1
article
Na to poslanci za venkovské obc
opustili sněmovní sál a tak učinili
sněmovnu zase neschopnou k usná-
šení se.
Zemský hejtman vzhledem k tomu vza! před-
lohu zákona honebního s jednacího po-
řad u.
Po návratu poslanců za obce venkovské projed
náván dosti dlouhý jednací pořad ostatní, na němž
nacházejí se vesměs věci významu menšího.
Schválena závěrka účtů školského fondu za roky
1899 a 1900; schváleny uzávěrky účtů menších růz
ných zemských fondů za rok 1900 a předběžné roz
počty na rok 1901.
Přijat návrh zákona, kterým upravuje se ch o
býků ve Slezsku.
Zemskému výboru povolen úvěr v obnosu
100.000 K ku podpoře zemských hospo-
dařských společenstev.
Obci Vrbici v okrese fryštáckém povolen
subvence ke stavbě školy 7800 K
Řemeslnické škole pokračovací ve Vidnavě
povolena subvence 1000 K.
Spolku evangelických žen v Bílsku
zvýšena subvence na vydržování sirotčince z 1000k
na 2000 K
Žádost katolického Schulvereinu pro
Rakousko o podporu zamítnuta.
Spolku českých raiffeisenek ve Slez
sku povolena na běžný rok subvence v obnosu
1000 K, pro rok 1902 pak 3000 K. Spolku ně-
meckých raiffeisenek pak zvýšena subvence
ze 4600 na 6000 K.
Městu Krnovu povoleno vybírati daň ze psů
Schválen návrh zákona, kterým ustanovuje se,
jak naložiti se má s obnosem vévodství slezskému
plynoucím z přebytků sirotčích pokladen
dle zákona ze dne 3. června 1901 ř. z. č. 62.
Vrbica
Slezsko
Vidnava
Bílsko
Rakousko
Krnov
2
article
Po hodině odpolední přerušuje se jednání.
Posl. dr. Rochowanski navrhuje, aby
v dnešní večerní schůzi opět vzat byl na denní po-
řádek honební zákon. Zemský hejtman s tím sou-
hlasí a zve poslance ke společné poradě před ve-
černí schůzí, na níž mají se neshody mezi poslanci
za venkov a velkostatkáři pro některé 8§ honebního
zákona vzniklé vyrovnati.
(Schůze večerní.)
Zahájena o čtvrt na 6. hod.;
Posl. Karel Türk navrhuje, aby obnoveno byl
projedeávání paragrafů honebního zákona 11 až 17
které již ve včerejší schůzi přijaty byly, pro které
však právě vznikly ony neshody, které příčinou byly
vzdálení poslanců za obce venkovské. Návrh tento
přijat a rovněž přijat návrh referenta posl. dra. Ro-
chowanského, aby také § 5. znoval byl projednán
Přijaty pak s malými změnami 88 11. a 16., § 17
pak ve znění, v jakém jej včera příjala většina sně
movny.
Datší 85 přijímány jsou po většíně dle předlohy
jenom u některých provedeny malé změny. Při pro
jednávání § 41. došle k ostré srážce mezi K. Türkem
a velkostatkářem bar. Zd. Sedlnickým.
Prvý ve své řeči tvrdil, že zákon honební stran
velkostatkářům, na což replikoval ostře Sedlnický.
O 3/47 hod. več. schůze trvá dále.
Posl
doktor
Rochowanský
Türk
K Türek
Zdeněk
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Trudnější pomoci moravským smi-
řovačkám, než jakou jim poskytuje »Moravská
Orlice« sotva lze si pomysliti. Po boskovické
řeči dra. Žáčka, jíž jsme věnovali i úvodní
články i celou řadu článků drobnějších za tím
účelem, abychom výkon vůdce moravských Staro-
čechů a hlavního nadšence pro illusi míru s Němci
dokona ocenili takže myslíme, že ani jediný
odstavec řeči té nezůstal neprobrán, vystoupila
»Orlice« s laciným tvrzením, že jsme se vyhnul
jádru vývodů moravského vůdce. Na naše opě-
tovné vyzvání, aby nám udal zevrubně, kterým
z těch vývodů jsme nevěnovali náležitou pozor-
nost, odpovídá brněnský orgán, že jsme vyhnul
se všem vývodům boskovické řeči Žáčkovy.
Němec
Žáčkův
moravský Orlice
Orlice
4
article
Po takovém úniku publicistického našeho pro-
tivníka z umluveného dostaveníčka, přestává
všechna zábava, ačkoli by nám byla velice milou
bývala. Námitky »Orlice«, jako že to, co jsme na
řeč dra. Žáčka pověděli prý nebylo věcným rozbo-
rem řeči té, nýbrž ohříváním výtek, právě v té řeči
z kořene prý vyvrácených, že řeč ta byla dik-
tována politikou věcnosti a pravdy a že zaslu-
hovala odpovědí stejné, že to, co jsme my
dosud o ni napsali, požadavku tomu nevyho-
vuje, jsou jalovosti přes přílis průhledné
sama »Orlice« to musí uznati, že těmí slovy
vlastně nie neřekla. Aspoň tolik služby tomu
drahocennému moravskému vyrovnání i jeho
dosud jedinému advokátu dru. Žáčkovi, mohla
»Mor. Orlice« přece jen prokázat, jako »Neue
Freie Presse«, kteréž naprosto nepřekáželo, že
jsme vývodův páně Žáčkových ani referendo
nepřinesli a kteráž uveřejnila velice tempera-
mentní článek na obhájení dra. Žáčka proti
nám. Doufáme přece jenom, že jest »M. O.«
boskovickému řečníku neskonale bližší i musíme
za to míti, že to s fondem vyrovnacích dů-
kazů v brněnském staročeském listě vypadá
smutně. Vůbec jest postavení »Mor. Orlice«
v zátežitostech moravských punktací velice vratké,
ať nedíme útrpnost vzbuzující, neboť obě praž-
ská stébla, jimiž se dnes podpírá, mízerii tuto
neslepí nikterak. Uveřejňujeť brněnský list na
Žáček
Mor
Žáčkův
M O
Orlice
Neue Frei Presse
5
article
úvodním místě dopie z Prahy pod záhlavím
»Ještě , slovo k moravskému vyrovnání« a citát
z pražského »Hlasu Národa«: »K projevu posl.
dra. Žáčka«, hotové a výmluvné to dokumenty pro
usedavou ubohost věci punktační. Co říci pří-
kladně tomu, když dopisovatel »Mor. Orlice
přichází s následující myšlenkovou přiboudlinou;
»V téže době, co česká politika v království
všemi silami a tak říkajíc v potu tváře udržuje
dobrý poměr s Němci a připravuje příští no-
vého vyrovnávání v samých Čechách, má se
vůči Moravě rozvinouti co nej-
větší národní říznost a energiea
tím odvrátiti pozornost od připra-
vovaných česko-německých ná-
mluv a smluv v královstvl.« To
prý děláme my! My, jimž každé punk-
tace, zvláště pak punktace, při nichž k Vaš-
kově dobromyslnosti a typické dobrosrdečnosti
chystá nemilosrdný výprask, jest výlupkem po-
litické ohavnosti a spuštění rozumu, my prý
svým vystoupením proti moravskému vyrovnání
chceme odvrátiti pozornost od vyrovnání chy
staného v Čechách. To je právě hlavním účelem
našich polemik a kritik moravských punktací,
abychom zabránili postavení vzorce na Moravě
pro vyrovnání v Čechách, abychom zabránili
příkladu moravského smíření, moravského kles-
nutí českého lidu v malomyslnění, k němuž je
Žáčkova řeč zrovna návodem. Tyrolské i moravské
punktace, provedeny, znamenají podražení nohou
české opposici protipunktační v Čechách, nesmírný
morální nátlak na český, v punktačním odporu iso-
lovaný lid i musíme býti do opravdy vděčni Vše-
němcům — Tyrolska za zmar rozdělení Tyrol
bar. d'Elvertovi za jeho včasné odhalení o mo-
ravských smiřovačkách. Polemisovati s vývody,
kteréž ať z nedostatku pochopení anebo ze zle
vůle hledají v našich snahách něco podobného,
jako pražskýšdopis »Mor. Orlice«, přece nelze.
Mor
Němec
Vaš
Žáčkův
Elvert
Praha
Orlice
Čechy
Morava
Tyrolsko
Tyroly
6
article
Neboť pražský záchrance ztracené věci »Mor.
Orlice« táže se, kde prý jsme byli, když česká
delegace uzavírala punktace s Němci, aniž by
se ptala Moravanů a Slezanů, když prý nyní
naříkáme na porušení solidarity.« Kdyby byl
onen muž, který spáchal pokus politické korre-
spondence v »Mor. Orl.« uveřejněné, prodlel
celou dobu na měsíci, musil by něco vědět o
našem boji proti punktacím »a priori« i »a li-
mine«, neboť vlny národního vzepření v Če-
chách proti punktacím div nebesa neproráželv.
Co se týče pak porušené »solidarity« s Čechy
v Čechách, prosíme pány, aby se naučili
dříve myšlenkově tříbiti politické pojmy, než
se odváží ke kontroversi o věcech přece tak
eminentně a existenčně důležitých, jako jest
otázka vyrovnání. Solidaritou přece zajisté není
míněna zdvořilostní okolnost, zdali se někdo
z Moravy někoho z Čech ptal, co říká jednání
pana Perka s panem Skénem, nýbrž porušením
česko-slovanské solidarity pro nás znamená se-
parátní mír, jaký Moravané jako čásť Čechů
bez nás i Slezanů uzavírají, opouštějíce nás
při tom v našem boji proti Němectví. Domnělá
»stať«, kterou »Moravská Orlice« vyňala z »Hl.
Mor
Němec
Moravan
Slezan
Perk
Skén
Čecho
Orlice
Orlický
Čechy
Morava
moravský Orlice
7
article
Národa«, jest už dokonce snůškou frásovitých
ledabylostí, jako »veškerá váha Žáčkovy auto-
rity«, »muž, jenž cíti plnou tíhou zodpovědnosti
svého jednání«, »jest velice odvážno apodikticky
zavrhovati v Praze akci Moravy«, následkem
čehož »nezbývá tudíž, než toto stanovisko ak-
ceptovati«. To jest už nejžalostivější, bojovati
proti tak špatně slepeným papírovým kanonům
— Volby do okresního zastupitelstva
na Král. Vinohradech ukončeny byly dne
25. a 26. t. m. Dne 25. vykonala volbu sku-
pina velkého průmyslu, ve které zvoleni byli
pánové: Jaroslav Mužík, člen správní rady
pivovaru z Nuslí, Jan Alfons Šimáček, ma
jitel firmy A. Chmel na Král. Vinohradech, Jan
Štěpánek, lékárník na Král. Vinohradecha
Josef Víšek, majitel závodu kamennického na
Král. Vinohradech. Dne 26. zvolen ze skupiny
velkostatků pan Josef Kašpar, majitel velko-
statku v Práči.
Žáčkův
Král
Mužík
Jan
Alfons
Šimáček
A Chmel
Štěpánek
Víšek
Kašpar
Praha
Morava
Nusle
Práče
8
article
— Úmrtí. Dne 24. t. m. zemřela zde paní
Růže Ždimerová, roz. Horáčkova, choť ruka-
vičkáře, člen správního výboru ženského odboru So
kola v Praze—VII. a člena Družstva pro vystavění
tělocvičny. Zesnulá byla od patnáctého roku horli-
vou pracovnicí ve spolkovém životě sokolském. Ze-
mřela nedokončívši 22. rok věku. Pohřeb koná se
27. t. m. o 6. hod. odpol. z domu smutku na Čer-
toušku č. 597—VII. na hřbitov holešovický. — V Ko-
líně způsobila veliký soustrastný rozruch náhlá smrt
učitele mojžíšského náboženství na c. k. vyšším gym-
nasiu tamtéž J. Pacovského. V pondělí dne 22.
t. m. vyučoval jako obyčejně dopoledne v soukro-
mém domě, odpoledne pak o 2. hod. byl nalezen
v pokoji svém mrtev; byl raněn mrtvící. Pohřeb
konán na hřbitov israelský v Kolíně za velikého
účastenství, poněvadž zesnulý klidnou a tichou po-
vahou a pracovitostí zjednal si úctu a vážnost vše-
obecnou.
— Schůze abiturientů gymnasijních v
Hradci Králové. Abiturienti gymnasia králové-
hradeckého z r. 1871 sjedou se tam po 30 letech ve
dnech 3. a 4. srpna. První přátelská schůze bude
v sobotu večer (3. srpna) v »Grandhotelu«, kde další
program s přítomnými se sdělí. Účast přislíbili prof.
a šk. rada Al. Jirásek, berní Bělský, vrchní
kontrolor Drahoš, prof. Viravský, prof. Ježek,
řed. Č. Vávra, rada Tvrdý, soudní tajem. Kneip,
soudce Paul, dr. Hromadka, vrchní berní in-
spektor Šokol, c. a k. major Pavelka, farář
Dvořáček a milý host z Moskvy prof. Zbra-
slavský. Ze zesnulých kollegů téhož ročníku
předčili jako nadějní básníci dr. Josef Baše a Bohd.
Jelínek.
Horáčkův
J Pacovský
Al
Jirásek
Bělský
profesor
Viravský
Ježek
Vávra
Kneip
Paul
doktor
Hromadka
Pavelek
Dvořáček
Zbr
Baš
Jelínek
Praha
ko
Kolín
Hradec Králové
Moskva
rada Tvrdá
Růža Ždimerová
můj dům
9
article
Umístění Národopisného musea v
Kinského zahradě jest na polo již zabezpečeno.
Otázkou touto zabývala se na Staroměstské radnici
komise sadová a finanční a obě usnesly se, umístění
Národopisného musea v zahradě této doporučiti.
Budovu, někdejší zámeček, bude nutno k účelu tomu
opravit, což se stane malým nákladem. S přenesením
musejních sbírek obci pražské nevzejdou žádné ná-
klady. Kromě musea bude dle projektu v Kinského
zahradě umístén kostelík z českoslovanské vesnice
v Král. Oboře a dvě význačnější chaloupky z téže
vesnice, pak boží muka. Dle projektu mají tam být
umístěny vrstvy kůry zemské naší vlasti, zvířena,
ptactvo a pod. Dnes bude se touto záležitostí zabý-
vati komise technická a pak rada městská.
— Poštovna na Chlumu u Všestar. Píše
se nám: Zásluhou p. místodržitelského rady Stein-
felda, okresního hejtmana v Hradci Králové a zná-
mého »otce vojenských hrobů na bojišti králové-
hradeckém« p. setníka Jana Steinského povolena
rozhodnutím ředitelstváe pošt a telegrafů na Chlumu
poštovna a hyla dne 21. července otevřena i za-
hájena poštovní doprava pro rozhlednu
a její okolí u p. Jana Kašparovského, šikovatele
a t. č. strážce vojenských pomníků na bojišti, na
jehož příbytku schránka na psaní je vyvěšena. Tím
vybověno dávno cítěné potřebě, ježto památný Chlum
co rok navštěvují tisíce cestovatelů cizích i domácích.
Král
Steinský
Kašparovský
Chlum
Všestary
Hradec Králové
národopisný muzeum
rada Stein
10
article
— Dávat hochy na rukavičkářství či ne-
dávat? Představenstvo společenstva rukavíčkářů
v Praze a okolí vydalo tento výklad: Na uváženou
rodičům, kteří syny své stavu řemeslnickému věno-
vati hodlají! Výbor hromady pomocnické při spole-
čenstvu rukavičkářů z Prahy a okolí uznal za dobré,
varovati rodiče, kteří syny své na řemeslo dátí ho-
dlají, zvláštními, po domech ve značném množství
rozšířenými letáky, aby řemeslo rukavičkářské nevo-
lili a vyličuje v letácích těchto nejčernějšími barvami
budoucnost hochů, kteří přes to řemeslo rukavičkář-
ské za příští povolání si zvolí. Účel tohoto jednání
hromady pomocnické jest jasný; jako každý jiný
stav tak i pomoenictvo rukavičkářské stará se ve
vlastním zájmu o to, aby řemeslo mělo co možná
nejméně dorostu a aby následkem toho pomocníci
rukavičkářští byli hledanějšími a ve svých požadav-
cích volnějšími. Podepsané představenstvo, které da-
leko jest toho, sváděti nepravdivou snad reklamou
rodiče k tomu, aby syny své na rukavičkářství do
učení dávali, pokládá v zájmu pravdy za svou po-
vinnost vylíčiti věc tak, jak ve skutečnosti se jevía
ponechati pakisoudnosti rodičů, aby o osudu synů svých
dle nejlepšího svého přesvědčení rozhodli. Podotý-
káme, předem, že řemeslo rukavičkářské tou dobou
není v takovém rozkvětu, v jakém před lety ještě se
nalezalo a že zejmena vývoz zboží rukavičkářského
není takovým, jakého by si bylo přáti. Ale stav ten
trvá u všech řemesel bez vyjímky, ba u jiných ře-
mesel jsou poměry ještě daleko horší. Nadbytek sil
jeví se u každého stavu a nejen při řemeslnickém.
Praha
11
article
Přiznáváme proto rádi, že volba rodičů, kteří o bu-
doucnost dítek svých postarati se chtějí, není lehkou.
Pokud rukavičkářství se týká, jest pravdou, že i přes
zmenšený vývoz do cizozemska výroba rukavic každo-
ročně značně stoupá a že proto žádný dovedný po-
mocník rukavičkářský, který svědomitě a pilně pra-
covati chce, na nezaměstnanost naříkatí si nemusí.
Krom toho podótýkáme, že každý učeň rukavičkář-
ský dostává hned při svém nastoupení do učení
malou mzdu týdenní, která dle dovednosti jeho se
zvyšuje a ve třetím roku učení obyčejně 6 K týdně
obnáší. Může se tudíž každý učeň rukavičkářský
o potřeby své aspoň částečně sám starati. Pravdou
jest dále, že pomocníci rukavičkářští, kteří do po-
měrů výrobních a mzdových přece nejlépe zasvěceni
jsou, sami syny své opětně na řemeslo rukavičkář-
ské dávají, což by zajisté nečinili, kdyby vyhlídky
při řemesle tom byly tak špatné, jak v le-
táku shora zmíněném jest vylíčeno. Kromě toho
podotýká se též, že v továrnách rukavičkářských
zaměstnáni jsou v značném množství pomocníci
jinému řemeslu vyučení, jakožto síly výpomocně,
kterážto skutečnost zajisté nastati by nemohla, kdyby
12
article
jiná řemesla poskytovala lehčí, stálejší a výnosnější
výdělek, nežli rukavičkářství. Pravdou jest konečně,
že dovedný a pilný pomocník rukavičkářský vydělá
si doposud více, než každý jiný řemeslník. Hromada
pomocníků rukavičkářských z příciny té v letáku
svém opatrně nezmínila se o tom, jaké lepší řemeslo
rodiče pro syny své voliti by měli, Pokud se počtu
učňů rukavičkářských týká, budiž konstatováno, že
tou dobou u více než 200 členů společenstva ruka-
vičkářů zaměstnáno jest pouze 240 učňů a stále
ještě více než 1500 pomocníků rukavičkářských, po-
mocně síly počtem více než 1000 osob v to nečítaje
i nemůže býti tudíž o tom řeči, že by výrobci ruka-
vičkářští laciných sil učednických bez ohledu na jich
budoucnost vykořisťovati chtěli. Kdo se tedy řeme-
slu rukavičkářskému věnovati chce, nemusí se obá-
vati, že budoucnost jeho bude horší, než při kterém-
koli řemesle jiném. Bude však starostí rodičů, aby
synové jejich řemeslu tomu řádně se vyučili a aby
proto volili takové dílny rukavičkářské, jichž majitelé
jsou jim zárukou, že syny jich na řádné a dovedné
pomocníky vypěstují. Takovýchto pak svědomitých
výrobců rukavičkářských jest stále ještě dostatek