
a 10.), kapl. Kubát (7. a 30.), kapl. Pauly (8. a 17.),
katech. Kuklich (9.), prof. Trnka (11.), kapl. P. Bu-
rian O. Cr. (12.), prof. dr. Maleček (13.), katech.
Hrudka (14. a 25.), katech. Tikal (15.), praef Svoj-
sík (16. a 21.), kapl. Švehla (17. a 29.), cerem. Hru-
bík (18.), katech. Jiráček (20.), redaktor Žundálek
(22.), kapl. Mixa (27.), spirit. dr. Kašpar (19. kv.).
Thema jest: Srdce Marie a Krista v poměru k lidstvu.
Hudba chrámová. V kostele sv. Cyrilla a
Methoděje v Karlíně provedeny budou v neděli, dne
29. t. m. o půl 10. hod. následující skladby církevní:
Mše č. 2 z G-dur pro smíšený sbor capella a
Graduale z F-dur od O. Horníka, Offertorium z Es-
dur pro soprán a varhany od Stanislava Moniuszky
(1820—1872), Pange lingua z B-dur od Jos. Ha-
niše (1812—1892). Po mši: »Slyš věčný Bože!«
z D.dur pro mužské blasy od A. Nedvěda.
Švehla
Roudnická
Černá
profesor
Müller
Tauš
Kubát
Trnka
doktor
Maleček
Hrudka
Tikal
Jiráček
Žundálek
Mixa
Kašpar
Marie
Krist
Cyrill
Graduale
Offertorium
Moniuszko
A Nedvěd
Smíchov
Praha
Karlín
Bdur
Jos
Gdur
Paul
Kuklich
Fdur
16
article
Z městské rady pražské.
17
article
Schůzi, dne 27. t. m. konané, předsedal starosta pan
dr. Vl. S rb.
Na počátku schůze ujal se slova první náměstek pan
dr. V. Kühn pravě: „Prvého května bude tomu 25 let
co Městská spořitelna pražská zahájila svoji činnost. Z vý-
ročních její zpráv jest patrným nejen rozkvět tohoto
ústavu, nýbrž jest též vidno, že věnoval jen během posled-
ních 14 let přes 700.000 K dobročiným účelům. Jest to
tedy ústav velmi zasloužilý a my můžeme býti hrdi na to,
doktor
V Kühn