ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 72f288c9-cc46-4eb4-8e2a-5ad73d7ee9a7
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 15 celkem · entity: person 18, place 15, org 6, work 1
1 masthead
Číslo 16.
2 masthead
„Nový Jihočeský Dělník.’
3 masthead
Str ana 3.
4 article
nění lživé repliky, čepejří se pro ni jak krocan, když uhlídá červenou barvu. Kdybychom se nebyli osobně o doupatech v obecním domku přesvědčili, dali bychom si některé výmluvy pana L. líbit, [ale takto divíme se jeho odvaze a aroganci, se kterou neštíti se vědomými nepravdami veřejnost klamat Dle pisálka L. mohou ti chuďasové 70 a 80 let staří ještě pracovat, ač již bídou jsou celí vyžili. Ale i kdyby mohli pracovati, kdo je do práce najme a najme-li je v čase nejpilnějším, jak mají se vy- živiti po všechny ostatní dni v roce? O tom mudrc L. sotva přemýšlel, patrně ani mu nejsou známy starosti existenční. A není také vyloučeno, že ani obydlí těch ubožáků, horší každě najzanedbanější pastoušky, neviděl. Nemohlo by mu přece ujít, i kdyby krátkozrakým byl neb nos jeho přesvědčil by jej, že v každém koutě stojí voda a stropem že ua opuštěný lid ten prší. Ostatně nám dostačí, když sám sebe vlastní zprávou hrdina L. poráží, tam kde přiznává se, že obec chudým nic nedává, protože má tisíce dluhů. Co pak je ale lidu tomu potom, jaké má obec dluhy! Ten chudý lid je nenadělal, nadělali je jen obecní fotrové, kteří se drží radničních prestolů více nežli rádla a chudší lid vůbec vylučují ze spolurozhodování v obci. Dluhy ty by o nic ale nevzrostly, kdyby otec chudému ubožáku něco dala, tak dobře jak se neumoří odbýváním jich jako psů.
5 article
Co pisálek myslí s 35 letou slečinkou, již nám vytýká a kterou neznáme a o žádné takové jsme nikdy nepsali, nepochopujeme, snad má s ní nějakou známost a při psaní »do novin« si na ni vzpomněl; zmateně zatáhl ji pak do péra a prozradil část svých soukromých záležitostí, zejména s jakým okolím se stýká. Aby dodal čtenářům své ubohé lokálky trochu chutí, píše o uzeném, vepřovém, telecím a kuřátkách, jen na hovězí zapomněl. A přece taková hovězí hlava něco vydá, není-liž pravda pane pisálku L.? To se Vám povedlo? — O lenoších a alkoholistech nebudeme se s Vámi hádat, Vy vidíte je v 70 a 80 letých lidech, my zas často v dosti mladých obejdech, pucujících leckde na faře kliku, shýbajících před každým hřbet, kdo má moc anebo peníze. Vy sám, milý pane L., jest-li jen samé tak zdařilé práce máte za sebou, jak vidíme v »Třeboňských Listech« a »Štítném«, vykonal jste velmi málo užitečného, leda že mnohému chuďasu, který Vám dosud tahá kaštany z ohně, otevrou se po přečtení zprávy Vaší oči a pozná ve Vás a Vašich vrstevnících své kořistníky a utlačovatele. Můžete proto v započatém pokračovat, nám pro každou další polemiku jste příliš hovězí. Šťoural V.
6 article
X Soudce, jenž má také hlad a přece nechodí na dříví do lesa. »Právo Lidu« o soudním radovi p. Stofflovi píše: »Je to sice ne- uvěřitelné, že by mohl míti v Rakousku soudce hlad — fysický hlad — ale rada krajského soudu Stoffel to řekl a proto to musí být pravda. Neboť jinak by to snad nepovídal. Bylo to při přelíčení u krajského soudu budějovického s třemi lesními dělníky na statku arcivévody z Este, kteří si brali z lesa za práci dříví, poněvadž měli platu 10 — 12 kr. denně. Obhájce obžalovaných p. dr. Bullatý ukazoval na to, že obžalovaní brali dříví jen z bídy. Rada Stoffel na to pravil, že má také hlad a přece na dříví nechodí. Odpovědí tou však rada Stoffel sám sebe nejvíce porazil. Když má on hlad při služném na 5000 K ročně, jaký hlad musí mít teprve takový člověk, jenž za celý rok nevydělá více než asi 30 K. Nebylo by dobře, poslat takového hladového radu do lesa za 20 haléřů na práci a pak s ním zahájit rozpravu o hladu? Zdaž by pak ještě hájil zásadu, že hlad a bída není omluvou činu podniknutého na uhájení existence?« V následujícím čísle pak pokračuje:
doktor Bullatý Stoffel Rakousko Est
7 article
Hladový rada Stoffel u krajského soudu v Budějovicích si na tom velice zakládá, že přes svůj hlad nechodí do lesa na dříví. Pokládal konstatování tohoto faktu za dostatečný důvod ku’odsouzení hladovícího chuďasa, jenž při práci za 8-10 kr. denní mzdy si pomáhal uzmutím nějakého klestí. Je ovšem pravda, že soudní úředníci vůbec a soudní radové zvlaště ne- chodějí na klestí do lesa, vždyť je to náramně nevděčné a nevýnosné zaměstnání. Ale není to dlouho, co žádali a také dostali státní úředníci značné přídavky, patrně proto, aby nemusili chodit do lesa na dříví. Shledává-li to úředník za věc samozřejmou, aby se mu ku velkému platu ještě přidávalo, jak může klidně na to pohlížet, když se dělníkovi vyplácí denní mzda 8—10 krejcarů? Či myslí, že dělník není člověkem, že nemá tytéž lidské potřeby jako úředník? Kdyby měla nabýt vrchu zásada, že 8 — 10 krejcarů denních postačí úplně pro dělníka, jak snadno
Stoffel krajský soud v Budějovice krejcar
8 article
by se mohla zásada ta rozšířit i na krajského radu. Mohlo by se říci asi takto: Musí-li dělník vystačit s 10 kr. denně, proč by nemohl vystačit soudní rada s 50 kr. denně, vždyť by to znamenalo zvýšení jeho mzdy vůči mzdě dělníkově o celých 400 procent! A o více než 400 procent není přece práce soudního rady cennější než práce lesního dělníka. Kdyby toto bylo provedeno, ušetřil by stát velice mnoho peněz, mohli by se snížit daně a životní potřeby by se tím staly levnějšími. — Sluší arciť doznati, že takový venkovský soudní rada nemá styků s ostatním světem, že žije život svůj sám pro sobe a bylo by také bezúčelné chtíti mu vtloukati do hlavy názory modernější a lidštější. Ale právě proto, že lidé tací jsou nenapravitelní, neměli by býti povoláni, aby soudili lidi, jejichž poměry neznají a nedovedou pochopit. Takový Stoffel není nám osobou, nýbrž typem toho starého byrokratismu, jenž přivedl stát na pokraj záhuby a jistě by ho dorazil, kdyby se řádění jeho neučinila přítrž.« K tomu podotýkáme, že názory soudního rady Stoffla nejsou o nic horší, než všech budějovických soudních radu a zvláště presidenta krajského soudu. Pan Stoffel neztratí tudíž pranic u svých kolegů pro nerozvážný, soudce nedůstojný výrok, neboť pánové ti všichni mají mnoho příčin k. autokritice. Jediný pohled do soudní síně v Č. Budějovicích stačí k poznání, že hrozně pokulháváme za jinými městy.
Stoffel Č . Budějovice Stoffl
9 article
X Farizejství pánů vlastenců. Organisační výbor strany sociálně demokratické v Č. Budějovicích mínil svolati na den 12 října veřejnou schůzi lidu a protestovati proti zamítnutí českých škol ve Vídni. Požádál výbor Besedy za propůjčení sálu, ale pánové ti „milerádi" by vyhověli, kdyby nebylo toho zatroleného zášti k českému sociálně demokratickému dělnictvu, které opovažuje se samostatně myslet a starati se o sebe samo, místo aby důvěřovalo panským úsměvům a dělalo jim štafáž. Je to mrzuté! Když oni by ti pánové tak rádi, ale čekají odkudsi mistra, přijde vyměřovat tapety a kdyby přišel a právě byla schůze a musel by čekat až se skončí — né to nejde, ač by „velmi rádi" . . . Výborně, pánové, my jsme také rádi! Bylo mezi námi více pošetilých a mysleli, že čas učinil z Vás již lide modernější a naučil Vás moudře se světem rozhlížet. Ukázali jste jim však, že nejste stále jiní, než nepřátele každého hnutí, které nepřináší přímo prospěch některému synáčkovi Vašich rodin a zejména toho hnutí, které donucuje Vás viděti i v malém českém muži člověka rovnocenného.
Č . Budějovice Vídeň strana sociálno demokratický
10 article
X Divadelní společnost p. Vladimíra Housy. V sále „Alžíru", vystaveném jedině pro české divadlo, jež býti má Českému lidu budějovickému náhradou za macešské jej odbývání německým obecním zastupitelstvem, zahájila dne 4. října repertoir svých her četná společnost p. VI. Housy, složená z pánů a dám snaživých. Působí však trapně, jak v hledišti tak i na herce na prknech, když sál jest prázdný, sedadla vůbec neobsazena, jen parter a galerie tvoří celé publikum. V Č. Budějovicích je stále Čechů více než dvě třetiny všeho obyvatelstva, ale pokud to není třeba dokázat. Jakmile však naskytne se příležitost k porovnání skutečnému, pak běda. Jistě v německém divadle našli bychom vždy několik rodin z české smetánky, ale do „Alžíru"? Kde pak! Tam jdou i tovární dělnice a to česká měštka nesnese, aby ta „sprostá" dýchala s ní vzduch v téže místnosti. Ráději jde do „Mu- seums-Vereinu", tam to alespoň nic nestojí a pak česká služka si tam také netroufá.
Housa Čecho Č . Budějovice p . VI
11 article
X Nedostatek práce v kamenickém odboru počíná silně zavládat poslední dobou v Č. Budějovicích. Je to k neuvěření, že právě nyní, kdy staví se tři státní budovy. Okresní hejtmanství zapomělo docela, že povinnosti jeho jest dbáti, aby práce zadány byly lidem domácím a tak zadali podnikatele i kamenické práce mistrům cizím, mezi jinými i Čingrošovi z Plzně. A následkem toho nemá zdejší kamenické dělnictvo žádnou práci. Kameničtí mistři zdejší obávají se i o budoucnost, neboť oferty cizích kamenických jsou prý tak směšně nízké, že pokazí ceny vůbec. X V chemické továrně na umělá hnojiva panuje dosud starý nešvár. Dělníci pracují stále přes čas, někdy nepřetržitě celé dva dny. Nadávání dělníkům jako dobytku na pastvě, není u pana správce žádnou specialitou. K správci druží se pak věrně také »vzdělaný« strojmistr Bělina a popoháněč Veselý, jemuž hloupost z obou očí hledí, ale navádí na lid kde může. V jídelně pak, kde nuceni jsou dělníci obědvati, bývá na dva prsty napadaného na stolech hnojiva, snad aby mnoho nejedli a stačili tak shladovou mzdou, kterou jim páni uštědří.
Kamenický Bělina Veselá Č . Budějovice Plzeň
12 article
X Slasti listonošů v Jindř. Hradci. Jindř. Hradec považován jest za krásné město, pensisté si v něm libují, zejména když je v něm vedle parků plno kasáren k osobní jich ochraně. Kouř tovární je nedusí a ta bída, která je zde? — Ta se krčí v koutku! Pozastaviti se však musí každý nad divadlem na Náměstí, když z rána vychází c. k. listonoši z pošty. Zdá se, že to ani listonoš není, neboť mošnu má každý nabytou, po stranách navěšeno plno škatulí, velkých i malých, ze zadu různé plakáty a kdyby neměl na hlavě tu čepici, myslel by každý, že je to nosič zavazadel a vyčítal by mu, že je lakotný, proč béře si tolik najednou a nepřeje něce svým kolegům. Nelze ani věřit, že stát může žádat, aby listonoš tolik nákladu nosil.
Jindřichův Jindřichův Hradec
13 article
A přece je to pravda! Někdy na ubohého listonoše jest navěšeno tolik věcí, že chuďas nemůže do dveře a při tom prosím má doručovat peníze a také dopisy. Kdyby mu lid nepomáhal, zejména kde jsou dvéře úzké nedostal by se do mnohých stavení. A člověk ten má za všechno ručit! Věru, takový státní zřízenec ví, jak někdy těžko ten chleb musí vydělávat. Proč však se tak děje? Což nemůže býti o několik listonošů víc? Anebo proč brání se obecenstvu dojíti si pro své věci na poštu? Jo, to prý by stát utrpěl škodu. Neboť takový listonoš musí na každé škatuly, která neváží 2 kila vydělati pro stát 2 haléře (!!) a odvésti. Kdyby si šel přijí- niatel sám na poštu platil by jen 3 haléře, kdežto když přinese to listonoš musí mu dáti haléřů 5! A proto jen nakládá pošta na listonoši jak na mezci! Čím víc škatul na sobě nese, tím více jí vydělá, zejména před vánočními svátky! Tu je teprve podívaná v Jindř. Hradci na listonoše! Vypadá jak by na něm zásilky rostly. Na břiše nese tašku s penězi, po straně velikou tašku s menšími paklíky vysoko vyčnívajícími, na zádech škatule, na boku škatule, v ruce dopisy a někdy má škatule i přes ramena navěšeny. Kterak takový listonoš může službu řádně zastávati a že mohou úředníci něco podobného od něj žádat, věru překvapuje. Vždyť člověk ten tolikerými starostmi je celý zmaten.
Jindřichův Hradec
14 article
X Skromný dotaz na sl. c. k. okresní hejtmanství v Táboře. Pan okresní hejtman musí nám již dovoliti tážeme-li se jej touto cestou, jak dlouho ještě budeme čekati na vypsání volby nového obecního starosty atd. Z jakých příčin se dosud tak nestalo vysvětliti si nelze, neb námitky, které byly proti volbám podávány jsou zcela bezdůvodný a volby byly provedeny dle všech předpisů zákona. Překvapuje nás vůbec, že bylo k vůli smýšleným námitkám zavedeno šetření a to tím více, že byly podávaný lidmy takovými, o nichž pochybujeme, že jsou smyslů normálních. Okresnímu hejtmanství nemůže býti dále neznámo, že byly námitky podány jen za tím účelem, aby výboři Svatoš atd. udrželi ještě nadále nadvládu v obci, aniž by dbali, že tím jen budí pohoršení a občanstvo proti sobě ponoukají. Všeobecně se soudí, že byly námitky podány hlavně proto, by se doba, než zamítnuty budou, využitkovala k tomu účelu, aby nové obecní představenstvo neprovedlo kontrolu nyní, kdy lid v obci nevěří, že byly by věci obecní v pořádku. Jest na čase, aby se vše co nejpřísněji vyšetřilo. Tážeme se ku př., kam plynou úroky z nadace na filiální kostel složené? Což jedna mše ve St. Táboře má státi 30 korun? A jak to dopadá s chudou kasou atd.? Rok od roku máme větší přirážky, aniž bychom věděli, na co a kdo je vůbec dovoluje!
Svatoš Tábor St . Tábor
15 article
Doufáme, že toto postačí, aby již okr. hejtmanství táborské konalo svoji povinnost a ve smyslu zákona se ku stížnosti této zachovalo. Ve Starém Táboře, v říjnu 1902. Majorita staro-táborských občanů. X Nedůslednost. Jest známo mezi uvědomělým dělnictvem, že tiskárna Frankova v Táboře jest boykotována. Soudr. Moos, důvěrník naší organisace ve St. Táboře stkví se se svým inserátem ve Frankově »Táboru«, v němž děkuje společně se Schorným za darované dva pytle mouky p. dr. Langovi. Možno sice na- mítnouti, že takovým ojedinělým inserátem se pan Frank nevytrhne, avšak tomu tak není; soudruzi naší musí být v každém svém jednání důslednými. A v tomto případě šlo to velice snadno — poděkování, když již bylo nutné v měšťáckém listě, zajisté stačilo v »Čes. Jihu« a nebylo třeba soudr. Moosovi pana Franka obtěžovat. X Bytová otázka v Tábore. Představenstvo okr. nem. pokladny usneslo se, podati žádost
Frankův Moos Schorná doktor Lang Frank Franco Tábor St . Tábor