2
masthead
V Praze, dne 28. dubna 1900.
Praha
4
article
Redakce sáministraceu
sxpodios:
Praha. Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Hefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
exapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvemácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo xa 8
Praha
Pštrossův
5
article
KAl
KAl
Telefon redakce č. 1126.
Kala
7
article
Předplatné pro
Praku
s donáškou do
domu:
měsíčně.
2.80
8.49
čtvrtletně
celoročně . . ..
K 8S.69
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . ... K 3.—
čtvrtletně . ..
celoročně.... K 36.—
Předplatné de cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
zie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 13.20
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Bela
Anglie
Rusko
Italia
8
article
Slunce vychází ve 4 hodiny 45 minut] ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 12 minut večer.
Sobota:
Sv. Vitalis a Valeria.
Čtyřicetihodinná pob
hrámu Páně
u sv. Bartoloměje v 30. t. m
Valerius
Bartoloměj
30
svazek . Vitalis
9
article
„Veliký vrah“.
„Veliký vrah“.
V Praze, dne 27. dubna.
= Dubnové číslo »Revues des Revues« při-
náší hrozný článek o ukrutnostech, páchaných od
sultána na ubohých Arménech. Před lety, když
Arménové trpěli, zavznělo po Evropě okřídlené
slovo Gladstonovo o sultánu tureckém: »The
Great Assasin« (veliký vrah) a něco aspoň pomohlo.
Článek v »Rev. des Rev.« dle všeho namířen jest
na osobu presidenta republiky, jehož paní nedávno
přijala z rukou sultánových řád! Choť presidenta
země druhdy titulem nejkřesťanštější vyznamenané,
přijala v době krutého pronásledování křesťanských
Arménců z rukou pronásledovatele — »čestný řád«.
Armén
Gladstonův
Arménec
Praha
Evropa
the Great Assasin
10
article
Francie, která podnikla tolik křižáckých tažení,
považuje to právem za ponížení. Vážný, vědecký
list, jakým jest »Rev. des Rev.«, dodává věro-
hodnosti zprávám, které přináší o pronásledování
křesťanů arménských, která upomínají živě na doby
Diokleciána a Domitiána. — Kdyby Turci jen
vraždili, bylo by zlo jimi páchané menší, ale oni
pášou ukrutenství, kteráž volají do nebe. Uvádíme
některé podrobnosti k úvaze. Žaláře turecké jsou
plny Arménců, kteří zde trpí hladem a žízní, a
trápeni bývají železem a mukami nejrůznějšího
druhu. Přední »provinilci« v noci bývají předve-
deni, aby přijali »islam«, a když odmítnou, jsou
zmrskáni do krve a často i k smrti. Při podobném
»výslechu« byli Arménci nuceni podepsati listiny
udavačské, v nichž se označovali někteří kupci
arménští jako stoupenci revolučního hnutí ve svých
městech. Jinde každé noci čtvrť arménská jest
v noci prohledávána, zda tam není uprchlíků ar-
ménských. Najde-li »policie« něco podezřelého,
všechny peníze se seberou a rovněž všechny před-
měty poněkud cenné. Sto Arménů se stále chová
v »rukojmí«. Pisatel článku praví, že se zcela
spolehlivě informoval a dověděl se, že Turci se
umluvili na mnohých místech, neplatiti své dluhy
ujařmeným Arméncům.
Arménec
Armén
Turek
Francie
Turec
Najd
11
article
To by bylo dostatečnou příčinou pro zakro-
čení mocností ve jménu lidskosti.
Pro jak malicherné příčiny zatýkání se děje,
dokazuje následovní: Dva mladí muži byli zatčeni
proto, že když se vraceli z Cařihradu domů, byl
u nich nalezen revolver. Poněvadž zákonité pří-
činy ku zakročení proti nim nebylo, musila vláda
vzíti útočiště ku padoušství. Na sedadlo, které pro
jednoho ze zatčenych bylo připraveno, položeno ne-
pozorovaně dřevo nabroušené jako meč, na které
si ubohý Armen, nevěda o něm, usedl a v bolestech
nesmírných dokonal v několika dnech svůj život.
Jeho soudruh postaven do společnosti tyfem naka-
žených lidí a za několik dní stížen i on nemocía
zemřel.
Většina těchto ukrutenství spáchána jest ve
městě Bitlisu. V tomto městě též uvězněno bylo 14
Arménců proto, že nepodepsali petici, v níž se dě-
kovalo za pokoj a pořádek v provincii jejich.
Takovéto zločiny násilné vlády nepášou se to-
liko v srdci Armenie, ale též v Cilicii. Zde v ně-
kterých městech zavřeny jsou i chrámy, a veškero
duchovenstvo arménské jest uvězněno v bídných
žalářích a po leta strádá zde hladem. — Rozpomí-
náme se na velikou akci lidumilnou, která byla
zahájena před 40 lety ve prospěch oprav vězen-
ských, aby žaláře zločinců odsouzených byly pří-
bytkem důstojným člověka. Howard, oprávce věz-
nic, procestoval 42.000 angl. mil po celé Evropě
a Asii, aby žalářnictví učinil snesitelnějším. — A
přes to přece většina v žalářích byli zajisté lidé
právem a spravedlivě odsouzeni. Zda najdou ubozí
Arménci Howarda anebo Gladstona?
Howard
Arménec
Gladstone
Cařihrad
Bitlis
Armenia
Cilicie
Evropa
Asie
12
article
Školy a učitelé jsou v stejném stavu jako ko-
stely. Ve školách se nevyučuje a učitelé rovněž
trpí v žalářích. Kněz nesmí navštíviti zmírající
v žaláři a mrtví hází se jako zdechlina do jam.
Však zločinů řada ještě není dokončena. —
»Rev. des Rev.« přináší zprávu adresovanou Lou-
betovi, že ve vesnici arménské upálen za živa
v kamnech arménský mládenec a jiný byl zúmy-
slně celý polit vařící vodou a oslepen. To vše
proto, že jsou Arménci křesťané a že milují svou
půdu po otcích zděděnou.
Pomůže list v »Rev. des Rev.«? President,
pod jehož vládou lze krásti beztrestně člověku
majetek, když ten člověk vstoupil do některé ře-
hole, pohne se k diplomatické akci ve prospěch
lidí bydlících za Bosporem? Republika, v níž
možno okrásti Assumptionisty o majetek jich a tý-
rati po celé půlletí bratra Flamidiana pro křivé
nařčení, ta není schopna lidumilného skutku. Krok
pomocný bude moci vykonati opět jen sv. Otec,
jak už vykonal několikráte.
Lou
Arménec
Flamidian
Bospor
13
article
Sněm království českého.
(IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 17.)
V Praze, 27. dubna.
Německá strana sněmovní vyslala do dneš-
ního boje o jazykový návrh posl. dra. Pacáka ne
již silné záškodníky, nýbrž jen slabé marodéry.
Nalamentovavši se po tři předešlé dny až do syta,
že celá debata o tomto návrhu jest jen zbytečným
a politování hodným mařením drahocenného času,
svěřila obranu svého neoprávněného a neospra-
vedlnitelného vzdoru dvěma řečníkům, které směle
a bez předsudku můžeme prohlásiti za ubíječe času
prvního řádu. Byli to poslanci dr. Bendel a
profesor při universitě vídeňské dr. Fournier.
První — takto jinak také starokatolickým bi-
skupem zvaný — mlátil skutečně starou jen slámu.
Pacák
doktor
Bendel
Fournier
Praha
14
article
Cítě patrně, že jeho duševní schopnosti a řečnické
síly nestačí, aby zastínil kollegy, kteří před ním
již-uchopili se slova, snažil se upoutati k sobě po-
zornost sněmovny zostřením útoku, jejž včera na
kurii velkostatkářskou podnikl posl. dr. Zděnek
Schücker. Ale ani K. H. Wolf a Stein, kteří po
včerejší své hanebné porážce podle všeho rádi by
vyvolali nějakou novou hlučnou scénu, aby před
zrakem svého »na výsost uvědomělého a politicky
vyspělého« voličstva se rehabilitovali, nenalézali
na chatrných vývodech řečníkových pražádného
zalíbení. Vynikalyť čiročirou duchaprázdností, se
kterou by dovedla snad soutěžiti jen strana Opit-
zova — posl. Kletzenbauer. Prof. Bendel se hněval
nesmírně, že mnozí velkostatkáři, třeba že jsou pů-
vodu i snad smýšlení německého, podporují spra-
vedlivou věc našeho národa. Zapomněl patrně, že
také Němci mohou býti muži spravedlivými, když
jenom nedají si zaslepiti svých očí pozlátkem lži-
liberalismu a zakotvují svou politiku také do půdy
křesťanské lásky k bližnímu. Že prof. Bendel po-
čítal k ryze německým šlechticům také poslance
hr. Nostice, se nedivíme ani dost málo. Nemůže
totiž nikdo na něm žádati, aby věděl, že dva před-
kové tohoto v Čechách ode dávna již usedlého
rodu byli již po bitvě na Bílé Hoře pokutováni.
doktor
Zděnek Schücker
Wolf
Stein
profesor
Bendel
Němec
Nostic
Čechy
Bílá hoře
15
article
Povídání »starokatolického biskupa« mělo tolik
slabin, že posl. dr. Kramář, jenž mu — podle
našeho soudu zbytečně — odpovídal, měl práci až
příliš snadnou. Rozcupoval při tom až nemilosrdně
tvrzení prof. Bendla, že Čechové vykořisťují až
brutálně své většiny na sněmu na škodu Němcův,
a strhl s jeho tváře roušku lícoměrnictví tak dů-
kladně, že její pravou podobu může viděti kde
kdo. Klidně, ale věcně a přesvědčivě promluvil
posl. dr. Kramář také o příšeře absolutismu. Pro-
bodl její hruď kopím pravdy. Český národ té pří-
šery se nehrozí. Přečká ji vítězně, i kdyby jej do-
časně poškodila.
Ještě snad daleko nešťastnější a neskonale
fádnější, nežli posl. Bendel, byl posl. dr. Four-
nier. Vyžehlený tento z francouzské krve pochá-
zející německý domýšlivec, který nevyzpytatelným
způsobem, ale dojista jen protekcí stal se nejdříve
profesorem při německé universitě v Praze, později
pak ve Vídni, omílal jen oblázky, odhozené vývody
předešlých řečníků. Mluvil nelogicky a proto i ne-
souvisle. Mluvil páté přes deváté. Žbytečně a také
dosti nešetrně vykořisťoval na prospěch Němcůi
nadcházející návštěvu mocnářovu v Berlíně. Když
skončil, ulevil i těm nejobětavějším ztracencům
své strany, kteří ho z nepochopitelného milosrden-
ství vydrželi poslouchati.
doktor
Kramář
profesor
Bendl
Čecho
Němcův
Bendel
Four
Praha
Vídeň
Berlín
16
article
Následovala řeč posl. dra. Šamánka, jenž
trpce žaloval na pronásledování libereckých Čechů
v Liberci vůbec, českých pak trhovců zvláště.
Hned na to bylo rokování prohlášeno za skončené.
Střetli se ještě faktickými poznámkami posl.
dr. Dyk a posl. dr. Schreiner, zuřivý ně-
mecký notář z Plzně, který však ještě před ne-
dávnem běhal v čamaře po Klatovech, načež pro-
mluvil řeč závěrečnou navrhovatel posl. dr. Pa-
cák. Mírumilovně si počínaje po příkladě všech
českých řečníků, kteří v této debatě ujali se slova,
přece jen sypal řeřavé uhlí na hlavy Němců, když
vyvracel četné, proti jeho návrhu uvedené ná-
mitky a postavil jejich líčenou smířlivost do pra-
vého světla. Dovolával se na nich jen spravedl-
nosti, kterouž prohlásil za jedinou a nevyhnutelnou
podmínku smíru obou národních kmenů v Čechách.
Bez této spravedlnosti, kteréž Němci bohužel ne-
chtějí, v Čechách pokoje nebude.
Po řeči poslance dra. Pacáka byl návrh jeho
hlasy velkostatkářských a českých poslanců při-
kázán zvláštní 24členné komisi. Němei hlasovali
proti, ale ku podivu: K. H. Wolf se svým vojem
ku hlasování se nedostavil, následkem čehož na
opovídanou demonstraci nedošlo. Tím byla celá
čtyřdenní debata skončena. Česká věc byla v ní
výborně obhájena. Zpupná zvůle německých ne-
smířitelných vášnivců přibita za to na zasloužený
pranýř. Ostatní průběh schůze vylíčili jsme v násle-
dující zprávě. Přece však poukazujeme zde na dů-
ležitý návrh posl. dra. Engla a posl. hraběte
Buquoye, aby vláda byla vyzvána, aby vyká-
zala sněmu království českého ku projednání zem-
ských potřeb více času. Volání, jak důvodně se
domníváme, marné.
Šamánek
Čecho
doktor
Dyk
Schreiner
Němec
Pacák
Wolf
Buquoy
Liberec
Plzeň
Klatovy
Čechy
17
article
Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzi
o 11. hod. 15 min. dopoledne, načež sděluje, že ko-
mise pro kandidování do zemské komise berní zvolila
předsedou posl. dra. Nitsche, místopředsedy hr.
Buguoye, dra. Malínského a zapisovateli
posl. Pachra, Krejčíka a Pilze.
Přechází se k jednacímu pořádku.
Prvním předmětem jsou zprávy o volbách. Po
zprávách referenta, přísedícího zemského výboru hr.
Vojt. Schönborna schvalují se bez debaty volby
posl. dra. Bedř. hr. Deyma a Josefa svob. pána
Hrubého z Jelení za volební sbor držitelů
velkostatků svazkem svěřenským nevázaných, posl.
Josefa Kaspra za venkovské obce soud. okresů
Trutnov, Hostinné, Marešov a Žacléř a posl. Jos.
Janouška za skupinu venkov. obcí soud. okresů
semilského a železnobrodského.
Druhým předmětem jednacího pořádku jest po-
kračování v prvním čtení návrhu posl. dra. Bedř.
Pacáka ohledně provedení rovného
práva jazyka českého při soudecha
státních úřadech v království če-
ském.
Nitsche
Pachr
Krejčík
Pilz
Schönborn
Deym
Josef svobodník
Hrubý
Kaspra
Janoušek
Pacák
Trutnov
Marešov
Žacléř
18
article
Posl. dr. Bendel prohlašuje, že bude hlasovati
proti návrhu dra. Pacáka, poněvadž nemá prý žád-
ného jiného účelu, kromě demonstrace proti vyrov-
návací konferenci. Znemožnění vyrovnávací konfe-
rence jest prý ostatně již dosaženo. Přispěla k tomu
zvláště včerejší řeč posl. dra. Herolda. Na to řečník
vykládá s neobyčejně vzácnou moudrostí, že Němci
stojí na stanovisku ústavy, co zatím Čechové domá-
hají se státního práva. Němci nechtějí nic jiného,
nežli aby v Chomutově nakládalo se s nimi nejinak,
nežli jako v Hor. Rakousích. Němcům nemůže nikdo
zazlívati, že v Čechách nechtějí býti cizinci. Stojí na
tom a neupustí od toho požadavku, aby do něme-
ckého území byli dosazováni pouze němečtí úředníci,
protože čeští úředníci prohánějí se v něm jenom na
poli té nejčirejší provokace.
Řečník zasypává pak posl. Kramáře posměchem,
že jako místopředseda poslanecké sněmovny ve
Vídni povolal na udolání obstrukce do parlamentu
policii . ..
Posl. dr. Kramář: Byl to ještě parlament?
Posl. dr. Bendel: . .. co zatím jinde Čechové
využívali prý až brutálně ve svůj prospěch zásady
většiny, ano neštítili se v tom ohledu ani násilí.
Posl
doktor
Bendel
Pacák
Herold
Němec
Čecho
Kramář
Chomutov
Rakousy
Čechy
Vídeň
poslanecký sněmovna