ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6f12e890-71e2-11dc-b05c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 36, person 64, work 2, org 7
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 26. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 266.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v zdnislsiraei na měsíé . . . . . na čtvrt keta . . . . 6 K — s drojí denáškou ř st na čtvi t leta ve sllalkách: 2 K 90 na měsíc . Tošton: na miisle .... kei na čbvrt lela s dvojí zisilkon na čtvrt lela na měsí
Praha
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Arcivévoda Ludvík Viktor. Z Vídně, 26. září. Včerejší »W ienen Zeitung« uveřejňuje vlastnoruční list císaře, zaslaný dr. Körbrovi, jímž se oznamuje, že arcivévoda Ludvík Viktor sprošťuje se hodnosti náměstka protektor společnosti »Červeného kříže«. »Národní Listy« před několika měsíci byly s to oznámiti, že arcivévoda, který opustil Ví- deň, všech funkci se vzdal a do Vídně se nevrátí. Příčiny toho jsou takové, že naše tiskové poměry o nich nedovo lují mluviti. Rakouští turnéři proti židům. Z Vídně, 26. září. Rakouští turnéři, včera zde shromáždění, usnesli se 97 hlasy proti 34 hlasům vystoupiti ze společného svazu, jemuž náležejí ně me čtí turnéři v Německu i v Rakousku, z té příčiny, že nebyly vyloučeny ze svazu toho spolky mající členy židovské.
Ludvík Viktor doktor Körbr Vídeň Německo Rakousko
6 article
Potom vykládá offieiální pondělník opět a zase, že samostatný ústav učitelský spíše by se hodil k národní agitaci a k národní propa- gandě než pouhé parallelky. Proti takovémuto skutečně drzěmu mínění a názoru, jež se tu rozšiřuje vládními prameny, musí býti s české strany co nejrozhodněji protestováno. Na adresu Němců potom praví se, že by měli příčiny dosti uvažovat, proč odpor Němců- radikálů dosud byl tak málo platný a že musí se dovolávati ochrany vlády k zachování své državy a nedovedou jí udržeti ani tenkráte, mají-li většinu ve sněmovně posla- necké a mají-li na lavicích ministerských vládu rozhodně německou. Místo krvavých reso- lucí měli prý by se Němci především postarati o vydatný dorost německých úřad- níků, který by byl bezpečnější hrází proti jinonárodním vpádům než plané fráze na schů- zích lidových. Kdyby prý se byla vlá- da po té stránce nestarala, vypadalo by to s Němci bledě. Není prý daleka chvile ve které bude nutno vzněsti na Němce výzvu. aby se bránili () méně slovy, za to však raději zbraněmi, kterými dosahují jiní národové úspě- chů. Tou chvílí koná vláda práe hlavní, Věru, vyznání dra. Körbra stávají se den za dnem zajímavějšími.
Němec Věra
7 article
Dr. Körber a Němci. Z Vídně, 26. září. Dr. Körber, jak známo, přijal deputaci slezských Němců, která přišl k němu v záležitosti slovanských pa- rallelek, opavské a těšínské a pravil, že Němci lecčehos dobyli v poslední době svou umírněností. Pan dr. Körber pronesl tu histori- skou nepravdu. Neboť Němci dobyly svých úspěchů — zrušení jazykových výnosů — rvavostí, dravosti, neurvalostí a surovostí. Dnes dává týž dr. Körber ve své »Montags- revue« chváliti jejich svobodomyslnost, kterou prý osvědčili na sněmu českém a táže se, jako by nevěděl, že vláda vídeňská kapitulovala před Němci a že mezi těmito kapitulanty byl dr Körber na prvním místě.
doktor Körber Němec Vídeň Montags
8 article
Telegramy korresp. kanceláře Posl. Hodossy o politické sitnaci v Uhrách. Z Pešti, 25. záři. (C.-B.) Posl. Hodo ss podával dnes v Kis Szebenu zprávu o své čin nosti, v níž se zabýval nejprve národními po žadavky, zvláště po zavedení uherské řeči velicí Bylo přirozeno, pravil, že liberální strana kabine Tiszův podporovala, poněvadž si učinil eílem postupný národní pokrok na základě zákona z r. 1867, tedy programový bod Szentiványův. Obě v poslední době utvořené strany učinily však svým hlavním požadavkem oddělené celní územi a zavedení uherské velící řeči, jež oboje jsou však k podpoře našeho národního rozvoje nevhodnými. Řečník poukazuje na příslušný souhlasný názor Apponyův o uherské velící řeči aspoň pro nynějšek, dále na smysl čl. XI. zákona z r. 1867 ve příčině vyrovnání a praví: Kdo doznává, že jest přívržencem vyrovnání z r. 1867, nemůže pojati do svého programu oddělené území celní. Proto každá strana, která se ustavuje na základě dříve označených bodů programových, ať se prohlašuje sama za stou- penkyni základu z r. 1867, není než pomocným vojem strany neodvislosti, která pracuje na pádu tohoto základu. Pro uherský národ a pro ná- rodní jeho aspirace nemůže býti tou dobou většího nebezpečí než obstrukce. Řečník pro hlásil na konec opětně za pochvaly přitomných. že souhlasí s programem ministerstva Tiszova. Shromáždění zaslalo Tiszovi pozdravný telegram. Dědičný princ černohorský ve Vídni. Z Vidně, 25. září. (C.-B.) Dědičný prin černohorský přibyl sem včera večer se svou chotí z Bělehiradu. Pomazání krále Petra. Z Bělehradu, 25. září. (C.-B.) Pomazán krále Petra vykonáno bude dne 9. října v klá šteře žičském. Khediv egyptský. Z Vídně, 25. záři. (C.-B.) Khediv egyptský Abbas II. Hilmi paša odjel včera večer do Cařihradu.
Posl Hoda Petro Abbas Hilmi paša Uhry Pešť Vídeň Bělehrad Cařihrad
9 article
Kníže Svjatopolk Mirský.) Z Vílny, 25. září. (C.-B.). Ministr vnitra kníže Svjatopolk Mirský, bývalý gene- rální guvernér vilenský, rozloučil se dnes off- ciálně se zdejšími úřady, se zástupci šlechty jakož i s obyvatelstvem. Projevy uspořádané ministrovi při této přiležitosti byly velice srdečné. President Roosevelt pro druhou haagskou konferenci. Z Washinglonu, 27. záři. (C.- B.) Presiden Roosevelt přijal dnes depulaci zasedajícího zde meziparlamentárního sdružení která mu odevzdala shromážděním usnesenou resoluci. Ve své odpovědi prohlásil se presiden Roosevelt ve prospěch druhé haagské kon- ference. Pravil, že vyzve záhy ostatní národy. aby se sestoupily ke druhé konferenci. Snaby naše — pravil — musí se nésti k tomu, aby dílo v Haagu počaté bylo přiblíženo ke svému dokončení. Nové ministerstvo pernánské. Z Limy, 25. září. (C.-B.) Nové ministerstvo ustavilo se takto: Předseda ministerstva a mi- nistr obchodu Legnia, zahraniční záležitosti Javier Prado Ugarteche, záležitosti vnitřn Eulogio Romero, vojenství Pedro Muniz spravedlnost Jorge Polar a veřejné práce Jose Balta. Povstání v Uruguayi. Z Nového Yorku, 25. září. (C. B.) Dle te- legramu z Buenos Aires zamítla vláda část pod- mínek míru položených povstalci. Vládní vojsk povstalce obklíčilo. Tito jen stěží se svými vůde unikli. Povstalci protestovali proti tomuto jed nání, poněvadž vláda porušila příměří, když byl jednání o mír ještě v proudu.
Kníže Svjatopolk Mirský Roosevelt Ugartech Eulogio Romero Pedro Muniz Jorge polar Vílna Haag Lima Uruguay Nový York Buenos Aires Washinglon
10 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Druhá ruská armáda. Z Petrohradu, 25. září. Velitel vilenského vojenského okruhu generál-pobočník Grip- penberg jmenován velitelem druhé mandžurské armády. Za tou příčinou za- slal císař Mikuláš generálovi tento vlastnoruční list: Krajní napjetí, kterýmž Japonsko válku vede, japonským vojskem osvěd- čená tuhost a jeho vynikající bojovn vlastnosti přiměly mne, abych branne sily na bojišti značně rozmnožil by v době co nejkratší rozhodného úspěchu docíleno býti mohlo. Ježto pak tím počet vojsk tak vzroste, že nebude lze ponechati ho v je- diné armádě, ahy nebyly poškozeny jeho pravidelná správa, manevrování a pohyblivost, uznal jsem za nutné rozděliti vojsko, jež pro akci v Mandžursku určen jest, na dvě armády. Zůstavuje velení nad jednou z nich v rukou generála pobočník Kuropatkina, jmenuji Vás velite- lem armády druhé. Vaše obsáhlé zkuše- nosti ve válečném výcviku vojska vnukají m plnou důvěru, že Vy, poslušen povšechných rozkazů vrchního velitele k doeílení účelu vál ky, úspěšně povedete svěřenou sobě armádu, jež pod Vaším velením zajisté osvědčí starou svoji vytrvalost a statečnost v boji s nepřitelem ku eti a slávě své vlasti. Bůh žehnej Vám i čestné a vznešené službě, již konáte mně a Rusku. Jsem Váš trvale oddaný Mikuláš.«
Mikuláš generál Kuropatkin Mikuláš Petrohrad Japonsko Rusko Grip
11 article
Potíže ruských pomocných křižáků. Z Port Saidu, 25. záři. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Ruským křižákům »Pe- trohrad« a »Smelensk« bylo dovoleno, aby od- pluly do Bizerty. Nejprve žádaly tyto válečne lodi, aby směly naložiti uhlí k plavbě do L bavy, což jim bylo odepřeno. Večer navštívil se vzájemně oba ruští kapitánové a kapitán an glického křižáku »Furions«. Ruské lodi musl, jak se oznamuje, z Port Saidu do 24 hodin pe svém přichodu zase odplouti. Křižák »Furionse obdržel rozkaz, aby připraven byl k odpluti, jakmile ho dojde rozkaz Kam popluje, nen známo. Z Port Saidu, 25. září. (C.-B.) Parníky ruského dobrovolného loďstva »Petrohrad« »Smolensk« dnes odpluly. Udaly přesně, že po- plujou do Libavy. Bylo jim posléz dovoleno aby si naložily spíže a uhlí, »Smolensk« 350 tun a »Petrohrad« 100 tun.
Port Said Petrohrad Smolensk Libava Reuterův
12 article
Žádná změna. Z Petrohradu, 25. září. (C.-B.) Úřadn zpráva. Telegram generála Sacharov a, za- slaný dne 24. září generálnímu štábu, hlásí Dnes nestala se na bojišti žádná změna. Z Petrohradu, 25. září. (C.-B.) Úřadní zpráva. Generál Kuropatkin telegrafuje císaři ze dne včerejšího: Prodlením dnešního dne nestala se v našich postaveních žádná změna. Před několika dny nastala chladna teplota klesla na 1 stupeň C nad nulou. Vojsk těší se dobrému zdraví. Hoje o Port Artur. Z Tokia, 25. záři. (C.-B.) »Reuterova kan celář« oznamuje: Zde tvrdí se, že J apone dobyli šesti tvrzí v druhé obrann čáře portarturské. Od 19. září stoupá vždy více naděje na brzké dobytí celé pevnosti. Hajkalská okružní dráha. Z Irkutska, 25. září. (C.-B.) Vozba na baj kalské okružní dráze byla zahájena. Boje o Port Artur. Z Londýnu, 25. záři. Časopisy uveřejňují depeši z Čifu, ve kteréž se tvrdí, že je stav věcí v Port Arturu již zoufalý. Obrancové pev- nosti seschli prý se již na několik jenom tisíc mužů. Ruské vojsko ačkoli koná pravé divy statečno- sti, není prý s to zamezit, aby Japonci stále ke hlavní pevnosti se blížili. Všechny zevnějst tvrze jsou prý už v moci Japonců. Japonský velitel vyzval prý opětně velitele pevnosti, aby se vzdal. Pohyby ruských lodi. Z Petrohradu, 24. září. (C.-B.) »Ruská telegr. agentura« oznamuje: Za hranicemi roz
Sacharov Kuropatkin Port Artur Japonec Petrohrad Tokio Irkutsk Londýn Reuterův
13 article
šířená zpráva, že válečné lodi »Rossia« »Gromoboj« s jednou torpedovou lodicí Vladi vostok opustily, nedochází ve zdejších námoř ních kruzích žádné víry. Sjezd důvěrniků národní strany svobodomyslné z kraje chrudimského v Pardubicích. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) »Každý soudný politik český, náležející k straně svobodomyslné, zajisté uznává nezbytnou potřebu toho, aby při hrozícím rozvratu celkové organisace národní, př jednostrannosti, sobeckosti a bezohlednosti ně kterých stavových snah a při nynějším poměru vlády ku právům a spravedlivým nárokům če- ského lidu udržela se národní strana svobodo- myslná ve své životní síle, ve své celistvostia ve své schopnosti boje na prospěch národního celku, na prospéch svobody, všech pokrokovýeh a osvětových snah, dále aby to, co v ní vy- skytlo se vadného, bylo odčině no a aby sesílenou důvěrou všech opravdových stoupenců strany a národních pracovníků bylo straně umožněno, rozvinouti celou potenci svých vyškolených sil, svých zkušenosti, svého nadšení a své obětavosti pro mravní, sociální a národní dobro.«
Vlad vostok Pardubice národní strana svoboda národní dobro
14 article
Tímto výkladem důstojným a poutavým odů- vodnil připravný komitét konání včerejšího sjezdu důvěrníků národní strany svobodomyslné pro kraj chrudimský. Myšlenku sjezdu doplniti skutkem přišlo na půl čtvrta sta důvěrníků z celého kraje: starostové většiny měst, starostové okresů, funkcionáři samosprávy, pracovníci v politických i hospodářských institucích, v kraji působfcích Od nejzazších hranie království přibyli na sjezd stoupenci strany svobodomyslné, nedbajíce ne snází daleké cesty. Poslanci národní strany svo- bodomyslné, zastávající mandáty v kraji chru- dimském, dostavili se téměř všickní: člen zem výboru K. Adámek, Bečvář, prof. dr. Čelakovský dr. Ant. Formánek, Václav Formánek, člen zem výb. dr. Herold, Hovorka, Kudrnka, dr. Pippich dr. ryt. Plaček a Josef Sokol. Současnými schů- zemi voličstva omluvili se posl. dr. Edv. Grégr dr. Fořt a dr. Pacák.
K Adámek profesor doktor Čelakovský Antonín Formánek Herold Hovorka Kudrnka Pippich Plaček Sokol Edv Grégr Fořt Pacák
15 article
Průběh sjezdu byl obsahem skvělý, formou důstojný a povznesený; proto znamená proni kavý čin, jehož dosah kryje se s oblastí sjezdo vého obvodu. Jako při všech dosavadních kraj ských sjezdech, také včera v Pardubicích zvolen byl krajský výkonný výbor, do kterého povolání osvědčení pracovníci, skýtající mravní záruky že provedou rozsáhlé dílo, které čeká na jejich přičinění. Jménem přípravného komitétu zahájil jed nání sjezdové starosta města Pardubic, zemský poslanec dr. Ant. Formánek. Uvítav nejsrdečněj- všecky účastníky za přípravný komitét i v za stoupeni král. komorního města Pardubic a po zdraviv přítomné poslance, naznačil řečník úče i význam sjezdu a vyslovil přání, by sjezd splni přání i naděje v něj kladené a dobře poslouži tomu, čeho národu českému nejvíce je potřebío lepší a spokojené jeho budoucnosti. Poukázav na nebezpečí a obtíže nynější doby, při kterých každý krok poslanců je choulostivý, proved řečník ostrou kritiku nynější vlády: počítáji mezi nejzarputilejší a nejnebezpečnější nepřátele českého národa. Po celou snad dobu, co v této řiši ústavnost je zavedena, nebylo vlády, kte á by soustavněji odpírala nám naše práva, a která by při všem okázalém prohlašování své spravedl nosti byla méně spravedlivou, při všem prohla šování své nestrannosti stranničtější nežli vláda nynější. A Němci snad nikdy nebyli troufalejšími nežli nyní.
doktor Antonín Formánek Němec Pardubice
16 article
Teď namahá se vláda osamotiti naše po- slance. Jestlíže vše, co vláda proti nám pod niká, uvážíme, není divu, že i v nejmírnějšíek mezi námi zakotvilo se přesvědčení, že od téte vlády nemůžeme čekati pranic dobrého. Poně- vadž jest třeba, by zástupcové našeho národa postupovali dále bez vlády a proti vládě, která svůj směr asi nezmění, jest nutno, by poslane naši setrvali proti ní v nejostřejším odporu, př čemž volba prostředků boje musí jim býti pone chána. (Výborně !) Doma pak jest pro úporné boje politické jež ve Vídni třeba vésti, nutno nejpoctivějá semknuti našich šiků. Jestliže kdy, tož nyn jest viděti, jak nebezpečno jest tříštění sil ná- rodních ve množství stran a směrů, které svoje úsilí neobracejí tak proti nepřátelské vládě, jako proti národní straně svobodomyslně. (Hlučný souhlas.) Při tom jest také nutno, by v lůně strany svobodomyslné trvala všude jistota v na- zírání na záležitosti politické a veřejné vůbec aby se uznalo, že není možno v každé doběa za každých okolností přinášeti positivní úspěchy
Vídeň
17 article
Všem věrným stoupencům strany těžké časy nynější ukládají pronikavou práci organisační Tento sjezd je také rázu organisačního, a proto sluší radostně jej uvítati. (Výborně!) Přejeme-li si, by takové nazírání proniklo do všech vrste našeho národa, nežádáme tím, aby ostatní strany české vzdaly se svých zásad; ať hájí svých zásad a žijí svým vlastním vnitřním životem, ale ať proti společnému nepříleli jdou všichní ruku v ruce. (Výborně!) Na národní straně svobodomyslné jako straně v národě vedoueh jest, pracovati k tomu, aby součinnost jiných stran umožňovala. (Souhlas.) Dobrá, osvěžená organisace její dobře bude napomáhati i tomulo jejímu úkolu, jako v oboru jiném nejvážněji k tomu přispěje vzájemná důvěra mezi lidem jeho poslanci. Jestliže takovým způsobem na stane zlepšení ve vzájemných českých poměrech domácích, pak vytrvalost celého národa dojista na konec přemůže vášně prostou vytrvalost ny- nější vlády. S přáním zdaru těchto politických
18 article
úkolů vítá Iřečník tento sjezd. (Výhorně! Po tlesk.) Na to provedena volba předsednictva. Zvo leni byli vesměs jednohlasně: předsedou sjezdu poslanec a člen zemského výboru K. Adámek starosta okresu hlineckého, místopředsedy MUD Fr. Vicena, starosta města Ústi n. Orl., Jan Černý, rolník a starosta z Voděrad, starosta okresu litomyšlského Václav Pilař, maj. mlýna ua Valech, zapisovatelem Václav Ježek, (ajemnik okr. zastupitelstva chrudimského.
K Adámek Vicena Černá Pilař Vala Ježek Orlický Voděrady MUD Francie
19 article
Předseda sjezdu posl. Adámek poděkovav jménem předsedniciva za jednomyslnou volbua vzdav dík za srdečné uvítání, jehož se sjezdu dostalo starostou staroslavných Pardubic vyslovi přání, by sjezd stal se nejen významnou mani- festací českého východu, ale také památným politickým činem pro něj- Pak obrátil pozornost k rázu nynější doby Málo kdy vedeno bylo proti národu našemu tolik útoků se všech stran, jako je tomu nyní. a snad nikdy před tím nebyli odpůrci našeho národa tak přesyceni nezkrotným záštím proti nám, jako jsou nyní, a málo kdy dostávalo s nepřátelům lidu českého tolik podpory v útocíeh proti nám, jako tomu jest v této době. Mnoho a mnoho hřešily vlády proti národu českému ale tak, jako hřeší vláda nynější, snad nikdy proti nám hřešeno nebylo. Politika vlády ny nější vede ke katastrofám. Činy její vykořenily u nás důvěru ve spravedlnost těch, kteřií po- vinni jsou spravedlnost konati. Proti takové sou- stavě vládní vésti boj nejtužší je tedy všeobe nou povinností českou; boj ten musí se vést skutky a doma musí provázen býti prací, která udrží kulturní, hospodářský i politický stav ná- roda na výši potřeb a požadavků doby. V tako- vých těžkých chvilích je nejžalostnějším zjevem rozháranost, která ve vlastním domově našem vystupuje na povrch. Opravdu již se zdá, že pro samě strany a straničky nebude brzy vidě národ, a že se zapomíná, kterak proti národu našemu postupuje nepřítel nejrafflnovanější početně silnější nás.
Adámek Pardubice
20 article
Proto jako dílo soustředění i objasněn oblížné situace nynější dlužno uvítati tento sjezd co nejsrdečněji a vyslovili toužné přání, aby se nám podařilo sjednotiti se o prostředcích ná- pravy a soustředění pracovních sil v našem národě. Není to úkol malý, ale vědomí, že sto- jime před praci nutnou a že musíme býti při praveni na okamžik, ve kterém snad rozhodo- váno bude o budoucnosti našeho národa, pudi nás samo k jeho provedení. Nyní na mnohých místech mnoho se mluví, ale málo pracuje. Na nás jest působiti, by se méně mluvilo, ale více pracovalo. (Hlučný souhlas.) Zkušenost nás po- učíla, že nie není platno usnášeti se na radikál ních resolucích, a že ovoce přináší pouze po drobná positivní práce ve všech oborech našeh národního života. Pro sjezd náš si nepřejeme, aby vyspě v plané demonstrace, ale přejeme si, aby dal nový a silný počin k veškeré té práci, jejíž potřebu všude vidíme. Zajisté všichni máme pevnou vůli, by jednání našeho sjezdu razil ve východní části království cestu ku provádění potřebných prací národních, bez ohledu na jednot- livé strany, ale ke zdaru celého národa. Také proti vládě nebudeme demonstrovat slovy, nýbrž prací k sesílení lidu. Pro tuto práci žádáme svornost!
21 article
Řečník zahajuje sjezdové jednání přáním aby sjezd provázen byl týmž zdarem jako všechny dosavadní krajské sjezdy důvěrníků národní strany svobodomyslné. (Výborně !) Zapisovatel sjezdu tajemník V. Ježek sděli pak obsah omluvných přípisů, jakož i přán zdaru sjezdu, jež jmenem výkonného výboru národní strany svobodomyslné zasláno bylo pře sedou posl. drem. Škardou. Potom zahájeno bylo rokování o české po litice na sněmě královslví českého a na říšské radě. Úvodní zprávu podal zem. a říš. poslanec dr. Josef Herold v podstatě takto: Až jednou spavedlivé dějiny budou psát vývoj historie ústavního života v Rakousku ztrne každý udivením, jakým způsobem zvráce ným bylo provedeno t. zv. ústavní omlazení říše habsburské. Ve veškerém životě) veřejném ústavním a ve všem ostatním nikoli prospěch státu, nýbrž vůle menšiny německé byla rozho- dující, a vůli této podrobeno bylo vše, co se znovuzřízením ústavním souvilo. Přes protesty a odpor národů slovanských a zejmena národa českého, proli jeho vůli a jeho právu na místé federativního zřízení říše nepřirozený německý centralism stal se státní formou. Proti vůlia právům národa českého zavedeny byly nespra- vedlivé volební řády jak pro sněmy tak pro říšskou radu, jen aby menšina národa něme- ckého podržela parlamentní a ústavní nadvládu.
V Ježek doktor Josef Herold Rakousko národní strana
22 article
Přes protesty a vůli národa českého, přes nejrozhodnější jeho odpor uskutečněna byla úslava prosincová. Narovnání s národem českým za Hohenwarta bylo zmařeno a zničeno jen ze strachu před vlastizrádnými hrozbami něme ckými. Proti vůli a přes prolesty národa če ského odňato sněmům právo přímých voleb na radu říšskou, proti vůli a právům národa če ského celý duch veřejné správy proniknut by němectvím a německá parlamentní většina na radě říšské a sněmích českých nedbajíe toho čeho si přeje národ český, sestrojila celé záko nodárství říše a zemské proti právům, ná- zorům a prospěchům národa českého a na újmu jeho. A když vzdor télo více jak 30leté prác jak zákonodárné tak byrokralické na potlačení udolání a zkrácení živlu českého, vzdor všem prospěchům, které státní správa německé men šině u nás v zemi poskytovala a poskytuje. národ český vlastní silou dobyl si plalnostia respeklu, když objevilo se, že jest nemožno je zdolati, když na straně německé víc a více byle V drobném prodejit ganní čí le o sobě . . . za 6 odpoledni . . . . . . . za 2h Ve flialkich na venko ddpoledar . . . Inserály plati ze hošově knpře Přodplacení a insorty plijími sdmini- strate v Mariauské ulici č.3. Tam nseházejí ae těž rvrěakee tiskárna a ezpečise „Málodnich Lista“ Eukerlsy se novraesji
Hohenwart Málodnich List Eukerlsa Mariauský ulice
23 article
zřejmo, že neoprávněnou svou padvlád udržeti více nemohou, když strany německé ztratily většinu na radě říšské a sněmu zemském, počala se také tato uměle zřízená, nespravedlivá ústavnost olřásati. A byli to především Némci, kteří pravidelnou zákonodárnou činnost na prin- cipu majority založenou více nesnesli a také snášeti nehodlají. Tím vysvětluje se úkaz, proč Němci, jimž zajisté jak na ústavě prosincové, tak na radě řišské záleželo, přece jedině možný parlamentní život, na principu většiny založený, ničí proto, poněvadž nesnesou jakoukoliv většinu bez nich utvořenou, ač vidí, že sami většinu utvořiti nemohou a že jich politický a národní program činí je nesehopnými utvořiti většinu s zástupci jiných národů. Tím vysvětluje se, proč konečně sáhli Němci při prvním kroku, který na prospěch českého národa měl v otázce jazykového práva býti učiněn, k úplnému z ni- čení parlamentarismu pomocí trvalé, důsledné a bezohledné obstrukce. Vítězství této obstrukce na radě říšské nemělo v zápětí jen zrušeni jazykových nařízení, nýbrž vítězství to korunováno bylo neslýchaným prineipem státním: že všechno to, čeho Němci neoprávně- ným způsobem nabyli za doby své nadvlády, zůstává navždy nedotknutelným jejich majetkem, ano že každý další rozvoj národů slovanských ať v oboru kulturním či politickém nebo národním jest dotud nemožným nepřípustným, pokud k němu ne- svolí Němci,«
Němec
24 article
Tento úspěch německé obstrukce na radě říšské a nikoli obstrukce česká přivedl Němce také k tomu, i na sněmu českém tuto zvůli hegemonické menšiny znovu přiváděti k plat- nosti, i na sněmu českém deklamovati zásadu, že bez svolení Němců ani sněm český ničeho prospěšného nemůže učiniti ve prospěch země a národa českého, k čemu výslovně nesvoli Němci. Tím postaven jest ale stát a země pod kuratelu nesmířlivé hegemonické menšiny ně- mecké: ve veškerém zřízení státním a zemském nemá na přiště rozhodovati ani zákon, ani ústavně projevená vůle většiny v zákonodárných sborech, ani spravedlnost, ani potřeba obyvatelstva, ani snahy většiny, nýbrž moderní »liberum veto« německé, které nepřipouští a nepřipustí žádného rozvoje národa českého, které každé splnění každého nejspravedlivějšího požadavku činí zá- vislým na splnění celé řady ještě dalších hege- monistických požadavků německých, jež men šina německá v říši a zemi nedovedla prověsti sama, dokud byla u vlády.
Němec
25 article
V tom leží klič k celé nynější situaci, s to- hoto stanoviska dlužno posuzovati všechny ny- nější poměry politické. Není žádné pochybnost o tom, že poměry ty jsou trudné a smutné, že stát nalezá se v nevídaném úpadku, že každé rozvinutí politických a hospodářských sil obyva- telstva říše a zemí jest nemožné, že každý po- stup a pokrok jest zatarasen a že následkem toho monarchie rakouská nepopíratelně spěje nejen k velkému úpadku hospodářskému, ale také k úpadku státnímu a politickému dotud, pokud nenajde se silná a mocná ruka, která vývoj veškerých událostí veřejných přenese přes tento mrtvý bod neoprávněného veta německého a rozvoji politických a hospodářských sil všech národů bez rozdilu nezjedná volného působiště a volné dráhy, na níž může se každý pohy- bovati. V takových smutných a trudných dobách nalezáme se dnes. Jest pravdou, že v parlamentě vídeňském neprovádi se dnes obstrukce německá, nýbrž česká. Tato obstrukce česká není však ni- čím jiným, než přirozeným důsledkem obstrukc německé a obstrukce česká trvá proto, poněvadž strach před vetem německým nedovoluje vládě, aby odstranila alespoň nejnalehavější křivdy na národu českém páchané a aby napravila urážku jemu způsobenou. Zajisté požadavek vnitřní úřadní češtiny, již jednou zavedené a požadavek zřízení university české nejsou takového rázu a takového druhu, aby vláda požadavkům těm, aniž by komukoliv učinila něčeho na úkor, nemohla vyhověti.
26 article
Pozorovateli cizímu bylo by zajisté velmi nesnadno pochopiti, proč vláda, která splněním těchto požadavků mohía odstraniti obstrukci če- skou, zjednali parlamentu a parlamentní práci opět pole, umožniti racionální politiku hospodář- skou a finanění, tak houževnatě se vzpírá po- žadavkům, jichž spravedlnost ani nynější vláda Körbrova neupírá a upírati nemůže. Kdyby vláda Körbrova odpírala splnění těchto poža- davků pro jich domnělou bezdůvodnost anebo snad i nemožnost, věru, že by takové jednání vlády bylo sice nespravedlivé, ale neobsahovalo by nebezpečný prineip, na kterém celá nynější vládní soustava jest založena, totiž princip: že vláda požadavkům těm nevyho- vuje proto, poněvadž k tomu ne- chtějí přivoliti Němei. Jakmile některý stát řídí se zásadou, ž nic ve státě nesmí být podniknuto, k čemu ne- přivoli určitá menšina obyvatelstva státního, ztrácí každý právní důvod svou vlastní existenci a vydává se na milost a nemilost vůli této privilegované menšiny. Nebo v žádném mo- derním státě ohromná většina obyvatelstva ne- může sobě dáti libiti, aby ve svých právech požadaveích byla obmezena jedině a výhradně vůlí menšiny. V státě mnohonárodním, jakým jest naše říše, snad musí jednotlivý ná- rod na prospěch a se zřetelem k ostatním při- nášeti mnohou koncessi na svém vlastním životě a svých prospěších, však žádný z národů ne- může naprosto podvoliti se jhu prostého komanda národa jediného a býti závislým na jeho milosti a nemilosti. Vláda dra. Körbra mohla tudíž za posled- ních lét viděti, jak nebezpečný a stát ohrožující jest tento princip zvláštního veta něme-