1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 26. září 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v zdnislsiraei
na měsíé . . . . .
na čtvrt keta . . . . 6 K —
s drojí denáškou
ř st
na čtvi t leta
ve sllalkách: 2 K 90
na měsíc .
Tošton:
na miisle
.... kei
na čbvrt lela
s dvojí zisilkon
na čtvrt lela
na měsí
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Arcivévoda Ludvík Viktor.
Z Vídně, 26. září. Včerejší »W ienen
Zeitung« uveřejňuje vlastnoruční list císaře,
zaslaný dr. Körbrovi, jímž se oznamuje, že
arcivévoda Ludvík Viktor sprošťuje
se hodnosti náměstka protektor
společnosti »Červeného kříže«.
»Národní Listy« před několika měsíci byly
s to oznámiti, že arcivévoda, který opustil Ví-
deň, všech funkci se vzdal a do
Vídně se nevrátí. Příčiny toho jsou
takové, že naše tiskové poměry o nich nedovo
lují mluviti.
Rakouští turnéři proti židům.
Z Vídně, 26. září. Rakouští turnéři, včera
zde shromáždění, usnesli se 97 hlasy proti 34
hlasům vystoupiti ze společného
svazu, jemuž náležejí ně me čtí
turnéři v Německu i v Rakousku,
z té příčiny, že nebyly vyloučeny ze svazu toho
spolky mající členy židovské.
Ludvík Viktor
doktor
Körbr
Vídeň
Německo
Rakousko
6
article
Potom vykládá offieiální pondělník opět
a zase, že samostatný ústav učitelský spíše by
se hodil k národní agitaci a k národní propa-
gandě než pouhé parallelky. Proti takovémuto
skutečně drzěmu mínění a názoru, jež se tu
rozšiřuje vládními prameny, musí býti s české
strany co nejrozhodněji protestováno.
Na adresu Němců potom praví se, že by
měli příčiny dosti uvažovat, proč odpor Němců-
radikálů dosud byl tak málo platný a že musí se
dovolávati ochrany vlády k zachování
své državy a nedovedou jí udržeti ani
tenkráte, mají-li většinu ve sněmovně posla-
necké a mají-li na lavicích ministerských
vládu rozhodně německou. Místo krvavých reso-
lucí měli prý by se Němci především postarati
o vydatný dorost německých úřad-
níků, který by byl bezpečnější hrází proti
jinonárodním vpádům než plané fráze na schů-
zích lidových. Kdyby prý se byla vlá-
da po té stránce nestarala, vypadalo
by to s Němci bledě. Není prý daleka chvile
ve které bude nutno vzněsti na Němce výzvu.
aby se bránili () méně slovy, za to však raději
zbraněmi, kterými dosahují jiní národové úspě-
chů. Tou chvílí koná vláda práe
hlavní,
Věru, vyznání dra. Körbra stávají se den
za dnem zajímavějšími.
Němec
Věra
7
article
Dr. Körber a Němci.
Z Vídně, 26. září. Dr. Körber, jak známo,
přijal deputaci slezských Němců, která přišl
k němu v záležitosti slovanských pa-
rallelek, opavské a těšínské a pravil, že
Němci lecčehos dobyli v poslední době svou
umírněností. Pan dr. Körber pronesl tu histori-
skou nepravdu. Neboť Němci dobyly svých
úspěchů — zrušení jazykových výnosů —
rvavostí, dravosti, neurvalostí a surovostí. Dnes
dává týž dr. Körber ve své »Montags-
revue« chváliti jejich svobodomyslnost, kterou
prý osvědčili na sněmu českém a táže se, jako
by nevěděl, že vláda vídeňská kapitulovala před
Němci a že mezi těmito kapitulanty byl dr
Körber na prvním místě.
doktor
Körber
Němec
Vídeň
Montags
8
article
Telegramy korresp. kanceláře
Posl. Hodossy o politické sitnaci v Uhrách.
Z Pešti, 25. záři. (C.-B.) Posl. Hodo ss
podával dnes v Kis Szebenu zprávu o své čin
nosti, v níž se zabýval nejprve národními po
žadavky, zvláště po zavedení uherské řeči velicí
Bylo přirozeno, pravil, že liberální strana kabine
Tiszův podporovala, poněvadž si učinil eílem
postupný národní pokrok na základě zákona
z r. 1867, tedy programový bod Szentiványův.
Obě v poslední době utvořené strany učinily
však svým hlavním požadavkem oddělené celní
územi a zavedení uherské velící řeči, jež oboje
jsou však k podpoře našeho národního rozvoje
nevhodnými. Řečník poukazuje na příslušný
souhlasný názor Apponyův o uherské velící řeči
aspoň pro nynějšek, dále na smysl čl. XI.
zákona z r. 1867 ve příčině vyrovnání a
praví:
Kdo doznává, že jest přívržencem vyrovnání
z r. 1867, nemůže pojati do svého programu
oddělené území celní. Proto každá strana, která
se ustavuje na základě dříve označených bodů
programových, ať se prohlašuje sama za stou-
penkyni základu z r. 1867, není než pomocným
vojem strany neodvislosti, která pracuje na pádu
tohoto základu. Pro uherský národ a pro ná-
rodní jeho aspirace nemůže býti tou dobou
většího nebezpečí než obstrukce. Řečník pro
hlásil na konec opětně za pochvaly přitomných.
že souhlasí s programem ministerstva Tiszova.
Shromáždění zaslalo Tiszovi pozdravný telegram.
Dědičný princ černohorský ve Vídni.
Z Vidně, 25. září. (C.-B.) Dědičný prin
černohorský přibyl sem včera večer se svou
chotí z Bělehiradu.
Pomazání krále Petra.
Z Bělehradu, 25. září. (C.-B.) Pomazán
krále Petra vykonáno bude dne 9. října v klá
šteře žičském.
Khediv egyptský.
Z Vídně, 25. záři. (C.-B.) Khediv egyptský
Abbas II. Hilmi paša odjel včera večer do
Cařihradu.
Posl
Hoda
Petro
Abbas
Hilmi paša
Uhry
Pešť
Vídeň
Bělehrad
Cařihrad
9
article
Kníže Svjatopolk Mirský.)
Z Vílny, 25. září. (C.-B.). Ministr vnitra
kníže Svjatopolk Mirský, bývalý gene-
rální guvernér vilenský, rozloučil se dnes off-
ciálně se zdejšími úřady, se zástupci šlechty
jakož i s obyvatelstvem. Projevy uspořádané
ministrovi při této přiležitosti byly velice
srdečné.
President Roosevelt pro druhou haagskou
konferenci.
Z Washinglonu, 27. záři. (C.- B.) Presiden
Roosevelt přijal dnes depulaci zasedajícího
zde meziparlamentárního sdružení
která mu odevzdala shromážděním usnesenou
resoluci. Ve své odpovědi prohlásil se presiden
Roosevelt ve prospěch druhé haagské kon-
ference. Pravil, že vyzve záhy ostatní národy.
aby se sestoupily ke druhé konferenci. Snaby
naše — pravil — musí se nésti k tomu, aby
dílo v Haagu počaté bylo přiblíženo ke svému
dokončení.
Nové ministerstvo pernánské.
Z Limy, 25. září. (C.-B.) Nové ministerstvo
ustavilo se takto: Předseda ministerstva a mi-
nistr obchodu Legnia, zahraniční záležitosti
Javier Prado Ugarteche, záležitosti vnitřn
Eulogio Romero, vojenství Pedro Muniz
spravedlnost Jorge Polar a veřejné práce Jose
Balta.
Povstání v Uruguayi.
Z Nového Yorku, 25. září. (C. B.) Dle te-
legramu z Buenos Aires zamítla vláda část pod-
mínek míru položených povstalci. Vládní vojsk
povstalce obklíčilo. Tito jen stěží se svými vůde
unikli. Povstalci protestovali proti tomuto jed
nání, poněvadž vláda porušila příměří, když byl
jednání o mír ještě v proudu.
Kníže
Svjatopolk Mirský
Roosevelt
Ugartech
Eulogio Romero
Pedro Muniz
Jorge polar
Vílna
Haag
Lima
Uruguay
Nový York
Buenos Aires
Washinglon
10
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Druhá ruská armáda.
Z Petrohradu, 25. září. Velitel vilenského
vojenského okruhu generál-pobočník Grip-
penberg jmenován velitelem druhé
mandžurské armády. Za tou příčinou za-
slal císař Mikuláš generálovi tento vlastnoruční
list: Krajní napjetí, kterýmž Japonsko válku
vede, japonským vojskem osvěd-
čená tuhost a jeho vynikající bojovn
vlastnosti přiměly mne, abych branne
sily na bojišti značně rozmnožil
by v době co nejkratší rozhodného úspěchu
docíleno býti mohlo. Ježto pak tím počet vojsk
tak vzroste, že nebude lze ponechati ho v je-
diné armádě, ahy nebyly poškozeny jeho
pravidelná správa, manevrování a pohyblivost,
uznal jsem za nutné rozděliti vojsko,
jež pro akci v Mandžursku určen
jest, na dvě armády. Zůstavuje velení
nad jednou z nich v rukou generála pobočník
Kuropatkina, jmenuji Vás velite-
lem armády druhé. Vaše obsáhlé zkuše-
nosti ve válečném výcviku vojska vnukají m
plnou důvěru, že Vy, poslušen povšechných
rozkazů vrchního velitele k doeílení účelu vál ky,
úspěšně povedete svěřenou sobě armádu, jež
pod Vaším velením zajisté osvědčí starou svoji
vytrvalost a statečnost v boji s nepřitelem ku
eti a slávě své vlasti. Bůh žehnej Vám i čestné
a vznešené službě, již konáte mně a Rusku.
Jsem Váš trvale oddaný Mikuláš.«
Mikuláš generál
Kuropatkin
Mikuláš
Petrohrad
Japonsko
Rusko
Grip
11
article
Potíže ruských pomocných
křižáků.
Z Port Saidu, 25. záři. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Ruským křižákům »Pe-
trohrad« a »Smelensk« bylo dovoleno, aby od-
pluly do Bizerty. Nejprve žádaly tyto válečne
lodi, aby směly naložiti uhlí k plavbě do L
bavy, což jim bylo odepřeno. Večer navštívil
se vzájemně oba ruští kapitánové a kapitán an
glického křižáku »Furions«. Ruské lodi musl,
jak se oznamuje, z Port Saidu do 24 hodin pe
svém přichodu zase odplouti. Křižák »Furionse
obdržel rozkaz, aby připraven byl k odpluti,
jakmile ho dojde rozkaz Kam popluje, nen
známo.
Z Port Saidu, 25. září. (C.-B.) Parníky
ruského dobrovolného loďstva »Petrohrad«
»Smolensk« dnes odpluly. Udaly přesně, že po-
plujou do Libavy. Bylo jim posléz dovoleno
aby si naložily spíže a uhlí, »Smolensk« 350
tun a »Petrohrad« 100 tun.
Port Said
Petrohrad
Smolensk
Libava
Reuterův
12
article
Žádná změna.
Z Petrohradu, 25. září. (C.-B.) Úřadn
zpráva. Telegram generála Sacharov a, za-
slaný dne 24. září generálnímu štábu, hlásí
Dnes nestala se na bojišti žádná změna.
Z Petrohradu, 25. září. (C.-B.) Úřadní
zpráva. Generál Kuropatkin telegrafuje
císaři ze dne včerejšího: Prodlením dnešního
dne nestala se v našich postaveních žádná
změna. Před několika dny nastala chladna
teplota klesla na 1 stupeň C nad nulou. Vojsk
těší se dobrému zdraví.
Hoje o Port Artur.
Z Tokia, 25. záři. (C.-B.) »Reuterova kan
celář« oznamuje: Zde tvrdí se, že J apone
dobyli šesti tvrzí v druhé obrann
čáře portarturské. Od 19. září stoupá
vždy více naděje na brzké dobytí celé
pevnosti.
Hajkalská okružní dráha.
Z Irkutska, 25. září. (C.-B.) Vozba na baj
kalské okružní dráze byla zahájena.
Boje o Port Artur.
Z Londýnu, 25. záři. Časopisy uveřejňují
depeši z Čifu, ve kteréž se tvrdí, že je stav
věcí v Port Arturu již zoufalý. Obrancové pev-
nosti seschli prý se již na několik
jenom tisíc mužů. Ruské vojsko
ačkoli koná pravé divy statečno-
sti, není prý s to zamezit, aby Japonci stále
ke hlavní pevnosti se blížili. Všechny zevnějst
tvrze jsou prý už v moci Japonců. Japonský
velitel vyzval prý opětně velitele pevnosti, aby
se vzdal.
Pohyby ruských lodi.
Z Petrohradu, 24. září. (C.-B.) »Ruská
telegr. agentura« oznamuje: Za hranicemi roz
Sacharov
Kuropatkin
Port
Artur
Japonec
Petrohrad
Tokio
Irkutsk
Londýn
Reuterův
13
article
šířená zpráva, že válečné lodi »Rossia«
»Gromoboj« s jednou torpedovou lodicí Vladi
vostok opustily, nedochází ve zdejších námoř
ních kruzích žádné víry.
Sjezd důvěrniků
národní strany svobodomyslné
z kraje chrudimského v Pardubicích.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
»Každý soudný politik český, náležející k
straně svobodomyslné, zajisté uznává nezbytnou
potřebu toho, aby při hrozícím rozvratu
celkové organisace národní, př
jednostrannosti, sobeckosti a bezohlednosti ně
kterých stavových snah a při nynějším poměru
vlády ku právům a spravedlivým nárokům če-
ského lidu udržela se národní strana svobodo-
myslná ve své životní síle, ve své celistvostia
ve své schopnosti boje na prospěch národního
celku, na prospéch svobody, všech pokrokovýeh
a osvětových snah, dále aby to, co v ní vy-
skytlo se vadného, bylo odčině no
a aby sesílenou důvěrou všech opravdových
stoupenců strany a národních pracovníků bylo
straně umožněno, rozvinouti celou potenci svých
vyškolených sil, svých zkušenosti, svého nadšení
a své obětavosti pro mravní, sociální a národní
dobro.«
Vlad vostok
Pardubice
národní strana svoboda
národní dobro
14
article
Tímto výkladem důstojným a poutavým odů-
vodnil připravný komitét konání včerejšího sjezdu
důvěrníků národní strany svobodomyslné pro kraj
chrudimský. Myšlenku sjezdu doplniti skutkem
přišlo na půl čtvrta sta důvěrníků z celého
kraje: starostové většiny měst, starostové okresů,
funkcionáři samosprávy, pracovníci v politických
i hospodářských institucích, v kraji působfcích
Od nejzazších hranie království přibyli na sjezd
stoupenci strany svobodomyslné, nedbajíce ne
snází daleké cesty. Poslanci národní strany svo-
bodomyslné, zastávající mandáty v kraji chru-
dimském, dostavili se téměř všickní: člen zem
výboru K. Adámek, Bečvář, prof. dr. Čelakovský
dr. Ant. Formánek, Václav Formánek, člen zem
výb. dr. Herold, Hovorka, Kudrnka, dr. Pippich
dr. ryt. Plaček a Josef Sokol. Současnými schů-
zemi voličstva omluvili se posl. dr. Edv. Grégr
dr. Fořt a dr. Pacák.
K Adámek
profesor
doktor
Čelakovský
Antonín
Formánek
Herold
Hovorka
Kudrnka
Pippich
Plaček
Sokol
Edv
Grégr
Fořt
Pacák
15
article
Průběh sjezdu byl obsahem skvělý, formou
důstojný a povznesený; proto znamená proni
kavý čin, jehož dosah kryje se s oblastí sjezdo
vého obvodu. Jako při všech dosavadních kraj
ských sjezdech, také včera v Pardubicích zvolen
byl krajský výkonný výbor, do kterého povolání
osvědčení pracovníci, skýtající mravní záruky
že provedou rozsáhlé dílo, které čeká na jejich
přičinění.
Jménem přípravného komitétu zahájil jed
nání sjezdové starosta města Pardubic, zemský
poslanec dr. Ant. Formánek. Uvítav nejsrdečněj-
všecky účastníky za přípravný komitét i v za
stoupeni král. komorního města Pardubic a po
zdraviv přítomné poslance, naznačil řečník úče
i význam sjezdu a vyslovil přání, by sjezd splni
přání i naděje v něj kladené a dobře poslouži
tomu, čeho národu českému nejvíce je potřebío
lepší a spokojené jeho budoucnosti. Poukázav
na nebezpečí a obtíže nynější doby, při kterých
každý krok poslanců je choulostivý, proved
řečník ostrou kritiku nynější vlády: počítáji
mezi nejzarputilejší a nejnebezpečnější nepřátele
českého národa. Po celou snad dobu, co v této
řiši ústavnost je zavedena, nebylo vlády, kte á
by soustavněji odpírala nám naše práva, a která
by při všem okázalém prohlašování své spravedl
nosti byla méně spravedlivou, při všem prohla
šování své nestrannosti stranničtější nežli vláda
nynější. A Němci snad nikdy nebyli troufalejšími
nežli nyní.
doktor
Antonín
Formánek
Němec
Pardubice
16
article
Teď namahá se vláda osamotiti naše po-
slance. Jestlíže vše, co vláda proti nám pod
niká, uvážíme, není divu, že i v nejmírnějšíek
mezi námi zakotvilo se přesvědčení, že od téte
vlády nemůžeme čekati pranic dobrého. Poně-
vadž jest třeba, by zástupcové našeho národa
postupovali dále bez vlády a proti vládě, která
svůj směr asi nezmění, jest nutno, by poslane
naši setrvali proti ní v nejostřejším odporu, př
čemž volba prostředků boje musí jim býti pone
chána. (Výborně !)
Doma pak jest pro úporné boje politické
jež ve Vídni třeba vésti, nutno nejpoctivějá
semknuti našich šiků. Jestliže kdy, tož nyn
jest viděti, jak nebezpečno jest tříštění sil ná-
rodních ve množství stran a směrů, které svoje
úsilí neobracejí tak proti nepřátelské vládě, jako
proti národní straně svobodomyslně. (Hlučný
souhlas.) Při tom jest také nutno, by v lůně
strany svobodomyslné trvala všude jistota v na-
zírání na záležitosti politické a veřejné vůbec
aby se uznalo, že není možno v každé doběa
za každých okolností přinášeti positivní úspěchy
Vídeň
17
article
Všem věrným stoupencům strany těžké časy
nynější ukládají pronikavou práci organisační
Tento sjezd je také rázu organisačního, a proto
sluší radostně jej uvítati. (Výborně!) Přejeme-li
si, by takové nazírání proniklo do všech vrste
našeho národa, nežádáme tím, aby ostatní strany
české vzdaly se svých zásad; ať hájí svých
zásad a žijí svým vlastním vnitřním životem,
ale ať proti společnému nepříleli jdou všichní
ruku v ruce. (Výborně!) Na národní straně
svobodomyslné jako straně v národě vedoueh
jest, pracovati k tomu, aby součinnost jiných
stran umožňovala. (Souhlas.) Dobrá, osvěžená
organisace její dobře bude napomáhati i tomulo
jejímu úkolu, jako v oboru jiném nejvážněji
k tomu přispěje vzájemná důvěra mezi lidem
jeho poslanci. Jestliže takovým způsobem na
stane zlepšení ve vzájemných českých poměrech
domácích, pak vytrvalost celého národa dojista
na konec přemůže vášně prostou vytrvalost ny-
nější vlády. S přáním zdaru těchto politických
18
article
úkolů vítá Iřečník tento sjezd. (Výhorně! Po
tlesk.)
Na to provedena volba předsednictva. Zvo
leni byli vesměs jednohlasně: předsedou sjezdu
poslanec a člen zemského výboru K. Adámek
starosta okresu hlineckého, místopředsedy MUD
Fr. Vicena, starosta města Ústi n. Orl., Jan
Černý, rolník a starosta z Voděrad, starosta
okresu litomyšlského Václav Pilař, maj. mlýna
ua Valech, zapisovatelem Václav Ježek, (ajemnik
okr. zastupitelstva chrudimského.
K Adámek
Vicena
Černá
Pilař
Vala
Ježek
Orlický
Voděrady
MUD Francie
19
article
Předseda sjezdu posl. Adámek poděkovav
jménem předsedniciva za jednomyslnou volbua
vzdav dík za srdečné uvítání, jehož se sjezdu
dostalo starostou staroslavných Pardubic vyslovi
přání, by sjezd stal se nejen významnou mani-
festací českého východu, ale také památným
politickým činem pro něj-
Pak obrátil pozornost k rázu nynější doby
Málo kdy vedeno bylo proti národu našemu
tolik útoků se všech stran, jako je tomu nyní.
a snad nikdy před tím nebyli odpůrci našeho
národa tak přesyceni nezkrotným záštím proti
nám, jako jsou nyní, a málo kdy dostávalo s
nepřátelům lidu českého tolik podpory v útocíeh
proti nám, jako tomu jest v této době. Mnoho
a mnoho hřešily vlády proti národu českému
ale tak, jako hřeší vláda nynější, snad nikdy
proti nám hřešeno nebylo. Politika vlády ny
nější vede ke katastrofám. Činy její vykořenily
u nás důvěru ve spravedlnost těch, kteřií po-
vinni jsou spravedlnost konati. Proti takové sou-
stavě vládní vésti boj nejtužší je tedy všeobe
nou povinností českou; boj ten musí se vést
skutky a doma musí provázen býti prací, která
udrží kulturní, hospodářský i politický stav ná-
roda na výši potřeb a požadavků doby. V tako-
vých těžkých chvilích je nejžalostnějším zjevem
rozháranost, která ve vlastním domově našem
vystupuje na povrch. Opravdu již se zdá, že
pro samě strany a straničky nebude brzy vidě
národ, a že se zapomíná, kterak proti národu
našemu postupuje nepřítel nejrafflnovanější
početně silnější nás.
Adámek
Pardubice
20
article
Proto jako dílo soustředění i objasněn
oblížné situace nynější dlužno uvítati tento sjezd
co nejsrdečněji a vyslovili toužné přání, aby se
nám podařilo sjednotiti se o prostředcích ná-
pravy a soustředění pracovních sil v našem
národě. Není to úkol malý, ale vědomí, že sto-
jime před praci nutnou a že musíme býti při
praveni na okamžik, ve kterém snad rozhodo-
váno bude o budoucnosti našeho národa, pudi
nás samo k jeho provedení. Nyní na mnohých
místech mnoho se mluví, ale málo pracuje. Na
nás jest působiti, by se méně mluvilo, ale více
pracovalo. (Hlučný souhlas.) Zkušenost nás po-
učíla, že nie není platno usnášeti se na radikál
ních resolucích, a že ovoce přináší pouze po
drobná positivní práce ve všech oborech našeh
národního života.
Pro sjezd náš si nepřejeme, aby vyspě
v plané demonstrace, ale přejeme si, aby dal
nový a silný počin k veškeré té práci, jejíž
potřebu všude vidíme. Zajisté všichni máme
pevnou vůli, by jednání našeho sjezdu razil
ve východní části království cestu ku provádění
potřebných prací národních, bez ohledu na jednot-
livé strany, ale ke zdaru celého národa. Také
proti vládě nebudeme demonstrovat slovy, nýbrž
prací k sesílení lidu. Pro tuto práci žádáme
svornost!
21
article
Řečník zahajuje sjezdové jednání přáním
aby sjezd provázen byl týmž zdarem jako
všechny dosavadní krajské sjezdy důvěrníků
národní strany svobodomyslné. (Výborně !)
Zapisovatel sjezdu tajemník V. Ježek sděli
pak obsah omluvných přípisů, jakož i přán
zdaru sjezdu, jež jmenem výkonného výboru
národní strany svobodomyslné zasláno bylo pře
sedou posl. drem. Škardou.
Potom zahájeno bylo rokování o české po
litice na sněmě královslví českého a na říšské
radě. Úvodní zprávu podal zem. a říš. poslanec
dr. Josef Herold v podstatě takto:
Až jednou spavedlivé dějiny budou psát
vývoj historie ústavního života v Rakousku
ztrne každý udivením, jakým způsobem zvráce
ným bylo provedeno t. zv. ústavní omlazení říše
habsburské. Ve veškerém životě) veřejném
ústavním a ve všem ostatním nikoli prospěch
státu, nýbrž vůle menšiny německé byla rozho-
dující, a vůli této podrobeno bylo vše, co se
znovuzřízením ústavním souvilo. Přes protesty
a odpor národů slovanských a zejmena národa
českého, proli jeho vůli a jeho právu na místé
federativního zřízení říše nepřirozený německý
centralism stal se státní formou. Proti vůlia
právům národa českého zavedeny byly nespra-
vedlivé volební řády jak pro sněmy tak pro
říšskou radu, jen aby menšina národa něme-
ckého podržela parlamentní a ústavní nadvládu.
V Ježek
doktor
Josef Herold
Rakousko
národní strana
22
article
Přes protesty a vůli národa českého, přes
nejrozhodnější jeho odpor uskutečněna byla
úslava prosincová. Narovnání s národem českým
za Hohenwarta bylo zmařeno a zničeno jen ze
strachu před vlastizrádnými hrozbami něme
ckými. Proti vůli a přes prolesty národa če
ského odňato sněmům právo přímých voleb na
radu říšskou, proti vůli a právům národa če
ského celý duch veřejné správy proniknut by
němectvím a německá parlamentní většina na
radě říšské a sněmích českých nedbajíe toho
čeho si přeje národ český, sestrojila celé záko
nodárství říše a zemské proti právům, ná-
zorům a prospěchům národa českého a na
újmu jeho.
A když vzdor télo více jak 30leté prác
jak zákonodárné tak byrokralické na potlačení
udolání a zkrácení živlu českého, vzdor všem
prospěchům, které státní správa německé men
šině u nás v zemi poskytovala a poskytuje.
národ český vlastní silou dobyl si plalnostia
respeklu, když objevilo se, že jest nemožno je
zdolati, když na straně německé víc a více byle
V drobném prodejit
ganní čí le o sobě . . . za 6
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve flialkich na venko
ddpoledar . . .
Inserály
plati ze hošově knpře
Přodplacení a insorty plijími sdmini-
strate v Mariauské ulici č.3.
Tam nseházejí ae těž rvrěakee
tiskárna a ezpečise „Málodnich Lista“
Eukerlsy se novraesji
Hohenwart
Málodnich List
Eukerlsa
Mariauský ulice
23
article
zřejmo, že neoprávněnou svou padvlád
udržeti více nemohou, když strany německé
ztratily většinu na radě říšské a sněmu zemském,
počala se také tato uměle zřízená, nespravedlivá
ústavnost olřásati. A byli to především Némci,
kteří pravidelnou zákonodárnou činnost na prin-
cipu majority založenou více nesnesli a také
snášeti nehodlají. Tím vysvětluje se úkaz, proč
Němci, jimž zajisté jak na ústavě prosincové,
tak na radě řišské záleželo, přece jedině možný
parlamentní život, na principu většiny založený,
ničí proto, poněvadž nesnesou jakoukoliv většinu
bez nich utvořenou, ač vidí, že sami většinu
utvořiti nemohou a že jich politický a národní
program činí je nesehopnými utvořiti většinu s
zástupci jiných národů. Tím vysvětluje se, proč
konečně sáhli Němci při prvním kroku,
který na prospěch českého národa měl v otázce
jazykového práva býti učiněn, k úplnému z ni-
čení parlamentarismu pomocí trvalé,
důsledné a bezohledné obstrukce. Vítězství této
obstrukce na radě říšské nemělo v zápětí jen
zrušeni jazykových nařízení, nýbrž vítězství
to korunováno bylo neslýchaným prineipem
státním: že všechno to, čeho Němci neoprávně-
ným způsobem nabyli za doby své nadvlády,
zůstává navždy nedotknutelným jejich
majetkem, ano že každý další rozvoj národů
slovanských ať v oboru kulturním či politickém
nebo národním jest dotud nemožným
nepřípustným, pokud k němu ne-
svolí Němci,«
Němec
24
article
Tento úspěch německé obstrukce na radě
říšské a nikoli obstrukce česká přivedl Němce
také k tomu, i na sněmu českém tuto zvůli
hegemonické menšiny znovu přiváděti k plat-
nosti, i na sněmu českém deklamovati zásadu,
že bez svolení Němců ani sněm český ničeho
prospěšného nemůže učiniti ve prospěch země
a národa českého, k čemu výslovně nesvoli
Němci. Tím postaven jest ale stát a země pod
kuratelu nesmířlivé hegemonické menšiny ně-
mecké: ve veškerém zřízení státním a zemském
nemá na přiště rozhodovati ani zákon, ani ústavně
projevená vůle většiny v zákonodárných sborech,
ani spravedlnost, ani potřeba obyvatelstva, ani
snahy většiny, nýbrž moderní »liberum veto«
německé, které nepřipouští a nepřipustí žádného
rozvoje národa českého, které každé splnění
každého nejspravedlivějšího požadavku činí zá-
vislým na splnění celé řady ještě dalších hege-
monistických požadavků německých, jež men
šina německá v říši a zemi nedovedla prověsti
sama, dokud byla u vlády.
Němec
25
article
V tom leží klič k celé nynější situaci, s to-
hoto stanoviska dlužno posuzovati všechny ny-
nější poměry politické. Není žádné pochybnost
o tom, že poměry ty jsou trudné a smutné, že
stát nalezá se v nevídaném úpadku, že každé
rozvinutí politických a hospodářských sil obyva-
telstva říše a zemí jest nemožné, že každý po-
stup a pokrok jest zatarasen a že následkem
toho monarchie rakouská nepopíratelně spěje
nejen k velkému úpadku hospodářskému, ale
také k úpadku státnímu a politickému dotud,
pokud nenajde se silná a mocná ruka, která
vývoj veškerých událostí veřejných přenese přes
tento mrtvý bod neoprávněného veta německého
a rozvoji politických a hospodářských sil všech
národů bez rozdilu nezjedná volného působiště
a volné dráhy, na níž může se každý pohy-
bovati.
V takových smutných a trudných dobách
nalezáme se dnes.
Jest pravdou, že v parlamentě vídeňském
neprovádi se dnes obstrukce německá, nýbrž
česká. Tato obstrukce česká není však ni-
čím jiným, než přirozeným důsledkem obstrukc
německé a obstrukce česká trvá proto, poněvadž
strach před vetem německým nedovoluje vládě,
aby odstranila alespoň nejnalehavější křivdy na
národu českém páchané a aby napravila urážku
jemu způsobenou. Zajisté požadavek vnitřní
úřadní češtiny, již jednou zavedené a požadavek
zřízení university české nejsou takového
rázu a takového druhu, aby vláda požadavkům
těm, aniž by komukoliv učinila něčeho na úkor,
nemohla vyhověti.
26
article
Pozorovateli cizímu bylo by zajisté velmi
nesnadno pochopiti, proč vláda, která splněním
těchto požadavků mohía odstraniti obstrukci če-
skou, zjednali parlamentu a parlamentní práci
opět pole, umožniti racionální politiku hospodář-
skou a finanění, tak houževnatě se vzpírá po-
žadavkům, jichž spravedlnost ani nynější vláda
Körbrova neupírá a upírati nemůže. Kdyby
vláda Körbrova odpírala splnění těchto poža-
davků pro jich domnělou bezdůvodnost anebo
snad i nemožnost, věru, že by takové jednání
vlády bylo sice nespravedlivé, ale neobsahovalo
by nebezpečný prineip, na kterém celá nynější
vládní soustava jest založena, totiž princip: že
vláda požadavkům těm nevyho-
vuje proto, poněvadž k tomu ne-
chtějí přivoliti Němei.
Jakmile některý stát řídí se zásadou, ž
nic ve státě nesmí být podniknuto, k čemu ne-
přivoli určitá menšina obyvatelstva státního,
ztrácí každý právní důvod svou vlastní
existenci a vydává se na milost a nemilost vůli
této privilegované menšiny. Nebo v žádném mo-
derním státě ohromná většina obyvatelstva ne-
může sobě dáti libiti, aby ve svých právech
požadaveích byla obmezena jedině a výhradně
vůlí menšiny. V státě mnohonárodním,
jakým jest naše říše, snad musí jednotlivý ná-
rod na prospěch a se zřetelem k ostatním při-
nášeti mnohou koncessi na svém vlastním životě
a svých prospěších, však žádný z národů ne-
může naprosto podvoliti se jhu prostého
komanda národa jediného a býti závislým na
jeho milosti a nemilosti.
Vláda dra. Körbra mohla tudíž za posled-
ních lét viděti, jak nebezpečný a stát ohrožující
jest tento princip zvláštního veta něme-