Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 159.

1% čili 1 kg bílkovin a tuků čítáme 3 je- dnotky uhlohydrátů, totiž má se za to, že 1 kg bílkovin neb 1 kg tuků tolik vydá, jako 3 kg látek škrobovitých. Dle této tabulky může si každý snadno vypočísti, které krmivo dle tržních cen je nejlacinější. Tak stojí-li ku př. řepkové pokrutiny 100 kg 8.80 zl., přijde jednotka krmná v nich na (880: 152 —) 5.8 kr. Stojí-li sladový květ 6 zl., stojí jednotka živná v něm (600: 119.6 —) 5.2 kr. V otrubách žitných při cené 5.60 zl. přijde jednotka živná na 4.9 kr., v melase na 3.5 kr. atd. Při tom arciť nesmí si hospodář počí- nati tak, že volí jen to krmivo, které je dle ceny jednotky živné nejlacinějším, nýbrž musí přihlížeti k tomu, aby dodal zvířa- tům v krmivech hlavně ono množství živina v tom poměru, jak to dle norem o potřebě živin zvířat účel krmení žádá. Tak n. př. když má dodati zvířatům krmivo bohaté tu- kem a bílkovinami, jako ku př. při výkrmu, must sáhnouti jen ku krmivům, které tyto živiny v značném množství obsahují, a porovnávati cenu těchto krmiv mezi sebou.

Taktéž může porovnati cenu melasy s cenou obilního šrotu, poněvadž tato krmiva rozhodují hlavně svým vysokým ob- sahem uhlohydrátů a mohou se proto při sestavování krmné dávky zastupovati. Poznamenáváme o některých malorolní- kům méně známých krmivech následující: Moučka z jader bavlníku jest dobrým a chutným krmivem, nesmí se jí ale mnoho mladému dobytku a stelným kravám dá- vati. Dobytek mléčný a krmný může jí až 2 kg denně a na kus dostávati. Moučka z pokrutin podzemnice olejné dobře vyživuje a zvýšuje jak dojnost tak sílu potahu. Na prostředně těžký kus 100 kg může se jí denně 1 1/2 kg dávati. Sušené mláto jest pro dojnice zname- nitým krmivem a dochází mimo to v Ně mecku jako krmivo koní ocenění a proto by při nedostatku zrna mělo i u nás zkoušeno býti. Hradí se jím až polovina ovsa, ale při- dává se trochu pšeničných otrub. Květ sladový odporoučí se pro dojnice a dobytek mladý, oněm může se dáti na kus až 3 kg. Upozorňujeme ale, aby si dal hospodář zaručiti nejen obsah tuku a bílkovin, ale i dobrou jakost krmiv obchodních, aby byla čistá, bez přimíšenin a zdravá, což též kontrolní stanice zjistí.

Spotřeba lihovin. dborné časopisy přinášejí následu- ící, pro nás velice poučnou tabulku- Dle dát statistických obnášela spotřeba lihovin za 1 osobu r. 1897 litrů piva vína kořalky Belgii Anglii

1427 „8 9 Francii Švýcarsku . . Nemecu . . . . 116 6n Dánsku Rakousko- Uhersku Spoj. Obcích 5542 Švédsku . . . . .

Sorsku . . . . . . 178 Nizozemsku . .. Jak poučnou a vedle toho ale také za- hanhující jest tabulka tato pro nás! — Ona značí především, že spotřeba piva — pravé to sílicí lihoviny, „tekutého chleba“ — jest u nás nepatrnou oproti zemím zá- padním; vedle Ruska a Švédska stojíme na místě posledním! Jak nepatrnou jest u nás spotřeba piva u porovnání k Dánsku a Německu, kde připadá přes 200 I piva na 1 osobu, a mnoho-li pivovarů bylo by u nás nutno ještě postaviti, než vyrovnáme se Německu! — Za to ve spotřebě ko- řalky stojíme hned na 2. místě a jsme toliko Dánskem přistihnuti. Pěkný to kompli- ment; to neslouží nám za- jisté ke cti. Bůdiž proto naší snahou všemi prostředky o to se zasazovati, aby se spotřeba kořalky obmezila — za to aby spotřeba piva se zvý- šila. Na pivo nebudiž na- prosto žádná zvýšená dan uvalována, naopak dosa- vadní daň budiž spíše sní- žena; při nízké dani zvětší

Nevý přenosný pařák firmy Jos. a Karl se spotřeba piva a nižší daň při velkém konsumu také tolik státu vynese.

Obr. 57.

Zápas soeiální demokracie o rolnietvo v Nizozemsku. Napsal Karel Adámek. ospodářské a sociální poměry Nizo zemska zasluhují naší pozornosti

V Nizozemsku jeso s6p31 3 h polí, 34.452 ha zelinářských zahrad, 22.107 ha sadů a 1,167.074 ha lesů. Přes polo- vici plodné půdy zaujímají luka a j. po- zemky travinové. Nizozemsko jest u pěstování obilí vů- bec, chlebovin pak zvláště pasivním.

V 1. 1881—95 bylo v Nizozemsku pše- nice a žita průměrně ročně sklizeno 4,165 000 q, po odčítání osiva 380.000 a a po připočítání čistého přívozu (po od- čítání vývozu) 5,730.000 q spotřebovalo se v tom období v Nizozemsku průměrně na 1 obyvatele 202 kg pšenice a žita. Těchto chlebovin se kliďilo v Nizozemsku průměrně na 1 obyvatele 88 kg, tedy oproti průměrné jich spotřebě méně o 114 kg. Tento schodek uhražuje Nizozem- sko přívozem chlebovin a mouky z ciziny. V Nizozemsku bylo sklizeno: v 1. 1881—90 v l. 1891—95 v r. 1895 po ha 1000 hl po ha 1000 hl po ha 1000pl pšenice 86 451 2018 66.011 1572 61.862 1509 žita 202.046 3857 200.897 4103 210.077 1510 115 6 špaldy 241 9 ječmene 45.910 1682 41.567 1559 38 714 1512 ovsa 116.289 4466 138.791 5391 130.987 5411 pohanky 50.729 785 38.446 558 35.519 623 Průměrně po ha bylo sklizeno hl: v 1. 1881—90 1891—95 r. 1895 28.8 . . . . . . 34.4 24.4 21.5- . . . . . . 19-1 20.4 špaldy. . . . 41 8 46 0 43.4 42.8 ječmene zimního . . 40 .4 31.7 jarního . . 29.7 41 .8 ovsa pšenice žita . . . . 38.4 pohanky Do Nizozemska bylo obilí a mouky vůbec přivezeno vývoz činil přívoz byl většío tistců metrielse centů 3.128.05 r. 1875 4.101.74 1880 8.682.26 4.244.03 5.438.23 7.582.10 1890 16.831.19 9.249.09

1895 23.66570 13.143.50 10.222. 20 Hlavním odvětvím zemědělství v Nizo- zemsku jest chov dobytka, výroba sýrů a másla. Vývozu dobytka z Nizozemska jsou uzavřeny hranice Belgie a Německa; hlavním trhem na dobytek, sýr a máslo z Nizozemska vyvážené jest Anglie, avšak i na anglických trzích musí Nizozemci podnikati krušné zápasy s Amerikoua Australií, při vývozu másla a sýra také s Dánskem a Švéd- skem. Při nízkých cenách obilí se také v Nizozemsku pěsto- vání pícnin a lukař- ství stále vzmahá. V r. 1895 klesly ceny plodin v Nizo- zemsku oproti prů- měrným cenám z l. 1871—80 více než-li o polovici. Takové. klesání cen plodin má přímého vlivu Knap v Kolíně n. I. také na klesání cen půdy, při jejíž velké láci se usnadňuje také najímání a kupování pozemků dělnictvu. Za těchto poměrů jest v Nizozemsku usnadňováno a urychlováno parcelování selských usedlostí a velkostatků, jejichž majitelé upadají, a malých držitelů půdy neustále přibývá. V l. 1884—93 vzrostl v Nizozemsku počet hospodářství v rozloze od 1—5 ha- z 66.842 na 77.767, od 5—10 ha z 31.551 na 94.199, od 10—50 ha ze 48.278 na 51.940, kdežto držitelů více než 50 ha ubylo z 3554 na 3517. Vzhledem k ne- patrnému úbytku největších statků vysvě- tlují se přírůstky ostatních statků nejen parcelováním velkých statků, nýbrž i tím, že zároveň v prvé uvedených třech kate- 125 143 17.5