Str. 158.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

Odstranění prémií eukerních. le zpráv různých časopisů konal zástupcové vlád porady v Paříži o otázce zrušení prémií cukerních, a stalo se usnesení, že má Ra- soneeo ohk atn úplně zrušiti a Francie částečně. Vláda ví- deňská hotoví prý se toto usnesení vykonati. Avšak úplné zrušení prémií cukerních znamenalo by u nás veliké nebezpečí jak pro průmysl cukrovarnický tak i pro zemědělství. Cukerní prémie jedině umo- žňují vývoz našeho cukru za hranicea kdyby byly zrušeny, neměl by cukrovarník jiné možnosti, aby se zachoval než snížiti ceny za řepu. Jelikož obnáší prémie za 1 q vyvezeného surového cukru 1 zl. 30 kr. a k výrobě tohoto 1 q nutno jest 8 1/2 — 9g cukrovky: klesla by tím cena 1 q řepy o 14—15 kr., a zdaž by pak rolník za tak značně sníženou cenu řepu pěstovati mohl, to ponecháváme každému k úsudku. Německo může spíše své prémie cukerní zrušiti, poněvadž jest světovému trhu na cukr — hlavně Anglii — blíže, kdežto my musíme výrobek náš Německem provážeti. Nutno proto naší vládě na vědomí při- vésti, jaká nehoda stihla by naše cukro- varnictví i zemědělství zrušením tímto — a vyzýváme naše hosp. spolky, aby v směru tom bez prodlení petice c. k. ministerstvu orby podaly, by ono se vším svým vlivem a důrazem zájmy zemědělské hájilo. Z podávání petic těch bude opět vidno. v jaké odvislosti jest cukrovarnictví od zemědělství a jak důležito, aby oba čini- telé kráčeli spolu ruku v ruce. Proč dovoleno Francii, aby toliko as na polovic prémie cukerní snížila (ze 70 mil. franků na 40 milionů franků)? Zrušení prémií cukerních bylo by jen tehdy možno, kdyby veškeré státy cukr vyrábějící — i státy americké vyrábějící cukr třtinový — veškeré prémie zrušily. Žádost podobnou podala ústřední hosp společnost, kde lze koncept žádosti obdržeti.

Nový přenosný pařák firmy Jos. a Karel Knap v Kolíně n. L. hospodářství veleužitečný, všeo- becně za praktický uznaný přístroj k paření brambor, řepy a krmiva vůbec, hodící se i pro účele domácí. n. p. k vyváření prádla, povidel a p., jest pařák obr. 57. znázorněný. Pařák ten vyznamenává se proti jiným podobným litým pařákům svou lácí, jedno- duchostí, rychlým vařením a tím značnou úsporou až 40% paliva, rychlým a pohodl- ným vyprázněním celého scezeného obsahu najednou a tudíž i čistotou, a zhotoven je celý z kujných kovů, které jsou lepšími vodiči tepla. Kotel nemůže prasknouti při půso- bení naň ohně, jak se u kotle z litiny stává. Pařák ten sestaven jest z kamen, v nichž zasazen jest měděný kotel, a uvnitř kotle nalézá se plechový (žel.) dírkovaný ceďák, v kterémž se krmivo vaří a jímž se sva- řené najednou dá scediti a vyprázniti. To vše pak kryje poklice. K upotřebení pařáku nalije se nad dno ceďátku v kotli na 6 až 10 cm vody, načež se čistě oprané brambory do kotle nasypou a zapálí se pak oheň. Spotřeba paliva jest tak malá, že pařák ten se za nedlouho úsporou pa- liva vyplatí. — Pařák ten vyrábí se ve čtyrech velikostech, a sice: Číslo: 1. 2. 50 65 85 115 Obsah kotle v litrech Průměr měděného kotle mm 430 480 530 615 Cena v korunách . . . . 55.— 72.— 90.— 106.— Upozorňujeme ct. čtenářstvo na tento nový výrobek český, jenž se výborně osvědčuje.

Pokus s pěstováním osvěděených odrůd zemáků. emská hospodářská výzkumná sta- nice pro pěstování rostlin v Brně podniká již po 2 léta (r. 1899a 1900) rozsáhlé srovnávací pokusy s různými, jinde již osvědčenými odrůdami brambor, aby se zjistilo, kťerá odrůda se co do výnosu i co do upotřebení k růz- ným účelům nejlépe osvědčuje. K pokusům použito bylo 22, jinde již osvědčených od- růd zemáků. Pomíjejíce provedení pokusů, sdělujeme níže v tabulkách toliko výsledek pokusů, a sice uvádíme: v I. tab. 11 nej- lepších odrůd zemáků co do výnosnosti roku 1899 a 1900 a v II. tabulce opět 11 nejlepších odrůd zemáků co do výnosnosti škrobu. Tabulka I. Nejlepší zemáky co do výnosnosti. Výnos Obsah Doba Čís. Jméno druhu hlíz po škrobu zralo-Chutee) post. V roku 1899. ha v q v sti?) 1. Nolčův semenáč č. 10. 425.20 18.44 p. v. d. 2. Prof. Maercker . . 395.80 18.54 p. n. d. 3. Modré Heralecké . . 377.34 17.99 p. d. 4. Lech . 372.82 17.04 p. d. 5. Silesia . . . . . . . 358.62 18.70 v. p. d. 6. Amylum .344.12 18.66 „ p. 7. Marchal Niel . . . . 335.40 16.04 v. r. n.d. 8. Saxonia . . . 331.48 18.38 p. vd. 9. Magnum bonum . 325.34 17.12 „ d. 10. Topas . .. . . 324.46 19.14 r. v.d. 11. Agneliův klenot . . 323.22 19.49 p. d. V roku 1900. 1. Prof. Maercker . . 322.40 23.850 v. p. n.d. 2. Dr. Kühn . . 264 30 21.228 p. v. d. 3.a České červené . . 252.33 23.163 p. 3.b Marchal Niel . . . 252.33 15.453 v. r. n. d. 4. Nolčův semenáč č. 10. 249.60 23.821 p. v d. 5. Císařská koruna 248.87 14.916 v. p. n. d.

6. Heralecké modré . . 246.60 20.206 p. n. d. 7. Magnum bonum . . 245.02 21.146 p. d. 8. Saxonia . . . . . . 241.80 23.081 r. v.d. 9. Topas . . . . 240.70 20.751 r. v. d. 10. Rozmarinové . . . . 240.00 19.359 r. v. d. 11. Lech . . . . . . . 238.00 16.765 r. p. Tab. II. Nejlepší zemáky co do škrobnatosti. Čís. Jméno druhu Výnos škrobu V roku 1899. post. po ha v kg 1. Prof. Maercker . . . . 7348.13 2. Nolčův semenáč čís. 10. . . . . . 7228.00 3. Heralecké modré . . . . . . . . 6788.34 4. Silesia . . . . . . . . . . . . 6706.20. 5. Amylum . . . . . . . . . . . . 6421 28. 6. Lech . . . . . . . . . 6352.85 Agneliův klenot . . . . . . . . 6299.55 Topas . . . . . . . . . . . . 6210.16 Saxonia . . . . . . . . . 6092.60 10. České červené . . . . . . . . . 5751.11 Magnum bonum . . . . . 5569.82 V roku 1900. Prof. Maercker . . . . . . . . 7689.24 2. Gratia . . . . . . . 6052.79 3. Nolčův semenáč č. 10. . . . . . 5943.34 4. České červené . . . . . . . . . 5844.72 5.a Saxonia . . . . . . . . . . . . 4580.98 5.b Dr. Kühn . . . . . . . . . . . 55 80.56 6. Magnum bonum . ... . . . . . 5181.19 7. Heralecké modré . . . . . . . . 5013.00 8. Topas . . . . . . . . . 4994.76 9. Agneliův klenot . . . . . . . 4826 30. 10. Nolčův semenáč čís. 11. . . . . . 4672.28 11. Amylum . . . . . . . . . . 4668.00 *) p. = pozdní, v. p. = velmi pozdní, r. = ranné, v. r. = velmi ranné. **) v. d. = velmi dobrá, d. = dobrá, n. d.= nedobrá, p. = prostřední.

Cena a hodnota jadrných krmiv. Napsal Jan Stříteský. letošní nouzi o krmení, kdy do- bytek jest kromě toho levný, že jeho odprodej by hospodáři škodu způsobil, jest důležitou otázkou, která krmiva by hospodář přikoupiti měl, aby nemusel dobytek odprodávati a aby přece mnoho neprokrmil. Často se bude při koupi krmiv jednati také o to, aby se domácí kemiva co do výživnosti zlepšila; neb většina krmiv do- mácích, na př. sláma, plevy, úhrabky, jest chuda na živiny nejcennější (na bílkoviny). V případě posledním koupíme t. zv. krmiva koncentrovaná, nejvíce bílkovin chovající. Při volbě krmiva jeví se hospodáři mnohé nesnáze, poněvadž nezná tak jistého mě- řítka, jako při kupování hnojiv obchod- ních. Na tyto nedostatky poukázali jsme již vícekráte s vyzváním, aby veškeré rol- nictvo zasazovalo se o uzákonění prodeje krmiv jen dle jejich hodnoty. V následující tabulce*) podáváme poměr mezi průměrnou hodnotou krmiv a jich cenou, při čemž podotýkáme, že není slo- žení krmiv vždy stejné; proto jest pro spe- cielní případy třeba znáti obsah krmiv na základě rozboru, který nejsnáze může hosp. družstvo provésti, když pro veškeré své členstvo krmiva kupuje. Tu mohou družstva prokázati rolnictvu neocenitelné služby, a na výhodu tu poukazujeme.

Při jadrných krmivech záleží jejich krmná hodnota v obsahu tří hlavních živin živo- čišných, totiž: látek bílkovitých (proteinů), tuků a škrobovin (uhlohydrátů). Přesně měli bychom arciť počítati jen množství živin, které se skutečně dobytkem zažije; poněvadž se ale míra zažitelnosti mění při tomtéž krmivu dle schopnosti zaží- vací jednotlivého kusu, jakož i dle pří- měsku jiných krmiv: beře se za základ ocenění krmiv jadrných veškeren obsah živin, aby bylo měřitko jednotné. — Veškeré živiny převádějí se na jednotku krmnou. Při tom beře se 1% neb 1 kg látek škro- bovitých (uhlohydrátů) za jednotku; tuk a látky bilkovité — poněvadž v těle zvíře- cím mají větší účinek — počítají se v množ- ství 3—5násobném, totiž že za 1% neb 1 kg bílkovitých látek neb tuků počítá se 3 až 5 jednotek. Nebudeme rozváděti, který násobek jest správný; pro praxi rozhoduje pouze, aby se bral násobek u všech krmiv jednostejný. V naší tabulce jest po- čítán tuk a látky bílkovité v trojnásobné hodnotě látek škrobovitých, tedy za každé O b s a h bítkovin tuků škrobo- jednotek Krmiva vin krmnýjch Moučka z jadér bavlníku 49.7 10.5 16.3 196.9 sezamové pokrutiny 37.5 12.5 20.9 170.9 moučka z pokrutin pod- zemnice olejné . . 45.5 7.5 25.6 184.6 sušené mláto . . . . . 21.0 70 42.5 184 6. květ sladový 23.5 2.1 42.8 119.56 hrubé pšeničné otruby . 14.1 4.2 58.2 113.1 žitné otruby 14.5 3.2 59 5 112.6 moučka z jader palmových 16.3 10.5 37.5 117.9 lněné pokrutiny . . . 33.0 11.0 28.0 160.0 4.3 69.2 110.6 kukuřice . . . . . . . 9.5 vikev . . . . . . . . . 23.1 1.72 55.75 130.15 ... . . . . 25.3 1.7 48.4 129.3 ječmen zadní . . . . . 11.1 2.2 64.9 104.8 . . . 10.4 5.2 58.8 105 6 pokrutiny řepkové . . . 31.15 9.5 30.04 152.0 —.— 59.0 86.33 melasa . . . . . . . . 9.11 boby oves