ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74c73ce0-8ea3-11dc-986a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 36, person 62, org 10, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
lazhlanl o
3 masthead
V Praze, v pátek 29. října 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 299
5 article
Ma ranní a večerní listy předpláci se v Praze v administraei na miěsle na čtvrt lota! . . . 6 K —h s dvojt donáškonr na město. . . . . .p na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt ista . . . . 9 K en a dvojí zásilkou na vrtista: : : : k o
Praha
6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Kritické postavení vlády Bienerihovy. Z Vídně, 29. října. Zprávy, které jsme včera podali o poradě na radnici, jež byla mi- nisterskou konferencí německých členů kabinelu Bienerthova s 20 pohlaváry německými, potvr- zují se dnes úplně. Jakkoliv se členové porady zavázali čestným slovem k mlčení, konstatuje se přece souhlasně, že bar. Bienerth žádal o Němců, aoy mu dali lhůtu k sankei protičeských osnov jazykovýeh aspoň osmineděl ní. Slyšeli jsme z pra mene naprosto věrohodného, že bar. Bienerih vymáhal takověto prodlení z nejvyššího rozkazu. Jakkoliv pak dra. Luegra, prince Liechtensteina, dra. Gessmanna a všech ostatních německých pohlavárů nebylo tajno, proč bar. Bienerth prose za počkanou, odmítli mu ji všichni. »N. Fr. Pr.« oznamuje, že bar. Bienerih naléhal, aby se sankce vzpomenutých osnov odložila do Vánoc, avšak nikým žádosti lé nevyhověno, naopak všichni zachovali se krajně a přikře odmltavě. Jenom křesťanšt sociálové chtěli povoliti odklad na 2—3 neděle. Němečlí radikálové však také proti této kratičké lhůtě vyslovili se co nejroz- hodněji, pravíce, že vzhledem na nynější smut- nou situaci jest neprodlená sankee osnov těch nezbytně polřebnou. Tolo stanovisko naposled prorazilo. Přidali se k němu všichni členové konference, ačkoliv baron Blenerth upozorňoval, ž e po sankei těchto osnov jazykových nemůže býti o dělnosti českého sněmu a dělností poslanecké sně- movny žádné řeči. Dle soudu minister- ského předsedy — sděluje »N. Fr. Pr. « — ne- může býti o tom pochyby, že české strany přejdou k lomozné obstrukci, vysloví-li se minister- ská rada pro sankci jazykových osnov. V tomlo připadě — prohlásil bar. Bienerth — nezbylo by mu, leč odročiti říšskou radu co nejdřive.
Bienerthův Bienerth Němec Bienerihlava Liechtenstein Blenerth Vídeň Francie Tolo
7 article
Konečné oznamuje »N. Fr. Pr.«: »Po vý- sledku včerejší porady na radnicí možno sou- diti, že jazykové osnovy předloženy budou k usnesení ministerské rady v nejbližších deslti dnech« Poprvé něco žádal baron Bienerth od ně- meckých stran, pro které se obětoval, pro které ses znopřátelil a Čechy, Slovinci a Chorvaty. Nežádal od nich nic věcného, ještě měně pak nějaký ústupek — žádal. od nich jenom malé poshovění ve formalitě. Také to mu však hrubě odepřeli. Baronu Bienerthovi vede se tak, jako se vedlo všem německým ministrům: Kdo se německému čertu zapsal, toho již ze svých drápů nepuslí.
Bienerth Čecho Slovinec Chorvat Baron Bienerth Francie
8 article
Ministerstvo z nouze Z Vídně, 29 října. Oznámili jsme ve vče- rejším listě ranním, že vyjasnéní politické i- tuace čeká se do první poloviny listopadové Tato prognosa polvrzuje se dnes ve stati »N Wr. Tagblatiu«, čerpané patrně z pramene vládního. Praví se lam: »Kalendář rozřeší par lamentní krisi: nejpozději do 13. listopadu. Ne bude-li do soboty 12. příštího měsíce viditelný žádný makavý výsledek akce pro dělnost če- ského sněmu a říšské rady, rozhodne ministerská rada o sankci protičeských osnov. Čestí ministri vystoupí potom z kabinelu. Studená obstrukce česká promění se potom ve hlučnou. Nebude-i pracovat potom český sněm ani říšská rada, musí se přikročiti k rekonstru kei kabinetu. Parlamenty nalězají se v tísni. Stát nalézá se v lísni. Proto může přijíti jenom ministerstve z nouze, které povládne paragrafem nouzovým — paragrafem 14 Daleko- sáhlý zájem mají však zprávy v parlamentu rozšířené — sděluje »N. Wr. Tgbtt« dále — že změněný kabinet Bisnerthův nebude kabi- netem úřadnickým, nebude kabinetem, ve kterém budou správcové resortu — bude to mini- sterstvo z nouze, ve kterém budou autority. V korunní radě zasedati budou mužově, jichžto minulost a věcná schopnost a kvalifikace je opravňuje, dodati výnosům, které podepiší, plné váhy osobní a státní auto- rity. Bud podaři se dělnosti sněmu českého ukliditi obstrukci ve sněmovně lidové, nebo na sloleno bude ministerstvo z nouze, parlamení bude odstaven a toto ministerstvo zůstane dlouho v úřadě.«
N Wr Vídeň 29 říjen Buda N Wr
9 article
Sankce německých jazykových zákonů. Z Vídně, 29 řijna. »Reichspost« ozna- muje, že bar. Bienerth slibil opětně sankei protičeských osnov ja zy kových, což se doporučuje prý proto, aby tento předmět koufliktu česko-německého ne- válel se dlouho nevyřízen. Proto možno podle jmenovaného listu čekati, že věcta bude záhy vyřízena. Nyní však naslane ně- meckým síranám úkol, zabrániti škodám, jež parlamentu brozí, moudrým postupem. Vláda, která se těší plné důvěře koruny, nebude uve- dena v rozpaky útokem obstrukce, ale útokem obstrukce bude zasažen parlament. Smýšlen v německém táboře jest velmi vážné, ale dou- fají tam pořáde ještě, že podrývavá činnest posl. dra. Kramáře bude zmařena rozmyslnými Členy »Slovanské jednoty«. Ke charakteristice ministra Sohreinera. Z Vídně, 29. října. K aféře ministra dra Sehreinera píše dnešní nezabavená »Arbeiterzlg « »Záležitost pana dra Schreinera není politickou, to jest záležitost mravní. Minislr, který uživá takových švindlů ja ko ministr Sehreiner — a to výhradně ke svému osobnímu prospěchu, měl vlid
Bienerth Kramář Sohreiner Sehreiner Schreiner Minislr Vídeň
10 article
by býti nemožným. Kromě toho jest to člověk. který poví pravdu jenom tenkráte, učin!-l se mu nepravda nemožno u. Nejprimi- tivnější potřeba politické čistoty měla by ně- mecké poslance občanské donutit, aby z ba- vili se konečně tohoto dra. Schrei- nera. Což pak panu bar. Bienerthovi nent před tímto kolegou pořád ještě nanic?« Nezdařené pokusy o dělnost českého sněmu. Z Vidně, 29. října. Z parlamentních kruhů se nám sděluje, že pokusy o dohodu pro sestoupení se sněmu království českého v polo- vině listopadové selha ly. Příšti ministerská rada. Z Vídně, 29. ríjna. Jak se nám sděluje, není do té chvíle ministerská rada na zejtra svo- lána. Dodává se, že také kdyby zejtra se konala, sankce protičeských zákonů předmětem jednán ještě nebude. Demonstrace vídeňských techniků. Z Vídně, 29. října. (K. k.) Asi 400 techni- ků uspořádalo dnes k 11. hodině dopoledne klidnou demonstrační procházku před sněmovn budovou pro zřízení samostatného chemického ustavu na vídeňské vysoké technické škole. De- putace studentů byla předvedena poslancem drom. Sylvostrem předsedovi ministerstva svob pánu Bienerthovi, který prohlásil, že ve formál- ním ohledu musí odsouditi podobné projevy. Po- kud se týče věci samé, nařídí, aby byla podrobně prozkoumána.
Bienerth Vídeň vysoký technický škola
11 article
Z úřadního věstníku, Z Vídně, 29. října. (K. k.) »Wr. Zeitg.e oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 20. srpna t. r. tajnému radovi a prvnímu před- sedovi vrchního kasačního soudu dru. Ignaci šl. Ruberovi stav svobodného pán a podepsal příslušný diplom. — Císař udělil rozhodnutím ze dne 11. června t. r. profesoru na reálné škole, okresnímu školnímu inspektoru v Treboni Antoninu Kodetov i bez poplatků titul školního rady. se Moudrá novota v Dánsku. Z Berlína, 29. října. »Berl. Tag blatlue telegrafují z Kodaně: První radikální kabinet, který má Dánsko, jeví své demokratické smý- šlení netoliko v ten způsob, že z rušil uni formy ministerské, nýbrž také v tom, že noví ministři netitulují s excellence. Ministerský předseda Zahl vymohl na prynl audienci od krále souhlas, a b zrušily se ministerské unifor m a tituly sexcellence«, což učinil podmínkou přijet portefeuillu. Král byl s tím srozuměn. Noví ministři prohlásili dále, že nepřijm ou za žádnýchpodminek vyzname nání nebo řádů pro slebe. Minister- stvo zamýšll podati parlamentu zákon, kterým se zrušují vůbec všechny tituly a řády. laa n1 taonoelone
Rubera Berl Zahl Vídeň Treboň Antonina Dánsko Berlín Kodaň Minister
12 article
Turečtí hosté ve Vídni. Z Vídně, 29. října. (K. k.) Turečtí hosté podnikli za dopěledne rozděleni v 10 skupin různé vycházky do četných průmyslových zá- vodů, jako přádelen, barvíren, sléváren, do zá- vodů Schuckertových, továren na automobily ald a těšili se všude srdečným sympatiím obyvatel stva. Skupina důstojníků odebrala se ráno do Medliku, navštívila vojenskou technickou aka demii, pak Steinfeld, kda na dělostřelecké střel- nici provedeny byly různé demonstrace. Na to navštívili továrnu na prach v Blumavě. Důstoj- níci odjeli pak do Hirtenberku k návštěvě dů stojnického sirolčince a továrny na náboje. o l Uherská krise. Z Pešti, 29. října. (K. k.) Ministr obchodu Košut přijal dnes dopoledne návštěvu místopřed- sedy strany neodvislých Pavla Hostsyho, s kte rým konferoval o politické situaci.
Steinfeld Košut Pavel Hostsy Vídeň Medlika Hirtenberk Pešť
13 article Caráv návrat z Italie.
Caráv návrat z Italie. Z Odězsy, 28. října. (K. k.) » P. t. a. oznamuje: Car Mikuláš přijel sem večer a byo na nádraží uvitán místním velitelem baronem Kaulbarsem, městskými úřady a deputaci uni versity. Car vstoupil pak na »Standard«, který okamžité zdvihl kotvy. Výbuch pumy v Petrohradě. Z Petrohradu, 28. října. (K. k.) P. t. ag sděluje: Dnes večer vybuchla ve městě puma, kterou neznámý muž položil na rumiště. Jeden muž byl těžce zraněn. Jedna budova byla po škozena. Střelba na ulici. Z Tiflisu, 28. října. (K. k.). Petr. tel. g sdélaje: Když dnes večer chtěla policejní hlídka zatknouti na ulici tři podezřelé osoby, s tří leli neznámí a usmrlili strážní ka Pachatelé unikli. ovbvoq Nový obrněnec, Z Lorienta, 28. října. (K. k.) Dnes by na moře spuštěn obrněnec »Mirabeau«, který má nosnost 18.000 tun. Ztracené výkresy anglické lodi válečné. Z Londýna, 28. října. (K. k.) (D oln sněmovna.) V dnešní schůzi ptal se Ren- wick (kons.) prvního lorda admirality Mc. Kenny. zdali zmizely jisté důvěrné ná kresy, které byly vydány podnikatelům pro stavbu jedné z nejnovějších velkých bitev- ních lodí a které nyní měly by býti opět v majetku admirality a zdali admiralita doufá dostati tyto výkresy opět do rukou. Mc. Kenn odpověděl na první olázku kladné, na dru- kou záporně a dodal, že loď již po něja- kou dobu koná službu, takže výkresy pozbyly mnoho na ceně. Loď, o niž běží, je dle všeho »Indomitable«.
Mikuláš Petr Mirabeau Kenny Kenn Petrohrad Tiflis Londýn Italia
14 title
Veče
15 article Okresní porada učitelstva pražského.
Okresní porada učitelstva pražského. První de. Ve velkém sále žořinském konala se dne dopoledne okresní porada učitelstva českýeh škol obecných a měšťanských v Praze za před- sednictví c. k. okr. škol. inspektora, profesora Jos. Miehla za účasti více než pěti set učitelů a učitelek. Vedle výroční zprávy inspekto- rovy o stavu pražského školstv a otázek stavovských jsou na pořadu letošních porad velmi důležité a časové otázky, jichž ř- šení není bez zajímavosti i pro veřejnost. Bude rokováno o zásadách po drobných osnov vyučovacích pro obecn školy pražské (referenti pp. Homolka. Horák, Karlach, Meinich, Müller, sl. Klieperová, Novotná a Pal ou šová), o paedagogickém význa m tělesné práce (ref. p. Fr. Tuh ý) o zřizování čtvrtých ročníků př měšt. školách dívčích s tendene praktickou (rež. sl. Anýžov á). Náměstkem svým jmenoval předseda pr řízení schůze p. řed. Brože. Konferenci přítomen byl také starosta král hl. města Prahy, dr. Groš, uvítán potleskem účastníků a vřelou vítací řečí předsedy insp.
Jos Karlach Meinich Müller Klieperová Novotná Brož doktor Groš Praha Francie obecn škola pražský
16 article
Michla, klerý akcentoval ve svěm proslovu, že vítá primátora nejen jako představitele úřadů školních a městské rady, ale jako osobního pří- tele a přitele školy a učitelstva. (Potiesk.) Po projevu loyalním, jímž vzpomenuto jubilea pa- novnického a po připomenutí a ocenění jubilea vydání škol. zákonů, následovala Zpráv ao stavu pražského školství. Předne- sená při dnešní poradě p. okr. inspektorem Michlem presentovala se jako obsáhlá, kri- tická studie úhrnného českého škofství pražského, sledující nejen vlastní výchovnou a vyučovatel- skou činnost učitelovu, ale zjišťující také všechny podmínky jejího zdaru a označující žádoucí re- formy nejen směrem do skoly, ale i mimo školu. Tak objevila se zřetelně škola v náležité organické souvislosti s celým komplexem insti- tucf podporujících výchovu a celý obraz praž- ského školství nabyl tak vystihlé jasnosti a pře- hlednosti. Nebylo šetřeno světla, ale naneseny také tam, kde bylo třeba i stíny, ale obé s je- dinou, vodivou a celým referátem pronikajíeí tendencl: povznésti české pražské školství k silné intensitě.
Michl Předne
17 article
Poněvadž celá obsáhlá ta studie kon cipo- vána rysy pevných a určitých, věcných a kon- kretních črtů, nerozplývajíeích se v mlhových neurčitostech theoretické fraseologie, byla akcep tována jako silný a směrodatný pokyn zdravé neunáhlené a z důkladné práce vzniklé reformy školství. Omezené místo nedovoluje než uvěst některé širší veřejnost zajímající momenty ze zajímavé zprávy té. Žactvo. Všech českých škol národních (ve- řejných), je v Praze 82 a to 28 měšťanských 54 obscné. Samostatných měšť. škol jest 5. samost. obecných 31. Spojených měšťanských s obeenýmí je 23. Třid kmenových i poboček je na měšť. školách 131 a to 61 chlapl, 70 div- čích. Sluší tedy zaznamenati radostný fakt, že přibylo na měšť. školách 15 tříd (9 chl. a 6 dív.). Všech tříd na obecných ško- lách je 352, přibylo tedy 25 tříd (13 chlap. a 2 dív.). Pomocných tříd je 8, přibylo tedy 5. Všech tříd vůbec je 491. Při bylo tedy od poslední porady 45 tří d. Celkem chodí do škol veřejných 21. 671 dětí a to do měšť. škol 5528 (2488 chl. 3040 dív.), do obec. škol 16 019 (8142 chl. a 7877 dív.) a do pomocných 124 (79 chl.a 45 dív.). Zajímavo, že počet žactva od dvou de téměř se nezměnil; přibyloť jen 268 žáků . Průměrný počet žactva ve je dn třtdě školy měšťanské je 43 (dříve 44), na škole obecné 46 8 (dřive 49.5). Na školách po- mocných připadají na 1 třídu 23 žáci. Školy soukromé měly 20 tříd a navštévovalo je 696 dítek.
Praha 15 třída měšť . škola 5528 obec . škola 16 019 škola obecný 46 8
18 article
Školní budovy. Zvláštní budovu výhradně pro jedn školu určenou mělo 9 škol; naproti tomu 69 škol umísténo bylo v téže budově s jiným školami obec. neb měšť. Ve dvou připadech sloužila budova školní také účelům mimoškol- ským a jedna skola byla v místnosti najaťé. Pr 9 školách byly některé třídy v místnostech na jalých. Obec pražská nešetříc obětí, vystavěla tadu účelných a vhodných budov a doplňuje i opravuje je neustále. Avšak neobyčejný rozvo školství, podminěný vzrůstem VII. a VIII. čtvrii i vzrůst poboček způsobily, že bude nutno přistoupiti k nově, ve velké slohu založené akci stavební, aby předešlo se hojným závadám. Nejeitelnějšíje nedostatek těloovičen a pracoven. Některé tělo- cvičny užívají 3—4 školy i tělocvičné jednoty. Při ručních pracích nezřidka pracují dvě oddě lení téže třídy vedením dvou učitelek v téže mistnosti! Přibýváním poboček a oddělovánín skol obec. od měšťanských využity téměř vse- chny vedlejší větší místnosti na lřídy, tak že skoly json přeplněny a dalsl eh tříd v nieh nijak umístiti nelze Nutno tedy zřizovati nové skoly a vystavěti pro ně nové budovy, čímž dosavadním přeplněným školám se ulehčl. Velkoměstské poměry zaviňují, že výhod vlastních zahrádek školních jsou účastny pouze 3 pražské školy. Také není dosti volných dvorů nebo hřišť v okoli školy. Kde jsou, bývají vy- hrazeny opatrovnámí, které jieh ovšem stejně nutně dání- potřebují. Jesti si přáti, aby při vyhledávání míst pro nové školní budovy bylo na zahrádky hříště pamatováno. Úsudky o zjednodušené do- cházce školní, jež dočasně na zkoušku zavedena na 14 školách, diametralně se rozcházejí, proto jest doporučiti účinné podpoře učitelstva akci, kterou na vyšetření únavy žact va prac! školní podniknou v nejbližší době školní lékaři.
pr 9 škola
19 article
Hyglena a humanita. Hygieně školní věnuje se péče zvýšená. Přísný dozor lékařský na žactvo, místnosti zařízení školní koná nyní 12 školních lékařů. Čištění, vytápění a větrání i osvětlování škol vyhovuje celkem dobře. Školní lázně sprchové jsou při 13 školních budovách a jsou používány žactvem ze 30 škol. Zařízením humanitním a dobročinným v čele stojí král. hlavní město, pravá to ma- tička Praha. Stravování chudé mládež obstarává obec pražská prostřednictvím neunav- ného komitétu damského. V r. 1908 rozdáno 343 227 porcí v ceně 30.709 K. Obec přispěla 27.608 K. Stravování v útuleích stálo 30.500 K. Na šaty a obuv věnovala obec 30..000 K, na knihy a pomůcky pro chudé žáky 24 000 K, na potřeby k vyučování ženským ručn. praclm k rukám komitétu damského 6500 K. Pro dítky školou nepovinné vydržuje obec 21 opatroven škol mateřských, při nichž zaměstnáno 176 osob. Dále vydržuje obec 10 jeslí pro kojence, kteréž instituce zlepšují neobyčejně docházku školní ježto v chudých rodinách nejsou starší děti nu- ceny zůstávati doma, aby opatrovaly mlads sourozence. Pro děti školou povinné zřízeno 27 útulků městských, aby chráněny byly zkázy mravní v době mimoškolní. Zde sluší vzpome- nouti také záslužné činnosti Spolku pro pěstování her mládeže i Spolku pro české feriální osady, jež za vy- datné podpory obce pražské a součinnosti uči- telstva horlivě pracují. K lidumilným institucím a ústavům druží se pomocné třídy pro děti slabomyslné. Obec pražská zřídivši dřive 5 tříd a převzavši náklad na další 3 třídy po- mocné, dala krásný příklad našim městům ven- kovským k zřizování škol pomocných, jež pro- spivají nejen dětem slabomyslným, ale i nor málním, jež zbaveny přitéže, mohou lépe pro- spívati.
Praha
20 article
Učitelstvo. Při měšťanských školách působí: 2 def. a 1 zat. ředitel, 1 ředitelka, 19 katechelů. 45 def. odb. učitelů, 47 def. odb. učitelek, 27 zat. odb. učitelů, 23 zat. odb. učitelky a 3 výp odb. učitelé. Celkem tedy 191 o so b u č. — Při školách obecných působí 20 definit. a 9 zat. říd. učitelů, 1 def. a 1 zal. říd. učitelka, 4 def. a 4 zat. katechetové, 110 del, i zat. učitelů I. tř. a 63 def. i zat. učitel II. tř., 92 def. i zat. učitelky I. tř. a 65 def i zat. učitelek II. třídy, celkem ted y 359 osob učitelských. Mimo to je nyní stálých výpomocných sil. Působí tedy na pražských školách literárních učitelů, učitelek a katechetů 558 Inspektor s důrazem prohlašuje, že neoby. čejný a stálý vzrůst školství pražského činí za stávání úřadu inspektorského v Praze jedinou osobou fysicky nemožným při nej lepší vůli a největsím napjetí sil Shledal, že učitelstvo pražské koná svůj vyučo vací i vychovávací úkol převážnou většinou zcela dobře a svědomitě. Pilně hledíc dalšího sebe vzdělání, uživá method na osvědčených zásadách paedagogických i didaktických založených, jež dalším studiem i pozorováním děti v detailech stále zdokonaliti a na výši doby a pokroku udržeti se snažl.
Praha
21 article
Výjimečně objevující se úchylky: jednak přílišný konservatismus, šablona a strnulá, anti kvovaná methoda, jednak stálé experimentování. kde jaká novinka se objeví, ač nebývá to vždy ani v principu správné a vhodné, regulovat třeba s ustavičným zřetelem ku positivnímu vy- sledku učby, nebo kde toho není, marno hájiti methodu. Je potěšitelno, že v učitelstvu počíná se hlásati potřeba pomoci správné, uce- lené methodě opět ke cti a vážnosti, která prá- vem jí náleží a které na čas jaksi pozbyla v ruchu a shonu prudkého vývoje leť právě minulých a snad také proto, že bývala jako sa- mospasitelná přeceňována. Nejjistějším prostředkem proti zblouzení s pravé cesty při vyučování jsou usilovná snaha po dalším vzdě- lání, pilná připrava a svědomitá autokritika pozorování dosažených výsledků.
22 article
Inspektor dále předvádí rozsáhlý přehled o usilovné snaze pražského učitelstva po dalším sebevzdělání a o jeho kulturní činnosti mimo- školské. Vzpomíná však i těch, kteři jako tiší pracovníci žádných kolkovaných výkazův o své práci nemají a jimi se honosně při každé pří- ležitosti nevykazují, ale často více pro s ve vzdělání a hlavně pro školu, pro dětivykonali, než jiní. Malou cenu mají, b i škodlivy jsou vědomosti nesoustavně a úryvko- vitě tu z toho, tu z onoho oboru pouze jaksi do hlavy vecpané, poněvadž svádějí k sebepře- ceňování a domýšlivosti, jakož i k tomu, aby s patra pohliženo bylo na jiné kolegy, kteř jsou často daleko hutnějšího zrna bez okázal učenosti. Probrav podrobně otázku dokonalé přípravy na vyučování a zjištování výsledku učebního promlouvá inspektor o kázni při vyučování mimoškolské a vážně vytýká, že. vyučování bývá přerušováno lidmi nepovolanými. Školníci napořád, většinou ani neklepajíce vstupují do třidy a vyřizují beze všech okolků ústně vzkazy, činí rozmanité dotazy, listonošové V drobném prodejlr ranní číslo o sobě . . za 8k večerní . . . . zu 4k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . večerní . . . . . . . . B h Inaeráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá udminlstrace v Marianské ul., a. Tam nacházejl ze tan rodskce. tiskárna a sxpedine „Národních Listů-- Rukopisy se novraouji.
23 article
vyvolávají si učitele na chodbu, na ředitele za- klepají si rodiče žáků, nebo řemeslníci, doda- vatelé beze všeho ostychu. To je nešvar, kterým nejen postup vyučování se trhá, a le celá práce skolní vůbec znevážňuje i v očích dětí i v očích obecenstva. Toho by jistě nikdo nedovolil u soudu nebo ji- ného úřadu, kde právě úkon úřadní se provádí. Podobné věci sluší vyřizovati vždy jen v pře- stávkách a ve sborovně nebo ředitelně. (Pokračování.) el
24 article Říšská rada.
Říšská rada. jsjo Poslanecká sněmovna. Ve Vídní, 29. řijna. (Schůze 176.) (Zvláštní telef. zpr. » Nár. Listů-.) Dnešní schůze poslanecké sněmovny počala prudkým ví- buchem důvodné a oprávněn nevole proti předsedovi dru. P at- taiovi a proti německým členům ka b- netu, kteří včera šli na německý konventik do radnice. Tento výbuch byl nejen silný a pro- nikavý, nýbrž vzrostl později ještě a byl tryalý. Sotva předseda dr. Patlai se objevil na svěm křesle, bylo voláno naň: »Zahajte schůzi na radnici Podejte nám zprávu o tom, co se s talo na radnici! To jest parlamentní komedie, když se zde rokuje o drahotě potravin, vláda však chodí si pro pokyny k dru. Lue- grovi !« Dr. Pattai dopustil se včer veliké beztaktnosti. Zůstavil totiž svoje křeslo předsedy poslanecké sněmovny a šel si pohodlně do radnice k dru. Luegrovi, kam po- voláno bylo 20 německých pohlavárů a 5 ně- meckých ministrů — to jest jednání na- prosto nepřípustné. Předsedovi jest sic dovoleno svoje křeslo za schůze opustiti, ale jenom když není s to předsedat. Aby si však chodil na porady stran, dovoleno není. To by mohl předseda choditi z parlamentu přímo do schůze voličské a nechat parlament parlamen- tem. K tomu není zvolen. Připomínáme, že předsedové dřívější nechodili do žádných volič- ských schůzí a že bozprostřední předchůdce dra.
doktor Patlai Pattai Vídeň Luegr poslanecký sněmovna
25 article
Pattaie dr. Weiskirehner, stav se předsedou po- slanecké sněmovny, vzdal se členství ve výkon- ném výboru krestansko-sociální strany. Dr. Weis- kirehner věděl, čeho žádá čest a důstojnost. Funkce, jakou jest volený předseda sněmovny lidové, ukládá jemu za povinnost, všelikých akei strannických se vzdalovati. Proto byla pocho- pitelnou a vysvětlitelnou nevole, která bouřila dnes proti dru. Pattaiovi. Národní sociálové prudce naň volali: »Teď už nebud žádný Čech voliti křesťanskéh sociála!« Když vešel ministr vnitra baron Haerdtl, volali poslanci Choc a Fresí : »K de pak jest ministerský předsedl ar Nejspíše předsedá mini sterské radě na radnici!« Posl. Buřival, Hajn a Kalina volají: »Te jest škandál, jakého ještě ne- bylo! Vláda rokuje v bytě víde- ského purkmistral Škandál, škan- dál, ška ndáll« K dru. Pattsiovi obráceni volají: »P ane předsedo, proč nejdete raději do radnice? Vy jste špicl rad- nicele Posl. Lisý: »Tu ministerskou radu n radnici vám neodpustíme !« Posl. Buříval: »Byl při tom také posl.
doktor Weiskirehner Weis Choc Posl Buřival Hajn Kalina Lisá Čechy slanecký sněmovna krestanskýsociální strana
26 article
Kroy? Byl snad zvolen referentem o včerejší ministerské radě ?e Všichni čeští radikálové vo- lají unisono: »Byl tam také Kroy?« Když vešel mínisterský předseda, bylo také naň voláno, že jest nepřípustno choditi na rad- nici. Bylo naň pokříkováno: »Vy jste lo ut- kou dra. Luegral- Posl. Pacher vmísil se do věci a tu jej zakřikli poslanci čeští, pravíce mu: »U ž jste měl kandidátní řeč ministerskou na radnici?« Když pak posl. Hög er, nejstarší člen z křesťanských sociálů, konejšil národní sociály, odpověděli mu tito: »C o se včera stalo proti nám, může se po druhé státi váml- Posl. Buříval: »Dopoledne tam byl Turci a odpoledne zase mi- nistřile Křesťanský sociál Anderle postavi se před lavice české a počal prslem ukazovat na čelo, jako že národní sociálové jsou na roz- um padlí. Posl. Fresl popadl veliký fe- liant — jsou to návrby a dotazy, podané v první schůzi nynější kampaně a v jeden sva- zek spojené — a chtél jím mrštiti po Anderlov. Posl. Pacher sápe se dále na národní sociály. Tu volá naň posl. Kalina: »Kdyby náš zemský výbor o něčem radil se proti Něm- cům oficjalně, vy, pane Pacher, a vaši lidé byste vyhodili zemský sněm do povětři! Ostatně zemský maršálek český takové věci není schopen !« (Hlasy u Čechů: »Nač pak jest parlamentní palác a nač se právě rozšiřuje, když se ministerské ra dy konají na radníci?!« Na bar. Bie- nertha volaji Češi: »Vy jste lout- kou dra. Luegra! Hanbal Fujt Jděte do radníce! Toho nestr- pímel«). Ustražen a polekán tázal se bar. Bienerth poslanců kolem něho stojíeícb, co se vlastně
Kroa Posl Pacher Buříval Anderle Fresl Kalina Čecho Čech Luegr Turec Německo