2
masthead
..Nový Jihočesky Délník.
Nová
Délník
4
article
z místa. Vláda sama nedělá také nic a konečně
ani neví jak kruté poměry panují, neboť
úřady, které jsou povinny podávati jí spolehlivou
zprávu, klamou ji.
Uvádíme na počátku svého článku, jak dívá
se na poměry naše komisař dr. Hejda a tento
názor ujal se u okresního hejtmanství vůbec,
takže ještě dnes by bylo myslelo, že není ani
tolik dělnictva, mnoho-li práce, kdyby nebylo
našeho táboru lidu ohledně nezaměstnanosti,
který jako veliká opovážlivost (mluviti o bídě,
když je blahobyt) měl býti zakázán.
A jedině tím, že jsme se bránili, dostalo se
okr. hejtmanství zpráv skutečných, které mnohem
více potvrzují, než sami uvádíme.
Státní inženýři, nechceme vysloviti z jakých
příčin, klamali svého šefa, že je nedostatek pracovních
sil a klamou jej i pokud se týče vyplácené
dělnictvu mzdy. Namlouvají mu, že na
stavbě německého gymnásia mají zedníci 1 zl.
50 kr. až 2 zl. denní mzdy.
Je to příliš veliká opovážlivost.
Konstatujeme, že v letní době nebylo ani
půl tuctu zedníků a tesařů na stavbě německého
gymnásia, kteří měli mzdy 1 zl. 40 kr.
Oproti tomu mnoho jich bylo odbýváno 1 zl.
20 kr., nanejvýš 1 zl. 30 kr.
A dnes jsou tam zedníci, kteří jsou placeni
90 kr. až 1 zl. denně.
Páni inženýři mysleli však, že mohou říci
nezávadně co jim napadne neboť nevěděli-li
z jakého se pracuje materiálu a jaký podmíněn
jest v konkursních podmínkách, proč mluvili by
pravdu o mzdě dělnictva? . . .
Dělnictvo však promluví samo a nestrpí,
aby na útraty jeho prováděly se kejkle a šmejdy.
doktor
Hejda
5
article
Hlas lidu na českém jihu.
Hlas lidu na českém jihu.
V Jindř. Hradci konaná schůze lidu, schválila
jednomyslně následující resoluci:
»Shromážděný lid na schůzi lidu v Jindř.
Hradci dne 1. listopadu 1902, porokovav o
kruté nouzi na českém jihu a nedostatku práce,
prohlašuje: Krise, důsledek to panujícího kapitalistického
pořádku a nezřízené kapitalistické
výroby, nezasahuje zhoubně jen ve výrobu
průmyslovou, ale i v zemědělství. Nářek velkostatkářů
a agrárníků pro nedostatek zemědělského
dělnictva jest bezpodstatný, neboť ani
ono chudé obyvatelstvo venkovské, které výhradně
zemědělstvím se zaměstnává, nenachází
celoročně práci a živoří uboze. Zejména před
letošní zimou chvěje se v celém okolí lid hrůzou.
V továrnách není dostatek práce ani pro
onu část dělnictva, která je uvnitř zaměstnána,
a kdo jest bez zaměstnání, marně se pokouší
toto najíti, nejen v průmyslu aneb ve výrobě
domácí, ale i vodvětvích zemědělských. Zemědělské
dělnictvo samo rozšíří armádu nezaměstnaných
v době nejkratší, ukončením kampaně
cukrovarské. Má-li býti zjevům těmto, stále se
za panujícího soukromého systému výrobního
opakujícím, konec učiněn, nutno reformovali
společenské poměry od kořene, zavedením výroby
společenské, přizpůsobené poměrům spotřeby.
Než toto bude docíleno, jest nutné, aby
obce, okresy, země a stát nepřiblížily k nouzi
z nezaměstnanosti dělnictva plynoucí lhostejně,
ale aby všechny nutné práce obcemi, okresy,
zemí a hlavně státem byly neodkladně zahájeny.
Jindřichův
Hradec
6
article
Zejména započato budiž s regulací toků
říšskou radou již roku 1901 povolených a se
stavbou dunajsko-labského průplavu. Shromáždění
vyslovuje své sympathie budějovickým
soudruhům, manifestujícím za tím účelem na
táboru lidu dne 9. listopadu a prohlašuje se
solidárně pro další jejich požadavky: »Stavba
nového nádraží, poštovní budovy, nemocnice a
nutné dráhy z Č. Budějovic do Třeboně«. Daleko
jdoucí reformy docíliti pak lze také upravením
občanských práv a ukončením panství
šlechtických velkostatkářů (na českém jihu
hlavně kníž. Schwarzenberga atd.), kteří vlivem
svým zdržují z osobního egoismu každý postup
jak v ohledu průmyslovém, tak i dopravním,
aby jen na jejich statky odkázán byl pracující
lid a dřel se na ně za mzdu nejhladovější.
Shromáždění proto vyslovuje se demon-
strativně pro zrušení dosavadních volebních
výsad a žádá zavedení všeobecného, rovného
a přímého práva volebního do říšské rady, zemského
sněmu i obecních zastupitelstev a vyslovuje
plnou svou důvěru poslancům sociálně
demokratickým, kteří jedině pro demokratický
tento požadavek neohroženě vystupují.«
Zdařilá schůze tato odbývala se za předsednictví
soudruhů K. Prince, V. Křehly a Augustina
Petra.
Schwarzenberg
K Princ
V Křehla
Augustin Petro
Č . Budějovice
Třeboň
7
article
Tatáž resoluce přijata byla na všech schůzích
dne 1. a 2. listopadu t. r. v následujících
obcích konaných: V Kamenném Újezdě aVčelné
za předsednictví soudr. Bavorovského, Tripese a
Herbergra. — V Písku za předsednictví soudr.
Peka, Vomáčky a Zobala. — V Mláce za předsednictví
soudr. Březiny, Čuchny a Škardy., —
V Kardašově Řečici za předsednictví soudr. Dvořáka,
Abela a Slámy. — V Pelhřimově za předsednictví
soudr. Červenky, Kubáta a Dvořáka.—
V Třeboni za předsednictví soudr. Šimona a Silhy.
— Ve Zlivi za předsednictví soudr. Hovorky,
Jírovského a Prennera. — V Oberplann (na německé
schůzi) za předsednictví soudr. Kapellnera,
Miesaura a Mayera.
Peka
Vomáčka
Zobal
Dvořák
Ábel
Kubát
Šimon
Hovorka
Jírovský
Prenner
Miesaura
Mayer
kamenný Újezd
Písek
Březina
Kardašův Řečice
Pelhřimov
Třeboň
Zliv
8
article
Telegram z Vídně.
Telegram z Vídně.
Interpelace
na pana předsedu ministerstva, jako ministra
vnitra, ohledně zakázání veřejné schůze lidu ve
Čtyřech Dvořích:
Politický spolek »Budoucnost« v Č. Budějovicích
svolal do Čtyrech Dvorů na neděli 2.
listopadu 1902 veřejnou schůzi lidu s programem:
»Nouze na Českém jihu a nedostatek zaměstnání.«
Schůze tato byla předsedou dotyčného spolku
dne 30. října, tedy celé tři dny předem, okres,
hejtmanství v Č. Budějovicích řádně oznámena,
odbývání její bylo však správcem okres, hejtmanství
dr. Hejdou (v zastoupení místodržitel-
ského rady p. Křikavy) zakázáno, z důvodu, že
oznámení této schůze nestalo se v čas. Důvod
tento přitáhl si dr. Hejda prostě proto, že schůzi
zakázat! chtěl, neboť tento pán, který za vše by
se dobře hodil na statcích bohaté aristokracie,
ale nehodí se za úředníka úřadu politického, je
ihned nervosním, slyší-li o nezaměstnanosti dělnictva
a myslí, poněvadž jest příliš líným, aby
skutečné poměry v okresu studoval, že když se
staví v Č. Budějovicích tři státní budovy, že již
není na celém českém jihu žádná nouze.
Jednání toto jest úředníka politického úřadu
okresního nejen nedůstojné, ale i nezákonité.
Podepsaní se tudíž táží:
1. Připomene pan předseda ministerstva,
jako ministr vnitra, komisaři dru Hejdovi, že
jednal nesprávně a na úkor práv občanstva?
2. Nařídí mu, aby vícekráte lid zbavovali
práv se neopovážil a zacházel se stranami, jak
na řádného úředníka se sluší a patří?
Ve Vídni, 6. listopadu 1902.
Eldersch a soudruzi.
doktor
Hejda
Křikava
Vídeň
Č . Budějovice
9
article
Církev bojující ve sražených radách.
Církev bojující ve sražených radách.
Pověsti o nové »katolické éře«, která zdá se oče-
kávati zpátečnické Rakousko v dohledných dobách, docházejí
potvrzení v sbratřovacím šumu, jaký jest viděti
v odlišných vojích klerikální armády.
Černí bratří, ať už náleží kumpanii Škrdlově, nebo
Buriánově či dokonce Hovádkově, v jichž urputném
vzájemném škorpení se přinesli jsme nedávno zajímavé
zprávy, cítíce »nový vzduch«, zapomínají na své osobní
zájmy a tahanice a volají »katolický lid« k utvoření
jednosvorné klerikální slitiny, jež by odrážela
»spojenými silami« nájezdy »nevěrců«.
Volání toto došlo reelního výsledku na klerikál-
ním sjezdu královéhradeckém, kde. za tím účelem zvolen
sbor mužů, »aby položil základ a v život uvedl »Společnou
radu katolíků českých««. K tomuto kašičkovému
úkolu pověřeni za »katolickou stranu národní« (ultra-
reakcionáře) hrabě Schönborn, kanovník Burián a
dr. Herrmann;za »stranu křesťansko-sociál.« (Škrdlovce)
páter Horský, Jiroušek a Maštalíř a za »křesťansko-
sociální stranu lidovou« (voposičníky«) páter Dlouhý-
Pokorný, Hovádek a páter Žáruba.
Škrdlův
Buriánův
Hovádkův
Schönborn
Burián
doktor
Herrmann
Škrdlovec
Horská
Jiroušek
Maštalíř
Dlouhý
Pokorná
Žáruba
Rakousko
křesťanskýsociál
10
article
Tito »poslové katolického míru« sešli se za předsednictví
Schönborna ve dvou schůzích, kde počátky
»Společné rady katolíků českých« skutečně upečeny.
Byla přijata zvláštní osnova pracovního řádu, kterou se
má říditi tato rada, jejímiž rozhodnutími mají se opět
říditi členové všech tří uvedených stran klerikálních.
Dle pracovního řádu ustavena bude vedle této užší
rady, ještě rada širší, která sestávati bude z 45 zástupců,
volených po 15 ze súčastněných tří stran. Charakteristické
jest, že »nejdůstojnější ordinariáty
budou míti právo vysílati do širšího i užšího
sboru rady své zástupce s hlasem poradním...«
Mandát členů rady trvá po 3 roky.
Usnášení v širším sboru bude se díti dvoutřetinovou
většinou přítomných a v užším sboru společným souhlasem
všech.
Schönborn
11
article
Vedle toho usneseno vypracovati společný program
katolické rady pro činnost politickou, sociální.
hospodářskou atd. Tato politická činnost
katolické rady zajímavě harmonisuje s právem církevních
ordinariátů, vysílati do jejich schůzí své zástupce,
což neznamená nic jiného nežli kontrolu výslovně
církevních úřadů nad veřejnou činností politických
stran katolických! . . . Poučným při tom jest zejména
také to, ' že tento censurní chomout církevních
úřadů dali si hoditi na krk i ti z katolických pracovníků,
kteří jsou známi ze styku s »Rozvojisty« a kteří
svého času rozhořčeně titul klerikálů od sebe odmítali!
Jest to novým dokladem toho, že mezi starými
i mladými klerikály není pražádného
rozdílu, že je to jedna reakční kaše, která
se vždy dohromady slije, jakmile jde vojna
do opavdy.
Toto nové zbrojení sdružené klerikální armády
nesmíme však jen tak zběžně přeh 1 édnoutil
Nám naopak musí býti svědectvím toho, jak nutna
jest ta největší ostražitost a neúnavnost
v boji proti klerikálnímu zpátečnictví.
Srážejí-li se kolportéři tmy a ostřejí-li zbraně, aby jimi
ještě urputněji bránili osvětě, jest na nás, abychom
s novou a novou čilostí rozžehali světla
kultury, která jest tím nejúčinnějším prostředkem
proti klerikální tmářské činnosti!
Liga A 5.
12
article
V. sjezd českoslovanské sociální
demokracie.
V. sjezd českoslovanské sociální
demokracie.
Dne 1. listopadu zahájen byl v Praze, v sále
»Typografické Besedy« ve Smečkách, V. sjezd
českoslovanské strany sociálně-demokratické.
Sál byl vkusně upraven a vyzdoben hesly:
»Bud práci česť!«, »Proletáři všech zemí, spojte
se!«, »Sláva osmihodinné době pracovní!« a p.,
pěknými draperiemi vroubenými. Nad tribunou
vlál rudý prapor, darovaný pražské organisaei
soudruhy vídeňskými ve dnech výstavních. Po
pravé straně tribuny třímala do výše pochodeň
osvěty Štruncova bohyně Svobody, šlapavší po
otrokářství, žoldnéřství a soukromém kapitálu.
Dojem, který socha velmistra v parlamentě malého
lidu, ale odhodlaně budoucnosti vstříc hledícího,
činila, byl hluboký.
Sjezdu obcovalo 158 delegátů. Z Čech 80,
z nich 16 členů zastupitelstva strany, ostatní delegáti,
zastupující 71 organisací. Z Moravy 28,
z nich 4 členové zastupitelstva strany, ostatní delegáti,
zastupující 31 organisací. Celkem zastoupeno
116 organisací 116 delegáty. Dále zastoupen
na sjezdu' výk. výbor strany 5 členy, sekretář
strany, člen říšské kontroly, 15 redaktorů listu
strany (5 politických a 10 odborných listů) a
administrátorem »Práva Lidu«. Odborových organisací
zastoupeno 12, odborová komise pražská
a brněnská, tiskové družstvo a agitační družstvo
žen. Za soudruhy německé přítomen byl na sjezdu
soudr. Beer z Vídně.
Sláva
Štruncův
Beer
Praha
Čechy
Morava
Vídeň
organizace 116 delegát
bohyně Svoboda
13
article
Sjezd zahájen v 9 bod. dopol. soudr. Rou-
šarem, uvítáním přítomných jménem svolavatelů
a výkonného výboru. Týž poukázal na události
doby uplynulé od budějovického sjezdu a konstatoval
marnou snahu nepřátel dělnické strany
sociálně-demokratické, kteří po volbách do říšské
rady, po ztrátě dvou mandátů, jásali, že dělnická
strana jest rozbita. Dnes dělnická strana sociálnědemokratická
jest silnější než byla před dvěma
lety, organisace její jsou vybudovanější, tisk
strany mohutnější. (Potlesk.)
Sjezdu navrženo předsednictvo a zvoleno
dle zemí. Za Čechy soudr. Roušar, Dolní Rakousy
Steiner, Moravu Jura, za zapisovatele
soudr. Habermann (Plzeň), Sudík (Teplice), Aust
(Kladno). Dále schválen odporučený předsedou
denní pořádek o sjezdu s malou změnou, jak
navržen byl zastupitelstvem strany a přijat jednací
řád.
Roa
Čecho
Roušar
Steiner
Habermann
Sudík
Aust
Dolní Rakousy
Plzeň
Teplice
Kladno
Morava Jura
14
article
Soudr. Beer (z Vídně) zdraví sjezd za soudruhy
vídeňské a přeje pracím sjezdovým mnoho
zdaru. Vyslovuje přesvědčení, že soudruzi čeští
s německými a všech ostatních národností vzdor
všem překážkám a nepřátelství, půjdou společně
a svorně v boj za práva a vítězství mezinárodního
proletariátu. (Souhlas.)
Soudr. J. Steiner (Vídeň) podává následující
pilný návrh:
»V. sjezd českoslovanské soc.-demokratické
strany, zasedající v Praze, dne 1., 2. a 3. listopadu
t. r., jménem Českého dělnictva protestuje
nejdůrazněji proti úmyslu asnaze společné vlády
Rakousko-Uherska, podržeti si pro aktivní tříletou
službu 20.000 náhradních záložníků a 8000
záložníků a zeměbranců. Sjezd jménem dělného
lidu ohražuje se proti tomu, aby vláda ze státních
pokladů na posílení žravého militarismu
vynakládala nová sta milionů, a to v době, kdy
odmítá podnikání práce z nouze, odvolávajíc se
na nedostatek peněžních prostředků, v době, kdy
projekt nezbytného dělnického starobního a invalidního
pojišťování odkládá se z nedostatku finančních
prostředků«.
Návrh provázen hlučnou pochvalou a bez
debaty jednohlasně přijat.
J Steiner
Vídeň
Praha
RakouskoUhersko
Beer