2
masthead
„Nový Jihočesky Délník."
4
article
tuto zasloužené mzdy. Přikládáme dopisy o zoufalé
situaci naší a přejeme si, aby obsah jejich
sdělen byl veřejnosti.
5
article
Situace v továrně a havírně.
Celkem pracuje dnes v továrně i havírně
160 osob obojího pohlaví, jen že jen půl měsíce
v měsíci: pracuje-li jedna polovina, musí druhá
doma zahálet a opáěně. Pokud továrna byla
v rukou staré správy, pracovalo v ní 550 dělníků
a ti měli práci stále zabezpečenou. Ale
v roce 1900 pronajala továrnu západočeská tě-
žířská společnost, dělnictvo očekávalo, že poměry
jeho se zlepší, je však hrozně sklamáno.
Za krátký čas po nastoupení nové správy bylo
propuštěno přes 100 dělníků a pokračovalo se
v propouštění stále, takže dnes pracuje skutečně
jen 80 lidí, kteří jedině proto, že se v práči
střídají, tvoří počet 160. Záruka však, že i tento
skrovný počet bude stále zaměstnán není žádná
a možné jest, že v brzku nebude zaměstnáno
ani 20 dělníků. Mnoho ještě podrobností mohli
bychom uvést, zejména co mzdy se týče, ale
soudíme, že naskytne se nám k tomu doba příhodnější.
6
article
Situace horníků.
Horníci, zaměstnaní při dobývání ohnivzdorné
hlíny a barvy zemité v Blanech u Zahájí
(pro zlivskou továrnu) pracovali v r. 1899
v počtu 750 osob. Práce měli dostatek až do
r. 1902. Dne 11. října 1902 pracovalo jich již
jen 75, ostatní byli všichni propuštěni. Také
těchto 75 lidí pracuje střídavě, jen 13 a půl
dne v měsíci. Dne 1. července 1902 přestala
v dolech práce vůbec a pracuje se jen na povrchu.
Vydělá zde horník, pracuje-li v úkolu,
60 kr. denně, z toho musí platit do bratrské
pokladny 1 zl. 82 kr. měsíčně. Jaký život
může taková dělnická rodina vést, možno si
představit. Proto voláme s Vámi: Dejte nám
práci a za tuto slušnou mzdu!
(Následují podpisy.)
Projev sympathie dělnických kruhů v Oberplanu
a okolí manifestačnímu táboru lidu v Čes. Budějovicích.
Shora jmenované dělnictvo vyslovuje se
býti solidárním bez ohledu na jakékoliv rozdíly
s dělnictvem na táboru shromážděným, které
klidně manifestuje pro dosažení práce a i dalšího
svého cíle. Kéž všude jinde dělnictvo jedná
po příkladu Vašem. I u nás dostupuje nezaměstnanost
již míry vrchovaté a nikdy nebyla
tak velikou. Jest nejvyšší čas, aby povolaní
faktoři zaujali k bídě lidu správné stanovisko
a o pomoc rychlou se postarali. Straně naší,
straně soc.-demokratické, která poctivě o dělný
lid se stará, třikrát sláva!
Bohumír Kapellner.
Vážení soudruzi!
Sděluji Vám, že resoluci předložil jsem
sboru důvěrníků krumlovských, v němž po přečtení
byla jednohlasně schválena. Přejeme si
jen, aby vyvarovaly se tentokráte povolané
kruhy, přejít přes ni bez povšímnutí k dennímu
pořádku. Bída je hrozná a lid snadno bude
zoufalstvím strhnut k činům nemilým, nebu-
dou-li vláda, okresy i obce konat svoji povinnost.
Fuchs Alexandr.
Vaš
Kapellner
Fuchs
Čes . Budějovice
stranit sociální .demokratický
7
article
Črty.
Črty.
Vytknou-li ti lidé, že’s pochybil, uvažuj;
a uznáš-li svou chybu, přiznej se k ní bez rozpaků.
Pomysli si, že není člověka, který by
byl neučinil tisíc chybných kroků, co byl živ.
Neuznáš-li chyby, neříkej ještě, že jí není; řekni
jen, že jí nevidíš. Různí-li se mínění v jisté
věci, neznamená to, že by jen jedno z nich
musilo býti správné; mohou býti správná všechna
a různiti se jen stanoviska pozorovatelův. A je-li
opravdu jen jedno mínění správné, nemusí to
býti právě tvé. Není ve světě člověka neomylného.
Možná, že jsi chybil; ale jednal-li jsi
správně podle přesvědčení svého, nejsi ničím
vinnen. Člověk nemůže víc, nežli ručiti za svou
vůli. Stáli při omylu i potom, když jsem poznal,
že to omyl je — co jest to? Nemoudrá
ješitnost, již přezvali lidé umíněností. Ale umíněný
podobá se nesoudnému anebo zlovolnému
jako vejce vejci. Proč uvalovati na sebe takové
nelichotné zdání? Kdo kritikem chce býti lid
ských konů, má udati kritiku svou tak šetrně,
aby se jí umíněnost vyvolati nemohla. Nedo-
vede-li toho, ať se ke kritikům neplichtí. Možná,
že má jiné talenty, ať obrátí se k těm. Kritik
nešikovný podobá se kritikovi zlomyslnému, a
zlomyslný je škorpionem, ohánějícím se vztekle
svým jedovatým žahadlem. Je to havěť naprosto
škodlivá, činnost její nemůže vyjiti na
dobré. »Svědomí«.
8
article
Pro dobročinnost jsou materiálem něžné děti,
churavci a nemožní starci; kéž by bylo tolik
dobročinnosti, aby na tyto vystačila! Dělníkovi
dobročinností se nepomůže, dělník nehledá almužny,
almužna jest proň ponížením; dělník má
staré, prastaré své právo. Jest to sice pergamen
dávno spuchřelý, ale co na něm psáno, nepozbude
platnosti do soudného dne. Řekl bůh,
když vyháněl Adama z ráje: »V potu tváři své
jísti budeš chléb — v pracích jísti budeš ze
země po všechny dny života svého!« Ten pot,
ta kletba nebes, i ten chléb náležejí k sobě nerozlučně;
tak to bůh nemyslil, aby jeden trudil
se v potu svých tváří a druhý vydíral mu
z ruky pracně vydobytý chléb a ležel na líné
kůži. Zde jest hrubé společenské bezpráví, a
zde jest cesta vedoucí k dělníkovu právu. Každému
což jeho jest, a výměna bud spravedlivá!
Jednotlivec nepomůže, všecká společnost musí
obrátiti se jiným směrem, a odstranění hladové
mzdy musí býti první etapou na nové dráze.
»Svědomí«.
bůh
Adam
9
article
Z českého jihu.
Z českého jihu.
X Do okolí Jindřichova Hradce! Spolky a
místní organisace v okolí Jindř. Hradce se upozorňují,
by o vyslání referentů na přednášky se
obracely na důvěrníka soudr. Augusta Petra, sou-
stružníka v Jindř. Hradci č. 100-II. Budiž však
žádáno nejméně 14 dní předem. Thema přednášek
jsou: Dějiny dělnického hnutí v Čechách.
Dějiny soc. demokracie v Rakousku. Duch českých
dějin. Rok 1848. Dějiny práce a civilisace.
Hospodářská revoluce. O národohospodářství.
O antisemitismu. O ženské otázce. O sebevzdě-
lání a účelu vzděl. spolků. Moderní výchova a
škola. O umění řečnickém. Zločiny z pohlavní
zvrhlosti. Základ darvinismu. Divadlo a lid.
Literatura a dělnictvo. Mezinárodnost a vlastenectví.
Úkoly obce a státu. Příčiny a následky
nezaměstnanosti. J. A. Komenský. M. Jan Hus.
Karel Havlíček-Borovský. Adam Mickiewicz. E.
Zola. O poesii J. Nerudy. — Thema z jiných
oborů, bude-li o ně žádáno nejméně 1 měsíc napřed,
se nastudují.
X Pan Schwarzenberg »dobrodinec«. Pochybovali
jste již někdy, že pan Schwarzenberg
je dobrodincem dělnictva, když zřídil pro ně
vlastní úrazovou pojišťovnu, o níž celý čas nedoví
se veřejnost, mnoho-li na rentách vyplatila,
a jaký obnos má na hotovosti? Abyste o »nejjasnějším
milostpánu« ještě lépe smýšleli, vizte,
že zavádí na svých statcích i nemocnice. Najdete
takovou ku příkl. ve dvoře Vranin u Třeboně,
kde správcuje jistý Arnošt Wellz. Onemoc-
ní-li někdo z dělnictva, dají jej do nemocnice.
Augusta Petro
Komenský
M Hus
Havlíček
Mickiewicz
E Zola
J Neruda
Schwarzenberg
Wellz
Jindřichov Hradec
Jindřichův
Hradec
Čechy
Rakousko
Třeboň
Vranin
10
article
K čemu zachovával by »nejjasnější milostpán«
zákon, dle něhož jest povinen dáti nemocnému
dělnictvu při zemědělství po 4 týdny výživu,
lékaře a léky? To ať dělají chudí sedláci, kteří
lépe odměňují dělnictvo i za práci, než pan
Schwarzenberg. V nemocnici se dělník lépe vyléčí
— to je pravda — pan Schwarzenberg má
z něj dříve zase zisk, jenže z nejbližší mzdy dá
mu strhnout celý obnos, který si na nemocničních
útratách počítá. Dva doklady: Dělník Vyhnal
byl v nemocnici 28 dnů; za měsíc po vyléčení
měl brát 31 kor. mzdy; panstvo mu však
vyplatilo jen tři koruny, a 28 korun strhlo mu
na nemocnici. Nestačilo tedy, že dělník z hladové
mzdy zaplatit si musil to, co sám Schwarzenberg
je povinen mu dát, ale oni nespokojili
se ani se srážením mu obnosu tohoto po částkách.
Jak měl býti ubožák ten za 3 kor. celý
příští měsíc živ? Zajícům a jiné zvěři musejí
poddaní tohoto jihočeského krále (nesčetněkrát
prokletého) donášet potravu, byť by v zimě
i vlastní život při tom utratili, ale dělník, až 3
koruny spotřebuje, může hladem zemříti — jen
když zaplatil nemocnici, aby »nejjasnějšímu
milostpánu« nevzešla škoda. Dělnice Havlová
ležela v nemocnici 12 dnů a stalo se jí totéž.
Nuže, není pan Schwarzenberg „dobrodincem ?"
Schwarzenberg
Vyhnal
Havlová
11
article
X Poslední (?) oběti kavalírské „laskavosti“.
V uplynulých právě dnech pohnáni byli před
krajský soud v Č. Budějovicích ještě tři dělníci
z chlumeckého velkostatku, že brali si, když nedostali
zaslouženou mzdu, v lese chrastí a kusy
„aušusového“ dřeva. Rozumí se, že byli odsouzeni,
jako jejich předešlí kamarádi, kteří sedí již
ve vězení, a mají tam dosti času vzpomínali, jak
se v lesích pana arcivévody nadřeli a vydělali
8—10 kr. za den. Letos již do lesů jít nechtějí,
najímá tudíž správa velkostatku lid ze vzdálenějších
obcí. Úbohý lid, ten se vytrhne v tak
„výnosném“ zaměstnání ...
Č . Budějovice
12
article
X Přítel dra Dyka. Z Čes. Krumlova dochází
nepěkná zpráva. Osobní přítel plzeňského
dra Dyka, učitel Andrle, dopustil se zrády na
české pokračovací škole v Krumlově, tak že nemůže
se v této vyučovati. Česká tato pokračo-
vácí škola nalézala se v obecní budově, a německé
představenstvo města Krumlova nemělo
ani tušení, že na základě jakési smlouvy může
českou školu vypovědět a znemožnit českým
učňům vyučování v mateřské řeči. Andrle jest
českým učitelem a vlastencem jako dr. Dyk:
nejsou jen osobní přátelé, ale i spříbuzněné povahy
a duše: Andrle chtěl býti správcem do-
týčné školy, že však pro nedostatečnou jeho kvalifikaci
byl zamítnut jak Čechy i Němci, a jmenován
správcem učitel Čipera, podal Andrle proti
svému zamítnutí a jmenování Čipery protest, a
dosáhl dalšími výstupy toho, že česká pokračovací
škola byla policií uzavřena a z nájmu obecní
budovy navždy vypovězena. Andrle vyhýbá se
od té doby české společnosti, koketuje s Němci,
a více prý mezi Čechy nohou nevkročí. Je tedy
nepoctivý a usvědčený ze zrády, ale tolik studu
přece mu zbylo, že těm, na nichž zlé věci se dopustil,
vyhýbá se, kdežto Dyk je při téže podlosti
ještě hrubián, a s drzým čelem chodí mezi
lid, jako by jeho zráda nezasluhovala opovržení.
Dyk
Andrle
doktor
Němec
Čipera
Čecho
Čes . Krumlov
Krumlov
Čechy
český pokračovací škola v Krumlov
13
article
X Spolek domácích pánů v Tábore osvědčuje
již svoji činnost. Pan domácí Šimon Švalb,
v zastoupení p. Moricem Penížkem, přirazil na
chudé nájemníky po 10—12 zl. nájemného. Začíná
to pěkně! Dělníci, nejen že v nynější době
nemají bud žádný nebo jen malý výdělek, živobytí
drahé, ale i byty budou ještě zdražovány.
Pěkná to otvírá se pro chudý lid budoucnost!
Obec naše místo aby starala se o odstranění nouze
o byty, každému ještě stavbu stěžuje, zvlášť když
nenechá si stavět od p. Tiebla. Stále voláme,
stále žádáme — praskne-li však jednou příliš
nap jatá struna trpělivosti, padne zodpovědnost na
ty, kteří hlasu našeho nedbají!
X Zbytečná vydání. Píše se nám z Tábora:
Nákladem obce Táborské vydán tiskem předchozí
rozpočet příjmů a vydání obec, důchodu
pro r. 1902. V rozpočtu tomto nalézají se mnohá
každoročně se opakující vydání, proti kterým
musíme rozhodně protestovati. Žádáme sl. sbor
našich otců, aby předchozí rozpočet dobře pro-
studoval a zbytečná vydání škrtnul. Rozpočet,
který se nám náhodou dostal do ruky, předali
jsme zkušenému znalci a proti všem vydáním,
ku kterým obec není povinna a oprávněna, učiníme
opatření, aby byla zamezena.
X Filiálka „Jednoty pracujícího lidu“ v Rožnově
má nyní svoji spolkovou místnost v hostinci
»U Šmídů« (A. Walter). Výborové schůze
konají se každou druhou sobotu. Výbor.
Švalb
Penížek
Táborský
Tábor
Rožnov
X spolek domák pán
U Šmíd
14
article
X Malé upozornění řiditelství kníž. velkostatku
v Chlumci. Jsme, pánové, zvědavými, zda
řiditelství nařizuje správci dvorce Vranin, panu
Wellzovi, aby dělnictvu strhoval mzdu za nemocnici,
aneb jestli to činí tento pán ze své vlastní
zlovůle. Bud však jak bud, jednání toto je nejen
necitelné, ale i nezákonnité, a proto Vás vyzýváme,
by všem dělníkům vrátili Jste peníze,
které urvali Jste jim z hladové mzdy neoprávněně,
a neučiníte-li tak, sdělíme případ ten svazu
našich poslanců a ti již zjednají si příležitost,
aby vyzvali ktomu Vašeho »nejjasnějšího milost-
pána« v plenu sněmovny. Jak můžete je znát,
učiní to hezky hlasitě, aby ani jediné slovo nepřeslechl.
X Z Tábora do Dražíc! Všichni, kteří nemůžeme
s p. páterem Křenkem při jeho odchodu
z Tábora na faru do Dražie osobně se rozloučiti,
dáváme mu touto cestou radostně a srdečně poslední
»S bohem- Budte ujištěn, pane Křenku,
že »působení« vaše jako zástupce děkana v Tá-
boře, jakoži láska, s jakou jste vždy své ovečky
»přitahoval«, žádaje za církevní výkony často až
necitelně mnoho, hluboko nám všem utkví v paměti
a ujišťujeme vás, že budeme »působení«
vašeho hodně dlouho vzpomínat. Loučíme se
s vámi s těžkým srdcem sice — ale přece rádi,
velice rádi — v domnění, že nástupce váš snad
více kráčeti bude v šlépějích Kristova učení a
Wellz
Křenek
Chlumec
Buda
Tábor
Křenek
Dražie
Tá
Kristův učený