ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6f499135-376c-4799-9c10-5138a606403a
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 27, place 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
„Nový Jihočeský Dělník.
3 masthead
Číslo 31.
4 article
Petr Chelčický,“)
Chelčický
5 article
jehož k činnosti vyburcovala bezvýslednost hu- sitského boje, nezdar jeho snah, neutěšené po- měry náboženské i sociální, nepochopení pravé- ho učení Kristova samými husitskými knězia lidem. B yl horlivý stoupenec Wiklifův. zil jako prostý zeman na jihu Čech ve vsi Chelčicích Vodňan, v níž narodil se asi kol roku 1390. Znal se s mistrem Janem z Husi a udržoval styky s táborskými knězi. Klonil se k Valden- ským, od nichž mnoho přejal. Nebyl spoko- jen s bojem Husitů, v mnohém s nimi nesou- hlasil, hlavně v tom, aby bojem, násilím a vraždami uplatňovalo se písmo sv. Jeho spisy dotýkají se bojů bezvýsledných Husitských; vy- stupuje proti Táborským; v jednom traktatu píše: „Tatoť jest příčina mého psaní, že, poně- vadž nemohu prostě mluviti s vámi o tom,a- spoň toto si přečtěte, nebo sem vás vždy více miloval, než jiné kněži.“ V traktatu: „O trojím lidu řeč“ nesouhlasí s Táborskými, že uznávají trojí stav lidu v církvi. Praví v něm: „Je-li pak lid obecný opravdu částí těla Kristova, te- hdy sedláky, pastýře mají v nejvěčší česť míti; místo toho však žoldnéři navštěvují truhly a krávy sedlské aneb s čímž se potkají, to be- rou; není přezdívky, aby sedlákům nezhanili, oni opar sedlský, oni búr, oni srch, oni chlap.“ Vy- týká kněžím táborským, že jsou tajnůstkáři, ji- nak že mluví mezi sebou, jinak že jednajís lidem, což jest na škodu lidu v jeho snahách po zlepšení zkažené církve. I ukazuje na jinou cestu, po které by došlo lidstvo k cíli v duchu křesťanském. Ne bojem ale láskou, trpě- livostí, mepřekážením zlu, lze dojíti ku křesťanskému životu. „Koho bible nezíská Kristovi, toho hmotné násilí nezíská,“ praví.
Kristův Jan Valden Táborský Krist Čechy Chelčice Vodňany Hus
6 article
V Postille probírá své názory čistě prvokře- sťanské. Odsuzuje kněze, kteří mučedlníky chvá- lí, ale bohaté následují; odsuzuje pány jako lenochy, kteří lid vykořisťují, loupí statek, pá- chají násilí, nebo „jako trupci mezi včelami ho- tové vyžírají,“ a odsuzuje kupce, jako opatrn loupežníky v lichvě, kteří klamou na váhách. měrách, kteří falšují zboží rozmělněným kame- nem, aby těžké na váze bylo, též obilí plevami zespod mísí. — O městském životě vykládá, že obyvatelstvo rozkoší jej otravuje, že sedláka zvábí a vydrancuje jej, kněze poctivého že sve- de s pravé cesty, až z něho blázna učiní.
7 article
Nabádá, aby lid dle Krista se řídil, aby člověk byl na světě poutníkem jako byl Kristus, který rý opustil svět se všemi mravnostmi, chvátaje nepřišel se radovat ze světa, dědit, panovat, kte- do své vlasti. Člověku má stačiti tolik, aby za- hnal hlad a přikryl nahotu, odříkaje se všeho zbytečného, co by meškalo jej anebo mu pře- káželo v pouti do pravé vlasti, nemá úředničiti. válčiti, mstíti se a rozkošniti. zádá, aby člověk následoval Krista v trpělivosti, hádkám se vy- hýbal a krvavými boji se neposkvrňoval; jedi- ně bůh, který tělo stvořuje, má právo si je vzíti a „nic není protivné,“ dodává, „tomu mi- lování, jako bužního zabíti“ Ve spise: „Siet viery“ (z níž i ruský filo- sof Tolstoj čerpá své mravní myšlenky) prohla- šuje úplnou rovnost lidí na podkladě pravé l- sky k bližnímu. Nemá jeden druhého vykoři- sťovati, nemá kasty tvořiti, panství se domá- hati „lstí, kúpením, dědictvím“; vzorem kře- sťanského žití má býti panovník se šlechtou, ale není tomu tak. Dle něho šlechta a kdo žije z práce druhých, je špatnou společností, nebo dí apoštol: „Kdo nepracuje ať nejí“. Ale oni chtějí hojně jísti a dobré píti a rozličné hří- chy páchati. Staví si hrady, aby z nich loupili a v nich uloupené ukrývali.
Krist Kristus bůh Tolstoj
8 title
Dokumenty o národních
10 article
Odborové sdružení českoslov. vy- daloza r. 1911 pečlivěsestavenou zprá- vu o stavu a síle našeho odborového hnutí, která jest důkazem našeho rozmachu. Ná- rodní sociálové z této zprávy seznali, jak jsou proti nám ubozí, a proto se chopili k seslabení této ob- vyklých u nich prostředků. Bratr Tučný v „Českém Slově“ napsal článek „Bubliny a bublinky“, kde falšoval celou řadu číslic, jen aby prokázal slabost našich odborů. „Právo Lidu“ právém tuto nesluš- nost přibilo na pranýř a prokázalo, že „České Slovo“ se dopustilo křiklavých podvodů, jak jest to u něho obvyklé. Bratři náš úctyhodný rozvoj snižují a sami nemají odvahy o jich hnutí odborovém vůbec ve- řejnosti zprávy podati. Náš ústřední denník jim proto právem radí následovně: „Ven, bratři, s Vaší statistikou. Nestyďte se, že je Vás málo a že Vám dělníci ukazují, zejména v posledních letech, houfně záda. Vybředněte již jednou z klamu, že lhaním a utrhačstvím oslabite sociální demokracii. Už ji „po- tíráte“ patnáct let, a to období je právě epochou největšího rozmachu naší strany. A Vy jste to za tu dobu dopracovali tak, že jste loni proti dělní- kům musili se spojiti k říšským volbám s fabri- kanty.“ Tato řízná a přiléhavá odpověď prý bra- trům nechutná. Toto jim však nebude vaditi, že příště provedou opět podvody v jiných případech. Národně sociální redaktoři jsou ve falšování pra- vými virtuosy. Agrární „Venkov“ obvinil národně so- ciální stranu, že nikdo z ní dosud nezná dosavadní platné zemské zřízení, ba ani jejich zemští poslanci prý jej řádně nepročtli. Toto vysvědčení agrárních spojenců jest pro národní sociály ještě hodně cha- rakteristické.
11 article
Dr. Kramář, háje hlasování mlado- čechů a agrárníků pro branné předlo- hy, řekl na schůzi dne 21. července v Turnově mezi jiným toto: „Za situace, jaká byla na říšské radě, vůbec nebylo možno jednati jinak, než jak jsme se zachovali my. Chtit moc ve státě, a k tomu se přiznává i pan Klofáč, a ve věcech ži- votních postaviti se proti tomuto státu, to by byla taková positivní politika, že bych se styděl hlásati českému národu takové logické nemožnosti“. Ze slov Kramářových opět seznáváme, že i Klofáč je za jistých předpokladů pro sesilování vojenské moci ve státě a že se svou oposičností dělá stál demagogii. Napovězení Kramářovo v Turnově tak vysvětluje, proč Klofáč nechtěl býti členem bran- ného výboru, když se tam vojenské předlohy pro- jednávaly. V Úpici se přednedávnem zas třeli národní sociál Novák, který byl úředníkem tamní okresní nemocenské pokladny. K sebevraždě sáhl proto, že se bál následků, které jej stihnou za jeho „hospodářství“ v tomto ústavě. Nyní vyšlo z úřední revise na jevo, že Novákova zpronevěra činí od r. 1904 11.608 K 38 h, na kterýžto obnos se přišlo. Ovšem nač se nepřišlo, nemožno určiti Příbuzní úředníka hradili na zmíněný obnos 4135k 64 h a nekryto zůstává, oč nemocenská pokladna přichází, 7472 K 74 h. Měli to bratři úpičtí „chma táka“ par excellence.
doktor Kramář Klofáč Kramářův Novák Novákův Turnov Úpice
12 article
V Polici n. Met. mají v rukou okresní ne- mocenskou pokladnu ku škodě dělnictva národní sociálové. Tento ústav řídí jakýsi br. V rňa ta. avšak krajně nezákonným způsobem. Tak na př.; Starý dělník z Pěkova zlomil si nohu, byl odvezen do náchodské nemocnice, a tu jeho manželka, též stará žena, žádala nem. pokladnu o nějakou pod- poru. Ačkoliv v takových případech má každá man- želka právo na 30 proc. příspěvek, tato 60letá žena byla všemocným Vrňatou hrubě odbyta a do dneš- ního dne nedostala ani haléře. Takovéto jednání zaslouží náležitého odsouzení Dobrodiní militarismu znovu vystrkuje své růžky. Na veřejnost dostávají se zprávy, o vo- jenském rozpočtu na rok 1913, který projedná- ván bude v delegacích. Poněvadž pro část pě- choty má býti dvouletá služba vojenská, chtějí pánové pod titulem „organisačních opatření“ jednou pro vždy 10 milionů korun a k tomu pravidelně 16 milionů korun ročně a stále: Sa odbytné a premie pro důstojníky žádá mini- sterstvo války 50.000 K na běžných výdajích. Na materielní vvučovací prostředky žádá se jed- nou pro vždy 1 mil, korun. Na ostatní potřeby. jako: sanování rozpočtu, odstranění nedostatků, opatření fortifikační, vojenské stavby atd. žádá se jednou pro vždy s mil. korun, na pravide- ných výdajích pak 1.450.000 K. Celkem žádá správa armády pro rok 1913 na trvalých obno- sech o 17.5 mil. korun více než dosud, na ob- nosech mimořádných o 19 mil. kor. Roku 1912 nás stála armáda (bez mariny) 377,666.671 kor.
Pěkov
13 article
Roku 1913 má nás státi (bez mariny) o 37 mil. korun více. Vojenský rozpočet dostoupí závrat- né sumy přes 400 mil. korun. Ale také správa loďstva válečného předstupuje se zvýšenými po- žadavky. Roční náklad na marinu obnáší nyní 74 mil. korun. K tomu přistupují obnosy, v de- legacích 1911 povolené na stavbu lodí; na rok 1913 připadá splátka 68.4 mil. kor. Roční kon- tingent válečného námořnictva obnáší až dosu 4000 mužů. Nyní, po „branné reformě“ bude se k marině odváděti ročně 5500 mužů a to bude stát ovšem mnohem více peněz. Počítá se, že správa loďstva válečného bude pro rok 1913 žádati celkem 140 až 142 mil. kor.! Ná- klad na armádu a loďstvo bude tedy roku 1913 obnášeti přes 540 mil. kor.! Skoro o sto milionů více než dosud. Pak ovšem není peněz na sociální politiku, na sociální pojišťování, na platy zřízenců, na školy atd.! Kletba militaris- mu ničí všecek zdravý život ve státě. Tyto ci- fry přidržte lidem, kteří v parlamentě hlasovali pro nová a další vojenská břemena
14 article Co nového doma i v cizině?
Co nového doma i v cizině? Velezrádný proces v Chorvatsku. V Záhřebě byl zahájen proces s L. Juki- čem, universitním posluchačem, který, jak zná- mo, je pachatelem atentátu na král. komisaře Čuvaje. Mimo Jukiče obžalováno je ještě 11 studentů a procesu při chorvatské hrůzovládě Čuvajově vtisknut je ráz politický. Soudní líčení koná se takořka s vyloučením veřejnosti a po- trvá tři dny.
Jukič Chorvatsko Záhřeb
15 article Z utrpení našich soudruhů ve Vídni.
Z utrpení našich soudruhů ve Vídni. Vídeňské policejní řiditelství zakázalo ve- řejné cvičení dělnických tělocvičných jednot ví- deňských. Prý z ohledu na veřejný pořádek Poznámek k tomu netřeb
Vídeň
16 article
Cvičení D. T. J. v Praze.
Praha
17 article
V neděli konala se v Praze na výstavišti výroční slavnost naší strany, při níž provedly veřejné cvičení naše Dělnické Tělocvičné Jed- noty. Cvičenců bylo přes 700 a výkony jich ke všeobecně zamlouvaly.
Praha
18 article
Japonský císař zemřel.
19 article
Mutshito, císař Japanu, zemřel. Nastoupil trůn r. 1867 jako hoch 14letý a jak známo, vedl vítěznou vákku proti Rusům. Za Mutshita se Ja- ponsko modernisovalo po způsobu Evropy
Rus Evropa
20 article
Zloděj aeroplanů.
21 article
Až dosud jistě nikoho nenapadlo, že by zlo- děj ukradnul aeroplan, vsednul do něho a utekl vzďuchem! A právě v minulých dnech s to stalo v Puckhemu u Mnichova. A po zlo- ději ani památky a vypátrat ho ve vzdluchuse těžko podaří.
Puckhe u Mnichov
22 article
*) Goll: Petr Chielčický und seine Lehre — O některých dosud neznámých spisech Chelči- ckého Lenz: Dějiny socialismu. — Učení Petra Chelčického. Molnar: Petr Chelčický. F. Šulc: Petr Chelčický Vlček: Dějiny české literatury.
Goll Chielčický Lenz Petro Chelčický Molnar Chelčický F Šulc
23 title
Klaa KIarovSkeno adld eráryro
24 article Politický přehled.
Politický přehled. Skoncování česko-německé dohody, které se zdálo minulý týden skutkem, bylo znovu oddá- leno. Pánové se prohlásili unaveni a rozjeli se na prázdniny. A kdy se zase sejdou, to je otáz- ka, na níž se těžko dá odpovídati
Pánová
26 article
dělnické prádlo, stálé novinky nákrčniků veškeré přípravy pro švadleny, krajky,
27 article
Žalované království.
28 article
Doručena byla zemskému výboru království českého žaloba dolnorakouského zemského vý- boru, který žaluje jménem Dolních Rakous krá- lovství České na zaplacení 600.000 K ošetřova- cích výloh za osoby, které pocházejí z Čecha byly ošetřovány v dolnorakouských zemských ome České Budějovic- adisla
Čecho Rakousy Český Budějovice