1
masthead
Dne 23. května 1900.
3
masthead
Číslo 140. Strana 3.
4
article
hlučné pochvaly, že zpráva o osvobození Mafekingu
se potvrzuje. Balfour navrhl, aby svatodušní prá-
zdniny trvaly od 29. května do 14. června.
Rozhodčí soud v Cařihradě. Včera ko-
nána byla v Cařihradě první přípravná schůze vele-
vyslanců, týkající se rozhodčího soudu, kteréhož na
velevyslancích dovolává se Řecko za účelem vyřízení
turecko-řecké konsulské smlouvy.
Diplomatický sbor v Pekingu podal Tsuagli-
Yamenu společnou notu, ve kteréž vyzývá čínskou
vládu, aby vystoupila proti hnutí cizozemců a boxerům,
jež nabylo již valného rozšíření. Nota, jež psána jest
velmi vážně, upozorňuje vládu také na to, že kdyby
hnutí ono nebylo potlačeno, zástupci zahraničních vel-
mocí- byli by donuceni, vyslati opětně oddělení vojen-
ských stráží do Pekingu. Ohraničení Wei-Hai- Weie
bylo ukončeno uspokojivě a bez účastenství čínských
komisařů.
Balfour
Noto
Cařihrad
Řecko
Peking
Tsuagle
WeiHaiWeie
5
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Církevní slavnost. Dnes slaví církev sv. pa-
mátku sv. Desideria, který byl 29. arcibiskupem
vienneským. Pocházel ze šlechtické rodiny v Autunu
a pěstoval klassické jazyky se zálibou ve studiích.
Sv. Naamatus, arcibiskup vienneský, jej přijal laskavě
do svého domu. Svoje studia konal též za jeho ná-
stupců svatých Filipa, Eventia a Vera III., načež se
stal sám arcibiskupem v témže městě. Napomínal ne-
ohroženě královnu franckou Brunehildu pro její ne-
počestný život jako sv. Jan Křtitel Herodiadu. Za to
jej obžalovala neprávě na synodě v Chalonu r. 603,
dala jej sesaditi a vypověděti na vzdálený ostrov. Po
4 letech jej povolala opět na arcibiskupský stolec.
Napomínal pak mladého krále Theodoricha k spořá-
danému životu, což opět rozlítilo královnu, která vy-
slala tři pochopy; ti jej polapili u dveří chrámových.
Pobouřený lid pak usmrtil sv. Desideria kamením,
asi roku 608 buď v St. Didier la Chalaronne nebo
v Persieu.
Zprávy římské. 25.000 poutníků bylo 18.
května v kostele sv. Petra u audience. Francouzských
poutníků přišlo 19. t. m. 4000. Továrník Harmel
svolal na 20. t. m. konferenci katolických obchodníků
v Římě. Sv. Otec zaslal velmi tklivé breve Donu
Albertariovi, redaktoru katolického listu, a všem spolu-
pracovníkům jeho časopisu, a udělil jim sv. požehnání
za jejich obranu papežství.
svatý . pa
Desiderius
Eventius
Jan
Křtitel
Herodiad
Theodorich
Petro
Harmel
St . Didier
Persieu
Řím
stupce svatá Filip
Vero III
le Chalaronne
6
article
První sv. přijímání. Dívky školy u sv. Jiljí
přistoupí zítra ve čtvrtek na den Nanebevstoupení
Páně při mši sv. o 8. hodině v kostele u Domini-
kánů ponejprv k stolu Páně. K dívkám před sv.
přijímáním promluví dp. P. Guala Konečný, kněz
řádu sv. Dominika. Rodiče dítek se žádají, aby se
památné této slavnosti hojně súčastnili.
Pouť křesťansko sociálního spolku žen
a dívek českých v Praze na Svatou Horu.
Za velikého počtu křesť.-sociálních žen a dívek ko-
nala se letos pouť na Svatou Horu. V neděli ráno
dne 20. května o 5. hod. dva vlaky odvážsly 1400
poutnic na Sv. Horu. Počasí bylo příznivé, jakkoliv
ještě v sobotu večer pršelo a byla dosti tuhá zima.
Pouť se zdařila a každá poutnice potěšena a du-
ševně posilněna vracela se k domácímu krbu. V pon-
dělí o půl 6. hod. vrátilo se processí a budilo svým
počtem a pořádkem všeobecnou pozornost. Průvod
vedl vsdp. kanovník dr. Jos. Bnrian, rádce spolku,
ještě s dpp. Emilem Dlouhým-Pokorným, Antonínem
Hoffmannem a Bohumírem Hellebrantem. Požehná-
ním a chvalozpěvem sv. Ambrože skončila se pa-
mátná pouť v chrámu Páně u sv. Ignáce. Podo-
tknouti sluší, že před dvěma roky bylo účastnie
pouti 700, loňského roku 900, letošního roku 1400
a dá Bůh, že na přes rok bude účastenství daleko
ještě větší.
Hudba chrámová v kostele karlínském o půl
10. hod. Ve čtvrtek dne 24. t. m.: mše z Es-dur
pro smíš. sbor a varhany od J. Reimanna, Graduale,
Offertorium a Pange lingua č. 3. z Es-dur od O
Horníka. — V neděli dne 27. t. m.: mše z C-dur
pro smíš. sbor od J. Č. Drahlovského, Graduale od
O. Horníka, Offertorium pro soprán a varhany od
H. Millarda, Pange lingua z U-moll od H. Sychry.
Jiljí
Domin
Páně
svatý . Dominik
Svata Hora
Hora
doktor
Jos
Dlouhý
Pokorná
Hoffmann
Hellebrant
svatý . Ignác
bůh
J Reimann
Graduale
Offertorium
Pange
Drahlovský
H Millard
H Sychra
Praha
Svatá Hora
Umoll
Cdur
7
article
Sjezd katolických dobročinných spolků
ve Vídni.
V sále katolického spolkového domu v Gumpen-
dorfské třídě zahájen v nedělí večer sjezd katoli-
ckých dobročinných spolků rakouských. Šjelo se na
300 delegátů ze všech království a zemí a na 300
zástupců spolků vídeňských. J. Em. kardinál Gru-
scha pozdravil sjezd jménem rakouského episkopátu.
Po kardinálu dru. Gruschovi ujali se slova místodr-
žitel hr. Kielmansegg a zemský dolnorakouský
maršálek baron Gudenus. Oba řečníci kladli váhu
na to, že v lásce k bližnímu mohou a mají svorně
spolupůsobiti stát, země a soukromá křesťanská do-
bročinnost.
Ve shromážděném obecenstvu zaujímali přední
místa kardinál Gruscha, místodržitel a zemský mar-
šálek dolnorakouský, světící biskup dr. Schneider.
ministr orby baron Giovaneili a starosta vídeňský dr.
Lueger. Ze šlechty byli přítomni princ Jan Schwar-
zenberg, princ Ferdinand Lobkowicz, princ Alois
Liechtenstein, člen panské sněmovny hr. Blome, před-
seda sněmovny dr. Fuchs, poslanci Schöpfer, Loser,
Schoiswohl, sekční šéfové baron Bierleben a rytíř
Jauner, prelát Zschok a celá řada vynikajících mužů,
církevních hodnostářů a universitních profesorů. Za-
jisté to shromáždění velmi skvělé. Též přítomny byly
šlechtické dámy a vynikající dámy stavu měšťan-
ského.
Schůzi zahájil baron Vittinghof-Schell.
Čestným předsedou sjez du aklamací zvolen kardinál
Gruscha. Za předsedu sjezdu zvolen hrabě dr.
J em
Gudenus
Grusch
doktor
Schneider
Giovaneit
Lueger
Schwar
Lobkowicz
Liechtenstein
Fuchs
Schöpfer
Loser
Schoiswohl
Bierleben
Jauner
Zschok
Vittinghof
Schell
Vídeň
loupen
Grus
spolkový dom
panská sněmovna
8
article
Belcredi. Týž ujal se předsednického svého úkolu
a v zahajovací řeči nakreslil stručně účel a postup
jednání sjezdu. Ku konci zahajovacích svých slov
navrhl dr. Belcredi telegram sv. Otci do Říma a
Jeho Veličenstvu císaři a králi Františku JosefuI.
Znění obou telegramů přijalo shromáždění s nadšením.
Na to byly utvořeny čtyři sekce, a sice: 1. Ochrana
dítek. 2. Výchova a ochrana dorostlejší mládeže.
2. Sociální podpůrné spolky. 4. Cnudinství a ošotřo-
vání nemocných. Když takto pole práce bylo rozdě-
leno, ujal se slova kardinál dr. Gruscha.
Po kardinálu Gruschovi mluvili hrabě K iel-
mannsegg, baron Gudenus, starosta dr.
Lueger a místopředseda sjezdu dr. We is-
kirchner. Tím byl denní pořádek vyčerpán.
Před schůzí večerní konala se porada ústřed-
ních delegátů spolků sv. Vincence z Pauly za před-
sednictví prince Jana Schwarzenberga.
V pondělí ráno byli účastníci sjezdu přítomni
prosebnímu průvodu v domě sv. Štěpána. Procesí
vedl světící biskup dr. Schneider. O 9. hod.
počaly přednášky ve jmenovaných sekcích. Dr.
Weiskirchner přednášel o spolupůsobení ve-
řejného a soukromého chudinství. Po něm přednášel
řiditel známého domu milosrdenství ve Währingu
sekční šéf rytíř Jauner o »domácím ošetřování
nemocných«.
V pondělí konáua druhá slavnostní schůze, do
které došel děkovací telegram Jeho Veličenstva. Při
zahájení schůze předčítal předseda dr. hrabě Bel-
credi dopis ministra kultu a vyučování. Minister-
stvo to zastupoval ve schůzi dvorní rada dr.
Belcredi
Josefui
doktor
Grusch
Gudenus
Lueger
Schwarzenberg
Schneider
Weiskirchner
Jauner
Bela
Řím
Paul
spolek . 4
spolek svatý . Vincenc
dům svatý . Štěpán
9
article
Huemer. Předseda udělil na to slovo baronu
Franckensteinovi, který mluvil za katolické
spolky dobročinné celého Německa.
V odboru o ochraně dítek podal referent dr.
Haas následující resoluci: Zařizováním dětských
nemocnic nemůže se na ten čas křesťanská dobro-
činnost obírati ale navrhuje, aby se k tomu působilo,
by v dětských nemocnicích pěstoval se duch nábo-
ženský, aby ve všeobecných nemocnicích byla zří-
zena zvláštní oddělení pro dítky. Křesťanská dobro-
činnost má věnovati zřetel svůj ústavům pro ne-
mocné na tuberkulosu, a ústavům pro rekonvalescenty.
Zřizování ústavů pro mrzáky, pro ty, kteří jsou sti-
ženy neduhy očními a pod., bylo by vděčnou úlohou
řeholnic. V dětských chorobincích má se dětem dá-
vati také strava duševní, hlavně poučení nábo-
ženská.
Druhý referát o nalezincích měl dr. Augustin
Mayr. Týž ponavrhl v resoluci, aby křesťanská
dobročinnost bděla nad tím, by nalezincům opatřeni
byli svědomití a křesťansky smýšlející pěstounové.
Huemer
Franckenstein
doktor
Haas
Augustin Mayr
Německo
ústav pro rekonvalescent
křesťanský dobro
10
article
Třetí referát v tomto odboru měl farář Ferdi-
nand Ordelt. Přednášel o dětských opatrovnách.
V resoluci navrhuje řečník následující: »Sjezd kato-
lických dobročinných spolků uznává nutnost dět-
ských opatroven a vidí povinnost církve, státu a obcí
jmenované ústavy zřizovati hlavně ve střediskách
průmyslu, aby tím zamezeno bylo na jedné straně
zdivočení mládeže a na druhé straně pracovnímu lidu
bylo umožněno jíti po práci. Sjezd uznává nutnost,
aby dětské opatrovny byly svěřeny jen svědomitým,
katolicky smýšlejícím pěstounkám. Žádoucno jest,
aby takové pěstounky byly k tomu účelu vychovány
v ústavech vedených řeholnicemi. Sjezd uznává nut-
nost, aby odrostlejším dívkám na školách obecných
a na školách vyšších byl dán návod o křesťanské
výchově a opatrování malých dítek. K tomu účelu
mají se zařaditi do čítánek zvláštní poučné články.
Dále přednášel v témže odboru dp. Karel
Handloss o dílnách a útulnách pro odrostlejší
mládež. V resoluci navrhuje: Křesťanská charitas od-
poručuje zřizování řemeslnických cvičebných dílen pro
chlapce a útulen pro dívky. Odporučuje ve větších
průmyslových městech zřízování denních útulen pro
chlapce a pro dívky zvlášť, zřízování letních či feri-
álních osad pro mládež městskou na venkově.
Dp. farář Václav Binder přednášel o po-
lepšovnách.
Ve slavnostní večerní schůzi mluvil známý uni-
versitní profesor dr. Erhard o křesťanské dobro-
činnosti v dějinách katolické církve. Řeč jeho byla
vzletná a účastníky přímo unášela.
Jednání sjezdu trvá v úterý dále. Můžeme
ovšem pro skrovnost místa v našem listu jen nej-
nutnější o důležitém sjezdu tomto podati.
Ordelt
Handloss
Binder
doktor
Erhard
11
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Jeho Excel. nejdp. kníže-arcibiskup
pražský Lev svobodný pán Skrbenský
odebral se ze San Angello na Sorrentu opět do Říma
k dvoudennímu pobytu v kolleji Animy, načež v ně-
kolika dnech zavítá opět do své residence v král.
hlav. městě Praze.
* O stavu nemoci ndp. světícího bi-
skupa msgr. Ferd. Kalouse. Z Týna-
Rovenska dne 21. května se nám píše: Nejdůst.
p. světícímu biskupu monsig. Ferdin. Kalousovi vede
se nyní lépe, neboť zápal plic pominul, plíce jsou
vyčistěny, chuti k jídlu přibývá, ale na těle jest
ještě sláb, tak že nemůže z lože povstati. Dle mínění
lékařova bude moci ndp. biskup snad po svátku
Nanebevstoupení Páně s lože povstati, kdy však bude
moci na dobro Rovensko opustiti, dosud nelze roz-
hodnouti, ježto jest zde dosti studeno, ano dnes
i »mráz šedivý« byl, takže jest citelná škoda způso-
bena na stromech kvetoucích a obilí ze země vzchá-
zejícím.
* Nesprávné pověsti o princi Maxu.
Skrbenský
Kalous
Maxa
Řím
Praha
TýnRovensko
Rovensko
arcibiskup pražský Lev svobodný pán
Anima
Sana Angello
12
article
»Hlas Národa« tvrdí, že princ Max saský hodlá
vstoupiti do řádu mnichů beuronských a že se mluví,
že by se stal biskupem v Čechách a dodává, že by-
chom měli podle toho přeci jen nouzi o domácí vyšší
klerus. Jsme zmocněni prohlásiti, že všecky tyto po-
věsti jsou úplně nesprávny. Princ Max chtěl svého
času vstoupiti do řádu dominikánského, od čehož
však upustil následkem rozhodnutí svých rodičů. Ty-
též příčiny by mu zabraňovaly vstoupiti do řádu
mnichů beuronských. Co se týče biskupství, nebylo
by mu se doprošovati v Čechách, poněvadž mu bylo
již dvakráte nabízeno v Německu; princ Max
však rozhodně odmítl podobnou nabídku. Z toho vi-
děti, že pohnutky prince Maxe státi se knězem, jsou
úplně šlechetny a povzneseny nad všeliké podezření
lidské. Chce se věnovati chudině, proto působí
jako kaplan v Norimberce. Kdyby mu bylo možno
zůstati v Praze, byl by se stal administrátorem na Skalce,
avšak stálý pobyt jeho v Čechách z příčin různých
není možným.
Max saský
Max
Čechy
Německo
Norimberk
Praha
13
article
Nastávající sňatek pana arcivévody
Františka Ferdinanda bude dle zpráv některých
vídeňských listů v krátké době ohlášen ve » Wiener
Zeitungu«. »Radikální Listy« dovídají se z »nej-
lepšího pramene«, že hraběnka Chotková ob-
drží při sňatku titul vévodkyně z Konopiště.
*Vyznamenání. Opat kláštera benediktinského
v Melku Alexandr Karl vyznamenán byl řádem že-
lezné koruny druhé třídy.
Osobní. Notář Ant. Kvěch přeložen byl
z Nepomuku do Příbrami. Notář Josef Auer v Trut-
nově a Jan Hofmann v Hostinném vyměníli si
svá místa.
* Výlet dítek česk. mat. škol v Brně
se vydařil přes odpor městské rady a nepříznivé po-
časí. Dítky se shromáždili před besedním domem podle
škol a před nimi byly neseny značky jich ulice. Ně-
které dítky byly v národních krojích dosti věrných a
v krojích značících různá řemesla. Všude seskupeno
bylo mnoho českých rodičů. Vykázanými ulicemi se
ubíral průvod do místností p. Štěpánka a jiná část
do místností p. Blahutky. Místnosti byly přeplněny;
vstupné bylo 20 kr. ve prospěch Matice brněnské.
V ulici Lösslově bombardoval kluk Antonín Weigel
z domu číslo 47 kamením a zastihl jednou ranou
právníka p. Jana Koudelu, syna dra. Jana Koudely.
Tvář jeho byla okamžitě zalita krví. Vyšetřování jest
zavedeno. To jsou dojista podivné poměry v Brně.
František Ferdinand
Chotková
Karl
Antonín
Kvěch
Nepomuk
Auer
Hofmann
Štěpánek
Blahutka
Lösslův
Weigel
Koudela
Příbram
Trut
Brno
Wiener Zeitung
14
article
* Pašijové hry v Horní Ammergavě. S pa-
šijovými hrami v tomto proslaveném městě bylo za-
počato v neděli a to hlavní zkouškou, která se rovná
představení. Přes 4000 diváků plnilo sál. Tisk vnitřní
zahraniční byl zastoupen. Představení trvalo od
8 do tří čtvrtí na 12 a od půl 2. do půl 6. a půso-
bilo mohutným dojmem.
Položení základu protestantského ko-
stela v Chabařovicích. Dne 13. května položen
základ k novému protestantskému kostelu v Chaba-
řovicích. Slavnost zahájil pastor Gummi z Ústí n. I.
Známý agitátor dr. Eisenkolb předčítal zprávu o hnutí
odpadlickém v celém Rakousku. Základní kámen
»posvětil« pastor Lumnitzer. Potom skládali mnozí
účastníci dary pro novou evangelickou osadu. Konsi-
storní rada dr. Fibelius z Drážďan složil dar 1000
marek od pověstného Gustav-Adolf-Vereinu a slíbil
dalších 7000 marek.
Pomoc vyhořelým. Dědinka chudiny,
Zadní Ždírnice farnosti kalenské v Podkrkonoší, po-
stižena byla velikým požárem. Vyhořelo 12 čísela
tím mnoho chudiny právě na národnostně ohroženém
Gummi
doktor
Eisenkolb
Lumnitzer
Fibelius
Horní Ammergava
Chabařovice
Chaba
Rakousko
Drážďany
Podkrkonoší
AdolfVerein