1
masthead
Dne 4. května 1902.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY
3
masthead
Císlo 121. Strana 3.
4
article
nadějích příliš mnoho nezklamala! Předseda minister-
stva Waldeck Rousseau zaslal prefektům ná-
sledující okružník: »Velíký počet duchov-
ních měl vliv na volby. Projevy, k nimž se
duchovní propůjčili, neznamenají vykonávání individu-
álního práva volebního, kteréž přísluší všem občanům,
nýbrž jsou křiklavým zneužitím duchovních funkcí a
jejich mravní autority. Zlořád tento nesmí býti trpěn
Račtež mi podati o tom podrobnou zprávu, by vláda
mohla učiniti příslušná opatření. Mějte ve své zprávě
zřetel také na manifestace členů schválených a ne-
schválených kongregací.« Ze všech těchto slov vychází
na jevo, že předseda francouzského kabinetu není
přece jen příliš valně potěšen výsledkem hlavních
voleb. Ne sspoň tak, jak v prvním okamžiku roz-
hlašoval oddaný mu svobodně-zednářský a lžiliberální
tisk. Hlasovalí-li duchovní pro kandidáty protlmíni-
sterské, hlssovalí dojista jen podle svého přesvědčení,
neboť pro kandidáty vlády, jež katolické řády nepře-
stává utiskovati, rozohniti se přece nemohlí. Ale že
ani při svém oposičním smýšlení nedopustili se ničsho,
čím by se provinili proti platným zákonům, vyplývá
již z toho, že vláda neměla dosud žádné přičiny, aby
proti kterémukoliv katolickému knězl-voliči zakročila.
Možná, že ji teprve nyní hledá.
Italský král Vikter Emanuel navštiví nej-
spíše koncem června dvůr berlínský a vídeňský. Pří-
jezd jeho do Vídně chystáu jest na den 25. června.
Waldeck Rousseau
Vikter
Vídeň
5
article
Změna korunovační přísahy anglické,
již z vlastní vůle učinil král Edvard VII., vyply-
nula dojista jen z hlubokého jeho přesvědčení, že ne-
lze již ignorovati milliony katolíků v Auglicku a že
význam katolicismu v Anglicku a také pro Anglicko
neustále vzrůstá. Ozýváť se tam vždy silnějl a silněji
heslo: »Nazpět zas k Římu!« Veřejné mínění chová
se již po delší dobu blahovolněji k církvi římské, do
jejíhož lůna hojně vracejí se zas zvláště vážení, učení
a šlechetní protestanté. Také silně rozmáhají se ony
kruhy, kteréž slovem i písmem zabývají se problémem
budoucího smíření se církve anglikánské. Všeobecnou
sensaci vzbuzuje dílo, jež právě vydal Spence
Jones, duchovní anglikánský pod názvem: »Angli-
cko a sv. Stolice. Pokus o podporování znovuspojení.«
Význam díla tohoto zveličuje se ještě tím, že sám
Viscount lord Halifax sepsal k němu zvláštní
předmluvu. Spisovatel jest ještě činným v úřadě církve
anglikánské, jest velmi váženým učitelem a žije s před-
stavenými své církve v nejlepších poměrech a hle!
tento muž i přes to vše zastává se veřejně znovu
pokatoličtění Anglicka! Ba on je nazývá přímo »ži-
votní otázkou« pro Anglicko. Dokazuje, že jenom ka-
tolická církev představuje potřebnou jednotu církve
od Krista založené, že jen ona vyhovuje ideálům církva
Edvard VII
Halifax
Anglick
Krist
Řím
Angl
svatý . Stolica
6
article
Kristovy svými jasnými dogmaty, svým úřadem učl-
telským a svým ústředním pavným vedením. Spiso-
vetel nezneuznává, naopak vypočítává také obtíže, jež
staví se proti tomu, aby Anglicko připojilo se opětně
k Římu. Ale prosí zároveň, aby v ohledu tomto ne-
bylo pořád jen polemisováno, zvláště ne falšováním
katolického učení, nýbrž aby vyhledávána byla pravda
a dorozumění. Neboť »nemůže přece — píše Spencer
Jones — dokázáno býti jako část našich nábožen-
ských povinností, abychom Řím nenáviděli a znešva-
řovali učení jeho.« Není žádné pochybnosti, že Spen-
cerovo dílo mocně bude podporovati katolické hnutí
v Anglicku.« Lord Halifax prohlašuje ve své
předmluvě, že »duch, jenž vane v těchto stránkách,
je takový, že bude-li všeobecně pochopen, bude moci
přivoditi prodloužení poměrů mezi Římem a Angli-
ckem, kteréž by umožnilo znovuspojení a to tak, aby
obětována při tom nebyla ani jediná podstatná zá-
sada.« Dejž to Bůh!
Ostrov San Domingo je celý vyjímaje Puerto
Platabs a hlavní město, v rukou povstalců.
Kristův
Spencer Jones
Halifax
Řím
Angl
Sana Domingo
Puerto Platabs
7
article
Tvrdí tak aspoň telegram, došlý z Port of Prince do
Nov. Yorku. San Domingo, dříve španělské jméno
ostrova Haity v Západní Indil, nyní východní větší
čásť, t. j. od r. 1899 samostatná Dominikánská
republika v hlavním městě San Domingo nazývá
se také Mulattskou republikou, protože mezi jejíml
obyvateli nalézá se jen málo černochů, jinak však lidí
všeliké barvy a četní Evropané. Od republiky Haiti
jest San Domingo odděleno hranicí, jež táhne se cd
ústí řeky Massacre západně od Monte Christi na se-
verním pobřeží k řece Padernales, západně od mysu
Rojo na jižním pobřeží. Celá republika měří s při-
lehiými ostrovy Saona, Beata a jinými menšími
48.577 čtverečních kilometrů asi se 417.000 oby-
dsvoolant bi
vatell.
Revoluce ve Venezuele jest na postupu.
»Reut. kanc.« dovídá se přes Curacao, že vláda ve-
nezuelská zanechala povstalcům Cumanso. Povstalcl
čítají asi 2750 mužův a vtrhli asi jíž 27. dubna do
města. Situace jest kritická.
President Spojených států severoame-
riekých Roosevelt byl včera přítomen udělování
cen na námořní akademii v Annapoli, a promluvil
při tom řeč, v níž připomenul žákům, že jednoho
hrozného dne mohlo by závlsetl na jejlch zmužilostl
a zdatnosti, smí-li ústav zanésti své jméno do čestné
knihy světových dějin nebo doznati hanby porážky.
Prvním člnitelem pro zabezpečení vítězství nad kte-
rýmkoliv cízím nepřítelem musí nutně býti loďstvo.
Kdyby loďstvo zklamalo, byla by země odsouzena
k porážce. Musí proto každý amerlcký vlastenec spolu-
působiti, aby loďstvo bylo nepřetržitě rozmnožovánoa
přiváděno na nejvyšší stupeň dokoualostl.
Evropan
Padernales
Cumanso
Roosevelt
York
San Domingo
Mulattska republika
Haiti
Monte Christ
Roja
Saona
Beata
Venezuela
Reut
Curacao
spojený stát
Port of Princ
8
article
Zprávy církovni.
Zprávy církovni.
Osobní věstník duchovenský z diecése krá-
lovéhradecké. Vyznamenání: p. J. Procházka, farář
v Mlázovicích, jmenován biskupským notářem, p. Frant.
Hendrych, kaplan v Meziříčí a p. J. Vaněček, kaplan
v Mikulovicích, obdrželi farní synodalie. — Ustanoveni
jsou: p. Jos. Dittrich, farář v Radimi, za děkana do Ji-
čína, p. Josef Červinka, kooperátor ve Mříčné, za kaplana
do Smidar, p. František Eisler, kaplan v Proseči, za koo-
parátora do Bělé u Přelouče, p Václav Bartoš, kaplan
kutnohorský, za administrátora do Červ. Janovic, p. Fran-
tišek Velebný, kaplan červ. janovický, za kaplana do
Kutné Hory, p. Josef Dubec, kaplan, za administrátora
v Dolním Újezdě, p. Adolf Morávek, kaplan bělský, za
kaplana do Pilníkova, p. dr. Josef Palička, z ústavu sv.
Augustina ve Vídni, za I. kaplana do Jičína. Na odpo-
činek vstoupil p. Ig. Zeman, farář v Dol. Oujezdě. —
Uprázdněná místa: Radím, fara, patron: kníže Traut-
mannsdorf-Weinsberg, od 21. dubna t. r.; Dolní Oujezd,
fara, patron: kníže Thurn-Taxis, od 1. května t. r.
Osobní věstník duchovenský z diecése
českobudějovické. Jmenováni byli: tajemníkem stříd-
nictví horažďovického dp. František Ondok, farář v Hra-
dešicích, tajemníkem střídnictví plánického dp Jan Urban
děkan v Plánici. Ve správě duchovní ustanoveni byli dpp.
J Procházka
František
Hendry
J Vaněček
Dittrich
Červinka
Eisler
Bartoš
Fran
Velebná
Dubec
Morávek
doktor
Palička
Ig
Zeman
Ondok
Urban
Mlázovice
Mikulovice
Radim
Mříčná
Smidary
Proseč
Bělá u Přelouč
Janovice
Kutná Hora
Dolní Újezd
Pilníkov
Vídeň
Jičín
Dolo
Oujezd
Dolní Oujezd
Plánice
ústav svatý . Augustin
kníže Traut
kníže ThurnTaxis
9
article
Antonín Degregorio, farář ve Lštění, za faráře ve Stráži
Adolf Milka, kaplan v Políni, za administrátora ve Lštění,
Vojtěch Vávra, kaplan ve Svérazu, za výpomocného kněze
v Eisendorfa, Alois Janeš, kooperátor v Březníci, za ad-
ministrátora tamtéž, Václav Janota, kaplan v Malém Boru,
za administrátora tamtéž, Jan Šimeček, kooperátor v Ko-
linci, za výpomocného kněze v Kvášňovicích. Na stálý od-
počinek odebrali se: dp. Tomáš Fabián, biskupský notář,
majitel zlatého záslužného kříže „pro piis meritis“ a vá-
lečné medaile, prvoděkan v Březnici a dp. Jan Dvořák,
osobní děkan v Malém Boru. — Uprázdněny jsou: farní
obročí ve Lštění (patronem je Matice náboženská), kom-
petenční lhůta do 8. června; děkanské obročí v Březnici
(patron: studijní fond) a fara v Malém Boru (patron kníže
Ferd. Kinský), kompetenční lhůta do 11. června.
Osobní věstník duchovenský z diecése
brněnské. Dp. Josef Ševčík, dosud farář v Olšanech,
investován byl na faru v Popelíně. Ustanoveni byli vpp.
František Máchal excurrendo administratorem v Olšanech,
Bohumil Simonides kooperátorem ve Tvarožné a Fran-
tišek Gebauer kooperátorem v Želetavě. Želetavský vp.
kooperátor Martin Sopúch onemocněl.
Degregorio
Milka
Vávra
Janeš
Janota
Šimeček
Fabián
Dvořák
Kinská
Ševčík
Máchal
Simonides
Fran
Gebauer
Sopúch
Lštění
Stráž
ko
Kvášňovice
Březnice
Malý Bor
Olšany
Tvarožná
Želetava
10
article
Obsazení proboštství v Opavě. Nástupcem
probošta P. Kazimíra Rašky byl jmenován proboštem do-
savadní správce fary v Andělské Hoře P. Konrád Riedel,
městským kaplanem pak P. Othmar Kloske. Dosavadní
kaplan a zatimní správce proboštské fary P. Norbert
Klein byl dosazen za správce fary v Andělské Hoře.
Jmenování. Dp. prof. Tondl, katecheta při c. k.
reálce v Hradci Králové, byl jmenován čestným konsi-
storním radou.
Umrtí. Ve Staré Vodě na Moravě zemřel dne
1. května náhle pan P. Prokop Jan Tintěra, rektor kolleje
Piaristův a administrator fary tamtéž. Tělesná schránka bude
po slavném výkropu do Prahy převezena a dne 6. května
o 4. hod. odpoledne z ústřední kaple na hřbitově Olšanském
k věčnému odpočinku uložena. Předčasně zemřelý — byl
v 34. roce věku svého — těšil se pro dobrotu srdce, spole-
čensky přítažlivou povahu lásce nejen příbuzných a známých,
ale i věřících, mezi nimiž působil. Proto nenadálý jeho skon
působil dojmem zdrcujícím. R. i. p.
Májová pobožnosť. Dnešní májovou pobožno
v nuselské kapli koná v 7 hodin večer dp. Methoděj Vojáček.
kněz řádu Benediktinů beuronských v Praze.
Při májové pobožnosti u sv Jakuba v Praze
dosud kázali a budou kázati vdpp.: 1. Josef Rumml,
farář, 2. kaplan Verich, 3. dr. Škrda, 4. profesor Kocmích.
5. dr. Steinocher, 6. kaplan Dlouhý-Pokorný, 7. viká
Minoritů Vaněček, 8. kaplan Randa, 9. kvardián dr.
Škrda, 10. katecheta Suchoradský. Bližší pořádek u dveří
kostelních uveden. V neděli průvod drůžiček.
P Raška
P Riedel
P Klein
profesor
Tondl
P Prokop
Tintěra
svatý Jakub
Rumml
doktor
Škrd
Steinocher
Dlouhý
Pokorná
Vaněček
Randa
Suchoradský
Opava
andělský hoře
Hradec Králové
Morava
Praha
Olšanský
11
article
Školští Bratří v Bubenči a valná hromada
„Přátel katol. českých škol bratrských“
Školští Bratří v Bubenči a valná hromada
„Přátel katol. českých škol bratrských“
Ve středu dne 30. dubna konána ve Svatová-
clavské záložně valná hromada spolku »Přátel kato-
lických českých škol bratrských«. Z účastníků stůjtež
tuto najmě: J. b. M. dr. Fr. Krásl, J. M. dr. Jan
Sýkora, vdp. Fr. Pohunek, Jan Blíženec,
o. k. místodržitelský rada s chotí, dr. M. Kov ář,
c. k. školní rada, Josef Vlk, c. k. školní inspektor
v. v., Josef Šauer z Augenburga, c. k profesor
a j. v.
Zahájiv schůzi o 3. hod. odpol. vzpomenul vy-
soce zasloužilý pan předseda prof. dr. Fr. Kryštů-
fek význačného účelu spolku: Rozšiřovati totiž nyní
již státně asl nedosažítelnou náboženskou školu a pří-
buzných ústavů cestou svépomoci a založením katolí-
ckého paedagogla postarati se o svérázné katolické
učitelstvo. — Vylíčil těžké boje, překášky a neúmorné
práce, jichž bylo podstoupiti, než docíieno založení
prvého ústavu v Bubenčl. Přeutěšné však jeho pro-
spívání a obliba, které si získal, dokona jsou ná-
hradou všech obtíží — také však pramenem nových
a vážných starostí. Nával chovanců do ústavu je ve-
liký, nelze jich však přijati pro nedostatek místa.
Rozšíření ústavu jest naléhavou nezbytností.
Po schválení protokolu mlnulé valné hromady
Krásl
doktor
Sýkora
František
Pohunek
Jan
Vlk
Šauer
profesor
Vylíčil
Bubeneč
Svatová
Francie
Augenburg
12
article
vylíčil tajemník spolku zevrubně poměry ústavu, pře-
svědčuje, že by zvětšením počtu chovancův umožněno
bylo též brzké samostatné vydržování ústavu, čímž
by se spolek značně přiblížil k uskutečnění z nejdů-
ležitějších svých účelů — pořízení katolického paeda-
gogia. Se stavbou nelze tedy odkládati.
Stavební útraty rozpočteny jsou při nejmenším
na 26.000 korun a k tomu 4000 korun ku vnitřní
úpravě — tedy celkem 30.000 kor. Prostředky spol-
kové jsou však vyčerpány a ježto ústav splácí již
částku značnou, nemůžeme jej, nemá-li uveden býtl
v trapnou nesnáz, ba nemožnost — obtížiti větším
dluhem. Na spolku je tedy, opatřiti ku stavbě ústavu
při nejmenším 20.000 korun. Povinnosti této nemůže
spolek jinak dostáti, leč zavedením sbírky mezi členy,
dobrodinci a příznivci. Nutné k tomu doporučení cír-
kevní obstaral již spolku J. b. M. dr. Fr. Krásl,
uveřejněno jest v »Ordinariatním listě«. Katolickéa
příznivé nám noviny a časopisy přislíbily také své
služby.
Pokud týká se bližších zpráv o ústavu, uvádíme
ze zprávy jednatelské toto: Počet chovanců vzrostl
v roce 1902 o 17 nových, celkem je chovanců 40 a
žáků přes 100. Chovanci jsou z Čech, z Moravy
ze Slezska; pro příští rok jsou přihlášení i z Rakous.
Všichni jsou národnosti české.
Krásl
Francie
Čechy
Morava
Slezsko
Rakousy
spolek J . b
13
article
Konec školního roku a o Vánocích pořádáno
bylo divadelní představení v Malostranské Besedě dle
skladby Školských Bratří z Bubenče. O Vánocích
zavítal též k představení J. Em. ndp. kardlnál, pro-
tektor spolku a vyjádřil se o dojemném a zdařílém
provedení zvláště pochvalně J. b. M. dru. Frant
Kráslovi.
Z dřívějších chovanců více 25 studují na ško-
lách středních v Praze a hr. Strakově Akademil.
Dobrá polovice z nich prospívá s vyznámenáním neb
aspoň skoro s vyznamenáním.
Bude k většímu snad zájmu a dobru věcl pří-
pomenouti též okázalých pokroků Školských Bratří
v naší říši vůbec: Školy a ústavy jejich nabyly po-
slední dobou velikého rozšíření. V Úhrách působí po
době čtyřleté již v 6 městech. V Bukarešti zřídlly
veliký arcibisk. ústav se školou obecnou a reálnou,
v zemích pak německo-rakouských během posledních
dvou let otevřen: druhý pensionát, třetí učitelský
ústav s právem veřejnosti a to ve Vídni, 2 obchodní
školy, 3 školy měšťanské a 5 obecných. V samé
Vídní mají 6 velikých ústavů. Zvláštního vyzname-
nání dostalo se Školským Bratřím od J. c. k. Vý-
sosti arsicnížete Františka Ferdinanda d'Este, násled-
níka trůnu, kterýž přijal protektorát nad t. zv. »ma-
lým« noviciatem uherským.
J em
Krásl
Strakův
Este
Bubeneč
Praha
Vídeň
14
article
Mlnisterstvo kultu a vyučování prohlásilo učeb-
nice paedagogiku a vychovatelství, sepsané Školským
Bratrem Salomonem Hassmannem, prof. Bratrského
paedagogia ve Feldkirchu, za dosud v tom oboru
z nejvyikajících. Učebnice ony jsou nyní již zave-
deny na státních paedagogiích vídeňském a těšínském.
Prospěch Školských Bratří v mocnářství vůbec
jest nám zárukou, že snahy naše mají jistou a velkou
budoucnost.
A jistě padlo zrno 1 u nás v kyprou půdu.
Ústav v Bubenči zkvétá a těší se z veliké obliby
Školských Bratří došlo již osmero různých žádostí
o zřízení škol a ústavů, respactive o převzetí správy
již stávajících. V řeholním pak novlciatě jest hojně
Čechů, takže žádostem těmto bude lze časem vy-
hověti.
Pravda, veškeren pokrok založen na prospívání
ústavu v Bubenčl, v jehož prospěch proto sbírky s
dítl musí se vší obětavou rozhodností.
Po jednatelské zprávě provedena byla volba vý-
boru a dámského komitétu. Nově zvolen!; Dr. Jan
Nep. Sedlák, metropolitní kanovník, Frant. Žundálek,
katecheta, Mathilda Blížencová, choť c. k. místodržl-
telského rady. Ostatní členové výboru a komitétu
volbou byli obnoveni. Mezi jednotlivými čísly pro-
gramu zpíval vícehlasý sbor chovanců z Bubenče.
N. B. Prosíme, milostivé dary na stavbu posílati
na adresu: »Správy spolku« neb na »Školské Bratry-
do Bubenče.
Salomon Hassmann
profesor
Čecho
doktor
Jan Nepa
Sedlák
František
Žundálek
Blížencová
Bubeneč
16
article
* Spiritismus a křesťanství. Ústřední orgán
sociální demokracie prozradil ve svém včerejším čísle,
odkud vzniká spíritismus. Z křesťanství prý! Jesti
dle tvrzení téhož listu spiritismus jen jakousi dokona-
lejší formou křesťanství. Taková věc se slce snadno
řekne, nebo napíše, ale ne tak snadno se dá doká-
zati. »Právo Lldu« ala už si vůbec zvyklo psátl různé
nepravdy, anlž by je také dokázalo. Kdyby soudru-
hům šlo o pravdu, mohli by se snadno z katolického
katechismu přesvědčiti, že nějaká dokonalejší forma
křesťanství je nemožná, ba neváháme říci, že je vůbec
nesmyslem. Křesťanství je učení Bohem zjevené,
pravdou samou. Něco více než pravda, něco dokona-
lejšího než pravda nemůže tudíž býti a povídá-li
»P. L.«, že tím je spirltismus, blabolí prostě ne-
Lld
P L