ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cfdedf0-66ef-11dc-bcae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 28, place 38, work 1
1 article
zpráv o vědeckém prozkoumání Čech, úpravy platů národních učitelů, odkazu Barrandovaa jiných více. Uvedu pouze nejdůležitejší mo- menty z jeho činnosti na zemském sněmu. V r. 1868 podepsal památnou deklaraci; téhož roku zasadil se s Rudolfem Skuherským o zřízení samostatné české techniky, obhajoval význam musea a když rokováno o stavbě mu- sea nového v r. 1884, pronesl vlasteneckou řeč, z které na doklad květnatosti jeho řeči uvádím malou ukázku: »Palác musejní, vysta- vený na vynikající výšině královského hlavního města, bude co ušlechtilý chrám vědecký neje- nom všechny v něm zaměztnané muže k nové činnosti pobádati, nýbrž blahodárný účinek jeho bude se jevití i na obyvatelstvu pražském, budet působiti na veškeré příchozí syny vlasti, jež do něho zavítají; Asi jako atthéňanům Pantheon, tak nám všem bude z daleka zářícím palladiem a povznášejícím znamením, že kráčíme na drá hách, jež vedou k nejvyšším cílům pokolení lidského, k všeobecné osvětě, k ušlechtění srdeh a myslí lidských.« Krejčí byl mužem svobodo myslným; ač přímým a otevřeným, nikdy z po litického odpůrce nestal se osobním nepřítelem Jest známo, že často rozcházel se v názorech politických s Riegrem, přes to však přátelstv jejich neutrpělo. Myslím, že nejvhodnější cha- rakteristika jeho smýšlení obsažena jest v jeho řeči, kterou měl co kandidát do rady říšské ve Slaném 13. února 1881. V řeči té, představiv se co nástupce přítele svého dra. Julia Grégra, vykládá politický svůj program a klade sám sobě otázku: »Namítne mnohý, že běží o při znání barvy: zda-li jsem konservativec neb li berál, aristokrat či demokrat? Na tuto interpel- laci jsem s to odpověděti ihned bez rozpaků že si žádného upřímného Čecha ani neumím po mysliti jakožto ne-liberála.
Skuherský Riegr Grégr Čecho Čechy Slaný
2 article
Dle přesvědčení a vnitřního pudu jsem pro každý pokrok svobodomyslný, spočívá-l forma této liberálnosti na základech čistě hu- manních.« To jest Krejčího konfiteor, jemuž po celý život zůstal věren. Byv zvolen na radu říšskou 22. dubna 1881 za města: Slaný Louny a Rakovník, nesetrval dlouho v tomto poslání. Již v r. 1883 dne 3. července dočí- táme se v »Nár. Listech«, že Krejčí, nově zvo- lený děkan filosofické fakulty, složil mandát říšský, aby se mohl na dále výhradně věnovati vědecké a učitelské činnosti. Přecházíme k učitel- ské jeho činnosti a tu musíme vrátiti se na zpět. Jest přes příliš známo, na kterých ústa- vech působil, čemu vyučoval a v kterých letech. Vypočítávání toto vedlo by daleko. Dotknu se opětně jen nejvýznačnějšího a ne- chybím, poukážu-li, že ani Krejčí v paedagogi ckých snahách svých nebyl ušetřen zklamání jež bylo by snad muže slabší povahy již v po- čátcích na jasné dráze zarazilo. Míním jeho re- formátorské snahy v Písku. Bylo to v r. 1860, když Krejčí povolán byl měšťany píseckými za ředitele zřízené tu české reálky. Netrvalo ani dvě léta a již čtemo v »Nár. Listech« ze dne 6. března r. 1862 v čelném místě zprávu, která objasní nejlépe, co se událo: »Jan Krejčí dostatečně znám jest po vlasti naší a tudíž nepovíme o něm nic no- vého, vydávajíce svědectví, že nad jiné výborně se hodí, aby stál v čele učiliště píseckého.
Krejčí Louny Rakovník Písek
3 article
Krejčí není ještě dlouho v Písku a hle! vyšší reálka velmi zdárně prospívá v každém ohledu — avšak to nejsou ještě meze činnosti jeho; nebot usmyslil si Krejčí, aby reálka písecká nebyla školou, jako jiné toho druhu se všemi vadami a nedostatky; Krejčí postaral se o to, že po- vstala řádná škola průmyslová, že vedle reálky zřízena dílna strojnická, on do života povolal průmyslový závod, jemu děkovati jest, že zři- zuje se v Písku ústav pro opuštěnou a nikým nepodporovanou mládež. Mělo by se mysliti, že Písek, tyto jihočeské Athény in spe, všemi silami o to se zasadí, aby si zachoval muže, jenž přinesl mu lepší dobu. Co tomu řeknou česká města, že Písek neměl dosti dobré vůle, aby si muže toho udržel? Při nejmenším si pomyslí, že nejenom v Dán- sku za času Hamletova, ale i nyní v slavném Písku mnoho je hniloby. Vláda totiž nalehala, aby Krejčí, jenž pro reálku píseckou byl za- tímně ustanoven, stal se buďto trvale ředitelem reálky v Písku, nebo vrátil se do Prahy k své professuře na reálce, ze které dočasně jej do- volila. Věc ta spočívala v rukou zastupitelstv píseckého, »avšak několik pánů« — praví »Nár. Listy« — »pokládalo za světější povinnost býti poslušnějšími jistého pokynutí, než hájiti prospěchu spoluobčanstva svého. Přihlížejíce k Písku samotnému, netajíme, že se obáváme,
Krejčí Hamletův Písek Atény Dánsko Praha
4 article
že odchodem Krejčího sklesne reálka písecká na obyčejnou reálku, jakož i že v nic se rozplynou vznešené záměry Krejčího, které mo- hly Písek někdy povznésti na výši nikdy netu šenou.« Jak se proroctví »Nár. Listů« vyplnilo. necháváme čtenáři k posouzení. Nemůžeme ne zmíniti se o článku »Odjezd ředitele Jana Krej čího z Písku«, uveřejněném 10. března 1862 v »N. L.« Poskytuje obraz, kterak za krátkou dobu dvouletého pobytu Krejčí byl oblíben Líčí se v něm hostina na rozloučenou, řeč Edv Grégra, poslance píseckého Havelky a pak slavný odjezd Krejčího. Napřed jeli sedláci z vůkolních vesnic na koních, pak řada 36 ko- čárů, na žebřinových vozech studující reálky Na dvě hodiny cesty doprovázel nepřehledný dav Krejčího; při loučení vše plakalo. Professo Lešetický s pláčem pronesl: »Pohled na tyto řady kočárů, na věnce a slzy lidu přivádějí m na mysl pohřeb slavného muže. Ano, drahý mistře náš! My tě pochovali, ale nikoliv do lůna země, my tě pochovali do srdcí našich, do velkého srdce národa.« Vrátiv se do Prahy, stal se Krejčí docen- tem, později professorem na polytechnice a tu dosáhl u studentstva takové oblíbenosti, že zván »otcem studentů«. Musili bychom otiskovati celé řeči, jež při různých sjezdech studentů měl, abychom vystihnouti mohli jeho náklonnost k mládeži. Jsou to hotové krasořeči, v níchž Krejčí poučuje mládež o ideách pravdy, práva a krásy. (Sjezd »Štítného« v Jindř. Hradci 1882.) U Krejčího docházeli studenti vždy zastání, ale kde mělo se dostaviti pokárání, i tam Krejčí byl přímým. A přec tolik byl milován.
Krej Edv Grégr Havelka Krejčí Štítný Jindřichův Písek Praha Hradec
5 article
Ke konci zbývá mi na srdci jiný rs ušlechtilé povahy Krejčího. Ač přesvědčen byl Krejčí o pravdivosti svého vědeckého tvrzení ve sporu s Jáchymem Barrandem, přece z do- broty srdce svého raději své tvrzení odvolal, aby starého kmeta ušetřil rozčilení. Zajisté vzácný úkaz šlechetnosti duše. A ještě jeden, čistotu karakteru osvětlující moment v životě Krejčího. Neznal lásky k majetku pozemskému. Zůstal po celý svůj život chudým. Nejen ze studnice vědy, i z hmotných svých prostředků poskytoval lačnícím. Ladislav Tůma.
Barrande Tůma
6 article Vzpomínky.
Vzpomínky. Vzpomínky na prof. J. Krejčího vyvolávají ve mně vždy pocit příjemnosti. Jeho zjev byl mi vždy sympatickým, tím více, čím déle jsem jej znal ja- kožto posluchač na universitě. Mimo přednášku bý- val málomluvný, poněkud zasmušilý, jakoby v hlu- bokých myšlénkách pro sebe uzavřen; na pozdrav děkoval jako by se to samo sebou rozumělo, alev jeho na pohled lhostejné tváři zračila se vždy zvláštní lahoda dobroty srdce. Ta byla mezi námi známa Kdokoliv přišel a požádal jej slušně, aby mu odpu- stil kolejné, tomu bez okolků napsal lístek na pro- minutí kolejného, bez dlouhých řečí — nanejvýše se zeptal, odkud člověk pochází. To jej podobně zají- malo při výkladech hornin. Zmínil-li se někdo, že podobné kamení jest v jeho rodišti, často se ptával: »Odkud pak jste?« — a za chvilku byl v té krajině jako doma. »Tam to okolí dobře znám«, říkával a poukázal hned několika slovy na některou geologi- ckou zvláštnost místa. Krejčí znal Čechy a takořka každý kout jich velice důkladně. »Železné Ho- ry« zajímaly ho velice. Pamatuji se, že říkával; »To je velice pěkné pohoříčko, o kterém vlastně se nic nevědělo, to jsem já vlastně odkry!«. Jeho výklady zejmena o geologii Čech byly velice poutavé, mluvil většinou jen k věci. Zde by se mělo podotknouti, že dbal čistoty pojmenování míst. Ve- lice se rozhorlil kdysi na jedno jmeno (tuším vrchu) Riřuřec. Nevím se již dobře pamatovat, kde a co to je. ale zdá se mi, že v severn. Čechách, Prochá z ka se na to snad bude pamatovat. Tuším, že se smál a zároveň zlobil tehdy, že prý Němcům, kteří tam pracovali o mapě gener. štábu, nějaký osel, jak se tehdy vyjádřil, schválně to slovo namluvil, aby si s tím lámali jazyk. Jedno- tlivosti už nevím, ale Procházka se snad upamatuje. o čem byla tehdy řeč.
profesor J Krejčí Krejčí Čecho Němec Procházka Čechy
7 article
Krejčí nám sliboval několikráte, že s námi udělá někdy geolog. výlet, ale jakživo k tomu nedošlo. Nemohl již delší cesty konat. Krejčí kouřil dvou- krejcarové doutníky. Pamatuji se, že pět doutníků toho druhu leželo z rána v papírovém obalu na jeho stolku v pracovně. Někdy zastihnul jsem ho v vinárně uzenáře Červeného na Karlově ná- městí, kam dopoledne občas přišel a zde zasedl ke stolu denních pantatínků pražských a hovoříval s nimi o vodě a některých geologických poměrech dle náhodných otázek jejich. Se zvláštní zálibou přednášel krystallografii, dle své zvláštní methody a s neúmornou pílí psal celou hodinu vždy dlouhé formule a výpočty na ta- buli (třeba i jen dvěma posluchačům, dokonce jed- nou i Procházkovi samotnému). Při tom se nadchnul pro věc tak, že býval ve tváři (na pyskách a na nose) celý křídou pomazán, když končil, poněvadž míval zvyk prst na nos a ústa přikládat při přemý- šlení. Nemohl se takořka nikdo od této zajímavé před- nášky odtrhnouti. S Procházkou jsem pilně chodil na tento výklad. Já sám však jen více z piety ke Krejčímu za jeho geologické výklady, které jsem psal velice pilně asi 3 léta a které jeden bývalý kollega kolika let má vypůjčené ode mne. Prof. Počta vy- pravoval kdysi rozmarnou historii o Krejčím. Krejčí jel kdysi poštovním povozem někde s nějakou cizí dámou, která měla psíka na klíně. Krejčí chtěl si na dlouhé cestě zakouřit a tedy si zapálil, jak říkáme. Ta dáma mu to však nechtěla dovolit a když Krejčí přece kouřil, vytrhla prý mu doutník a vyhodila jej oknem. Prof. Krejčí neřekl nic, ale popadl dámě psíka a vyhodil ho také oknem. Na její povyk po- dotkl: »Když se tu nesmí kouřit, tedy tu také nesmí Dr. Edvin Bayer. psi býti«.
Krejčí Červený Procházka Počta doktor Edvin Bayer Karlův ný
8 article
Náčrtek hlavních geologických změn, jejichž konečným výsledkem jest nynější podoba země české. (Ukázka ze studie J. Krej- čího o horách Orlických v »Osvětě« r. 1883.) V nejdávnějším pravěku, až kam domysl geolo- gický, neopouštěje nynější skutečné skalní půdy, za- sahovati může, jeví se země česká jako část středo- evropské pevniny, kteráž již tenkráte měla celkem ony čtyřúhelné obrysy, jimiž se země česká vyzna- menává, kongruentní s oněmi obrysy prahorní celiny čili prahorního massivu, v jehož středu se nacházejí Čechy. Jiná podobná, ač menší prahorní celina zaujímá střední Francii; jiná je ve středních Alpách, jiná ve Skandinavii a Čudsku, jiná se prostírá ve středu krajin maloruských a kromě toho se jeví ještě ně- kolik jiných takových částí evropského pevnozemí. kteréž nižádným útvarem mořským pokryty nejsou, na geologické mapě Evropy.
Orlický Čechy Francie Alpy Evropa
9 article
Tuto českou, neb abychom všeobecnějšího názvu užili, tuto hercynskou pevninu, oblévalo širo- širé moře, z něhož veliký chobot směrem od severo- východu k jihozápadu daleko do ní zasahoval. Na dně tohoto moře a tohoto chobotu usazovala se bah- nitá a písčitá hmota, mohutnými řekami do moře zanešená, z níž se vytvořily ony břidlice a křemito- hlinité vrstvy, jež lemují okraje oné dávné pevniny nebo pokrývají v dlouhých pruzích prahorní její půdu. V dobách těch měla krajina hercynská podobu čtyř velikých, nepochybně však málo nad hladinu mořskou vynikajících ostrovů, z nichž první a nej- větší zaujímal nynější českomoravskou vysočinu, jakož i Šumavu a Rudohoří; druhý menší zaujímal lužické a míšenské vrchy, třetí Jizerské a Krkonošské hory, čtvrtý pak Orlické a kladské hory, jakož i po- kračování jejich v moravských Sudetách. Hustnutím, tuhnutím a stahováním se zeměkoule, jejíž původní stav jako řídké mazma představiti si lze, v němž pevná hmota s vodou byla smíšena, nastalo svra- šťování a zborcení povrchní utvrdlé půdy zemské, a povstaly tím dle směru nejmenšího odporu pukliny a rozsedliny, podle nichž voda do velkých hloubek vnikala a tam podzemním teplem, snad již ohrom ným tlakem skalních vrstev způsobeným, na tak vy- soký stupeň se rozehřála, že mohla v oboru svého působení podzemní skály proměniti v měkkou těsto- vitou hmotu, pod nesmírným tlakem přehřátých par v hlubinách zemských se nabobtnávající.
Šumava Rudohoří Orlický moravský Sudety
10 article
Toto působení vody na vnitřek země mělo za následek změknutí a nabobtnání kamenných látek podzemních a přetvořování jich v těstovitou, silika- tovou, ponenáhlu krystalisující hmotu, hlavně podle rozsedlin skalních, tak že právě podél těch rozsedlin jevil se při svrašťování povrchní půdy zemské nej- menší odpor, a skalní plochy poděl nich proti sobě se vzepřely, do výše vydmuly a první obrysy našich hor vytvořily. Tak povstaly první počátky hor a sprovázející je první vyvřelé kamení, hlavně jisté žuly, zeleno- kameny (diority) a jiné podobné horniny. V té míře, v jaké jistá čásť pevniny do výše se dmula, snižo- vala se jiná část a tak se prohloubil zejmena chobot, břidlicemi naplněný, v němž v Čechách spo- čívá útvar silurský, anoť odchylné uložení vrstev tohoto útvaru na břidlicích starších zjevně ukazuje, že před usazením jeho musila nastati značná dislo- kace staré půdy, kteráž rozsáhlejší druhdy záliv mořský stěsnala na užší pruh, v němž nyní zaujat jest náš útvar silurský. Ještě před ukončením silurské doby stalo se nové vyvření ohromných spoust žulové a porfyrové hmoty, ovšem nepochybně v cela jiné podobě, než jakou nyní má, snad v podobě hmoty nynějších tra- chytů, z níž teprve pozdější přeměnou a překrystali- sováním nynější žula a silurský porfyr se vytvořily. Z té doby zejmena pochází veliké středočeské žulové pohoří, kteréž provází silur od Klatov až do Škvorce u Ouval, a mohutný pruh porfyru, kterýž v Křivo- klatsku a na Zbirovsku proráží staré břidlice a čá- stečně i silur. Tolikéž lze do této doby klásti vyvření oněch mohutných hmot žulového a porfyrového kamení, kteréž jednak v Železných horách kolem Nasavrk na den vystoupily, jednak jádro hor krkonoš- ských a orlických, jakož i moravských Sudet za- ujímají.
Čechy Klatovy Škvorec Křiva Nasavrky Sudety
11 article
Tlak, jenž způsobil vydmutí a vyzdvižení starých žulových a břidličných vrstev a vyvření oněch eru- ptivních hmot, byl namířen od jihozápadu k severo- východu, i vytvořil soustavu horských rozsedlin na směr tlaku kolmý, tedy k jihovýchodu zabíhajících. Jedna z těchto rozsedlin naznačuje jižní vyzdvižený kraj Železných hor v Čáslavsku, druhá rozsedlina však běží středem Krkonošských a Orlických hor. Prohnutí a zpříčení se starých skalních vrstev ve velkém prohybu synklinalním a antiklinalním způso- bilo základní obrysy a směry Železných a Orlických hor. Viděti z toho, že Železné hory náležejí vlastně k soustavě Orlických hor, anyť jsou jižním vyzdvi- žením kraje veliké a ploské synklinální pánve, v níž nyní jest uložen křídový útvar Chrudimska a Hra- decka, kdežto Orlické hory a souvislé s nimi Krko- noše a moravské Šudety představují antiklinální, ovšem mnohonásobně porušenou klenbu na severním kraji oné pánve. Česko-moravská prahorní vysočina jest však pro sebe samostatný celek, jehož individuální ohraničení starými horskými rozsedlinami je na severu údolí říčky Doubravky; na jihu řečiště Dunaje mezi Lin- cem a Kremží; na východě pak pruh permských pískovcův u Rosic, Brna a Letovic.
Lin Čáslavsko Orlický hora Chrudimsko Krka Doubravka Dunaj Kremže Rosice Brno Letovice