2
masthead
V Praze, dne 11. května 1900.
Praha
4
article
Rodakce, zdministraco
spedíce:
Prahu. Pětrossova ulice,
číslo 200—II.
Kafrankované dopisy s
nepřijímají, rukopisy ae
nevracejí
exapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
lnaerty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté h
dině polední.
Jednotlivé číslo ra g
Praha
Pětrossov ulice
5
article
KAIUILKt
KAIUILKt
Telefon redakce č. 1126.
7
article
Přečlatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
K 2.80
čtvrtletně . ..
8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . .-
K 3.—
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně... . K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
e, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 19.20
celoročně
.K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belae
Anglie
Rusko
Italia
8
article
Slunce vychází ve 4 hodiny 22 minuty ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 31 minutu večer
Pátek:
Sv. Mamert, arcibiskup.
v chrámu P'áně
Čtyřicetihodinná pobožnost
u sv. Petra na Poříčí od 9.—12. května.
Petro
svazek . Mamert
9
article
Vojenská ulehčení pro syny rolnického
Vojenská ulehčení pro syny rolnického
Na třeu sjenuu doorakouského rolnictva
přednesl rolník Karel List, starosta obce velko-
veikersdorfské veškeré požadavky stavu rolnického,
pokud se týkají ulehčení břemen militarismu, který
těžce doléhá na stav rolnický, jako snad na žádný
jiný. Ozbrojený mír stojí nás ročně okrouhle 300
milionů korun, ke kterémuž nákladu rolnictvo ne-
malou měrou přispívá.
Každý rolník by radostně uvítal zprávu, kdyby
uslyšel, že břemeno to bylo umenšeno. Kdybychom
jen polovinu platili, bylo by toho až dost. Boerové
jistě nevydávali ročně miliony na děla a vojenské
manévry a přece se statečně bijí s ohromnou pře-
silou Angličanů. Jest zajisté podivno, že v době
kdy se tolik mluví o humanitě a vzdělanosti, o
všeobecném pokroku, kdy se zakládají spolky na
ochranu zvířat, kde je zákonem i na zvěř ustano-
vena doba šetření, neustále nové nástroje na vra-
ždění člověka se vymýšlejí, na člověka, který dle
učení našeho sv. náboženství jest tvorem dle Bo-
žího obrazu stvořeným. Kterak se hrůzou chvě-
jeme, prohlížíme-li si v musejích nástroje, kterými
dříve vězně mučili a vytýkáme středověku, že to
byla doba plna surovosti.
Avšak co je válka? Jest přece něčím nelid-
ským, hrůzyplným, kde jeden druhého vraždí, aniž
by ho znal.
Kdybych já mohl raditi vojenským ministrům,
poradil bych jim, aby si ku vyrovnání válečných
sporů nabrali advokáty, ti by jistě pomocí bez-
četných paragrafů dovedli spory urovnati.
Dokud sjezdy míru nevyjdou od samých ná-
rodů, dotud nebude militarismu, vojenských parád
a zbrojení konce.
Karel
Boer
Angličan
10
article
Ačkoliv nejsme, my rolníci, přátely nynějšího
militarismu, tím nemíníme, že bychom vojska vů-
bec nepotřebovali. Jeť vojska třeba na potlačení
podvratných anarchistických živlů. Ale vojsko
samo nestačí na potlačení anarchie, zde musí býti
ve státě jiný základ, a tím je především rolnictvo
a ostatní poctivou prací živící se stavy.
Již mezi námi rozsévá se plevel učení sociali-
stického; mladý lid hltavě poslouchá svůdná slova
socialistických agitátorů: nic nedělat a dobře se
míti. A věru, žádný stav netrpí tolik, jako my,
rolníci, nouzí o čeleď.
Sociální demokraté ukazují na to, že procenta
k vojsku schopných mladíků ubývá, proto že musí
býti doba pracovní zkrácena. Šociální demokraté
bojí se práce, i když se jim jen o ní ve snu zdá.
Že mladíků k vojsku schopných tak ubývá,
není vinou práce, ale nezřízený a nemravný život
mládeže, ku kterému nemravnému hýření hlavně
sociální demokracie svádí. Mladíci dnes celé noci
hýří, hltají cigarety, a když takový hejřilec dostaví
se k odvodu, vidíme před sebou předčasně ustara-
lého mladíka. Mladíci tací mají skorem delší ruce
než nohy, avšak ne od práce, ale od vyžilosti.
11
article
Dříve mohl rolník chasu nabádati k řádnému
životu a posílati jí do kostela. Dnes, opováží-li se
říci jen slovo, již má chasa ranec na zádecha
povaluje se několik týdnů v okresních stravovnách
na útraty rolnictva.
Zde tedy vidíme nutnost, aby rolník měl
po ruce aspoň své děti, hlavně své syny, když mu
nelze čeledi ani obdržeti ani udržeti.
Že se ve vojsku některým lidem dávají úlevy
jest nepopíratelná věc. Uvádím úlevy, které se dá-
vají učitelům nebo židům na židovské svátky. Proč
by se neměla dáti úleva ve službě vojenské rolni-
ckým synům? Žádá-li rolník, který má usedlost
60 neb 80 korců, aby syn obdržel dovolenou, žá-
dosti jeho se nevyhoví, odpoví se, že takový rol-
ník má dost, aby si najal lidi. Táži se však, kde
je dnes rolník, který má po ruce kapitál a čistý
zisk z rolnické své živnosti?
12
article
Ano, bývalo tak za starých dobrých časů, ale
dnes již tomu tak není. Dnes má rolník ohromná
břemena berní a mimo toho má dluhy na used-
losti, za které musí ročně platit záložně nebo vě-
řiteli úroky.
Tak většina rolníků není skutečně majitelem
usedlosti a pravý majetek takových rolníků jest
mnohem menší, než majetek některého domkáře
neb malého chalupníka. Jest tedy náš požadavek,
aby nám dali naše syny v čas pilných zeměděl-
ských prací domů, zcela oprávněný.
Naprosto pak nutno jest, aby jediný syn
vdovy, která sama musí usedlost rolnickou spra-
vovati, byl sproštěn vojenské služby. My posíláme
naše syny na školy rolnické a tu zajisté máme
právo žádati, aby rolničtí synové měli totéž právo,
jako absolvovaní žáci jiných vyšších škol a byli
zařaděni do služby v záloze. Obdržíme-li pro školy
hospodářské takové výhody, budou tyto školy více
prospívati, budou se plniti žactvem, naši synové
mohou se nám po krátké službě u vojska vrátit
do rodného domu a připomáhat nám nésti bře-
mena existenční.
Nejsme nepřáteli vojínů, ale jsme nepřáteli
války a přehnaného militarismu. Když naši synové
si odbudou rolnickou školu a pak několik týdnů
vojenskou službu, jsem přesvědčen, že budou
z nich rovněž tak dobře vycvičeni vojíni, jako nyní
po tříleté službě.
Přáli bychom si, aby sotva ta na rolnickém
dolnorakouském sjezdu pronesená neprošla jen na
prázdno.
Z říšské radyr
Z Vídně, 10. května. (Tel.)
Vídeň
13
article
Dnešní schůze byla náhle ukončena, anť před-
sedající místopředseda dr. Žáček, když při třetím
od posl. Formánka navrhovaném hlasování dle jmen
o nějaké petici se ukázalo, že se jej súčastnilo to-
liko 89 poslanců, ve 2 hodiny odpoledne prohlásii
schůzi pro nekompetentnost za ukončenou.
Sněmovna čítá 425 členů, ke kompetenci však
stačí, když jest jich přítomno 100. Možno si tedy
učiniti pojem o tom, jak se poslanci o to rozličné
hlasování starají, když jich ani sto nebylo pohro-
madě -
Vůbec česká obstrukce až dosud šťastně ope-
rovala a dokázala, že co provedlo 120 Němců, do-
vede také 60 Čechů. Skoro všichni poslanci jsou
stále pohotově, aby kdykoliv mohli prosaditi hla-
sování dle jmen. Operace řídí zvláštní obstrukční
stráž, která se o to stará, aby poslanci, kdykoliv
jest jich potřeba, ihned byli svoláni. Tato organi-
sace umožňuje poslancům, aby mezi čtením jmen
a došlých spisů mohli si krátiti čas v kuloarech
nebo zotavovati se ve sněmovní restauraci.
Tak by asi dobře vydrželi, i kdyby se proti
nim operovalo delšími schůzemi, jak to žádá le-
vice. Neboť stačilo by pak, aby některý poslanec
měl několikahodinovou řeč, která by ostatním po-
slancům poskytla dosti času k tělesnému posilnění.
Když pak obstrukční stráž pozorovala, že jest
poslanců jen nepatrný počet přítomen, postarala se
o to, aby čeští poslanci, kteří ještě dleli ve sně-
movně, před vyvoláním svých jmen se vzdálili. Na
levici vzbudilo rozhodnutí posl. dra. Žáčka velikou
bouři. V couloirech bylo ještě na 200 poslanců a
na oznámení, že schůze byla ukončena, se všech
stran hrnuli se do sněmovny.
doktor
Žáček
Formánek
Němec
Čecho
14
article
Poslanců bylo již dosti, ale schůze byla již
ukončena a všecko dorážení rozzuřených něme-
ckých levičáků, z nichž někteří na dra Žáčkai
pěsti napřáhli, nebylo nic platno. I když předseda
dr. Fuchs povolán na pomoc, nemohl nic než kon-
statovati, že proti prohlášení konce sněmovny není
žádného prostředku.
Poněvadž v příštích dnech sejdou se v Pešti
delegace, může se příští schůze odbývati teprv ve
čtvrtek. Tak překročen bude druhý týden zasedání
aniž by se bylo přikročilo i jen k prvnímu před-
mětu denního pořádku. Pan Körber má již jenom
půldruhého měsíce na vyřízení jistých předloh, je-
jichž lhůta končí dnem 30. června. Na levici octli
se vůči české obstrukoi ve velmi nepříjemné si
tuaci.
Rádi by obstrukci povalili, ale nechtějí svoliti
k žádnému prostředku k tomu účelu, poněvadž se
obávají, že by pak mohli jej užíti také proti nim,
kdyby zase chtěli zahájiti obstrukci. Proto si přejí,
aby jim pravice dělala biřiče proti Čechům, aniž
by sami se tím k něčemu zavazovali. Na to strany
pravice, jak pochopitelno, přistoupiti nechtějí a
také nikterak nepospíchají s utracením pravice,
jež jim bylo se strany německých liberálů na-
řizováno.
Smutnou roli při tom všem hraje vláda. Nemá
v pravo ani v levo žádné opory, ministři sedí sice
na svých křeslech, ale nemají žádného prostředku,
aby zasáhli do postupu parlamentárních prací.
doktor
Fuchs
Körber
Čecho
Pešť
15
article
Jsou sice nad stranami, ale visí, tak říkaje, ve
vzduchu.
Pomoc, jakou vládě poskytují vídeňští kře-
sťanští sociálové za schválení volebního řádu, jest
více než pochybného druhu. Skandály způsobené
v úterý osvědčily se toliko jako výborný prostře-
dek ku provozování obstrukce.
Ještě hůře dopadlo to s dnešním přispěním
posl. Wohlmayera, takto zednického políra, který
si přikládá titul stavitele. Ten chtěl na Mlado-
čechy vyzráti návrhem, aby všecky petice šmahem
byly přikládány ku stenografickému protokolu, čímž
by podání návrhů, kdyby se tak stalo, učiněno bylo
nemožným.
Duchaplný tento návrh použit od českých
poslanců k
obstrukční debatě, ve které
z dřívějších přiadu za dob obstrukce německé
veden byl důkaz, že návrh takový jest nemožný,
neboť nemůže se přece hlasovati o peticích ještě
ani nepodaných, a také by takový návrh nebyl
platným, poněvadž by pak třeba se mohlo
navrhovati, aby se ta neb ona petice nepřipojila
k protokolu, aby se o ní zahájila debata a t. d.
Wohlmayer, takto dobrák, ale žádné »světlo«, ne-
měl ani tušení, jaké nesnáze způsobil svým poli-
tickým přátelům.
Návrh jeho zdál se mu tak duchaplným, že
se ho nechtěl zříci. Teprvé když poslanec dr.
Herold se nabízel, že by po případě měl tříhodi-
novou českou obstrukční řeč, vzal posl. dr. Lueger
ubohého Wohlmayera stranou a jak bylo z prud-
kých posuňků znáti, důkladně se s ním vyvadil.
Výsledek byl ten, že na to Wohlmayer svůj ná-
vrh odvolal.
Pak následovalo hlasování dle jmen, jehož vý-
sledek již výše vylíčen. Že právě druhý místo-
předseda dr. Žáček při tom předsedal a mohl
schůzi prohlásiti za skončenou, způsobil posl. dr.
Herold tím, že mluvil částečně česky, což před-
sedu dra. Fuchse přimělo k tomu, že odevzdal
předsednictví dru. Žáčkovi.
Wohlmayer
Mlada
doktor
Herold
Lueger
Žáček
Fuchs
16
article
Poslanecká sněmovna. Schůze 50.
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod.
20 minut. dopoledne.
Po přečtení došlých spisů podali dr. Lueger,
Strohbach, Jax a soudruzi pilný návrh, aby
vláda byla vyzvána, by nesvolovala k osvobození
uherských státních papírů od daně důchodkové. Řada
poslanců podává návrhy a interpelace.
Ve 12 hodin 15 minut ujímá se slova posl. dr.
Grégr a navrhuje, aby petice obecního zastupitelstva
v Chocni, kterou podal, byla připojena k stenografi-
ckému proiokolu a aby se o tom rozhodlo hlasováním
dle jmen.
Posl. Wohlmayer (antisemita) připojuje se
k tomuto návrhu a žádá, aby všecky petice byly na-
jednou připojeny k stenografickému protokolu.
Posl. dr. Kramář praví, že návrh Wohlmeyerův
odporuje jednacímu řádu, zejména § 71. Kdyby tento
návrh byl přijat, praví řečník, vystoupili bychom
proti tomu se vším důrazem. V § 71. jednacího řádu
výslovně se mluví jen o čtení jednotlivé petice, i není
možno učiniti usnesení ve smyslu návrhu Wohlmeye-
Posl. dr. Herold: Pouze věci, o kterých se
rokuje, mohou býti předmětem návrhu. My však
o budoucích peticích ještě nic nevíme, nebylyť nám
rova.
doktor
Fuchs
Lueger
Strohbach
Jax
Grégr
Posl
Kramář
Herold
Choceň
poslanecký sněmovna