1
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
V Praze, v pátek 29. října 1909.
Praha
5
article
Ma ranní a večerní listy
předpláci se
v Praze v administraei
na miěsle
na čtvrt lota! . . . 6 K —h
s dvojt donáškonr
na město. . . . . .p
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkáchí
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt ista . . . . 9 K en
a dvojí zásilkou
na vrtista: : : : k o
Praha
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Kritické postavení vlády Bienerihovy.
Z Vídně, 29. října. Zprávy, které jsme
včera podali o poradě na radnici, jež byla mi-
nisterskou konferencí německých členů kabinelu
Bienerthova s 20 pohlaváry německými, potvr-
zují se dnes úplně. Jakkoliv se členové porady
zavázali čestným slovem k mlčení, konstatuje
se přece souhlasně, že bar. Bienerth žádal o
Němců, aoy mu dali lhůtu k sankei
protičeských osnov jazykovýeh
aspoň osmineděl ní. Slyšeli jsme z pra
mene naprosto věrohodného, že bar. Bienerih
vymáhal takověto prodlení z nejvyššího rozkazu.
Jakkoliv pak dra. Luegra, prince Liechtensteina,
dra. Gessmanna a všech ostatních německých
pohlavárů nebylo tajno, proč bar. Bienerth prose
za počkanou, odmítli mu ji všichni.
»N. Fr. Pr.« oznamuje, že bar. Bienerih
naléhal, aby se sankce vzpomenutých osnov
odložila do Vánoc, avšak nikým žádosti lé
nevyhověno, naopak všichni zachovali se krajně
a přikře odmltavě. Jenom křesťanšt
sociálové chtěli povoliti odklad na
2—3 neděle. Němečlí radikálové však také
proti této kratičké lhůtě vyslovili se co nejroz-
hodněji, pravíce, že vzhledem na nynější smut-
nou situaci jest neprodlená sankee
osnov těch nezbytně polřebnou. Tolo
stanovisko naposled prorazilo.
Přidali se k němu všichni členové konference,
ačkoliv baron Blenerth upozorňoval, ž e po
sankei těchto osnov jazykových
nemůže býti o dělnosti českého
sněmu a dělností poslanecké sně-
movny žádné řeči. Dle soudu minister-
ského předsedy — sděluje »N. Fr. Pr. « — ne-
může býti o tom pochyby, že české strany
přejdou k lomozné obstrukci, vysloví-li se minister-
ská rada pro sankci jazykových osnov. V tomlo
připadě — prohlásil bar. Bienerth — nezbylo
by mu, leč odročiti říšskou radu co
nejdřive.
Bienerthův
Bienerth
Němec
Bienerihlava
Liechtenstein
Blenerth
Vídeň
Francie
Tolo
7
article
Konečné oznamuje »N. Fr. Pr.«: »Po vý-
sledku včerejší porady na radnicí možno sou-
diti, že jazykové osnovy předloženy budou
k usnesení ministerské rady v nejbližších deslti
dnech«
Poprvé něco žádal baron Bienerth od ně-
meckých stran, pro které se obětoval, pro které
ses znopřátelil a Čechy, Slovinci a Chorvaty.
Nežádal od nich nic věcného, ještě měně pak
nějaký ústupek — žádal. od nich jenom
malé poshovění ve formalitě. Také
to mu však hrubě odepřeli. Baronu Bienerthovi
vede se tak, jako se vedlo všem německým
ministrům: Kdo se německému čertu zapsal,
toho již ze svých drápů nepuslí.
Bienerth
Čecho
Slovinec
Chorvat
Baron Bienerth
Francie
8
article
Ministerstvo z nouze
Z Vídně, 29 října. Oznámili jsme ve vče-
rejším listě ranním, že vyjasnéní politické i-
tuace čeká se do první poloviny listopadové
Tato prognosa polvrzuje se dnes ve stati »N
Wr. Tagblatiu«, čerpané patrně z pramene
vládního. Praví se lam: »Kalendář rozřeší par
lamentní krisi: nejpozději do 13. listopadu. Ne
bude-li do soboty 12. příštího měsíce viditelný
žádný makavý výsledek akce pro dělnost če-
ského sněmu a říšské rady, rozhodne ministerská
rada o sankci protičeských osnov. Čestí ministri
vystoupí potom z kabinelu. Studená obstrukce
česká promění se potom ve hlučnou. Nebude-i
pracovat potom český sněm ani říšská rada,
musí se přikročiti k rekonstru kei
kabinetu. Parlamenty nalězají se v tísni.
Stát nalézá se v lísni. Proto může přijíti jenom
ministerstve z nouze, které povládne
paragrafem nouzovým — paragrafem 14 Daleko-
sáhlý zájem mají však zprávy v parlamentu
rozšířené — sděluje »N. Wr. Tgbtt« dále —
že změněný kabinet Bisnerthův nebude kabi-
netem úřadnickým, nebude kabinetem, ve kterém
budou správcové resortu — bude to mini-
sterstvo z nouze, ve kterém budou
autority. V korunní radě zasedati budou
mužově, jichžto minulost a věcná schopnost a
kvalifikace je opravňuje, dodati výnosům, které
podepiší, plné váhy osobní a státní auto-
rity. Bud podaři se dělnosti sněmu českého
ukliditi obstrukci ve sněmovně lidové, nebo na
sloleno bude ministerstvo z nouze, parlamení
bude odstaven a toto ministerstvo zůstane dlouho
v úřadě.«
N Wr
Vídeň
29 říjen
Buda
N Wr
9
article
Sankce německých jazykových zákonů.
Z Vídně, 29 řijna. »Reichspost« ozna-
muje, že bar. Bienerth slibil opětně
sankei protičeských osnov ja zy
kových, což se doporučuje prý proto, aby
tento předmět koufliktu česko-německého ne-
válel se dlouho nevyřízen. Proto možno podle
jmenovaného listu čekati, že věcta bude
záhy vyřízena. Nyní však naslane ně-
meckým síranám úkol, zabrániti škodám, jež
parlamentu brozí, moudrým postupem. Vláda,
která se těší plné důvěře koruny, nebude uve-
dena v rozpaky útokem obstrukce, ale útokem
obstrukce bude zasažen parlament. Smýšlen
v německém táboře jest velmi vážné, ale dou-
fají tam pořáde ještě, že podrývavá činnest
posl. dra. Kramáře bude zmařena rozmyslnými
Členy »Slovanské jednoty«.
Ke charakteristice ministra Sohreinera.
Z Vídně, 29. října. K aféře ministra dra
Sehreinera píše dnešní nezabavená »Arbeiterzlg «
»Záležitost pana dra Schreinera není politickou,
to jest záležitost mravní. Minislr,
který uživá takových švindlů ja ko
ministr Sehreiner — a to výhradně
ke svému osobnímu prospěchu, měl
vlid
Bienerth
Kramář
Sohreiner
Sehreiner
Schreiner
Minislr
Vídeň
10
article
by býti nemožným. Kromě toho jest to člověk.
který poví pravdu jenom tenkráte, učin!-l
se mu nepravda nemožno u. Nejprimi-
tivnější potřeba politické čistoty měla by ně-
mecké poslance občanské donutit, aby z ba-
vili se konečně tohoto dra. Schrei-
nera. Což pak panu bar. Bienerthovi nent
před tímto kolegou pořád ještě nanic?«
Nezdařené pokusy o dělnost českého sněmu.
Z Vidně, 29. října. Z parlamentních kruhů
se nám sděluje, že pokusy o dohodu pro
sestoupení se sněmu království českého v polo-
vině listopadové selha ly.
Příšti ministerská rada.
Z Vídně, 29. ríjna. Jak se nám sděluje,
není do té chvíle ministerská rada na zejtra svo-
lána. Dodává se, že také kdyby zejtra se konala,
sankce protičeských zákonů předmětem jednán
ještě nebude.
Demonstrace vídeňských techniků.
Z Vídně, 29. října. (K. k.) Asi 400 techni-
ků uspořádalo dnes k 11. hodině dopoledne
klidnou demonstrační procházku před sněmovn
budovou pro zřízení samostatného chemického
ustavu na vídeňské vysoké technické škole. De-
putace studentů byla předvedena poslancem
drom. Sylvostrem předsedovi ministerstva svob
pánu Bienerthovi, který prohlásil, že ve formál-
ním ohledu musí odsouditi podobné projevy. Po-
kud se týče věci samé, nařídí, aby byla podrobně
prozkoumána.
Bienerth
Vídeň
vysoký technický škola
11
article
Z úřadního věstníku,
Z Vídně, 29. října. (K. k.) »Wr. Zeitg.e
oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne
20. srpna t. r. tajnému radovi a prvnímu před-
sedovi vrchního kasačního soudu dru. Ignaci
šl. Ruberovi stav svobodného pán
a podepsal příslušný diplom. — Císař udělil
rozhodnutím ze dne 11. června t. r. profesoru
na reálné škole, okresnímu školnímu inspektoru
v Treboni Antoninu Kodetov i bez poplatků
titul školního rady.
se
Moudrá novota v Dánsku.
Z Berlína, 29. října. »Berl. Tag blatlue
telegrafují z Kodaně: První radikální kabinet,
který má Dánsko, jeví své demokratické smý-
šlení netoliko v ten způsob, že z rušil uni
formy ministerské, nýbrž také v tom,
že noví ministři netitulují s
excellence. Ministerský předseda Zahl
vymohl na prynl audienci od krále souhlas, a b
zrušily se ministerské unifor m
a tituly sexcellence«, což učinil podmínkou
přijet portefeuillu. Král byl s tím srozuměn.
Noví ministři prohlásili dále, že nepřijm ou
za žádnýchpodminek vyzname
nání nebo řádů pro slebe. Minister-
stvo zamýšll podati parlamentu zákon, kterým
se zrušují vůbec všechny tituly
a řády. laa n1 taonoelone
Rubera
Berl
Zahl
Vídeň
Treboň Antonina
Dánsko
Berlín
Kodaň
Minister
12
article
Turečtí hosté ve Vídni.
Z Vídně, 29. října. (K. k.) Turečtí hosté
podnikli za dopěledne rozděleni v 10 skupin
různé vycházky do četných průmyslových zá-
vodů, jako přádelen, barvíren, sléváren, do zá-
vodů Schuckertových, továren na automobily ald
a těšili se všude srdečným sympatiím obyvatel
stva. Skupina důstojníků odebrala se ráno do
Medliku, navštívila vojenskou technickou aka
demii, pak Steinfeld, kda na dělostřelecké střel-
nici provedeny byly různé demonstrace. Na to
navštívili továrnu na prach v Blumavě. Důstoj-
níci odjeli pak do Hirtenberku k návštěvě dů
stojnického sirolčince a továrny na náboje.
o l
Uherská krise.
Z Pešti, 29. října. (K. k.) Ministr obchodu
Košut přijal dnes dopoledne návštěvu místopřed-
sedy strany neodvislých Pavla Hostsyho, s kte
rým konferoval o politické situaci.
Steinfeld
Košut
Pavel Hostsy
Vídeň
Medlika
Hirtenberk
Pešť
13
article
Caráv návrat z Italie.
Caráv návrat z Italie.
Z Odězsy, 28. října. (K. k.) » P. t. a.
oznamuje: Car Mikuláš přijel sem večer a byo
na nádraží uvitán místním velitelem baronem
Kaulbarsem, městskými úřady a deputaci uni
versity. Car vstoupil pak na »Standard«, který
okamžité zdvihl kotvy.
Výbuch pumy v Petrohradě.
Z Petrohradu, 28. října. (K. k.) P. t. ag
sděluje: Dnes večer vybuchla ve městě puma,
kterou neznámý muž položil na rumiště. Jeden
muž byl těžce zraněn. Jedna budova byla po
škozena.
Střelba na ulici.
Z Tiflisu, 28. října. (K. k.). Petr. tel. g
sdélaje: Když dnes večer chtěla policejní hlídka
zatknouti na ulici tři podezřelé osoby, s tří
leli neznámí a usmrlili strážní ka
Pachatelé unikli.
ovbvoq
Nový obrněnec,
Z Lorienta, 28. října. (K. k.) Dnes by
na moře spuštěn obrněnec »Mirabeau«, který
má nosnost 18.000 tun.
Ztracené výkresy anglické lodi válečné.
Z Londýna, 28. října. (K. k.) (D oln
sněmovna.) V dnešní schůzi ptal se Ren-
wick (kons.) prvního lorda admirality Mc. Kenny.
zdali zmizely jisté důvěrné ná
kresy, které byly vydány podnikatelům pro
stavbu jedné z nejnovějších velkých bitev-
ních lodí a které nyní měly by býti opět
v majetku admirality a zdali admiralita doufá
dostati tyto výkresy opět do rukou. Mc. Kenn
odpověděl na první olázku kladné, na dru-
kou záporně a dodal, že loď již po něja-
kou dobu koná službu, takže výkresy
pozbyly mnoho na ceně. Loď, o niž běží, je
dle všeho »Indomitable«.
Mikuláš
Petr
Mirabeau
Kenny
Kenn
Petrohrad
Tiflis
Londýn
Italia
15
article
Okresní porada učitelstva
pražského.
Okresní porada učitelstva
pražského.
První de.
Ve velkém sále žořinském konala se dne
dopoledne okresní porada učitelstva českýeh
škol obecných a měšťanských v Praze za před-
sednictví c. k. okr. škol. inspektora, profesora
Jos. Miehla za účasti více než pěti set
učitelů a učitelek.
Vedle výroční zprávy inspekto-
rovy o stavu pražského školstv
a otázek stavovských jsou na pořadu letošních
porad velmi důležité a časové otázky, jichž ř-
šení není bez zajímavosti i pro veřejnost. Bude
rokováno o zásadách po drobných
osnov vyučovacích pro obecn
školy pražské (referenti pp. Homolka.
Horák, Karlach, Meinich, Müller,
sl. Klieperová, Novotná a Pal ou
šová), o paedagogickém význa m
tělesné práce (ref. p. Fr. Tuh ý)
o zřizování čtvrtých ročníků př
měšt. školách dívčích s tendene
praktickou (rež. sl. Anýžov á).
Náměstkem svým jmenoval předseda pr
řízení schůze p. řed. Brože.
Konferenci přítomen byl také starosta král
hl. města Prahy, dr. Groš, uvítán potleskem
účastníků a vřelou vítací řečí předsedy insp.
Jos
Karlach
Meinich
Müller
Klieperová
Novotná
Brož
doktor
Groš
Praha
Francie
obecn škola pražský
16
article
Michla, klerý akcentoval ve svěm proslovu, že
vítá primátora nejen jako představitele úřadů
školních a městské rady, ale jako osobního pří-
tele a přitele školy a učitelstva. (Potiesk.) Po
projevu loyalním, jímž vzpomenuto jubilea pa-
novnického a po připomenutí a ocenění jubilea
vydání škol. zákonů, následovala Zpráv ao
stavu pražského školství. Předne-
sená při dnešní poradě p. okr. inspektorem
Michlem presentovala se jako obsáhlá, kri-
tická studie úhrnného českého škofství pražského,
sledující nejen vlastní výchovnou a vyučovatel-
skou činnost učitelovu, ale zjišťující také všechny
podmínky jejího zdaru a označující žádoucí re-
formy nejen směrem do skoly, ale i mimo
školu. Tak objevila se zřetelně škola v náležité
organické souvislosti s celým komplexem insti-
tucf podporujících výchovu a celý obraz praž-
ského školství nabyl tak vystihlé jasnosti a pře-
hlednosti. Nebylo šetřeno světla, ale naneseny
také tam, kde bylo třeba i stíny, ale obé s je-
dinou, vodivou a celým referátem pronikajíeí
tendencl: povznésti české pražské školství k silné
intensitě.
Michl
Předne
17
article
Poněvadž celá obsáhlá ta studie kon cipo-
vána rysy pevných a určitých, věcných a kon-
kretních črtů, nerozplývajíeích se v mlhových
neurčitostech theoretické fraseologie, byla akcep
tována jako silný a směrodatný pokyn zdravé
neunáhlené a z důkladné práce vzniklé reformy
školství. Omezené místo nedovoluje než uvěst
některé širší veřejnost zajímající momenty ze
zajímavé zprávy té.
Žactvo.
Všech českých škol národních (ve-
řejných), je v Praze 82 a to 28 měšťanských
54 obscné. Samostatných měšť. škol jest 5.
samost. obecných 31. Spojených měšťanských
s obeenýmí je 23. Třid kmenových i poboček
je na měšť. školách 131 a to 61 chlapl, 70 div-
čích. Sluší tedy zaznamenati radostný fakt, že
přibylo na měšť. školách 15 tříd
(9 chl. a 6 dív.). Všech tříd na obecných ško-
lách je 352, přibylo tedy 25 tříd (13
chlap. a 2 dív.). Pomocných tříd je 8, přibylo
tedy 5. Všech tříd vůbec je 491. Při bylo
tedy od poslední porady 45 tří d.
Celkem chodí do škol veřejných 21. 671
dětí a to do měšť. škol 5528 (2488 chl.
3040 dív.), do obec. škol 16 019 (8142 chl.
a 7877 dív.) a do pomocných 124 (79 chl.a
45 dív.). Zajímavo, že počet žactva od dvou de
téměř se nezměnil; přibyloť jen 268 žáků .
Průměrný počet žactva ve je dn
třtdě školy měšťanské je 43 (dříve 44), na
škole obecné 46 8 (dřive 49.5). Na školách po-
mocných připadají na 1 třídu 23 žáci. Školy
soukromé měly 20 tříd a navštévovalo je 696
dítek.
Praha
15 třída
měšť . škola 5528
obec . škola 16 019
škola obecný 46 8
18
article
Školní budovy.
Zvláštní budovu výhradně pro jedn
školu určenou mělo 9 škol; naproti tomu
69 škol umísténo bylo v téže budově s jiným
školami obec. neb měšť. Ve dvou připadech
sloužila budova školní také účelům mimoškol-
ským a jedna skola byla v místnosti najaťé. Pr
9 školách byly některé třídy v místnostech na
jalých. Obec pražská nešetříc obětí, vystavěla
tadu účelných a vhodných budov a doplňuje
i opravuje je neustále. Avšak neobyčejný rozvo
školství, podminěný vzrůstem VII. a VIII. čtvrii
i vzrůst poboček způsobily, že bude nutno
přistoupiti k nově, ve velké
slohu založené akci stavební, aby
předešlo se hojným závadám. Nejeitelnějšíje
nedostatek těloovičen a pracoven. Některé tělo-
cvičny užívají 3—4 školy i tělocvičné jednoty.
Při ručních pracích nezřidka pracují dvě oddě
lení téže třídy vedením dvou učitelek v téže
mistnosti! Přibýváním poboček a oddělovánín
skol obec. od měšťanských využity téměř vse-
chny vedlejší větší místnosti na lřídy, tak že
skoly json přeplněny a dalsl eh
tříd v nieh nijak umístiti nelze
Nutno tedy zřizovati nové skoly a vystavěti pro
ně nové budovy, čímž dosavadním přeplněným
školám se ulehčl.
Velkoměstské poměry zaviňují, že výhod
vlastních zahrádek školních jsou účastny pouze
3 pražské školy. Také není dosti volných dvorů
nebo hřišť v okoli školy. Kde jsou, bývají vy-
hrazeny opatrovnámí, které jieh ovšem stejně nutně
dání-
potřebují. Jesti si přáti, aby při vyhledávání míst
pro nové školní budovy bylo na zahrádky
hříště pamatováno. Úsudky o zjednodušené do-
cházce školní, jež dočasně na zkoušku zavedena
na 14 školách, diametralně se rozcházejí, proto
jest doporučiti účinné podpoře učitelstva akci,
kterou na vyšetření únavy žact va
prac! školní podniknou v nejbližší době
školní lékaři.
pr 9 škola
19
article
Hyglena a humanita.
Hygieně školní věnuje se péče zvýšená.
Přísný dozor lékařský na žactvo, místnosti
zařízení školní koná nyní 12 školních lékařů.
Čištění, vytápění a větrání i osvětlování škol
vyhovuje celkem dobře. Školní lázně sprchové
jsou při 13 školních budovách a jsou používány
žactvem ze 30 škol.
Zařízením humanitním a dobročinným
v čele stojí král. hlavní město, pravá to ma-
tička Praha. Stravování chudé mládež
obstarává obec pražská prostřednictvím neunav-
ného komitétu damského. V r. 1908 rozdáno
343 227 porcí v ceně 30.709 K. Obec přispěla
27.608 K. Stravování v útuleích stálo 30.500 K.
Na šaty a obuv věnovala obec 30..000 K, na
knihy a pomůcky pro chudé žáky 24 000 K,
na potřeby k vyučování ženským ručn. praclm
k rukám komitétu damského 6500 K. Pro dítky
školou nepovinné vydržuje obec 21 opatroven
škol mateřských, při nichž zaměstnáno 176 osob.
Dále vydržuje obec 10 jeslí pro kojence, kteréž
instituce zlepšují neobyčejně docházku školní
ježto v chudých rodinách nejsou starší děti nu-
ceny zůstávati doma, aby opatrovaly mlads
sourozence. Pro děti školou povinné zřízeno 27
útulků městských, aby chráněny byly zkázy
mravní v době mimoškolní. Zde sluší vzpome-
nouti také záslužné činnosti Spolku pro
pěstování her mládeže i Spolku
pro české feriální osady, jež za vy-
datné podpory obce pražské a součinnosti uči-
telstva horlivě pracují. K lidumilným institucím
a ústavům druží se pomocné třídy pro
děti slabomyslné. Obec pražská zřídivši dřive
5 tříd a převzavši náklad na další 3 třídy po-
mocné, dala krásný příklad našim městům ven-
kovským k zřizování škol pomocných, jež pro-
spivají nejen dětem slabomyslným, ale i nor
málním, jež zbaveny přitéže, mohou lépe pro-
spívati.
Praha
20
article
Učitelstvo.
Při měšťanských školách působí: 2
def. a 1 zat. ředitel, 1 ředitelka, 19 katechelů.
45 def. odb. učitelů, 47 def. odb. učitelek, 27
zat. odb. učitelů, 23 zat. odb. učitelky a 3 výp
odb. učitelé. Celkem tedy 191 o so b
u č. — Při školách obecných působí 20
definit. a 9 zat. říd. učitelů, 1 def. a 1 zal.
říd. učitelka, 4 def. a 4 zat. katechetové, 110
del, i zat. učitelů I. tř. a 63 def. i zat. učitel
II. tř., 92 def. i zat. učitelky I. tř. a 65 def
i zat. učitelek II. třídy, celkem ted y 359
osob učitelských. Mimo to je nyní
stálých výpomocných sil. Působí tedy na
pražských školách literárních
učitelů, učitelek a katechetů 558
Inspektor s důrazem prohlašuje, že neoby.
čejný a stálý vzrůst školství pražského činí za
stávání úřadu inspektorského v Praze jedinou
osobou fysicky nemožným při nej
lepší vůli a největsím napjetí sil
Shledal, že učitelstvo pražské koná svůj vyučo
vací i vychovávací úkol převážnou většinou zcela
dobře a svědomitě. Pilně hledíc dalšího sebe
vzdělání, uživá method na osvědčených zásadách
paedagogických i didaktických založených, jež
dalším studiem i pozorováním děti v detailech
stále zdokonaliti a na výši doby a pokroku
udržeti se snažl.
Praha
21
article
Výjimečně objevující se úchylky: jednak
přílišný konservatismus, šablona a strnulá, anti
kvovaná methoda, jednak stálé experimentování.
kde jaká novinka se objeví, ač nebývá to vždy
ani v principu správné a vhodné, regulovat
třeba s ustavičným zřetelem ku positivnímu vy-
sledku učby, nebo kde toho není, marno
hájiti methodu. Je potěšitelno, že v učitelstvu
počíná se hlásati potřeba pomoci správné, uce-
lené methodě opět ke cti a vážnosti, která prá-
vem jí náleží a které na čas jaksi pozbyla
v ruchu a shonu prudkého vývoje leť právě
minulých a snad také proto, že bývala jako sa-
mospasitelná přeceňována. Nejjistějším prostředkem
proti zblouzení s pravé cesty při vyučování jsou
usilovná snaha po dalším vzdě-
lání, pilná připrava a svědomitá autokritika
pozorování dosažených výsledků.
22
article
Inspektor dále předvádí rozsáhlý přehled
o usilovné snaze pražského učitelstva po dalším
sebevzdělání a o jeho kulturní činnosti mimo-
školské. Vzpomíná však i těch, kteři jako tiší
pracovníci žádných kolkovaných výkazův o své
práci nemají a jimi se honosně při každé pří-
ležitosti nevykazují, ale často více pro s ve
vzdělání a hlavně pro školu, pro
dětivykonali, než jiní. Malou cenu mají, b
i škodlivy jsou vědomosti nesoustavně a úryvko-
vitě tu z toho, tu z onoho oboru pouze jaksi
do hlavy vecpané, poněvadž svádějí k sebepře-
ceňování a domýšlivosti, jakož i k tomu, aby
s patra pohliženo bylo na jiné kolegy, kteř
jsou často daleko hutnějšího zrna bez okázal
učenosti.
Probrav podrobně otázku dokonalé přípravy
na vyučování a zjištování výsledku učebního
promlouvá inspektor o kázni při vyučování
mimoškolské a vážně vytýká, že.
vyučování bývá přerušováno lidmi
nepovolanými.
Školníci napořád, většinou ani neklepajíce
vstupují do třidy a vyřizují beze všech okolků
ústně vzkazy, činí rozmanité dotazy, listonošové
V drobném prodejlr
ranní číslo o sobě . . za 8k
večerní
. . . . zu 4k
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .
večerní . . . . . . . . B h
Inaeráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
udminlstrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejl ze tan
rodskce. tiskárna a sxpedine
„Národních Listů--
Rukopisy se novraouji.
23
article
vyvolávají si učitele na chodbu, na ředitele za-
klepají si rodiče žáků, nebo řemeslníci, doda-
vatelé beze všeho ostychu. To je nešvar, kterým
nejen postup vyučování se trhá, a le celá
práce skolní vůbec znevážňuje
i v očích dětí i v očích obecenstva.
Toho by jistě nikdo nedovolil u soudu nebo ji-
ného úřadu, kde právě úkon úřadní se provádí.
Podobné věci sluší vyřizovati vždy jen v pře-
stávkách a ve sborovně nebo ředitelně.
(Pokračování.)
el
24
article
Říšská rada.
Říšská rada.
jsjo
Poslanecká sněmovna.
Ve Vídní, 29. řijna.
(Schůze 176.)
(Zvláštní telef. zpr. » Nár. Listů-.)
Dnešní schůze poslanecké
sněmovny počala prudkým ví-
buchem důvodné a oprávněn
nevole proti předsedovi dru. P at-
taiovi a proti německým členům ka b-
netu, kteří včera šli na německý konventik
do radnice.
Tento výbuch byl nejen silný a pro-
nikavý, nýbrž vzrostl později
ještě a byl tryalý. Sotva předseda dr.
Patlai se objevil na svěm křesle, bylo voláno
naň: »Zahajte schůzi na radnici
Podejte nám zprávu o tom, co se
s talo na radnici! To jest parlamentní
komedie, když se zde rokuje o drahotě potravin,
vláda však chodí si pro pokyny k dru. Lue-
grovi !«
Dr. Pattai dopustil se včer
veliké beztaktnosti. Zůstavil totiž svoje
křeslo předsedy poslanecké sněmovny a šel si
pohodlně do radnice k dru. Luegrovi, kam po-
voláno bylo 20 německých pohlavárů a 5 ně-
meckých ministrů — to jest jednání na-
prosto nepřípustné. Předsedovi jest sic
dovoleno svoje křeslo za schůze opustiti, ale
jenom když není s to předsedat. Aby si však
chodil na porady stran, dovoleno není. To by
mohl předseda choditi z parlamentu přímo do
schůze voličské a nechat parlament parlamen-
tem. K tomu není zvolen. Připomínáme, že
předsedové dřívější nechodili do žádných volič-
ských schůzí a že bozprostřední předchůdce dra.
doktor
Patlai
Pattai
Vídeň
Luegr
poslanecký sněmovna
25
article
Pattaie dr. Weiskirehner, stav se předsedou po-
slanecké sněmovny, vzdal se členství ve výkon-
ném výboru krestansko-sociální strany. Dr. Weis-
kirehner věděl, čeho žádá čest a důstojnost.
Funkce, jakou jest volený předseda sněmovny
lidové, ukládá jemu za povinnost, všelikých akei
strannických se vzdalovati. Proto byla pocho-
pitelnou a vysvětlitelnou nevole, která bouřila
dnes proti dru. Pattaiovi. Národní sociálové
prudce naň volali: »Teď už nebud
žádný Čech voliti křesťanskéh
sociála!« Když vešel ministr vnitra baron
Haerdtl, volali poslanci Choc a Fresí : »K de
pak jest ministerský předsedl ar
Nejspíše předsedá mini sterské
radě na radnici!«
Posl. Buřival, Hajn a Kalina volají: »Te
jest škandál, jakého ještě ne-
bylo! Vláda rokuje v bytě víde-
ského purkmistral Škandál, škan-
dál, ška ndáll«
K dru. Pattsiovi obráceni volají: »P ane
předsedo, proč nejdete raději
do radnice? Vy jste špicl rad-
nicele
Posl. Lisý: »Tu ministerskou radu n
radnici vám neodpustíme !«
Posl. Buříval: »Byl při tom také posl.
doktor
Weiskirehner
Weis
Choc
Posl
Buřival
Hajn
Kalina
Lisá
Čechy
slanecký sněmovna
krestanskýsociální strana
26
article
Kroy? Byl snad zvolen referentem o včerejší
ministerské radě ?e
Všichni čeští radikálové vo-
lají unisono: »Byl tam také
Kroy?«
Když vešel mínisterský předseda, bylo také
naň voláno, že jest nepřípustno choditi na rad-
nici. Bylo naň pokříkováno: »Vy jste lo ut-
kou dra. Luegral-
Posl. Pacher vmísil se do věci a tu jej
zakřikli poslanci čeští, pravíce mu: »U ž jste
měl kandidátní řeč ministerskou
na radnici?« Když pak posl. Hög er,
nejstarší člen z křesťanských sociálů, konejšil
národní sociály, odpověděli mu tito: »C o se
včera stalo proti nám, může
se po druhé státi váml-
Posl. Buříval: »Dopoledne tam byl
Turci a odpoledne zase mi-
nistřile
Křesťanský sociál Anderle postavi
se před lavice české a počal prslem ukazovat
na čelo, jako že národní sociálové jsou na roz-
um padlí.
Posl. Fresl popadl veliký fe-
liant — jsou to návrby a dotazy, podané
v první schůzi nynější kampaně a v jeden sva-
zek spojené — a chtél jím mrštiti po
Anderlov.
Posl. Pacher sápe se dále na národní
sociály. Tu volá naň posl. Kalina: »Kdyby
náš zemský výbor o něčem radil se proti Něm-
cům oficjalně, vy, pane Pacher, a vaši lidé
byste vyhodili zemský sněm do
povětři! Ostatně zemský maršálek český
takové věci není schopen !« (Hlasy u Čechů:
»Nač pak jest parlamentní palác a nač se právě
rozšiřuje, když se ministerské ra dy
konají na radníci?!« Na bar. Bie-
nertha volaji Češi: »Vy jste lout-
kou dra. Luegra! Hanbal Fujt
Jděte do radníce! Toho nestr-
pímel«).
Ustražen a polekán tázal se bar. Bienerth
poslanců kolem něho stojíeícb, co se vlastně
Kroa
Posl
Pacher
Buříval
Anderle
Fresl
Kalina
Čecho
Čech
Luegr
Turec
Německo