Dne 24. listopadu 1900.

KOLO.

Číslo 323. Strana 5.

chova opera »Pád Arku na«. — V opeře bude nejbližší novinkou Flotowova nově nastudovaná opera „Alessandro Stradella« s p. Mařákem v úloze titulní, načež bude vypraven Meyerbeerův „Prorok« s p. Burianem; v činohře studuje se Svobodova veselohra »Čekanky«, která bude vy- pravena koncem příštího týdne. — K dnešnímu před- stavení nevydávají se a neplatí žádné volné vstu- penky,

Obzor sociální. + Protiotrokářský sjezd ve Vídni. v včerejší slavnostní schůzi, o které jsme se již zmínili, sdělil předseda hr. Kuefstein, že od kardinála státního sekretáře Rampolly došel telegram, v němž se praví, že s v. Otec sjezd pozdravuje a slavnost- nímu shromáždění udílí apoštolské požehnání. Missijní biskup Pellet z Beninu (Afrika) měl pak fran- couzským jazykem přednášku o činnosti missionářů v západní africe a o otroctví. Hr. Ledochowská sdělila, že příští protiotrokářský sjezd bude se konati ve dvou nebo třech letech ve Švýcarsku. Předseda hr. Kuefstein potom schůzi skončil. Shromáždění provolalo císaři a sv. Otci třikrát nadšeně: Sláva

Ze soudní sině. C. k. říšský soud započne pravidelné čtvrt letní schůze v roce příštím dne 14. ledna, 22. dubna, 8. července a 14. října. Soudní repertoir. Pondělí, dne 26. t. m. Krádež (před porotou, obž. Jos. Fišer, Fr. Mřidil, M. Dobrovolný, V. Šenkýř a jeho žena Barbora, před- seda rada vrch. z. s. ryt. Patera), veřejné násilí (3 případy), krádež (3 případy), těžké uškození na těle (2 případy), urážka Veličenstva (předsedají radové vrch. z. s. pp. Stolla a Srb). Úterý, dne 27. t. m.: Urážka na cti (před porotou; obž. Jan Kořínek, předs. rada vrch. z. s. p. Stolla), krádež (3 případy). obmezování osobní svobody, veřejné násilí (předs. pp. president z. tr. s. dr. Wokaun a rada vrch. z. soudu Babor). Středa, 28. t. m.: Smilstvo (před porotou, obž. A. Čadský, předseda r. vrch. z. s. Babor), krádež (předseda r. vrch. z. s. Stolla). Čtvrtek, dne 29. t. m.: Urážka na cti (před porotou, obž. Jos. Krato- chvíl, předseda r. vrch. z. s. Srb), zabití děcka (před porotou, obž. Barbora Steglerova, předseda r. vrch. z. s. dr. ryt. Patera), veřejné násilí, těžké uškození na těle, urážka Veličenstva, urážka státem uznané církve (předsedají pp. president dr. Vokaun a r. vrch. z. s.

Babor). Praha a předměstí. Včera jednalo se před správním soudem o stížnosti obcí Král. Vinohradů, Smíchova, Karlína a Žižkova, jakož i správní rady ústředních jatek pro pražská předměstí proti rozhod- nutí ministerstva vnitra, jímž byl pražský dobytčí trh v Holešovicích prohlášen za jediný ústřední trh pro Prahu a sousední obce. Stížnosti zastupoval dr. He- rold, město Prahu advokát dr. Baštýř. Po delší po- radě prohlásil soud rozhodnutí, kterýmž se stížnost Král. Vinohradů, Žižkova a správní rady ústředních jatek předměstských jakožto bezdůvodné zamítají, na základě stížností obcí Smíchova a Karlína roz- hodnutí v odpor vzaté pro neúplné řízení se zrušuje, poněvadž mělo místodržitolství před prohlášením praž- ského trhu za ústřední dříve rozhodnouti, zdali starší povolení k odbývání trhu daná Smíchovu a Karlínu dosud mají platnost.

Důtežité rozhodnutí správního soudu v záležitosti assanační. K žádosti pražské rady městské povolilo místodržitelství obci pražské za úče- lem úpravy obvodu assanačního vyvlastnění domu č. p. 744—I. v Dlouhé třídě. Majitelé domu podali na tento nález stížnost k ministerstvu vnitra a když mi- nisterstvo vnitra stížnost zamítlo, další stížnost ku správnímu soudu. V stížnosti této namítali, že řízení, jež vydání nálezu vyvlastňovacího předcházelo, bylo nedostatečné, ježto nebyl komisi přítomen znalec zdravotnictva, neboť jde prý tu o odstranění zdravot- ních závad pomocí vyvlastnění, avšak toliko znalec zdravotní může zjistiti, je-li tu závad zdravotnícha takého druhu, že jen vyvlastněním mohou býti odstraněny. Správní soud po provedeném ústním líčení dne 27. října stížnost zamítl a odsoudil podatele stížnosti k za- placení požadovaných útrat 80 korun obci pražské, V důvodech se praví, že stížnost zakládá se na úplně nesprávném pojetí významu a účelu zákona assanač- ního. Již z té okolnosti, že dle zákona má ke ko- misi býti přizván toliko znalec technický a nikoli také znalec zdravotnictví, možno seznati, že při ko- misi té neběží o zjištění závad zdravotních, nýbržo vyšetření otázek, které jen znalec technický může zodpověděti. — Kdyby zákon assanační měl na zře- teli pouhé odstranění závad zdravotních, které by se týkaly toliko jednotlivých domů a v každém případě zvlášť se měly zjistiti, nebylo by bývalo třeba vy- tknouti hranice obvodu assanačního a klásti ta- kový důraz na regulaci dle schváleného plánu polohy.

Předmětem řízení a rozhodování má být toliko otáska, zdali určitý, obcí pražskou předložený návrh upravo- vací souhlasí se schvále ným plánem polohy, zdali po stránce stavební vyhovuje účelu, který regulací asa- načního obvodu má býti dosažen, a zdali vůbec, pak v jakém rozsahu a v jakém směru jest za účelem provedení regulace třeba, aby jednotlivý dům byl vy- vlastněn. Nutnosť, aby obvod, v němž vyvlastňovaný dům se nalézá, byl asanován pomocí regulace tohoto obvodu, uznána jest zákonem samým a není tudíž třeba přítomnosti zdravotního znalce při komisi, aby nutnost tuto zjišťoval, pročež zjištění závad zdravot- ních v jednotlivých budovách neb budovách soused- nícb není podkladem pro expropriaci, Urazil hlídače. Dae 5. října t. r. postihl be- rounský polní hlídač Josef Klapka na cizím kdesi poli nějakou ženu a zabavil jí motyku a koš. Ale hlídač má s lidmi kříž a tak jej i tu měl. V krátce žena našla ochránce v osobě svého muže Františka Hájka, dělníka v Berouně, a ten skočil k hlídači vyrval mu motyku i koš, ba spílal mu a vyhrožoval pěstí i vyzdviženou motykou a na konec pak dodal »Lumpe, jdi pryč, nebo tě natřu . . .« Leč obránce své ženy ocitl se včera před zdejším c. k. zemským co trestním soudem, žalován pro zločin veřejného ná- silí a přestupek urážky stráže. Čtyřčlennému senátu předs dal rada vrchního z. s. p. Babor, žalobcem byl p. dr. Berg, obhájcem p. dr. Zítek. Hájek odsouzen jen pro přestupek § 312. tr. z. do těžkého vězení na 3 neděle se 3 posty

Telegramy. z Vídně, 23. listopadu. (T. k.) Dnes dopo- ledne konáno bylo slavnostní vysvěcení »Alžbětiny útulny«. Posvátný obřad vykonal u přítomnosti J. cís. a král. Výs. paní arcivévodkyně Marie Jo- sefy a četných notabilit, papežský nuncius Ta- liani. Do útulku budou přijímány vdovy a sirotci po důstojnících, státních úřednících a příslušnících vzdělaného úředního stavu. Z Ktelu, 23. listopadu, (T. k) Při dnešní slavné přísaze námořních nováčků promluvil císa k těmto řeč. z Paříže, 23. listopadu. (T. k.) Senát schválil předlohu o amnestii. Z Cařihradu, 22. listopadu. (T. k.) V cizině rozšířené pověsti o příčinách odvolání tureckého vyslance v Bruselu Karatheodory effendiho vy- vracejí se jako nesprávné. Odvolání souvisí naopak s jistou diplomatickou záležitostí ve Švýcarsku, kterou Karatheodory nevyřídil dle přání Porty. Nemoc earova. Z Livadie, 23. listopadu. (T. k.) Dnes do- poledne v 11 hodin vydaná zpráva praví: Císař strávil včerejší den klidně a spal asi hodinu. Vg hodin večer: Teplota 39.3, tepna 82 V noci spal císař velmi dobře. Všeobecný stav a síly jsou uspokojivé. Ráno v 9 hodin: Teplota 38.5, tepna 75. Z Kodaně, 23. listopadu. (T. k.) Dle došlých sem spolehlivých zpráv z Petrohradu, vede se ca- rovi rozhodně lépe a nezhoršilo se mu, jak se v ci- zině praví.

Německý říšský sněm. Z Berlína, 23. listopadu. (T. k.) V dalším rokování o čínské předloze pravil posl. Hasse (nár. liberál), že říšský sněm má na tom zájem, aby trval na idemnitě. Potěsitelný jest výrok říš. kan- cléře, že také v Číně bude vláda jen německou politiku provozovati. Řečník děkuje císaři, že pojal do svého programu světovou politiku. K nejhlav- nějším povinnostem kancléře náleží prý, aby císaře uvědomil o skutečném smýšlení lidu. Ochrana Němců v cizině náleží k podstatným částem svě- tové politiky. Řečník to pohřešoval při vyhánění Němců z Transvaalu. — Státní tajemník Richt- hofen popírá, že vypovězenci tito zůstali bez ochrany. Říšská vláda učinila svou povinnost, musí se však uznati, že anglická vláda byla oprávněna odstraniti z bojiště osoby, u kterých to okolnosti vyžadovaly. Naproti tomu důrazně se postavila řísská vláda proti neodůvodněným krutostem a žá- dala o patřičnou náhradu. Anglická vláda vyslovila svou ochotu, tyto náhrady poskytnouti. O způsobu, jakým se to má státi, se nyní vyjednává. Vláda německá ujme se těch, kteří nemají dokladů pro utrpěnou škodu svoji, při tom však stanovení škody bude obtížno. Posl. Bebel poukazuje k tomu, že známé hunské dopisy, jež obsahují nejhorší urážky armády, nebyly ani ministerstvem ani státním zastupitelstvem shledány závadnými. Co v nich stojí, jest bohužel pravda. Řečník chce jasnou odpověď, zdali vrchní velení dalo vojákům rozkaz: »Pardon se nedává, nikdo se nezajímá!« Proti hr. Bülowu praví řečník, že císař nemluví nikdy jako voják, ani jako diplo- mat, nýbrž jako císař. Císař jest celým mužema chce za takového býti považován. Hrabě Bülow obrací se proti Bebelovu tvr- zení, že čínská politika Německa jest ukrutná

nepřátelská a dovolává se v té příčině listu čín- ského vyslance, z něhož prý vychází opak na jevo. Ohledně řeči císaře v Bremerhavenu opakuje kan- eléř, že byla mluvena bezprostředně po zprávě o zavraždění velevyslance Kettelera a řečník nepochopoval by, kdyby tato zpráva nebyla císaři krev v žilách rychleji rozproudila. (Souhlas.) Slova posl. Bebela o německém vojsku řečník hluboce lituje. Z jednotlivých případů nesmí prý se dělati všeobecné závěrky. Německý voják nedá prý se žádným jiným překonati v kázni a lidskosti. To praví prý řečník také cizině, kde byli němečtí vo- jáci snižováni. Po několika slovech ministra války a posl. Bebela, který se ohradil proti výtce, že snižoval německé vojsko, byla předloha přikázána rozpočtovému výboru. Z Berlína, 23. listopadu. (T. k.) Svobodo- myslná strana podala dnes v říšském sněmu návrh na změnu bursovního zákona v tom smyslu, aby bursovními terminovými obchody, v odvětví pro které nejsou obě strany zanešeny v kursovním nebo obchodním rejstříku, nebyl opodstatněn dlu- žební poměr. Totéž má platiti pro zakázky a sdru- žení za účelem bursovních terminových obchodů. Objednané záruky a uznané dluhy mají zůstati v platnosti, protipožadavky mají býti vyloučeny. Francouzská sněmovna. Z Paříže, 23. listopadu. (T. k.) Sněmovna zavrhla návrh směřující k zrušení tajných fondů, a potíraný ministrem předsedou 391 hlasem proti 132. Na to schválila rozpočet ministra kultu, za- mítnouc před tím návrh na zrušení toho minister- stva 366 hlasy proti 109. Na to schůze skončila.

President Krüger v Evropě. Z Marseillu, 22. listopadu. (T. k.) Parník »Gelderland« odplul večer, jak se soudí, směrem k Rotterdamu. — V šest hodin objevil se zástup manifestantů před důstojnickým klubem a jal se pro- volávati: «Ať žije armáda!«, »Ať žije Francie !«, »Ať žije Krüger!« Podobně provolávali pak demon- stranti před redakcemi některých zdejších novin odebrali se na to k anglickému konsulátu, kdež zpí- vali Anglii nepřátelské písně. Policie je potom roz- ptýlila. Šrážka neudála se žádná. O 7. hod. bral se k prefektuře nový zástup demonstrantů, ale byl po- licií rozehnán. — President Krüger zaslal presidentovi fran- couzské republiky tuto depeši: V okamžiku, kdy z lodi vystupuji na pohostinnou půdu Francie, pova- žuji za první svoji povinnost, pozdraviti Vás, ctného náčelníka francouzské republiky a projeviti Vám své díky za pozornost, již vláda a země Vaše mi csvědčují.

— President Krüger pravil ve své řeči, kterou odpověděl na oslovení předsedů uvítacího ko- mitétu: Vyslovují obyvatelstvu, iež tak četně přišlo mne pozdraviti. svůj dík. Mám smutek nad neštěstím, jež postihlo mou zemi, Nepřišel jsem sem, abych se súčastnil slavností, ale přijímám rád vaše souhlasné projevy, neboť vím, že pocházejí z pocitu, vzbuze- ného našími těžkými zkouškami a věcí svobody. Jsem skutečně pyšným, že jsem si zvolil francouzský přístav za místo přistání a byl přivítán muži svobod- nými. Pokládám za svou první povinnost poděkovati vaší vládě za důkaz úcty, který nám podala ještě nedávno v našem utrpení. Věřím, že by Anglie nikdy nebyla dala svého souhlasu k této válce, kdyby byla bývala dobře zpravena o tom, jak se věci mají. Od výpravy Jamesonovy, který se chtěl zmocniti dvou republik, aniž musil vůbec vystřeliti, domáhal jsem se neustále dosazení rozhodčího soudu, ale bylo mně to stále až dosud odpíráno. Válka, jež. se proti nám vede ve dvou republikách, přešla až za hranice největšího barbarství. Musil jsem ve svém žití často bojovati s barbarskými kmeny, a le bar- barství, s nímž se v nynější válce setkáváme, jest mnohem horší, nežli ostatní. Angličané šli tak daleko, že i Kafry proti nám ozbrojili. Naše dvory, jež jsme s takovou námahou zbudovali, zapalují, vyhánějí ženy a děti, jichž muže neb otce zabili nebo zajali a zanechávají je bez ochrany, bez paliva, ba i bez chleba jich osud u.

Ale děj se co děj, my se nikdy nepod- dáme, my budeme bojovati až do konce. Máme velikou, nezviklatelnou dů- věru ku svému věčnému Bohu. Věc naše je spravedlivá a kdyby se nám nemělo dostati spravedlnosti lidské, přece nás neopustí Pán všech národů, v jehož moci jest budoucnost. Mohu vás ujistiti, kdyby měly Transvaal a svobodný stát oranž- ský svou neodvislost odpykati, že stane se tak teprve až oba národy boerské i s že- nami a s dětmi budou vyhlazeny.« — Řeč presidenta Krügra byla přerušována častým sou- hlasem, který se zvláště ku konci stupňoval v bouř-