Strana 4. Číslo 15.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 16. ledna 1902.

z chlapů za krk, dal mu jich svou holí »nepočítaných«, ale lupič se mu vytrhl a s druhým lupičem i s rancem drobnů- stek zmizel přes zeď. Lupiči zanechali na místě ostře nabitou pistoli, kožené pouzdro na dlouhý zabijácký nůž, dva silné klacky a zelený plstěný klobouk. Dle vysetřování zdá se, ž lup spáchali cikáni, kteří nedaleko v lese tábořili a v téže noci beze stopy zmizeli. * Značná krádež. Dne 14. t. m. byly z bytu sklepmistra K. Arneta v Plzni ukradeny zlaté hodinky s řetízkem v ceně 435 kor. Z krádeže podezřelý sklepník bez zaměstnání, Jos Č., u Arneta bydlící, byl zatčena k soudu dopraven. Chtěl jeti do Ameriky — ale zatím se dostal do kriminálu. Turecký sběh. V Ústí n. L. způsobilo večer dne 13. t. m. značné vzrušení objevení se tureckého námoř- níka ve zvláštní uniformé. Byl to turecký desertér, který po- strkem dopraven byl po dráze do své garnisony na ostrov Korfu Desertér zove se Eel Nero a desertoval se svými 40 soudruhy proto, že prý měl na Korfu moc hladu. Po svém útěku dostal se Nero na francouzský parník, jel s ním do Rotterdamu, odtud šel, pěšky do Düsseldorfu, kde však byl policií zadržen a přes Ústí poslán postrkem na Korfo. Turek Eel Nero mluví dosti dobře francouzsky a německy; na- rodil se v Jerichu a slouží již třetí rok. Včera jel Turek ten Prahou.

* Děcko v plamenech. Když v sobotu ráno žena nádražního vrátného J. Günthera v Chabařovicích-Teich- stadtu šla pro vodu do blízké studny, vyskočil je í tříletý synek Franušek s postele a zašel ke kamnům, aby se podival na ohníček Leč při tom chytly na hochovi žatečky — rázem byl v jednom plameni. Na hrozný, kosti probíhající jeho po- křik přiběhla ustrašená matka, oheň na děcku uhasila, ale hoch byl strašně po celém tílku popálen. Byl dopraven do nemocnice v České Lípě, ale o uzdravení jeho se po- chybuje. * V tanci a ohni, V době, kly zdislavičtí hasiči v noci na ponděli co nejpříjemněji točiti se o své zabavě v kole v hostiaci, vypukl ve stodole K. Neděly ve Zdl- slavicích u Vlašimi oheň. Jediné vzkřiknutí: „Hoří!“ — hasiči pustili tanečnice z rukou, zaběhli k ohní a s hadi- cemi v rukou oheň v kratce uhasili. Škoda páči se na ně- kohk tisíc korun, neboť požár, jenž byl zlomyslnou rukou založen, stravil v někohika hodmnách celou budovu, chlévy i obytné stavení. Po žháři pátrá četnictvo.

* Rukou v lisu. Edvard Lauda, 15letý zámečnický učeň, zaměstnaný u p. Antonina Glasra, továrníka žaluzií v Libni, v hotelu »U města Strassburku« a bydlicí v čísle pop. 248-VII, v Rudolfově ulici, postižen byl včera o půl 3. hodině odpolední těžkou nehodou. Dostal se pravou rukou do lisu, poháněného e ektromotorem, a bylo mu celé předloktí úplně rozdrceno. První p moci poskyti mu lékař dr. Brdík, načež ambulaučním vozem záchranné stanice dopraven byl do zdejší všeobecné nemocnice na kliniku prof. dra. Maydla, kde mu byla ruka ihned amputována. * Cestou po živobytí. 56letá manželka kolovrát- káře Anežka Pochopová, bydiící na Smíchově v čísle 463 v Plzeňské tř, šla včera odpoledne s mužem a s kolovrátkem a u obecního úřadu v Košířích upadia tak nešťastně, žesi zlomila levou nohu. Byla k léčení dopravena do zdejší vše- obecné nemocnice. * Utonul vlastní neopatrností. Jos. Drnec, 72letý chalupník v Padrti, počínal si před několika dny tak neopatrné, že spadl horní částí těla do studně a tak utonul. Tvrdí se, že byl napilý a tím smrt si přiv- dil.

* Ve vlnách Jizery našel svůj hrob pískař K. Lebeda. Dne 12. t. m., jsa již trochu v růžové náladě, vyšel si se svými soudruhy k muzice do Chrastu. Na cestě kolem Neuberka smekl se, a ač jest dubrým plavcem, spadnuv do řeky, utopil se. Teprve druhý den vytažen byl mrtev z chladných vin dravé řeky. * Hrozná sebevražda. V sobotu odpoledne na- lezl zahradník Frt. Eutner z Hejčína na pokraji hluboké tůně blíž Šibeničního vrchu u Olomouce ženskou pláštěnku a zástěru, v její kapse bylo psaní s adresou „Tomu, kdo mě nalezne“. V obálce nalezen papír a na něm tužvou napsáno: „Vnitřní utrpení již dlouho snáším a nemohu pro ně najíti zlepšení, ježto mi scházejí penize; ježto stále musím pracovati — je mi stale hůře. Ježto myslím, že musím bídně zabynouti, tož zajisté je lépe, když tomu udělám rychlý konec. Co by mi bylo milého, nemám, tak není tedy smrt tak těžkou, ježto davno to bylo mým roz- hodnutím. A. Krätschmerova, Pilten 30.“ Vyšetřováním vyšložna jevo, že sebevražednicí jest 32letá Auna Krätsch- merová z Dětřichovic, která nedávno od svého muže utekla. Povětrnost Jasné a studené počasí.

Zatopení dolů v mostecké uhelné pánvi. Nelze vylíčiti, jak okromné bylo zděšení obyvatel- stva nad strašlivou zprávou o zahynutí tolika lidských na- dějeplných životů. Ano rozčilení obyvatelstva stouplo, když dodatečně oznámeno, že jest 44 mrtvých. Je to hrozná katastrofa, která stihla mosteckou uhelnou pánev a dojem její jest skličující a tím horší, ježto dosud nevy- mizely z paměti lidské hrozné kata trofy, jež udaly se v předchozí době na dole „Frisch Gück“ a „Plato“. Jen to snad utěšuje, že nezahynulo v dravých proudech vlahé vody všech 117 osob, které v době nestěstí v dolech za- topených proudy vody byly a že při nejmenším aspoň 73 osob zachrániti se mohlo. Všeobecna a největší soustrast jeví se pro inž. H. Bindera, který práce v dolech vedl a který za jiné vlastní život obětoval. Chtěl zachrániti hor- níky a sám život svůj posvětil smrti. Oběť svého povo- lání jako ostatní horníci počtem 43 — mučeníci těžké. klopotné práce. Mezi zahynulými jest nadlezec, nadhavíř a střelmistr. Inženýra Bindra oplakává mladistvá choť. jež sotva před 9 mesíci vedl k oltáři a která jest nyní sama druhou. Důl „Jupiter“, kde neštěstí se událo, leží stranou asi půl hodiny od Mostu blíže Ervěnic a náleží akciové spo- lečnosti severoče ského těžařstva. Roku 1895 byl důl pro- hlouben a poskytuje rečně ssi 100 000 tun hnedého uhlí. Důl sám není rozsahlým a práce na něm nyní ovšem za- stavena. To se stalo proto, že se sem vedraly spousty vod. Na šachtě pracuje se málo a to jen ve dne. Havíři vy- dělají tu deáně 3—7 korun. Poblíž tohoto dolu jest ně- kolik jiných dolů, které patří akciové společnosti, totiž „Quido“, „Humboldt I.“, „Centrum“ a „Radecký“. také z části kata strofou byly postiženy, neboť přívaly vod zaplavily i tyto.

Také tu byla práce zastavena a horniatvo vytaženo na povrch, jakmile došlo ke katastrofé na „Jupiteru“. Kdy na tomto posledním dolu opět dojde k práci, těžko věděti Důl jest 77 m. hluboký a voda sem rapidně se vedravší, naplnila veškery prostory dolu. Nyní voda klesá, ale velice povlovně a jen po centimetrech. Včera dopoledne stála 1.5 metru přes náplň. Pumpy v dolu pracují s horečnou rychlostí a vy- hazují 8 kub. metrů vody za minutu, přes to, že je de- štívé počasí. Nad vodami v dolu jest zhuštěný plyn důlní as 4 m. vysoko. Plyn ten jest velice jedovatý a zkoušen byl lampou — kde ta, do dolu ponořena, shasla. — Tam začínal otravný plyn. A do té doby než plyn zmizí, ne- možno do dolu se spustiti. Na místě katastrofy zavedeny veškery záchrannea pojišťovací práce. Zatopení dolu povstalo tím, že řeka Bělá se v po- slední době rozvodnila, s vrchu natekly do dolu z výmolů také spousty vod, které spojily se s vnitřními vodami a to vše pojednou způsobilo katastrofa. A v dolu za kata- strofy nacházející se 44 osoby se z části zadusily, z části utonuly. Předzvěsti katastrofy byly znalé již dva dny před tím, seznal je nadlezec Seemann. Ihned věc byla napravo- vána, posláno do kanceláře, aby vše z dolu bylo vyveženo a aby hornictvo dostalo se na povrch — bylo pozdě - v té době již vody důl zatopovaly, a marné bylo zvonění, marné volání o pomoc, marné téměř práce záchranné.

Praskot a dusivý dýmu sloup byly jediným dozvukem katastrofy. Povstala strašná panika, útěk lidí, vše volalo; »Zachraňte se!« Zvony bily a inž. Binder spěchal k šachtě, aby zachránil lidi tam se nalézající. Spustil se dolů a cestou setkával se s prchajícími, zděšenými havíři. Vyzval je, aby se zachránili — sám však zůstal na dole a utonul. Možno, že nevěděl o přívalu vod a že myslil jen na katastrofu povstalou plyny, jaká na dolech často se při- hází. Šesti lidem, kteří vběhli na důl »Qnido«, zachránil Binder život. Havíři z. strachu před dě-nou smrtí vyra ili dvéře, poráželi vse, co jim v cestě bylo, jen aby se zachrá- nili. Bohu poručeno, ale zachránilo se jich aspoň 73. Zpráva o hrozné katastrofé rozšířila se náramně cychle. Děti, ženy, muži — vše spěchalo ke vchodu zatopeného dolu a scény, které se tu odehrávaly, byly srdcelomné. Péro lid- ské sotva je dovede vypsati. Tu pláč, tu jásot, tu žal, tu ra- dosť. Čásť děkovala Bohu za zachránění svých mužů, otců, živitelů, čásť prosila všemocného Tvůrce, aby zachránil jim jich milé, kteří v dole niabně hleděli se vyprostiti z objetí kalných vod. 44 obětí! Vdovy a sirotci po zahynulých dostanou podpory z bratrských pokladen, dostanou odbytné po 16 O kor. a j. v. mimo provisi. Ze 44 z hynulých bylo 3t ženatých, 12 svo- bodných a 1 vdovec. Po nich zůstává celkem 84 dětí pod 14 let Horníci bydlili vesměs kol Ervěnic ve vsích. Jedna z rodin těžce byla postižena — zahynulť otec a syn — Vilém st. a ml. Moravec. Zahynulí zovou se: J. Janouškovec, V. Rokos, F.

Kaluba, A Jungmann, A. Siegert, J. Lader, V. Souček J. Trenka, F. Fischer, J Bičovský, A Partisch, Fr. Reike, Fr. Walter, A. Sturm, Fr. Fiedler, J. Berthold, J. Walter, Fr. Hoyer, J. Sredl, V. Klíma, V. Krutina, Fr. Seigert, O. Körner, A. Kühner, J Baumgarti, A. Patera, A. Fi- scher, Fr. Tropaschug, A. Seifert, A. Löbl, V. Kauscher, K. Giesemann, J. Beránek, A. Čížek, Fr. Šipek, T. Kum- bera, Fr. Biedermann, V. Keliermann, V. Moravec st., V. Moravec ml, J Roháč a Fr. Oeser. Když předčitana včera listina zahynulých — pláča nářek rozlehal se daleko široko, Než vytaženy budou mrtvoly, bude trvati několik dní. Katastrofa stala se, jak známo, 5 minut před polednem. Na místě nehody objevila se již komise, přibyl sem i p místodržitel hr. Coudenhove v průvodu mistodržitel- ského rady ryt. Hergeta, dále horní hejtman Jarolímeka celá řada odborníků, soudní komise — ale co to vše platno — ztracených životů lidských nikdo nenahradí.

Z Mostu. 15. ledna. (T. k.) Voda v šachtě Jovišově opadla pres noc o 1 metr a stojí nyní 1.7 metrů nad ná- raziště, tak že jest důl dosud nepřístupný. Jest možno, že po dalším pozvolném klesání vody bude vstup do dolu ještě dnes uvolněn. Z Mostu, 15. ledna. (T. k.) Okresní hejtman v Mostu obdržel dnes nasledující tel gram: „Okresnímu hejtmanovi v Mostu! Jeho c. a k. Velicenstvo ráčí zprávu o neštěstí v Mostu vzíti s nejhlubší soustrastí na vědomí, a prosím z Nejvyššího nařízení o telegrafickou zpravu o rozsahu katastrofy. Též prosím z Nejvyšsího nařízení, aby přísluš- níkům případně neštěstím postižených vy-lovena byla Nej- vyšší soustěast. Schiessl“ C. k. okresví hejtman oznámil tento telegram obyvatelstvu, dav ho v obcích okresu nalepiti. Z Mostu, 15. ledna. (T. k.) Místodržitel hr. Couden- hove odjel odtud o půl 4. hod. odpol. do Prahy. Místo- držitel daroval pozůstalým 800 kor. Z Mostu, 15. ledna. (T. k.) Zachraňovací práce na šachtě Jovišově musily i dnes býti zanechany, poněvadž důl pro vodu dosud nebyl přístupný.

Směs. ** Veliká zpronevěra v obecním dů- chodu města Badenu. Předevčírem byl v Ba- denu zatčen městský účetní Wastl. Zpronevěřil obec- nímu důchodu 135.000 korun. Peníze tyto prohrál patrně v turfu, kam do Vídně dojížděl. ** Výtržnost pro zápověď býčích zápasů. Ze S t. Sebastiana, 15. ledna. (Agenz. Fabra.) Následkem zápovědi obvyklého býčího zápasu vyvo- lala luza výtržnosti. Radnice a četné soukromé bu- dovy poházeny byly kamením. Prefekt uvítán byl pí- skáním. Také na zakročující vojáky a četníky házeno kamením, načež tito vystřelili do povětří. Četné osoby byly zraněny, nebo zatčeny. ** Stroskotaný parník. Z Covesu, dne 15. ledna. Náklad stroskotaného parníku »Breamer Castle«, skládající se hlavně z vlny, koží a péří, do- praven byl na břeh. Má se za to, že uplyne 10 a 12 dní, než příliv vystoupí tak vysoko, aby mohla loď opět na vodu býti vpravena.

Obzor socialní. § Italští katolíci na poli sociálním. V poslední době vzrostl rozmach katolíků italských na poli sociálním měrou až překvapující. Pádným do- kladem toho zajisté jest okolnost, že během jediného měsíce ledna konati se budou tři katolické sjezdy pracovní, na nichž vesměs o dalším postupu na poli sociálním jednáno bude. Tak konán bude sjezd kato- lických výpomocných pokladen dne 22. ledna ve Vicenze. Jsou to pokladny podobné našim Raiff- eisenovkám, ač v Italii mají již staršího zakladatele svého, jímž byl sám sv. František Serafinský. Duch tohoto světce oživl znovu po své praktické stránce po krajích italských, pod vládou zednářů tolik zkouše- ných. Dobré to znamení pro budoucnost. Druhý sjezd konán bude 26. ledna v Miláně. Bude to sjezd delegátů dělnických odborových spolků severní Italie, který nabývá významu tím většího, ježto na něm jednáno bude o založení jednotného svazu katolických odborových spolků pro celou Italii. Druhá důležitost jeho spočívá v tom, že obeslán bude nejen delegáty ze středisek průmyslových, nýbrž také zemědělci, děl- nictvem totiž, jakož i majitely drobnějších usedlostí.

Program podrobný byl v č. 11. »K. L.« Třetí kon- gres konečně bude se konati dne 30. ledna v Parmě a obeslán bude delegáty katolických spo- lečenstev. Rozumí se, že jak liberálům, tak i sociál- ním demokratům leze tato horlivá činnost katolíků za nehty. Obě ty strany viděly by katolíky nejraději uzavřené pouze v kostelích, aby jim ve veřejném životě nešlapali na prsty. Aity kostely přáli by jim ti dobrodi- nečkové jen na nějský čas, dokud by totiž nenabyli té moci, aby i z nich je mohli vypuditi a udělati z nich pak jen štvance. Katolíci jim ale spletli počty, proto ta nenávist proti nim. Ale na nenávist užsi katolíci zvykli a jdou svou cestou dále, ať si to ne- přátelům vhod či nevhod. Nám katolíkům českoslo- vanským nezbývá také jiná cesta. A tolik můžeme s radostí také již zaznamenati, ža se pro ni jeví již

také pochopení. Minulou neděli konala se ustavující valná hromada spolků odborových v Týništi nad Or- licí, zásluhou zemského sdružení kat. spolků nalézá se v plném proudu akce ve prespěch starobního pojišťo- vání, dále pracuje se již k založení spolku katoli- ckého rolnictva, takže můžeme doufati i u nás v utě- šený ozvoj sociálního hnutí. Jen to klademe všem katolíkům na srdce, především pak všemu našemu duchovenstvu, aby s horlivostía láskou našemu duchovenstvu vlastní na hnutí sociál- ním se súčastnilo, radou i pomocí přispívalo a tak katolickému hnutí pevnou podstatu vybudovati na- pomáhalo. České duchovenstvo postavilo si v našem ná- rodním obrození pomník trvalý, duchovenstvo dnešní nebude zajisté otáleti učiniti tak i na poli sociálním. Jedná se o obrození hospodářského života v duchu křesťanského učení, proto jen odhodlaně ruku k dílu. Jde tu také o naši národní čest, neboť musíme uká- zati, že národ českoslovanský nestojí v poslední řadě mezi národy ostatními, kde jde o práci za lepší bu- -sl- doucnost práce, Kristem posvěcené.

§ Starobní pojišťování. Poslední řeč mini- sterského předsedy dra. Körbra bude zajisté v kruzích dělnický přijata s částečným zadostučiněním, ježto z ní vysvíá vážný úmysl vlády uskutečniti jeden z nejdůležitějších sociálně-politických úkolů zavedenim starobního pojišťování. Návrh dotyčného zákona jest již vyhotoven a jakmile bude v ministerstvu pro- zkoumán a schválen, dodán bude ostatním minister- ským odborům jakož i radám: pracovní, průmyslové a zemědělské za účelem podání dobrozdání. Zákonem. tímto má býti provedeno pojištění dělnictva a úřednictva, poslední kategorie pro určitou výši služného. Pro řemeslnictvo a málorolníky tedy pojištění zavésti prozatím vláda nemíní. Na pojištění přispívati mají zaměstnavatelé i dělníci stejným obnosem; výše příspěvků bude se říditi dle různých kategorií platů. To, co se bude ještě ku krytí po- třebného kapitálu nedostávati, doplatí stát. Výše pří- spěvku státního rovnati se bude průměrně asi onomu, jímž na starobní pojištění přispívá stát v Německu. Za to však bude se v četných bodech rakouský sta- robní zákon od německého lišíti; tak branice, u níž vyplácení renty počíná, má býti u nás stanovena na rok 65. oproti 70. roku v Německu. Organisováním invalidního pojištění ubyde zároveň úrazovým po- kladnám značné břemeno, poněvadž tam, kde nastane invalidita následkem úrazu v závodě nastoupí na místě renty úrazové ronta invalidní. Iavalidita na- stane úbytkem dvou třetin výkonné síly, tudíž kles- nutím pracovní síly na jednu třetinu původní výkon- nosti. Jak velikým bude asi příspěvek státu, nelze ovšem dnes ještě určiti vzhledem k nedostatečnému statistickému výkazu těch, kdož v pojišťování zahrnut býti mají, jakož i ku různé stupnici mzdy, zejména u dělnictva zemědělského.

Spolkový věstník. * Spolek „Jirsíkovo nadání“ koná v úterý, dne 21. t. m. o 8. hod. v restauraci Kolářově (v zadních