ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6ccb9fc0-8fcb-11dd-a57b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 122, place 82, org 16, work 8
1 masthead
Strana z
2 masthead
NAROUNÍ LISTY.
3 masthead
19. března 1913. Čisio P.
4 article
lem, aby valně pochroumaná obstrukční po- věst německých agrárníků byla opět povzne- sena, prohlásil, že pokládá nynější vyrovnání tak, jak se nyní representuje, za neuskuteční- telné. Oproti pověstem o domnělé prý ob- strukční únavě Němců ujišťuje Krütz- ner, že o upuštění od obstrukce před splněnín něm eckých požadavků nemůže býti ani řeči Lodgmanova centralistícká resignace. V Ústí nad Lab. prohlásil v neděli poslane dr. Lodéman svým voličům, že Němci nedostanou se v centralistickém Rakousku s mista. »My Němci jsme v tomto státě odsouzeni k menšiné, ani naše vysoké hospodářství a kultura, na niž se tuk ča- sto odvoláváme, nic nám není platn a, jes potud sebeklamem. že v politice ne- braje žádnou roli. Nezabránila tomu, že jsme přišli o většinu v parlamentě a na zemském sněmu, že jsme ztratili Prahu a jiná města. Cen- tralismus nám už neziská zaše ztracené postavení, musíme nabýti zmužilosti k rozdělení ra- konského obvodu mezijeho národnosti a Uhry budou musit následovati toho příkladu. Kdyby byl Turecko poskytio svým národnostem samosprávu, bylo by bývalo svéh dnežního osudu ušctřeno. Také my ma- síme učiniti rakouské národy autonomními, tím zajistíme si existenci. Českoněmeckě vy- rovnání jest jenom kompromisem a nezujistí nám naší balance. Chceme-li v Čechách dosíci samo- správy, je to možno jedině v rámci celého v y- rovnání národů v Rakousku. Bude to tuhý boj. ale musí se zdařiti. Dnešní hranice ko runních zemí musí zmizeti, stát musí být vybudo ván na nacionálně federalistickém základé. Pa- matujme na rok 1813, kdy národ byl za jedno pr čest a moc Německa .. .« (Bouřlivá pochvalu.) Ku pestré kytici současných politických ná- zorů německých skvostný příspěvek. Venkoncen vzato, jest Lodgman s Irem vlastně jednoho na- zoru.
Němec Lodgmanův doktor Lodéman Lodgman Irma Ústí nad Laba Praha Uhry Turecko Čechy Rakousko Německo
5 article
Z Moravy. Dne 15. března 1913.
Morava
6 article
(Netečnost k obecním věcem brněn ským.) Za velikou chybu pokládáme okolnost, že ve- doucí kruhy české v Brně, ať patří té neb one straně politické, věnují malou pozornost obecním záležitostem brněnským, ve kterých by mohly velmí citelně potírati němectví brněnské radnice se sta- noviska věcného poplatnictva veškerého. Pravdou je sice, že si dr. Pluhař brněnských věcí všímá. avšak přirozeně jen velkých přebmatů radnice. Drobnější kontrole věcí obecních při své zaměstna- nosti se věnovati nemůže. A je to vada, která musí býti odstraněna. Za nedlouho půjdeme opřt do obecních voleb a tu mělo by se počíti v čns s přípravamí a měly by se v české společnosti brněnské hledati osoby, které byjiž dnes bezohledně mizernou správu obecní před světem odhalily. Má- me v Brně Jednotu českých voličů, která měla dle tendence zakladatelů sledovati cíl, jaký si obralv kdysi pražské kluby voličskě, v pravidelných schů- zích, často se opakujících, podrobovati břitké kriti- ce nehospodárnost obce brněnské. Napřed k Jedno- tě byla zdrželivost, že prý je útvarem lidovým, dnesv ní sedí snad všechny strany, ale není lépe. Schůze. které by hospodářství obce brněnské kritisovaly se nekonají. Není referentů — dr. Pluhař na všech. no nepostačí. A přece musí předním 4kolem Jed- noty býti, aby nalezla pro všechny obory obecní správy referenty, kteří by sledovali neúprosně ča- chry kliky brněnské, na radnici vládnoucí, a nejen českému, nýbrž vežkerému poplatnictvu otevřel oči, jak vyhazují se peníze plnýma rukama na — zachování neudržitelného už němectví radnice.
doktor Pluhař Brno I v Brno
7 article
Naše časopisy sice již trochu více všímají věcí obucních — orgán z Rudolíské ulice hlavně oněch na pražské radnici, kde vládne dr. Groš. více jím nenáviděný nežli dr. Wieser, starosta brněníký. Zcela dle naší povahy. Protí vlastním l- dem dovedeme býli ostřejší, nežli proti nebezpoč- nému nepříteli národnímu. Jednota českých voličů brněnských musí své poslání splniti a začít se musí hned, nikoliv až týden, čtrnáct dní před volbami. A bude třeba již dnes promluviti slovíčko s našimí sociálně demokratickými autonomisty, kteří maji plno kuráže proti radnici, když jde o jejich nemo- censkou pokladnu, při volbách obecních do kom- promisu s „měšťáckou“ českou stranou nejdou — ale mandáty zemské i říšské se neostýchaji od této „měšťácké strany české bráti, ba s ní kompromis uzavírati. Lidovopokroková strana by měla tote pánům nutonomistům připomenouti. Dvojí hra — při obecních volhách protí Němcům nelze kompro- mis uzavírati, při zemských a říšských proti Če- chům ano — trpěna býti nemůže. Čekáme, že Jed- nota voličů brněnských chopí se práce ve smyslu naznačeném; vždyť poslední jednání obecního vý- boru brněnského o divadle městském, kde se při- znává schodek 93.000 K — kolik je zatajeno, se ani neví.— je snad postačitelným důvodem k pro- buzení ze spánku a ke vzpružení činnosti. hen ohledu na volební boj zemský. Jednou jsou to velby říšské, po druhé zemské, po třetí zase něco jiného, proč pořáde nemůžeme se pustiti do obce brněn- ské. Páni na radnící jsou s takovou nasí opos výborně spokojení.
doktor Groš Wieser Němec
8 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
9 article Pronásledování Slováků.
Pronásledování Slováků. Politické nezdary patrně tak podráždily Ma- ďary, že by si ve své bezmocnosti rádí odlevili aspoň na bezbranných Slovácích. Pronásledován slovenské mládeže pokračuje. Ze zapadlých gy- mnasií přícházejí zprávy, že tam objevili sloven- sky smýšlejícího studentíka a proto že ho vyho- dili. Stalo se tak v Šoproni, v Levoči, Kežmarku poslední zpráva přichází z evangelického gymna- sia v Békešské Čabě, kde vyhodili sepřimána Michala Laciaka, syna ev. faráře z Horního Ti- sovníku v Novohradské stolici. Za Laciakem, patr- ně delší dobu, slídili páni profesoři, poněvadž pod- nětem k pronásledování byla dopisnice, kterou Laciak před delší dobou dostal od přítele Janče. tyto dni vyhozeného z ev. lycea v Kežmarku. Formálné důkazy proti Laciakovi jsou opravdu „pobuřující“: čítával slovenské noviny, učil se psát srbsky, řekl, že polovice profesorského sboru je slo- vanské krve, což je pravda, a kdysi se vyslovil, ž Slováci by měli mít slovenské školy. To stačilo na vlastizrádu a Laciak pro tyto „zločiny“ patrně ne- bude přijat na žádné maďarské gymnasium. Měl by zkusit dokončit studin za uherskými hranicemí třeba v sousedních Čechách.
Slovák Michalus Laciak Janec Ma Šoproň Levoča Kežmarok Békešský Čaba Čechy
10 article
V Nítranské stolici v obci Szakadék při stá- lých „novotvarech“ v maďarské topografii nevíme nic bližšího o původním slovenském názvu této ob- ce, snad je to Prietrž — byl zbaven státní podpor učitel na evangelické škole, Jan Zajac, z toho důvodu, že nosi slovenské košile a je členem slo- venské národní strany. Tak působí v praxi po- věstné Apponyího školní zákonyl Tendence nynějšího pronásledování Slováků je zřejma z referátů maďarských novin, kterými provázejí dosavadní vyšetřování studentů. Ředitel kežmarského ev. lycea přišel prý na stopy pan- slávského sludentského spiknutí. Na jeho udání deteklivové z Pešti vyjeli na Slo- vensko pátrat a našli, že se v T. Sv. Martině za srpnových slavností utvořil spolek slovenské o- nladiny pod názvem „Mor hol“, který má členy mezi studenty na gymnasiu v Kežmarku a v Šťav- nici, na obchodní škole v Baňské Bystřici a na u- čitelském ústavě v lázních Štubňanských a vydá- vá časopis „Půčky“ (Poupatal. Spolek má prý pokladnu, v níž nalezli 500 K na hotovosti. Aby upozornili i Vídeň na nebezpečné snahy této or- ganisace, maďarské noviny tvrdí, že členové spol- ku se zavazovali rozšiřovat panslávské ide- je ve vojsku. Pro maďarské štváče jest ovšem každá lež a podlost dobrá. Jen jedna věc se ma- darské policii nepodařila: Chtěla podle staré dobré kradice, osvědčené iiž v případě „Slovenské Ma- tice“ a nedávných sbírek ve prospěch balkánských
Zajac Slovák Martina Mor Půček Pešť Kežmarok Baňský Bystřice Vídeň Štubňanský slovenský Ma maďarský novina
12 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Balkánský spolek a Rusko. Německá žurnalistika zdejší i říšská lič věci na Balkáně tak, jako kdyby Rusko bylo balkánské spojence, zvláště Černou Horu úplně opustilo. Naproti tomu „Daily Tele- graph“ tvrdí, že v diplomatických kruzicl vědí, že mezi Ruskem a balkánský- mi spojenci je tajná úmluva o spo- lečné akci, ke které by došlo, kdyby Řa- keusko vtrhlo do sandžaku. Druhý článel úmluvy týká se společné akce proti Turecku List připomíná, že 24 hodin potom, co Sazo- nov skončil své poslání v Balmorale, Bulhar- sko, Srbsko a Řecko zahájily mobilisaci. Vdi plomatických kruzích londýnských jsou pře- svědčeni, že i Anglie do této úmluvy je zasvěcena, ale nezavázala se k ničemu víe než k diploma tické podpoře. Není důvodu, aby to, co oznamuje lnn- dýnský list, bylo pokládáno za méně věro- hodné, než to, co píší „Reichspost“, „Neu Freie Presse“, „Köln. Ztg.“. Londýnský list pravda, ničeho neví o Skadru, jenž je nyn vlastním jablkem sporu. Ale z poměru troj- spolku-trojdohody k celé záležitosti vyplývá že státy trojdohodové nikterak nevydaly Čer- nou Horu, nechtějíci se Skadru vzdáti, v šan státům trojspolkovým. Jestlíže by Rusko ne- zůstalo klidno, kdyby nebyl na pokoji zůsta- ven sandžak, tím spíše by se ho dotklo, kdyby se křivda dála jeho nejvěrnějšímu a nejvytrva- lejšímu spojenci, Černé Hoře.
Bulhar Köln Skadr Rusko Balkán Turecko Srbsko Řecko Anglie Černá hoře Daily Tela Neo Frei Presse
13 article
Skaderští parlamentáři. Ruský dobrovolník píše „Novému Vremeni“ černohorského tábora v Obliku Dne 9. března ve 4. hod. odpoledne ukázali se mezi Malým Tarabošem a černohorskou baterií čty- ři jezdci. Za drátovou přehradou se dva zastavilia dva jeli dál. Z nich jeden byl trubač, jenž střídavě troubil a střídavě mával bílým praporečkem. Čer- nohorský velitel vyšel parlamentáři vstřic. Turel dal si zavázat oči, načež jej vedli k brigadýru Ivu Djuroviči. Parlamentář mu odevzdal balíček a pro- sil, aby mu bylo dáno písemné potvrzení. Balíček měl adresu tureckou a francouzskou. Brigadýr se tázal: „Od koho je to psaní?“ Otázka nikterak nebyla zbytečná, protože se udržovaly zprávy, že skaderský velitel Hasan Ríza byl ubit. Otázka brigadýrova měla za účel přezvě- děti, je-li to pravda. Turek odpověděl, že mu není známo, od koh psaní jest, ale není pochyby, že jest od jeho veli- telstva. Odpověď nebyla uspokojivá, ale mladému Turku nabídli kávu a on se ukázal velmi dobř vychovaným a veselým důstojníkem.
Djurovič Hasan Ríza Turek
14 article
Ptali se ho, proč se Skader nevzdává, že dnet nebo zitra bezteho musí padnouti. Turek žertovně odpověděl, že „velitelstvo ví“, on sám neví ničeho. Obdržev potvrzení, že balíček odevzdal, Turek se rozloučii a jel nazpět Baliček ihned byl odeslán generálu Mitru Mar tiničovi. Dne 11. března v 8. hod. ráno byl vypraven černohorský parlamemtář do Skadru s odpovědí. Před prvou drátěnou přehradou byl přijat tureckým důstojníkem, jemuž odevzdal psaní. Když se vracel. Turci po něm stříleli. Tentokráte to nebylo „nedo- rozumění Dne 12. března o hodině polední opět se po Tarabošem ukázali tři turečtí jezdci s bílým pra- porcem. Černohorský velitel jim vyžel vstříe a tu- rečtí vojáci z opevnění začali po něm stříleti, ale netrefili Černohorce, nýbrž jednoho z Turků, jej ranili do ruky. Balíček, s nimž parlamentáři přijeli byl zase poslán generálu Mitru Martinovíči. Co si obě strany píšou, je dosud tajemstvím.
Turek Taraboš Mar
15 article
Selský car.
16 article
Z dynastických slavností petrohradských př jubileu nastolení Romanovců před 300 lety vybírá- me výjev, který považujeme za nejvíce charakteri- stický pro poměr panujícího cara Mikuláše II. národu ruskému. Sympatie carovy pro sedláky byls znúmy již z doby revoluce. Když Mikuláš II. v zimním paláci přijal de- putaci sedláků a vyslechl její požadavky, promlu- vil tak to: „Velmi jsem šťasten, že vás tu všecky vidím vyslance celé matičky Rusi. Naše Rus rostla mohutněla věrou v boha, láskou svých carů k ná- rodu a oddaností ruského národa k carskému trů- nu. Kéž by vždycky bylo tak! Ať žije naše milova- ná matička Rus, ať žijete vy, ať se rozmáhá vát blahobyt a štěstí Po těch slovech podali mu plný pohár a ca jej vyprázdnil na zdraví ruských sedláků. Vojenslá hudba hrála oblíbený „Preobraženský pochod“, p němž předseda ministerské rady připil carovi, ja- kožto „hospodáři země ruské“. Potom ujal se slova selský obecní starosta Vasilij Močalov a oslovil cara: „Nejmilostivější hosudarel My, představitelé selského stavu ruského, šťastní jsme, že Tě můžeme pozdraviti v den, kdy Tvůj prarodič, tři sta tomu let, zvolen byl na ruský prestol. Ty jsi, hosudare. naše ochrana od všelikých nepřátel a škůdců. Ty jsi pravda naže. Ty jsi milost naše. Víme, jak nás. ruské sedláky, máš rád. Buď nám vždycky šťasten. přemilostivý hosudare nášl Kéž hospodin prodlou- ží a blahosloví Tvé dnil Kéž ruská země v mí- ru rozkvétá pod mocnou vládou Tvojí! Kéž prosp vá na radost Tobě, mátušce cařici i všem nám
Romanovec Mikuláš II Rus Močalov Toba
17 article
Tvému věrnému národo carský pacholík, hosudát následník cesarovič! Věř, hosudáre, že my sedláci jakmile pokyneš, otočíme Tě jako pevná hradba a jako před 300 lety ruský sedlák Ivan Susanin každý z nás ochotně položí svou hlavu za Tv drahocenný život, za Tvůj rod i za slávu vlast našíl Caruj na slávu nám, caruj na strach vrahům care pravoslavný Car, hluboce dojat, přistoupil k Močalovu, ob- jal a políbil jej. Přítomní slzeli. Byl to slavný oka- mžik, kdy selský car a selský národ osvědčili si navzájem, že jsou jedno. Trest smrti v Rucku Otázku zrušení trestu smrti neodbavují v Ru- sku tak snadno, jako na př. v Německu, kde mnoho učených lidí se vyslovilo pro zacbování trestu smrti. Rusům je trestání na hrdle mučivou otázkou svědomi. Už prvý křesťanský panovník ruský, sv. Vladimir, vyvodil docela děsledně z při- jatého učení Kristova, že popravy mají býti od- straněny, poněvadž se přičí přikázání: »Nezabi- ješl« A bylo k tomu třeba lstivé proknanosti ře- ckých mnichů, aby tohoto poctivého a přímého barbara přesvědčíli o nepravdě jeho pravdy. Rusko bylo prvým státem v Evropě, který zrušil trest smrti, v osmnáctém století za Jelisavely. Později byl však trest tento obnoven, ale nepřestával trá- píti ruské mysli. Otec slavjanofistva, Chomja- kov, člověk skrz naskrz ruský a pravoslavný napsal: »Netrestejte zločince smrtí. On již nemůže se bránit a udatnému národu je hanba zabijeti bezbranného. Dávno již byl trest smrti v Rusku zrušen a i nyní je nám všem protivný. Takové
Ivan Susanin Močalov Rus Vladimir Kristův Německo Rusko Evropa
18 article
milosrdenství jest sláva pravoslavného plemene slovanského. Od Tatarů a učených Němců obje- vila se u nás surovost v trestech, ale záhy zmize i poslední její stopy .. .« Proroctví Chomjakovo. žel, posud čeká svého splnění, ba v poslednich letech při sesíleném boji revoluclonářů s vládními orgány počet poprav vzrostl, jak ukazuje tyto dni vydaná ruská kniha Hernetova »Smertnaja kazňe V Rusku bylo r. 1907 popraveno 1139 lidí, r. 190 1340, r. 1909 717, r. 1910 129, r. 1911 73, r. 1912 126 Jaký ohromný podil na popravách má reveluční huuti, kterévsamo zhubilo přes 5000 vládních zří- zenců, viděti z toho, že za jediný rok 1906 bylo popraveno více lidi než za třicet let před tím r. 1906 574, za období 1875—1965 dohromady 49 poprav. Vládní útlak působí patrně zmocnéným vlivem na teroristické snahy osvoboditelského hnutí a prolitá krev na jedně straně vyvolává krvavou pomstu na straně druhé a tak nešťastné Rusko stále zůstává v zakletém kruhu.
Tatar Němec Hernetův Smertnaja Rusko
19 article Plány ruského ministra vnitra.
Plány ruského ministra vnitra. Nový ruský ministr vnitra. Maklakov, v besedě s dopisovatelem denniku „Temps“ vyloži své státnické plány. Maklakov prohlásil se za stoupence decentralisace. Ruská říše prý jest příliš veliká, aby snesla dosavadní soustředě. ní místních záležitostí z celého Ruska v petro- hradských kancelářích. Decentralisaci chce pro- vádět rozšířením pravomoci gubernátori nad nimiž chce pouze sesílit kontrola ve formě častějších senátorských revisí; k témuž cíli m směřovat i zavedení zemského zřízení tam kde ho posud není. Dále stěžuje si ministr na vzrůst „chuliganství v městech i na vesnicích Proti spustlosti mravů třeba bojovat policejními opatřeními; reforma policie musí se postarat pře- devším o úpravu platů, poněvadž při dnešním niz- kém služném policejní zřízenci jsou přímo sváděn k „vzjatočnictvu“ (přijímání úplatků). Třeba te bojoval s opilstvím, byť i nebylo lze docela ome- zit prodej lihovin; stane se tak aspoň v těch ves- nicích, jichž obyvatelstvo o to požádá. Co se týk reformy pasportů, přiznává ministr vnitra, že dnes pasport jest nepříjemností jen pro čestné lidi kdežto darebáci mohou si kdykoli zaopatřit f- lešný cestovní pas. Reforma vydávání pasů byla by v tom, že zahraniční pasy budou moci vydá vat již policejmejsteří, nejen gubernátoři, jako do- sud. Pro rucký tisk chystá Maklakov novinky, za které mu ruští novináři nebudou vděční. Osnova
Maklakov Rusko
20 article
zákona o lisku navrhuje, aby časopis byl dodán na censuru tři hodiny před vyjitím. Zde patrně pů- sobil rakouský příklad nakažlivě. Od té doby, co byla v Rusku zrušena předchozi censura, byla praktikována proti novinám soustava pokut, vymě- řovaných gubernátery nebo gradonačalníky [ná- čelníky měst). Na příště všechna tisková provi- nění maji být stíhána ne administrativně, nýbrž soudně. Aby případně pokuty mohly být snadno vymáhány, vydavatelstvo časopisu bude povinno složit 2—3000 rublů kance, která po každá pokutě bude musit být doplňována. Kauce bude žádána jen od těch časopisů, které se již jednou provi- nily. V zákonech, týkajících se židů, nelze prý nie měnil. O polské otázce se vyjádřil ministr vnitra, že je to zlo chronické, s nimž těžko bojovat, ale k tomu prý se vrátí až později, až budou vyříze- ny prvotřídní státní potřeby. Především třeba Rusku se postarat o silnou vládu, prostou násili, zákonnou a blahopřejnou. Časem uhladí se těž spory mezi vládou a damou, dumě jest ponechá- na moc zákenodárná, vládě moc výkonná. At du- ma konároluje vládní výkony, ale snaží se téžo rozumnou součinnost a vládou, což se stane, až du- ma najde svou rovnováhu.Velké převraty plány Ma- klakova neslibují, leda některé nepříjemnosti den- nímu tisko; budoucnost uháže; kolik dovedl u- skutečniži ze své snahy upevniti vládu na zákon- ném podkladu bez násilných prostředků.
Rusko Ata Ma
21 article Vojenské a daňové předlohy v Německu.
Vojenské a daňové předlohy v Německu. Dnes má se sestoupiti německá spolková rada aby rozhodla o nových vojenských a daňových předlohách. Kdežto vojenské předlohy budou prý brzy vyřízeny, očekává se, že vyjednávání o no- vých finsnčních zákonech se asi protáhne, poně- vadž prý vebylo možno dosáhnouti dohody mez Hinančními správami jednotlivých států. Je možno že bude přijat návrh, aby říše převzala kolkové ávky, což by vyneslo asi 150 milionů, a návrh na úhradu zbytku budou prý se, jak podotýká »Lok Anz a, snad pohybovati ve zcela jiném směru, než se posud namnoze soudilo. Daňové plany spolkových vlád jsou posud záhadou. Jak sděluje hansovní spolek na základě spolehlivých informací, neuvažuje se o dani uhlí, dividend, kotování a kvitancí. Proli řížské daní z majetku jeví se u jednotlivých spolkových států odpor, i ježto dle tvrzení »Köln. Ztgu,“ »Germanie« také daň z přírostku majetku není už na programu spolkových vlád, zbývá snad jen již daň z dědlctví, konsumu a dopravy. Bylo by sice také možno uvaliti řišskou potřebu na jednotlivé státy, ale zvýšení matrikulárních příspěvků zda se mnchým býti povážlivým již proto, že by se tím stanovení daní vymknulo říšskému saěmu a pře- šlo by na zemské sněmy.
Köln Německo Lokomotiva Anza
22 article Giolittí o Libyí a zbrojení
Giolittí o Libyí a zbrojení Před rozchodem italské sněmovny na velko- noční prázdniny pronesl ministerský předseda Giolitti v rozpočtové debatě řeč, v niž rozhodně odmítal výtky socialistů proti expansivní politice Italie a dovozoval, že lidové třídy italské na- leznou v nové severoafrické osadě zdroj velkých prosrěchů. Osadní politika všech velkých národě prý dokazuje, že národy mají z osad velké vý- hody. Na námitku socialisty Trevesa, že získání Libye vzbudí soupeřství jiných středomořských národů, odpověděl Giolitti, že n opak tím s předešlo tomuto soupeřství, pocěvadž by Rtalie nikdy nebyla covolla, aby některý jiný národ Libyi obsadil. Pokud se týče postupu zbrojení, vykláda Giolitti socialistům, že Italie, kdyby zůstala ne- ozbrojenou nebo špatně vyzbrojenou uprostřeo států, jež se horlivě připravují, ohrozila by svou vlastní existenci.
Giolitti Italia Libye Italia
23 article Ze strany.
Ze strany. Technický odber nár. strany svobodomyslne (sekce vysokoškolská). Přípravné komité kont schůzi ve čtvrtek 20. t. m. o 8. hod. več. v restau- raci „u Chaděrů“, místnost č. 2. Z Prahy VII. Mladá generace koná členskou schůzí dnes ve středu o 8. hod. večer v restaurae „u Hošků“ (dříve u Volavkyl, na níž promluví kol učitel Jar. Preininger: „O učitelských poměrech“o Účast všech kolegů autna. Odbor finančních zřízenců. Ustavení se odbo- rové organisace finančních zřízenců stalo se dne 14. března o 7. hod. večer v sekretariátu nár. stra- ny svobodomyslné, na které promluvil p. berní oíi- ciál A. Kučera „O hnutí zřízenců v poslední době a zároveň nastinil částečně program národní strany svobodomyslné. S pochopením přijata slova řeční- ka, zvláště oceněna práce předáků naší strany prosloven dík za vykonanou práci. Pan komisař Martan jako delegát odboru státních úřadníků vítí ustavení se odborové organisace a přeje jí mnoho zdaru, jakož i slibuje jménem odboru úřadnického veškurou podporu, což bylo od přitomných zástup- ců vřele přijato. Potom projednány důležité body k nastávající práci a zakladatel p. cficiál Kučer nemohl opomenouti památných slov poslance dra. Kramáře, která pronesl u příležitosti založení orga- nisace dělnické: po tomto doslovu zástupci pracov- ního odboru slíbili si navzájem ihned podníknout veškerou organisační prácí po celém království Če- ském a my přejeme bodrým pracovníkům v slibné prácí mnoho zdaru, jelikož směřovati bude k usku- tečnění jich oprávněných stavovských požadavků Místní organisace národní strany svobodo- myslné v Karlíně konala v pátek večer v restau- raci Kazdově za velmi hojné účasti členstva vý- roční valnou schůzi, jejímž hlavním programovým bodem vedle bohaté bilance činnosti organisačn
Hošek Volavkyl Preininger A Kučera Kazdův Praha Martan Karlín organizace národní strana svoboda
24 article
za uplynulý správní rok a nových voleb byla zprá va poslance za město Karlín J. E. dra. Fr. Fie- dlera o politické situaci, jež se stala význam- ným projevem politickým a měla v zápětí nový projev neobmezené důvěry karlínského voličstva politice naší delegace. Schůzi zahájil předseda or- ganisace p. dr. J. J. Vejvar vřelým proslovem v němž poukázal na nezdravé atomisování našeho veřejného zivota a přimlouval se vřele za koncen- trací všech živlů, kteří miní poctivě a svorně pra covati k národnimu prospěchu. Zárukou takovéte práce je dosavadní činnost organisuční, umožnění jen stranickou kázní a spojeným úsiljm. Přivítnl pak srdečně drn. F. Fiedlera i všechny přítomně Tajemník organisace p. J. Alexandr podal pak zprávu o činnosti organisace za uplynulý rok,z níž uvádíme: Organisace uspořádala dvě členské schůze plenární s referáty dra. E. Koernera a dra.
František Fie doktor Vejvar F Fiedler E Koerner Karlín organizace p . J
25 article
F. Fiedlera a jednu veřejnou přednášku dra. Zd Tobolky. širší důvěrnický sbor, 60členný, sešel se osmkrát k rozhovorům o aktuelních otázkácha o orgunisačních záležitostech zásadního rázu. V jeho schůzích byly referáty: o organisací živnost- nictva v politických stranách (p. F. Bejlek), o zá- kladech a praxi lidových úvěrních družstev (p. dr A. Maver), o výsledcích pracovního sjezdu svobo- domyslného živnostnictva (p. red. J. Kamelský),o politické situaci Ip. gen. sekrelář F. Sís), o mo- bilisačních předlohách (p. dr. J. J. Vejvarl, o pří- činách nynější finanční krise (p. Jul. Braboc). Úžši výbor organisační k řízeni běžných věcí sešel se dvacetkrát. Živnostenský odbor, založený v červnu. uspořádal jednu veřejnou schůzi ſo nedoslatcíen české rešlky karlínské a živnostenských zájmech při novostavbě reálky německé), dvě velké schůze živnostenské o místních otázkách a deset schůa výborových. Odbor mládeže se sešel ke čtyřem schůzím. — Organisace zakročovala hojně a půso- bila ve prospěch živnostnictva a úřadnictva i uči- telstvu, všímala si záležitosti komunálních, podpo- rovala korporace stavovské, vzrostla početně příčinila se k seskupení místních příslušníků stra- ny, ke vzbuzení zájmu a utužení pospolitosti nich. Tim všim příspěla k sesílení a upevnění naší posíce ve městě. Zpráva jednatelská přijata byla z pochvalou a předseda poděkoval zvláště živno- stenskému odboru a jeho předsedovi p. F. Fol- dovi za horlivou činnost. Rovněž příznivě přijata utěšená zpráva pokladní, již podal p. J. Drnek
F Fiedler Tobolka F Bejlek A Maver J Kamelský F Sís doktor Vejvarl Jula Drnek
26 article
Za revisory promluvil p. J. Janda a výboru udě- leno pak absolutorium, K volbám ujal se slova p. cís. rada J. Engelmann a oceniv vřelými slovy zásluhy p. dra. Vejvara o rozkvět organisace, na- vrhl jej za vžeobecných nadšených projevů souhla- su znovu za předsedu ordanizace. Návrh tento aklamací přijat. Po srdečných slovech díků nově zvoleného předsedy a po ujištění jeho, že s pod- porou všeho členstva, dosud tak obětavou, při- spěje všemi svými silami k rozvoji organisace, při- stoupeno k volbě 60členného důvěrnického sboru. jenž zvolen rovněž aklamací, dle kandidátní listi- ny, navržené odstupujícím výborem. Slova ujal se pak J. E. dr. Fedler, jehož řeč přinášíme jinde. Na vyzvání předsedovo přihlásil se pak ke slovu p. prof. Klapálek, jenž apeloval na J. E., aby svým vlivem působil ku podání novely k zákonu o aktivitních přídavcích, jichž dosavadní rogvržení zvláště se dotýká Karlína, který má aktivitní pří- davek nižší, než všechna města, jimniž je obklopen.
J Janda J Engelmann Vejvar doktor Fedler profesor Klapálek Karlín
27 article
Úřadnictvo by nerado za hmotnou výhodu nutilo ostatní občany k řešení otázky připojení ku Praze. Pan poslanee poukázal na práci našeho klubu po- slaneckého v tom směru tnávrh Tobolkův) a ujistil. že ve věcí, zvlášt pokud jde o Karlín, bude pra- cováno dále. Když ještě předseda kvitoval podnět p. red. Krause ohledně pořádání přednášekv organisaci, přikročil k zakončení schůze. Poděko- val vřele J. E. dru. Fiedlerovi za zprávu o situaci a za všeobecné, nadšené ovace vyslovil mu jmé- nem přitumných plnou důvěru. Přáním zdaru dnla práci organisační jednáni zdařilé valně hromady uzavřel. Upozornění. O svátcích veliko- nočních vyjdou „Národní Listy“ v neděli dne 23. března a pak až ve středu dne 26. března ráno. Bude tedy nedělní číslo celé tři dny v rukou čtenářstva a z toho důvodu doporučuje se zvláště k výhodné inserci. Aby umístění a úpravě insertů mohlo býti co nejlépe vyhověno, upozorňují se p. t. inserenti, že dlužno text inserátů dodati v čas, nejpozději v sobotu dopoledne- Administrace „Nár. Listá“.
Tobolkův Kraus Fiedler Praha Karlín
28 article Demní zprávy.
Demní zprávy. — Překvapující vynesezí, zemské školní rady. S tímto názvem přinesli jsme 6. březaa ráno zprávu o dotazníku, kterým správy ško byly vyslýchány o všech podrobnostech, tý- kajících se slavnosti t. zv. dětského dne které na mnohých českých školách se zavá- dějí po vzoru ciziny, na mravní i hmotnou pod- poru „České zemské komise pro ochranu dět a péči o mládež“. Dotazník, vypadající jako nějaký inkvisiční protokol ze středověku, chtěl věděti, zda na školách v pondělí dne 2. pro- since 1912 bylo prázdno, zda konány boho- služby při slavnosti dětského dne, zdal všichni členové učitelských sborů slav- nostních bohoslužeb se zúčastnili a též v do- zoru na mládež nebo jinak v dalším prů- běhu slavnosti spolupůsobili. Dále se nařizovalo, aby oznámeno bylo datum a číslo spisu, kterým oznámila místní školní rada, že dala dovolenou učiteli řečeného dne 2. pro- since a ředítelství školy se ukládalo, aby sou- časně oznámilo datum a číslo jednacího proto- kolu, kde spis ten zaznamenán atd. atd. Prá- vem jsme označili tento ferman za pobuřu- jící a ihned jsme také, jak se asi naši čťenáři upamatují, vyslovili obavu, aby za tuto ne- horáznou upřílišenost byrokra- tickou netrpěla naprosto nevinná „Česká zemská komise“, která do celé historie věro přišla jako „Pilát do Kreda“. Náš tehdejší člá- nek prošel všemi listy, a byl arci různě ko- mentován. Protimladočeské orgány (na př
Pilát Prat Kredo
29 article
„Čas“) hned se známou svou noblesou vyslo- vily podezření, že s tím fermanem souhlasil asi také autonomní členové zemské školn rady, „Bohemia“ okořenila celou historii pi- kantní poznámkou, že to asi s loyalitou če- ských učitelů dopadá bledě, když se na ně posílá takový inkvisiční výměr. čili „vynese- ni“, jak zní libozvučný úřadní termin. Včera konečně, jak se nám sděluje, se ve schůz zemské školní rady celá historie záhadného výnosu vysvětlila na přímý a důtklivý dotaz autonomních členů. A vysvě- tlení zní jako podařená anekdota: zemské školní rada je ve věci tentokrát vskutku nevinna, neboť celý hyperloyální výnos za- vinil — jeden okresní školní inspektor a by jím obšťastněn vlastně jen jeho obvod Na jakýsi čistě nevinný dotaz zemského vý- boru, řízený na zemskou školní radu, bylo-l v městečku N. na 2. prosince loňského roku prázdno, bylo odtuď dopsáno příslušnému okresnímu školnímu inspektorovi, aby sdělil, co a jak. Milý pan inspektor ve své byrokra- tické horlivosti ihned sedl a „se zřetelem k vynesení c. k. zemské školní ra- dy atd.“ sepsal onen hrůzostrašný inkvisitor- ský dotazník, který jsme u nás po zásluze ocenili. Naši čtenáři a školské kruhy vůbec přijmou asi s uspokojením na vědomí zprávu. že i v Rakousku lze někdy za upřílišenoua nemistnou loyálnost obdržeti — pořádný nos. Když s ním pan okresní školní inspektor onehdy odjížděl z Prahy, až se prý prohýbal — Přiznání k osobní dani přijmové. Lhůta byla prodloužena do 31. května t.r.
Rakousko Praha Bohemia
30 article
Upozorňujeme poplatníky, aby nepodá- vali přiznání až po vyhlášení nového zákona, poněvadž bude nyní přiznáváno jen za rok, jest dále celá řada nových srážek. které musí býti uplatněny v přiznání, aby úřad k nim hleděti směl, dále zavedeny změny v řízení a konečně amnestie bude platití teprve po vyhlášení nového zákona. — Francouzská revue o Čechách. Ozná- mili jsme již krátce, že francouzská revue „Les Marches de TEst“ (Východní Marky) vy- dala zvláštní číslo, celé věnované Čechám. Je lo nová kniha o 100 stranách, která svým vy- braným obsahem a pěknou výpravou opět zna- menitě přispěje k seznámení francouzské ve- řejnosti s českým národem a posílí vzájemné sympatie, o nichž se vydavatelstvo zmiňuje v předmluvě. Obsah čísla je bohatý, pestrýa šťastně charakteristický. Adolphe Delaunois ve článku „Prague“ líčí nadšeně úchvatnou krásu a malebnost Prahy. I.. T. Demay („Un exemple: Les Sokols“) s obdivem popisuje vel- kolepou organisaci sokolskou. Dr. H. Jelínek podává pěkný přehled životního díla Vrchli- ckého. G. D. uvádí historickou vzpomínku „Bassompierre en Bohéme“ s ukázkou z me- mojrů Bassompierrových. Ely Souzdalová souboru několika článků roztomile líčí život a lidové umění na moravském i uherském Slo- vensku. H. Jelínek a Marc Legrand podávají ve francouzském překladu ukázky českýcha slovenských lidových písní. Adrien Mithouard („La Ferveur de Prague“) líčí nadšené přijetí Francouzů v Praze. Georges Ducrocq navazuje na dojmy a vzpomínky knihy „Nos Frěres de Bohéme“, již napsali manželé Jeanne a Fré- dérie Regameyovi. Louis Thomas píše o po- bytu Chateaubriandově v Praze i cituje jeho vlastní črtu. Dále sebráno několik myšlenek českých vlastenců Havlíčka, Kollára, Bolzana,
Delaunois T Demay doktor H Jelínek Bassompierrový Souzdalová Legrand Mithouard Francouz Georges Ducrocq Nos Frěres Jeanne Thomas Chateaubriandův Havlíček Kollár Bolzano Čechy východní Marek Prague Praha Les Marches jít Testa Les Sokol Bassompierre en Bohéme Le Ferveur jít Prague
31 article
Jungmanna, Dobrovského. Komenského. Bal- bína a šafaříka, olištěno prohlášení če- ských poslanců na zemském sněmu z r. 1870 proti annexi Elsaska-Lotrinska Německem na konec uvedena dosti podrobná bibliografie francouzská o Čechách. Doporučujeme vřele francouzsky čtoucím Čechům, aby si toto zvláštní číslo objednali a odyděčili se tak vy- davatelstvu za pozornost k českému národu. Objednávky za 1 Ir. 50 c. vyřídí administrace revue „Les Marches de IEst“, Rue de Vaugi- rard, 84, Paris VI. — Nové okresni výpůjčky. Po referátě n. příe. pres. V. Němce byla ve včerejší schůzi zem, vý- boru král. Českého schválena výpůjčka 50.000 K okresu semilského. Okresu počáteckému byla dříve již schválena okr. výpůjčka na 4147%, když však úroková míra pro tuto výpůjčku byla zvýšena na 5%, schválil včera zemský výbor výpůjčku tu i na úrok takto zvýšený — Pokračovaci školy na Smíchově. Po návrhu přís. Adámka byl ve včerejší schůzi zem. vý- boru král. Českého schválen postup při zodbor- ňování pokračovacích škol na Smichově — Humanitní péče zemského výboru král. če- ského. Po referátě přís. Adámka povolil včera zemský výbor podpory 12 sirotkům a vyřídil 16 odvolání ve věcech chudinských — Uznání rolnické škole v Klatovech. Po ná vrhu přís. Adámka bylo ve včerejší schůzi zem. výboru král. Českého vysloveno uznání správě pol- ního hospodářství při rolnické škole v Klatovech. — Zemské revise obecního hospodářství. P návrhu n. přis. JUDra. Pinkasa vyhověl včera zem- ský výbor král. Českého žádosti obce Manětína provedení zemské revise obecních účtů za r. 1911 a obce České Třebové o revisi obecního jmění účtů od 1. ledna r. 1903.
Jungmann Dobrovský Komenský Čecho Adámek Bala Německo Čechy Smíchov Klatovy Manětín Český Třebová Les Marches jít Iest zemský výbor král . če Ir Rue jít Vaugi Paris VI
32 article
— Zemský výbor království Českého projedna sezeni, konaném včera za předsednictví nejv. maršálka zemského Ferdinanda prince Lobkovice, mimo jiné těž záležitosti, z nichž z officielní zprávy vyjímáme: z referátu náhr. přís. z. v. Chalou p- kyt potvrzeno jmenování dra. Karla Doňka delin. obvodním lékařem v Netolicích, dra. Vladislava Zemana provis. obvodním lékařem v Malči, a dra. Otty Recha defin. obvodním lékařem ve Stárkově.
Ferdinand Lobkovic Doněk Zeman Ott Rech Netolice Maleč Stárkov
33 article
— Z referátu náhr. přís. z. v. dra. Urbanat vy- řízeny některé záležitosti finanční. — Z referátu náhr. přís. z. v. dra. Pinkasa: ve věcech obec- ních vyhověno bylo stížnostem: Václava Dlouhého a spol. v Hodonicích o užívání obec, nemovitostí a osady Nového Města o správě chudinského fondu Mikalova—Nového Města. — Zamítnuty byly stíž- nosti: Bedřicha Štulika a spol. v Podlečíně o pří- spěvku obce na úpravu potoka tamže, JUDra. Šta- níslava Lipčíka v Pardubicích v záležitosti projevu městské rady v Pardubicích pro veřejnou řeč stě- žovatelovu, Adolía Téry v Horním Kostelcí o usta- novení obecního strážníka a Pražské železářské společnosti o předpisu obecních přirážek v Cuk- mantlu. — Na vědomí vzat nález správního soudu, jimž zamítnuta byla stížnost Otty hraběte Harracha proti věnování obecního pozemku v Kunčicích pro obecní hřbitov. — Na vědomí vzato sdělení c. k. místodržitelství, že městys Golčův Jeníkov byl po- výšen na město. — Z referátu přís. z. v. pro- bošta dra. Buriana: ve věcech honebních bylo vyhověno stížnostem: honebního výboru v Třebe- nicích o pronájmu honitby tamže, honebního výboru ve Zbynicích o pronájmu honilby, c. a k. správy statku v Ploškovicích o pronájmu honitby v Dol- ních Týncích a dra. Em. Milnera a spol. strun volby honebního výboru v Albeřicích. — Zamit- nuty byly stížnosti: kníž. Schwarzenbergské správy v Bílém Újezdě o pronájmu honithy v Kletečné, obec. starosty Frant. Kolbingera v Dlouhé Vsi (u
Dlouhý Štulik Adolía Téra Ott Harrach Burian Milner František Kolbinger Hodonice Nový město Pardubice Golčův Jeníkov Třebe Zbynice Dolo Týnec Albeřice Zamit bílý Újezd Kletečná Mikalov
34 article
Sužice) o pronájmu honitby, obec. starosty Jana Michálka v Drouhavči o volbě honeb, výbora, Vá- clava Kotala a spol. o pronájmu honitby v Pod- mokách, Jana Kubelíka o úpravě honebních poměrů v Ovčárech a Frant. Neumanna o pronájmu honitby ve Škrovádech. — Vzhledem na nález správního soudu, jimž po stížnosti obce chrudimské bylo zru- šeno rozhodnutí zemského výboru o volbě honeb- ního výboru v Pohledu, vydáno ve věci té rozhod- nutí. — MUDr. Lad. Šmelcer jmenován sekundár- ním lékařem pro ústav v Luži. — Na žádost praž- ského dobrovolného ochranného sboru propůjčena letos opět Král. Obora pro pořádání monstre-kon- certu. — Z referátu přís. z. v. dra. Werunskéh o na vědomí vzat nález správního soudu, jimž zamít- nula byla stížnost obce Jesenic o stavbě silnicr Jesenic přes Drahouš do Chmelištné. — Z referátu přís. z. v. Adámka: vyřízena řada záležitostí škol hospodářských a zem. fondu sirolěiha. — z referátu náhr. přís. z. v. Němce: c. k. místodrží- telství vysloven souhlas se složením nového zastu- pitelstva okresníhe v Litomyšli. — Ve věcech sta-
Michálek Kotal Kubelík František Neumann MUDr Lada Král Adámek Němec Ovčáry Škrovád Jesenice Drahouš Chmelištná Litomyšl ústav v Luža