2
masthead
NAROUNÍ LISTY.
3
masthead
19. března 1913. Čisio P.
4
article
lem, aby valně pochroumaná obstrukční po-
věst německých agrárníků byla opět povzne-
sena, prohlásil, že pokládá nynější vyrovnání
tak, jak se nyní representuje, za neuskuteční-
telné. Oproti pověstem o domnělé prý ob-
strukční únavě Němců ujišťuje Krütz-
ner, že o upuštění od obstrukce před splněnín
něm eckých požadavků nemůže býti ani řeči
Lodgmanova centralistícká resignace.
V Ústí nad Lab. prohlásil v neděli poslane
dr. Lodéman svým voličům, že Němci nedostanou
se v centralistickém Rakousku s mista. »My Němci
jsme v tomto státě odsouzeni k menšiné, ani naše
vysoké hospodářství a kultura, na niž se tuk ča-
sto odvoláváme, nic nám není platn a, jes
potud sebeklamem. že v politice ne-
braje žádnou roli. Nezabránila tomu, že jsme
přišli o většinu v parlamentě a na zemském
sněmu, že jsme ztratili Prahu a jiná města. Cen-
tralismus nám už neziská zaše ztracené
postavení, musíme nabýti zmužilosti k rozdělení ra-
konského obvodu mezijeho národnosti a Uhry budou
musit následovati toho příkladu. Kdyby byl
Turecko poskytio svým národnostem
samosprávu, bylo by bývalo svéh
dnežního osudu ušctřeno. Také my ma-
síme učiniti rakouské národy autonomními, tím
zajistíme si existenci. Českoněmeckě vy-
rovnání jest jenom kompromisem a nezujistí nám
naší balance. Chceme-li v Čechách dosíci samo-
správy, je to možno jedině v rámci celého v y-
rovnání národů v Rakousku. Bude to
tuhý boj. ale musí se zdařiti. Dnešní hranice ko
runních zemí musí zmizeti, stát musí být vybudo
ván na nacionálně federalistickém základé. Pa-
matujme na rok 1813, kdy národ byl za jedno pr
čest a moc Německa .. .« (Bouřlivá pochvalu.)
Ku pestré kytici současných politických ná-
zorů německých skvostný příspěvek. Venkoncen
vzato, jest Lodgman s Irem vlastně jednoho na-
zoru.
Němec
Lodgmanův
doktor
Lodéman
Lodgman
Irma
Ústí nad Laba
Praha
Uhry
Turecko
Čechy
Rakousko
Německo
5
article
Z Moravy.
Dne 15. března 1913.
Morava
6
article
(Netečnost k obecním věcem brněn
ským.)
Za velikou chybu pokládáme okolnost, že ve-
doucí kruhy české v Brně, ať patří té neb one
straně politické, věnují malou pozornost obecním
záležitostem brněnským, ve kterých by mohly velmí
citelně potírati němectví brněnské radnice se sta-
noviska věcného poplatnictva veškerého. Pravdou
je sice, že si dr. Pluhař brněnských věcí všímá.
avšak přirozeně jen velkých přebmatů radnice.
Drobnější kontrole věcí obecních při své zaměstna-
nosti se věnovati nemůže. A je to vada, která
musí býti odstraněna. Za nedlouho půjdeme opřt
do obecních voleb a tu mělo by se počíti v čns
s přípravamí a měly by se v české společnosti
brněnské hledati osoby, které byjiž dnes bezohledně
mizernou správu obecní před světem odhalily. Má-
me v Brně Jednotu českých voličů, která měla dle
tendence zakladatelů sledovati cíl, jaký si obralv
kdysi pražské kluby voličskě, v pravidelných schů-
zích, často se opakujících, podrobovati břitké kriti-
ce nehospodárnost obce brněnské. Napřed k Jedno-
tě byla zdrželivost, že prý je útvarem lidovým, dnesv
ní sedí snad všechny strany, ale není lépe. Schůze.
které by hospodářství obce brněnské kritisovaly
se nekonají. Není referentů — dr. Pluhař na všech.
no nepostačí. A přece musí předním 4kolem Jed-
noty býti, aby nalezla pro všechny obory obecní
správy referenty, kteří by sledovali neúprosně ča-
chry kliky brněnské, na radnici vládnoucí, a nejen
českému, nýbrž vežkerému poplatnictvu otevřel
oči, jak vyhazují se peníze plnýma rukama na —
zachování neudržitelného už němectví radnice.
doktor
Pluhař
Brno
I v Brno
7
article
Naše časopisy sice již trochu více všímají
věcí obucních — orgán z Rudolíské ulice hlavně
oněch na pražské radnici, kde vládne dr. Groš.
více jím nenáviděný nežli dr. Wieser, starosta
brněníký. Zcela dle naší povahy. Protí vlastním l-
dem dovedeme býli ostřejší, nežli proti nebezpoč-
nému nepříteli národnímu. Jednota českých voličů
brněnských musí své poslání splniti a začít se musí
hned, nikoliv až týden, čtrnáct dní před volbami.
A bude třeba již dnes promluviti slovíčko s našimí
sociálně demokratickými autonomisty, kteří maji
plno kuráže proti radnici, když jde o jejich nemo-
censkou pokladnu, při volbách obecních do kom-
promisu s „měšťáckou“ českou stranou nejdou —
ale mandáty zemské i říšské se neostýchaji od této
„měšťácké strany české bráti, ba s ní kompromis
uzavírati. Lidovopokroková strana by měla tote
pánům nutonomistům připomenouti. Dvojí hra —
při obecních volhách protí Němcům nelze kompro-
mis uzavírati, při zemských a říšských proti Če-
chům ano — trpěna býti nemůže. Čekáme, že Jed-
nota voličů brněnských chopí se práce ve smyslu
naznačeném; vždyť poslední jednání obecního vý-
boru brněnského o divadle městském, kde se při-
znává schodek 93.000 K — kolik je zatajeno, se
ani neví.— je snad postačitelným důvodem k pro-
buzení ze spánku a ke vzpružení činnosti. hen
ohledu na volební boj zemský. Jednou jsou to velby
říšské, po druhé zemské, po třetí zase něco jiného,
proč pořáde nemůžeme se pustiti do obce brněn-
ské. Páni na radnící jsou s takovou nasí opos
výborně spokojení.
doktor
Groš
Wieser
Němec
8
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
9
article
Pronásledování Slováků.
Pronásledování Slováků.
Politické nezdary patrně tak podráždily Ma-
ďary, že by si ve své bezmocnosti rádí odlevili
aspoň na bezbranných Slovácích. Pronásledován
slovenské mládeže pokračuje. Ze zapadlých gy-
mnasií přícházejí zprávy, že tam objevili sloven-
sky smýšlejícího studentíka a proto že ho vyho-
dili. Stalo se tak v Šoproni, v Levoči, Kežmarku
poslední zpráva přichází z evangelického gymna-
sia v Békešské Čabě, kde vyhodili sepřimána
Michala Laciaka, syna ev. faráře z Horního Ti-
sovníku v Novohradské stolici. Za Laciakem, patr-
ně delší dobu, slídili páni profesoři, poněvadž pod-
nětem k pronásledování byla dopisnice, kterou
Laciak před delší dobou dostal od přítele Janče.
tyto dni vyhozeného z ev. lycea v Kežmarku.
Formálné důkazy proti Laciakovi jsou opravdu
„pobuřující“: čítával slovenské noviny, učil se psát
srbsky, řekl, že polovice profesorského sboru je slo-
vanské krve, což je pravda, a kdysi se vyslovil, ž
Slováci by měli mít slovenské školy. To stačilo na
vlastizrádu a Laciak pro tyto „zločiny“ patrně ne-
bude přijat na žádné maďarské gymnasium. Měl by
zkusit dokončit studin za uherskými hranicemí
třeba v sousedních Čechách.
Slovák
Michalus Laciak
Janec
Ma
Šoproň
Levoča
Kežmarok
Békešský Čaba
Čechy
10
article
V Nítranské stolici v obci Szakadék při stá-
lých „novotvarech“ v maďarské topografii nevíme
nic bližšího o původním slovenském názvu této ob-
ce, snad je to Prietrž — byl zbaven státní podpor
učitel na evangelické škole, Jan Zajac, z toho
důvodu, že nosi slovenské košile a je členem slo-
venské národní strany. Tak působí v praxi po-
věstné Apponyího školní zákonyl
Tendence nynějšího pronásledování Slováků
je zřejma z referátů maďarských novin, kterými
provázejí dosavadní vyšetřování studentů. Ředitel
kežmarského ev. lycea přišel prý na stopy pan-
slávského sludentského spiknutí. Na
jeho udání deteklivové z Pešti vyjeli na Slo-
vensko pátrat a našli, že se v T. Sv. Martině za
srpnových slavností utvořil spolek slovenské o-
nladiny pod názvem „Mor hol“, který má členy
mezi studenty na gymnasiu v Kežmarku a v Šťav-
nici, na obchodní škole v Baňské Bystřici a na u-
čitelském ústavě v lázních Štubňanských a vydá-
vá časopis „Půčky“ (Poupatal. Spolek má prý
pokladnu, v níž nalezli 500 K na hotovosti. Aby
upozornili i Vídeň na nebezpečné snahy této or-
ganisace, maďarské noviny tvrdí, že členové spol-
ku se zavazovali rozšiřovat panslávské ide-
je ve vojsku. Pro maďarské štváče jest ovšem
každá lež a podlost dobrá. Jen jedna věc se ma-
darské policii nepodařila: Chtěla podle staré dobré
kradice, osvědčené iiž v případě „Slovenské Ma-
tice“ a nedávných sbírek ve prospěch balkánských
Zajac
Slovák
Martina
Mor
Půček
Pešť
Kežmarok
Baňský Bystřice
Vídeň
Štubňanský
slovenský Ma
maďarský novina
12
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Balkánský spolek a Rusko.
Německá žurnalistika zdejší i říšská lič
věci na Balkáně tak, jako kdyby Rusko bylo
balkánské spojence, zvláště Černou Horu
úplně opustilo. Naproti tomu „Daily Tele-
graph“ tvrdí, že v diplomatických kruzicl
vědí, že mezi Ruskem a balkánský-
mi spojenci je tajná úmluva o spo-
lečné akci, ke které by došlo, kdyby Řa-
keusko vtrhlo do sandžaku. Druhý článel
úmluvy týká se společné akce proti Turecku
List připomíná, že 24 hodin potom, co Sazo-
nov skončil své poslání v Balmorale, Bulhar-
sko, Srbsko a Řecko zahájily mobilisaci. Vdi
plomatických kruzích londýnských jsou pře-
svědčeni, že i Anglie do této úmluvy je
zasvěcena, ale nezavázala se k ničemu víe
než k diploma tické podpoře.
Není důvodu, aby to, co oznamuje lnn-
dýnský list, bylo pokládáno za méně věro-
hodné, než to, co píší „Reichspost“, „Neu
Freie Presse“, „Köln. Ztg.“. Londýnský list
pravda, ničeho neví o Skadru, jenž je nyn
vlastním jablkem sporu. Ale z poměru troj-
spolku-trojdohody k celé záležitosti vyplývá
že státy trojdohodové nikterak nevydaly Čer-
nou Horu, nechtějíci se Skadru vzdáti, v šan
státům trojspolkovým. Jestlíže by Rusko ne-
zůstalo klidno, kdyby nebyl na pokoji zůsta-
ven sandžak, tím spíše by se ho dotklo, kdyby
se křivda dála jeho nejvěrnějšímu a nejvytrva-
lejšímu spojenci, Černé Hoře.
Bulhar
Köln
Skadr
Rusko
Balkán
Turecko
Srbsko
Řecko
Anglie
Černá hoře
Daily Tela
Neo Frei Presse
13
article
Skaderští parlamentáři.
Ruský dobrovolník píše „Novému Vremeni“
černohorského tábora v Obliku
Dne 9. března ve 4. hod. odpoledne ukázali se
mezi Malým Tarabošem a černohorskou baterií čty-
ři jezdci. Za drátovou přehradou se dva zastavilia
dva jeli dál. Z nich jeden byl trubač, jenž střídavě
troubil a střídavě mával bílým praporečkem. Čer-
nohorský velitel vyšel parlamentáři vstřic. Turel
dal si zavázat oči, načež jej vedli k brigadýru Ivu
Djuroviči. Parlamentář mu odevzdal balíček a pro-
sil, aby mu bylo dáno písemné potvrzení. Balíček
měl adresu tureckou a francouzskou.
Brigadýr se tázal: „Od koho je to psaní?“
Otázka nikterak nebyla zbytečná, protože se
udržovaly zprávy, že skaderský velitel Hasan Ríza
byl ubit. Otázka brigadýrova měla za účel přezvě-
děti, je-li to pravda.
Turek odpověděl, že mu není známo, od koh
psaní jest, ale není pochyby, že jest od jeho veli-
telstva. Odpověď nebyla uspokojivá, ale mladému
Turku nabídli kávu a on se ukázal velmi dobř
vychovaným a veselým důstojníkem.
Djurovič
Hasan Ríza
Turek
14
article
Ptali se ho, proč se Skader nevzdává, že dnet
nebo zitra bezteho musí padnouti. Turek žertovně
odpověděl, že „velitelstvo ví“, on sám neví ničeho.
Obdržev potvrzení, že balíček odevzdal, Turek
se rozloučii a jel nazpět
Baliček ihned byl odeslán generálu Mitru Mar
tiničovi.
Dne 11. března v 8. hod. ráno byl vypraven
černohorský parlamemtář do Skadru s odpovědí.
Před prvou drátěnou přehradou byl přijat tureckým
důstojníkem, jemuž odevzdal psaní. Když se vracel.
Turci po něm stříleli. Tentokráte to nebylo „nedo-
rozumění
Dne 12. března o hodině polední opět se po
Tarabošem ukázali tři turečtí jezdci s bílým pra-
porcem. Černohorský velitel jim vyžel vstříe a tu-
rečtí vojáci z opevnění začali po něm stříleti, ale
netrefili Černohorce, nýbrž jednoho z Turků, jej
ranili do ruky. Balíček, s nimž parlamentáři přijeli
byl zase poslán generálu Mitru Martinovíči.
Co si obě strany píšou, je dosud tajemstvím.
Turek
Taraboš
Mar
16
article
Z dynastických slavností petrohradských př
jubileu nastolení Romanovců před 300 lety vybírá-
me výjev, který považujeme za nejvíce charakteri-
stický pro poměr panujícího cara Mikuláše II.
národu ruskému. Sympatie carovy pro sedláky byls
znúmy již z doby revoluce.
Když Mikuláš II. v zimním paláci přijal de-
putaci sedláků a vyslechl její požadavky, promlu-
vil tak to:
„Velmi jsem šťasten, že vás tu všecky vidím
vyslance celé matičky Rusi. Naše Rus rostla
mohutněla věrou v boha, láskou svých carů k ná-
rodu a oddaností ruského národa k carskému trů-
nu. Kéž by vždycky bylo tak! Ať žije naše milova-
ná matička Rus, ať žijete vy, ať se rozmáhá vát
blahobyt a štěstí
Po těch slovech podali mu plný pohár a ca
jej vyprázdnil na zdraví ruských sedláků. Vojenslá
hudba hrála oblíbený „Preobraženský pochod“, p
němž předseda ministerské rady připil carovi, ja-
kožto „hospodáři země ruské“. Potom ujal se slova
selský obecní starosta Vasilij Močalov a oslovil
cara: „Nejmilostivější hosudarel My, představitelé
selského stavu ruského, šťastní jsme, že Tě můžeme
pozdraviti v den, kdy Tvůj prarodič, tři sta tomu
let, zvolen byl na ruský prestol. Ty jsi, hosudare.
naše ochrana od všelikých nepřátel a škůdců. Ty
jsi pravda naže. Ty jsi milost naše. Víme, jak nás.
ruské sedláky, máš rád. Buď nám vždycky šťasten.
přemilostivý hosudare nášl Kéž hospodin prodlou-
ží a blahosloví Tvé dnil Kéž ruská země v mí-
ru rozkvétá pod mocnou vládou Tvojí! Kéž prosp
vá na radost Tobě, mátušce cařici i všem nám
Romanovec
Mikuláš II
Rus
Močalov
Toba
17
article
Tvému věrnému národo carský pacholík, hosudát
následník cesarovič! Věř, hosudáre, že my sedláci
jakmile pokyneš, otočíme Tě jako pevná hradba
a jako před 300 lety ruský sedlák Ivan Susanin
každý z nás ochotně položí svou hlavu za Tv
drahocenný život, za Tvůj rod i za slávu vlast
našíl Caruj na slávu nám, caruj na strach vrahům
care pravoslavný
Car, hluboce dojat, přistoupil k Močalovu, ob-
jal a políbil jej. Přítomní slzeli. Byl to slavný oka-
mžik, kdy selský car a selský národ osvědčili si
navzájem, že jsou jedno.
Trest smrti v Rucku
Otázku zrušení trestu smrti neodbavují v Ru-
sku tak snadno, jako na př. v Německu, kde
mnoho učených lidí se vyslovilo pro zacbování
trestu smrti. Rusům je trestání na hrdle mučivou
otázkou svědomi. Už prvý křesťanský panovník
ruský, sv. Vladimir, vyvodil docela děsledně z při-
jatého učení Kristova, že popravy mají býti od-
straněny, poněvadž se přičí přikázání: »Nezabi-
ješl« A bylo k tomu třeba lstivé proknanosti ře-
ckých mnichů, aby tohoto poctivého a přímého
barbara přesvědčíli o nepravdě jeho pravdy. Rusko
bylo prvým státem v Evropě, který zrušil trest
smrti, v osmnáctém století za Jelisavely. Později
byl však trest tento obnoven, ale nepřestával trá-
píti ruské mysli. Otec slavjanofistva, Chomja-
kov, člověk skrz naskrz ruský a pravoslavný
napsal: »Netrestejte zločince smrtí. On již nemůže
se bránit a udatnému národu je hanba zabijeti
bezbranného. Dávno již byl trest smrti v Rusku
zrušen a i nyní je nám všem protivný. Takové
Ivan Susanin
Močalov
Rus
Vladimir
Kristův
Německo
Rusko
Evropa
18
article
milosrdenství jest sláva pravoslavného plemene
slovanského. Od Tatarů a učených Němců obje-
vila se u nás surovost v trestech, ale záhy zmize
i poslední její stopy .. .« Proroctví Chomjakovo.
žel, posud čeká svého splnění, ba v poslednich
letech při sesíleném boji revoluclonářů s vládními
orgány počet poprav vzrostl, jak ukazuje tyto dni
vydaná ruská kniha Hernetova »Smertnaja kazňe
V Rusku bylo r. 1907 popraveno 1139 lidí, r. 190
1340, r. 1909 717, r. 1910 129, r. 1911 73, r. 1912 126
Jaký ohromný podil na popravách má reveluční
huuti, kterévsamo zhubilo přes 5000 vládních zří-
zenců, viděti z toho, že za jediný rok 1906 bylo
popraveno více lidi než za třicet let před tím
r. 1906 574, za období 1875—1965 dohromady 49
poprav. Vládní útlak působí patrně zmocnéným
vlivem na teroristické snahy osvoboditelského
hnutí a prolitá krev na jedně straně vyvolává
krvavou pomstu na straně druhé a tak nešťastné
Rusko stále zůstává v zakletém kruhu.
Tatar
Němec
Hernetův
Smertnaja
Rusko
19
article
Plány ruského ministra vnitra.
Plány ruského ministra vnitra.
Nový ruský ministr vnitra. Maklakov, v
besedě s dopisovatelem denniku „Temps“ vyloži
své státnické plány. Maklakov prohlásil se za
stoupence decentralisace. Ruská říše prý
jest příliš veliká, aby snesla dosavadní soustředě.
ní místních záležitostí z celého Ruska v petro-
hradských kancelářích. Decentralisaci chce pro-
vádět rozšířením pravomoci gubernátori
nad nimiž chce pouze sesílit kontrola ve formě
častějších senátorských revisí; k témuž cíli m
směřovat i zavedení zemského zřízení tam
kde ho posud není. Dále stěžuje si ministr na
vzrůst „chuliganství v městech i na vesnicích
Proti spustlosti mravů třeba bojovat policejními
opatřeními; reforma policie musí se postarat pře-
devším o úpravu platů, poněvadž při dnešním niz-
kém služném policejní zřízenci jsou přímo sváděn
k „vzjatočnictvu“ (přijímání úplatků). Třeba te
bojoval s opilstvím, byť i nebylo lze docela ome-
zit prodej lihovin; stane se tak aspoň v těch ves-
nicích, jichž obyvatelstvo o to požádá. Co se týk
reformy pasportů, přiznává ministr vnitra, že dnes
pasport jest nepříjemností jen pro čestné lidi
kdežto darebáci mohou si kdykoli zaopatřit f-
lešný cestovní pas. Reforma vydávání pasů byla
by v tom, že zahraniční pasy budou moci vydá
vat již policejmejsteří, nejen gubernátoři, jako do-
sud. Pro rucký tisk chystá Maklakov novinky, za
které mu ruští novináři nebudou vděční. Osnova
Maklakov
Rusko
20
article
zákona o lisku navrhuje, aby časopis byl dodán na
censuru tři hodiny před vyjitím. Zde patrně pů-
sobil rakouský příklad nakažlivě. Od té doby, co
byla v Rusku zrušena předchozi censura, byla
praktikována proti novinám soustava pokut, vymě-
řovaných gubernátery nebo gradonačalníky [ná-
čelníky měst). Na příště všechna tisková provi-
nění maji být stíhána ne administrativně, nýbrž
soudně. Aby případně pokuty mohly být snadno
vymáhány, vydavatelstvo časopisu bude povinno
složit 2—3000 rublů kance, která po každá pokutě
bude musit být doplňována. Kauce bude žádána
jen od těch časopisů, které se již jednou provi-
nily. V zákonech, týkajících se židů, nelze prý nie
měnil. O polské otázce se vyjádřil ministr vnitra,
že je to zlo chronické, s nimž těžko bojovat, ale
k tomu prý se vrátí až později, až budou vyříze-
ny prvotřídní státní potřeby. Především třeba
Rusku se postarat o silnou vládu, prostou násili,
zákonnou a blahopřejnou. Časem uhladí se těž
spory mezi vládou a damou, dumě jest ponechá-
na moc zákenodárná, vládě moc výkonná. At du-
ma konároluje vládní výkony, ale snaží se téžo
rozumnou součinnost a vládou, což se stane, až du-
ma najde svou rovnováhu.Velké převraty plány Ma-
klakova neslibují, leda některé nepříjemnosti den-
nímu tisko; budoucnost uháže; kolik dovedl u-
skutečniži ze své snahy upevniti vládu na zákon-
ném podkladu bez násilných prostředků.
Rusko
Ata
Ma
21
article
Vojenské a daňové předlohy v Německu.
Vojenské a daňové předlohy v Německu.
Dnes má se sestoupiti německá spolková rada
aby rozhodla o nových vojenských a daňových
předlohách. Kdežto vojenské předlohy budou prý
brzy vyřízeny, očekává se, že vyjednávání o no-
vých finsnčních zákonech se asi protáhne, poně-
vadž prý vebylo možno dosáhnouti dohody mez
Hinančními správami jednotlivých států. Je možno
že bude přijat návrh, aby říše převzala kolkové
ávky, což by vyneslo asi 150 milionů, a návrh
na úhradu zbytku budou prý se, jak podotýká
»Lok Anz a, snad pohybovati ve zcela jiném
směru, než se posud namnoze soudilo.
Daňové plany spolkových vlád jsou posud
záhadou. Jak sděluje hansovní spolek na základě
spolehlivých informací, neuvažuje se o dani
uhlí, dividend, kotování a kvitancí. Proli řížské
daní z majetku jeví se u jednotlivých spolkových
států odpor, i ježto dle tvrzení »Köln. Ztgu,“
»Germanie« také daň z přírostku majetku není už
na programu spolkových vlád, zbývá snad jen již
daň z dědlctví, konsumu a dopravy. Bylo by sice
také možno uvaliti řišskou potřebu na jednotlivé
státy, ale zvýšení matrikulárních příspěvků zda se
mnchým býti povážlivým již proto, že by se tím
stanovení daní vymknulo říšskému saěmu a pře-
šlo by na zemské sněmy.
Köln
Německo
Lokomotiva Anza
22
article
Giolittí o Libyí a zbrojení
Giolittí o Libyí a zbrojení
Před rozchodem italské sněmovny na velko-
noční prázdniny pronesl ministerský předseda
Giolitti v rozpočtové debatě řeč, v niž rozhodně
odmítal výtky socialistů proti expansivní politice
Italie a dovozoval, že lidové třídy italské na-
leznou v nové severoafrické osadě zdroj velkých
prosrěchů. Osadní politika všech velkých národě
prý dokazuje, že národy mají z osad velké vý-
hody. Na námitku socialisty Trevesa, že získání
Libye vzbudí soupeřství jiných středomořských
národů, odpověděl Giolitti, že n opak tím s
předešlo tomuto soupeřství, pocěvadž by Rtalie
nikdy nebyla covolla, aby některý jiný národ
Libyi obsadil.
Pokud se týče postupu zbrojení, vykláda
Giolitti socialistům, že Italie, kdyby zůstala ne-
ozbrojenou nebo špatně vyzbrojenou uprostřeo
států, jež se horlivě připravují, ohrozila by svou
vlastní existenci.
Giolitti
Italia
Libye
Italia
23
article
Ze strany.
Ze strany.
Technický odber nár. strany svobodomyslne
(sekce vysokoškolská). Přípravné komité kont
schůzi ve čtvrtek 20. t. m. o 8. hod. več. v restau-
raci „u Chaděrů“, místnost č. 2.
Z Prahy VII. Mladá generace koná členskou
schůzí dnes ve středu o 8. hod. večer v restaurae
„u Hošků“ (dříve u Volavkyl, na níž promluví kol
učitel Jar. Preininger: „O učitelských poměrech“o
Účast všech kolegů autna.
Odbor finančních zřízenců. Ustavení se odbo-
rové organisace finančních zřízenců stalo se dne
14. března o 7. hod. večer v sekretariátu nár. stra-
ny svobodomyslné, na které promluvil p. berní oíi-
ciál A. Kučera „O hnutí zřízenců v poslední době
a zároveň nastinil částečně program národní strany
svobodomyslné. S pochopením přijata slova řeční-
ka, zvláště oceněna práce předáků naší strany
prosloven dík za vykonanou práci. Pan komisař
Martan jako delegát odboru státních úřadníků vítí
ustavení se odborové organisace a přeje jí mnoho
zdaru, jakož i slibuje jménem odboru úřadnického
veškurou podporu, což bylo od přitomných zástup-
ců vřele přijato. Potom projednány důležité body
k nastávající práci a zakladatel p. cficiál Kučer
nemohl opomenouti památných slov poslance dra.
Kramáře, která pronesl u příležitosti založení orga-
nisace dělnické: po tomto doslovu zástupci pracov-
ního odboru slíbili si navzájem ihned podníknout
veškerou organisační prácí po celém království Če-
ském a my přejeme bodrým pracovníkům v slibné
prácí mnoho zdaru, jelikož směřovati bude k usku-
tečnění jich oprávněných stavovských požadavků
Místní organisace národní strany svobodo-
myslné v Karlíně konala v pátek večer v restau-
raci Kazdově za velmi hojné účasti členstva vý-
roční valnou schůzi, jejímž hlavním programovým
bodem vedle bohaté bilance činnosti organisačn
Hošek
Volavkyl
Preininger
A Kučera
Kazdův
Praha
Martan
Karlín
organizace národní strana svoboda
24
article
za uplynulý správní rok a nových voleb byla zprá
va poslance za město Karlín J. E. dra. Fr. Fie-
dlera o politické situaci, jež se stala význam-
ným projevem politickým a měla v zápětí nový
projev neobmezené důvěry karlínského voličstva
politice naší delegace. Schůzi zahájil předseda or-
ganisace p. dr. J. J. Vejvar vřelým proslovem
v němž poukázal na nezdravé atomisování našeho
veřejného zivota a přimlouval se vřele za koncen-
trací všech živlů, kteří miní poctivě a svorně pra
covati k národnimu prospěchu. Zárukou takovéte
práce je dosavadní činnost organisuční, umožnění
jen stranickou kázní a spojeným úsiljm. Přivítnl
pak srdečně drn. F. Fiedlera i všechny přítomně
Tajemník organisace p. J. Alexandr podal pak
zprávu o činnosti organisace za uplynulý rok,z
níž uvádíme: Organisace uspořádala dvě členské
schůze plenární s referáty dra. E. Koernera a dra.
František
Fie
doktor
Vejvar
F Fiedler
E Koerner
Karlín
organizace p . J
25
article
F. Fiedlera a jednu veřejnou přednášku dra. Zd
Tobolky. širší důvěrnický sbor, 60členný, sešel se
osmkrát k rozhovorům o aktuelních otázkácha
o orgunisačních záležitostech zásadního rázu. V
jeho schůzích byly referáty: o organisací živnost-
nictva v politických stranách (p. F. Bejlek), o zá-
kladech a praxi lidových úvěrních družstev (p. dr
A. Maver), o výsledcích pracovního sjezdu svobo-
domyslného živnostnictva (p. red. J. Kamelský),o
politické situaci Ip. gen. sekrelář F. Sís), o mo-
bilisačních předlohách (p. dr. J. J. Vejvarl, o pří-
činách nynější finanční krise (p. Jul. Braboc). Úžši
výbor organisační k řízeni běžných věcí sešel se
dvacetkrát. Živnostenský odbor, založený v červnu.
uspořádal jednu veřejnou schůzi ſo nedoslatcíen
české rešlky karlínské a živnostenských zájmech
při novostavbě reálky německé), dvě velké schůze
živnostenské o místních otázkách a deset schůa
výborových. Odbor mládeže se sešel ke čtyřem
schůzím. — Organisace zakročovala hojně a půso-
bila ve prospěch živnostnictva a úřadnictva i uči-
telstvu, všímala si záležitosti komunálních, podpo-
rovala korporace stavovské, vzrostla početně
příčinila se k seskupení místních příslušníků stra-
ny, ke vzbuzení zájmu a utužení pospolitosti
nich. Tim všim příspěla k sesílení a upevnění naší
posíce ve městě. Zpráva jednatelská přijata byla
z pochvalou a předseda poděkoval zvláště živno-
stenskému odboru a jeho předsedovi p. F. Fol-
dovi za horlivou činnost. Rovněž příznivě přijata
utěšená zpráva pokladní, již podal p. J. Drnek
F Fiedler
Tobolka
F Bejlek
A Maver
J Kamelský
F Sís
doktor
Vejvarl
Jula
Drnek
26
article
Za revisory promluvil p. J. Janda a výboru udě-
leno pak absolutorium, K volbám ujal se slova p.
cís. rada J. Engelmann a oceniv vřelými slovy
zásluhy p. dra. Vejvara o rozkvět organisace, na-
vrhl jej za vžeobecných nadšených projevů souhla-
su znovu za předsedu ordanizace. Návrh tento
aklamací přijat. Po srdečných slovech díků nově
zvoleného předsedy a po ujištění jeho, že s pod-
porou všeho členstva, dosud tak obětavou, při-
spěje všemi svými silami k rozvoji organisace, při-
stoupeno k volbě 60členného důvěrnického sboru.
jenž zvolen rovněž aklamací, dle kandidátní listi-
ny, navržené odstupujícím výborem. Slova ujal se
pak J. E. dr. Fedler, jehož řeč přinášíme jinde.
Na vyzvání předsedovo přihlásil se pak ke slovu
p. prof. Klapálek, jenž apeloval na J. E., aby
svým vlivem působil ku podání novely k zákonu
o aktivitních přídavcích, jichž dosavadní rogvržení
zvláště se dotýká Karlína, který má aktivitní pří-
davek nižší, než všechna města, jimniž je obklopen.
J Janda
J Engelmann
Vejvar
doktor
Fedler
profesor
Klapálek
Karlín
27
article
Úřadnictvo by nerado za hmotnou výhodu nutilo
ostatní občany k řešení otázky připojení ku Praze.
Pan poslanee poukázal na práci našeho klubu po-
slaneckého v tom směru tnávrh Tobolkův) a ujistil.
že ve věcí, zvlášt pokud jde o Karlín, bude pra-
cováno dále. Když ještě předseda kvitoval podnět
p. red. Krause ohledně pořádání přednášekv
organisaci, přikročil k zakončení schůze. Poděko-
val vřele J. E. dru. Fiedlerovi za zprávu o situaci
a za všeobecné, nadšené ovace vyslovil mu jmé-
nem přitumných plnou důvěru. Přáním zdaru dnla
práci organisační jednáni zdařilé valně hromady
uzavřel.
Upozornění. O svátcích veliko-
nočních vyjdou „Národní Listy“
v neděli dne 23. března a pak až
ve středu dne 26. března ráno.
Bude tedy nedělní číslo celé tři
dny v rukou čtenářstva a z toho
důvodu doporučuje se zvláště
k výhodné inserci. Aby umístění
a úpravě insertů mohlo býti co
nejlépe vyhověno, upozorňují se
p. t. inserenti, že dlužno text
inserátů dodati v čas, nejpozději
v sobotu dopoledne-
Administrace „Nár. Listá“.
Tobolkův
Kraus
Fiedler
Praha
Karlín
28
article
Demní zprávy.
Demní zprávy.
— Překvapující vynesezí, zemské školní
rady. S tímto názvem přinesli jsme 6. březaa
ráno zprávu o dotazníku, kterým správy ško
byly vyslýchány o všech podrobnostech, tý-
kajících se slavnosti t. zv. dětského dne
které na mnohých českých školách se zavá-
dějí po vzoru ciziny, na mravní i hmotnou pod-
poru „České zemské komise pro ochranu dět
a péči o mládež“. Dotazník, vypadající jako
nějaký inkvisiční protokol ze středověku, chtěl
věděti, zda na školách v pondělí dne 2. pro-
since 1912 bylo prázdno, zda konány boho-
služby při slavnosti dětského dne, zdal
všichni členové učitelských sborů slav-
nostních bohoslužeb se zúčastnili a též v do-
zoru na mládež nebo jinak v dalším prů-
běhu slavnosti spolupůsobili. Dále se
nařizovalo, aby oznámeno bylo datum a číslo
spisu, kterým oznámila místní školní rada, že
dala dovolenou učiteli řečeného dne 2. pro-
since a ředítelství školy se ukládalo, aby sou-
časně oznámilo datum a číslo jednacího proto-
kolu, kde spis ten zaznamenán atd. atd. Prá-
vem jsme označili tento ferman za pobuřu-
jící a ihned jsme také, jak se asi naši čťenáři
upamatují, vyslovili obavu, aby za tuto ne-
horáznou upřílišenost byrokra-
tickou netrpěla naprosto nevinná „Česká
zemská komise“, která do celé historie věro
přišla jako „Pilát do Kreda“. Náš tehdejší člá-
nek prošel všemi listy, a byl arci různě ko-
mentován. Protimladočeské orgány (na př
Pilát
Prat
Kredo
29
article
„Čas“) hned se známou svou noblesou vyslo-
vily podezření, že s tím fermanem souhlasil
asi také autonomní členové zemské školn
rady, „Bohemia“ okořenila celou historii pi-
kantní poznámkou, že to asi s loyalitou če-
ských učitelů dopadá bledě, když se na ně
posílá takový inkvisiční výměr. čili „vynese-
ni“, jak zní libozvučný úřadní termin. Včera
konečně, jak se nám sděluje, se ve schůz
zemské školní rady celá historie záhadného
výnosu vysvětlila na přímý a důtklivý
dotaz autonomních členů. A vysvě-
tlení zní jako podařená anekdota: zemské
školní rada je ve věci tentokrát vskutku
nevinna, neboť celý hyperloyální výnos za-
vinil — jeden okresní školní inspektor a by
jím obšťastněn vlastně jen jeho obvod
Na jakýsi čistě nevinný dotaz zemského vý-
boru, řízený na zemskou školní radu, bylo-l
v městečku N. na 2. prosince loňského roku
prázdno, bylo odtuď dopsáno příslušnému
okresnímu školnímu inspektorovi, aby sdělil,
co a jak. Milý pan inspektor ve své byrokra-
tické horlivosti ihned sedl a „se zřetelem
k vynesení c. k. zemské školní ra-
dy atd.“ sepsal onen hrůzostrašný inkvisitor-
ský dotazník, který jsme u nás po zásluze
ocenili. Naši čtenáři a školské kruhy vůbec
přijmou asi s uspokojením na vědomí zprávu.
že i v Rakousku lze někdy za upřílišenoua
nemistnou loyálnost obdržeti — pořádný nos.
Když s ním pan okresní školní inspektor
onehdy odjížděl z Prahy, až se prý prohýbal
— Přiznání k osobní dani přijmové.
Lhůta byla prodloužena do 31. května t.r.
Rakousko
Praha
Bohemia
30
article
Upozorňujeme poplatníky, aby nepodá-
vali přiznání až po vyhlášení nového
zákona, poněvadž bude nyní přiznáváno jen
za rok, jest dále celá řada nových srážek.
které musí býti uplatněny v přiznání,
aby úřad k nim hleděti směl, dále zavedeny
změny v řízení a konečně amnestie
bude platití teprve po vyhlášení
nového zákona.
— Francouzská revue o Čechách. Ozná-
mili jsme již krátce, že francouzská revue
„Les Marches de TEst“ (Východní Marky) vy-
dala zvláštní číslo, celé věnované Čechám. Je
lo nová kniha o 100 stranách, která svým vy-
braným obsahem a pěknou výpravou opět zna-
menitě přispěje k seznámení francouzské ve-
řejnosti s českým národem a posílí vzájemné
sympatie, o nichž se vydavatelstvo zmiňuje v
předmluvě. Obsah čísla je bohatý, pestrýa
šťastně charakteristický. Adolphe Delaunois
ve článku „Prague“ líčí nadšeně úchvatnou
krásu a malebnost Prahy. I.. T. Demay („Un
exemple: Les Sokols“) s obdivem popisuje vel-
kolepou organisaci sokolskou. Dr. H. Jelínek
podává pěkný přehled životního díla Vrchli-
ckého. G. D. uvádí historickou vzpomínku
„Bassompierre en Bohéme“ s ukázkou z me-
mojrů Bassompierrových. Ely Souzdalová
souboru několika článků roztomile líčí život
a lidové umění na moravském i uherském Slo-
vensku. H. Jelínek a Marc Legrand podávají
ve francouzském překladu ukázky českýcha
slovenských lidových písní. Adrien Mithouard
(„La Ferveur de Prague“) líčí nadšené přijetí
Francouzů v Praze. Georges Ducrocq navazuje
na dojmy a vzpomínky knihy „Nos Frěres de
Bohéme“, již napsali manželé Jeanne a Fré-
dérie Regameyovi. Louis Thomas píše o po-
bytu Chateaubriandově v Praze i cituje jeho
vlastní črtu. Dále sebráno několik myšlenek
českých vlastenců Havlíčka, Kollára, Bolzana,
Delaunois
T Demay
doktor
H Jelínek
Bassompierrový
Souzdalová
Legrand
Mithouard
Francouz
Georges Ducrocq
Nos Frěres
Jeanne
Thomas
Chateaubriandův
Havlíček
Kollár
Bolzano
Čechy
východní Marek
Prague
Praha
Les Marches jít Testa
Les Sokol
Bassompierre en Bohéme
Le Ferveur jít Prague
31
article
Jungmanna, Dobrovského. Komenského. Bal-
bína a šafaříka, olištěno prohlášení če-
ských poslanců na zemském sněmu z r. 1870
proti annexi Elsaska-Lotrinska Německem
na konec uvedena dosti podrobná bibliografie
francouzská o Čechách. Doporučujeme vřele
francouzsky čtoucím Čechům, aby si toto
zvláštní číslo objednali a odyděčili se tak vy-
davatelstvu za pozornost k českému národu.
Objednávky za 1 Ir. 50 c. vyřídí administrace
revue „Les Marches de IEst“, Rue de Vaugi-
rard, 84, Paris VI.
— Nové okresni výpůjčky. Po referátě n. příe.
pres. V. Němce byla ve včerejší schůzi zem, vý-
boru král. Českého schválena výpůjčka 50.000 K
okresu semilského. Okresu počáteckému byla dříve
již schválena okr. výpůjčka na 4147%, když však
úroková míra pro tuto výpůjčku byla zvýšena na
5%, schválil včera zemský výbor výpůjčku tu i na
úrok takto zvýšený
— Pokračovaci školy na Smíchově. Po návrhu
přís. Adámka byl ve včerejší schůzi zem. vý-
boru král. Českého schválen postup při zodbor-
ňování pokračovacích škol na Smichově
— Humanitní péče zemského výboru král. če-
ského. Po referátě přís. Adámka povolil včera
zemský výbor podpory 12 sirotkům a vyřídil 16
odvolání ve věcech chudinských
— Uznání rolnické škole v Klatovech. Po ná
vrhu přís. Adámka bylo ve včerejší schůzi zem.
výboru král. Českého vysloveno uznání správě pol-
ního hospodářství při rolnické škole v Klatovech.
— Zemské revise obecního hospodářství. P
návrhu n. přis. JUDra. Pinkasa vyhověl včera zem-
ský výbor král. Českého žádosti obce Manětína
provedení zemské revise obecních účtů za r. 1911
a obce České Třebové o revisi obecního jmění
účtů od 1. ledna r. 1903.
Jungmann
Dobrovský
Komenský
Čecho
Adámek
Bala
Německo
Čechy
Smíchov
Klatovy
Manětín
Český Třebová
Les Marches jít Iest
zemský výbor král . če
Ir
Rue jít Vaugi
Paris VI
32
article
— Zemský výbor království Českého projedna
sezeni, konaném včera za předsednictví nejv.
maršálka zemského Ferdinanda prince Lobkovice,
mimo jiné těž záležitosti, z nichž z officielní zprávy
vyjímáme: z referátu náhr. přís. z. v. Chalou p-
kyt potvrzeno jmenování dra. Karla Doňka delin.
obvodním lékařem v Netolicích, dra. Vladislava
Zemana provis. obvodním lékařem v Malči, a dra.
Otty Recha defin. obvodním lékařem ve Stárkově.
Ferdinand
Lobkovic
Doněk
Zeman
Ott Rech
Netolice
Maleč
Stárkov
33
article
— Z referátu náhr. přís. z. v. dra. Urbanat vy-
řízeny některé záležitosti finanční. — Z referátu
náhr. přís. z. v. dra. Pinkasa: ve věcech obec-
ních vyhověno bylo stížnostem: Václava Dlouhého
a spol. v Hodonicích o užívání obec, nemovitostí
a osady Nového Města o správě chudinského fondu
Mikalova—Nového Města. — Zamítnuty byly stíž-
nosti: Bedřicha Štulika a spol. v Podlečíně o pří-
spěvku obce na úpravu potoka tamže, JUDra. Šta-
níslava Lipčíka v Pardubicích v záležitosti projevu
městské rady v Pardubicích pro veřejnou řeč stě-
žovatelovu, Adolía Téry v Horním Kostelcí o usta-
novení obecního strážníka a Pražské železářské
společnosti o předpisu obecních přirážek v Cuk-
mantlu. — Na vědomí vzat nález správního soudu,
jimž zamítnuta byla stížnost Otty hraběte Harracha
proti věnování obecního pozemku v Kunčicích pro
obecní hřbitov. — Na vědomí vzato sdělení c. k.
místodržitelství, že městys Golčův Jeníkov byl po-
výšen na město. — Z referátu přís. z. v. pro-
bošta dra. Buriana: ve věcech honebních bylo
vyhověno stížnostem: honebního výboru v Třebe-
nicích o pronájmu honitby tamže, honebního výboru
ve Zbynicích o pronájmu honilby, c. a k. správy
statku v Ploškovicích o pronájmu honitby v Dol-
ních Týncích a dra. Em. Milnera a spol. strun
volby honebního výboru v Albeřicích. — Zamit-
nuty byly stížnosti: kníž. Schwarzenbergské správy
v Bílém Újezdě o pronájmu honithy v Kletečné,
obec. starosty Frant. Kolbingera v Dlouhé Vsi (u
Dlouhý
Štulik
Adolía Téra
Ott
Harrach
Burian
Milner
František
Kolbinger
Hodonice
Nový město
Pardubice
Golčův Jeníkov
Třebe
Zbynice
Dolo
Týnec
Albeřice
Zamit
bílý Újezd
Kletečná
Mikalov
34
article
Sužice) o pronájmu honitby, obec. starosty Jana
Michálka v Drouhavči o volbě honeb, výbora, Vá-
clava Kotala a spol. o pronájmu honitby v Pod-
mokách, Jana Kubelíka o úpravě honebních poměrů
v Ovčárech a Frant. Neumanna o pronájmu honitby
ve Škrovádech. — Vzhledem na nález správního
soudu, jimž po stížnosti obce chrudimské bylo zru-
šeno rozhodnutí zemského výboru o volbě honeb-
ního výboru v Pohledu, vydáno ve věci té rozhod-
nutí. — MUDr. Lad. Šmelcer jmenován sekundár-
ním lékařem pro ústav v Luži. — Na žádost praž-
ského dobrovolného ochranného sboru propůjčena
letos opět Král. Obora pro pořádání monstre-kon-
certu. — Z referátu přís. z. v. dra. Werunskéh o
na vědomí vzat nález správního soudu, jimž zamít-
nula byla stížnost obce Jesenic o stavbě silnicr
Jesenic přes Drahouš do Chmelištné. — Z referátu
přís. z. v. Adámka: vyřízena řada záležitostí
škol hospodářských a zem. fondu sirolěiha. — z
referátu náhr. přís. z. v. Němce: c. k. místodrží-
telství vysloven souhlas se složením nového zastu-
pitelstva okresníhe v Litomyšli. — Ve věcech sta-
Michálek
Kotal
Kubelík
František
Neumann
MUDr
Lada
Král
Adámek
Němec
Ovčáry
Škrovád
Jesenice
Drahouš
Chmelištná
Litomyšl
ústav v Luža