ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cd33470-66ef-11dc-ba8d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 56, place 31, work 3, org 4
1 article
Na to poslanci za venkovské obc opustili sněmovní sál a tak učinili sněmovnu zase neschopnou k usná- šení se. Zemský hejtman vzhledem k tomu vza! před- lohu zákona honebního s jednacího po- řad u. Po návratu poslanců za obce venkovské projed náván dosti dlouhý jednací pořad ostatní, na němž nacházejí se vesměs věci významu menšího. Schválena závěrka účtů školského fondu za roky 1899 a 1900; schváleny uzávěrky účtů menších růz ných zemských fondů za rok 1900 a předběžné roz počty na rok 1901. Přijat návrh zákona, kterým upravuje se ch o býků ve Slezsku. Zemskému výboru povolen úvěr v obnosu 100.000 K ku podpoře zemských hospo- dařských společenstev. Obci Vrbici v okrese fryštáckém povolen subvence ke stavbě školy 7800 K Řemeslnické škole pokračovací ve Vidnavě povolena subvence 1000 K. Spolku evangelických žen v Bílsku zvýšena subvence na vydržování sirotčince z 1000k na 2000 K Žádost katolického Schulvereinu pro Rakousko o podporu zamítnuta. Spolku českých raiffeisenek ve Slez sku povolena na běžný rok subvence v obnosu 1000 K, pro rok 1902 pak 3000 K. Spolku ně- meckých raiffeisenek pak zvýšena subvence ze 4600 na 6000 K. Městu Krnovu povoleno vybírati daň ze psů Schválen návrh zákona, kterým ustanovuje se, jak naložiti se má s obnosem vévodství slezskému plynoucím z přebytků sirotčích pokladen dle zákona ze dne 3. června 1901 ř. z. č. 62.
Vrbica Slezsko Vidnava Bílsko Rakousko Krnov
2 article
Po hodině odpolední přerušuje se jednání. Posl. dr. Rochowanski navrhuje, aby v dnešní večerní schůzi opět vzat byl na denní po- řádek honební zákon. Zemský hejtman s tím sou- hlasí a zve poslance ke společné poradě před ve- černí schůzí, na níž mají se neshody mezi poslanci za venkov a velkostatkáři pro některé 8§ honebního zákona vzniklé vyrovnati. (Schůze večerní.) Zahájena o čtvrt na 6. hod.; Posl. Karel Türk navrhuje, aby obnoveno byl projedeávání paragrafů honebního zákona 11 až 17 které již ve včerejší schůzi přijaty byly, pro které však právě vznikly ony neshody, které příčinou byly vzdálení poslanců za obce venkovské. Návrh tento přijat a rovněž přijat návrh referenta posl. dra. Ro- chowanského, aby také § 5. znoval byl projednán Přijaty pak s malými změnami 88 11. a 16., § 17 pak ve znění, v jakém jej včera příjala většina sně movny. Datší 85 přijímány jsou po většíně dle předlohy jenom u některých provedeny malé změny. Při pro jednávání § 41. došle k ostré srážce mezi K. Türkem a velkostatkářem bar. Zd. Sedlnickým. Prvý ve své řeči tvrdil, že zákon honební stran velkostatkářům, na což replikoval ostře Sedlnický. O 3/47 hod. več. schůze trvá dále.
Posl doktor Rochowanský Türk K Türek Zdeněk
3 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Trudnější pomoci moravským smi- řovačkám, než jakou jim poskytuje »Moravská Orlice« sotva lze si pomysliti. Po boskovické řeči dra. Žáčka, jíž jsme věnovali i úvodní články i celou řadu článků drobnějších za tím účelem, abychom výkon vůdce moravských Staro- čechů a hlavního nadšence pro illusi míru s Němci dokona ocenili takže myslíme, že ani jediný odstavec řeči té nezůstal neprobrán, vystoupila »Orlice« s laciným tvrzením, že jsme se vyhnul jádru vývodů moravského vůdce. Na naše opě- tovné vyzvání, aby nám udal zevrubně, kterým z těch vývodů jsme nevěnovali náležitou pozor- nost, odpovídá brněnský orgán, že jsme vyhnul se všem vývodům boskovické řeči Žáčkovy.
Němec Žáčkův moravský Orlice Orlice
4 article
Po takovém úniku publicistického našeho pro- tivníka z umluveného dostaveníčka, přestává všechna zábava, ačkoli by nám byla velice milou bývala. Námitky »Orlice«, jako že to, co jsme na řeč dra. Žáčka pověděli prý nebylo věcným rozbo- rem řeči té, nýbrž ohříváním výtek, právě v té řeči z kořene prý vyvrácených, že řeč ta byla dik- tována politikou věcnosti a pravdy a že zaslu- hovala odpovědí stejné, že to, co jsme my dosud o ni napsali, požadavku tomu nevyho- vuje, jsou jalovosti přes přílis průhledné sama »Orlice« to musí uznati, že těmí slovy vlastně nie neřekla. Aspoň tolik služby tomu drahocennému moravskému vyrovnání i jeho dosud jedinému advokátu dru. Žáčkovi, mohla »Mor. Orlice« přece jen prokázat, jako »Neue Freie Presse«, kteréž naprosto nepřekáželo, že jsme vývodův páně Žáčkových ani referendo nepřinesli a kteráž uveřejnila velice tempera- mentní článek na obhájení dra. Žáčka proti nám. Doufáme přece jenom, že jest »M. O.« boskovickému řečníku neskonale bližší i musíme za to míti, že to s fondem vyrovnacích dů- kazů v brněnském staročeském listě vypadá smutně. Vůbec jest postavení »Mor. Orlice« v zátežitostech moravských punktací velice vratké, ať nedíme útrpnost vzbuzující, neboť obě praž- ská stébla, jimiž se dnes podpírá, mízerii tuto neslepí nikterak. Uveřejňujeť brněnský list na
Žáček Mor Žáčkův M O Orlice Neue Frei Presse
5 article
úvodním místě dopie z Prahy pod záhlavím »Ještě , slovo k moravskému vyrovnání« a citát z pražského »Hlasu Národa«: »K projevu posl. dra. Žáčka«, hotové a výmluvné to dokumenty pro usedavou ubohost věci punktační. Co říci pří- kladně tomu, když dopisovatel »Mor. Orlice přichází s následující myšlenkovou přiboudlinou; »V téže době, co česká politika v království všemi silami a tak říkajíc v potu tváře udržuje dobrý poměr s Němci a připravuje příští no- vého vyrovnávání v samých Čechách, má se vůči Moravě rozvinouti co nej- větší národní říznost a energiea tím odvrátiti pozornost od připra- vovaných česko-německých ná- mluv a smluv v královstvl.« To prý děláme my! My, jimž každé punk- tace, zvláště pak punktace, při nichž k Vaš- kově dobromyslnosti a typické dobrosrdečnosti chystá nemilosrdný výprask, jest výlupkem po- litické ohavnosti a spuštění rozumu, my prý svým vystoupením proti moravskému vyrovnání chceme odvrátiti pozornost od vyrovnání chy staného v Čechách. To je právě hlavním účelem našich polemik a kritik moravských punktací, abychom zabránili postavení vzorce na Moravě pro vyrovnání v Čechách, abychom zabránili příkladu moravského smíření, moravského kles- nutí českého lidu v malomyslnění, k němuž je Žáčkova řeč zrovna návodem. Tyrolské i moravské punktace, provedeny, znamenají podražení nohou české opposici protipunktační v Čechách, nesmírný morální nátlak na český, v punktačním odporu iso- lovaný lid i musíme býti do opravdy vděčni Vše- němcům — Tyrolska za zmar rozdělení Tyrol bar. d'Elvertovi za jeho včasné odhalení o mo- ravských smiřovačkách. Polemisovati s vývody, kteréž ať z nedostatku pochopení anebo ze zle vůle hledají v našich snahách něco podobného, jako pražskýšdopis »Mor. Orlice«, přece nelze.
Mor Němec Vaš Žáčkův Elvert Praha Orlice Čechy Morava Tyrolsko Tyroly
6 article
Neboť pražský záchrance ztracené věci »Mor. Orlice« táže se, kde prý jsme byli, když česká delegace uzavírala punktace s Němci, aniž by se ptala Moravanů a Slezanů, když prý nyní naříkáme na porušení solidarity.« Kdyby byl onen muž, který spáchal pokus politické korre- spondence v »Mor. Orl.« uveřejněné, prodlel celou dobu na měsíci, musil by něco vědět o našem boji proti punktacím »a priori« i »a li- mine«, neboť vlny národního vzepření v Če- chách proti punktacím div nebesa neproráželv. Co se týče pak porušené »solidarity« s Čechy v Čechách, prosíme pány, aby se naučili dříve myšlenkově tříbiti politické pojmy, než se odváží ke kontroversi o věcech přece tak eminentně a existenčně důležitých, jako jest otázka vyrovnání. Solidaritou přece zajisté není míněna zdvořilostní okolnost, zdali se někdo z Moravy někoho z Čech ptal, co říká jednání pana Perka s panem Skénem, nýbrž porušením česko-slovanské solidarity pro nás znamená se- parátní mír, jaký Moravané jako čásť Čechů bez nás i Slezanů uzavírají, opouštějíce nás při tom v našem boji proti Němectví. Domnělá »stať«, kterou »Moravská Orlice« vyňala z »Hl.
Mor Němec Moravan Slezan Perk Skén Čecho Orlice Orlický Čechy Morava moravský Orlice
7 article
Národa«, jest už dokonce snůškou frásovitých ledabylostí, jako »veškerá váha Žáčkovy auto- rity«, »muž, jenž cíti plnou tíhou zodpovědnosti svého jednání«, »jest velice odvážno apodikticky zavrhovati v Praze akci Moravy«, následkem čehož »nezbývá tudíž, než toto stanovisko ak- ceptovati«. To jest už nejžalostivější, bojovati proti tak špatně slepeným papírovým kanonům — Volby do okresního zastupitelstva na Král. Vinohradech ukončeny byly dne 25. a 26. t. m. Dne 25. vykonala volbu sku- pina velkého průmyslu, ve které zvoleni byli pánové: Jaroslav Mužík, člen správní rady pivovaru z Nuslí, Jan Alfons Šimáček, ma jitel firmy A. Chmel na Král. Vinohradech, Jan Štěpánek, lékárník na Král. Vinohradecha Josef Víšek, majitel závodu kamennického na Král. Vinohradech. Dne 26. zvolen ze skupiny velkostatků pan Josef Kašpar, majitel velko- statku v Práči.
Žáčkův Král Mužík Jan Alfons Šimáček A Chmel Štěpánek Víšek Kašpar Praha Morava Nusle Práče
8 article
— Úmrtí. Dne 24. t. m. zemřela zde paní Růže Ždimerová, roz. Horáčkova, choť ruka- vičkáře, člen správního výboru ženského odboru So kola v Praze—VII. a člena Družstva pro vystavění tělocvičny. Zesnulá byla od patnáctého roku horli- vou pracovnicí ve spolkovém životě sokolském. Ze- mřela nedokončívši 22. rok věku. Pohřeb koná se 27. t. m. o 6. hod. odpol. z domu smutku na Čer- toušku č. 597—VII. na hřbitov holešovický. — V Ko- líně způsobila veliký soustrastný rozruch náhlá smrt učitele mojžíšského náboženství na c. k. vyšším gym- nasiu tamtéž J. Pacovského. V pondělí dne 22. t. m. vyučoval jako obyčejně dopoledne v soukro- mém domě, odpoledne pak o 2. hod. byl nalezen v pokoji svém mrtev; byl raněn mrtvící. Pohřeb konán na hřbitov israelský v Kolíně za velikého účastenství, poněvadž zesnulý klidnou a tichou po- vahou a pracovitostí zjednal si úctu a vážnost vše- obecnou. — Schůze abiturientů gymnasijních v Hradci Králové. Abiturienti gymnasia králové- hradeckého z r. 1871 sjedou se tam po 30 letech ve dnech 3. a 4. srpna. První přátelská schůze bude v sobotu večer (3. srpna) v »Grandhotelu«, kde další program s přítomnými se sdělí. Účast přislíbili prof. a šk. rada Al. Jirásek, berní Bělský, vrchní kontrolor Drahoš, prof. Viravský, prof. Ježek, řed. Č. Vávra, rada Tvrdý, soudní tajem. Kneip, soudce Paul, dr. Hromadka, vrchní berní in- spektor Šokol, c. a k. major Pavelka, farář Dvořáček a milý host z Moskvy prof. Zbra- slavský. Ze zesnulých kollegů téhož ročníku předčili jako nadějní básníci dr. Josef Baše a Bohd. Jelínek.
Horáčkův J Pacovský Al Jirásek Bělský profesor Viravský Ježek Vávra Kneip Paul doktor Hromadka Pavelek Dvořáček Zbr Baš Jelínek Praha ko Kolín Hradec Králové Moskva rada Tvrdá Růža Ždimerová můj dům
9 article
Umístění Národopisného musea v Kinského zahradě jest na polo již zabezpečeno. Otázkou touto zabývala se na Staroměstské radnici komise sadová a finanční a obě usnesly se, umístění Národopisného musea v zahradě této doporučiti. Budovu, někdejší zámeček, bude nutno k účelu tomu opravit, což se stane malým nákladem. S přenesením musejních sbírek obci pražské nevzejdou žádné ná- klady. Kromě musea bude dle projektu v Kinského zahradě umístén kostelík z českoslovanské vesnice v Král. Oboře a dvě význačnější chaloupky z téže vesnice, pak boží muka. Dle projektu mají tam být umístěny vrstvy kůry zemské naší vlasti, zvířena, ptactvo a pod. Dnes bude se touto záležitostí zabý- vati komise technická a pak rada městská. — Poštovna na Chlumu u Všestar. Píše se nám: Zásluhou p. místodržitelského rady Stein- felda, okresního hejtmana v Hradci Králové a zná- mého »otce vojenských hrobů na bojišti králové- hradeckém« p. setníka Jana Steinského povolena rozhodnutím ředitelstváe pošt a telegrafů na Chlumu poštovna a hyla dne 21. července otevřena i za- hájena poštovní doprava pro rozhlednu a její okolí u p. Jana Kašparovského, šikovatele a t. č. strážce vojenských pomníků na bojišti, na jehož příbytku schránka na psaní je vyvěšena. Tím vybověno dávno cítěné potřebě, ježto památný Chlum co rok navštěvují tisíce cestovatelů cizích i domácích.
Král Steinský Kašparovský Chlum Všestary Hradec Králové národopisný muzeum rada Stein
10 article
— Dávat hochy na rukavičkářství či ne- dávat? Představenstvo společenstva rukavíčkářů v Praze a okolí vydalo tento výklad: Na uváženou rodičům, kteří syny své stavu řemeslnickému věno- vati hodlají! Výbor hromady pomocnické při spole- čenstvu rukavičkářů z Prahy a okolí uznal za dobré, varovati rodiče, kteří syny své na řemeslo dátí ho- dlají, zvláštními, po domech ve značném množství rozšířenými letáky, aby řemeslo rukavičkářské nevo- lili a vyličuje v letácích těchto nejčernějšími barvami budoucnost hochů, kteří přes to řemeslo rukavičkář- ské za příští povolání si zvolí. Účel tohoto jednání hromady pomocnické jest jasný; jako každý jiný stav tak i pomoenictvo rukavičkářské stará se ve vlastním zájmu o to, aby řemeslo mělo co možná nejméně dorostu a aby následkem toho pomocníci rukavičkářští byli hledanějšími a ve svých požadav- cích volnějšími. Podepsané představenstvo, které da- leko jest toho, sváděti nepravdivou snad reklamou rodiče k tomu, aby syny své na rukavičkářství do učení dávali, pokládá v zájmu pravdy za svou po- vinnost vylíčiti věc tak, jak ve skutečnosti se jevía ponechati pakisoudnosti rodičů, aby o osudu synů svých dle nejlepšího svého přesvědčení rozhodli. Podotý- káme, předem, že řemeslo rukavičkářské tou dobou není v takovém rozkvětu, v jakém před lety ještě se nalezalo a že zejmena vývoz zboží rukavičkářského není takovým, jakého by si bylo přáti. Ale stav ten trvá u všech řemesel bez vyjímky, ba u jiných ře- mesel jsou poměry ještě daleko horší. Nadbytek sil jeví se u každého stavu a nejen při řemeslnickém.
Praha
11 article
Přiznáváme proto rádi, že volba rodičů, kteří o bu- doucnost dítek svých postarati se chtějí, není lehkou. Pokud rukavičkářství se týká, jest pravdou, že i přes zmenšený vývoz do cizozemska výroba rukavic každo- ročně značně stoupá a že proto žádný dovedný po- mocník rukavičkářský, který svědomitě a pilně pra- covati chce, na nezaměstnanost naříkatí si nemusí. Krom toho podótýkáme, že každý učeň rukavičkář- ský dostává hned při svém nastoupení do učení malou mzdu týdenní, která dle dovednosti jeho se zvyšuje a ve třetím roku učení obyčejně 6 K týdně obnáší. Může se tudíž každý učeň rukavičkářský o potřeby své aspoň částečně sám starati. Pravdou jest dále, že pomocníci rukavičkářští, kteří do po- měrů výrobních a mzdových přece nejlépe zasvěceni jsou, sami syny své opětně na řemeslo rukavičkář- ské dávají, což by zajisté nečinili, kdyby vyhlídky při řemesle tom byly tak špatné, jak v le- táku shora zmíněném jest vylíčeno. Kromě toho podotýká se též, že v továrnách rukavičkářských zaměstnáni jsou v značném množství pomocníci jinému řemeslu vyučení, jakožto síly výpomocně, kterážto skutečnost zajisté nastati by nemohla, kdyby
12 article
jiná řemesla poskytovala lehčí, stálejší a výnosnější výdělek, nežli rukavičkářství. Pravdou jest konečně, že dovedný a pilný pomocník rukavičkářský vydělá si doposud více, než každý jiný řemeslník. Hromada pomocníků rukavičkářských z příciny té v letáku svém opatrně nezmínila se o tom, jaké lepší řemeslo rodiče pro syny své voliti by měli, Pokud se počtu učňů rukavičkářských týká, budiž konstatováno, že tou dobou u více než 200 členů společenstva ruka- vičkářů zaměstnáno jest pouze 240 učňů a stále ještě více než 1500 pomocníků rukavičkářských, po- mocně síly počtem více než 1000 osob v to nečítaje i nemůže býti tudíž o tom řeči, že by výrobci ruka- vičkářští laciných sil učednických bez ohledu na jich budoucnost vykořisťovati chtěli. Kdo se tedy řeme- slu rukavičkářskému věnovati chce, nemusí se obá- vati, že budoucnost jeho bude horší, než při kterém- koli řemesle jiném. Bude však starostí rodičů, aby synové jejich řemeslu tomu řádně se vyučili a aby proto volili takové dílny rukavičkářské, jichž majitelé jsou jim zárukou, že syny jich na řádné a dovedné pomocníky vypěstují. Takovýchto pak svědomitých výrobců rukavičkářských jest stále ještě dostatek